117/1965 Sb. znění účinné od 10. 11. 1965 do 31. 12. 1970
117
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 1965 o státní bance československé
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1 Státní banka československá (dále jen „banka“), zřízená v roce 1950, je ústřední bankou Československé socialistické republiky.
§ 2 (1) Označení banky je „Státní banka československá“ nebo „Štátna banka československá“.
(2) Sídlem banky je Praha.
(3) Banka může svým jménem nabývat práv a zavazovat se.
§ 3 (1) Banka
a) má výhradní právo vydávat bankovky a řídí oběh peněz ve státě,
b) poskytuje provozní a investiční úvěry socialistickým organizacím,
c) provádí platební styk, jakož i zúčtování s organizacemi,
d) provádí financování investiční výstavby uskutečňované socialistickými organizacemi a kontrolu její přípravy a efektivnosti,
e) provádí u socialistických organizací rozbory tvorby a používání prostředků na mzdy a kontrolu, zda vyplácejí mzdy v rámci vytvořených prostředků,
f) spravuje zlaté a devizové prostředky a rezervy státu a bankovní devizový fond,
g) nakupuje, směňuje a prodává drahé kovy a cizozemské platební prostředky,
h) přijímá a poskytuje úvěry a záruky ve styku s devizovými cizozemci,
i) provádí platební styk a další bankovně obchodní činnost ve styku se zahraničím,
j) provádí pokladní plnění státního rozpočtu,
k) provádí další činnost podle pokynů vlády.
(2) Banka je oprávněna zjišťovat, a to zejména při účasti na plánovacích pracích a při poskytování úvěrů, jak socialistické organizace používají celospolečenských prostředků, popřípadě prostředků poskytovaných jim bankou․
(3) Organizace jsou povinny předkládat bance potřebné doklady, poskytovat jí požadované informace, umožnit prověrky na místě a i jinak jí umožňovat plnění jejích funkcí.
(4) Zjistí-li banka nedostatky v hospodaření socialistických organizací, je oprávněna požadovat na nich i na jejich nadřízených orgánech odstranění těchto nedostatků a popřípadě použít proti organizacím opatření stanovených ve zvláštních předpisech.
§ 4 Ústředí banky
a) sestavuje a projednává s příslušnými ústředními orgány návrh úvěrového a pokladního plánu a zásad úvěrové politiky a předkládá je vládě ke schválení,
b) určuje poměr československé koruny k cizím měnám na podkladě stanoveném zákonem ceny zlata v bankovních operacích s cizinou,
c) zastupuje stát na základě zmocnění vlády v mezinárodních finančních a v bankovních institucích,
d) stanoví zásady pro uzavírání bankovně finančních dohod s devizovými cizozemci a zásady pro poskytování a přijímání zahraničních bankovních úvěrů.
§ 5 Plněním některých úkolů vyhrazených bance může ústředí banky pověřit jiné peněžní ústavy nebo orgány; pokud nestanoví jinak, platí pro pověřené peněžní ústavy (orgány) obdobně předpisy platné pro banku.
Řízení, organizace a hospodaření banky
§ 6 (1) Banku řídí generální ředitel.
(2) Generálního ředitele a jeho náměstky jmenuje a odvolává vláda.
(3) Generální ředitel má postavení vedoucího ústředního orgánu státní správy.
(4) V zásadních finančních a měnových otázkách postupuje generální ředitel v dohodě s ministrem financí.
(5) Generální ředitel vydává právní předpisy o
- poskytování úvěrů socialistickým organizacím,
- úrokových sazbách z úvěrů poskytovaných socialistickým organizacím a z prostředků na jejich účtech u peněžních ústavů, jakož i o odměnách, náhradách a paušálech náhrad při provádění bankovních operací,
- používání dalších bankovních ekonomických nástrojů v oblasti vnitřních a zahraničních měnových vztahů,
- provádění financování a o bankovní kontrole investiční výstavby uskutečňované socialistickými organizacemi,
- platebním styku v tuzemsku i se zahraničím, jakož i o zúčtování s organizacemi,
- pokladních operacích v socialistických organizacích a o směnárenské činnosti.
§ 7 Poradním orgánem generálního ředitele je bankovní správa.
§ 8 Banka vykonává svou činnost ústředím v Praze, oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě, pobočkami, popřípadě jinými organizačními jednotkami.
§ 9 (1) Oblastní ústav pro Slovensko řídí oblastní ředitel ve funkci náměstka generálního ředitele pro Slovensko.
(2) Oblastního ředitele jmenuje a odvolává předsednictvo Slovenské národní rady na návrh generálního ředitele.
§ 10 Za banku podepisují společně generální ředitel a jeho náměstek nebo jeden z nich a člen bankovní správy. Rozsah oprávnění dalších pracovníků podepisovat za banku stanoví organizační předpisy banky.
§ 11 Banka má statutární fond, všeobecný rezervní fond, popřípadě další fondy stanovené vládou.
§ 12 Statutární fond činí jednu miliardu Kčs a slouží k zabezpečení závazků banky. Vláda může podle potřeby statutární fond zvýšit a určit, z jakých prostředků se zvýšená část statutárního fondu doplní.
§ 13 Do všeobecného rezervního fondu plynou příděly ze zisku tak dlouho, až dosáhne výše statutárního fondu.
§ 14 O použití zisku, který zůstane po přídělech fondům zřízeným podle § 11, rozhoduje vláda.
§ 15 Ztráta banky se hradí ze všeobecného rezervního fondu; pokud tento fond k úhradě ztráty nestačí, hradí ji stát.
§ 16 Banka sestavuje za uplynulý rok účetní závěrku a výroční zprávu. Účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda.
§ 17 Banka neručí za závazky státu, pokud výslovně takovou záruku nepřevezme. Stát ručí za závazky banky, jen je-li tak výslovně stanoveno.
§ 18 Spory mezi bankou a socialistickými organizacemi z úvěrových vztahů, pokud spadají do působnosti orgánů hospodářské arbitráže, mohou být předloženy těmto orgánům k rozhodnutí jen po bezvýsledném projednání věci mezi bankou a orgánem nadřízeným úvěrované organizaci.
§ 19 Pro výpočet úroků z částek skládaných nebo docházejících ve prospěch účtů organizací a ze zůstatků na těchto účtech, jakož i z poskytnutých úvěrů, je rozhodné zúčtování příslušné částky v bance.
§ 20 Na pracovníky banky se nevztahují ustanovení § 23 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví.
§ 21 Činnost, organizaci a hospodaření banky upravuje podrobněji statut, který schvaluje vláda.
§ 22 (1) Práva a závazky ústavů, uvedených v § 2 zákon č. 31/1950 Sb. , které nebyly podle vyhlášky ministerstva financí č. 383/1950 Ú. l. I na banku dosud převedeny, nebudou na ni převáděny. Právní poměry ústavů, uvedených v § 2 zákona č. 31/1950 Sb., upraví ministerstvo financí.
(2) Zrušují se:
a) zákon č. 31/1950 Sb. , o státní bance československé,
b) vyhláška Státní banky československé č. 1761/ 1950 Ú. l. II., kterou se uveřejňuje znění organizačních pravidel schválených ministerstvem financí,
c) vyhláška ministerstva financí č. 383/1950 Ú. l. i, o převodu práv a závazků na Státní banku Československou,
d) § 3 odst. 1 a § 7 -12 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví,
e) § 11 odst. 1 rozpočtového zákona na rok 1957 č. 25/1957 Sb. ,
f) zákon č. 43/1958 Sb. , o rozšíření oboru činnosti Státní banky československé ,
g) § 8 zákona č. 93/1964 Sb., o určení oborů státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady a o souvisejících změnách v organizaci některých ústředních orgánů.
(3) Mění se
a) ustanovení § 17 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví,
b) ustanovení § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru,
c) ustanovení § 20 a 21 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky,
d) ustanovení § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.
§ 23 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Lašťovička v. r.
Lenárt v r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck