Jestliže organizace nebo občan zavinili, že bylo někomu způsobeno poškození na zdraví nebo smrt (dále jen "poškození zdraví"), jsou povinni zaplatit státu regresní náhradu.

Regresní náhradu tvoří náhrada nákladů léčebně preventivní péče, vyplacených dávek nemocenského pojištění a dávek důchodového zabezpečení, popřípadě jiných nákladů vynaložených společností.

Za zavinění organizace se považuje každé porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i nedbání závazných pokynů daných při výkonu dozoru podle těchto předpisů (dále jen "porušení předpisu"), pokud byly způsobeny v rámci plnění úkolů organizace těmi, kteří plnili její úkoly.

Organizace, které bylo prokázáno porušení předpisu, zprostí se povinnosti k regresní náhradě, prokáže-li, že k poškození zdraví došlo výlučně zaviněním poškozeného nebo že porušení předpisu nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat․ Své povinnosti se však nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření nadřízených orgánů.

Jestliže organizace prokázala, že poškození zdraví nemohla zabránit, protože jiná organizace nesplnila závazek, má povinnost k regresní náhradě tato organizace, pokud neprokáže, že svůj závazek nemohla splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat.

Jestliže poškození zdraví je přímým důsledkem porušení předpisů nebo nesplnění závazku několika organizací, zaplatí tyto organizace regresní náhradu poměrně. To platí také tehdy, jestliže poškození zdraví je přímým důsledkem zavinění organizace a občana.

Zavinění občanů i jejich společná odpovědnost se posuzuje podle občanského zákoníku.

výší nákladů léčebně preventivní péče podle stanovených sazeb,

výší skutečně vyplacených dávek nemocenského pojištění,

pevnou částkou v případě částečné invalidity, invalidity nebo smrti poškozeného; při stanovení této částky se vychází z kapitálové hodnoty průměrného invalidního důchodu (částečného invalidního důchodu), vypočtené podle průměrného věku důchodců.

Jestliže se v témže závodě nebo na témže pracovišti opakuje poškození zdraví vzniklé z týchž příčin, o jejichž odstranění se organizace dostatečně nestará, může být k regresní náhradě za takové opakované poškození zdraví uložena přiměřená přirážka, nejvýše však ve výši samotné regresní náhrady. Tuto přirážku lze uložit pouze na návrh příslušného orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Občanovi lze takovou přirážku uložit tenkráte, jestliže opětovně způsobil poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti anebo pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu¹

.(2) Má-li povinnost k regresní náhradě občan, nesmí výše regresní náhrady ani s přirážkou přesáhnout 20 000 Kčs, a jde-li o poškození zdraví, které způsobil úmyslně nebo v opilosti anebo pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu¹ , částku 40 000 Kčs.

Všechna další ustanovení o regresní náhradě se týkají také přirážky k ní.

Podklady pro rozhodování o regresních náhradách připravují a o regresních náhradách rozhodují s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 okresní ústav národního zdraví, v hlavním městě Praze obvodní ústav národního zdraví (dále jen „ústav národního zdraví“) a v případě zániku ústavu národního zdraví zdravotnická organizace určená okresním úřadem, v hlavním městě Praze obvodním úřadem (dále jen „okresní úřad“).

Místně příslušné k přípravě podkladů a k rozhodování o regresních náhradách jsou ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, v jejichž obvodu došlo k poškození zdraví, které je důvodem povinnosti k regresní náhradě. U nemocí z povolání jsou místně příslušné ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, v jejichž obvodu poškozený naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká; tato organizace projedná regresní náhradu co do povinnosti všech zúčastněných organizací (§ 2 odst. 4).

Nelze-li místní příslušnost určit podle odstavce 2 nebo směřuje-li regresní náhrada proti místně příslušnému ústavu národního zdraví nebo proti místně příslušné určené zdravotnické organizaci nebo proti nadřízenému okresnímu úřadu, určí ministerstvo zdravotnictví České republiky, který ústav národního zdraví nebo která určená zdravotnická organizace regresní náhradu projednají; toto pověření nesmí být vzájemné.

Právo státu na regresní náhradu zaniká, jestliže uplynuly tři roky od prvého dne roku následujícího poté, kdy došlo k poškození zdraví nebo kdy byla zjištěna nemoc z povolání, pokud nebyla regresní náhrada v této lhůtě přiznána.

Pravomocně přiznané regresní náhrady lze vymáhat nejpozději do tří let po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 pro zánik práva. Byla-li splatnost regresní náhrady odložena až na dobu po uplynutí lhůty pro zánik práva, počíná se lhůta k vymáhání teprve ode dne, na který byla splatnost odložena.

S výjimkou regresních náhrad, které uplatňuje jiný orgán než ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, platí se regresní náhrady okresnímu úřadu, jenž také spravuje jejich výnos.

Výnosu regresních náhrad, spravovaného okresními národními výbory, se použije na financování zařízení a opatření sloužících lepšímu zabezpečení ochrany života a zdraví, zejména předcházení a léčení úrazů a nemocí z povolání, a to ať jde o zařízení a opatření státu nebo organizací.

O použití výnosu regresních náhrad podle odstavce 2 rozhodují okresní úřady po slyšení okresní správy sociálního zabezpečení orgánů Revolučního odborového hnutí , jakož i orgánů hygienické služby a jiných orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

Předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ( § 2) se rozumějí pro účely tohoto zákona tytéž předpisy jako pro účely odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Při posuzování, zda organizace porušila předpis, nelze se dovolávat jen všeobecných ustanovení, podle nichž organizace má učinit vše, aby nedocházelo k poškození zdraví.

Organizace nebo občan, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává , jsou povinni poskytovat potřebnou součinnost, zejména jsou povinni ústavu národního zdraví nebo určené zdravotnické organizaci nebo národnímu výboru ve stanovené lhůtě předložit potřebné podklady a vyjádřit se o důvodu své povinnosti k regresní náhradě.

Také jiné organizace a orgány jsou povinny v mezích své působnosti pomáhat při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a z předpisů vydaných k jeho provedení, zejména jsou povinny s urychlením vyhovovat dožádáním o předložení podkladů a o sdělení potřebných údajů nebo odborných vyjádření.

Příslušné odborové orgány při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení úzce spolupracují a zejména spolupůsobí při zjišťování podkladů pro rozhodování o regresních náhradách.

Regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků ozbrojených sil uplatňují orgány ministerstva národní obrany, regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků vojsk a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra uplatňují orgány ministerstva vnitra a regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky uplatňují orgány ministerstva spravedlnosti České republiky. Orgány těchto ministerstev také o těchto regresních náhradách rozhodují, pokud směřují proti příslušníkům těchto útvarů nebo proti organizacím v oboru působnosti těchto ministerstev; o regresních náhradách uplatněných těmito orgány proti jiným osobám nebo organizacím rozhodují okresní úřady, v jejíchž obvodě má sídlo orgán federálního ministerstva obrany nebo ministerstva spravedlnosti České republiky nebo federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva vnitra České republiky, který je příslušný k uplatnění regresní náhrady.

Federální ministerstvo obrany ministerstvo spravedlnosti České republiky a federální ministerstvo vnitra nebo ministerstvo vnitra České republiky zajišťují jednotný postup činnosti vyplývající z tohoto zákona, pokud je prováděna jejich orgány.

Výnos regresních náhrad, které podle odstavce 1 uplatňují orgány ministerstev národní obrany spravedlnosti České republiky a vnitra, je příjmem ministerstva národní obrany, ministerstva spravedlnosti České republiky popřípadě ministerstva vnitra, i když o těchto náhradách rozhodly okresní úřady.

Federální ministerstvo obrany ministerstvo spravedlnosti České republiky a federální ministerstvo vnitra nebo ministerstvo vnitra České republiky může v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, Ústřední radou odborů a ministerstvem financí vydat předpisy k provedení tohoto zákona v oboru své působnosti.