107/1966 Sb. znění účinné od 1. 1. 1967 do 31. 12. 1973

107

VYHLÁŠKA

Státní komise pro techniku

ze dne 13. prosince 1966

o dokumentaci staveb

Státní komise pro techniku stanoví podle § 11 zákona č. 113/1965 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci a podle § 31 odst. 1 zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu:

Č Á S T P R V N Í

Úvodní a obecná ustanovení (§ 1-3)

§ 1

Účel a rozsah platnosti vyhlášky

Tato vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, jejichž investory jsou organizace, a působnost a postup orgánů a organizací při jejím vypracování.

Základní pojmy

§ 2

(1)	Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, strojů a zařízení, jejich montáží a inventáře investičního charakteru, prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase nově (novostavba) nebo přestavbou základních prostředků již existujících (rekonstrukce, rozšíření), které mají společný hospodářský nebo jiný společenský účel, a souhrn základních prostředků touto činností pořízených. Součástí stavby je též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi a - není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak a jde o inženýrské sítě - též odstranění starých a vybudovaných nových základních prostředků, nebo jejich částí nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.
(2)	Souborem staveb se rozumějí vzájemně souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá postupně prováděná investiční výstavba (např. velkých průmyslových podniků, sídlišť, velkých staveb dopravních, spojových, vodohospodářských).
(3)	Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře investičního charakteru, který slouží k zajištění dílčího samostatného technologického procesu základní nebo pomocné výroby, popřípadě netechnologického procesu a je uváděn do provozu v souvislém čase.
(4)	Objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavební části stavby (např. budova, vlečka, vnější kanalizace).
(5)	Investorem je organizace, pro kterou se stavba připravuje a provádí, popřípadě která ji pro sebe nebo pro jinou organizaci (budoucího provozovatele, uživatele) připravuje a provádí.
(6)	Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti, která převzala závazek k vypracování a dodávce projektu a výkonu autorského dozoru způsobem stanoveným touto vyhláškou.
(7)	Inženýrská organizace je organizace, která v dohodnutém rozsahu provádí inženýrskou činnost, ¹ zejména poskytuje konzultace a obstarává záležitosti spojené s přípravou a provedením stavby, popřípadě dodává stavbu nebo její část a to včetně zajištění projektu nebo na základě projektu.
(8)	Projektově inženýrská organizace je projektová organizace, která zajišťuje také inženýrskou činnost.

§ 3

(1)	Dokumentaci staveb tvoří přípravná dokumentace (část druhá vyhlášky), projektová dokumentace (část třetí) a realizační dokumentace (část čtvrtá).
(2)	Dokumentace stavby se zpracovává v rozsahu odpovídajícím druhu, významu a složitosti stavby.

Č Á S T D R U H Á

Přípravná dokumentace (§ 4-11)

O d d í l p r v ý

Projektový úkol, jeho účel, funkce a obsah (§ 4-9)

§ 4

(1)

Projektový úkol komplexně vymezuje a odůvodňuje požadavky na další přípravu a provedení stavby v požadovaném čase a místě, na její provoz (užívání) a výsledný účin; stanoví technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň stavby, podmínky a prostředky pro ni. Zahrnuje vždy celou stavbu. ²

(2)

Projektový úkol je podkladem

-	k ověřování nutnosti, technické reálnosti a efektivnosti stavby
-	k rozhodnutí investora o další přípravě a realizaci stavby,
-	k projednání stavby ve výběrovém řízení, zejména k projednání příslibu a podmínek pro poskytnutí úvěru, popřípadě
-	dotace podle zvláštních předpisů,
-	pro další přípravu stavby, zejména vypracování projektu na podkladě hospodářských smluv 3)
-	k projednání dovozu licencí ze zahraničí, popřípadě dovozu strojů a zařízení a podle potřeby k upřesnění požadavků na vývoj.

(3)

Projektového úkolu, popř. jeho částí se použije též jako dokladu k návrhu na vydání územního rozhodnutí podle zvláštních předpisů a pro účely plánování investiční výstavby.

§ 5

(1)

Projektový úkol výrobní stavby obsahuje

-	vyhodnocení, vyjadřující souborně efektivnost stavby na základě rozboru, vycházejícího ze zhodnocení využití dosavadních základních prostředků, z uvažované výrobní kapacity a velkoobchodní ceny výrobků a možností jejich odbytu a zahrnujícího zejména vztah maximálně možných investičních nákladů a úplných vlastních nákladů výroby, životnost stavby a návratnost vložených prostředků s přihlédnutím k vyvolaným a doplňkovým investicím 4) a vlivu faktoru času, vlivu stavby na životní prostředí a jejím mimoekonomickým účinkům
-	zdůvodnění a účelové vymezení stavby; údaje o technologii a údaje o zabezpečení výroby; uvažovaný systém organizace řízení a správy; údaje o stavebním řešení a nástin výtvarného řešení; zastavovací studii a vyhodnocení účinků provozu na okolí; rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jeho zdůvodnění a vyhodnocení; orientační rozčlenění stavby na provozní soubory a objekty, popřípadě rozdělení stavby na provozně ucelené části; investiční náklady (zpracované podle oddílu druhého); orientační časový program další přípravy a realizace stavby a údaje o možnosti jejího zabezpečení z dodavatelských hledisek (včetně možností dovozu)
-	písemné doklady o projednání podle § 7 a přehled o tom, jak bylo vyhověno závěrům dokumentů uvedených v § 6 odst. 5.

(2)

Projektový úkol nevýrobní stavby obsahuje

-	vyhodnocení, vyjadřující souborně efektivnost stavby na základě rozboru vycházejícího ze zhodnocení využití dosavadních základních prostředků, z uvažované účelové kapacity a zahrnujícího vztah maximálně možných investičních nákladů na užívání a údržbu a přihlížejícího k životnosti stavby, k jejímu vlivu na životní prostředí a jejím mimoekonomickým účinkům,
-	zdůvodnění a účelové vymezení stavby; údaje o stavebním řešení a nástin výtvarného řešení, zastavovací a objemovou studii, rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jeho odůvodnění a vyhodnocení, orientační časový program, orientační rozčlenění, popřípadě rozdělení stavby, investiční náklady a údaje o možnostech zabezpečení stavby
-	písemné doklady o projednání podle § 7, jakož i přehled o tom, jak bylo vyhověno závěrům dokumentů uvedených v § 6 odst․ 5.

(3)

Součástí prací na projektovém úkolu je též

a)	provedení průzkumů potřebných pro určení staveniště, popřípadě trasy stavby, využívajících již známých skutečností a zpracovaných územně technických podkladů a územních plánů,
b)	zpracování dalších nezbytných podkladů, požadovaných orgánem územního plánování pro vydání územního rozhodnutí.

(4)

Součástí projektového úkolu jsou souběžné údaje stavby (zpracovávané podle části páté).

§ 6

Zpracování projektového úkolu

(1)

Vypracování projektového úkolu zabezpečuje investor u odborných organizací nebo jej zpracovává sám. Organizace oprávněné k projektové činnosti nebo inženýrské organizace mohou přijmout závazek k zpracování projektového úkolu, jestliže se současně zaváží dodat, bude-li to investor požadovat, projekt podle jimi dodaného projektového úkolu.

(2)

Vypracování projektového úkolu zabezpečuje investor u odborných organizací buď přímo nebo formou poptávkového řízení nebo soutěže. U společensky významných staveb financovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu může Státní komise pro techniku, orgán jí pověřený, nebo orgán nadřízený investorovi stanovit formou poptávkového řízení nebo soutěže jako povinnou. Tyto orgány mohou též stanovit, že alespoň jedním z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže musí být organizace, jejímž hlavním posláním je projektová činnost.

(3)

Státní komise pro techniku (Slovenská komise pro techniku) může usměrnit volbu zpracovatele projektového úkolu pro určité obory nebo oblasti výstavby, vyžadují-li to důležité národohospodářské nebo jiné celospolečenské zájmy, určením organizací, které mohou funkci generálního projektanta v uvedených oborech nebo oblastech výstavby převzít.

(4)

Organizace, přicházející v úvahu jako dodavatel pro stavbu, může být zpracovatelem projektového úkolu jen jako jeden z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže; účastní-li se taková organizace poptávkového řízení nebo soutěže, nemůže z tohoto důvodu odmítnout poskytovat technicko-ekonomické informace a podklady o svých hmotných dodávkách, potřebné pro vypracování projektového úkolu, ostatním účastníkům poptávkového řízení nebo soutěže.

(5)

Při vypracování projektového úkolu se vychází ze závěrů dokumentů

a)	zpracovaných pro potřeby plánování dlouhodobého rozvoje podniků, oborů, odvětví, měst, krajů a oblastí, přičemž se využívá též dosažených výsledků výzkumu a vývoje a zpracovaných územně technických podkladů, oblastních plánů, územních plánů a provedených průzkumů; ⁵
b)	zpracovaných podle potřeby k objasnění základních požadavků na stavbu a podmínek pro ni; ⁶
c)	zpracovaných k objasnění souboru staveb, je-li stavba jeho součástí (studie souboru staveb podle § 9).

(6)

Zajišťuje-li investor vypracování projektového úkolu u odborné organizace, vyjádří svůj záměr základními požadavky na stavbu, které zahrnují zpravidla

a)	u výrobních staveb požadovaný sortiment a jakost výrobků, kapacitu výroby, velkoobchodní cenu výrobků, termín uvedení do provozu, místo nebo oblast stavby,
b)	u nevýrobních staveb požadovaný účel stavby, účelové (měrné) jednotky, standard, orientační investiční náklad na účelovou (měrnou) jednotku nebo orientační celkový investiční náklad, místo stavby.

(7)

Údaje a ukazatele projektového úkolu stavby se uvádějí v dosažitelné míře v porovnání s nejvyšší světovou úrovní.

(8)

Zjistí-li odborná organizace při zpracování projektového úkolu, že rozhodující dodávky nelze zajistit v tuzemsku nebo že rozhodující tuzemské dodávky nedosahují světové úrovně, uplatní v projektovém úkolu zahraniční dodávky nebo dovoz licencí, které jsou na světové úrovni, nebo zpracuje projektový úkol v alternativách předpokládajících tuzemské a zahraniční dodávky (licence).

(9)

Údaje projektového úkolu se podle povahy věci vyjadřují graficky nebo popisem.

(10)

Od vypracování projektového úkolu může investor upustit a zajistit přípravu stavby přímo v projektu (bez předchozího vypracování přípravné dokumentace), jde-li o jednoduchou stavbu, která je v souladu s dokumenty, uvedenými v odstavci 5, nevyvolává nežádoucí účinky v území a nepodléhá výběrovému řízení ani posouzení či schválení nadřízených orgánů.

Projednání a předkládání návrhů projektového úkolu

§ 7

(1)

Investor nebo jím pověřený zpracovatel projektového úkolu je povinen projednat

na počátku prací na projektovém úkolu základní údaje, charakterizující v hlavních rysech zamýšlenou stavbu z hlediska oblastní proporcionality, ⁷ s orgány oblastního pláno-

v průběhu prací na projektovém úkolu umístění, účinky, potřeby a důsledky stavby

-	s orgány územního plánování,
-	s ostatními dotčenými orgány, které hájí při přípravě, provádění a provozu staveb společenské zájmy podle zvláštních předpisů
-	s organizacemi, popřípadě též s občany, jejichž zájmy mohou být stavbou nebo jejími účinky dotčeny, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2)

Orgány a organizace uvedené v odstavci 1 sdělí v průběhu zpracování projektového úkolu investorovi nebo jím pověřenému zpracovateli projektového úkolu své stanovisko a na požádání potřebné informace, zejména o podmínkách umístění, připojení na inženýrské sítě, provedení a provozu stavby - včetně možnosti vybudovat společná zařízení - v míře odpovídající stavu přípravy stavby. Orgán územního plánování mu též sdělí, jaké podklady bude požadovat pro vydání rozhodnutí o umístění stavby; v případě, že jde o stavbu se složitými vazbami na dosavadní základní prostředky, jíž má být dosaženo významným architektonických a urbanistických účinků, může podmínit projednání projektového úkolu, popřípadě vydání rozhodnutí o umístění stavby předložením urbanisticko-architektonické studie.

(3)

Zpracovatel projektového úkolu dále projedná v průběhu prací na projektovém úkolu možnost zajištění rozhodujících dodávek, popřípadě použití licencí pro uskutečnění i provoz stavby s organizacemi, přicházejícími v úvahu jako dodavatelé, dovozci popřípadě přepravci, popřípadě též přípravu a provedení společných zařízení a vyvolaných investic s jinými partnery.

(4)

Je-li zpracovatelem projektového úkolu investor nebo organizace, nemající oprávnění k projektové činnosti, projedná jeho návrh s organizací, přicházející v úvahu jako generální projektant.

§ 8

(1)	Je-li rozhodnutí investora o další přípravě a realizaci stavby podmíněno jejím posouzením či schválením orgány centrálního řízení, předkládá investor k tomuto řízení projektový úkol, doložený rozhodnutím o umístění stavby.
(2)	Orgány, jimž přísluší posouzení či schválení stavby, mohou rozhodnout, že pro tento účel postačí souhrnné údaje stavby (část pátá).

§ 9

Studie souboru staveb

(1)

Je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též zpracování studie souboru staveb.

(2)

Studie souboru staveb vyjadřuje v souladu se zpracovanými územními plány urbanistické, hlavní ekonomické, technické a architektonické souvislosti celkové výstavby, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě, objasňuje věcnou a časovou koordinaci přípravy a realizace jednotlivých staveb.

(3)

Studie souboru staveb musí být zpracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby. Postupně se zpřesňuje na základě projektových úkolů a projektů jednotlivých staveb. Je nezbytným dokladem návrhů projektových úkolů staveb souboru.

(4)

Současně s projektovým úkolem na prvou stavbu souboru musí být v potřebném rozsahu zpracován projektový úkol společných inženýrských sítí.

(5)

Zpracování studie souboru staveb zajišťuje

a)	investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,
b)	zpravidla investor s rozhodující účastí na výstavbě, jde-li o stavby několika investorů, kteří se dohodli na společné výstavbě,
c)	národní výbor, jde-li o soubor staveb různých investorů, tvořící ve svém souhrnu soustředěnou výstavbu (obytné a průmyslové aglomerace, obytné soubory, administrativní a obchodní centra, soubory dopravních staveb a podobně) a jestliže je to z hlediska zpracovaných územních plánů třeba.

(6)

Ustanovení o zpracování, projednávání a předkládání návrhu projektového úkolu se vztahují přiměřeně na zpracování, projednávání a předkládání studie souboru staveb.

O d d í l d r u h ý

Investiční náklady v projektovém úkolu (§ 10-11)

§ 10

(1)

Investiční náklady se v projektovém úkolu určují pomocí rozborů, cenových porovnání s obdobnými dříve vyprojektovanými nebo realizovanými stavbami, cenových informací a nabídek dodavatelů, odborných odhadů, soustav technicko-hospodářských ukazatelů, ostatních ukazatelů apod.

(2)

Investiční náklady se v projektovém úkolu sestavují ve finančním propočtu (vzor v příloze) a člení shodně s členěním stanoveným pro souhrnný rozpočet stavby tak, aby byly dostatečným podkladem pro ověření celkové efektivnosti investice a bylo možné srovnání s rozpočtovými náklady v projektu. Zvlášť se v investičních nákladech uvede předpokládaná potřeba devizových prostředků.

§ 11

(1)	Součástí investičních nákladů v projektovém úkolu je rezerva, která se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu investičních nákladů provozních souborů a objektů. U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí 7 - 14 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí), 5 - 10 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).
(2)	Při stanovení výše rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti, popřípadě rizikovosti a složitosti stavby a specifickým podmínkám jejího provádění, jakož i k účelu a zamýšlenému způsobu použití rezervy.
(3)	Rezervy se použije zpravidla v souladu s postupným upřesňováním technického řešení k upřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu stavby. U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze rezervy použít na věcné rozšíření stavby. U ostatních staveb nelze rezervy použít na takové věcné změny, které by se dotkly závazných podmínek a stanovisek vydaných příslušnými orgány.
(4)	Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí mohou určit rozmezí pro dohody o rezervě jinak než je stanoveno v odstavci (1).

Č Á S T T Ř E T Í

Projektová dokumentace (§ 12-39)

O d d í l p r v n í

Projekt (§ 12-18)

Účel a funkce projektu

§ 12

(1)

Projekt je souborným technickým, ekonomickým a architektonickým řešením stavby v souladu s projektovým úkolem a je podkladem

ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby pro

-	vyžádání rozhodnutí o přípustnosti (povolení) stavby
-	uzavření smluv, jimiž se realizuje stavba nebo zajišťuje její realizace
-	sjednání úvěrové smlouvy
-	rozhodnutí o zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby,

v konečném stadiu pro realizaci stavby.

(2)

Projekt se ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby zpracovává (zásadně pro celou stavbu, výjimečně se souhlasem stavebního úřadu a po dohodě účastníků výstavby též postupně podle provozně ucelených částí stavby, vymezených v projektovém úkolu) v rozsahu

a)	stanoveném v § 14 odst. 1 - pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby,
b)	stanoveném v § 14 odst. 2 - pro uzavření úvěrové smlouvy a pro zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby,
c)	dohodnutém mezi investorem a dodavateli ⁸ - pro uzavření hospodářských smluv o dodávkách pro stavbu.

(3)

Projekt se do konečného stadia zpracovává postupně po jednotlivých provozních souborech a objektech nebo jejích částech v nezbytném rozsahu, sjednaném investorem s dodavateli a s generálním projektantem tak, aby spolu s další dokumentací ( § 40, 41 odst. 6) byl postačujícím podkladem pro provedení stavby, popřípadě pro upřesnění smluvních vztahů.

§ 13

(1)

Projekt zejména

určuje definitivně účel, funkci, rozsah a účinky stavby; přitom

u výrobních staveb stanoví sortiment a specifikaci výrobků, kapacitu, technologii a organizaci budoucí výroby, dále potřebu pracovníků, paliv, energií a vody, dopravy a materiálů pro budoucí provoz včetně manipulace s materiálem - u nevýrobních staveb stanoví standard a kapacitu, podle potřeby též organizaci služeb,

určuje technické řešení stavby; přitom

-	v technologické části upřesňuje členění na provozní soubory (dílčí provozní soubory), určuje rozsah dodávek a prací, skladbu strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a řeší jejich vzájemnou vazbu
-	ve stavební části zpřesňuje členění na objekty, řeší jejich dispoziční uspořádání, konstrukční soustavu, použití stavebních materiálů a obsahuje architektonické řešení
-	určuje zásady organizace, metod a technické koncepce řízení výrobního nebo jiného procesu (např. skladového hospodářství)
-	stanoví pro budoucí provoz (užívání) bezpečnostní, hygienické, sociální, estetické a ostatní kulturní podmínky životního prostředí a způsob jejich zajištění,

konečným způsobem řeší územně technické vztahy, vycházeje z podmínek daných v územním rozhodnutí a objasňuje možnosti rozšíření nebo budoucí úpravy stavby v souladu s požadavky projektového úkolu; podle potřeby zpřesňuje rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a výpočet odvodu peněžitých částek,

stanoví plán organizace výstavby, zahrnující postup přípravy a provádění stavby a koncepci zařízení staveniště, zejména

-	časový plán stavby sestavený podle objektů a provozních souborů, zahrnující termíny rozhodující pro zabezpečení přípravy a realizace stavby ve lhůtě dohodnuté s dodavateli, zdůvodnění této lhůty a její srovnání a technicky reálnou lhůtu, popř. lhůtou dosahovanou ve světě; u výrobních staveb též časový plán náběhu výroby a jeho zajištění
-	podle potřeby údaje o objemu jednotlivých prací a dodávek
-	vymezení obvodu staveniště, popř. trasy stavby, koncepci společného sociálního a provozního zařízení staveniště, vymezení ploch pro ostatní objekty zařízení staveniště, určení, které trvalé objekty budou využity jako objekty zařízení staveniště
-	dohodnutý dodavatelský systém a specifikaci požadavků na dovoz
-	průběh a požadavky na provedení komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek,

stanoví souhrnné rozpočtové náklady stavby a odbytové nebo rozpočtové ceny objektů a provozních souborů,

obsahuje průkaz efektivnosti stavby,

zabezpečuje soulad a potřebnou návaznost všech částí stavby a dodávek pro ni.

(2)

Součástí projektu jsou souhrnné údaje stavby.

§ 14

(1)

Jako podklad pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby se z projektu předkládají, pokud orgán příslušný k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nerozhodne jinak:

zastavovací plán stavby se situačními výkresy, které objasňují:

-	současný stav území včetně inženýrských a ostatních staveb s vyznačením pozemků (hranice, kultura, parcelní čísla) nutných pro výstavbu a dále sousedních pozemků, popř. jiných pozemků, na nichž se projeví vztahy a důsledky stavby
-	vztahy a důsledky stavby v území včetně ochranných pásem, chráněných území a objektů
-	navrhované zastavění s vyznačením objektů, jejich vzájemných vazeb, napojení na inženýrské sítě, vjezdů, terénních úprav, skládek, materiálu, oplocení staveniště, a to jak pro období realizace stavby, tak i pro její provoz (užívání),

v potřebném rozsahu stavební výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, popřípadě jiné výkresy) v měřítku odpovídajícím druhu, rozsahu a složitosti stavby a objektů, dispoziční výkresy provozních souborů, výkresy objasňující uspořádání vnějších i vnitřních instalací a dále zařízení staveniště,

zpráva obsahující údaje o splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby, o vazbách na veřejné inženýrské sítě s údaji o spotřebě vody a energie, o požadavcích na dopravu (popřípadě včetně omezení během provádění stavby), o exhalacích a ostatních důsledcích v území, výčet povolených odchylek (výjimek) od technických nebo jiných předpisů, údaje jak bylo vyhověno podmínkám souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě; dále časový postup prací s uvedením organizací a osob odpovědných za projekt, za investorskou činnost a za provádění stavby, ⁹

dokladová část obsahující rozhodnutí o umístění stavby a další rozhodnutí, která podle charakteru a důsledků stavby musí investor opatřit podle zvláštních předpisů. Části a) až c) se předkládají ve dvou vyhotoveních, část d) v jednom vyhotovení.

(2)

Jako podklad pro uzavření úvěrové smlouvy pro zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby a vlastní financování stavby se z projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení použije

-	nepožaduje-li příslušný orgán další údaje
-	souhrnného rozpočtu, souhrnných údajů stavby a časového plánu stavby. ¹⁰

§ 15

Způsob zajištění projektu

(1)

Generální projektant zajišťuje vypracování a dodávku projektu ¹¹ v rozsahu a hloubce

a)	odpovídající účelu a funkci projektu stanoveným v § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2, a dále
b)	odpovídající požadavkům investora na technické, ekonomické a architektonické řešení stavby,
c)	umožňující dohodnout odbytovou nebo rozpočtovou cenu stavby nebo jejích částí (objektů, provozních souborů),
d)	odpovídající dohodám generálního projektanta s vyššími dodavateli o jejich účasti na zpracování projektu,
e)	umožňující mu výkon autorského dozoru.

(2)

Vyšší dodavatelé, kteří mají oprávnění k projektové činnosti, mohou zajišťovat v dohodnutém rozsahu vypracování a dodávku těch částí projektu, které odpovídají jejich dodávce

do sjednání odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky

-	v kooperaci pro generálního projektanta nebo pro vyššího dodavatele (svého odběratele),

po sjednání odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky

-	jako součást své dodávky, popřípadě v kooperaci pro generálního projektanta; zaváží-li se však předat investorovi v přiměřeném předstihu nabídkový rozpočet s návrhem odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky, mohou zajišťovat
-	na podkladě projektu propracovaného do stadia souhrnného projektového řešení - dopracování příslušných částí projektu jako součást své dodávky již před sjednáním odbytové nebo rozpočtové ceny.

(3)

Dodavatel, který má oprávnění k projektové činnosti, může zajišťovat vypracování a dodávku projektu jako generální projektant, jen byl-li zpracovatelem projektového úkolu jako jeden z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže; to neplatí, pokud byl určen jako organizace, která může převzít funkci generálního projektanta podle § 6 odst. 3.

§ 16

Zpracování projektu

(1)	Při zpracování projektu vychází generální projektant zejména z údajů a ukazatelů projektového úkolu a podmínek rozhodnutí o umístění stavby. Odpovídá za dosažení technické, ekonomické a architektonické úrovně projektu, stanovené projektovým úkolem a za realizovatelnost projektu v této úrovni. Přitom nesmí zhoršit údaje a ukazatele projektového úkolu, které investor označil jako závazné, ani souhrnnou efektivnost stavby.
(2)	Generální projektant je povinen uplatňovat a využívat v projektu schválené a vyhlášené typové podklady, typizační směrnice a technické normy v rozsahu jejich závaznosti. Použije-li v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití tohoto vynálezu. Stejně postupuje, dojde-li v projektu k použití, popřípadě k využití zlepšovacího návrhu nebo jiných průmyslových práv.
(3)	Zamýšlí-li generální projektant navrhnout v projektovém řešení použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, ¹² popřípadě nevyzkoušených stavebních konstrukcí, hmot a dílců, vyžádá si souhlas investora.
(4)	Použije-li generální projektant ke zpracování projektu projektové dokumentace dovezené ze zahraničí, zabezpečí, aby vyhovovala tuzemským předpisům a technickým normám, nebo si vyžádá příslušné výjimky.
(5)	Generální projektant připojuje statické, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, cenové rozbory a technické údaje o provedených průzkumech jako doklad k odevzdávanému projektu jen na výslovnou žádost investora; jinak je v konceptu archivuje a na požádání umožňuje ostatním účastníkům výstavby a orgánům státní správy do nich nahlédnout. U výpočtů provedených pomocí samočinných počítačů postačí, poskytne-li údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.
(6)	Ustanovení předchozích odstavců, v nichž se ukládají povinnosti generálnímu projektantovi, se vztahují přiměřeně i na zpracovatele části projektu, ustanovení odstavce (4) se vztahuje přiměřeně i na jiné tuzemské odběratele dovezené projektové dokumentace, ustanovení odstavce (5) o oprávnění investora též na jiné odběratele projektových prací.

§ 17

Projednání a předkládání projektu

(1)

Generální projektant vede v průběhu prací na projektu jednání, potřebná k vypracování projektu, zejména

jedná s dodavateli, s nimiž investor sjednal na základě projektového úkolu smlouvy o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby, o předávání podkladů, popřípadě sjednává s dalšími dodavateli předávání podkladů; dále s dodavateli sjednává jinou spolupráci, zejména projektovou kooperaci při zpracování jednotlivých částí projektu;

vede potřebná jednání s dotčenými orgány a organizacemi, navazující na jednání provedená v průběhu zpracování přípravné dokumentace, zejména o koncepčních otázkách územně technických včetně napojení stavby na veřejné inženýrské sítě, způsobu využití paliv, energií a vody, jakož i o otázkách, souvisících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kulturní úrovně životního prostředí;

nejpozději před odevzdáním projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby projedná popřípadě zpřesní za účasti investora s jeho rozhodujícími dodavateli další postup a způsob přípravy a provádění stavby, zejména

-	plán organizace výstavby
-	rozpočty jednotlivých objektů a provozních souborů
-	potřebu, způsob a termíny provedení dalších projektových prací a způsob výkonu autorského dozoru ( § 47 odst. 2 písm. a))
-	potřebu, způsob a termíny vypracování těch částí dodavatelské dokumentace, které potřebuje investor a generální projektant a způsob výkonu autorského dozoru ( § 47 odst. 2 písm. b) a c)).

(2)

Investor v průběhu prací na projektu projednává, popřípadě zpřesňuje s příslušnými orgány a organizacemi způsob zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby; v případě odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě projedná též výpočet odvodu peněžních částek.

(3)

Dodavatelé v průběhu prací na projektu zabezpečují spolupráci s generálním projektantem a investorem v dohodnutém rozsahu a čase; podklady poskytují

-	neodmítnou-li výslovně svou budoucí dodávku
-	i tehdy, nebyla-li mezi nimi a investorem smluvena spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby.

(4)

Po posouzení projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení potvrdí investor souhrnné údaje stavby. Toto posouzení a potvrzení je podmínkou pro využití projektu pro další opatření při přípravě a realizaci stavby (pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby, sjednání hospodářské smlouvy o dodávkách pro stavbu, projednání způsobu financování stavby, uzavření úvěrové smlouvy a zajištění zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby).

(5)

V těch případech, ve kterých projekt posuzují (schvalují) orgány nadřízené investorovi nebo jiné ústřední orgány, předkládá investor projekt ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby těmto orgánům se svým stanoviskem a s podmínkami, které stavební úřad stanovil pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Opatření podle odstavce 4 provádí až po příslušném posouzení popřípadě schválení projektu.

§ 18

Projektová dokumentace drobných staveb

a dočasných objektů zařízení staveniště

(1)	Pro zcela jednoduché stavby (například drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic, drobné akce Z, jednoduché modernizace a adaptace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, pro práce bourací a demontáže, jsou-li stavbami nebo částmi stavby), se projekt zpracovává v rozsahu omezeném na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, soupis materiálu a rozpočet.
(2)	Ustanovení předchozího odstavce se použije přiměřeně i pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom; přitom se využije co nejvíce původní dokumentace.
(3)	Pro mimoglobální nebo jmenovitě určené dočasné objekty zařízení staveniště se dokumentace zpracovává podle zásad platných pro stálé objekty stavby (jako součást projektu); pro globální nebo ostatní dočasné objekty se zpracovává podle potřeb dodavatelů (zásadně jako součást dodavatelské dokumentace), popřípadě též podle podmínek stanovených v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

O d d í l d r u h ý

Rozpočtová dokumentace (§ 19-39)

§ 19

Společná ustanovení

(1)

Rozpočtovou dokumentaci tvoří rozpočty zpracované jako součást projektu; vyjadřují rozpočtové náklady stavby, které se po projednání podle

§ 37 a násl. stávají odbytovou nebo rozpočtovou cenou stavby nebo jejich částí.

(2)

Jako součást projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení zpracovává generální projektant

a)	rozpočty provozních souborů o objektů, popřípadě členěné na dílčí rozpočty jejich ucelených částí, a rozpočty ostatních prací, dodávek a výdajů podle jejich druhů (dále jen "rozpočty"),
b)	souhrnný rozpočet stavby včetně rekapitulace rozpočtových nákladů (vzor v příloze) a sestavené na podkladě rozpočtů (dále jen "souhrnný rozpočet").

(3)

Souhrnný rozpočet a rozpočty podle předchozího odstavce jsou podkladem pro zahájení řízení o ceně dodávek s dodavateli investora.

(4)

Jestliže na podkladě rozpočtů podle odstavce 1 nevznikne dohoda o odbytové ceně, vypracují jako součást podrobněji propracovaného projektu

a)	generální projektant, nedojde-li k jiné dohodě podle § 15, rozpis prací a dodávek,
b)	dodavatelé na jeho podkladě nabídkové rozpočty, popřípadě v dohodě s investorem dílčí nabídkové rozpočty ucelených částí provozních souborů a objektů (dále jen "nabídkový rozpočet"),
c)	generální projektant rozpočty kusových dodávek pro technologická zařízení stavby.

(5)

Na podkladě rozpisu prací a dodávek sestaví generální projektant též kontrolní rozpočty, jestliže si jejich sestavení pro účely řízení o odbytové nebo rozpočtové ceně dodávek vyžádá investor; kontrolní rozpočet se nepředává dodavateli.

(6)

Rozpis prací a dodávek obsahuje popisy strojů, zařízení, montáží, stavebních konstrukcí a prací a jejich množství (výměry). Je uspořádán

a)	pro objekty ve sledu položek stanoveném třídníkem stavebních konstrukcí a prací, popřípadě jeho agregovaných položek, pokud nedojde k jiné dohodě,
b)	pro provozní soubory podle dohody.

(7)

Rozpis prací a dodávek se zpracovává

a)	na měrné jednotky, pro které jsou stanoveny velkoobchodní ceny stavebních prací a montáží a velkoobchodní (maloobchodní) ceny strojů, zařízení a jiných výrobků pro stavbu nebo
b)	na soubornější měrné jednotky dohodnuté v rámci dohody o dalším propracování projektu.

(8)

Lhůty pro předkládání nabídkových rozpočtů dohodne generální projektant s dodavateli v souladu s pracemi na dalším propracování projektu a s potřebami časového průběhu stavby.

(9)

Rozpočty, podle kterých je dohodnuta odbytová nebo rozpočtová cena, jsou odbytové rozpočty.

(10)

Odbytové rozpočty jsou podkladem pro vypracování souhrnného odbytového rozpočtu (vzor v příloze), který dodává investorovi generální projektant.

§ 20

Skladba souhrnných rozpočtů

(1)

Souhrnné rozpočty obsahují a člení rozpočtové náklady zahrnované i nezahrnované do cen základních prostředků ¹³ a do plánu investiční výstavby. ¹⁴

(2)

Souhrnné rozpočty se člení takto:

hlava I projektové a průzkumné práce

hlava II provozní soubory, z toho doplňkové a rozpočtové náklady ¹⁵

hlava III objekty, z toho doplňkové rozpočtové náklady ¹⁵

hlava IV stroje, zařízení, nářadí a inventář investičního charakteru, pokud nejsou součástí provozních souborů nebo objektů

hlava V umělecká díla (práce), pokud jsou nedílnou součástí staveb

hlava VI vedlejší rozpočtové náklady

hlava VII ostatní rozpočtové náklady zahrnuté do ceny základních prostředků a neuvedené v hlavách I až VI

hlava VIII rozpočtová rezerva

hlava IX rozpočtové náklady a výdaje nezahrnuté do ceny základních prostředků.

(3)

Skladba souhrnného odbytového rozpočtu je shodná se skladbou souhrnného rozpočtu.

§ 21

Skladba rozpočtů (nabídkových rozpočtů)

(1)

Rozpočtové náklady v rozpočtech zpracovaných generálním projektantem nebo v nabídkových rozpočtech dodavatelů se člení na:

a)	základní rozpočtové náklady
b)	doplňkové rozpočtové náklady
c)	vedlejší rozpočtové náklady, pokud se pro ně nesestavují samostatné rozpočty.

(2)

Základní rozpočtové náklady jsou náklady zakalkulované ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží a ve velkoobchodních (maloobchodních) cenách výrobků rozpočtovaných v seznamech (specifikacích) sestavených k rozpočtům.

(3)

Doplňkovými rozpočtovými náklady se doplňují základní rozpočtové náklady v úrovni velkoobchodních cen stavebních prací a montáží nebo jiných velkoobchodních (maloobchodních) cen o náklady nezahrnuté v těchto cenách.

(4)

Vedlejší rozpočtové náklady jsou náklady za dodávky, práce, služby a výdaje uvedené v § 27; jimi se doplňují rozpočtové náklady stavby jako celku, popřípadě provozních souborů a objektů.

Rozpočtové náklady

§ 22

(1)

Rozpočtové náklady v rozpočtech provozních souborů a objektů určuje generální projektant podle ustanovení § 24 odst. 1; může je však též určit způsobem stanoveným pro sestavení nabídkových rozpočtů.

(2)

Rozpočtové náklady v rozpočtech ostatních prací, dodávek a výdajů určuje generální projektant podle § 25 a násl., mohou však být určeny i podle nabídek dodavatelů, ukazateli nebo odborným odhadem. Nedojde-li k dohodě o jejich odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby, upřesní se na podkladě dalšího propracování projektu postupem stanoveným pro nabídkové rozpočty provozních souborů a objektů.

§ 23

Rozpočtové náklady projektových a průzkumných prací

Rozpočtové náklady projektových a průzkumných prací (hlava I) se určují podle ceníku projektových prací a ceníků geologických prací.

§ 24

Rozpočtové náklady provozních souborů a objektů

(1)

Rozpočtové náklady provozních souborů a objektů (včetně mimoglobálních a jmenovitě určených objektů zařízení staveniště - hlavy II, III a VI) se určují v rozpočtech podle míry technické vyjasněnosti projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby:

a)	rozpočtovými ukazateli vyhlášenými, popřípadě upravenými, nebo vytvořenými porovnáním s rozpočty porovnatelných realizovaných popřípadě vyprojektovaných staveb (jejich částí) nebo na podkladě nabídek dodavatelů,
b)	velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží,
c)	velkoobchodními (maloobchodními) cenami výrobků nezakalkulovaných ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží (seznamy - specifikace strojů, zařízení, prefabrikátů apod.).

(2)

Rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. b), se určují v nabídkových rozpočtech velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží, které na podkladě technické kalkulace a zásad platných pro tvorbu těchto velkoobchodních cen navrhne a s generálním projektantem projedná zpracovatel rozpočtu. Nedojde-li ani po prověření technické kalkulace k dohodě o návrhu velkoobchodních cen zpracovaném dodavatelem, určí se rozpočtové náklady takovýchto konstrukcí a prací podle odstavce 3.

(3)

Základní rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. a), se určují v nabídkových rozpočtech takto:

dodávky výrobků (stroje, zařízení, prefabrikáty apod.), nezakalkulované v rozpočtových cenách stavebních prací a montáží, pevnými velkoobchodními cenami a pokud nejsou stanoveny, cenami dohodnutými v nabídkovém rozpočtu, a jde-li o nově vyvíjené a dovážené výrobky, které nelze ocenit podle předcházejících ustanovení, cenovými limity popřípadě předběžnými (informativními) cenami,

stavební a montážní práce velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží a podle pravidel pro jejich používání.

(4)

Cenové limity a předběžné (informativní) ceny vyvíjených a dovážených výrobků zpřesní dodavatelé v nabídkových rozpočtech ve lhůtách dohodnutých s investorem.

(5)

Doplňkové rozpočtové náklady se určují podle pravidel pro používání ceníků stavebních prací a montáží.

(6)

Vedlejší rozpočtové náklady, pokud nemají samostatný rozpočet, se uvádějí v rozpočtu (nabídkovém rozpočtu) provozního souboru nebo objektu a převádějí se do hlavy VI souhrnného rozpočtu; určují se podle ustanovení § 27 a násl.

§ 25

Rozpočtové náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře

Rozpočtové náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře investičního charakteru (hlava IV), pokud nejsou součástí provozních souborů nebo objektů, se určují velkoobchodními cenami, popřípadě cenovými limity nebo předběžnými cenami; takto stanovené rozpočtové náklady se doplní o rozpočtové náklady na mimostaveništní a vnitrostaveništní dopravu včetně nákladů na konečné osazení (umístění) výrobků.

§ 26

Rozpočtové náklady uměleckých děl

Rozpočtové náklady uměleckých děl a prací (hlava V) se určují podle zásad stanovených Státní komisi pro techniku v součinnosti s příslušnými svazy (fondy).

§ 27

Vedlejší rozpočtové náklady

(1)

Vedlejší rozpočtové náklady staveb (hlava VI) obsahují náklady na

a)	zařízení staveniště
b)	územní vlivy
c)	provozní vlivy
d)	zvýšení nákladů při povinném uzavření hospodářské smlouvy
e)	prodloužení záruční doby
f)	přirážky za zkrácení lhůty výstavby a za zlepšení parametrů stavby ¹⁶
g)	preferenční přirážky na vybraných stavbách. ¹⁷

(2)

Vedlejší rozpočtové náklady se určují v souladu s podmínkami sjednanými ve smlouvě o dodávce a sestavují se pro ně zpravidla samostatné rozpočty (nabídkové rozpočty).

§ 28

Zařízení staveniště

(1)

Zařízením staveniště se rozumějí objekty a zařízení, které v době provádění stavby slouží provozním, sociálním a správním účelům účastníků stavby; patří sem též objekty a zařízení, které jsou budovány anebo byly již vybudovány a propůjčeny investorem, dodavatelem nebo jinou organizací pro účely zařízení staveniště.

(2)

Rozpočtové náklady na zařízení staveniště se stanoví ¹⁸ buď

a)	globální metodou, tj. globálními přirážkami (s výjimkou miniglobálních objektů) nebo
b)	individuální metodou, tj. individuálním oceněním jmenovitě určených objektů zařízení staveniště na podkladě plánu organizace výstavby a ostatních objektů zařízení staveniště souhrnně dohodnutou částkou.

(3)

U staveb, jejichž investiční náklady podle projektového úkolu nepřesahují 30 mil. Kčs, a nedojde u nich k dohodě o individuální metodě, se určí rozpočtové náklady na zařízení staveniště globální metodou.

(4)

U staveb, jejichž investiční náklady podle projektového úkolu přesahují 30 mil. Kčs a nedojde u nich k dohodě o globální metodě, se určí rozpočtové náklady na zařízení staveniště individuální metodou.

(5)

Rozpočtové náklady na globální zařízení staveniště se stanoví v rozpočtech provozních souborů a objektů jako vedlejší rozpočtové náklady stavby. Samostatné rozpočty se sestavují pro mimoglobální objekty a pro jmenovitě určené objekty včetně dohodnuté částky na ostatní objekty zařízení staveniště a při jejich sestavení se postupuje způsobem předepsaným pro trvalé objekty stavby. Celkové rozpočtové náklady na zařízení staveniště (včetně globálního) se uvádějí v hlavě VI souhrnného rozpočtu (souhrnného odbytového rozpočtu. ¹⁹

(6)

Jestliže po uzavření dohody o odbytové nebo rozpočtové ceně zařízení staveniště nahradí dodavatel se souhlasem investora jmenovitě určené objekty zařízení staveniště poskytnutím rovnocenných služeb, dohodne za ně s investorem úplatu, nejvýše však do částky původně sjednané odbytové nebo rozpočtové ceny takto nahrazovaných dočasných objektů.

§ 29

Územní vlivy

(1)

Rozpočtové náklady stavby se zvyšují o náklady, které dodavatelům vznikají

a)	zajišťováním stavebních kapacit pro stavby (objekty), které se provádějí na území s nedostatkem stavebních kapacit,
b)	prováděním objektů na území se ztíženými výrobními podmínkami,
c)	prováděním staveb v horských oblastech s nadmořskou výškou přes 700 m v důsledku nepříznivých klimatických poměrů.

(2)

Území s nedostatkem stavebních kapacit a území se ztíženými výrobními podmínkami stanoví po projednání s příslušným krajským národním výborem ústřední orgány s působností v oblasti velkoobchodních cen stavebních prací a montáží se souhlasem Státní plánovací komise a Státní komise pro techniku ²⁰ (Slovenské komise pro techniku).

(3)

Dodavatel dolož zvýšení rozpočtových nákladů individuálním rozborem, který projedná s investorem, jestliže pro zvýšení některých rozpočtových nákladů podle odstavce 1 nejsou stanoveny procentní přirážky.

(4)

U staveb, pro které neplatí ustanovení odstavce 1 písm. a), se rozpočtují zvýšené náklady na preferenční mzdy, odlučné apod., které dodavatelé mohou vyplácet podle zvláštních mzdových předpisů svým zaměstnancům.

§ 30

Provozní vlivy

(1)	Rozpočtové náklady stavby (provozních souborů, objektů) se zvyšují o náklady vyvolané přímým nebo nepřímým vlivem provozu investora nebo jiné organizace (provozovatele) nezúčastněné na vlastní výstavbě.
(2)	Zvýšení rozpočtových nákladů stanoví dodavatel a investor dohodou na podkladě individuálního rozboru vypracovaného dodavatelem.

§ 31

Přirážka za zvýšené náklady při povinném uzavření smlouvy o dodávce

(1)	V souladu s podmínkami uloženými závazným úkolem se zahrnou do rozpočtu stavby zvýšené náklady (skutečné škody), které vzniknou dodavateli v důsledku uzavření smlouvy o dodávce, která je závazným úkolem.
(2)	Návrh zvýšených nákladů doloží dodavatel individuálním rozborem, do něhož zahrne jen takové náklady, které mu vznikají tím, že v důsledku uzavření smlouvy o dodávce musí zrušit nebo omezit povinnosti, ke kterým se zavázal v hospodářských smlouvách vůči jiným investorům.

§ 32

Prodloužení záruční doby

Uzavře-li investor s dodavatelem dohodu o prodloužení záruční doby na stavbu nebo některou její část nad dobu stanovenou zákonnými předpisy, zvýší se rozpočtové náklady stavby o dohodnutou částku.

§ 33

Rozpočtové náklady ostatních prací, dodávek a výdajů

Rozpočtové náklady ostatních prací, dodávek a výdajů zahrnované do ceny základních prostředků (hlava VII) a neuváděné v hlavách I až VI, se určují podle obecných cenových nebo zvláštních předpisů platných pro jednotlivé druhy.

§ 34

Rozpočtová rezerva

(1)	Rozpočtová rezerva (hlava VIII) se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu rozpočtových nákladů provozních souborů a objektů (hlava II a III). U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí od 5 % do 10 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí) a od 3 % do 7 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).
(2)	Při stanovení výše rozpočtové rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti a složitosti stavby, ke způsobu jejího ocenění a podmínkám jejího provádění. Rozpočtová rezerva je určena především na krytí nákladů, jež budou nutné pro dodržení koncepce projektu a nemohly být předvídány ve stadiu souhrnného projektového řešení; u staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze ji použít na věcné rozšíření stavby.
(3)	Součástí dohody investora a generálního projektanta o výši rozpočtové rezervy podle odstavce 1. je i vymezení jejich podílu na rozhodování o použití rozpočtové rezervy, popřípadě též příslib poskytnout generálnímu projektantovi v zájmu docílení úspory rozpočtové rezervy částku z jejího zůstatku.
(4)	Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí může určit rozmezí pro dohody o rozpočtové rezervě jinak, než je stanoveno v odstavci 1.

Rozpočtové náklady nezahrnované do ceny základních prostředků

(hlava IX)

§ 35

Rozpočtové náklady prací, dodávek a výdajů, nezahrnované do ceny základních prostředků, ²¹ se určují podle cenových předpisů platných pro jejich jednotlivé druhy.

§ 36

Rozpočtové náklady na inženýrskou činnost se určují podle ceníku inženýrských činností.

§ 37

Ceny staveb

(1)	Po věcném a ekonomickém posouzení rozpočtů zpracovaných generálním projektantem ve stadiu souhrnného projektového řešení mohou investoři na jejich podkladě dohodnout s dodavateli za celou stavbu nebo za provozní soubory a objekty, popřípadě jejich části, které mají samostatný dílčí rozpočet, odbytové ceny a nedojde-li k dohodě o takové ceně, dohodnou na podkladě nabídkových rozpočtů odbytové ceny nebo rozpočtové ceny.
(2)	Před uzavřením dohody o odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě nabídkových rozpočtů prověří generální projektant přiměřenost ceny provozního souboru nebo objektu porovnáním s rozpočtem, který vypracoval ve stadiu souhrnného projektového řešení, popřípadě s kontrolním rozpočtem. Rozdíl v ceně je povinen investorovi zdůvodnit a navrhnout technická a cenová řešení s přihlédnutím k možnostem, které dává rozpočtová rezerva.
(3)	Odbytové ceny na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení dohodnou investoři s dodavateli nejpozději při uzavření smlouvy o dodávce.
(4)	Odbytové a rozpočtové ceny na podkladě nabídkových rozpočtů dohodnou investoři s dodavateli nejpozději do 30 dnů před zahájením prací a dodávek uvedených v nabídkovém rozpočtu, který je podkladem pro dohodu o odbytové nebo rozpočtové ceně.

§ 38

Odbytové ceny

(1)

Odbytové ceny se stanoví dohodou na jednotlivé provozní soubory a objekty nebo jejich části, pokud mají samostatný dílčí rozpočet (dílčí nabídkový rozpočet), popřípadě v součtu za všechny nebo některé provozní soubory a objekty.

(2)

Odbytové ceny na podkladě rozpočtů (nabídkových rozpočtů) mohou dohodou stanovit též dodavatelé se svými poddodavateli na rozsah jejich poddodávek.

(3)

Odbytovou cenu tvoří

a)	základní a doplňkové rozpočtové náklady uváděné v rozpočtech (nabídkových rozpočtech) provozních souborů a objektů (bez rozpočtové rezervy) a
b)	riziková přirážka.

(4)

Riziková přirážka se stanoví dohodou investora a dodavatele nejvýše však polovinou podílu rozpočtové rezervy stanovené v souhrnném rozpočtu připadajícího na rozpočtové náklady provozního souboru nebo objektu, pro které se stanoví odbytová cena.

(5)

Riziková přirážka se hradí z rozpočtové rezervy; pokrývá dodavatelům zejména rizika odchylek výměr mezi projektem a skutečným provedením a pohyby realizačních cen výrobků, které eventuálně nastanou po stanovení odbytové ceny.

(6)

Stanovená odbytová cena zahrnuje v sobě i kompletaci stavby nebo její části těmi konstrukcemi, dodávkami a pracemi, které míra technické vyjasněnosti projektu, na jehož podkladě byl vypracován rozpočet (nabídkový rozpočet), neumožňuje vyjádřit, avšak jsou smluvenou nebo obvyklou (normovanou) součástí příslušného provozního souboru, objektu, popřípadě stavby.

(7)

Odbytová cena se změní jen v tom případě, že

investor požaduje změnu rozsahu nebo druhu dodávky proti projektové dokumentaci a jí odpovídajícímu rozpočtu (nabídkovému rozpočtu), nebo souhlasí se změnou dodávky podle návrhu dodavatele;

dojde k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude současně rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

Odbytová cena se upraví jen v té její části, která je změnou dotčena; eventuální zvýšení odbytové ceny jde na vrub rozpočtové rezervy snížené o rizikovou přirážku.

(8)

Rozpočty, na jejichž podkladě byla sjednána odbytová cena (odbytové rozpočty), jsou podkladem pro fakturaci.

§ 39

Rozpočtové ceny

(1)	Nedojde-li k dohodě o odbytové ceně, projednají investor a generální projektant s dodavateli nabídkové rozpočty zejména z hlediska správného ocenění dodávek jednotlivých strojů, konstrukcí a prací a přiměřenost jejich rozpočtovaného množství.
(2)	Součet rozpočtových nákladů v projednaném nabídkovém rozpočtu je rozpočtová cena, jejíž výše se zpřesňuje na podkladě skutečného provedeného množství prací a dodávek předaných dodavatelem a převzatých investorem.
(3)	Velkoobchodní ceny stavebních prací, montáží, strojů a zařízení a ostatních dodávek jsou po uzavření dohody o rozpočtové ceně pro dodavatele závazné při fakturaci jednotlivých prací a dodávek za předpokladu, že ceny byly použity v souladu s obecnými cenovými předpisy platnými v den uzavření dohody o rozpočtové ceně, popřípadě platnými 30. den před zahájením prací a dodávek, nebyla-li dohoda o rozpočtové ceně uzavřena ve lhůtě stanovené v - 37 odst. 4.
(4)	Dohodnuté ceny uvedené v předchozím odstavci se změní jen, dojde-li k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude zároveň rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

Č Á S T Č T V R T Á

Realizační dokumentace (§ 40-43)

§ 40

Dodavatelská dokumentace

(1)

Na základě projektu nebo jeho příslušné části a podle podmínek vyplývajících z rozhodnutí o přípustnosti stavby zpracovávají jednotliví dodavatelé jako součást své dodávky

výkresovou a jinou dokumentaci v rozsahu, který potřebují pro zajištění výrobní a montážní přípravy své dodávky; ²²

dokumentaci v rozsahu dohodnutém s investorem potřebnou - pro prokázání požadovaných vlastností jejich dodávek (atesty apod.) - pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování jimi dodávaných strojů a zařízení (provozní předpisy) - pro správné a včasné provádění údržby jimi dodávaných strojů a zařízení (dokumentace údržby a náhradních dílů) - pro jiné účely podle dohody s investorem.

(2)

Při zpracování této dokumentace (dodavatelská dokumentace) jsou dodavatelé povinni zachovat technickou, ekonomickou a výtvarnou koncepci projektu. Ve sjednaném rozsahu spolupracují při vypracování této dokumentace s generálním projektantem.

§ 41

Stavební deník a montážní deník

(1)	Dodavatelé stavebních a dodavatelé montážních prací jsou povinni vést o pracích, které provádějí, denní záznamy (dále jen stavební deník a montážní deník).
(2)	Do stavebního deníku a montážního deníku zapisují dodavatelé všechny skutečnosti rozhodné pro průkaz jakosti, množství a časového postupu prací a pro jejich posouzení ostatními účastníky výstavby a orgány státní správy.
(3)	Dodavatelé stavebních prací a dodavatelé montážních prací mohou požádat o povolení drobné změny dokumentace též zápisem do stavebního deníku a montážního deníku.
(4)	Investor (odběratel) sleduje a prověřuje obsah stavebního deníku a montážního deníku a k zápisům připojuje neprodleně své stanovisko.
(5)	Generální projektant používá stavebního deníku a montážního deníku pro vytknutí závad a pro návrh opatření.
(6)	Obsah zápisů provedených účastníky výstavby do stavebního deníku a montážního deníku a jimi vzájemně potvrzených (podpisem v deníku) se považuje za součást dokumentace stavby.
(7)	Na rozsáhlých stavbách vedou vyšší dodavatelé pro rozsah své dodávky a investor pro celou stavbu nebo její ucelené části přehled všech stavebních a montážních deníků.

§ 42

Dokumentace skutečného provedení stavby

(1)	Každý dodavatel je povinen předat svému odběrateli zpravidla do jednoho měsíce po odevzdání své dodávky, nedojde-li k jiné dohodě, výkresy a jinou dokumentaci s vyznačením skutečného provedení dodávek a prací.
(2)	Investor je povinen pořídit a archivovat dokumentaci skutečného provedení celé stavby; generální projektant je povinen pro investora tuto dokumentaci souborně zpracovat.

§ 43

Technicko-ekonomické vyhodnocení stavby

(1)	Investor, za povinné účasti generálního projektanta, vyhodnotí stavbu po jejím dokončení a uvedení do provozu (užívání), popřípadě po ukončení náběhu výroby tak, že porovná technickohospodářské ukazatele a ostatní významné údaje projektu se skutečně dosaženými ukazateli a zhodnotí počáteční období provozu (užívání) stavby; přitom porovná podmínky, za nichž stavba bude skutečně provozována (užívána) s podmínkami, předpokládanými v projektu.
(2)	Závěrečné technicko-ekonomické vyhodnocení stavby je podkladem pro stanovení konečných závazků vůči bance a státnímu rozpočtu a pro potřebná provozní opatření.
(3)	Součástí technicko-ekonomického vyhodnocení stavby jsou souhrnné údaje stavby.

Č Á S T P Á T Á

Souhrnné údaje stavby (§ 44-45)

§ 44

Účel a funkce souhrnných údajů stavby

(1)	Součástí projektového úkolu, projektu a technicko-ekonomického vyhodnocení stavby jsou souhrnné údaje stavby, které obsahují technické a ekonomické údaje a ukazatele stavby, stanovené Státní komisí pro techniku.
(2)	Souhrnných údajů stavby se používá jako výchozích informačních podkladů ve všech fázích řízení investiční výstavby, sestavování plánu investiční výstavby i přípravy a financování staveb.

§ 45

Zpracování souhrnných údajů stavby

(1)	Souhrnné údaje stavby v projektovém úkolu a v projektu vypracovává zpracovatel této dokumentace.
(2)	Souhrnné údaje stavby na základě technicko-ekonomického vyhodnocení stavby zpracovává investor.
(3)	Způsob potvrzování, předkládání a manipulaci se souhrnnými údaji staveb (hlášení změn apod.) stanoví a jednotné vzory souhrnných údajů staveb vydávají Státní komise pro techniku a Ústřední komise lidové kontroly a statistiky ve své působnosti. ²³

Č Á S T Š E S T Á

Dozor na stavby (§ 46-49)

§ 46

Dozor na dodržování povinností dodavatelů realizovat stavbu v souladu s uzavřenými hospodářskými smlouvami, s projektem a ostatní dokumentací, zpracovanou podle vyhlášky, podmínkami územního rozhodnutí a rozhodnutí o přípustnosti stavby, technickými normami a právními předpisy vykonává generální projektant jako autorský dozor, investor jako technický dozor. ²⁴

Autorský dozor

§ 47

(1)

Povinností generálního projektanta je vykonávat autorský dozor

a)	ve stadiu prací na projektu
b)	ve stadiu prací dodavatelů na dodavatelské dokumentaci
c)	ve stadiu realizace staveb.

(2)

Autorským dozorem zabezpečuje generální projektant

a)	soulad částí projektu zpracovávaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávky s celkovým řešením projektu a s ostatními částmi projektu,
b)	soulad dodavatelské dokumentace stavby s technickou, ekonomickou a architektonickou koncepcí projektu,
c)	soulad realizace stavby s projektem (s jeho koncepcí), popř. v dohodnutém rozsahu s další dokumentací.

(3)

Autorský dozor končí údobím závěrečného technicko-ekonomického vyhodnocení stavby.

(4)

Obdobnou povinnost vykonávat autorský dozor mají i zpracovatelé částí projektu v přiměřeném rozsahu dohodnutém s generálním projektantem; při výkonu tohoto dozoru se řídí pokyny generálního projektanta.

§ 48

(1)	Podmínky a způsob výkonu autorského dozoru sjedná generální projektant s investorem, popřípadě s ostatními zpracovateli dokumentace. Přitom se přihlíží k velikosti, významu a náročnosti stavby.
(2)	Investor vytváří pro výkon autorského dozoru potřebné technické a organizační předpoklady.
(3)	Dodavatelé jsou oprávněni požadovat podle potřeby na generálním projektantovi projednání technického řešení svých dodávek z hlediska souladu s projektem; naproti tomu jsou povinni poskytovat generálnímu projektantovi potřebné podklady a vytvořit podmínky pro výkon autorského dozoru.
(4)	Nedodržuje-li dodavatel při zpracování dokumentace, která je součástí jeho dodávky, nebo při provádění stavby technickou, ekonomickou a architektonickou koncepci projektu, nebo zjistí-li generální projektant, že dochází k porušení předpisů, technických norem nebo podmínek stavebního povolení, uvědomí investora a dodavatele, popřípadě též příslušný orgán. Za podmínek uvedených v § 49 odst. 6 může dát příkaz k přerušení prací, není-li přítomen technický dozorce a hrozí nebezpečí z prodlení.

§ 49

Technický dozor investora

(1)	Investor vykonává technický dozor tak, že běžně sleduje a zpravidla v dohodnutých dílčích termínech kontroluje jakost a rozsah dodávek a prací prováděných na stavbě a jejich soulad s projektem a ostatní dokumentací zpracovávanou podle vyhlášky, podmínkami hospodářské smlouvy, předpisy a technickými normami; zvláště kontroluje konstrukce a práce před jejich zakrytím.
(2)	Pro výkon technického dozoru musí být písemně pověřen, příslušným orgánům a organizacím ohlášen a ve smlouvách s dodavateli uveden pracovník (pracovníci) s potřebnou odbornou kvalifikací - technický dozorce.
(3)	Technický dozorce spolupracuje s pracovníky generálního projektanta vykonávajícími autorský dozor, zejména pokud jde o soulad prováděných dodávek a prací s projektem.
(4)	Dodavatelé jsou povinni zabezpečit účast svých pracovníků na prověřování svých dodávek a prací, které provádí technický dozorce, a činit neprodleně opatření k odstranění vytknutých závad a odchylek od projektu.
(5)	Technický dozorce není oprávněn zasahovat do hospodářské činnosti dodavatelů.
(6)	Technický dozorce je však oprávněn dát pracovníkům dodavatele příkaz přerušit práce, pokud odpovědný orgán dodavatele není dosažitelný, je-li ohrožena bezpečnost stavby, život nebo zdraví pracujících na stavbě nebo hrozí-li jiné vážné hospodářské škody.
(7)	Technický dozorce je povinen dbát na soustavné doplňování dokumentace, podle které se stavba provádí a na evidenci dokumentace provedených částí staveb.
(8)	Investor není oprávněn pověřit výkon technického dozoru organizaci, která provádí na stavbě stavební nebo montážní práce.

Č Á S T S E D M Á

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 50-53)

§ 50

(1)	Státní komise pro techniku nebo orgány jí pověřené mohou stanovit a organizace pro vzájemné vztahy dohodnout v souladu s touto vyhláškou bližší způsob dokumentace pro jednotlivé druhy staveb, zejména způsob dělby práce a spolupráce při zpracování projektu.
(2)	Způsob posuzování, popřípadě schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb stanoví pro obor své působnosti v dohodě se Státní komisí pro techniku podle potřeby ústřední orgány nadřízené investorovi.
(3)	Dokumentace staveb se vypracovává a předává v dohodnutém počtu vyhotovení a v dohodnutých termínech.
(4)	Pro stavby pořizované zcela nebo zčásti z prostředků státního rozpočtu a pro stavby s velkým podílem dováženého technologického zařízení může Státní komise pro techniku nebo orgány jí pověřené stanovit zadávací nebo soutěžní podmínky.

§ 51

(1)	Investiční úkoly staveb vypracované nebo rozpracované ke dni 1. 1. 1967 se mohou upravit podle této vyhlášky, popř. dokončit jako projektové úkoly, jestliže projektová dokumentace těchto staveb bude dokončena po tomto dni.
(2)	Projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni 1. 1. 1967 může být dokončena podle předpisů, za jejichž platnosti byla rozpracována, nebo podle této vyhlášky.
(3)	V rozpočtech, které budou předkládány k projednání v době od 1. ledna 1967 do 30. dubna 1967, mohou být určeny základní a doplňkové rozpočtové náklady podle předpisů platných k 31. prosinci 1966 (v cenové úrovni roku 1967) a vedlejší rozpočtové náklady uvedené v § 27 podle ustanovení této vyhlášky.
(4)	Rozpočtové náklady na zařízení staveniště na stavbách rozestavěných k 1. lednu 1967 se určují podle předpisů platných k 31. prosinci 1966 až do jejich skončení.

§ 52

Zrušovací ustanovení

(1)

Zrušují se ²⁵

vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 38/1959 Ú. l., o zaměnitelných hmotách ve stavebnictví

vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 53/1960 Sb., o podmínkách pro používání provozně nevyzkoušených strojů a zařízení při projektování nových staveb

ustanovení § 24 odstavce 1 písm. a) vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu

směrnice Státního výboru pro výstavbu a ministerstva financí ze dne 30. dubna 1960, o poskytování slevy z cen projektové a rozpočtové dokumentace pro družstevní bytovou výstavbu (registrovány v částce 22/1960 Sb.)

směrnice Státní komise pro investiční výstavbu č. 1/1964 (Věstník SKIV částka 1) 1964/ - registrovány v částce 80/1965 Sb.

č.	9/1964 ve znění směrnic č. 8/1965 (Věstník SKIV - zvláštní výtisk, částka 4/1965) - registrovány v částce 80/1965 Sb.

č.	13/1964 ve znění směrnic č. 11/1965 (Věstník SKIV částka 6/1964 a částka 6/1965) - registrovány v částce 80/1965 Sb.

směrnice Státního výboru pro výstavbu č. 174/1956 Ú. l., o technickém dozoru investora

pokyny Státního výboru pro výstavbu č. 188/1956 pro technické dozorce investorů a pro postup při ustanovování externích technických dozorců

výnos Státní komise pro techniku č. 4 z 9. února 1965 o rozpočtování ve výstavbě

výnos Státní komise pro techniku č. 5 z 5. března 1966 o pevných cenách v investiční výstavbě

výnos Státní komise pro techniku č. 8 ze 16. dubna 1966, jímž se stanoví zásady pro určování rozpočtových nákladů při provádění rekonstrukcí komunikací a kolejových těles v hlavním městě Praze, s výjimkou ustanovení bodu 1 písm. a) a b) a bodu 4 písm. b), které platí pro stavby rozestavěné k 1. lednu 1967 až do jejich dokončení

opatření Státní komise pro techniku č. j. 39302) 66 z 28. února 1966 o preferenčních přirážkách pro spojové stavby, s výjimkou staveb rozestavěných k 1. lednu 1967, pro které platí až do jejich skončení (uveřejněné výnosem ministerstva stavebnictví č. 17c/1966 ve Věstníku ministerstva stavebnictví částka 13 a 14) 1966/

výnos Státní komise pro techniku č. 12 z 21. dubna 1966 o změnách v rozpočtování staveb

výnos Státní komise pro techniku č. 15 z 30. dubna 1966 o zvýhodnění oceňování stavebních prací při provádění oprav vnějších konstrukcí budov na území hlavního města Prahy s výjimkou ustanovení bodu 2, písm. b), které platí pro stavby rozestavěné k 1. lednu 1967 až do jejich skončení.

(2)

Nedotčeny zůstávají Směrnice Ústřední správy geodézie a kartografie o provádění geodetických prací pro účely investiční výstavby (Věstník Státní komise pro investiční výstavbu částka 5/1964).

§ 53

Účinnost vyhlášky

Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1. ledna 1967.

Ministr-předseda:

Dr. Vlasák v. r.

Příloha k vyhlášce č. 107/1966 Sb.

Vysvětlivky k tiskopisu č. 1

1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna; tiskopis je upraven pro zpracování ve strojně-početním středisku.

2. Tiskopis se vyplňuje při zpracování

a)	projektového úkolu jako finanční propočet investičních nákladů (I),

b)	projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení jako souhrnný rozpočet stavby (II),

c)	projektu v konečném stadiu jako souhrnný odbytový rozpočet stavby (III).

3. Všechny korunové údaje se uvádějí v 1000 Kčs.

4. Sloupce c, d, e se vyplňují u staveb rozestavěných k 1. lednu 1967 podle stavu fakturace k 31. prosinci 1966 v dosavadní cenové úrovni.

5. Sloupce f, g, h jsou určeny u rozestavěných staveb pro jejich neprostavěné zůstatky k 1. lednu 1967 v nové cenové úrovni a pro stavby zahajované po 1. lednu 1967.

6. Do sloupců c a f se uvádějí rozpočtové náklady stavebních konstrukcí a prací a vedlejší rozpočtové náklady, které k nim věcně patří.

7. Do sloupců d a g se uvádějí rozpočtové náklady strojů a zařízení včetně montáží a vedlejší rozpočtové náklady, které k nim věcně patří.

8. K jednotlivým řádkům:

ř.	1 - Nehodící se názvy se škrtnou,

ř.	2,3,4,7,8 - Vyplní se podle jednotného číselníku organizací ČSSR platného od 1. 1. 1967 (vydala ÚKLKS v srpnu 1966).

ř.	6 - Uvedou se poslední dvě číslice letopočtu.

ř.	9 - Vyplní se podle číselníku charakteru investice (Věstník SKIV částka 7-8/1965 - Pokyny č. 15).

ř.	5,10 - Vyplní financující pobočka SBČS. Pořadová čísla 001 až 009 jsou vyhrazena pro centrálně posuzované stavby.

ř.	11 - Uvádějí se projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu

projektových prací a financované z investičních prostředků.

ř.	12 - Vyplňuje se zásadně sloupec d a g jako součet rozpočtových

nákladů

všech provozních souborů; jsou-li součástí

provozních souborů i stavební práce, které však nemají svůj

samostatný rozpočet, uvedou se ve sloupci c a f; vždy platí

c+d	= e, f+g = h.

ř.	14 - Vyplňuje se zásadně sloupec c a f jako součet rozpočtových

nákladů

všech objektů; jsou-li součástí objektů i stroje

(strojní zařízení), které nemají svůj samostatný rozpočet,

uvedou

se ve sloupci d a g; vždy platí c+d = e, f+g = h.

ř.	13,15 - Doplňkové náklady ve finančním propočtu (I) není třeba

uvádět,

v souhrnném rozpočtu (II) se určují odhadem.

U	staveb rozestavěných k 1. lednu 1967 není třeba doplňkové

náklady

uvádět ve sloupcích c a d.

ř.	16 - Do sloupce d a g se uvádějí stroje a strojní zařízení, pokud nejsou součástí provozních souborů a objektů, ostatní

předměty za téže podmínky do sloupce c a f; platí c+d = e,

f+g

= h.

ř.	18 až 25 - Vedlejší rozpočtové náklady se ve finančním propočtu (I) a v souhrnném rozpočtu (II), pokud jsou podmínky pro jejich

rozpočtování a nejsou pro ně sjednány odbytové nebo

rozpočtové ceny, určují propočtem (odhadem) předpokládaných

nákladů; při sestavení souhrnného odbytového rozpočtu jdou

rozdíly

ve prospěch nebo na vrub rozpočtové rezervy.

ř.	26 - Do sloupců c, d, f, g se uvádějí jen náklady zahrnované do

plánu

investiční výstavby, do sloupců e a h všechny náklady, zahrnované do ceny základních prostředků; neplatí c+d = e,

f+g

= h.

ř.	27 - Rozpočtová rezerva se rozdělí na stavební a strojní podle

předpokládaného použití.

ř.	30 - Do sloupce c a f se uvedou náklady inženýrské činnosti

dodavatelů stavebních prací, do sloupce d a g dodavatelů

strojů

a strojního zařízení, součet c+d se nemusí rovnat e a f+g se nemusí rovnat h, protože náklady na inženýrskou

činnost

jiných organizací a investora se uvádějí jen do

sloupce

e a h (celkem).

ř.	32 - Vyplňuje se z údajů řádku 31 a to jako součty sloupců c+f,

d+g,

e+h.

ř.	33 - Vyplňuje se z údajů řádku 31, sloupce f, g, h.

ř.	34 - Vyplňuje se z údajů řádku 31, sloupce c, d, e.

ř.	35,36,37 - jsou určeny pro evidenci převodu souhrnných rozpočtových nákladů staveb rozestavěných k 1. 1. 1967.

ř.	35 - Doplní se text: "zbývá prostavět po 1. 1. 1967 v dosavadní

cenové

úrovni" - údaj se převezme ze sloupce 6 přílohy č. II směrnic č. 19 (Věstník SKT částka 6/1966 - dále jen "příloha II") a rozdělí se na "stavební" a "strojní".

ř.	36 - Doplní se text: "souhrnný rozpočet po novém schválení v

dosavadní cenové úrovni" - údaj se převezme ze sloupce 4

přílohy

II a rozdělí se na "stavební" a "strojní".

ř.	37 - Doplní se text "původní schválený rozpočet v dosavadní

cenové

úrovni" - údaj se převezme ze sloupce 3 přílohy II a

rozdělí

se na "stavební" a "strojní".

ř.	39 - Uvádí se měsíc a rok zahájení a dokončení stavby a popřípadě jejich změny. Změna rozpočtu stavby se označí běžným pořadovým číslem (1, 2....).

Vysvětlivky k tiskopisu č. 2

1.	Podkladem pro sestavení jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, objektů a ostatních druhů dodávek, prací a výdajů.

2.	Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

3.	U staveb rozestavěných se uvádějí jejich neprostavěné zůstatky k 1. lednu 1967.

4.	Při vypracování rekapitulace k finančnímu propočtu se uvádějí rozpočtové náklady pouze ve sloupci celkem, v rekapitulaci k souhrnnému rozpočtu se uvedou doplňkové náklady odhadem.

5.	Každá hlava rozpočtových nákladů se uzavře samostatným součtem, který tvoří položku rekapitulace rozpočtových nákladů podle hlav na tiskopise č. 1, ve sloupcích f, g, h.

6.	Zatřídění objektů a druh měrné jednotky se určí podle jednotné soustavy ekonomických klasifikací, část 3 Jednotná klasifikace stavebních objektů (vydaná ÚKLKS - říjen /1966/.

7.	Účelové jednotky dohodne generální projektant s investorem, pokud nebude vydána jejich jednotná klasifikace.

Poznámka:

Tiskopis č. 1 je na str. 578, částka 46/1966 Sb.,

Tiskopis č. 2 je na str. 582, částka 46/1966 Sb.

Poznámky pod čarou:

Co se považuje za inženýrskou činnost a její druhy, stanoví ceník inženýrských činností.

U soustředěné bytové výstavby zahrnuje projektový úkol vždy ucelený obytný soubor a jeho komplexní vybavení, které je nutné k jeho provozu.

Jde zejména o rozbory průzkumu podmínek trhu, technickoekonomické vyhodnocení existujících základních fondů, studie a koncepce rozvoje výrobní základny a rozvoje příslušných úseků a oblastí nevýrobní sféry.

Jde zejména o volbu optimální technologie, velikosti kapacit, umístění a urbanistického řešení stavby, celkového řešení stavby, způsobu a organizace provádění a provozu stavby.

Bližší postup tohoto projednání stanoví metodické pokyny Státní plánovací komise (o lokalizaci investic).

Projekt je ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby, jehož součástí je souhrnný rozpočet, postačujícím podkladem pro uzavření hospodářských smluv o dodávkách pro stavbu i tehdy, nebyla-li na jeho základě sjednána odbytová cena, ale pouze způsob stanovení odbytové nebo rozpočtové ceny v souladu s touto vyhláškou.

Ustanoveními odstavce 1 písm. a) až c) není dotčena povinnost investora předkládat mimo projekt též seznam pozemků podle parcelních čísel s uvedením jejich charakteru, práv k nim a s časovým postupem jejich záboru.

Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o dalších podkladech potřebných pro uzavření úvěrové smlouvy, smlouvy o zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby a pro vlastní financování stavby (např. hospodářské smlouvy o dodávkách, doklady o finančním zajištění).

na podkladě smlouvy podle § 272 hosp. zákoníku; přitom se zaváže

a) buď k dodávce celého projektu s tím, že jako dílčí plnění dodá nejprve projekt rozpracovaný do stadia souhrnného projektového řešení stavby včetně souhrnného rozpočtu a navrhne upřesnění smlouvy o dopracování projektu na podkladě dohody sjednané s dodavateli o jejich účasti na dopracování projektu jako součásti jejich dodávek,

b) nebo se zaváže k dodávce projektu propracovaného do stadia souhrnného projektového řešení včetně souhrnného rozpočtu stavby a k dopracování projektu do konečného stadia pro ty provozní soubory nebo objekty, u kterých nedojde k dohodě s vyššími dodavateli o dokončení projektu jako součástí jejich dodávek.

Provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními se rozumějí stroje a zařízení, které nebyly provozně vyzkoušeny v technických podmínkách, odpovídajících budoucímu provozu a které jsou vyvíjeny na podkladě plánů výzkumných a vývojových prací. Dohodou investora s dodavateli mohou být výjimečně prohlášeny za nevyzkoušené i stroje a zařízení, jež mají být poprvé použity v mimořádných technologických podmínkách.

Vyhláška ministerstva financí a Státní banky československé č. 102/1966 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

Metodické pokyny Státní plánovací komise pro sestavení státních plánů.

Rozsah a způsob stanovení doplňkových rozpočtových nákladů vymezují ceníky stavebních prací a montáží, vydání 1967 a pravidla pro jejich používání.

Podmínky pro jejich přiznávání upravuje vyhláška č. 87/1966 Sb., Státní komise pro techniku, ministerstva financí a hlavního arbitra ČSSR o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.

Podmínky pro jejich přiznávání upravuje vláda.

Rozpočtování zařízení staveniště pro důlní stavby v podzemí a u lomového dobývání upravují předpisy ministerstva hornictví.

Zásady pro určování rozpočtových nákladů zařízení staveniště a výši přirážek pro globální metodu stanoví se souhlasem Státní komise pro techniku ministerstvo stavebnictví a těžkého průmyslu zvláštním opatřením.

Podrobnější podmínky pro rozpočtování zvýšených rozpočtových nákladů a procentní sazby stanoví se souhlasem Státní komise pro techniku ústřední orgány s působností v oblasti velkoobchodních cen stavebních prací a montáží.

Vyhláška ministerstva financí a Státní banky československé č. 102/1966 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

Jde zejména o

- konstrukční, dílenské a montážní výkresy pro výrobu a montáž jednotlivých strojů a zařízení a kovových konstrukcí

- konstrukční, dílenské a montážní výkresy výrobků přidružené stavební výroby, výroby prefabrikátů, vyzdívek a izolací technologických zařízení - výkresy stavebních a montážních zařízení (lešení, výtahy, jeřábové dráhy apod.)

- podrobné vytyčení stavby prováděné na základě hlavních tras, stavebních čar a hlavních výškových bodů vytyčených investorem.

Pokyny Státní komise pro techniku o jednotné evidenci staveb.

Tím není dotčena působnost orgánů vykonávajících státní stavební dohled.

Vyhlášky č. 152/1959 Ú. l., o dokumentaci staveb,

č. 22/1958 Ú. l., o dokumentaci investiční výstavby jednotných zemědělských družstev,

č. 53/1960 Sb., o podmínkách pro používání provozně nevyzkoušených strojů a zařízení při projektování nových staveb,

č. 46/1960 Sb., o lhůtách pro předkládání dokumentace staveb,

č. 35/1957 Ú. l., o projektové a rozpočtové dokumentaci pro vývozní dodávky,

byly zrušeny vládním nařízením č. 38/1966 Sb. ke dni 1. 7. 1966 popřípadě 1. 1. 1967.

Poznámky pod čarou:
1	Co se považuje za inženýrskou činnost a její druhy, stanoví ceník inženýrských činností.
2	U soustředěné bytové výstavby zahrnuje projektový úkol vždy ucelený obytný soubor a jeho komplexní vybavení, které je nutné k jeho provozu.
5	Jde zejména o rozbory průzkumu podmínek trhu, technickoekonomické vyhodnocení existujících základních fondů, studie a koncepce rozvoje výrobní základny a rozvoje příslušných úseků a oblastí nevýrobní sféry.
6	Jde zejména o volbu optimální technologie, velikosti kapacit, umístění a urbanistického řešení stavby, celkového řešení stavby, způsobu a organizace provádění a provozu stavby.
7	Bližší postup tohoto projednání stanoví metodické pokyny Státní plánovací komise (o lokalizaci investic).
8	Projekt je ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby, jehož součástí je souhrnný rozpočet, postačujícím podkladem pro uzavření hospodářských smluv o dodávkách pro stavbu i tehdy, nebyla-li na jeho základě sjednána odbytová cena, ale pouze způsob stanovení odbytové nebo rozpočtové ceny v souladu s touto vyhláškou.
9	Ustanoveními odstavce 1 písm. a) až c) není dotčena povinnost investora předkládat mimo projekt též seznam pozemků podle parcelních čísel s uvedením jejich charakteru, práv k nim a s časovým postupem jejich záboru.
10	Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o dalších podkladech potřebných pro uzavření úvěrové smlouvy, smlouvy o zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby a pro vlastní financování stavby (např. hospodářské smlouvy o dodávkách, doklady o finančním zajištění).
11	na podkladě smlouvy podle § 272 hosp. zákoníku; přitom se zaváže a) buď k dodávce celého projektu s tím, že jako dílčí plnění dodá nejprve projekt rozpracovaný do stadia souhrnného projektového řešení stavby včetně souhrnného rozpočtu a navrhne upřesnění smlouvy o dopracování projektu na podkladě dohody sjednané s dodavateli o jejich účasti na dopracování projektu jako součásti jejich dodávek, b) nebo se zaváže k dodávce projektu propracovaného do stadia souhrnného projektového řešení včetně souhrnného rozpočtu stavby a k dopracování projektu do konečného stadia pro ty provozní soubory nebo objekty, u kterých nedojde k dohodě s vyššími dodavateli o dokončení projektu jako součástí jejich dodávek.
12	Provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními se rozumějí stroje a zařízení, které nebyly provozně vyzkoušeny v technických podmínkách, odpovídajících budoucímu provozu a které jsou vyvíjeny na podkladě plánů výzkumných a vývojových prací. Dohodou investora s dodavateli mohou být výjimečně prohlášeny za nevyzkoušené i stroje a zařízení, jež mají být poprvé použity v mimořádných technologických podmínkách.
13	Vyhláška ministerstva financí a Státní banky československé č. 102/1966 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.
14	Metodické pokyny Státní plánovací komise pro sestavení státních plánů.
15	Rozsah a způsob stanovení doplňkových rozpočtových nákladů vymezují ceníky stavebních prací a montáží, vydání 1967 a pravidla pro jejich používání.
16	Podmínky pro jejich přiznávání upravuje vyhláška č. 87/1966 Sb., Státní komise pro techniku, ministerstva financí a hlavního arbitra ČSSR o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.
17	Podmínky pro jejich přiznávání upravuje vláda.
18	Rozpočtování zařízení staveniště pro důlní stavby v podzemí a u lomového dobývání upravují předpisy ministerstva hornictví.
19	Zásady pro určování rozpočtových nákladů zařízení staveniště a výši přirážek pro globální metodu stanoví se souhlasem Státní komise pro techniku ministerstvo stavebnictví a těžkého průmyslu zvláštním opatřením.
20	Podrobnější podmínky pro rozpočtování zvýšených rozpočtových nákladů a procentní sazby stanoví se souhlasem Státní komise pro techniku ústřední orgány s působností v oblasti velkoobchodních cen stavebních prací a montáží.
21	Vyhláška ministerstva financí a Státní banky československé č. 102/1966 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.
22	Jde zejména o - konstrukční, dílenské a montážní výkresy pro výrobu a montáž jednotlivých strojů a zařízení a kovových konstrukcí - konstrukční, dílenské a montážní výkresy výrobků přidružené stavební výroby, výroby prefabrikátů, vyzdívek a izolací technologických zařízení - výkresy stavebních a montážních zařízení (lešení, výtahy, jeřábové dráhy apod.) - podrobné vytyčení stavby prováděné na základě hlavních tras, stavebních čar a hlavních výškových bodů vytyčených investorem.
23	Pokyny Státní komise pro techniku o jednotné evidenci staveb.
24	Tím není dotčena působnost orgánů vykonávajících státní stavební dohled.
25	Vyhlášky č. 152/1959 Ú. l., o dokumentaci staveb, č. 22/1958 Ú. l., o dokumentaci investiční výstavby jednotných zemědělských družstev, č. 53/1960 Sb., o podmínkách pro používání provozně nevyzkoušených strojů a zařízení při projektování nových staveb, č. 46/1960 Sb., o lhůtách pro předkládání dokumentace staveb, č. 35/1957 Ú. l., o projektové a rozpočtové dokumentaci pro vývozní dodávky, byly zrušeny vládním nařízením č. 38/1966 Sb. ke dni 1. 7. 1966 popřípadě 1. 1. 1967.