60/1965 Sb. znění účinné od 1. 6. 1990 do 31. 12. 1993
60
ZÁKON
ze dne 17. června 1965
o prokuratuře
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Č Á S T P R V N Í Základní ustanovení (§ 1-13)
§ 1 (1) Dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory a organizacemi i občany přísluší prokuratuře, v jejímž čele stojí generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky
(2) Postavení a oprávnění prokurátorů před soudy a státními notářstvími upravují zvláštní zákony.
(2) Postavení a oprávnění prokurátorů před soudy a státními notářstvími upravují zvláštní zákony. Orgány prokuratury tvoří jednotnou centralizovanou soustavu, vedenou generálním prokurátorem v níž nižší prokurátoři jsou podřízeni vyšším. Své funkce vykonávají nezávisle na místních orgánech a jsou podřízeni jedině generálnímu prokurátorovi.
(2) Postavení a oprávnění prokurátorů před soudy a státními notářstvími upravují zvláštní zákony. Při veškeré své činnosti se orgány prokuratury opírají o iniciativu pracujícího lidu a jeho organizací.
§ 2 (1) Prokuratura střeží, prosazuje a upevňuje zákonnost bez ohledu na jakékoliv místní vlivy, zajišťuje jednotu zákonnosti na celém území republiky.
(2) Výkonem dozoru nad správným a jednotným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů prokuratura chrání
a) stát a jeho ústavní zřízení
b) politická, osobní, rodinná pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
c) práva a zákonem chráněné zájmy organizací,
d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.
(3) Celou svou činností prokuratura přispívá k zvyšování úcty k právnímu řádu, k plnění občanských povinností a k respektování občanských práv a svobod.
§ 3 (1) Prokurátoři plní své úkoly
a) dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany,
b) trestním stíháním osob, které se dopustily trestných činů a přečinů,
c) dozorem nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním,
d) účastí a uplatňováním oprávnění v řízení před soudy a státními notářstvími podle zvláštních zákonů.
e) dozorem nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova.
(2) Nadřízený prokurátor je oprávněn vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů jemu podřízených.
§ 4 Prokurátoři, vykonávající jménem státu dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů, jsou povinni činit opatření k odstranění porušení zákonnosti bez ohledu na to, kdo ji porušil, jakož i k obnově porušených práv, a dbát, aby každý, kdo zavinil porušení zákonnosti, byl volán k odpovědnosti.
§ 5 Vyšetřovatelé prokuratury konají vyšetřování trestných činů v rozsahu, který stanoví zvláštní předpisy.
§ 6 (1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění. Generální prokurátor České socialistické republiky je odpovědný České národní radě. Generální prokurátor Slovenské socialistické republiky je odpovědný Slovenské národní radě.
(2) Generálního prokurátora Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává president Československé socialistické republiky, do jehož rukou skládá slib. Jestliže generálním prokurátorem Československé socialistické republiky je občan České socialistické republiky, bude jeho prvním náměstek jmenován občan Slovenské socialistické republiky, nebo naopak. Generálního prokurátora republiky jmenuje a odvolává předsednictvo národní rady. Návrh na jmenování generálního prokurátora republiky podává generální prokurátor Československé socialistické republiky. Generální prokurátor republiky skládá slib do rukou předsedy příslušné národní rady.
(3) Federální shromáždění může navrhnout presidentu Československé socialistické republiky, aby generálního prokurátora Československé socialistické republiky z jeho funkce odvolal. Generální prokurátor Československé socialistické republiky může předsednictvu národní rady navrhnout, aby generálního prokurátora republiky odvolalo.
§ 7 (1) Generální prokurátor Československé republiky podává Federálnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti․
(2) Generální prokurátor Československé socialistické republiky je povinen účastnit se na požádání osobně schůze sněmovny, jejího výboru nebo předsednictva Federálního shromáždění; podává jim žádané informace a zprávy.
(3) Generální prokurátor Československé socialistické republiky předkládá předsednictvu Federálního shromáždění otázky, které je třeba upravit zákonem Federálního shromáždění nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny.
(4) Generální prokurátoři republik postupují podle zásad uvedených v odstavcích 1 až 3 ve vztahu k národním radám, jejich předsednictvům a výborům.
§ 8 Generální prokurátor Československé socialistické republiky upozorňuje Federální shromáždění na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění. Generální prokurátoři republik postupují podle uvedené zásady ve vztahu k národním radám, pokud jde o právní předpisy vydané orgány republik.
§ 9 (1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky se účastní s hlasem poradním schůzí vlády Československé socialistické republiky. Generální prokurátor republiky se účastní s hlasem poradním schůzí vlády republiky.
(2) Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s poradním hlasem zasedání národních výborů a jejich orgánů a jiných orgánů státní správy.
§ 10 (1) Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory a organizace samy zabezpečovaly dodržování zákonnosti jak při výkonu své působnosti, tak u podřízených orgánů, a dbaly, aby ten, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti.
(2) Prokurátoři dozírají, zda a jak kontrolní orgány plní své povinnosti při zabezpečování zákonnosti uložené jim právními předpisy a působí svými prostředky k odstranění zjištěných závad.
§ 11 (1) Ministerstva, jiné orgány státní správy, národní výbory a organizace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, ve stanovené lhůtě vyhovovat jejich dožádáním, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení a umožnit jim za účelem zjištění, zda jsou zachovávány zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, vstup do svých úředních budov a dalších objektů.
(2) K plnění úkolů stanovených v tomto zákoně napomáhají prokurátorům také soudy a státní notářství zejména tím, že jim zapůjčují spisy a doklady.
(3) Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a organizací provedení prověrek a revizí, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení zákonnosti, popřípadě, že byl spáchán trestný čin. Tyto orgány a organizace jsou povinny žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených vyhovět. Pokud jde o náhradu nákladů s tím spojených, bude upravena zvláštním předpisem.
(4) Povinnosti a oprávnění uvedené v odstavcích 1,2 a 3 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy.
§ 12 (1) Každý má právo žádat prokurátora o přezkoumání postupu nebo rozhodnutí orgánů a organizací z hlediska dodržení zákonnosti a o prokurátorské opatření k odstranění zjištěného porušení socialistické zákonnosti.
(2) Prokurátor je povinen takový podnět přezkoumat. Musí prošetřit všechny okolnosti rozhodné pro posouzení, zda došlo k porušení zákonnosti, a učinit opatření k odstranění porušení zákonnosti a , k obnovení porušených práv a k vyvození odpovědnosti proti tomu, kdo porušení zákonnosti zavinil.
(3) Vyřízení podnětu musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a zajišťovat ochranu práv a zákonem chráněných zájmů občanů a organizací ve shodě s celospolečenskými zájmy.
(4) O vyřízení podnětu musí být ten, kdo jej učinil, vyrozuměn. Vyrozumění musí být odůvodněno. Není-li ten, kdo podnět učinil, s vyřízení; v takovém případě přezkoumá věc nadřízený prokurátor. Další podněty v téže věci se přešetřují, jen pokud obsahují nové skutečnosti.
(5) Podnět musí prokurátor vyřídit do dvou měsíců. Tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit nadřízený prokurátor.
§ 13 (1) Každý je povinen se na výzvu dostavit na prokuraturu a podat potřebná vysvětlení prokurátorovi.
(2) Podat vysvětlení může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým ( § 116 občanského zákoníku ).
(3) Kdo se dostaví na výzvu podle ustanovení odstavce 1, má nárok na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Tento nárok nemá ten, kdo byl předvolán ve svém vlastním zájmu. Nárok zaniká, neuplatní-li jej oprávněný do tří dnů po dostavení.
(4) Jestliže občan bez omluvy nebo bez závažných důvodů nevyhoví výzvě, může mu prokurátor uložit pořádkovou pokutu až do 500 Kčs , popřípadě může nařídit jeho předvedení. Proti uložení pokuty je přípustná stížnost. Musí být podána do patnácti dnů u prokurátora, který pokutu uložil. Jestliže prokurátor nevyhoví stížnosti sám, předloží ji neodkladně k rozhodnutí nadřízenému prokurátorovi. prokurátor může uloženou pokutu rovněž prominout. Pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty je vykonatelné podle předpisů občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.
(5) Ustanovení uvedená v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na úkony podle ustanovení trestního řádu .
Č Á S T I I Výkon prokurátorského dozoru (§ 14-27)
O d d í l 1 Všeobecný dozor (§ 14-17)
§ 14 (1) Prokurátoři vykonávají dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech.
(2) Při plnění těchto úkolů jsou prokurátoři oprávnění zejména:
a) přezkoumávat zákon obecně závazných právních předpisů (články 80 a 139 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.), obecně závazných nařízení národních výborů (článek 94 ústavy), směrnic, výnosů, usnesení a jiných aktů obecné povahy vydávaných orgány uvedenými v odstavci 1,
b) přezkoumávat zákonnost postupu a rozhodnutí orgánů uvedených v odstavci 1 v jednotlivých případech,
c) provádět u orgánů uvedených v odstavci 1 prověrky dodržování zákonnosti.
§ 15 (1) Proti obecně závazným právním předpisům, proti obecně závazným nařízením národních výborů a proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům (dále jen "rozhodnutí"), které odporují zákonům a jiným právním předpisům, podá prokurátor protest u orgánu, který je vydal, nebo u orgánu tomuto orgánu nadřízeného nebo na něj dohlížejícího.
(2) Byl-li protest podán u orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit je rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nevyhoví-li takto orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej ve lhůtě uvedené v odstavci 7 orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, který o protestu rozhodne.
(3) Jestliže orgán o protestu ve stanovené lhůtě nerozhodne, ani sám věc nepředloží orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, podá prokurátor protest přímo u tohoto orgánu.
(4) Nadřízeným orgánem národního výboru příslušným k rozhodnutí o protestu, nevyhoví-li mu orgán, který rozhodnutí vydal (odstavec 2), je odpovídající orgán národního výrobu vyššího stupně a šlo-li o rozhodnutí odboru krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy.
(5) Proti rozhodnutí, kterým nebylo protestu vyhověno, může prokurátor podat nový protest.
(6) Jestliže ministerstvo, jiný ústřední orgán nebo národní výbor přímo řízený vládou protestu nevyhoví, předloží jej k rozhodnutí příslušné vládě. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, platí ustanovení o správním řízení.
(7) Nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu, musí být protest vyřízen do třiceti dnů.
(8) Jestliže bylo protestu vyhověno, rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu, jehož rozhodnutím byl porušen zákon nebo jiný právní předpis, je orgán vydávající nové rozhodnutí vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí o protestu.
(9) Protest nelze podat, jestliže uplynulo pět let od vydání rozhodnutí. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, se tato lhůta počítá od právní moci rozhodnutí.
§ 16 (1) Výkon rozhodnutí se zastavuje uplynutím lhůty stanovené k vyřízení protestu, pokud prokurátor zastaví výkonu nenavrhne již při podání protestu nebo před uplynutím lhůty stanovené k jeho vyřízení. Orgán je povinen takovému návrhu vyhovět. Směřuje-li protest proti nařízení nebo provádění výkonu rozhodnutí, zastavuje se další výkon rozhodnutí podáním protestu.
(2) Bylo-li protestu vyhověno, musí orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, obnovit neprodleně porušená práva, a to nejpozději do třiceti dnů, nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu. Není-li možná obnova porušeného práva, je orgán povinen zjednat ve stejné lhůtě jinou přiměřenou nápravu. Obnově práv nebo jiné přiměřené nápravě je povinen podat prokurátorovi ve stanovené lhůtě zprávu.
§ 17 (1) Ministerstvům a jiným orgánům státní správy, národním výborům a organizacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů.
(2) Není-li v upozornění stanovena jiná lhůta, je orgán, jemuž bylo upozornění podáno, povinen do třiceti dnů upozornění projednat, učinit opatření k odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k němu vedly, a podat o výsledku projednání a o učiněných opatřeních prokurátorovi zprávu.
O d d í l 2 Trestní stíhání osob a dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním (§ 18-19)
§ 18 (1) Prokurátoři dozírají, aby všechny trestné činy byly zjištěny a důsledně objasněny, a stíhají podle ustanovení trestního řádu jejich pachatele. Rovněž stíhají osoby, které se dopustily přečinů. (2) Prokurátoři podle ustanovení trestního řádu vykonávají dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním.
(2) Prokurátoři podle ustanovení trestního řádu vykonávají dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním.
(3) Při plnění těchto úkolů zajišťují, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán, nezákonně omezován na osobní svobodě nebo jinak nezákonně omezován ve svých právech.
O d d í l 3 Účast a působnost prokurátora v řízení před soudy a státními a účast v řízení před soudy a státními notářstvími (§ 20-23)
§ 20 (1) Prokurátoři se podle trestního řádu účastní trestního řízení soudního.
(2) Prokurátoři jsou oprávněni podle předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími podávat návrhy na zahájení řízení nebo kdykoli do řízení vstoupit, mají-li za to, že to vyžaduje zájem společnosti nebo ochrana práv občanů, a účastnit se těchto řízení.
§ 21 Proti rozhodnutím soudů a státních notářství, která odporují zákonům a jiným právním předpisům podávají prokurátoři opravné prostředky podle ustanovení předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími.
§ 22 Prokurátoři podávají podle předpisů o řízení před soudy stížnosti pro porušení zákona a podněty k zaujetí stanovisek k zajištění jednotného výkladu zákonů.
§ 23 Generální prokurátor Československé socialistické republiky je oprávněn se účastnit zasedání pléna Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik jsou oprávněni se účastnit zasedání plén Nejvyšších soudů republik.
Dozor nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazby, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova
§ 24 (1) Prokurátoři dozírají, aby v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, byly drženy osoby jen na základě rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu a aby byly přesně zachovávány předpisy platnépro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.
(2) Při výkonu dozoru v místech, v nichž se vykonává trest odnětí svobody, prokurátoři rovněž dbají, aby byly dodržovány zákony a jiné právní předpisy a o zajištění a provádění převýchovy při výkonu trestu odnětí svobody.
§ 25 (1) Prokurátoři jsou povinni provádět pravidelně v místech uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 prověrky, seznamovat se s činností správ těchto míst, zastavovat provádění příkazů a rozhodnutí, popřípadě je rušit, jestliže odporují zákonům a jiným právním předpisům.
(2) Osoby, které jsou v těchto místech drženy nezákonně, je prokurátor povinen ihned propustit.
§ 26 Při výkonu dozoru podle ustanovení § 24 jsou prokurátoři oprávněni
- navštěvovat místa uvedená v ustanovení § 24 odstavec 1 v kteroukoliv dobu, přičemž mají volný přístup do všech jejich prostorů,
- nahlížet do dokladů, podle nichž byly osoby zbaveny svobody, a hovořit s těmito osobami bez přítomnosti jiných osob,
- prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí správ míst uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 nebo orgánů jim nadřízených týkající se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,
- žádat od pracovníků správ míst uvedených v § 24 odst 1 potřebná vysvětlení a předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí týkajících se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.
§ 27 (1) Správy míst uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 jsou povinny provést příkazy prokurátora, které se týkají zachovávání předpisů platných pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.
(2) Správy míst uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 jsou povinny do 24 hodin odeslat prokurátorovi jemu určenou stížnost nebo oznámení osoby držené v těchto místech.
(3) Prokurátoři jsou povinni dozírat, aby stížnosti a oznámení osob držených v místech uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 byly neprodleně odeslány těm orgánům nebo činitelům, jimž jsou adresovány.
Č Á S T T Ř E T Í Vyšetřování konané vyšetřovateli prokuratury (§ 28-29)
§ 28 Při vyšetřování trestných činů postupují vyšetřovatelé prokuratury podle ustanovení trestního řádu .
§ 29 Prokurátor uplatňuje při vyšetřování svou působnost vůči vyšetřovatelům prokuratury dozorem nad vyšetřováním podle ustanovení trestního řádu .
Č Á S T Č T V R T Á Organizace prokuratury (§ 30-36)
§ 30 (1) Prokuratura se člení na Generální prokuraturu Československé socialistické republiky, jejíž součástí je Hlavní vojenská prokuratura, Generální prokuratura České socialistické republiky, Generální prokuraturu Slovenské socialistické republiky, krajské prokuratury, vyšší vojenské prokuratury, okresní prokuratury a vojenské obvodové prokuratury. Na území hlavního města Československé socialistické republiky a České socialistické republiky Prahy plní úkoly krajské prokuratury městská prokuratura v Praze a úkoly okresních prokuratur plní obvodní prokuratury. Na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy plní úkoly krajské prokuratury městská prokuratura v Bratislavě a úkoly okresních prokuratur plní obvodní prokuratury.“.Úkoly okresních prokuratur na území měst Brna, Ostravy, Plzně a Košic plní městské prokuratury v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích. Za branné pohotovosti státu působí jako vojenské prokuratury též vyšší polní prokuratury a nižší polní prokuratury.
(2) Sídla a obvody prokuratur se shodují se sídly a obvody soudů.
(3) Generální prokurátoři republik mohou stanovit v obvodu své působnosti výjimky z ustanovení odstavce 2. Tato opatření vyhlásí ve Sbírce zákonů.
§ 31 Sídla, obvody a působnost vyšších vojenských prokuratur a vojenských obvodových prokuratur stanoví generální prokurátor Československé socialistické republiky v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 31a V čele Generální prokuratury České socialistické republiky je generální prokurátor České socialistické republiky. V čele Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky je generální prokurátor Slovenské socialistické republiky.
§ 32 (1) V čele Hlavní vojenské prokuratury je hlavní vojenský prokurátor.
(2) V čele krajských prokuratur jsou krajští prokurátoři, v čele městských prokuratur městští prokurátoři, v čele okresních prokuratur okresní prokurátoři a v čele obvodních prokuratur obvodní prokurátoři.
(3) V čele vyšších vojenských prokuratur jsou vyšší vojenští prokurátoři; v čele vojenských obvodových prokuratur jsou vojenští obvodoví prokurátoři.
(4) U jednotlivých prokuratur jsou činni prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou podřízeni vedoucím prokurátorům (odstavce 1 až 3) a spolu s nimi jejich nadřízeným prokurátorům.
§ 33 (1) Generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny závazné pro všechny podřízené pracovníky prokuratury. Vydávají také obecně závazné předpisy, pokud je k tomu zmocňuje zákon.
(2) Ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány České a Slovenské Federativní Republiky vydává generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky stanoviska, která jsou závazná pro všechny prokurátory a vyšetřovatele prokuratury. Generální prokurátoři republik ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány republik vydávají stanoviska závazná pro podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.
(3) Generální prokurátory zastupují ve stanoveném rozsahu jejich náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech.
§ 35 Krajští prokurátoři, vyšší vojenští prokurátoři, městští prokurátoři, okresní prokurátoři, vojenští obvodoví prokurátoři a obvodní prokurátoři mohou mít náměstky, kteří je zastupují ve stanoveném rozsahu.
§ 36 (1) Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi s federální působností vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Československé socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury (městské prokuratury v Praze), vykonává na území České socialistické republiky generální prokurátor České socialistické republiky a v rozsahu jím stanovené prokurátoři činní u Generální prokuratury České socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury (městské prokuratury v Bratislavě), vykonává na území Slovenské socialistické republiky generální prokurátor Slovenské socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky.
(2) Dozor nad zachováváním zákonností orgány a organizacemi jejichž působnost přesahuje obvod okresní (obvodní městské) prokuratury, vykonávají krajští prokurátoři (městský prokurátor v Praze, městský prokurátor v Bratislavě) a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u krajských prokuratur (městské prokuratury v Praze, městské prokuratury v Bratislavě).
(3) Dozor nad zachováváním zákonnosti ostatními orgány a organizacemi vykonávají okresní (obvodní městské) prokurátoři a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u okresních (obvodních městských) prokuratur.
(4) Generální prokurátor Československé socialistické republiky může v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3. Generální prokurátoři republik mohou v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení věty druhé nebo třetí odstavce 1 a z ustanovení odstavců 2 a 3.
(5) Generální prokurátor Československé socialistické republiky rozhoduje kompetenční spory mezi generálními prokurátory republik.
(6) Dozor nad zachováváním zákonnosti v ozbrojených silách a ozbrojených sborech vykonávají vojenští prokurátoři.
Č Á S T P Á T Á Prokurátoři, vyšetřovatelé prokuratury (§ 37-51)
§ 37 (1) Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven odborně vyspělý, bezúhonný občan České a Slovenské Federativní Republiky, který
a) dosáhl věku nejméně 24 let,
b) má úplné vysokoškolské právnické vzdělání,
c) po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku,
d) není členem žádné politické strany.
(2) Vojenským prokurátorem nebo vyšetřovatelem vojenské prokuratury může být jen důstojník justice v činné službě.
(3) Generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor může při ustanovení prokurátorem z důležitých důvodů výjimečně pominout čekatelskou praxi a složení závěrečné zkoušky, jestliže ustanovovaný jinak dává záruku správného výkonu prokurátorské funkce.
§ 38 (1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává náměstky generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního vojenského prokurátora. Rovněž ustanovuje do funkcí a z nich odvolává prokurátory a vyšetřovatele Generální prokuratury Československé socialistické republiky.
(2) Generální prokurátoři republik jmenují a odvolávají náměstky generálních prokurátorů republik. Rovněž ustanovují do funkcí a z nich odvolávají podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.
(3) Hlavní vojenský prokurátor ustanovuje do funkcí a z nich odvolává vojenské prokurátory a vyšetřovatele vojenských prokuratur.
§ 39 Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren České a Slovenské Federativní Republice, že budu prosazovat a upevňovat zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních.
§ 40 (1) Pracovní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury se řídí obecnými právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Pracovní poměr prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury vzniká ustanovením do funkce prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury.
(3) Pracovní poměr prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury končí
a) bylo-li prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury uložené kárné opatření propuštění,
b) splnil-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury podmínky pro nárok na plný starobní nebo invalidní důchod a to jestliže prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury o to požádá, nebo rozhodne-li tak nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38“.
(4) O skončení pracovního poměru rozhodne nadřízený prokurátor ( § 38) také tehdy, jestliže ztratil prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nebo je členem politické strany.
§ 40a (1) Uplynula-li lhůta uvedená v § 47 odst. 1 k zavedení kárného řízení, může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 po zjištění stanoviska komise za tím účelem zřízené pracovní poměr s prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury okamžitě skončit propuštěním, porušil-li prokurátor nebo vyšetřovatel svoje povinnosti takovým způsobem, že ztratil důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce.
(2) Opatření podle odstavce 1 lze provést do 1.června 1991.
§ 41 Prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury může se vzdát své funkce. prohlášení o tom musí být písemné. Vzdání se funkce může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38odmítnout jen výjimečně z důležitých celospolečenských zájmů.
§ 42 (1) O vojenském služebním poměru platí pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento zákon nestanoví jinak, právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i vojenské služební předpisy a řády.
(2) Osobním úřadem vojáků činných u prokuratury a ostatních zaměstnanců činných u vojenských prokuratur je ministerstvo národní obrany.
§ 43 Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.
§ 44 (1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury nesmějí bez souhlasu nadřízeného prokurátora oprávněného k rozhodnutí podle § 38vykonávat vedlejší placenou činnost s výjimkou činnosti vědecké, publicistické, umělecké a činnosti pedagogické na vysokých školách.
(2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost a splnit všechny závazky, které vznikly za trvání pracovního poměru.
§ 45 (1) Zaviněné porušení povinností prokurátory nebo vyšetřovateli prokuratury, zejména porušení pracovní kázně, vážné závady při plnění pracovních povinností, nedůstojné chování při výkonu služby nebo v občanském životě, je kárným proviněním; u vojáků činných u prokuratury je kázeňským přestupkem.
(2) Za kárné provinění se prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury uloží některé z kárných opatření, jimiž jsou
a) důtka
b) veřejná důtka,
c) snížení funkčního platu až o 10 %, a to nejdéle na dobu tří měsíců,
d) přeřazení na nižší funkci,
e) propuštění.
§ 46 (1) Kárná pravomoc nad prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přísluší nadřízeným prokurátorům oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Výkon kárné pravomoci upraví generální prokurátor Československé socialistické republiky.
(2) Kázeňskou pravomoc nad vojáky činnými u prokuratury vykonává hlavní vojenský prokurátor podle předpisů pro ně platných. Kázeňskou pravomoc nad hlavním vojenským prokurátorem vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky.
§ 47 (1) Kárné řízení lze zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné při prověrkách práce, do dvou let ode dne, kdy se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury provinění dopustil.
(2) Bylo-li proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury zahájeno stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci, je možné kárné řízení zavést i po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, pokud nedošlo k promlčení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního zákona .
§ 48 (1) Stane-li se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem, nebo byl-li vzat do vazby, zprostí ho příslušný krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze, městský prokurátor v Bratislavě), generální prokurátor republiky, popřípadě generální prokurátor Československé socialistické republiky výkonu práce. Pokud zproštěni výkonu práce provede krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze, městský prokurátor v Bratislavě), oznámí to neprodleně nadřízenému generálnímu prokurátorovi republiky.
(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury 30 % a ženatému 50 % základního platu. Tato část základního platu se zvyšuje o 10 % na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury v této době se započítávají, pokud spolu se sníženým základním platem převyšují základní plat.
(3) Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, generální prokurátor je zruší. Skončilo-li kárné řízení zastavením, nevyplacené příjmy se doplatí.
§ 49 Přestupky postihované jinými orgány než soudy se u prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury posuzují jako kárná provinění podle tohoto zákona.
§ 50 (1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky má postavení vedoucího ústředního orgánu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik mají postavení vedoucích ústředních orgánů republik.
(2) O příjmech generálního prokurátora Československé socialistické republiky platí ustanovení o příjmech ministrů Československé socialistické republiky, o příjmech náměstků generálního prokurátora Československé socialistické republiky ustanovení o příjmech náměstků ministra Československé socialistické republiky. O příjmech generálních prokurátorů republik platí ustanovení o příjmech ministrů republik, o příjmech náměstků generálních prokurátorů republik ustanovení o příjmech náměstků ministrů republik.
(3) Platové poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravují zvláštní předpisy.
§ 51 (1) Právní čekatele prokuratury přijímají generální prokurátoři republik a pro vojenské prokuratury hlavní vojenský prokurátor. Na pracovní poměry právních čekatelů prokuratury, s výjimkou právních čekatelů u vojenských prokuratur, se vztahují obecné právní předpisy.
(2) Právním čekatelem u vojenské prokuratury může být jen voják z povolání v činné službě.
(3) Právní čekatelé prokuratury jsou oprávněni provádět jednoduché úkony prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury v rozsahu stanoveném generálním prokurátorem Československé socialistické republiky.
Č Á S T Š E S T Á Závěrečná ustanovení (§ 52-53)
§ 52 Zrušují se:
a) zákon č. 65/1956 Sb. , o prokuratuře,
b) ustanovení zákona č. 67/1950 Sb. , o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahují na prokurátory.
§ 53 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.
Novotný v.r.
Laštovička v.r.
Lenárt v.r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
