V rozhodčím řízení se projednávají pracovní spory mezi organizací a jejím pracovníkem včetně návrhu pracovníka na zrušení kárného opatření ( § 81 odst. 5 zákoníku), je-li sporný nárok uplatněn u rozhodčího orgánu v době, kdy pracovní (učební) poměr, z něhož spor vznikl, ještě trvá.

Bez ohledu na to, zda pracovní poměr mezi organizací a pracovníkem dosud trvá, projednávají se v rozhodčím řízení

Spory o skončení pracovního poměru včetně nároků s tímto skončením souvisejících se v rozhodčím řízení neprojednávají. Rovněž se v něm neprojednávají spory, týkající se podnikových bytů, nemocenského pojištění nebo sociálního zabezpečení a spory z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pracovní spory projednává a rozhoduje v rozhodčím řízení jako rozhodčí orgán závodní (místní) výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor"). Dílenský výbor a pracovněprávní komise, pokud byla v organizaci zřízena podle zásad platných pro zřizování ostatních komisí závodního výboru, mohou projednávat a rozhodnout pracovní spor jako rozhodčí orgán, jen pokud je tím pověřil závodní výbor. Spory vzniklé z takového opatření, o kterém spolurozhodoval (k němuž dal předchozí souhlas) závodní nebo dílenský výbor, je příslušný projednat vždy pouze závodní výbor.

Je-li v organizaci ustaveno několik závodních výborů nebo je-li pověřeno prováděním rozhodčího řízení několik dílenských výborů, projedná spor ten rozhodčí orgán, jehož působnost se vztahuje na pracoviště, na kterém pracoval pracovník, jenž je účastníkem řízení, v době, kdy sporný nárok vznikl․ Byl-li pracovník dočasně vyslán na práci do jiné organizace a sporný nárok vznikl z činnosti v této organizaci, projedná spor rozhodčí orgán, jehož působnost se vztahuje na pracoviště, na němž je pracovník trvale zařazen.

Není-li v organizaci ustaven závodní ani dílenský výbor ani se na ni nevztahuje působnost některého místního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, projedná a rozhodne pracovní spor jako rozhodčí orgán okresní odborová rada, která může prováděním tohoto úkolu pověřit svou pracovněprávní komisi.

Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh, který může podat buď organizace nebo pracovník.

V návrhu na zahájení rozhodčího řízení je třeba uvést, kdo návrh podává a co uplatňuje, proti komu návrh směřuje, vylíčení rozhodných skutečností a jak je možno je prokázat. V návrhu na zahájení rozhodčího řízení může organizace nebo pracovník zejména uplatnit, aby rozhodčí orgán v pracovním sporu rozhodl, že druhý účastník řízení je povinen splnit určitou povinnost nebo že je tu právní vztah nebo právo, na jehož určení má naléhavý právní zájem.

Návrh na zahájení rozhodčího řízení se podává

Návrh na zahájení rozhodčího řízení je možno podat písemně nebo ústně do zápisu. Podává-li se návrh ústně, sepíše návrh pověřený člen závodního výboru nebo pracovník organizace, kterého k tomu účelu vedení organizace po dohodě se závodním výborem podle potřeby uvolní, popřípadě pověřený funkcionář nebo pracovník okresní odborové rady, podává-li se návrh u ní.

Ten, kdo návrh přijímá, zapíše jej do seznamu podaných návrhů na zahájení rozhodčího řízení, ve kterém se poznamená den podání návrhu, jméno navrhovatele a stručné označení předmětu sporu. Opis podaného návrhu zašle ostatním účastníkům řízení. Je-li návrh neúplný, současně zajistí odstranění závad.

Nebude-li návrh projednávat v rozhodčím řízení závodní výbor sám, předá jej bez průtahu předsedovi toho rozhodčího orgánu, který má rozhodčí řízení provést. Okresní odborová rada předá návrh, pokud ho nebude sama projednávat, pracovněprávní komisi. Předání návrhu se rovněž poznamená v seznamu podaných návrhů.

Účastník řízení může návrh vzít zpět, dokud rozhodčí orgán nerozhodl o sporu nebo neschválil uzavřený smír. Učiní-li tak, rozhodčí orgán řízení zastaví.

Předseda rozhodčího orgánu svolá rozhodčí orgán tak, aby projednávání sporu započalo co nejdříve a skončilo zpravidla nejpozději do 30 dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

Je-li toho třeba, zejména v obtížnějších sporech, může rozhodčí orgán požádat příslušné komise v závodě (např. mzdovou, ochrany a bezpečnosti práce apod.) o přípravu podkladů pro jednání a rozhodnutí rozhodčího orgánu. Nepovažuje-li rozhodčí orgán za nutné svěřit přípravu jednání některé komisi, provede potřebné přípravné práce sám, popřípadě tím pověří některého svého člena.

V rámci přípravy jednání je třeba vyslechnout účastníky řízení, vyžádat si od nich předložení dokladů týkajících se předmětu sporu a na základě zjištěných skutečností pokusit se o urovnání sporu smírem. Dojde-li ke smíru, sepíše o tom orgán provádějící přípravu jednání záznam, ve kterém uvede přesný obsah smíru, vysvětlí účastníkům řízení dosah sjednaného smíru a předloží jim záznam k podpisu. Jestliže přípravu jednání neprováděl rozhodčí orgán sám, předá záznam o uzavření smíru ke schválení rozhodčímu orgánu, který postupuje při jeho schvalování stejně, jako dojde-li k uzavření smíru při jednání před rozhodčím orgánem ( § 11).

Nepodaří-li se při přípravě jednání dosáhnout uzavření smíru, předají se podklady pro rozhodnutí sporu rozhodčímu orgánu.

Nedošlo-li během přípravného jednání k uzavření smíru a jeho schválení, stanoví rozhodčí orgán místo a dobu k projednání sporu.

Má-li provést rozhodčí řízení okresní odborová rada nebo její pracovněprávní komise, může být jednání provedeno nejen v jejím sídle, ale je-li to účelnější, i jinde, např. na pracovišti, kde ke sporu došlo.

Doba jednání má být stanovena tak, aby nezasahovala do pracovní doby účastníků řízení a pokud možno ani členů rozhodčího orgánu.

K jednání pozve rozhodčí orgán navrhovatele, ostatní účastníky řízení, jejich zástupce a další osoby, pokud je jejich přítomnosti třeba k objasnění rozhodných skutečností. Je-li účastníkem řízení mladistvý pracovník, je třeba přizvat též jeho zákonného zástupce; jde-li o pracovníka, kterému byl soudem ustanoven opatrovník, též jeho opatrovníka. K jednání před okresní odborovou radou (pracovněprávní komisí) musí být přizván zástupce odborové organizace z pracoviště pracovníka, který je účastníkem řízení, pokud tam byla ustavena.

Jednání rozhodčího orgánu je přístupné všem pracovníkům organizace. Rozhodčí orgán může však vyloučit jejich přítomnost buď pro celé jednání nebo jeho část, pokud by veřejným projednáváním bylo ohroženo státní, hospodářské nebo služební tajemství nebo důležitý zájem účastníků řízení. I v tom případě mají však právo zúčastnit se jednání zástupci orgánů nadřízených organizací a vyšších odborových orgánů, pokud byli výslovně pověřeni účastnit se tohoto jednání; rozhodčí orgán musí je však upozornit na trestní následky porušení takového tajemství.

Rozhodnutí o sporu a usnesení o schválení smíru vyhlašuje se vždy veřejně.

Jednání řídí předseda rozhodčího orgánu nebo jim pověřený člen (dále jen "předseda rozhodčího orgánu") tak, aby skutečný stav věci byl zjištěn co nejúčelněji a nejrychleji a aby účastníci z neznalosti práva neutrpěli újmu. Rozhodčí orgán jedná jako kolektivní orgán; z účasti na jeho jednání a rozhodování je však vyloučen jeho člen, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo i k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. O vyloučení rozhoduje rozhodčí orgán.

Jednání mají být přítomni oba účastníci sporu.

Nedostaví-li se k jednání pracovník, může být jednání provedeno v jeho nepřítomnosti jen tehdy, dal-li k tomu předem souhlas nebo dostavil-li se k jednání jeho zástupce; jinak odloží rozhodčí orgán jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se pracovník nebo jeho zástupce ani k tomuto odloženému jednání, ačkoli byl k němu řádně pozván, může být jednáno v jeho nepřítomnosti.

Nedostaví-li se k jednání pracovník, který je oprávněn jednat za organizaci nebo její zástupce, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti.

Rozhodčí orgán projedná spor na základě zprávy, kterou podá jeho předseda. Rozhodčí orgán vyslechne stanoviska obou účastníků sporu a porovná správnost jejich tvrzení s obsahem předložených dokladů. Podle potřeby vyslechne i další osoby, které mohou přispět svou výpovědí k objasnění věci; rozhodčí orgán upozorní tyto osoby, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.

Je-li to k objasnění věci nutné, zejména za účelem opatření dalších dokladů, může rozhodčí orgán jednání odložit na dobu co možná nejkratší tak, aby i v tomto případě mohlo rozhodčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od podání návrhu.

Ještě během celého průběhu jednání před rozhodčím orgánem se má rozhodčí orgán rovněž snažit o to, aby spor byl urovnán smírem. Dojde-li k uzavření smíru, je třeba, aby byl schválen rozhodčím orgánem. Rozhodčí orgán dbá přitom o to, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva a smír neschválí, kdyby byl v rozporu s právními předpisy. Přesný obsah smíru se uvede v zápise o jednání s dodatkem, že rozhodčí orgán smír schválil.

Předseda rozhodčího orgánu je povinen účastníkům řízení zápis o uzavření smíru přečíst a jeho dosah jim vysvětlit ještě dříve, než jim předloží zápis k podpisu. Opis té části zápisu, ve které je uveden smír, doručí rozhodčí orgán účastníkům sporu. Schválení smíru se zaznamenává v seznamu podaných návrhů.

Nedošlo-li při jednání k uzavření smíru, rozhodčí orgán v neveřejné poradě zhodnotí výsledky provedeného jednání a v souladu s právními předpisy rozhodne o sporu. Bylo-li předmětem sporu uložení kárného opatření ( § 81 odst. 5 zákoníku), může je rozhodčí orgán pouze potvrdit nebo zrušit, nemůže je však změnit.

Rozhodnutí rozhodčího orgánu oznámí jeho předseda účastníkům řízení na konci jednání. Uvede také stručně jeho odůvodnění a poučí účastníky řízení o možnosti podat proti tomuto rozhodnutí námitky.

Do tří dnů ode dne rozhodnutí musí být účastníkům řízení přímo doručeno nebo zasláno zásilkou určenou do vlastních rukou písemné vyhotovení rozhodnutí. Rozhodnutí musí obsahovat stručné odůvodnění a poučení, u kterého orgánu a v jaké lhůtě lze tyto námitky podat. Písemné rozhodnutí podepíše předseda rozhodčího orgánu a zapisovatel.

Vydání rozhodnutí s uvedením data jeho doručení účastníkům řízení se zaznamenává v seznamu podaných návrhů.

označení rozhodčího orgánu,

místo, čas a předmět jednání,

jména a příjmení přítomných členů rozhodčího orgánu, zapisovatele, účastníků a jejich zástupců (u organizace se uvede vedle jejího názvu jméno a příjmení pracovníka, který jedná za organizaci),

stručné vylíčení průběhu jednání a obsah výpovědi účastníků a jiných vyslechnutých osob; byl-li uzavřen smír, přesný jeho obsah s usnesením o schválení smíru rozhodčím orgánem,

nedošlo-li k uzavření smíru, rozhodnutí rozhodčího orgánu se stručným zdůvodněním,

poučení o možnosti podat proti rozhodnutí námitky,

podpisy předsedy a zapisovatele, a došlo-li k uzavření smíru, i podpisy účastníků.

Proti rozhodnutí rozhodčího orgánu může kterýkoliv účastník do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení podat námitky. Námitky se podávají u závodního výboru, a to i když jde o rozhodnutí jiného rozhodčího orgánu v závodě; jde-li o rozhodnutí okresní odborové rady nebo její pracovněprávní komise, podávají se námitky u okresní odborové rady. Jinak platí pro podávání námitek obdobně ustanovení o podávání návrhu na zahájení rozhodčího řízení ( § 5 odst. 2 a 3). V námitkách je třeba uvést, z jakého důvodu považuje účastník řízení rozhodnutí za nesprávné; mohou v nich být popřípadě uvedeny také další důkazy k prokázání nebo vyvrácení uplatňovaného nároku.

Byly-li námitky podány opožděně po uplynutí 15denní lhůty, závodní výbor (okresní odborová rada) uvědomí o tom toho, kdo námitky podal a v odůvodněných případech zmeškání lhůty promine; jinak je zamítne jako opožděně podané.

Jestliže do 30 dnů od podání návrhu nedošlo ke schválení uzavřeného smíru rozhodčím orgánem ani k vydání rozhodnutí rozhodčího orgánu o sporu, může kterýkoliv účastník řízení navrhnout, aby byl spor postoupen k dalšímu projednávání soudu. Rozhodčí orgán je povinen tomuto návrhu bezodkladně vyhovět a spisový materiál o sporu odeslat okresnímu soudu, v jehož obvodu má své sídlo.

Návrh na postoupení sporu spolu lze podat písemně nebo ústně do zápisu. Jeho podání a odeslání spisů soudu se poznamená v seznamu podaných návrhů.

O postoupení sporu soudu uvědomí rozhodčí orgán oba účastníky řízení.

Byl-li podán návrh na zahájení rozhodčího řízení, námitky nebo návrh na postoupení sporu soudu u jiného odborového orgánu, než je uvedeno v předchozích ustanoveních, postoupí jej tento orgán neprodleně příslušnému odborovému orgánu, popřípadě soudu. V tomto případě je návrh uplatněn a námitky nebo návrh na postoupení sporu soudu podány již tím dnem, kdy byly podány u nepříslušného orgánu.

Lhůta pro podání námitek je zachována, byly-li podány nejpozději v poslední den lhůty nebo aspoň v tento den odevzdány poště k doručení.

Právní moci nabývají

Nesplní-li účastník řízení včas to, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí nebo smír schválený rozhodčím orgánem, může druhý účastník požádat o potvrzení, že rozhodnutí (schválený smír) je vykonatelné. Vykonatelnost potvrzuje závodní výbor, popřípadě okresní odborová rada, jde-li o její rozhodnutí nebo o rozhodnutí její pracovněprávní komise. Na základě vykonatelného rozhodnutí může účastník řízení navrhnout soudu, aby nařídil výkon rozhodnutí.

Závodní výbor odpovídá členské schůzi základní organizace Revolučního odborového hnutí a vyšším odborovým orgánům za správné provádění rozhodčího řízení a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Závodní výbor a okresní odborová rada jsou povinny zajistit, aby spisy, týkající se rozhodčího řízení, byly řádně uschovávány nejméně po dobu 10 let po podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

Organizace, která je účastníkem řízení, je povinna včas zajistit a bezplatně provádět podle dohody se závodním výborem potřebné písemné a administrativní práce (zapisovat návrhy na zahájení rozhodčího řízení, provádět zápisy o jednání rozhodčích orgánů, doručování jejich písemností apod.) a hradit vzniklé náklady, zejména hradit osobám, které byly pozvány k jednání a nebyly účastníky řízení, výdaje, které jim vznikly účastí na řízení a poskytovat jim náhradu mzdy. Dále je povinna bezplatně poskytnout pro jednání vhodnou místnost a nutné technické potřeby, zejména dát k dispozici texty právních předpisů a podle možnosti i odbornou literaturu.

Pracovník, který měl ve sporu úspěch, má vůči organizaci nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k uplatňování svého práva, včetně případných nákladů na zastoupení a náhrady mzdy. Má-li úspěch pouze částečný, má nárok na náhradu poměrné části těchto nákladů; rozhodčí orgán může mu však přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze rozhodčího orgánu.

Výši nákladů, popřípadě její poměrné části, kterou má organizace pracovníku nahradit, stanoví rozhodčí orgán v rozhodnutí o sporu.

Pravomocné rozhodnutí rozhodčího orgánu nebo schválení smíru může být nejpozději do tří let od nabytí právní moci zrušeno krajskou odborovou radou, jestliže je v rozporu s právními předpisy. Na základě usnesení, kterým se ruší pravomocné rozhodnutí nebo schválení smíru, vydá rozhodčí orgán nové rozhodnutí, při kterém bude vycházet z právního názoru krajské odborové rady.

Jestliže se dodatečně zjistily závažné okolnosti, kterých nemohl účastník řízení bez své viny použít a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může rozhodčí orgán na jeho návrh se souhlasem okresní odborové rady změnit své pravomocné rozhodnutí nebo odvolat schválení smíru. Prováděla-li rozhodčí řízení okresní odborová rada (její pracovněprávní komise), je ke změně rozhodnutí třeba souhlasu krajské odborové rady. Návrh na takovou změnu může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději do tří let od právní moci rozhodnutí nebo od schválení smíru.

Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají také příslušníci veřejných nebo závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a příslušníci báňské záchranné služby, kteří utrpí úraz při výkonu služby, jakož i osoby, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu nebo při cvičení jednotky a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a báňské záchranné služby odpovídá v těchto případech organizace, u níž je jednotka nebo služba zřízena, příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany příslušný národní výbor.

Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají občané, kteří dobrovolně v rámci akce organizované národním výborem nebo jinou organizací vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, například občané, kteří dočasně vypomáhají při zvelebování obcí nebo v jednotném zemědělském družstvu či na státním statku nebo kteří vypomáhají při svépomocné družstevní bytové výstavbě v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby, anebo při stavebních akcích prováděných ke zvelebení provozoven spotřebních družstev. Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá jim organizace, pro kterou v době pracovního úrazu pracovali. Dobrovolná výpomoc, organizovaná v rámci patronátní činnosti, se však považuje za plnění pracovních úkolů; za škodu v tomto případě odpovídá organizace, u níž je postižený v pracovním poměru.

Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají dále vynálezci a zlepšovatelé, kteří utrpí úraz při zkoušení, rozpracování nebo zavádění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pro organizaci nebo v dohodě s ní. Stejný nárok mají členové lidových spotřebních družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při činnosti pro družstvo, dobrovolní příslušníci civilní obrany, zdravotníci Československého červeného kříže, dárci krve, členové Horské služby, jakož i občané, kteří na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pomocníci Sboru národní bezpečnosti a Pohraniční stráže, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení a jiní občané, kteří byli pověřeni organizací určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu jim odpovídá organizace, pro kterou byli v době úrazu činni.

Závodní výbory v ministerstvech, v jiných ústředních a v jiných státních orgánech, při plnění svých úkolů nezasahují do činnosti, kterou tyto orgány vykonávají jako nositelé a vykonavatelé státní moci a správy, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

Závodní výbory ve společenských organizacích nezasahují do činnosti, kterou tyto organizace vykonávají podle svých stanov, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

Závodní výbory ve státních orgánech v oboru vojenské správy se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění, ani nekontrolují jejich přijímání do pracovního poměru a jejich pracovní a mzdové zařazení.

Je-li pracovník převáděn na jinou práci, překládán do jiného místa nebo je-li s ním rozvazován pracovní poměr výpovědí nebo okamžitě rušen v souvislosti s odvoláním z funkce, které provádí předsednictvo Národního shromáždění, prezident republiky, vláda nebo Slovenská národní rada, nevyžaduje se k těmto úkonům součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí.

Závodní výbory ve společenských organizacích se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění, ani nekontrolují jejich přijímání do pracovního poměru a jejich pracovní a mzdové zařazení. Rozvazuje-li výpovědí nebo ruší-li okamžitě pracovní poměr společenská organizace, je k tomu třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení na jinou práci a k přeložení do jiného místa se u politických pracovníků ustanovených do jejich funkcí orgány společenských organizací nevyžaduje součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí. U jiných pracovníků je třeba tato opatření projednat se závodním výborem.

Závodní výbory v zařízeních společenských organizací nekontrolují přijímání a pracovní a mzdové zařazení politických pracovníků, kteří jsou do své funkce ustanovováni orgány těchto organizací; k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením s těmito pracovníky je třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení těchto pracovníků na jinou práci a k jejich přeložení do jiného místa se součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí nevyžaduje.