Sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, které se podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění určovaly podle doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, se od 1. ledna 1966 určují podle doby zaměstnání. Do této doby se započítávají doby zaměstnání, které pracovník získal od 1. ledna 1966; doby získané před tímto dnem se započítávají, jestliže byly nebo měly být podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění pracovníku započteny jako doba nepřerušeného zaměstnání v témž podniku. To platí také o zápočtu dob, které jsou podle předpisů o nemocenském pojištění postaveny na roveň dobám zaměstnání.

Pracovníku lze započítat plně nebo zčásti ostatní doby zaměstnání získané před 1․ lednem 1966, jestliže dosahuje aspoň po dobu dvou roků mimořádných pracovních výsledků; změní-li potom pracovník zaměstnání, platí tento zápočet i nadále.

Matce a ženě, která převzala dítě do trvalé péče, se do doby zaměstnání započítává také doba, po kterou pečovala o dítě mladší než tři roky.

U pracovníků, kteří pracují v zemědělství nebo v lesnictví, se jako doba zaměstnání posuzuje také doba, po kterou takový pracovník byl členem jednotného zemědělského družstva.

Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené časově navzájem kryjí, započtou se jen jednou.

Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den, nejvýše však z částky 100 Kčs (čistá denní mzda). Základem je výdělek, kterého pracovník dosáhl v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním za stanovené období před vznikem nároku na dávku, a to po odečtení daně ze mzdy.

Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny. Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy.

Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených pracovníku (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí

Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s pracovníkem ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.

Pracovníku, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavci 1 až 3 dále prodlouženo, avšak doba poskytování nesmí v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.

O stanovení podpory a o jejich sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.

V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

Pracovnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění.

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen "vyrovnávací příspěvek") se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, kterého pracovnice dosahovala po odečtení daně ze mzdy před převedením na jinou práci, a výdělkem, kterého dosahuje po odečtení daně ze mzdy v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu výdělku, který pracovnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám výdělku, které po odečtení daně ze mzdy přesahují v průměru 100 Kčs za pracovní den.

Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou pracovnice měla po převedení na jinou práci nárok na mzdu nebo na náhradu mzdy. V těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Vyrovnávací příspěvek je další peněžitou dávkou nemocenského pojištění. Platí pro ni společná ustanovení, která upravují nároky na peněžité dávky nemocenského pojištění; ¹ o promlčení platí totéž, co o promlčení nemocenského.

Ústřední rada odborů stanoví období, za které se zjišťuje výdělek pro určení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství, a upraví podrobnosti o způsobu výpočtu těchto dávek.

Ústřední rada odborů vydá podrobnější předpisy o vyrovnávacím příspěvku, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává výdělek, podle kterého se vyrovnávací příspěvek stanoví.

Kde se v předpisech o nemocenském pojištění mluví o nepřerušeném zaměstnání v témž podniku, ² rozumí se tím doba zaměstnání stanovená podle § 1.

Zrušují se ustanovení § 17 a § 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.