104/1966 Sb. znění účinné od 1. 1. 1967 do 31. 12. 1975
104
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 20. prosince 1966
o správě národního majetku
Ministerstvo financí v dohodě se všemi ústředními orgány stanoví podle § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (dále jen „zákoník“):
§ 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tato vyhláška upravuje správu národního majetku státními socialistickými organizacemi (dále jen „organizace“).
(2) Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním socialistickém vlastnictví (hmotný národní majetek) a veškeré pohledávky a jiná majetková práva státu.
§ 2 Základní povinnosti organizací při správě národního majetku (1) Organizace jsou povinny spravovat národní majetek s péčí řádného hospodáře a jsou za tuto správu plně zodpovědny. Zejména jsou povinny provádět všechna potřebná opatření, aby národní majetek byl vzhledem k svému společenskému poslání ve své podstatě zachován, zlepšován, rozšiřován, plně využíván a účelně rozmisťován. K ochraně národního majetku jsou organizace povinny použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům a uplatňovat právo na náhradu schodků, ztrát a škod proti těm, kteří za ně zodpovídají, i proti těm, kteří škodu spoluzpůsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti směřující k zabránění a odvrácení škody.
(2) Organizace jsou též povinny soustavně věnovat potřebnou péči nehmotnému národnímu majetku, zejména průmyslovým právům (např. ochranným známkám, chráněným vzorům, patentům, licencím), a důsledně provádět všechna potřebná opatření k zajištění ochrany a rozšiřování tohoto majetku s cílem zabránit ztrátám a zneužití.
(3) Řádná správa a ochrana národního majetku vyžaduje především, aby byl podle zvláštních předpisů zjištěn, sepsán, oceněn a běžně veden v předepsané evidenci.
(4) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením organizace, která majetek spravuje. Organizace je povinna do 60 dnů po tom, kdy nabyla do své správy nemovitosti, oznámit změnu ve vlastnictví nebo ve správě nemovitostí orgánu vedoucímu evidenci nemovitostí a předat mu podklady pro zápis změn v této evidenci.
DÍL I Správa hmotného národního majetku (§ 3-16)
§ 3 (1) Ke správě národního majetku jsou oprávněny toliko státní socialistické hospodářské a rozpočtové organizace. Jiné státní socialistické organizace než rozpočtové nebo hospodářské jsou oprávněny ke správě, jen pokud mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se.
(2) Národní majetek spravuje zásadně ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží. Užívá-li nemovitého národního majetku několik organizací, má se za to, že tento majetek slouží především převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat spory o příslušnost ke správě národního majetku ( § 65 odst. 2 zákoníku), mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, dohodnout na odchylce od těchto zásad.
(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá.
(4) Národní výbor může mít ve správě národní majetek, který neslouží plnění jeho úkolů, nemůže-li být jinými organizacemi využit․ Zejména může mít, popřípadě organizace jím řízení a určená, ve správě domy, které nejsou obytnými, jestliže však jsou určeny k tomu, aby byly zčásti nebo zcela přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů, a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí alespoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.
(5) Zvláštní předpisy platí o prozatímní správě národního majetku uvedeného v § 65 odst. 3 zákoníku a o správě státních rezerv. /5/
§ 4 Sdružují-li organizace prostředky k výstavbě zařízení, jehož budou společně užívat, musí se před zahájením výstavby písemně dohodnout, která z nich vybudované zařízení bude mít ve správě. Bude to zpravidla organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které bylo zařízení vybudováno, anebo ta organizace, která převážně přispěje na jeho vybudování.
§ 5 Druhy hmotného národního majetku Hmotný národní majetek tvoří základní prostředky, zásoby a jiný hmotný majetek.
Přebytečný a neupotřebitelný majetek
§ 6 (1) Přebytečný je národní majetek, který organizace nepotřebuje k plnění úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a v konzervaci.
(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému původnímu účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba zbourat nebo zrušit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu; sem patří též stavby a budovy, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.
§ 7 Nakládání s přebytečným národním majetkem (1) Národní majetek, o němž organizace rozhodne, že je přebytečný, převede do správy jiné státní socialistické organizace ( § 12 a násl.) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní ( § 15 a násl.). Neprojeví-li o něj zájem některá z uvedených organizací a přitom jde o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, může být prodán občanům za podmínek § 15 odst. 2 písm. a). Není-li možné ani to, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným. ( § 8).
(2) K umístění přebytečného movitého národního majetku může organizace použít součinnosti státních organizací, které obstarávají zprostředkovací službu.
(3) S přebytečnými movitými základními prostředky mají být zároveň převedeny v potřebném množství náhradní díly (součástky), pokud je organizace má a nepotřebuje je k jiné údržbě.
(4) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se zpravidla do správy místního národního výboru, nebo jde-li o zemědělské nemovitosti, do správy okresního národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 65 odst. 2 zákoníku. Může-li však takový majetek lépe a snadněji spravovat jiná státní organizace než národní výbor, převede se do její správy.
§ 8 Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem (1) Národní majetek, o němž organizace písemně rozhodne, popřípadě na základě posudku odborné socialistické organizace, že je neupotřebitelný, a pokud jej nemůže sama hospodárněji využít (např. jako materiál), převede do správy jiné státní socialistické organizace než státní ( § 15 a násl.). Neprojeví-li o něj zájem některá z uvedených organizací a přitom jde o věci, které mohou být předmětem osobního vlastnictví (např. věci hodící se ke stavbě nebo opravě obydlí), může být prodán občanům. Ustanovení § 7 odst. 2 platí obdobně.
(2) S neupotřebitelnými budovami a stavbami ( § 6 odst. 2), popřípadě s materiálem z nich, se naloží podle předchozího odstavce.
(3) Nepodaří-li se realizovat neupotřebitelný majetek podle předchozích odstavců, určí se na odval.
§ 9 Dočasné užívání národního majetku (1) Organizace může národní majetek, který má ve správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání jiné socialistické organizaci. Může též přenechat nemovitost nebo její část jiné socialistické organizaci k užívání jen určitým vymezeným způsobem, jestliže jí to nebude bránit v dalším užívání tohoto majetku v rozsahu potřebném pro plnění vlastních úkolů a jestliže nemovitost tímto způsobem bude ve společenském zájmu lépe využita. Do užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné. Úplata se neposkytuje za přenechání užívání pozemku, jestliže organizace jej spravující nemá s jeho správou a provozem žádné náklady, popřípadě pokud jí z přenechání užívání nevzejde majetková újma.
(2) Přenechání národního majetku k užívání socialistické organizaci může se stát jen hospodářskou smlouvou.
(3) Organizace může přenechat za úplatu k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu (např. k přechodnému umístění přenosné rekreační chaty, popřípadě garáže, k dočasnému užívání zahrádky) v nezbytně nutné výměře pozemek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Přenechávání pozemků k dočasnému užívání občanům může se stát jen písemnou smlouvou.
(4) K účelům doosídlení v pohraničních okresech může okresní národní výbor přenechat k dočasnému užívání bez úplaty v přiměřené výměře zemědělské pozemky, které má ve své správě. Podle zvláštních předpisů může zemědělský pozemek přenechat svým pracovníkům k užívání též státní socialistická organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou.
(5) Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 a kromě půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu určenými a přenechávání bytů a místností spravovaných státními organizacemi k osobnímu užívání občanů podle občanského zákoníku nesmějí organizace národní majetek přenechávat občanům k užívání. To neplatí o společenském užívání veřejných zařízení občany, dále o půjčování pracovních svršků, ochranných pomůcek a jiných věcí organizacemi občanům podle zvláštních předpisů. Také to neplatí o půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomu účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu).
§ 10 Trvalé užívání nemovitého národního majetku (1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání ( § 70 odst. 1 zákoníku) jen jiným socialistickým organizacím než státním.
(2) K odevzdání národního majetku do trvalého užívání je oprávněn okresní národní výbor, v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání majetek, který není ve správě okresního národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Ministerstvo financí může ze závažných důvodů stanovit, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku, že i jiné státní socialistické organizace mohou národní majetek, který mají ve správě, odevzdat do trvalého užívání, popřípadě majetek do trvalého užívání odevzdaný ve své správě ponechat.
(3) Uživatel je povinen odevzdané nemovitosti svým nákladem soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jejich zachování. Investiční změny (např. stavby, adaptace, přístavby a nástavby) může provádět jen s předchozím písemným přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí být stanoveno, zda a do jaké míry má uživatel při zrušení trvalého užívání právo vůči spravující organizaci na náhradu nákladů vynaložených jím na investiční změny. Náhrada nesmí být vyšší než vlastní náklady pořízení investic snížené o opotřebení a nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo byly vynaloženy bez předchozího písemného přivolení organizace, která má majetek ve správě, náhrada nákladů uživateli nepřísluší.
(4) Odevzdání národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Pro její zápis do evidence nemovitostí platí obdobně ustanovení druhé věty § 2 odst. 4.
(5) Hospodářská smlouva o odevzdání národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat
a) výstižné označení odevzdávaného národního majetku (označení nemovitostí podle obcí, katastrálních území, parcelních čísel, čísel popisných nebo evidenčních u budov a příslušenství, jak jsou vedeny v evidenci nemovitostí),
b) účel, ke kterému se národní majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,
c) určení dne vzniku trvalého užívání,
d) podmínky zániku trvalého užívání.
(6) Hospodářská smlouva o odevzdání do trvalého užívání vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 5.
(7) V hospodářské smlouvě se dále uvede
a) pořizovací cena odevzdávaného majetku,
b) celkový stav majetku a jeho hlavní nedostatky a závady.
(8) Vzniknou-li při uzavírání smluv mezi organizacemi rozpory, řeší je jejich nadřízené orgány.
(9) O předání majetku trvalému uživateli se sepíše zápis.
§ 11 Osobní užívání pozemků (1) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ( § 198 a násl. obč. zák.), vydá okresní národní výbor, v jehož obvodu je pozemek.
(2) Do osobního užívání nemůže být přidělen pozemek ve státním socialistickém vlastnictví, pokud ho organizace potřebuje k plnění svých úkolů.
(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná organizace než místní národní výbor, převede jej zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání.
(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemkům ve státním socialistickém vlastnictví za úhradu.
Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření
§ 12 (1) Převody správy národního majetku jsou přípustné jen mezi státními socialistickými organizacemi.
(2) Správa národního majetku mimo obvyklé hospodaření se převádí úplatně, a to za cenu podle platných cenových předpisů; pokud však bezplatný převod přispěje k lepšímu využití národního majetku, mohou se organizace na takovém převodu dohodnout. Převod správy národního majetku lze provést též výměnou věci za věc.
(3) Bezplatně se však převádí správa národního majetku, jde-li o
a) pozemky,
b) hmotný národní majetek převáděný mezi rozpočtovými organizacemi, které jsou zapojeny na státní rozpočet svými příjmy a výdaji a hospodaří samostatně podle schválených rozpočtů,
c) jiný hmotný národní majetek a to nemovitý kromě nedokončených investic, dále movité kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty v muzeích, galeriích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty,
d) stavby realizované z prozatímní správy ( § 3 odst. 5),
e) hmotný národní majetek, který organizace nemůže využít a převádí jej do správy národního výboru ( § 3 odst. 4),
f) hmotný národní majetek, který převádí organizace při výstavbě společného zařízení na organizaci, která toto zařízení bude mít ve správě ( § 4),
g) hmotný národní majetek, který organizace převádí na národní výbor, aby jej odevzdal do trvalého užívání ( § 10 odst. 2),
h) přebytečný národní majetek převáděný k účelům vyučovacím do správy škol a školských zařízení.
(4) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření mají se provádět zpravidla k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku. Se zpětnou účinností lze převádět správu národního majetku výjimečně jen ze závažných důvodů a jen k prvnímu dni měsíce běžného roku nebo k prvnímu dni běžného roku.
§ 13 (1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu správy národního majetku, nebo rozhodnutími nadřízených orgánů.
(2) Rozhodnutím nadřízených orgánů, které musí mít podstatné náležitosti jako hospodářské smlouvy o převodu správy, může být převedena správa národního majetku jen, jde-li o převod majetkového celku při zřízení organizace nebo při reorganizaci, anebo jde-li o rozhodnutí příslušného orgánu ve sporech o příslušnost ke správě ( § 65 odst. 2 zákoníku). Rozhodnutím nadřízených orgánů převede se správa národního majetku vždy úplatně, jde-li o majetek pořízený organizacemi z jejich vlastních zdrojů. Jde-li však o případy uvedené v § 12 odst. 3 převede se správa národního majetku bezplatně.
(3) Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu do oboru působnosti jiného ústředního orgánu, vydá rozhodnutí o převodu správy orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem. Obdobně se postupuje, jde-li o převod z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu nebo naopak.
§ 14 Organizace nepotřebují k uzavření hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku schválení, ledaže to stanoví u
a) hospodářských organizací podřízených oborovým ředitelstvím statut výrobně hospodářské jednotky,
b) hospodářských organizací řízených národními výbory řídící národní výbor,
c) ostatních organizací jejich nadřízený orgán; u národních výborů národní výbor nejblíže vyššího stupně.
Převod vlastnictví národního majetku
§ 15 (1) Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li
a) o spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která může být předmětem osobního vlastnictví a která je na tomto pozemku postavena,
b) o části pozemků, které v rámci drobné asanace mají být přičleněny k jiným parcelám do vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních,
c) o části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, chat a zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví socialistických organizací jiných než státních; předpokladem pro převod části pozemků na občany je, že takové části pozemků není vhodné použít ke zřízení samostatného práva osobního užívání pozemku,
d) o pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi,
e) o převod pozemků na podniky a organizace zřízené ministrem zahraničního obchodu podle zákona č. 119/1948 Sb. , o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.
(2) Vlastnictví jiného národního majetku lze převést jen, jde-li
a) o přebytečný národní majetek, a to na organizace uvedené v odst. 1 písm. e) a na jiné socialistické organizace než státní, a jde-li o hmotný národní majetek, který může být v osobním vlastnictví, též na občany,
b) o jiný národní majetek než přebytečný, je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na organizace uvedené pod písm. a),
c) o rodinné domky a podobné drobné stavby (např. chaty), a to vždy především na občany, i když tento majetek není přebytečný,
d) o neupotřebitelný národní majetek, a to na organizace a osoby uvedené pod písm. a),
e) o hmotný národní majetek poskytovaný společnému zařízení, který podle dohody připadne do vlastnictví družstevní nebo společenské organizace (odstavec 4),
f) o výměnu věci mezi státními socialistickými organizacemi na straně jedné a jinými socialistickými organizacemi na straně druhé,
g) o hmotný národní majetek, který vnáší státní organizace jako svůj podíl do společného podniku.
(3) Na převody národního majetku do vlastnictví jiných socialistických organizací než státních při obvyklém hospodaření (při dodávkách výrobků a provádění prací), na prodej věcí podle části čtvrté občanského zákoníku do vlastnictví občanů a na převody vlastnictví některých věcí na občany podle zvláštních předpisů (např. poskytování léků, školních potřeb žákům apod.) se nevztahují ustanovení této vyhlášky o podmínkách k převodu vlastnictví a postupu při něm.
(4) Sdružuje-li se k výstavbě společného zařízení státní socialistická organizace s organizací družstevní nebo společenskou, platí obdobně ustanovení § 4. Bude-li dohodnuto, že společné zařízení připadne do vlastnictví družstevní nebo společenské organizace, převede bezplatně státní socialistická organizace do vlastnictví této organizace hmotný národní majetek, který poskytuje podle dohody společnému zařízení.
(5) Zvláštní předpisy o poskytování národního nemovitého majetku náhradou za nemovitosti občanů a soukromých právnických osob, které byly smluvně nebo podle rozhodnutí příslušných orgánů převedeny do socialistického vlastnictví, zůstávají nedotčeny.
(6) V jiných případech než uvedených v předchozích odstavcích je převod vlastnictví národního majetku nepřípustný.
(7) Převod vlastnictví národního majetku se provádí úplatně, a to za cenu podle platných cenových předpisů. Výjimečně bezplatně lze převést národní majetek jen ve společenském zájmu.
(8) Ministerstvo financí stanoví, které budovy a za jakých podmínek mohou organizace převádět do vlastnictví občanům jako rodinné domky.
(9) Soudním výkonem rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky mohou být postiženy jen ty části národního majetku, které označí soudu orgán přímo nadřízený povinné organizaci. Omezení převodu nemovitostí v národním majetku podle § 58 obč. zák. není přípustné.
§ 16 (1) K úplatnému převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad jeden milión Kčs nebo k bezplatnému převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad 250 000 Kčs je třeba schválení ministerstva financí.
(2) V ostatních případech nepotřebují ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví schválení. Jiné organizace potřebují k uzavření takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené potřebují schválení krajského národního výboru. Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může stanovit, že k převodům majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se nedotýkají příslušnosti upravené předpisy vydanými na základě § 15 odst. 8.
DÍL II Pohledávky a jiná majetková práva státu (§ 17-28)
§ 17 (1) Pokud to povaha věci připouští, uskutečňují se převody správy pohledávek a jiných majetkových práv státu obdobně podle § 13 a násl.
(2) Ustanovení § 15 odst. 9 platí obdobně o přípustnosti postižení pohledávek a jiných majetkových práv státu soudním výkonem rozhodnutí.
(3) Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je organizace povinna požadovat stanovené úroky z prodlení, popřípadě stanovený poplatek z prodlení nebo jinou stanovenou majetkovou sankci.
§ 18 Povolování splátek a příročí (1) Organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávek nebo povolených splátek (příročí), jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže pohledávku nebo splátku zaplatit v době její splatnosti a jestliže její okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka příliš tvrdé opatření.
(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a dluh se stane splatným celý, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo příročí si organizace vždy vyhradí, že bude požadovat vyšší splátky nebo povolené splátky, popř. příročí odvolá, zejména zlepší-li se majetkové nebo výdělkové poměry dlužníka.
(3) Organizace může při povolení splátek a příročí upustit od svého práva požadovat úroky z prodlení, plní-li dlužník sjednané podmínky.
§ 19 Prominutí Organizace smí zcela nebo zčásti prominout dobytnou pohledávku proti občanu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro dlužníka zvláštní jím nezaviněnou tvrdost. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to až do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník až do výše svého závazku pohledávky vzdal.
§ 20 (1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, smí organizace prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní socialistická organizace.
(2) Organizace smí trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže
a) pohledávka se promlčela, nebo
b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky ( § 470 obč. zák. ), anebo
c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, jestliže dlužníkem je státní socialistická organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že majetek není v době vymáhání realizovatelný.
(3) Organizace smí dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud určil podle § 136 občanského soudního řádu výši podle své úvahy.
(4) O upuštění od vymáhání se dlužník nevyrozumí; tímto opatřením jeho závazek nezaniká, a pokud je po právu a nepromlčel se nebo nezanikl, může být i po tomto opatření proti němu uplatňován.
§ 21 (1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs za socialistickou organizací a až do výše 100 Kčs za jiným dlužníkem (nepatrná pohledávka) nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, smí organizace upustit od jejího vymáhání.
(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v témže kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 200 Kčs, popřípadě 100 Kčs.
(3) Ústřední orgány pro organizace přímo podřízené, oborová ředitelství trustů pro podniky podřízené, oborové podniky pro podniky přidružené a krajské národní výbory pro národní výbory nižších stupňů a pro podniky jim podřízené mohou stanovit, že se všeobecně nebo pro určité případy omezují jejich oprávnění, jež jim příslušejí podle předchozích odstavců.
§ 22 (1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti opatření podle § 19 a 20 třeba schválení ministerstva financí.
(2) V ostatních případech ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory smějí činit opatření podle § 19 a 20 o pohledávkách, které jsou v jejich správě. Jiné organizace potřebují schválení k takovým opatřením, jestliže to stanoví přímo nadřízený orgán; národním výborům nižších stupňů a organizacím těmito národními výbory řízeným národní výbor vyššího stupně.
§ 23 K platnosti opatření podle § 18 až § 22 je dále třeba, aby se stala v písemné formě.
§ 24 Rozhodnou pro příslušnost k opatřením podle této vyhlášky je stav pohledávky s příslušenstvím v době, kdy má být opatření učiněno. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodnou úhrnná výše všech pohledávek.
§ 25 Ustanovení této vyhlášky platí, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, obdobně pro opatření o jiných právech než pohledávkách. Příslušnost jednotlivých organizací k opatřením o jiných právech se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou běžnou cenou.
§ 26 Cenné papíry O správě cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 65 a 66 zákoníku a § 2, 3, 12 až 15; o správě pohledávek z cenných papírů platí obdobně ustanovení § 17 a násl.
§ 27 Změna smluv, vzdání se a uznání nároků (1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu nebo organizaci vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky ( § 19). Příslušnost orgánu oprávněného ke schválení změny nebo zrušení smlouvy se řídí výší újmy vyjádřené běžnou cenou.
(2) Ustanovení § 18 až 25 vztahují se i na případy, kdy k nakládání s pohledávkou (právem) státu dochází v řízení před soudem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).
(3) Organizace je oprávněna v řízení před soudem uznat nárok uplatněný proti státu až do výše, do které je oprávněna činit opatření podle § 19 a 22 ohledně pohledávek státu.
§ 28 (1) Ustanovení § 17 až 24 se nevztahují na náklady trestního řízení soudního, na peněžité tresty nebo pokuty v tomto řízení uložené a na pokuty uložené místními lidovými soudy.
(2) Pro pohledávky na daních, poplatcích a clech platí tato vyhláška potud, pokud zvláštní předpisy o těchto pohledávkách neobsahují zvláštní úpravu.
§ 29 Odpovědnost za národní majetek a dohled nad jeho správou (1) Nadřízené orgány jsou povinny v oboru své působnosti dohlížet, zda státní organizace řádně plní povinnosti vyplývající ze správy národního majetku, a zjistí-li závady, zařídit jejich odstranění. V tomto případě mohou též omezit organizaci spravující národní majetek ve výkonu správy.
(2) Odstranění závad nadřízeným orgánem provádějícím dohled jde na náklad organizace, která má národní majetek ve správě.
ČÁST ČTVRTÁ Převody věcí do státního socialistického vlastnictví smlouvou (§ 30-32)
§ 30 Úplatné převody věcí (1) Úplatné převody věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických se řídí předpisy občanského zákoníku .
(2) K nabývání věci podle odstavce 1 nepotřebují organizace schválení, ledaže to stanoví u
a) hospodářských organizací podřízených oborovým ředitelstvím statut výrobně hospodářské jednotky,
b) hospodářských organizací řízených národními výbory řídící národní výbor,
c) ostatních organizací jejich nadřízený orgán; u národních výborů národní výbor nejblíže vyššího stupně.
§ 31 (1) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je, s výjimkou dále uvedených případů, příslušný toliko okresní národní výbor, v jehož obvodu je předmět nabídky nebo jeho převážná část, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Přijetím nabídky přechází majetek do státního socialistického vlastnictví a do prozatímní správy tohoto okresního národního výboru podle § 65 odst. 3 zákoníku.
(2) Nabídku bezplatného převodu drobných movitých věcí do státního socialistického vlastnictví, jestliže podle nabídky byly určeny, aby sloužily potřebám místního obyvatelstva nebo škole, může přijmout místní národní výbor, anebo škola, jestliže je organizací, která může svým jménem nabývat práv a zavazovat se, jinak organizace spravující majetek školy. Přijetím nabídky přechází tento majetek do státního socialistického vlastnictví a do správy místního národního výboru, anebo školy nebo organizace spravující majetek školy.
(3) Nabídku bezplatného převodu majetku vědecké, umělecké nebo sběratelské hodnoty do státního socialistického vlastnictví, učiněnou vědecké nebo jiné organizaci, které přísluší správa takového majetku, může přijmout tato instituce. Přijetím nabídky přejde majetek do její správy.
(4) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku, který je v cizině, do státního socialistického vlastnictví je příslušné ministerstvo zahraničních věcí, kterému přísluší též s přijatým majetkem naložit. Přitom postupuje v dohodě s ministerstvem financí.
(5) Dojde-li nabídka bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví jiné organizaci, než která je podle předchozích ustanovení příslušná k přijetí nabídky, je organizace povinna neprodleně tuto nabídku postoupit příslušnému okresnímu národnímu výboru.
§ 32 (1) Nabídka i přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví musí se stát v písemné formě.
(2) Jsou-li s nabídnutým majetkem spojeny závazky nebo povinnosti neúměrné jeho hodnotě nebo významu,nebo váže-li vlastník svou nabídku obtížnými nebo nevhodnými podmínkami, anebo brání-li přijetí nabídky jiné závažné důvody, může být přijata, jen je-li na jejím přijetí zvláštní zájem. V těchto případech je však třeba schválení krajského národního výboru, je-li k přijetí nabídky příslušný okresní národní výbor, a schválení nadřízeného ústředního orgánu, přijímá-li nabídku vědecká anebo jiná instituce ( § 31 odst. 3). V pochybnostech si vyžádá krajský národní výbor nebo ústřední orgán stanovisko ministerstva financí.
ČÁST PÁTÁ Ustanovení společná a závěrečná (§ 33-36)
§ 33 Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.
§ 34 Předpisy o úpravě hospodaření s peněžními prostředky a devizové předpisy nejsou touto vyhláškou dotčeny. Rovněž nejsou dotčeny zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace).
§ 35 (1) Zrušuje se vyhláška č. 94/1965 Sb. , o správě národního majetku.
(2) Zrušuje se vyhláška č. 72/1964 Sb. , o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob. Tím se ruší i vázanost bezúročných účtů zřízených u státních spořitelen podle dříve platných předpisů o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob.
§ 36 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
