100/1966 Sb. znění účinné od 1. 1. 1967 do 16. 3. 1971
100
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 12. prosince 1966
o plánovitém řízení národního hospodářství
Vláda Československé socialistické republiky podle § 9 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, podle § 391 až 395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. , podle § 28 zákona č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a národohospodářské evidenci, podle § 17 a 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, podle zákona č. 53/1966 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu a podle § 2 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 36/1966 Sb. , kterým se zrušují některé právní předpisy, nařizuje:
§ 1 Toto nařízení vymezuje pojetí a funkci plánu i ekonomických nástrojů, stanoví zásady jejich uplatňování a určuje pravomoc i odpovědnost jednotlivých orgánů hospodářského řízení a organizaci při plánovitém řízení národního hospodářství, jakož i zásady účasti pracujících.
§ 2 (1) Plánovitý rozvoj národního hospodářství je zajišťován soustavou národohospodářských plánů, které vytyčují a konkretizují hospodářskou politiku a jsou základem pro řízení národního hospodářství státem. Národohospodářské plány vyjadřují cíle, které si společnost pro dané období stanovila, a cesty i prostředky k jejich uskutečnění.
(2) Hlavními nástroji k zabezpečení cílů plánu jsou ekonomické nástroje, závazné úkoly a závazné limity. Tyto hlavní nástroje spolu s orientačními ukazateli plánu působí na utváření optimálních proporcí a na dosažení maximální efektivnosti v procesu zpracování plánu i v období jeho realizace.
(3) Úlohou ekonomických nástrojů je zejména vytvářet příznivé podmínky pro soulad podnikových a celospolečenských zájmů a pro dlouhodobý zájem podniků na optimálním rozvoji a vzbuzovat účinný ekonomický tlak na racionální rozhodování podniků, jiných organizací a výrobních hospodářských jednotek.
(4) Orgány hospodářského řízení jsou povinny uplatňovat nástroje plánovitého řízení tak, aby působily ve vzájemném souladu k uspokojování potřeb společnosti v množství, skladbě, technické a jakostní úrovni výrobků a služeb a k zabezpečování maximální efektivnosti a hospodárnosti. Přitom respektují potřeby obrany a bezpečnosti státu.
§ 3 (1) Ustanoveními části první a šesté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace.
(2) Ustanovení části druhé platí pro státní hospodářské organizace v průmyslu a stavebnictví, popř. pro další státní hospodářské organizace, které určí vláda.
(3) Ustanovení části třetí platí pro státní hospodářské organizace v působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství na úseku zemědělství, s výjimkou oborového ředitelství Zemědělských staveb, projektových organizací, vydavatelství a strojně početních stanic.
(4) Pro hospodaření ostatních státních organizací platí příslušná ustanovení části čtvrté.
(5) Část pátá platí pro hospodaření národních výborů a organizací jimi řízených.
(6) Způsob hospodaření organizace se řídí ustanoveními vztahujícími se na její hlavní činnost, pokud dále není stanoveno jinak. Pro rozsáhlejší ucelené vedlejší činnosti organizací (např. maloobchodní činnost výrobních organizací) může ministerstvo financí, jestliže je to nezbytné pro vytvoření rovnosti ekonomických podmínek, stanovit, že se tyto vedlejší činnosti řídí způsobem platným pro příslušná odvětví. Ve sporných případech určí ministerstvo financí, která ustanovení části druhé až páté se vztahují na příslušnou organizaci.
(7) Ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) platí i pro účelové dotace na stavby výrobních družstev.
§ 4 (1) Orgány hospodářského řízení se rozumějí ústřední orgány, slovenské národní orgány, oborová ředitelství a národní výbory.
(2) Výrobní hospodářskou jednotkou se rozumí pro účely tohoto nařízení oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi, nebo trust podniků sestávající z oborového (generálního) ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně; vytváří pouze podnikové fondy a oborový fond technického rozvoje.
(3) Oborovým ředitelstvím se rozumí podle tohoto nařízení ředitelství výrobní hospodářské jednotky.
(4) Podnikem ve smyslu části druhé až páté se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, národní podnik nebo účelová organizace přidružená k oborovému podniku, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, pokud jde o jejich vlastní činnost.
(5) Krajské národní výbory plní vůči hospodářství řízenému národními výbory všech stupňů na území kraje funkci obdobnou funkci ústředního orgánu. Národní výbory všech stupňů vůči podnikům jimi přímo řízeným plní obdobné funkce jako oborová ředitelství (dále jen „řídící národní výbory“).
(6) Orgány Slovenské národní rady vystupují ve vztahu k hospodářství řízenému národními výbory na Slovensku v rozsahu zmocnění určeného vládou. Vůči hospodářství řízenému ústředně vystupují jako národní článek celostátního hospodářského a politického řízení a zúčastňují se na přípravě a zajišťování státního plánu rozvoje národního hospodářství. Ve vztahu k organizacím, které přímo řídí, plní funkci ústředního orgánu.
ČÁST PRVNÍ SOUSTAVA NÁRODOHOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ (§ 5-16)
§ 5 (1) Soustavu národohospodářských plánů tvoří státní plán rozvoje národního hospodářství, který je základem této soustavy, státní rozpočet, úvěrový plán, pokladní plán, devizový plán a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a státních i ostatních socialistických organizací.
(2) Plány obsahující úkoly rozvoje hospodářství a kultury na Slovensku jsou součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.
(3) Součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou plán rozvoje vědy a techniky, plány obsahující úkoly rozvoje oblastí a plán vývoje úrovně cen.
(4) Zvláštní částí státního plánu rozvoje národního hospodářství se stanoví úkoly k zabezpečení obrany a bezpečnosti státu a na úseku uranového průmyslu.
§ 6 Základem pro vypracování dlouhodobých plánů (zpravidla pětiletých) jsou technickoekonomické koncepce a studie a dlouhodobý výhled, obsahující výhledové cíle a směry rozvoje národního hospodářství zpravidla na období patnácti až dvaceti let; jsou východiskem pro určení obsahu dlouhodobých plánů zejména v těch ekonomických činnostech a procesech, jejichž realizace přesahuje období pěti let, a vytyčují strukturální a kvalitativní změny v rozvoji národního hospodářství.
§ 7 (1) Dlouhodobý státní plán rozvoje národního hospodářství je komplexním národohospodářským plánem který vytyčuje koncepci rozvoje národního hospodářství a jeho proporce, způsob uskutečňování strukturálních a kvalitativních změn a koncepci rozvoje mezinárodní dělby práce, přípravy kvalifikovaných kádrů, rozvoje životní úrovně a společenské spotřeby․ Stanoví závazné úkoly, rozděluje nejdůležitější prostředky k dosažení cílů dlouhodobého plánu a určuje program hospodářské politiky, která tvoří rámec pro používání ekonomických nástrojů.
(2) Dlouhodobé hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací jsou rovněž komplexními plány, které vytyčují koncepci rozvoje příslušného oboru, hospodářského celku nebo organizace. Vycházejí z dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečují jej.
§ 8 Prováděcí plány zabezpečují a zpřesňují úkoly dlouhodobého plánu podle podmínek vytvořených při jeho plnění. Funkci prováděcího plánu místního národního výboru může plnit jeho rozpočet.
§ 9 (1) Pro vypracování dlouhodobého plánu se vytyčují směrné úkoly, směrné limity (vyjádřené zpravidla souhrnnými údaji) a orientační ukazatele a stanoví dlouhodobé ekonomické nástroje.
(2) Národohospodářské plány se vypracovávají v soustavě podkladových údajů podle metodických pokynů Státní plánovací komise a ministerstva financí.
(3) Na návrh vlády projedná dlouhodobý státní plán rozvoje národního hospodářství Národní shromáždění a schválí jej formou zákona (§ 4 zákona č. 183/1964 Sb.).
Závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele
§ 10 (1) Závaznými úkoly se stanoví:
a) státní úkoly badatelského výzkumu, výzkumných a vývojových prací a státní úkoly v geologickém průzkumu,
b) státní úkoly investiční výstavby včetně projektové dokumentace,
c) základní úkoly rozvoje hospodářství na Slovensku a v oblastech,
d) úkoly k zabezpečení obrany a bezpečnosti státu.
(2) Závaznými limity se stanoví:
a) účelové dotace, subvence, intervence a příspěvky ze státního rozpočtu,
b) souhrnný finanční vztah rozpočtů národních výborů k ústřednímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně).
(3) V nezbytném rozsahu se mohou dále stanovit, nelze-li účelu sledovaného plánem dosáhnout jiným způsobem:
a) jako závazné úkoly
—
úkoly dodávek ve hmotných jednotkách,
—
úkoly ve výchově kádrů a v náboru dorostu,
—
úkoly v rozmístění absolventů středních a vysokých škol,
—
úkoly v náboru pracovníků pro jiné kraje;
b) jako závazné limity
—
limity odběru jmenovitě určených výrobků pro některé odběratele,
—
těžba surového dřeva, popř. dodávky jehličnatého užitkového dřeva,
—
limity v investiční výstavbě za organizace, které se neřídí ustanoveními § 26 a 44,
—
limity mzdových fondů ústředně řízených rozpočtových organizací.
(4) Pro ústředně řízené státní organizace podle § 68 a 69 se mohou stanovit další závazné úkoly a závazné limity, zejména:
a) organizacím podle § 68 výše odvodu ze zisku, odvodu z odpisů základních prostředků, popř. dalších odvodů,
b) organizacím podle § 69 limit investic, limit celkového mzdového fondu, výše odvodu z odpisů základních prostředků (pokud jsou investice hrazeny ze státního rozpočtu nebo odpisy přesahují limit investic), popř. dalších odvodů.
(5) V oblasti vztahů k zahraničnímu obchodu se dále po přechodnou dobu stanoví závazné úkoly, závazné limity, popř. saldo objemu dodávek pro vývoj a z dovozu nebo jejich poměr.
(6) Pro organizace, které provádějí odvod ze zisku, může se stanovit jako závazný limit základní mzdový fond.
(7) Vláda stanoví celostátní rozsah investiční výstavby, jímž se řídí poskytování dotací ze státního rozpočtu a úvěrová politika Státní banky československé s přihlédnutím k rozsahu použití volných zdrojů podniků. Zároveň vláda stanoví orientačně rozsah investiční výstavby za Slovensko s cílem napomáhat účelnému rozmisťování investic při dodržení stejné ekonomické efektivnosti na celém území státu. V souvislosti s tím stanoví vláda také orientační objemy investičních úvěrů za ČSSR celkem, a kromě toho zvlášť za Slovensko a v souladu se zásadami úvěrové politiky a výběrového řízení je v průběhu realizace upřesňuje.
(8) Závazky přijaté při jednáních o mezistátních hospodářských vztazích jsou závazné pro příslušné hospodářské orgány, jež jsou povinny zajistit jejich vnitrostátní plnění. Závazky spočívající v povinnosti dodat nebo odebrat určité zboží musí být s odběrateli, dodavateli nebo jejich nadřízenými orgány dohodnuty. Případný nesoulad mezi ekonomickými zájmy hospodářské organizace a hospodářskými důsledky vyplývajícími z plnění mezistátních závazků se řeší obdobně podle § 14 odst. 2.
§ 11 (1) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda v nezbytném rozsahu ve státním plánu rozvoje národního hospodářství a ve státním rozpočtu.
(2) Závazné úkoly a závazné limity stanovené vládou rozepíší orgány hospodářského řízení až na organizace. Rozpisem nesmí být závazné úkoly zvýšeny ani sníženy, závazné limity nesmí být zvýšeny. Závazný úkol vývozu může však být při rozpisu zvýšen, saldo mezi dodávkami pro vývoz a z dovozu nebo jejich poměr zlepšeny. Je-li stanoveno saldo mezi dodávkami pro vývoz a z dovozu nebo jejich poměr, může orgán hospodářského řízení rozepsat organizacím buď saldo (poměr) nebo závazný úkol vývozu a limity dovozu.
(3) Ústřední orgány a krajské národní výbory nesmějí rozšířit okruh závazných limitů stanovených vládou ve státním plánu (státním rozpočtu). Okruh závazných úkolů mohou rozšířit jen uložením mimořádného závazného úkolu (§ 14 odst. 2).
(4) Oborové ředitelství může zároveň s rozpisem závazných úkolů a závazných limitů státního plánu a státního rozpočtu rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů jen za podmínek stanovených ve statutu výrobní hospodářské jednotky, v ostatních případech jen uložením mimořádného závazného úkolu (§ 14 odst. 2).
(5) Řídící národní výbor může rozšířit okruh závazných úkolů jen uložením mimořádného závazného úkolu (§ 14 odst. 2). Uložením mimořádného závazného úkolu není opatření vydané podle zvláštních předpisů národním výborem jako orgánem státní správy.
(6) Závazné úkoly a závazné limity stanovené státním plánem a státním rozpočtem může měnit jen vláda a orgány hospodářského řízení jí zmocněné.
(7) Orgány hospodářského řízení mohou provést ve vlastní pravomoci změny rozpisu jen v rámci jim stanovených závazných úkolů a závazných limitů.
(8) Na dodávky v rozsahu závazných úkolů podle § 10 odst. 3 písm. a) jsou organizace povinny za podmínek stanovených v hospodářském zákoníku č. 109/1964 Sb. uzavřít hospodářskou smlouvu. Závazné úkoly stanovené podle § 10 odst. 5 v peněžních jednotkách naplňují organizace smlouvami o přípravě dodávek.
§ 12 (1) Nesplní-li organizace závazný úkol — s výjimkou úkolů, na které se vztahuje ustanovení § 11 odst. 8 — nebo překročí-li závazný limit, je nadřízený orgán povinen uložit jí dodatkový odvod ve výši částky, kterou tím neoprávněně získala nebo uspořila.
(2) Organizacím provádějícím zahraniční obchod a dodavatelským organizacím může být, nesplní-li závazně stanovený objem dodávek pro vývoz, saldo mezi dodávkami pro vývoz a z dovozu nebo jejich poměr, uložen dodatkový odvod podle zvláštních předpisů.
(3) Zvláštní předpisy stanoví případy, ve kterých je organizace povinna uhradit též škodu způsobenou státnímu rozpočtu nesplněním závazného úkolu.
(4) Odčerpá-li částky podle odstavce 1 oborové ředitelství (řídící národní výbor), převede je do svých centralizovaných zdrojů. Příslušný ústřední orgán (národní výbor vyššího stupně) převede do své finanční rezervy (popř. do fondu rezerv a rozvoje) částky, které oborové ředitelství (řídící národní výbor) neodčerpalo, nebo které má platit přímo oborové ředitelství (řídící národní výbor).
(5) Nerozepíše-li orgán hospodářského řízení závazný úkol nebo závazný limit a povinnosti uložené tímto závazným úkolem nebo závazným limitem nebyly splněny, odčerpá ministerstvo financí z prostředků orgánu hospodářského řízení částku tím neoprávněně získanou nebo uspořenou.
§ 13 (1) Orientační ukazatele nemají charakter závazných úkolů ani závazných limitů; slouží k informaci orgánů hospodářského řízení a organizací o potřebách a zdrojích společnosti. Potřebný okruh orientačních ukazatelů sdělí orgán hospodářského řízení podřízeným orgánům a organizacím.
(2) Orgány hospodářského řízení analyzují odchylky skutečného hospodářského vývoje od orientačních ukazatelů, a na základě toho činí závěry pro operativní používání ekonomických nástrojů a pro opatření v oblasti využití rezerv, dovozu, investic apod. Jestliže by odchylky skutečného vývoje od proporcí státního plánu, vyjádřených orientačními ukazateli, ohrozily podstatně splnění základních cílů státního plánu a státního rozpočtu, uloží vláda další závazné limity, popř. uloží ústředním orgánům (krajským národním výborům), aby zajišťovaly proporce státního plánu a státního rozpočtu mimořádnými závaznými úkoly (§ 11 odst. 3) v případech, kdy použití ekonomických nástrojů by bylo neúčinné.
§ 14 (1) Orgán hospodářského řízení, který ukládá závazný úkol nebo navrhuje jeho uložení, je povinen zjistit, zda stanovením závazného úkolu nedojde k zhoršení hospodářského výsledku v takovém rozsahu, že by byl ohrožen žádoucí vývoj mezd nebo podstatně zhoršeny podmínky financování investiční výstavby. V takovém případě je povinen zajistit úměrné ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků nebo navrhnout potřebné změny ekonomických nástrojů.
(2) Jestliže orgán hospodářského řízení uloží mimořádný závazný úkol, je povinen hradit škodu, která vznikne v důsledku jeho uložení.
(3) Organizace se může domáhat náhrady podle odstavce 2 jen, jestliže ohlásí a prokáže nadřízenému orgánu ve lhůtě jím stanovené rozsah nepříznivých hospodářských důsledků.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případech, kdy se v průběhu realizace státního plánu stanoví změna závazných úkolů.
§ 15 Plán rozvoje národního hospodářství na Slovensku (1) Plán rozvoje hospodářství a kultury na Slovensku tvoří organickou součást národohospodářských plánů. Vyjadřuje souhrnné proporce rozvoje Slovenska zajišťující zvyšování efektivnosti jednotné ekonomiky ČSSR a účast Slovenska na tvorbě a užití celospolečenských zdrojů.
(2) Plán rozvoje hospodářství a kultury na Slovensku vypracovávají orgány hospodářského řízení a Slovenská národní rada ve všech etapách tvorby plánu. Orgány hospodářského řízení projednávají se Slovenskou plánovací komisí zásadní otázky rozvoje jimi řízených oborů na Slovensku. Přitom v návrzích plánů se vyjadřují zejména tyto základní údaje za Slovensko:
a) souhrnné vztahy v tvorbě a užití národního důchodu a údaje státního rozpočtu,
b) celkový objem investic a limity v investiční výstavbě za organizace, které se neřídí ustanoveními § 26 a 44 (§ 10 odst. 3 písm. b),
c) státní úkoly investiční výstavby,
d) objem prostředků státního rozpočtu určených na dotace a intervenční politiku včetně rezerv Slovenské národní rady na zajištění stability a vyrovnání mimořádných potřeb,
e) hlavní údaje v rozvoji materiálové, vědeckovýzkumné a vývojové základny
f) údaje rozvoje zaměstnanosti ve výchově odborných kádrů a odborných pracovníků,
g) základní cíle vývoje osobní a společenské spotřeby.
(3) Rozhodující úkoly z hlediska rozvoje hospodářství na Slovensku stanoví vláda jako závazné (§ 10), a to:
a) orgánům hospodářského řízení v rámci jejich celkových závazných úkolů,
b) Slovenské národní radě za hospodářství, které přímo řídí.
§ 16 Oblastní plány (1) K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory návrhy plánů rozvoje oblastí (§ 5 odst. 3).
(2) Orgány hospodářského řízení a jim podřízené organizace jsou povinny předkládat krajským národním výborům dohodnuté podklady pro vypracování návrhů plánů rozvoje oblastí, zejména návrhy svých plánů v oblastním členění, a to v rozsahu stanoveném metodickými pokyny Státní plánovací komise a ministerstva financí. S krajskými národními výbory jsou povinny též projednávat své rozvojové úkoly, vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území jednotlivých krajů; protokoly o těchto jednáních jsou podkladem pro vypracování jejich plánů. Tato povinnost se netýká ministerstva národní obrany, jehož vztah ke krajským národním výborům je upraven zvláštními předpisy.
(3) Krajské národní výbory poskytují orgánům hospodářského řízení a jim podřízeným organizacím podklady a údaje potřebné pro jejich činnost z hlediska hospodářského rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích pracovních sil, bytové výstavbě, vodohospodářských podmínkách a výstavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného národními výbory.
ČÁST DRUHÁ EKONOMICKÉ NÁSTROJE V PRŮMYSLU A STAVEBNICTVÍ (§ 17-45)
HLAVA 1 EKONOMICKÉ NÁSTROJE, HRUBÝ DŮCHOD A ZISK (§ 17-21)
§ 17 Orgány hospodářského řízení jsou povinny používat ekonomických nástrojů tak, aby v podnicích vytvářely hmotný zájem zdokonalovat a rozšiřovat výrobu, pružně ji přizpůsobovat potřebám společnosti a zvyšovat produktivitu práce, opírající se o soustavné využívání nové techniky.
§ 18 (1) Dlouhodobými ekonomickými nástroji jsou:
a) odvod z hrubého důchodu nebo odvod ze zisku (§ 23),
b) odvod ze základních prostředků (§ 24),
c) odvod ze zásob (§ 24),
d) stabilizační odvod (§ 25),
e) odvod z odpisů základních prostředků (§ 26).
(2) Dlouhodobé ekonomické nástroje se stanoví před vypracováním návrhu plánu.
§ 19 Operativními ekonomickými nástroji jsou zejména:
—
ceny, cenové přirážky a srážky, dotace a daň z obratu,
—
mzdové tarify, mzdové formy, normy spotřeby práce a jiné nástroje mzdových soustav,
—
dodatkové odvody a slevy z odvodů,
—
stanovení přídělů do jednotlivých fondů,
—
provozní a investiční úvěry,
—
nástroje zajišťování oblastní proporcionality,
—
nástroje hmotné zainteresovanosti na zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu a na tvorbě a úsporách devizových prostředků,
—
odvody k odčerpání neoprávněně získaných prostředků,
—
penále, pokuty, náhrady škod a jiné postihy.
§ 20 Hrubý důchod (1) Hrubý důchod organizace tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby po odečtení
a) nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržby z prodaných základních prostředků, přídělů do rizikového fondu podniků (v případech, kdy se rizikový fond tvoří z tržeb) a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy,
b) materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků včetně zůstatkové ceny při jejich vyřazení a odpisy z předmětů postupné spotřeby),
c) nákladů na služby a výdajů nevýrobní povahy (včetně příspěvků oborovému ředitelství na úhradu nákladů vlastní činnosti oborového ředitelství).
(2) Pokud vláda nestanoví jinak, připočítává se k hrubého důchodu přírůstek, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončených výrobků, zásob polotovarů vlastní výroby, výrobků a zvířat a změny zůstatků časového rozlišení výnosů a materiálních nákladů.
(3) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle odstavců 1 a 2 stanoví předpisy o účetnictví.
(4) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace k cenám a intervence k prodejním cenám. Dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur jsou součástí tržeb. Oborové ředitelství zahrnuje do ostatních výnosů též příspěvky od podniků na úhradu nákladů své činnosti.
§ 21 Zisk Zisk organizace tvoří hrubý důchod vypočtený podle § 20 po odečtení mzdových nákladů.
HLAVA 2 POUŽITÍ HRUBÉHO DŮCHODU NEBO ZISKŮ A ODPISŮ V PODNICÍCH (§ 22-37)
§ 22 Použití hrubého důchodu nebo zisku (1) Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve ke splnění svých povinností, a to
a) především k odvodům do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,
b) k úhradě pojistného, poplatků, úroků mank, škod a obdobných závazků, jakož i pokut, penále a jiných sankcí,
c) k úhradě závazků vyplývajících z úvěrů na mzdy,
d) k odvodům oborovému ředitelství.
(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku zejména k tvorbě a k doplňování
a) rezervního fondu,
b) fondu kulturních a sociálních potřeb,
c) fondu výstavby,
d) dalších účelových fondů,
e) fondu pracujících (u podniků, které provádějí odvod z hrubého důchodu) nebo fondu odměn (u podniků, které provádějí odvod ze zisku).
§ 23 Odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku (1) Základem pro výpočet odvodu z hrubého důchodu podle § 5 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky (dále jen „zákon“) je hrubý důchod (§ 20) snížený o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o úroky z úvěrů a půjček do výše základní úrokové sazby s výjimkou úroků z úvěrů na mzdy, o placené pojistné, o odvody oborovému ředitelství do fondů technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 28 odst. 2. Náhrada ztráty závodního stravování se započítává způsobem, který stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a Ústřední radou odborů.
(2) V případech, kdy ústřední orgán podle § 5 odst. 2 zákona rozhodne, že podnik bude provádět odvod ze zisku, je základem pro výpočet odvodu:
a) zisk (§ 21) snížený o příděly ze zisku do fondu odměn do stanovené minimální výše fondu a o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o úroky z úvěrů a půjček do výše základní úrokové sazby, o placené pojistné, o odvody oborovému ředitelství do fondu technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 28 odst. 2; náhrada ztráty závodního stravování se započítává způsobem, který stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a Ústřední radou odborů;
b) objem veškerých výplat z fondu pracujících.
(3) Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku provádějí podniky zálohově měsíčně z hrubého důchodu nebo zisku dosaženého od počátku roku do konce předcházejícího měsíce po odečtení odvodů za předchozí měsíce, s výjimkou zálohy za leden; součástí odvodu ze zisku je též odvod vypočtený z úhrnu veškerých výplat z fondu pracujících, provedený od počátku roku do konce předcházejícího měsíce. V měsíci lednu odvede podnik zálohu ve výši odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku za leden minulého roku. Tyto zálohy se zúčtují podle ustanovení § 29.
(4) Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku snížené o podíly národním výborům (odstavec 5) platí podniky do státního rozpočtu.
(5) Národní výbory se podílejí na odvodech ústředně řízených podniků. Podrobnosti stanoví vláda.
(6) Dodatkové odvody a dotace za účelem nezbytného přerozdělení prostředků upravuje § 39.
(7) Součástí odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku je pojistné nemocenského pojištění.
§ 24 Odvody ze základních prostředků a ze zásob (1) Odvody ze základních prostředků podle § 6 zákona provádí podnik ze zůstatkové ceny základních prostředků (včetně základních prostředků v rezervě), z ceny užívaných investic a z nedokončených investic, jejichž výstavba byla uložena jako státní úkol, které nebyly ve stanovené lhůtě ukončeny (§ 10 odst. 1 písm. b)).
(2) Podniky nejsou povinny provádět odvod:
a) ze základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení výlučně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) a pro závodní stravování a ubytování,
b) ze samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví pracujících,
c) ze základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly,
d) ze základních prostředků v konzervaci,
e) z pozemků,
f) z části ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popř. z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen, a to do konce roku 1970,
g) ze silničních komunikací s veřejným provozem,
h) ze základních prostředků pronajatých a použitých pro účely uvedené v písmenech a) až c).
(3) O slevách z odvodu ze základních prostředků poskytovaných k zajištění oblastní proporcionality platí § 40 odst. 1 písm. b).
(4) Odvod ze zásob podle § 7 zákona provádí podnik ze všech zásob včetně zůstatkové ceny předmětů postupné spotřeby v používání a z nákladů příštích období.
(5) Odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob provádí podnik měsíčně do státního rozpočtu ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.
§ 25 Stabilizační odvod (1) Stabilizační odvod podle § 8 odst. 1 a 2 zákona platí do státního rozpočtu podniky, které provádějí odvod z hrubého důchodu nebo odvod ze zisku.
(2) Průměrná roční mzda podle § 8 odst. 1 zákona se odvozuje z počtu pracovníků a z objemu tvorby mzdových prostředků (bez plánovaných ostatních osobních výdajů) vyplývajících z plánu podniku upraveného na základě rozpisu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1966 k 31. prosinci 1965. Průměrnou roční mzdu ověří a podniku potvrdí přímo nadřízený orgán v dohodě s bankou.
(3) Objemem vyplacených mezd podle § 8 odst. 1 a 2 zákona se rozumí úhrn všech prostředků skutečně vyplacených podnikem v běžném roce z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů.
(4) Ročním přírůstkem (úbytkem) počtu pracovníků podle § 8 odst. 2 zákona se rozumí rozdíl mezi skutečným průměrným počtem pracovníků v běžném a předcházejícím roce.
(5) Ze zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 se stanoví tyto odchylky:
a) pro určení ročního přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podniku se nezapočítává přírůstek (úbytek) počtu pracovníků v oblastech stanovených vládou a přírůstek (úbytek) počtu pracovníků se změněnou pracovní schopností;
b) ve stavební výrobě prováděné v místech soustředěné investiční výstavby a v úzkoprofilových oborech výroby stavebních hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků;
c) v okresech s mimořádně nízkou intenzitou zaměstnanosti obyvatelstva stanovených vládou činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,5 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků.
(6) Zvýšení stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona činí nejvýše 4 % a v případech, na které se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm. b) a c) nejvýše 2 % objemu vyplacených mezd. Vláda může na návrh ministerstva financí (na Slovensku pověřenectva Slovenské národní rady pro finance) projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku zvýšit stabilizační odvod nad toto omezení u podniků, které neúměrně zvyšují zaměstnanost na úkor efektivnosti hospodaření nebo jinak v rozporu se společenským zájmem.
(7) Podmínky stabilizačního odvodu pro nově budované velké podniky a velké závody stanoví vláda individuálně při schvalování projektového (investičního) úkolu na návrh příslušného ústředního orgánu s přihlédnutím k ekonomické efektivnosti nových kapacit, a to na dobu jejich uvádění do provozu.
(8) Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s bankou upravit průměrnou roční mzdu podle odstavce 2, popřípadě základ pro výpočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podle odstavce 4, v případech odůvodněných podstatnými organizačními změnami.
(9) Stabilizační odvod se platí měsíčně zálohově (§ 29 odst. 2) ve výši jedné dvanáctiny plánované částky ročního odvodu. Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s ministerstvem financí (na Slovensku s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance) povolit změnu výše měsíčních záloh, zejména z důvodů sezónních výkyvů.
(10) Podmínky pro stanovení přirážek ke stabilizačnímu odvodu jsou uvedeny v § 41.
§ 26 Odvod z odpisů základních prostředků (1) Podnik odvádí na zvláštní účet státu částku odpisů základních prostředků ve výši vypočtené ze základu (odstavec 2) 1,5 násobkem průměrné podnikové sazby odpisů v roce 1966, snížené o průměrnou sazbu odpisů připadající na generální opravy. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, dokud celková částka odvedených odpisů nedosáhne základu.
(2) Základem pro stanovení ročního odvodu je zůstatková cena základních prostředků a objem nedokončené výstavby podle stavu k 31. prosinci 1966 (v cenách a podle metodiky na rok 1966). Tento základ může podnik snížit:
a) o částku vynaloženou na investiční výstavbu v roce 1966 (u schválených experimentů i v roce 1965) do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku a z investičního úvěru,
b) o zůstatkovou cenu k 31. prosinci 1966 (v cenách a metodice roku 1966) základních prostředků, převedených k 1. lednu 1967 do zásob,
c) o zůstatkovou cenu základních prostředků výlučně používaných pro CO a pro zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu,
d) o zůstatkovou cenu základních prostředků v konzervaci, které se neodepisují; v případě zrušení konzervace po 1. lednu 1967 se zůstatková cena těchto základních prostředků připočte k základu pro stanovení ročního odvodu,
e) o zůstatkovou cenu základních prostředků pořízených z prostředků Revolučního odborového hnutí, podnikového fondu pracujících nebo pobídkového fondu bez ohledu na dobu pořízení a fondu kulturních a sociálních potřeb (do výše převodu z tohoto fondu do fondu obnovy, popř. oborové výstavby),
f) o cenu pozemků, je-li v základu obsažena.
(3) Odvod z odpisů základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny ročního odvodu. Pokud odvod převyšuje tvorbu odpisů, může příslušný finanční orgán povolit podniku odklad placení části odvodu z odpisů na pozdější dobu.
(4) Při převodu základních prostředků zůstává předávajícímu podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků, pokud se s přejímající organizací nerozhodne o převzetí této povinnosti.
§ 27 Dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství (1) Podnikům mohou být uloženy pouze tyto dodatkové odvody:
a) k odčerpání prostředků, které podnik získal porušením cenových předpisů; podrobnosti stanoví cenové předpisy,
b) odvod ve formě přirážky k odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku (přirážky k pojistnému nemocenského pojištění) podle zvláštních předpisů není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení závodů předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým,
c) odvod oborovému ředitelství pro nezbytné přerozdělení prostředků podle § 39 odst. 2,
d) odvody podle § 12,
e) odvod uložený autorizovanými zkušebnami při nízké kvalitě výrobků při povinném hodnocení podle zvláštních předpisů.
(2) Podniky dále odvádějí oborovému ředitelství:
a) příspěvky k úhradě nákladů činnosti oborového ředitelství,
b) odvody do oborových fondů technického rozvoje, geologických prací a fondu škod a náhrad, pokud jsou tyto fondy zřízeny,
c) odvody k vytvoření centralizovaných prostředků výrobní hospodářské jednotky,
d) odvody části odpisů podle § 30 písm. c).
(3) Výši příspěvku podle odstavce 2 písm. a) a výši odvodu podle odstavce 2 písm. b) a c) stanoví oborové ředitelství odděleně sazbami, které jsou jednotné pro všechny podřízené podniky, a to ze základu, podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.
(4) Odvody podle odstavce 1 písm. a), b) a e) se provádějí do státního rozpočtu, není-li stanoveno jinak.
§ 28 Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se platí odvod z investičních prostředků do státního rozpočtu, a to ze stejných zdrojů, z kterých je financována příslušná stavba. Potřebné prostředky se zahrnují do jiných investic.
(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do státního rozpočtu částky ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby; odvod se platí z hrubého důchodu nebo ze zisku podniku.
(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.
(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu zvyšuje pořizovací cenu stavby.
§ 29 Způsob provádění odvodů (1) Odvody do státního rozpočtu se platí na bankovní účty státního rozpočtu. Odvod z odpisů základních prostředků se platí na zvláštní účet státu, s výjimkou odpisů odváděných podle § 30 písm. c)
(2) Měsíční odvody (zálohy na odvody) se provádějí nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce. Vypořádání těchto zálohových odvodů s celoroční povinností odvodu musí být provedeno tak, aby mohlo být zahrnuto ještě do ročního vyúčtování.
(3) Neprovede-li podnik, popř. oborové ředitelství, odvody podle odstavců 1 a 2 včas a v plné výši, zaplatí příjemci za každý den prodlení pokutu ve výši 0,01 % z částky včas neodvedené. Z částek včas neodvedených oborovému ředitelství zaplatí podnik pokutu ve výši určené statutem výrobní hospodářské jednotky.
(4) Výjimky u sezónních odvětví může povolit ministerstvo financí.
§ 30 Použití odpisů základních prostředků Odpisů základních prostředků používají podniky:
a) k odvodu z odpisů základních prostředků (§ 26),
b) k přídělům do fondu výstavby (§ 33),
c) k odvodu do centralizovaných zdrojů výrobní hospodářské jednotky v případech, kdy oborové ředitelství uloží odvod části odpisů základních prostředků ze závodů určených k likvidaci, pokud náhradní kapacitu nebuduje odvádějící podnik.
§ 31 Rezervní fond (1) Ke krytí výkyvů v hospodaření je podnik povinen vytvořit si rezervní fond, jehož minimální výši stanoví vláda.
(2) Pokud rezervní fond nedosahuje minimální výše, může být jeho prostředků použito jen na doplnění fondu pracujících k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce. Pouze částek, které převyšují minimální výši, může podnik použít i na ostatní účely.
(3) Použití rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů.
(4) Pokud není zachována minimální výše rezervního fondu, nesmí podnik vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.
§ 32 Rizikový fond Se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu mohou podniky vytvářet rizikový fond. Způsob tvorby a použití tohoto fondu stanoví ústřední orgán v dohodě s ministerstvem financí.
§ 33 Fond výstavby (1) Pro financování investiční výstavby, její projektové přípravy a jiných investic je podnik povinen zřídit si fond výstavby.
(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem z hrubého důchodu nebo ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.
(3) Prostředků fondu výstavby se používá též na splátky investičních úvěrů a půjček a na příspěvky a půjčky jiným investorům.
§ 34 Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem z hrubého důchodu nebo ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené vládou. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě může být tento příděl zvýšen; nesmí tím však být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.
(2) O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis.
(3) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících. Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících a do rezervního fondu.
(4) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl z hrubého důchodu (zisku) do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.
§ 35 Fond pracujících (1) Zdrojem fondu pracujících v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, je ta část hrubého důchodu, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 22.
(2) V rámci fondu pracujících se v podnicích, které provádějí odvod ze zisku (§ 23 odst. 2) vytváří fond odměn. Zdrojem fondu odměn je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 22.
(3) Fond pracujících v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, a fond odměn podniků provádějících odvod ze zisku může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelovými dotacemi od nadřízených, popř. jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů, a převody z rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících podniků nejsou přípustné.
(4) Prostředků fondu pracujících se používá na výplatu všech odměn za práci, a to v peněžní i naturální formě. Přímé výplaty odměn za práci z jiných fondů a zdrojů nejsou přípustné.
(5) Z fondu pracujících podniků, provádějících odvod z hrubého důchodu, a z fondu odměn podniků, provádějících odvod ze zisku, je možné uvnitř podniku po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky
a) do rezervního fondu,
b) po dosažení minimální výše rezervního fondu (§ 31) do všech ostatních fondů.
(6) Použití fondu pracujících a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků na mzdy a jejich potřebou stanoví mzdové předpisy, popř. kolektivní smlouvy.
§ 36 Financování oběžných prostředků (1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty:
a) volnými prostředky provozní povahy (stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený hrubý důchod nebo zisk a ostatní volné prostředky),
b) provozními úvěry.
(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen financovat oběžné prostředky vyloučené z úvěrování z vlastních zdrojů, popř. z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím a z půjček od jiných podniků.
§ 37 Náklady na technický rozvoj Náklady na výzkumné a vývojové práce a jiné výdaje na technický rozvoj pro potřeby podniku se zahrnují do výrobních nákladů podniku.
HLAVA 3 POUŽITÍ HRUBÉHO DŮCHODU NEBO ZISKU VÝROBNÍ HOSPODÁŘSKOU JEDNOTKOU (§ 38-39)
§ 38 Prostředky výrobní hospodářské jednotky (1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně:
a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti,
b) s prostředky pro dočasné přerozdělení podle § 39,
c) s centralizovanými prostředky výrobní hospodářské jednotky, vytvářenými z odvodů podniků (§ 27 odst. 2 písm. b), c) a d) a z dodatkových odvodů, které mu podniky odvádějí,
d) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.
(2) Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový fond technického rozvoje; může též vytvářet (doplňovat) další oborové účelové fondy. Nadřízený ústřední orgán může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit a stanovit pro něj způsob hospodaření.
(3) Oborové ředitelství, v jehož působnosti se těží nerostné suroviny, může vytvářet z centralizovaných prostředků, popř. z přídělu od nadřízeného orgánu, fond geologických prací. Tento fond slouží pro financování předběžného a podrobného geologického průzkumu ložisek včetně převodů prozkoumaných zásob do vyšších kategorií nebo jejich přehodnocení. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů a na jiné účely. Pravidla pro tvorbu fondu geologických prací a pro jeho použití stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány.
(4) S ostatními centralizovanými prostředky hospodaří oborové ředitelství podle svého rozhodnutí. Nesmí však použít centralizovaných prostředků ke krytí své podnikové činnosti a k přerozdělení podle § 39.
§ 39 Přerozdělení prostředků (1) Zaostávajícím podnikům mohou ostatní podniky výrobní hospodářské jednotky poskytovat přechodnou výpomoc formou půjček. Tyto výpomoci může též organizovat oborové ředitelství z prostředků, které si samo opatří půjčkami od podřízených podniků.
(2) Dodatkový odvod podle § 5 odst. 4 zákona může oborové ředitelství stanovit podniku nejpozději při projednání návrhu plánu podniku na rok 1967, a to dlouhodobě a v absolutní výši. Prostředků takto získaných může oborové ředitelství použít pouze k poskytování mimořádných dotací podnikům.
(3) Mimořádná dotace může být poskytnuta jen podniku, který o ni požádá a navrhne opatření a lhůty k postupné likvidaci své finanční závislosti na dotacích. Program celkové likvidace včetně pravidel a podmínek dodatkových odvodů a mimořádných dotací stanoví oborové ředitelství po projednání se zúčastněnými podniky.
(4) Jestliže podnik, kterému je poskytována mimořádná dotace, nedodržuje stanovená pravidla a opatření, může mu oborové ředitelství dotaci snížit nebo odejmout.
(5) Podniky provádějící dodatkové odvody musí mít i po přerozdělení prostředků hrubý důchod nebo zisk (po odečtu dodatkových odvodů podle odstavce 2) připadající na pracovníka vyšší, než kterýkoliv příjemce mimořádných dotací po započtení těchto dotací. Pokud bude tato podmínka přerozdělení lépe zajištěna, může nadřízený ústřední orgán stanovit jiný ukazatel, z něhož se bude vycházet.
(6) Opatření a lhůty postupu likvidace finanční závislosti podle odstavce 3 se zahrnují do kolektivní smlouvy.
(7) Ústřední orgán může se souhlasem vlády provádět přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami v případech, kdy je to odůvodněno povolenými odchylkami v úrovni rentability při generální úpravě velkoobchodních cen, nebo jestliže jsou ústřednímu orgány podřízeny výrobní hospodářské jednotky se stejným výrobním programem a s různou rentabilitou. Ustanovení odstavců 1 až 6 platí zde obdobně.
(8) Ústřední orgán může provádět přerozdělení prostředků obdobně podle odstavců 1 až 6 u přímo podřízených podniků, s výjimkou podniků oborových.
HLAVA 4 JINÉ EKONOMICKÉ NÁSTROJE (§ 40-45)
§ 40 Ekonomické nástroje k zajišťování oblastní proporcionality (1) Rozvoj méně rozvinutých oblastí a regulace rozvoje aglomerovaných oblastí se usměrňují takto:
a) hospodářským organizacím, které po 1. lednu 1967 zahájí ve stanovených oblastech investiční akce za účelem rozvoje své činnosti, poskytne se v rámci prostředků předem stanovených ve státním rozpočtu (v členění na ČSSR a z toho na Slovensko) účelová dotace ze státního rozpočtu ve výši 15 % rozpočtových nákladů jednotlivé investiční akce. Dotace se poskytuje podle skutečné realizace investice, vybrané při výběrovém řízení, a při zvýšení rozpočtových nákladů se její výše neupravuje;
b) podnikům, na jejichž výstavbu byla poskytnuta dotace podle písmene a), se po dobu 5 let (od lhůty pro první odvod ze základních prostředků) poskytuje sleva z odvodu ze základních prostředků snížením obecně stanovené procentní sazby odvodu o jednu třetinu;
c) s přihlédnutím k oborovým a oblastním hlediskům a k situaci v pracovních silách mohou krajské národní výbory podle § 41 stanovit přirážku k stabilizačnímu odvodu;
d) příslušný národní výbor může po dohodě s investorem stanovit příspěvek, který investor odvede do rozpočtu národního výboru ke krytí potřebných doplňkových (popř. vyvolaných) investic, jestliže staví nové nebo rozšiřuje dosavadní závody nebo provozy. Vláda před vypracováním návrhu pětiletého plánu stanoví oblasti, v nichž příslušný národní výbor může stanovit tento příspěvek jako povinnost investora.
(2) Oblastmi podle odstavce 1 písm. a), b) a d) se rozumějí okresy, části okresů a místa vyhlášená předem vládou. Případné změny v seznamu oblastí platí jen pro nově zahajované akce; akce rozestavěné nebo již provedené se posuzují podle seznamu oblastí platného v době jejich zahájení. Obdobně se postupuje i u oblastí podle § 25 odst. 5.
(3) Nástroje podle odstavce 1 se neuplatňují při výstavbě liniových a směrových staveb (např. komunikací, produktovodů) a u energetických a důlních staveb.
§ 41 Přirážka k stabilizačnímu odvodu (1) Krajské národní výbory mohou se souhlasem Státní plánovací komise zavést v rozvinutých průmyslových oblastech s nedostatkem pracovních sil přirážku k stabilizačnímu odvodu podle § 8 odst. 3 zákona a postihnout jí zejména ty podniky, které postupují při hospodaření s pracovními silami v rozporu s koncepcí rozvoje jednotlivých oblastí. Přirážka se může vztahovat na celé podniky, na jejich jednotlivé závody, popřípadě na obdobné organizační jednotky na území příslušného kraje, okresu nebo místa. Placením přirážky přispívají podniky k úhradě výdajů vznikajících národním výborům v souvislosti se soustřeďováním a růstem výrobních sil.
(2) Přirážka k stabilizačnímu odvodu se stanoví až do výše 2 % celkového objemu vyplacených mezd v běžném roce (§ 25 odst. 3) pracovníkům příslušného podniku nebo závodu, popřípadě obdobné organizační jednotky. Výše přirážky se diferencuje podle objektivního zhodnocení vlivu jednotky na vývoj stavu zdrojů pracovních sil a s přihlédnutím ke společenskému významu příslušného podniku.
(3) Návrh na stanovení přirážky a její výše předkládá krajský národní výbor Státní plánovací komisi po projednání s příslušnými okresními národními výbory (popřípadě městskými národními výbory) a s příslušnými podniky, oborovými ředitelstvími a ústředními orgány, a to nejpozději ve lhůtě pro předložení návrhu plánu. Rozhodnutí o stanovení přirážky sdělí krajský národní výbor podnikům před začátkem plánovaného období.
(4) Přirážka k stabilizačnímu odvodu nebude uplatňována v oblastech stanovených podle § 25 odst. 5 písm. a) a c), dále v organizacích, u nichž bude uplatněna úleva podle ustanovení § 25 odst. 5 písm. b) nebo u nichž se zvýšení stabilizačního odvodu podle přírůstku počtu pracovníků vůbec neprovádí, a ve stavebních organizacích.
(5) Přirážku k stabilizačnímu odvodu platí podnik měsíčně zálohově do rozpočtu krajského národního výboru, na jehož území jsou umístěny jednotky, na které se vztahuje přirážka, a to ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše přirážky k odvodu a způsobem stanoveným v § 29. Krajský národní výbor může povolit podniku změnu období splácení a výše záloh. Roční výše přirážky se stanoví podle skutečných výplat mezd v běžném roce.
(6) Přijaté přirážky k stabilizačnímu odvodu rozdělí krajský národní výbor takto: 50 % přidělí příslušnému městskému nebo místnímu národnímu výboru, 30 % příslušnému okresnímu národnímu výboru a 20 % si ponechá. Krajský národní výbor může po projednání s příslušnými národními výbory (popř. s národními výbory na území jiného kraje) podle místních podmínek těchto národních výborů stanovit předem i jiný poměr dělení přirážky k stabilizačnímu odvodu.
§ 42 Ceny, úvěr, úrok a mzdy (1) Pohyb cenové úrovně odvětví a oborů, popřípadě důležitých skupin výrobků, vymezuje v souladu s cíli a podmínkami dalšího rozvoje národního hospodářství plán vývoje cenové úrovně, který je základem centrálního řízení cenové politiky. Nelze-li účelu sledovaného plánem vývoje cenové úrovně dosáhnout jiným způsobem, cenová úroveň odvětví a oborů, popř. důležitých skupin výrobků, může být v nezbytném rozsahu stanovena závazně.
(2) Centrální usměrňování cen, úvěrování a úročení a nástroje přímé regulace mezd upravují zvláštní předpisy.
(3) Základní koncepci a nástroje cenové, úvěrové, úrokové a mzdové politiky na období dlouhodobého plánu stanoví vláda současně se směrnicí k plánu; zásady a způsob jejího provádění v jednotlivých letech stanoví nejpozději s prováděcím plánem.
§ 43 Prostředky ze státního rozpočtu Podniky a oborová ředitelství mohou použít prostředků ze státního rozpočtu jen na účely, na něž byly poskytnuty.
§ 44 Financování investiční výstavby (1) Základním zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků a úvěr z nich splácený.
(2) Oborová ředitelství může k zabezpečení rozvoje oboru soustřeďovat finanční prostředky na investice celooborového významu. V souladu se statutem výrobních hospodářských jednotek k tomu využívá (kromě bankových úvěrů) zejména:
—
dlouhodobých půjček od podniků,
—
sdružování prostředků podniků,
—
dotací ze státního rozpočtu,
—
centralizace prostředků podle § 27 odst. 2 písm. c) a odst. 3.
(3) Způsob financování investiční výstavby, pravidla výběrového řízení, zásady poskytování dotací na investice a zásady sdružování investičních prostředků, půjček mezi podniky a úvěrování investic stanoví zvláštní předpisy.
§ 45 Hodnocení výsledků (1) Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši hrubého důchodu nebo zisku, provede zhodnocení výsledků hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení hrubého důchodu nebo zisku. Stejně postupuje i oborové ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.
(2) Zůstatky finančních prostředků podniku a výrobní hospodářské jednotky se koncem roku převádějí do roku následujícího.
ČÁST TŘETÍ EKONOMICKÉ NÁSTROJE V ZEMĚDĚLSTVÍ (§ 46-58)
§ 46 Ustanovení této části se vztahují na tyto podniky v působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství:
a) státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky,
b) podniky zemědělských služeb,
c) okresní zemědělské stavební podniky,
d) ostatní státní organizace v odvětví zemědělství, s výjimkou oborového ředitelství zemědělských staveb, projektových organizací, vydavatelství a strojně početních stanic.
§ 47 (1) Dlouhodobým ekonomickým nástrojem pro státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky je zemědělská daň.
(2) Dlouhodobými ekonomickými nástroji pro státní hospodářské organizace podle § 46 písm. b) až d) v působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství jsou:
a) odvod z hrubého důchodu,
b) odvod ze základních prostředků,
c) odvod ze zásob,
d) stabilizační odvod,
e) odvod z odpisů základních prostředků.
(3) Dlouhodobé ekonomické nástroje se stanoví před vypracováním návrhu dlouhodobého plánu.
§ 48 Operativními ekonomickými nástroji jsou zejména:
a) ceny, diferenciální příplatky, prémie za přírůstek tržní produkce, cenové přirážky a srážky, cenové intervence a daň z obratu,
b) stabilizační dotace,
c) mzdové tarify, mzdové formy, normy spotřeby práce a jiné nástroje mzdových soustav,
d) příspěvky nadpodnikovému orgánu, dodatkové odvody a slevy z odvodů,
e) stanovené příděly do jednotlivých fondů,
f) účelové subvence,
g) provozní a investiční úvěry,
h) vnitřní devizové úvěry,
ch) úroky,
i) nástroje zajišťování oblastní proporcionality,
j) nástroje hmotné zainteresovanosti na zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu a na tvorbě a úsporách devizových prostředků,
k) odvody k odčerpání neoprávněně získaných prostředků,
l) penále, pokuty, náhrady škod a jiné postihy.
§ 49 Tvorba a použití hrubého důchodu (1) O tvorbě a použití hrubého důchodu platí ustanovení § 20 a 22 odst. 1.
(2) Po provedení úhrad povinností podle § 22 odst. 1 používá podnik hrubého důchodu k tvorbě a doplňování
—
fondu kulturních a sociálních potřeb,
—
fondu výstavby (obnovy a rozvoje základních prostředků),
—
dalších účelových fondů se souhlasem oborového ředitelství, výrobní zemědělské správy a krajské výrobní zemědělské správy,
§ 50 Odvody podniků (1) Státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky platí pouze zemědělskou daň podle zákona o zemědělské dani a příspěvky nadpodnikovým orgánům ve výši stanovené ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství. Dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství provádějí podle § 27.
(2) O odvodech podniků zemědělských služeb (§ 46 písm. b)) platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) sazba odvodu z hrubého důchodu se stanoví ve výši 16 %;
b) sazba odvodu ze základních prostředků se stanoví ve výši 3 %;
c) odvod ze zásob se neprovádí;
d) stabilizační odvod se zvyšuje za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků o 0,3 % objemu vyplacených mezd.
(3) O odvodech okresních zemědělských stavebních podniků platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) odvod z hrubého důchodu se stanoví ve výši 16 %;
b) stabilizační odvod se zvyšuje za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků o 0,3 % objemu vyplacených mezd.
(4) O odvodech ostatních podniků [§ 46 písm. d)] platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) odvod z hrubého důchodu se stanoví ve výši 12 %, přičemž se snižuje o zaplacenou zemědělskou daň;¨
b) neprovádí se odvod ze základních prostředků, odvod ze zásob a odvod z odpisů základních prostředků;
c) stabilizační odvod se zvyšuje za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků o 0,3 % objemu vyplacených mezd;
d) strojní a traktorové stanice neprovádějí zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků.
(5) Přirážka k stabilizačnímu odvodu se podnikům uvedeným v odstavcích 1 až 4 nestanoví. Tyto podniky rovněž neodvádějí národním výborům podíl na odvodech.
§ 51 Rezervní fond (1) V rezervním fondu soustřeďují podniky zdroje nutné k překlenutí výkyvů svého hospodaření a k zajišťování stability úrovně odměn za práci. Rezervní fond se vytváří a doplňuje příděly z hrubého důchodu; jeho minimální výši stanoví vláda.
(2) Ustanovení § 31 odst. 2 až 4 platí obdobně.
§ 52 Fond kulturních a sociálních potřeb Pro tvorbu a použití fondu kulturních a sociálních potřeb platí ustanovení § 34.
§ 53 Fond výstavby (obnovy a rozvoje základních prostředků) O tvorbě a použití fondu výstavby (obnovy a rozvoje základních prostředků) platí obdobně ustanovení § 33.
§ 54 Fond bytové výstavby (1) Fond bytové výstavby vytvářejí podniky podle potřeby k zabezpečení stabilizace a reprodukce pracovních sil v zemědělství.
(2) Zdroji fondu bytové výstavby jsou:
a) vlastní zdroje podniku na podnikovou bytovou výstavbu včetně splátek půjček,
b) úvěry,
c) dotace (subvence) na financování bytové výstavby.
§ 55 Obratový fond Zdrojem krytí oběžných prostředků státních statků, šlechtitelských a semenářských podniků a ostatních podniků v odvětví zemědělství [§ 46 písm. d)] je obratový fond; doplňuje se příděly z hrubého důchodu. Při rozdělování hrubého důchodu je podnik povinen zajistit, aby výše tohoto fondu neklesla pod úroveň dosaženou k 1. lednu 1967.
§ 56 Fond pracujících (1) Fond pracujících soustřeďuje prostředky určené na odměny za individuální výsledky práce včetně prémií a odměn v peněžní i naturální formě a na podíly na hospodářských výsledcích, jakož i prostředky na ostatní osobní výdaje za vykonanou práci; vytváří a doplňuje se z hrubého důchodu. Fond pracujících může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení a příspěvky a půjčkami od nadřízených orgánů.
(2) O fondu pracujících platí dále ustanovení § 35.
§ 57 O hospodaření oborových ředitelství platí ustanovení § 38 a 39; tato ustanovení se vztahují přiměřeně též na hospodaření výrobních zemědělských správ.
§ 58 (1) Státním zemědělským podnikům se poskytují ze státního rozpočtu podle zásad stanovených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí:
a) diferenciální příplatky pro podniky hospodařící v horších podmínkách, než na základě kterých byly stanoveny základní nákupní ceny,
b) prémie za přírůstek tržní produkce u vybraných výrobků proti dosažené skutečnosti v průměru posledních tří let,
c) účelové subvence k podpoře společensky významných opatření pro rozvoj zemědělské výroby, zejména k zajištění stabilizace a reprodukce pracovních sil, na částečnou úhradu výrobních a nevýrobních investic, na rozvoj koncentrace a specializace zemědělské výroby, na ozdravování chovu skotu a na bytovou výstavbu,
d) stabilizační dotace pro ekonomicky neupevněné podniky ke zvýšení jejich hmotného zájmu na růstu tržní produkce.
(2) O použití prostředků ze státního rozpočtu, o financování investiční výstavby a o hodnocení výsledků platí přiměřeně ustanovení § 43 až 45. Přiměřeně se uplatňují též ustanovení § 40 o ekonomických nástrojích k zajišťování oblastní proporcionality s výjimkou odstavce 1 písm. c).
ČÁST ČTVRTÁ EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OSTATNÍCH ODVĚTVÍCH A ČINNOSTECH (§ 59-69)
§ 59 Vnitřní obchod a služby (1) Pro podniky a oborová ředitelství odvětví vnitřního obchodu platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) odvod ze zásob (§ 24 odst. 4) se neprovádí;
b) pro stabilizační odvod platí úleva podle § 25 odst. 5 písm. b);
c) oborové ředitelství nemusí vytvářet oborový fond technického rozvoje.
(2) Pro ústředně řízené podniky, v nichž převažují roční tržby za služby obyvatelstvu (podniky neprovozující obchodní činnost), jakož i pro podniky sběru surovin (provádějící lidový sběr od obyvatelstva), činí sazba odvodu z hrubého důchodu 16 %. Pro tyto podniky platí ustanovení části druhé tohoto nařízení s odchylkami uvedenými v odstavci 1; sazba odvodu ze základních prostředků činí u těchto podniků 3 %.
§ 60 Odbyt a zásobování (1) Vláda určí podniky odbytu a zásobování, pro něž platí stejná ustanovení jako pro podniky vnitřního obchodu (§ 59 odst. 1); v ostatních případech se na tyto organizace vztahují ustanovení platná pro průmysl a stavebnictví (část druhá).
(2) Na podniky, které se řídí ustanovením § 59 odst. 1, se nevztahují ustanovení o přerozdělení prostředků (§ 39) a sazba odvodu ze základních prostředků (§ 24) u nich činí 6 %.
§ 61 Hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny a projektové organizace
(1) Pro samostatné hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) odvod z hrubého důchodu provádí organizace ve výši 10 % z objemu veškerých vyplacených mezd, a to způsobem upraveným v § 23 odst. 3;
b) odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob (§ 24) se neprovádí;
c) roční průměrnou plánovanou mzdu v roce 1966 podle § 25 odst. 2 určí podnikům Státní komise pro techniku, pokud nadřízený ústřední orgán (KNV) nerozhodne, že podniky budou postupovat podle § 25 odst. 2 a 3;
d) ustanovení o podílu na odvodech pro národní výbory (§ 23 odst. 5) se na tyto organizace nevztahuje;
e) centrálně řízeným organizacím výzkumné a vývojové základny se investiční výstavba a objem devizových prostředků závazně stanoví fondem vědy a techniky, aniž tím je dotčena možnost provádět další investiční výstavbu a nákup deviz z vlastních zdrojů; na zabezpečení vybraných úkolů státního plánu vědy a techniky se hospodářským organizacím přidělují prostředky na strojní a přístrojové investice a devizové prostředky na nákup strojů a zařízení.
(2) Pro samostatné projektové organizace platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) neprovádějí odvod ze základních prostředků (§ 24);
b) ustanovení odstavce 1 písm. c) platí pro tyto organizace obdobně.
(3) Ministerstvo financí ve spolupráci se Státní komisí pro techniku může na návrh ústředního orgánu stanovit, že podnik provádí odvody za určitá nesamostatná výzkumná a vývojová pracoviště nebo za určité nesamostatné projektové útvary podle odstavce 1 nebo 2.
§ 62 Letecká doprava Pro podniky letecké dopravy platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) sazba odvodu z hrubého důchodu činí 16 %;
b) pro stabilizační odvod platí úleva podle § 25 odst. 5 písm., b);
c) neprovádí se odvod z odpisů základních prostředků (§ 26);
d) nepoužívá se nástrojů oblastní proporcionality (§ 40).
§ 63 Nákup zemědělských výrobků Pro zemědělské nákupní a zásobovací podniky a pro průmyslové výrobny krmiv platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) sazba odvodu ze základních prostředků (§ 24) činí 3 %; odvod se neprovádí ze zařízení na sušení obilovin, luštěnin a olejnin, posklizňovou úpravu obilovin a olejnin včetně čištění, na kalibrování, čištění a moření osiv a semen, na třídění a posklizňovou úpravu brambor včetně sadby, na míchání a rozmetání průmyslových hnojiv a vápenatých hmot, na asanaci a ochranu chemickými prostředky, na skladování hospodářských potřeb a na ostatní drobné služby;
b) neprovádí se odvod ze zásob (§ 24 odst. 4);
c) zvýšení stabilizačního odvodu podle přírůstku počtu pracovníků se do 31. prosince 1970 neuplatňuje:
d) odvod z odpisů základních prostředků (§ 26) bude prováděn až po roce 1970;
e) zásoby státních hmotných rezerv se kryjí obratovým fondem a skladovací náklady hradí Správa státních hmotných rezerv.
§ 64 Lesní hospodářství (1) Pro podniky státních lesů (včetně stavebních a průmyslových závodů) platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) sazba odvodu z hrubého důchodu činí 15 %; tento odvod se snižuje o odvod zemědělské daně. O odvod zemědělské daně se nesnižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu;
b) kromě odvodu podle písmene a) se provádí doplňkový odvod stanovený státním plánem absolutní částkou v návaznosti na plánované dodávky jehličnatého užitkového dříví; při změně státního plánu dodávek jehličnatého užitkového dříví se doplňkový odvod zvýší nebo sníží o částku představující čistý zisk za každý plnometr jehličnatého dříví;
c) podnikům může být uložen dodatkový odvod z hrubého důchodu do státního rozpočtu za porušování zásad správného hospodaření v lese podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí;
d) z hrubého důchodu se odvádí 1 % do kalamitního fondu ministerstva zemědělství a lesního hospodářství;
e) odvod ze základních prostředků (§ 24) se neprovádí z objektů hrazení bystřin a lesnickotechnických meliorací a z historických památek;
f) u lesních cest a silnic, které nejsou trvale vyloučeny z veřejného provozu, a u hájenek a mysliven včetně příslušenství činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %;
g) pro stabilizační odvod platí úleva podle § 25 odst. 5 písm. b); zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle přírůstku (úbytku) počtu pracovníků se neuplatňuje v případech, kdy zvýšení (snížení) počtu pracovníků bylo vynuceno zpracováváním kalamitního dříví a s tím souvisejícím přesunem těžeb mezi podniky;
h) odvod z odpisů základních prostředků (§ 26) lesnickotechnických meliorací a hrazení bystřin se neprovádí;
ch) podniky odvádějí oborovému ředitelství do fondu pěstební činnosti (§ 27 odst. 2) též tržby získané z překročení dodávek jehličnatého užitkového dříví, přesáhne-li překročení dodávky jehličnatého užitkového dříví 0,5 % dodávek stanovených podniku.
(2) Podniky jsou povinny vytvořit účelový fond pěstební činnosti, do něhož se převádějí nevyčerpané prostředky určené pro pěstební činnost; o tyto prostředky se snižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu (§ 23 odst. 1). Do fondu pěstební činnosti se dále přiděluje z hrubého důchodu 1 % mezd za individuální výsledky práce v pěstební činnosti. Nevyčerpaných prostředků tohoto fondu určených pro pěstební činnost lze použít pouze na pěstební činnost; prostředků získaných přídělem z hrubého důchodu se použije na odměny za dlouhodobé dobré výsledky ve zlepšování stavu lesa. Fond pěstební činnosti může vytvořit i oborové ředitelství.
(3) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí stanoví podnikům pravidla pro doplňkový odvod podle odstavce 1 písm. b) a pro odvod tržeb podle odstavce 1 písm. ch). Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství stanoví výrobním hospodářským jednotkám limit prostředků na pěstební činnost tak, aby jejich úhrn činil 12 % plánovaných tržeb za dříví; zároveň stanoví způsob hospodaření s fondem pěstební činnosti (podle odstavce 2).
(4) Náklady na zalesňování nelesních půd, na zalesňování pro účely ochrany půdy, na údržbu objektů hrazení bystřin a lesnicko-technických meliorací, jakož i na biologickou činnost lesnicko-technických meliorací se hradí podnikům z rozpočtových prostředků ministerstva zemědělství a lesního hospodářství.
(5) Náhrady škod způsobených lesnímu hospodářství exhalacemi průmyslových podniků se převádějí přímo do účelového fondu podniků pro odstranění škod a jejich následků.
(6) Ustanovení § 39 odst. 1 až 6 se na podniky státních lesů nevztahují. Přerozdělení prostředků mezi podniky provádí oborové ředitelství závazně při rozpisu státního plánu. Při tomto přerozdělení se podnikům, které mají po odečtení plánovaného základního a doplňkového odvodu z hrubého důchodu a ostatních povinností vyšší zdroje, stanoví dodatkové odvody v rozsahu nezbytném pro krytí nedostatku prostředků těch podniků, které by jinak nemohly dodržet plánované odvody do státního rozpočtu a ostatní povinnosti. Podnikům, kterým se poskytnou při přerozdělení mimořádné dotace, se při rozpisu státního plánu nestanoví doplňkové odvody.
§ 65 Zahraniční obchod Pro organizace provádějící zahraniční obchod platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:
a) sazba odvodu z hrubého důchodu u zbožových organizací činí 18 %,
b) podniky vytvářejí rizikový fond též v devizových korunách.
§ 66 Organizace řízené ministerstvem národní obrany Pro hospodářské organizace (státní organizace a organizace podle zvláštního statutu) ministerstva národní obrany platí část druhá a pro Vojenský projektový ústav též ustanovení § 61 s těmito odchylkami:
a) na odvodech podniků podle § 23 odst. 5 se národní výbory nepodílejí;
b) přirážka k stabilizačnímu odvodu (§ 41) se neuplatňuje;
c) odvody ze základních prostředků, které jsou ve správě organizací ministerstva národní obrany a neslouží v zájmu zabezpečení obranyschopnosti státu k zajišťování výrobních úkolů, se neprovádějí;
d) přerozdělení prostředků podle § 39 se provádí u organizací podle zvláštního statutu způsobem stanoveným ministerstvem národní obrany;
e) u některých organizací (podle zvláštního statutu) se kromě základního odvodu z hrubého důchodu provádí dodatkový odvod, jehož sazbu a pravidla stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem národní obrany;
f) odvody z odpisů těch základních prostředků, které jsou uvedeny v písmeni c), se neprovádějí.
§ 67 Způsob hospodaření experimentujících organizací a doba platnosti experimentu se stanoví při schvalování experimentu (§ 91 odst. 3). Z hlediska stanovení závazných úkolů a závazných limitů platí pro tyto organizace ustanovení § 68 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4.
§ 68 (1) Pro státní hospodářské organizace, u nichž tak stanoví vláda, platí ustanovení části první s těmito odchylkami:
a) lze stanovit (především prováděcím plánem) další závazné úkoly nebo závazné limity, přičemž se na tyto organizace nevztahuje ustanovení § 14;
b) usnesením k státnímu rozpočtu stanoví vláda výši podílu na nadplánovém zisku a způsob jeho použití.
(2) Ustanovení části druhé platí pro organizace uvedené v odstavci 1 s těmito odchylkami:
a) ustanovení § 23 až 26, 31, 32, 39 a 40 odst. 1 písm. a) až c) se na tyto organizace nevztahují;
b) fond pracujících (§ 35) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích;
c) podniky mohou se souhlasem nadřízeného orgánu zřídit obratový fond, doplňovaný ze zisku a z dotací ze státního rozpočtu; výši obratového fondu a jeho doplnění stanoví prováděcí finanční plán.
§ 69 Příspěvkové organizace (1) Příspěvkové organizace jsou zapojeny na státní rozpočet, popř. na rozpočet řídícího národního výboru, příspěvkem nebo odvodem, a to zvlášť na provoz a zvlášť na investice.
(2) Poskytování příspěvku na provoz je vázáno na ukazatele, které stanoví ústřední orgán v dohodě s ministerstvem financí a u organizací řízených národními výbory řídící národní výbor.
(3) Příspěvek na investice se poskytuje do výše investičního limitu. Sníží se o odpisy ze základních prostředků, jestliže příslušná organizace hradí z odpisů investice. Případný přebytek odpisů se odvede do státního rozpočtu, popř. do rozpočtu řídícího národního výboru.
(4) Ústřední orgán může poskytnout organizaci návratnou přechodnou výpomoc, a to ze svého rozpočtu, popř. z prostředků dohodnutých s ministerstvem financí. Národní výbor poskytuje návratnou přechodnou výpomoc ze svého rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje.
(5) Na plnění mimořádných úkolů může ústřední orgán (národní výbor) ze zdrojů podle odstavce 4 poskytnout organizaci mimořádný účelový příspěvek.
ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ NÁRODNÍCH VÝBORŮ (§ 70-79)
HLAVA 1 EKONOMICKÉ NÁSTROJE V HOSPODÁŘSTVÍ ŘÍZENÉM NÁRODNÍMI VÝBORY (§ 70-71)
§ 70 Státní organizace řízené národními výbory (1) Pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory platí ustanovení části druhé, pokud není stanoveno v tomto paragrafu jinak.
(2) Státní hospodářské organizace řízené národními výbory
a) nepoužívají formy odvodu ze zisku (§ 23 odst. 2);
b) neplatí pro ně ustanovení § 38 o prostředcích výrobní hospodářské jednotky, § 27 odst. 2 písm. a) o příspěvcích podniků k úhradě nákladů činnosti národního výboru a § 27 odst. 2 písm. b) a c) o odvodech podniků k vytvoření centralizovaných prostředků;
c) odvody z hrubého důchodu (§ 23) ze základních prostředků a ze zásob (§ 24) a stabilizační odvod (§ 25) provádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.
(3) Pro podniky komunálních služeb, sběrných surovin, restaurací a jídelen, pro Uhelné sklady, krajské podniky knižního maloobchodu, podniky odbytu a zásobování a ústavy kosmetiky platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 3 %; odvod ze zásob se neprovádí.
(4) Pro podniky místního průmyslu činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %. Pro podniky, ve kterých roční úhrn zakázkové výroby pro obyvatelstvo, opravářské a údržbářské činnosti a služeb převyšuje podíl 40 % z celkových výkonů, platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Pokud podíl zakázkové výroby pro obyvatelstvo, opravářské a údržbářské činnosti a služeb je nižší než 40 % z celkových výkonů, použije se úlevy podle § 25 odst. 5 písm. b) pouze pro podíl přírůstku počtu pracovníků, který odpovídá podílu přírůstku objemu uvedených činností z celkového přírůstku objemu výkonů; v odůvodněných případech se přihlíží k rozdílné pracnosti činností. V zájmu zvýšení podílu zakázkové výroby pro obyvatelstvo, opravářské a údržbářské činnosti a služeb, může krajský národní výbor stanovit podíl prací rozhodný pro použití úlevy ze stabilizačního odvodu vyšší než 40 %.
(5) Pro podniky Československé automobilové dopravy platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 6 %, s výjimkou základních prostředků autobusových nádraží, z nichž činí 3 %. Pro odvod z odpisů základních prostředků platí ustanovení § 26, s výjimkou základních prostředků sloužících osobní dopravě, z nichž se odvod neprovádí.
(6) Pro okresní (městské) stavební podniky, národní podniky Silnice a Československé automobilové opravny platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Národní podniky Silnice a okresní (městské) stavební podniky mohou vytvářet podnikový fond geologických prací přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 3; fond se tvoří příděly z hrubého důchodu, o které je rovněž snížen základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu.
(7) Pro projektové ústavy platí ustanovení § 61 odst. 1 písm. c) o určení průměrné mzdy ústavům pro výpočet základu stabilizačního odvodu. Odvod ze základních prostředků se neprovádí.
(8) Na podniky pro film, koncerty a estrády se vztahuje úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Odvod ze základních prostředků se neprovádí.
(9) Pro podniky bytového hospodářství neplatí ustanovení § 23 až 26, 31, 32, 39 a 40 odst. 1 písm. a) až c). Fond pracujících (§ 35) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích. Odpisů podniky používají k úhradě vlastní investiční výstavby a zbývající část odpisů odvádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.
(10) Organizace městského hospodářství mají režim hospodaření podle toho, zda jde o hospodářské nebo rozpočtové organizace. U organizací městského hospodářství, popř. u jiných organizací se sloučenou činností hospodářskou i rozpočtovou, určí řídící národní výbor způsob hospodaření. Organizace se zařazují do odvětví (druhu činnosti), které má v organizaci největší podíl; v hospodářských organizacích se použijí ekonomické nástroje a sazby podle příslušnosti k tomuto odvětví (činnosti).
(11) Státní statky řízené národními výbory se řídí ustanoveními části třetí; platí pro ně též ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu a § 71.
(12) Pro příspěvkové organizace řízené národními výbory platí ustanovení § 69.
§ 71 Přerozdělení prostředků (1) Řídící národní výbory vůči podnikům jimi řízeným mohou za účelem nezbytného přerozdělení prostředků z odvodů z hrubého důchodu stanovit předem a dlouhodobě:
a) dodatkové odvody a mimořádné dotace, popř. půjčky podle § 39 odst. 1 až 6;
b) procentní přirážky a slevy k sazbě odvodu z hrubého důchodu (zejména v případech trvale odlišných podmínek a značné rozdílnosti rentability v cenách).
(2) Řídící národní výbory mohou v dohodě s krajským národním výborem provádět přerozdělení podle odstavce 1 rovněž u experimentujících podniků.
HLAVA 2 PŘÍJMY NÁRODNÍCH VÝBORŮ OD ÚSTŘEDNĚ ŘÍZENÝCH, POPŘ. JINÝCH ORGANIZACÍ (§ 72)
§ 72 (1) Příjmy národních výborů od ústředně řízených, popř. jiných organizací, tvoří zejména:
a) podíly na odvodech ústředně řízených podniků;
b) dobrovolné příspěvky organizací národním výborům (§ 86);
c) příspěvky investorů ke krytí potřebných doplňkových a vyvolaných investic (§ 40 odst. 1 písm. d);
d) pokuty, náhrady a poplatky od organizací vybírané národními výbory podle zvláštních předpisů;
e) přirážky ke stabilizačnímu odvodu (§ 41).
(2) Zdroje uvedené v odstavci 1 písm. a) se promítají do souhrnného finančního vztahu (dotace, odvodu) národních výborů.
HLAVA 3 ROZPOČTY NÁRODNÍCH VÝBORŮ (§ 73-78)
§ 73 Každý národní výbor sestavuje a schvaluje svůj rozpočet a hospodaří podle něho. Národní výbory přitom vycházejí z finančních zdrojů, tj. z tvorby vlastních příjmů, z výše doplňkových zdrojů, dotace a subvencí z vyššího rozpočtu, popř. z možností získat úvěrové prostředky, a z odvodu do vyššího rozpočtu.
§ 74 Souhrnné finanční vztahy a subvence (1) Základními ekonomickými nástroji pro ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů jsou zejména dlouhodobé souhrnné finanční vztahy (dotace, popř. odvod) k ústřednímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně), podíly na odvodech ústředně řízených podniků a účelové subvence.
(2) Dlouhodobým souhrnným finančním vztahem se rozumí dotace z rozpočtu národního výboru vyššího stupně (z ústředního rozpočtu), popř. odvod do rozpočtu národního výboru vyššího stupně (ústředního rozpočtu). Dlouhodobý souhrnný finanční vztah se stanoví zpravidla na 5 let, nejméně však na 3 roky.
(3) Při stanovení dlouhodobého souhrnného finančního vztahu se neberou v úvahu doplňkové zdroje národních výborů.
(4) Subvence mohou být poskytnuty na plánované a mimořádné úkoly celospolečenského významu a mají účelový charakter. Rozsah plánovaných subvencí z ústředního rozpočtu stanoví vláda.
(5) Nevyčerpané subvence poskytnuté z ústředního rozpočtu propadají po uplynutí období, na které byly stanoveny.
(6) Ministerstvo financí po projednání s příslušnými krajskými národními výbory (pokud jde o slovenské kraje, též v dohodě s orgány Slovenské národní rady) může v případě potřeby provádět přerozdělení nečerpaných subvencí poskytovaných z ústředního rozpočtu mezi jednotlivými kraji.
§ 75 Rozpočty národních výborů obsahují:
a) příjmy a výdaje národních výborů (jejich orgánů) a jimi řízených rozpočtových organizací;
b) finanční vztahy hospodářských organizací řízených národními výbory;
c) příspěvky (popř. odvody) určené příspěvkovým organizacím;
d) příjmy od ústředně řízených, popř. jiných organizací.
§ 76 (1) Národní výbory kryjí své potřeby v rozpočtu těmito zdroji:
a) vlastními plánovanými příjmy, včetně podílu na odvodech ústředně řízených podniků;
b) doplňkovými zdroji;
c) dotací, popř. subvencemi, z vyššího rozpočtu;
d) úvěrem.
(2) Doplňkové zdroje národních výborů tvoří:
a) prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let;
b) docílené vyšší (nadplánové) příjmy a nevyčerpané výdajové prostředky běžného roku, s výjimkou nevyčerpaných subvencí;
c) výnos daně z důchodu placené jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky;
d) další neplánované příjmy běžného roku v rozsahu stanoveném ministerstvem financí.
(3) Plánované příjmy národních výborů, s výjimkou subvencí a úvěrů, jakož i všechny doplňkové zdroje národních výborů, nejsou účelové; národní výbory mohou jich používat k financování kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.
§ 77 Rozpočtové hospodaření (1) Národní výbory hospodaří podle jimi schválených rozpočtů. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).
(2) Finanční vypořádání provádí národní výbor ve vlastní pravomoci. Přebytek hospodaření převede do fondu rezerv a rozvoje; z prostředků fondu rezerv a rozvoje uhradí případný schodek hospodaření. Nemá-li národní výbor ve fondu rezerv a rozvoje dostatek prostředků k úhradě schodku, použije úvěru nebo jej uhradí na vrub rozpočtu příštího roku. Vůči rozpočtu národního výboru vyššího stupně vyrovnává pouze dotaci nebo odvod do výše plánu a subvence podle skutečného čerpán. Obdobně postupuje krajský národní výbor vůči ústřednímu rozpočtu za hospodářství řízené národními výbory na území kraje.
(3) Ministerstvo financí stanoví zásady pro rozpočtové hospodaření národních výborů.
(4) V závažných případech porušení finanční a rozpočtové kázně může vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí krátit národním výborům prostředky poskytované z ústředního rozpočtu, popř. stanovit národním výborům odvod finančních prostředků do ústředního rozpočtu. Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně.
§ 78 Přechodné výpomoci a úvěry (1) Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje (§ 79) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.
(2) K zabezpečení potřeb rozvoje hospodářství řízeného národním výborem může se poskytovat úvěr, který uhradí národní výbor ze svých prostředků.
HLAVA 4 FOND REZERV A ROZVOJE (§ 79)
§ 79 (1) Národní výbory všech stupňů vytvářejí fond rezerv a rozvoje.
(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje jsou v zásadě prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let a přebytky hospodaření běžného roku (§ 77 odst. 2). Národní výbory mohou převádět do fondu rezerv a rozvoje doplňkové zdroje uvedené v § 76 odst. 2 písm. b) až d) již v průběhu roku.
(3) Prostředků fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory podle svého uvážení. Ke zvyšování mzdových prostředků rozpočtových organizací a odměn pracovníků a funkcionářů národních výborů může však být použito prostředků fondu rezerv a rozvoje jen podle obecně platných předpisů.
(4) Zůstatky prostředků fondu rezerv a rozvoje se koncem roku převádějí do roku následujícího.
ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 80-94)
§ 80 (1) Státním rozpočtem mohou být ústředním orgánům (nikoli krajským národním výborům) a Slovenské národní radě stanoveny objemy finančních rezerv, kterých tyto orgány používají v podnicích jimi řízených k ekonomickému vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a k rozšíření závazných úkolů, jakož i k zajišťování hospodářské stability. Zvláštním druhem finančních rezerv jsou rizikový a rezervní fond ministerstva zahraničního obchodu, dále fondy ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a ministerstva národní obrany.
(2) Finanční rezervy podle odstavce 1 se tvoří z prostředků státního rozpočtu a z dalších zdrojů; způsob tvorby a použití finančních rezerv stanoví ministerstvo financí.
(3) Rezervy základních mzdových fondů a mzdových fondů, které si při rozpisu závazných limitů prováděcího plánu ponechaly orgány a organizace, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu, nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy základního mzdového fondu a mzdového fondu se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.
§ 81 (1) Disponovat ústředními rezervami ve státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu a v úvěrovém plánu může jen vláda; v určitém rozsahu může pověřit dispozicí vedoucí ústředních orgánů nebo slovenských národních orgánů, přičemž zároveň stanoví pravidla pro hospodaření s těmito rezervami.
(2) Právo disponovat s rezervami v hospodářských plánech národních výborů a v hospodářských plánech socialistických organizací má vždy jen orgán nebo organizace vytvářející tyto rezervy. Účelových rezerv může být použito jen k určenému účelu.
Obchodní a podnikatelská činnost
§ 82 (1) Základem obchodních vztahů mezi socialistickými organizacemi je volný výběr tuzemského dodavatele a odběratele a vzájemná dohoda o dodávkách anebo službách, jakož i o podmínkách vzájemné spolupráce. Orgány hospodářského řízení nesmějí hospodářskou soutěživost organizací omezovat, zejména administrativními opatřeními nebo dohodami, např. rajonizací odbytu, udělením práva monopolního prodeje apod.
(2) Výrobní podniky a podniky služeb jsou oprávněny si v rámci předmětu činnosti vymezeného zřizovací listinou určit svůj výrobní program v souladu s potřebami trhu a v souladu se stanovenými závaznými úkoly a závaznými limity.
(3) K prodeji zboží na vnitřním trhu jsou oprávněny všechny socialistické organizace, které zboží samy vyrábějí, anebo u nichž je prodej zboží předmětem jejich činnosti, popř. ostatní socialistické organizace (zejména organizace služeb), u nichž doplňkový prodej zboží představuje rozšíření služeb nad základní rámec, a to za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Obchodní podnikání zahrnuje též právo organizace prodávané zboží upravovat nebo jinak zpracovávat a poskytovat služby s prodejem související.
(4) Socialistické organizace jsou oprávněny rozvíjet svou činnost na celém území státu; územní omezení činnosti organizací je neplatné.
(5) Předpisy upravující prodej a nákup zemědělských výrobků nejsou ustanoveními předchozích odstavců dotčeny.
§ 83 (1) Socialistická organizace, která poruší pravidla nebo zvyklosti hospodářské soutěže tím, že zneužije svého postavení na trhu sama nebo v dohodě s jinou organizací k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor třetích organizací, je povinna hradit poškozené socialistické organizaci škodu včetně ušlého zisku.
(2) Odpovědnosti podle odstavce 1 se organizace nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření nadřízených orgánů.
§ 84 (1) Základní metodou zjišťování potřeb národního hospodářství je průzkum a rozbor trhu prováděný dodavatelskými a odběratelskými organizacemi bez předběžného předkládání požadavků.
(2) Objednací (předkládací) lhůty jsou závazné jen v případech, kdy je dodavatel na včasnou žádost odběratele povinen uzavřít hospodářskou smlouvu, pokud mezi smluvními stranami nedošlo k dohodě o jiných objednacích (předkládacích) lhůtách.
Zájmové a účelové smlouvy
§ 85 (1) Organizace mohou uzavírat zájmové a účelové smlouvy (smlouvy o sdružení) v případech, kdy je účelné řešit otázky společné více organizacím soustředěním určitých činností anebo sdružováním finančních a jiných prostředků. Orgány hospodářského řízení nesmějí uzavírání takových smluv nařizovat ani omezovat.
(2) Smlouvou o sdružení se zavazuj socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část majetkových prostředků k dosažení určitého účelu, popř. v jiném společenském zájmu.
(3) Smlouva vymezí činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných organizací, úhradu nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky porušení smluvených povinností. Není-li ve smlouvě stanovena odpovědnost smluvních stran jinak, platí, že odpovídají vůči jiným socialistickým organizacím poměrně podle výše svých podílů na činnosti sdružení.
(4) Zájmové a účelové smlouvy (smlouvy o sdružení) nesmějí být v rozporu s pravidly a zvyklostmi hospodářské soutěže (§ 82 a 83).
(5) Smlouva vznikne jen dohodou zúčastněných organizací o celém obsahu smlouvy. Smluvní strany se však mohou dohodnout, že některé ustanovení smlouvy bude platit ve znění rozhodnutém na základě jejich žádosti hospodářskou arbitráží. Jinak nelze ustanovení § 153 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. použít.
(6) Na základě smlouvy o sdružení může vzniknout nová socialistická organizace podle zvláštních předpisů nebo po dohodě socialistických organizací se souhlasem nadřízených orgánů.
(7) Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací nebo v případech stanovených ve smlouvě.
§ 86 (1) Socialistické organizace a národní výbory se mohou podílet příspěvky svých prostředků na investiční výstavbě a provozu, zejména školských, zdravotnických, sociálních, tělovýchovných a kulturních zařízení, místních komunikací, vodohospodářských zařízení, veřejného osvětlení a zařízení pracovní rehabilitace. Za tím účelem dobrovolně smluvně sdružují své finanční a hmotné prostředky nebo poskytují pracovní výpomoc, popřípadě poskytují úhradu nákladů spojených s výukou pracovníků organizace.
(2) Dobrovolných příspěvků, které poskytují socialistické organizace národním výborům nebo národní výbory socialistickým organizacím, smí být použito výhradně pro účel, na který byly poskytnuty.
(3) Poskytování dobrovolných příspěvků a sdružování prostředků může podrobněji upravit ministerstvo financí.
§ 87 (1) V nezbytných případech může být socialistická organizace pověřena koordinací prací k zabezpečení závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací.
(2) Pověření podle odstavce 1 může udělit v souvislosti se závaznými úkoly plánu výzkumných a vývojových prací Státní komise pro techniku a v souvislosti se závaznými úkoly plánu badatelského výzkumu Československé akademie věd.
(3) V ostatních případech je takové pověření neplatné.
§ 88 (1) Odvody kontrolují příslušné finanční orgány. Tímto ustanovením není dotčeno kontrolní oprávnění nadřízených orgánů.
(2) Příslušný finanční orgán je oprávněn požadovat od kontrolovaných organizací potřebné podklady.
(3) Zjistí-li příslušný finanční orgán, že částky podle § 12 a § 89 odst. 2 a 3 nebyly organizacemi odčerpány, uloží odvést tyto částky zvýšené o 50 % do státního rozpočtu.
§ 89 (1) Orgán hospodářského řízení je povinen uhradit organizaci způsobenou škodu, jestliže jí uloží povinnost platit odvod (dodatkový odvod) neoprávněně.
(2) Organizace je povinna odvést nadřízenému orgánu částku, o niž byl příslušný fond neoprávněně zvýšen nebo snížen, jestliže poruší při tvorbě nebo použitý svých fondů povinnosti stanovené jí právními předpisy.
(3) Organizace, která poruší ustanovení § 31 odst. 4 nebo § 34 odst. 4, je povinna odvést nadřízenému orgánu částku ve výši vyplacených podílů.
§ 90 Účast pracujících Ústřední orgány, slovenské národní orgány, národní výbory, oborová ředitelství a státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce , z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 a ze směrnic vydaných Ústřední radou odborů.
§ 91 (1) Výjimky z tohoto nařízení může povolit vláda.
(2) Výjimky z ustanovení § 68 a 69 může povolit ministerstvo financí.
(3) Pro organizace a výrobní hospodářské jednotky, které se souhlasem Státní plánovací komise provádějí experimenty za účelem dalšího zdokonalování plánovitého řízení, může na dobu provádění experimentu povolit výjimky z této vyhlášky Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.
(4) Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen „závody“), může ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru povolit tyto výjimky:
a) podnik nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů,
b) ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků.
§ 92 Zvláštní předpisy stanoví nezbytné odchylky pro způsob plánování, financování a přizpůsobování ekonomických nástrojů a hmotné zainteresovanosti pro oblast obrany a bezpečnosti státu, uranového průmyslu a státních hmotných rezerv.
§ 93 (1) Zrušují se:
1. vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb. , o plánovitém řízení národního hospodářství;
2. vyhláška č. 123/1960 Sb. , o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát;
3. vyhláška č. 152/1960 Sb. , o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát;
4. vyhláška č. 78/1961 Sb. , o změně úpravy finančního hospodaření některých hospodářských organizací.
(2) Vládní vyhláška č. 154/1960 Sb. , o podnikových fondech pracujících, zůstává v platnosti pouze pro organizace, které určí Ústřední rada odborů.
§ 94 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
