Škůdci a choroby rostlin a plevele uvedení v seznamech škůdců vnější karantény¹ a v seznamech škůdců vnitřní karantény v příloze č. 1 se považují za zvlášť nebezpečné škůdce. Za zvlášť nebezpečné škůdce se považují též nekaranténní škůdci, uvedení v příloze č. 2, pokud došlo k jejich značnému přemnožení.

Všechny osoby, které zjistily výskyt zvlášť nebezpečných škůdců nebo podezření z něho, jsou povinny hlásit to místnímu národnímu výboru. Místní národní výbor hlásí výskyt, popřípadě podezření z něho okresnímu národnímu výboru, výrobní zemědělské správě a krajské pobočce kontrolního ústavu; podle potřeby zašle krajské pobočce kontrolního ústavu vzorky škůdců, a to v obalech zabraňujících jejich rozšíření.

Zvlášť nebezpeční škůdci uvedení v odstavci 1 jsou nakažlivými chorobami nebo škůdci užitkových rostlin podle § 192 trestního zákona.

Pro účely prognózy výskytu škůdců, plánování a rozmístění prostředků na ochranu rostlin vede kontrolní ústav soustavnou mapovou evidenci o rozšíření škůdců a chorob rostlin a plevelů (dále jen „škůdci”), provádí prognózu jejich výskytu a sleduje jejich vývoj. Na základě této činnosti signalizuje podle potřeby termíny k zahájení a ukončení potřebných ochranných zásahů. Tyto termíny jsou pro ukládání a provádění zásahů závazné. Škůdce podléhající mapové evidenci, prognóze a signalizaci, jakož i organizaci těchto činností stanoví ministerstvo.

Při činnosti podle odstavce 1 spolupracuje kontrolní ústav s národními výbory, výrobními zemědělskými správami a ostatními orgány a organizacemi řídícími zemědělské organizace, organizacemi pověřenými nákupem rostlinných výrobků, uživateli skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu (dále jen „uživatelé skladů”), výzkumnými ústavy a jejich pracovišti a zemědělskými školami․

Okresní národní výbory a místní národní výbory vedou podrobnou evidenci všech pozemků zamořených škůdci vnitřní karantény ve svých obvodech. Výrobní zemědělské správy vedou vlastní evidenci zamořených pozemků organizací, které řídí. Evidence musí obsahovat identifikaci zamořeného pozemku (podle honu, čísla parcely, popřípadě přesného místního označení), jméno jejího uživatele, druh škůdce a datum zjištění výskytu a jeho rozsah, karanténní opatření a jejich rozsah.

Kontrolní ústav sestavuje podle požadavků ministerstva každý rok celostátní seznam obcí zamořených škůdci vnitřní karantény.

Všichni uživatelé pozemků (i neobdělávaných) a uživatelé skladů jsou povinni chránit pozemky, porosty a sklady rostlinných výrobků a výrobků rostlinného původu před škůdci na vlastní náklad, vlastními prostředky, popřípadě i za použití služeb jiných specializovaných organizací na základě smlouvy s nimi sjednané.

Ochrana pozemků, porostů a skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu proti škůdcům spočívá zejména

Všichni uživatelé pozemků a uživatelé skladů provádějí běžná ochranná opatření a speciální opatření, pokud k nim mají příslušná oprávnění.³ Provedení ochranných opatření, která si nemohou sami provést, objednávají si u strojních a traktorových stanic, popřípadě u jiných specializovaných organizací.

Zemědělské organizace jsou povinny sestavovat každý rok na základě pokynů ministerstva plán ochrany rostlinné výroby, který tvoří součást jejich výrobně finančního plánu, a ustanovit osoby odpovědné za provádění ochrany.

Zemědělské organizace jsou povinny se přesvědčit, zda opatření proti škůdcům prováděná strojními a traktorovými stanicemi, popřípadě jinými specializovanými organizacemi byla řádně podle příslušných pokynů a v rozsahu odpovídajícím smlouvě provedena. Pracovník ustanovený zemědělskou organizací (odstavec 4) je povinen sledovat i účinnost provedených zásahů.

Uživatelé skladů vypracovávají každoročně plány preventivních asanačních opatření, která se provádějí podle směrnic vydaných ministerstvem ve spolupráci s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků. Asanační opatření provádějí uživatelé skladů sami, popřípadě na základě smlouvy sjednané s oprávněným asanačním podnikem.

Národní výbory, především místní národní výbory kontrolují, zda a jak uživatelé pozemků (i neobdělávaných) provádějí ochranu pozemků, porostů a vlastních skladů proti škůdcům. Výrobní zemědělské správ koordinují plány ochrany proti škůdcům sestavené zemědělskými organizacemi jimi řízenými a kontrolují u nich provádění ochrany. Aby se zvýšila účinnost opatření plánovaných jimi řízenými organizacemi, mohou výrobní zemědělské správy navrhnout okresním národním výborům, aby uložily provedení obdobných opatření proti škůdcům i ostatním uživatelům pozemků. Výrobní zemědělské správy sestavují celookresní plán ochrany rostlin a seznámí s ním příslušného okresního hygienika.

Za účelem zjištění výskytu nebo rozšíření zvlášť nebezpečných škůdců může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou, popřípadě na její návrh nařídit individuální nebo hromadné jejich vyhledávání. Individuální vyhledávání škůdců provádí uživatel pozemků; do hromadných akcí mohou být zapojeni podle předpisů o občanské pracovní pomoci⁴ i ostatní občané.

Vyskytnou-li se škůdci v nebezpečném rozsahu nebo je-li důvodná obava před jejich nebezpečným rozšířením, může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou, popřípadě na její návrh nařídit účinná hromadná opatření. Náklady těchto hromadných opatření v jednotlivých obcích rozvrhne místní národní výbor na jednotlivé uživatele pozemků podle výměry ošetřené plochy.

Zásady zkoušení a povolování chemických přípravků na ochranu rostlin stanoví československá státní norma 46 5890.

Výrobci chemických přípravků jsou povinni zkoušet vlastnosti každé partie přípravků v rozsahu stanoveném v povolení ministerstva a technickými podmínkami a podávat kontrolnímu ústavu měsíční hlášení o vyrobených přípravcích. Výrobci jsou povinni vést přehled o expedici jednotlivých partií podle pokynů ministerstva.

Výrobce je povinen umožnit pracovníkům kontrolního ústavu dohled na výrobu, balení, uskladnění, expedici a na zkoušky prováděné jeho vlastními složkami.

Kontrolu uskladněných chemických přípravků provádí pravidelně kontrolní ústav v případné spolupráci s orgány ministerstva zdravotnictví a ministerstva vnitra.

Zkoušení mechanizačních prostředků na ochranu rostlin se skládá z technické zkoušky, kterou provádí Státní zkušebna zemědělských a lesnických strojů v Řepích u Prahy, a ze zkoušek biologické účinnosti a agrotechnické vhodnosti, které provádí kontrolní ústav.

Mechanizační prostředky na ochranu rostlin mohou být vyráběny, dováženy a uváděny do oběhu pouze po povolení ministerstva, vydaném na základě závěrečné zprávy vypracované oběma zkušebními složkami a na základě schválených technických podmínek.

Výrobce je povinen dodat každý nový typ stroje před zavedením jeho sériové výroby s výsledky továrních zkoušek, návodem na obsluhu a návrhem technických podmínek ke zkouškám (odstavec 1). Mechanizační prostředky, které zjevně neodpovídají platným agrotechnickým podmínkám, mohou být výrobci vráceny bez provedení zkoušky.

Uživatelé strojů nesmějí na mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin provádět jakékoliv opravy ovlivňující nepříznivě výkon, jakost a bezpečnost práce. Pracovníci provádějící kontrolu mají právo uložit odpovědným pracovníkům, aby vyřadili z provozu všechny mechanizační prostředky, které neodpovídají technickým podmínkám. Uživatelé mechanizačních prostředků jsou zodpovědni za dodržování předpisů výrobce o správě, údržbě, obsluze a uložení strojů.

Chemické přípravky na ochranu rostlin, které neodpovídají podmínkám stanoveným v povolení, a přípravky neúčinné musí být zneškodněny podle pokynů vydaných ministerstvem v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a vnitra.

Uživatelé přípravků na ochranu rostlin jsou povinni dodržovat ochranné lhůty mezi posledním ošetřením a sklizní nebo manipulací s ošetřenými rostlinami stanovené ministerstvem. Pozemky a porosty na nich ošetřené některými chemickými přípravky podléhají evidenci v případech, které stanoví zvláštní pokyny ministerstvy vydané v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Evidenci vedou zemědělské organizace.

Pokyny ministerstva vydané ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví stanoví podle jednotlivých druhů mechanizačních prostředků na ochranu rostlin způsob ochrany porostů sousedících s porosty ošetřovanými proti zasažení chemickými přípravky, a to v těch případech, kdy může být ohroženo zdraví lidí nebo hospodářských zvířat.

Používání prostředků na ochranu rostlin se řídí pokyny o bezpečnosti při práci s prostředky na ochranu rostlin vydanými ministerstvem ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.

Ochrana včel, ryb a vod při používání prostředků na ochranu rostlin se řídí zvláštním předpisem.⁵

Pokud předpisy o hospodaření s obaly při oběhu zboží nestanoví něco jiného, musí být obaly od chemických prostředků z místa hubení škůdců odstraněny a zničeny (spáleny, zakopány apod.). Obaly a zbytky chemických prostředků nesmějí být vhazovány do vod a studní ani zneškodňovány v jejich blízkosti.

Stroje, nářadí, ochranné pomůcky použité k hubení škůdců, jakož i dopravní prostředky a zařízení určené k dopravě chemických prostředků nesmějí být omývány ani vyplachovány ve vodách ani v místech, odkud by do nich mohly být spláchnuty.