Celkový objem průmyslové produkce se v návrhu plánu vyjadřuje hodnotovými ukazateli, tj. pomocí ukazatelů hrubé výroby a výroby zboží, které mají podkladový charakter; sestavují se podnikovou metodou, to znamená, že objem výroby na všech nadpodnikových stupních je součtem objemu výroby jednotlivých podniků; výjimkou je návrh plánu průmyslové produkce za Slovensko, kde se tyto ukazatele sestavují metodou územního průřezu.

Plán průmyslové produkce výrobních hospodářských jednotek a ústředních orgánů zahrnuje produkci všech podřízených průmyslových podniků; u ministerstev stavebnictví a dopravy též produkci průmyslových provozů a dílen neprůmyslových organizací.

Celkový objem dodávek zahrnuje celkové dodávky (odbyt) podniků a organizací, a to jak dodávky z výrobních podniků, tak i dodávky odbytových organizací, a to včetně dodávek obchodního zboží nakoupeného z jiných podniků.

Ukazatel objemu dodávek na všech stupních řízení obsahuje tedy tu část celkové realizace vyrobeného zboží (včetně zboží vedlejších závodů, provozů a dílen neprůmyslových organizací) a prodeje obchodního zboží, které zůstane po odečtení odbytově nerealizovaných složek výroby zboží.

V objemu dodávek za ministerstvo hornictví budou vyloučeny duplicity, to znamená, že do objemu dodávek se zahrnou dodávky pevných paliv realizovaných přes Uhlozbyt a za ostatní podniky jen objem dodávek, které se realizují podniky přímo, tedy mimo Uhlozbyt.

Celkový objem dodávek se člení podle základních odběratelských oblastí, tj. na dodávky pro vnitřní obchod, pro vývoz, pro investiční výstavbu (týká se pouze strojů a zařízení včetně montáží, nářadí a inventáře) a pro ostatní účely (pro výrobní nebo jinou spotřebu).

Dodávky pro vnitřní obchod pro vývoz zahrnují veškeré dodávky, ať jsou výsledkem průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, nebo činností tzv. svobodných povolání (např. tržní produkce výtvarníků) apod.

Návrh plánu dodávek se vypracuje podnikovou metodou, to znamená, že celkové objemy dodávek na všech nadpodnikových stupních řízení jsou součtem celkových objemů dodávek jednotlivých podniků.

Ukazatele podle odstavců 1 a 3 se vypracují na úrovni výrobních hospodářských jednotek též za podniky na Slovensku (podnikovou metodou).

Objem dodávek pro vnitřní obchod zahrnuje veškeré dodávky z vlastní výroby i dodávky obchodního zboží určené pro prodej v maloobchodní, popřípadě velkoobchodní síti ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev, stejně jako dodávky určené pro prodej obyvatelstvu prováděný podniky a organizacemi vlastního a dalších ústředních orgánů.

Dodávky pro vnitřní obchod zahrnuje do svého plánu organizace (výrobní hospodářská jednotka, odbytová organizace apod.), která plánuje dodávky daného oboru pro vnitřní obchod v bezprostředním styku s organizacemi, které příslušné prodeje realizují.

Dodávky z dovozu určené pro vnitřní obchod zahrnuje do svého celkového objemu dodávek organizace, která tyto dodávky pro vnitřní obchod bezprostředně realizuje.

Do objemu dodávek pro investiční výstavbu se zahrnují dodávky strojů a zařízení určené pro investiční výstavbu včetně montáží, nářadí a inventáře a včetně dodávek pro vlastní organizaci, jakož i náklady na dopravné a skladovací výlohy (u generálních a finálních dodavatelů), pokud jsou hrazeny z investičních prostředků.

Dodávky investičního charakteru, které se realizují prostřednictvím odbytových organizací, zahrnou do ukazatele objemu dodávek pro investiční výstavbu až příslušné odbytové organizace. Výrobní podniky dodávající odbytovým organizacím zahrnou tyto dodávky ve svém plánu do objemu dodávek pro ostatní odběratele.

Struktura produkce, dodávek a jejich užití se vyjadřuje jednak v hodnotových ukazatelích, jednak ve hmotných jednotkách,.

Hodnotové ukazatele struktury produkce, dodávek a jejich užití se zpracovávají podle jednotlivých oborů „jednotné klasifikace zemědělské, lesní a průmyslové produkce.“

Hmotné ukazatele jsou uvedeny v Seznamu hmotných ukazatelů zemědělské, lesní a průmyslové produkce, který je přílohou těchto metodických pokynů.

Do výroby v hmotných jednotkách se zahrnuje veškerá výroba bez ohledu na to, zda jde o výrobu určenou k odbytu nebo pro vlastní potřebu.

Struktura produkce se vypracuje též v průřezu za Slovensko, a to v rozsahu vymezeném ve formulářové části metodických pokynů.

Návrh plánu veškerých dodávek z dovozu ze socialistických zemí předloží ústřední orgány nadřízené dovozním odběratelům a doloží je propočtem, v němž zdůvodní rovněž potřebu obchodního zboží (pro odbytové organizace a pro kompletaci vývozních a tuzemských investičních celků) a potřebu ostatního dovozu strojů (pro údržbu a opravy již dříve dovezených strojů, pro kompletaci strojírenské výroby apod.). V propočtu užití zdůvodňují i potřebu strojů a zařízení pro fond vědy a techniky. (Za dovozního odběratele se považují rovněž odbytové, obchodní nebo jiné organizace, které dovážené zboží dále prodávají na vlastní účet tuzemským odběratelům. Za dovozního odběratele se nepovažují ty organizace, které dosud prováděly pouhé přerozdělení dovozních prostředků. Dočasně platí výjimka pro některé hutní materiály a suroviny a dále pro knihy, noviny a časopisy, a to ve smyslu usnesení vlády č. 223/1966).

Státní plán vymezí jednotlivým ústředním orgánům veškeré prostředky na dovoz ze socialistických zemí formou závazného limitu, ze kterého bude jako orientační ukazatel vyčleněn objem dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu.

Pro drobné odběratele se stanoví společný limit, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.

Limity na veškerý dovoz včetně strojů a zařízení ze socialistických zemí pro hospodářské organizace řízené národními výbor se stanoví přímo krajským, národním výborům. Odvětvové ústřední orgány budou pouze v nezbytných případech poskytovat odbornou expertizu o vhodnosti navrhovaných dovozů v zájmu unifikace, typizace, servisu, dovozu náhradních dílů atp.

Do plánu dovozu strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice se zahrnuje plánovaný objem dovozu.

Prostředky na dovoz strojů a zařízení pro investice z kapitalistických států se nestanoví odběratelským resortům státním plánem. Zajišťují je odběratelské výrobní hospodářské jednotky nákupem potřebných deviz u Státní banky československé podle podmínek Státní banky československé pro prodej deviz na nákup strojů a zařízení z dovozu pro investiční výstavbu.

Státní banka československá spolku s Československou obchodní bankou budou devizové prostředky na dovoz poskytovat formou oprávnění na dovoz, a to v rámci objemu celkového dovozu strojů a zařízení pro investice a limitu plateb za tyto stroje, který jim bude závazně stanoven státním plánem.

Banka bude přidělovat devizové prostředky na dovoz strojů formou návratnou (na vnitřní devizový úvěr) nebo nenávratnou (za soutěžní přirážku).

Při návratné formě bude banka poskytovat investorům vnitřní devizový úvěr na nákup strojů a zařízení, u něhož bude zvláštní smlouvou mezi bankou, investory organizacemi zahraničního obchodu zaručena devizová návratnost a splácení poskytnutého devizového úvěru, včetně devizových nákladů mimo stanovené úkoly státního plánu. Při nenávratné formě získá odběratel oprávnění k dovozu až po soutěžním řízení. Soutěžní řízení bude časově i věcně koordinováno s výběrovým řízením u jednotlivých investičních akcí.

Podrobný postup při zajišťování devizových prostředků na stroje a zařízení pro investice dovážené z kapitalistických států stanoví podmínky Státní banky československé z července 1966 a směrnice ministerstva zahraničního obchodu o provádění dovozu.

Rozhodne-li se investor pro dovoz z kapitalistických států, informuje tuzemského výrobce o tomto záměru (pokud se obdobné zařízení vyrábí v tuzemsku), aby měl možnost předložit konkurenční nabídku (ovšem bez práva veta).

Dovoz strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice, který zajišťují v rámci své obchodní činnosti odbytové organizace (např. Ústřední podnik zemědělské techniky, Technomat, Kancelářské stroje, Laboratorní potřeby), se uskutečňuje na základě dovozního limitu poskytnutého příslušné organizaci nadřízeným ústředním orgánem. V rámci tohoto limitu si odbytová organizace zajišťuje veškeré dodávky z dovozu včetně strojů z kapitalistických států pro investiční výstavbu za podmínek stanovených bankou bez soutěžního řízení.

Návrh plánu dodávek z dovozu pro výrobní spotřebu vypracují ústřední orgány dovozních odběratelů. Dovozními odběrateli se rozumějí odběratelé ve smyslu odst. 1 článku 19. Kromě prostředků na dovoz surovin, materiálů a výrobků z nich vyrobených se do návrhu plánu zahrnují též prostředky na dovoz obchodního zboží pro odbytové organizace, stroje a zařízení neinvestiční povahy, jako náhradní díly, výrobky pro kompletaci strojírenské výroby, strojírenské výrobky pro údržbu a provoz apod.

Státní plán vymezí prostředky na dovoz z kapitalistických států pro výrobní spotřebu (ve smyslu odstavce 1) jednotlivým ústředním orgánům dovozních odběratelů formou závazného limitu. Pokud jde o dovozního odběratele platí obdobně ustanovení odstavce 1 článku 19.

Pro drobné odběratele se stanoví společný limit na dovoz, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.

Limity na dovoz charakteru výrobní spotřeby z kapitalistických států pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům.

Zrušení bilančně dovozních gescí (s dočasnými výjimkami, které stanoví usnesení vlády č. 223/1966) mění některé dosavadní podmínky dovozu; podle zásad přijatých s tímto usnesením bude se v nových podmínkách postupovat takto:

V podrobnostech se řídí provádění dovozu směrnicemi ministerstva zahraničního obchodu o projednávání a provádění dovozu.

Návrh plánu dodávek zboží z dovozu pro vnitřní obchod předloží ministerstvo vnitřního obchodu a Ústřední svaz potřebních družstev, přičemž uvedou jednak potřebu dodávek pro prodej ve vnitřním obchodě a jednak potřebu dodávek pro vlastní zásobování provozu (a v případě dovozu ze socialistických zemí také investic) těchto resortů.

Státní plán vymezí prostředky na dovoz pro ministerstvo vnitřního obchodu formou celkového závazného limitu; dovoz zboží pro prodej ve vnitřním obchodu se uskutečňuje v rámci tohoto limitu, a to podle zvláštní dohody s ministerstvem zahraničního obchodu.

Hodnotové ukazatele se vyjadřují v cenách v souladu s ustanoveními článku 3 odstavce 3, přičemž u ukazatelů sestavovaných ve srovnatelných cenách se rozumějí ceny platné k 1. lednu 1966.

K vyjádření objemu produkce výrobků, na něž se vztahují zásady cenové tvorby platné pro kategorie volných a limitovaných cen, se pro ocenění výrobků použije:

Ukazatel dodávek pro vnitřní obchod se vyjadřuje ve velkoobchodních a v maloobchodních cenách. Ocenění dodávek spotřebního zboží z dovozu pro vnitřní obchod se provede v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.

Objem dodávek pro vývoz stejně jako objem dovozu se vyjadřuje v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (FCO). V návrhu státního plánu se objem dodávek pro vývoz stejně jako objem dovozu vyjadřuje též ve velkoobchodních cenách.

(3a) Obchodní zboží z dovozu s výjimkou spotřebního zboží pro vnitřní trh se (ve formuláři č. 02—05 řádek 13—15 a ve formuláři č. 02—07 sloupec 2—5) uvádí v cenách, které pro příslušný obchodní článek vyjadřují nabývací hodnotu.

Stavební, důlní, geologické a montážní práce (i pro vlastní potřebu) se oceňují podle platné rozpočtové soustavy.

Investice vlastní výroby zahrnuté v ukazateli objemu dodávek pro investiční výstavbu se vyjadřují ve velkoobchodních cenách,.

Hodnota přírůstku (úbytku) nedokončené výroby se vyjadřuje ve vlastních nákladech nedokončené výroby.

Hodnota přírůstku (úbytku) polotovarů, nástrojů a přípravků vlastní výroby se vyjadřuje ve velkoobchodních cenách, s výjimkou odvětví strojírenství, kde se vyjadřuje ve vlastních nákladech.

Návrh plánu vypracují podniky na základě výsledků jednání s investory (v souladu s výsledky výběrového řízení) nebo s jinými odběrateli stavebních prací.

Stavební organizace dohodnou s odběrateli objemy stavebních prací na stavbách rozestavěných i zahajovaných, a to až do jejich úplného dokončení. Pokud nebude kapacita naplněna konkrétními požadavky, určí se roční objem prací podle zkušeností a podle průzkumu struktury a rozmístění prací.

Návrh plánu stavebnictví vypracují a předloží

Stavební organizace řízené ministerstvem stavebnictví předloží návrh plánu výrobního programu též příslušným krajským národním výborům.

Návrh plánu zemědělské výroby vypracují zemědělské podniky podle výsledků jednání s odběrateli a dodavateli a podle orientačních ukazatelů rozepsaných ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků. Přitom přihlížejí k okresním a krajským generelům rozvoje zemědělské výroby, školní statky k účelovým potřebám zemědělských škol.

Návrh plánu se vypracuj podle organizace a výměry zemědělské a orné půd předpokládané k 1. lednu 1967.

Organizace přímo řízené ministerstvy potravinářského průmyslu (za rychlovýkrm drůbeže a za cukrovarnické ekonomie), zemědělství a lesního hospodářství, národní obrany, hornictví zdravotnictví a Slovenskou národní radou předloží návrh plánu zemědělské výroby svým ústředním orgánům. Ostatní organizace obhospodařující zemědělskou půdu předloží své návrhy příslušným výrobním zemědělským správám.

Ministerstva potravinářského průmyslu, (za rychlovýkrm drůbeže a cukrovarnické ekonomie), národní obrany, hornictví a zdravotnictví a Slovenská národní rada vypracují návrh plánu za zemědělskou činnost svých organizací; návrh plánu tržní produkce zemědělských výrobků předloží ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství a Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků. Kromě toho předloží Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků v dohodnutém časovém předstihu návrh plánu tržní produkce v členění podle krajů.

Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků vypracuje ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství souhrnný návrh plánu nákupu.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracuje návrh plánu za celé odvětví zemědělství. Přitom úzce spolupracuje s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.

Rozsah nákupu od jednotlivě hospodařících rolníků dohodnou krajské výrobní zemědělské správy ve spolupráci se zemědělskými nákupními a zásobovacími podniky a krajskými národními výbory.

Návrh plánu lesního hospodářství vypracují podniky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, ministerstva národní obrany a organizace lesního hospodářství řízené ministerstvy školství a kultury, hornictví a těžkého průmyslu, Slovenskou národní radou a kanceláří presidenta republiky a předloží jej svým nadřízeným orgánům.

Orgány uvedené v odstavci 1 předloží souhrnný návrh plánu za organizace jimi řízené též ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství.

K návrhům plánů předloženým podle odst. 2 ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracuje stanovisko a předloží je Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi.

Návrh plánu výkonů vodního hospodářství a plánu odběru povrchové vody vypracují ředitelství vodních toků — správy příslušných povodí a předloží jej Ústřední správě vodního hospodářství.

Ústřední správa vodního hospodářství vypracuje plán odběru povrchové vody za náhradu podle ústředních orgánů a krajských národních výborů za ČSSR a za Slovensko a dohodne jej s těmito orgány.

Návrh plánu přepravy se vypracuje na základě požadavků přepravců, průzkumu a jiných forem zjišťování přepravních potřeb, prováděného dopravními organizacemi.

Základními plánujícími jednotkami přepravců jsou, pokud ústřední orgány nestanoví jinak, organizace, které budou uzavírat hospodářské smlouvy o přepravě, zpracovávat krátkodobé operativní plány přepravy, objednávat vozidla veřejné dopravy, používat vlastní závodové dopravy apod.

Základní plánující jednotky přepravců předloží své požadavky příslušné dopravní organizaci (správě dráhy, podniku ČSAD, podniku čs. plavby) a své nadřízené organizaci v dohodnuté formě a lhůtě. Dopravní organizace předložené požadavky s přepravci projedná a dohodne, které z přijatých požadavků se zajistí hospodářskými smlouvami o přepravě, popřípadě krátkodobým operativním plánováním přepravy (v železniční dopravě), a které pouhými přihláškami zásilek nebo jiným způsobem. (Dopravní organizace si mohou podle potřeby vyžádat stanovisko nebo jinou spolupráci orgánů bezprostředně nadřízených přepravcům.)

Základní jednotky přepravců, jejichž přepravní požadavky na jednotlivý druh dopravy nepřevýší v roce 1967 3000 tun, nejsou povinny předložit v etapě přípravy plánu své požadavky dopravním organizacím; svým nadřízeným organizacím však oznámí přepravní potřeby bez ohledu na jejich výši.

Organizace bezprostředně nadřízené základním plánujícím jednotkám přepravců vypracují souhrnný přehled přepravních potřeb podřízených organizací a předloží jej nadřízenému ústřednímu orgánu ve formě jím stanovené. Ústřední orgán vypracuje souhrnnou informaci o přepravních požadavcích na formuláři č. 07-02 „Přeprava zboží“ a předloží ji Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy nejpozději do deseti dnů po lhůtě, ve které VHJ předkládají návrhy svých plánů ústředním orgánům; územní průřez za Slovensko předloží též slovenské plánovací komisi.

Ústřední správa uranového průmyslu sestaví celkový objem přepravních potřeb za své podřízené organizace a předloží jej ministerstvu dopravy a Státní plánovací komisi.

Organizace podřízené Ústřednímu svazu výrobních družstev předloží své požadavky pouze dopravním organizacím. ústřední svaz výrobních družstev vypracuje a Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy předloží jen vlastní propočet celkového objemu přepravních potřeb podle příslušných druhů dopravy, s vyznačením dopravně nejnáročnějších druhů zboží (stavebniny, zeminy apod.).

Dopravní organizace zapracují přijaté přepravní požadavky do příslušných částí svých návrhů plánů rozvoje dopravy, které předloží ministerstvu dopravy (za železniční, vodní a leteckou dopravu).

Základními plánujícími jednotkami pro vypracování návrhu plánu závodové automobilové dopravy jsou podniky a jim na roveň postavené organizace ministerstev hornictví, těžkého průmyslu, chemického průmyslu, stavebnictví, zemědělství a lesního hospodářství, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy, vnitřního obchodu a národní obrany, ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, Ústřední správy vodního hospodářství a Ústředního svazu spotřebních družstev.

Organizace přímo nadřízené základním plánujícím jednotkám předloží návrh plánu závodové dopravy příslušnému ústřednímu orgánu zároveň s ostatními částmi návrhu plánu.

Ústřední orgány předloží návrh plánu závodové automobilové dopravy za své organizace též ministerstvu dopravy.

Ministerstvo dopravy sdělí Státní plánovací komisí (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) stanovisko k jednotlivým návrhům plánů veřejné i závodové automobilové dopravy předloženým ústředními orgány (krajskými národními výbory).

Návrh plánu výkonů zahrnuje ukazatele rozvoje a využití spojů a stavební práce prováděné nestavebními organizacemi v základní činnosti spojů.

Návrhy plánu vypracují a předloží Ústřední správě spojů její hospodářské jednotky. Ústřední správa spojů vypracuje celoodvětvový plán rozvoje spojů za ČSSR a za Slovensko, který vypracuje závodovou metodou.

plán vyhledávacího a předběžného ložiskového průzkumu financovaného ze státního rozpočtu. (Odpovědným odběratelem těchto prací je Ústřední geologický úřad.

Plán prací předběžného průzkumu financovaných dočasně z prostředků státního rozpočtu obsahuje úkoly zařazené na základě závazného prohlášení ministerstva popřípadě oborového ředitelství, v jehož oboru působnosti se těžba bude provádět, že po skončení průzkumu převezme ložiska k dalšímu využití, budou-li dodrženy dohodnuté ukazatele;

plán prací podrobného průzkumu financovaných z prostředků těžebních organizací;

plán geologických prací financovaných z prostředků na průzkumné a projektové práce (stavebně-geologický průzkum). Práce se provádějí na podkladě odběratelsko-dodavatelských smluv. (Odpovědnými odběrateli jsou projektové ústavy, popř. investoři);

plán geologických prací prováděných v dobývacích prostorech a financovaných těžebními podniky na vrub vlastních nákladů.

Úkoly financované z prostředků státního rozpočtu se zařazují do plánu na podkladě oponentsky schváleného projektu nebo studie obsahující zhodnocení národohospodářské použitelnosti zkoumaného ložiska.

Úkoly stěžejního národohospodářského a společenského významu, které zásadně ovlivňují rozvojové koncepce využití domácí surovinové základny nebo souvisí s vybranými akcemi investiční výstavby, popřípadě navazují na mezistátní závazky, se stanoví jako závazné úkoly státního plánu, a to podle ložisek.

Plán maloobchodního obratu obsahuje maloobchodní obrat státního a družstevního obchodu včetně obratu závodů veřejného stravování.

Maloobchodním obratem se rozumějí tržby z prodeje zboží, zakázkových prací a prav za maloobchodní ceny obyvatelstvu pro osobní spotřebu a z prodeje zboží kolektivním spotřebitelům a socialistickým organizacím pro jejich potřebu (v rozsahu stanoveném vyhláškou ministra vnitřního obchodu o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě, s výjimkou prodeje z velkoobchodních skladů).

Dále se do maloobchodního obratu zahrnují tržby za služby v síti prodejen a sběren obchodních organizací a tržby za ubytování a ostatní služby poskytované podniky veřejného stravování; nezahrnuje se však hodnota oprav a zakázkových prací prováděných organizacemi místního hospodářství a výrobních družstev, ani hodnota zboží prodávaného organizacemi místního hospodářství.

Podrobnou náplň maloobchodního obratu stanoví směrnice Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 14/1966.

Návrh plánu vypracují organizace ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev; další ústředně řízené organizace pak podle dohody ministerstva vnitřního obchodu s příslušnými ústředními orgány.

Při vypracování plánu maloobchodního obratu vycházejí obchodní organizace z rozborů koupěschopné poptávky, průzkumu trhu, ověřených možností dodávek a z orientačních ukazatelů pro vypracování návrhu plánu. Všechny organizace předloží návrh plánu svým nadřízeným orgánům s příslušným krajským, národním výborům; organizace na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro obchod.

Ministerstvo vnitřního obchodu vypracuje návrh plánu maloobchodního obratu souhrnně i za ostatní ústřední orgány a krajské národní výbory.

Všechny organizace realizující maloobchodní obrat, mimo drobných organizací (závodní jídelny a kantýny včetně závodních jídelen jednotných zemědělských družstev atd.), vypracují návrh plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím nakupovaným z výroby, nákupu a z dovozu k zajištění vlastního maloobchodního obratu.

Dodávky zboží pro drobné organizace zahrnou do svého plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím dodavatelské organizace, a to skladové dodávky příslušný velkoobchod a dodávky z výroby příslušné výrobní organizace, u kterých si drobné organizace zajišťují dodávky zboží přímo.

Základem plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím je výše a struktura maloobchodního obratu, směrné úkoly dodávek a zejména výsledky přímých dodavatelsko-odběratelských jednání o dodávkách zboží pro vnitřní obchod, průzkum trhu a jiné formy poznávání potřeb.

Plán zajištění maloobchodního obratu se vyjadřuje v maloobchodních cenách.

Návrh plánu rozvoje školství a kultury obsahuje výkony škol a školských zařízení včetně předškolní a mimoškolní výchovy.

Návrh plánu vypracují ministerstva školství a kultury, ministerstvo zdravotnictví (za střední zdravotnické školy) a další ústřední orgány (za podniková zařízení výchovy odborných kádrů).

V případech, kde to vyžaduje povaha přípravy návrhu plánu, poskytnu k tomu účelu potřebné podklady i jiné plánující orgány a organizace. Ústřední orgány zejména zajistí, aby jejich podřízené jednotky poskytly, pokud jde o výchovu učňů, příslušné podklady krajským národním výborům, a to v souladu s plánem přípravy kvalifikovaných dělníků.

Návrh plánu rozvoje zdravotnictví obsahuje výkony zdravotnických služeb poskytovaných v územních i závodních zdravotnických zařízeních, řízených ústředními orgány.

Návrh vypracují ministerstva zdravotnictví, dopravy, národní obrany vnitra a pověřenectvo Slovenské národní rady pro zdravotnictví.

Návrh plánu obsahuje výkony zařízení sociální péče zaměřených zejména na zajištění možnosti včasného poskytování ústavní sociální péče občanům, kteří jsou plně odkázáni na pomoc společnosti, především mládeži tělesně nebo duševně vadné a trvale chorým starým občanům, a na poskytování pracovní rehabilitace občanům se změněnou pracovní schopností.

Návrh plánu vypracují ministerstvo školství a kultury, pověřenectvo Slovenské národní rad pro školství a kulturu, ústřední výbor Národní fronty za zařizení sociální péče ústředně plánovaná).

neinvestiční prostředky ze státního rozpočtu pro zajištění činnosti centrálně řízených rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny, státních úkolů vědy a techniky v hospodářských organizacích a dotace na vybrané úkoly zabezpečované hospodářskými organizacemi v oblasti vědy a techniky,

příjmy centrálně řízených rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny z funkční a správní činnosti a příjmy státního rozpočtu od hospodářských organizací z aktivace prototypů za vyřešené úkoly vědy a techniky, jejichž řešení bylo financováno ze státního rozpočtu,

informaci o výši neinvestičních prostředků pro zajištění úkolů a činnosti vědy a techniky, financovaných z nákladů podniků a z fondu oborového ředitelství.

investice pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny,

vybrané strojní investice (přístroje) nezbytné pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích, spolu s objemem stavebních prací nutných pro jejich zabudování.

devizové prostředky na dovoz strojů a zařízení pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a na dovoz vybrané přístrojové techniky a zařízení, nezbytných pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích,

devizové příjmy z prodeje (aktivních) licencí a výdaje na nákup (pasivních) licencí.

Počínaje rokem 1967 se u podniků (organizací) s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu (zisku) uplatňuje plná hmotná odpovědnost za efektivnost investiční výstavby. Při přípravě a projednávání návrhu plánu investiční výstavby se vychází z toho, že tyto podniky (organizace) v zásadě rozhodují o svých investicích, že je financují z vlastních prostředků (úvěrem).

Před vypracováním návrhu plánu podniky uvedenými v odstavci 1 organizují oborová ředitelství ve spolupráci se Státní bankou československou výběr staveb (popř. strojů nezahrnutých do rozpočtu staveb), které bude možno v plánovaném roce zahájit (pořídit).

Do návrhu plánu mohu být zařazeny jen investice, jejichž financování je zabezpečeno vlastními prostředky podniků, projednanými úvěry, popřípadě dotacemi.

K zajištění strukturálních změn a mezioborových proporcí, správného rozmísťování výrobních sil příznivého vývoje rozestavěnosti ústřední orgány stanoví, které významnější nebo rozsáhlejší stavby posoudí ještě před sestavením plánu a rozhodnou o povolení jejich zahájení v následujícím roce.

Státní plánovací komise a Státní komise pro techniku posuzují a při přípravě plánu dávají souhlas k provádění nových staveb, jimiž se zvýší pracovní příležitost o více než 300 osob, nebo u nichž rozpočtový náklad stavební části přesahuje 20 mil. Kčs (stavby centrálně posuzované).³

Toto ustanovení se nevztahuje na tyto druhy staveb: důlní práce k udržení těžby, nová patra, spojení dolů a lomů, doprava v lomech a dolech, větrání, výsypky, haldy, plynovody, teplovody, vedení a rozvodny, ropovody a produktovody (kromě mezinárodních) a stavby spojové sítě (kromě mezinárodních spojů), kabelizace, autoblok, zvýšení výkonnosti tratí, železniční dispečink, zvláštní zemědělské investice (vinice, chmelnice apod.), samostatné akce rozšíření a obnovy vodovodní a kanalizační sítě, úpravy a doplnění uliční sítě obcí, učňovská zařízení (učiliště, internáty apod., kromě sdružovacích zařízení pro více oborů), ubytovny, svobodárny, internáty, školy I. a II. cyklu a bytová výstavba.

Stavby posuzované podle odstavce 2 mohou být do prováděcího plánu zařazeny jen tehdy, mají-li příslušnou projektovou a rozpočtovou dokumentaci podle předpisů Státní komise pro techniku. Přípravná dokumentace těchto staveb se z uvedených hledisek projednává se Státní komisí pro techniku a se Státní plánovací komisí. (Stavbami centrálně posuzovanými se rozumí i stavby uložené vládou jako závazný úkol.)

Centrální posouzení staveb podle odstavce 2 neznamená přiznání vyššího stupně důležitosti ani přednostního zabezpečování dodavateli proti ostatním investicím.

Návrh plánu investiční výstavby předloží v souladu s článkem 5

Odchylně od ustanovení odstavce 1 návrh plánu investiční výstavby vypracují a předloží

Rozsah investiční výstavby státních ústředních orgánů neuvedených v odstavci 1 a rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů) ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) určuje pouze státní rozpočet. Potřebné podklady pro plán investiční výstavby předloží Státní plánovací komisi ministerstvo financí.

Za výrobní a spotřební družstev předloží Státní plánovací komisi potřebné podklady pro plán investiční výstavby Ústřední svazy výrobních a spotřebních družstev.

Investice civilní obrany nezahrnují ústřední orgány do svého návrhu plánu a samostatný návrh plánu předloží podle zvláštních pokynů ministerstvu vnitra. Příslušné orgány budou provádět tyto investice v rozsahu, který jim rozepíše ministerstvo vnitra. Obdobně se postupuje u investic rozpočtového plánu, za které se návrh plánu předloží Státní plánovací komisi.

V návrhu plánu se z celkového objemu investic uvede objem investic na výstavbu samostatných čistíren odpadních vod v existujících závodech, a to v rozsahu projednaném s Ústřední správou vodního hospodářství. Obdobně se postupuje u investic na zařízení k ochraně čistoty ovzduší (exhalace a spady), které se uvedou v rozsahu projednaném se Státní komisí pro techniku, a u investic na učňovská výchovná zařízení, které se uvedou v rozsahu projednaném s ministerstvem školství a kultury.

Plán investiční výstavby zahrnuje veškeré práce a náklady (investice) souvisící s pořízením nových a s rozšířením, rekonstrukcí a modernizací dosavadních základních prostředků (u ústředních investorů, kteří řídí stavební organizace včetně trvalých objektů zařízení staveniště) bez ohledu na zdroj financování, s výjimkou nákladů na

Demontáže a přemístění základních prostředků a bourací práce se zahrnují do plánu investiční výstavby jen v případě, jsou-li součástí projektů výstavby nových staveb.

Do plánu investiční výstavby se dále nezahrnují náklady na zhotovení strojů a zařízení (včetně nezbytných stavebních prací), které jsou předmětem výzkumu nebo vývoje, popřípadě dočasného pokusného zařízení pro vědeckovýzkumné práce a pro vyzkoušení navrhovaných technologií, přijatých vynálezů nebo zlepšovacích námětů, pokud neslouží k řešení nebo ověřování výzkumných prací trvale. Bude-li těchto vyvíjených a pokusných strojů a zařízení po vyzkoušení použito jako základních prostředků, zahrne se jejich hodnota (bez ohledu na dobu jejich vzniku) do plánu toho roku, ve kterém budou aktivovány do základních prostředků.

Investice se dělí na stavební práce a na stroje a zařízení (včetně montáží).

Struktura investic se určuj podle projektů a rozpočtů staveb, jejich objektů provozních souborů, popřípadě podle obdobných podkladů. Práce a dodávky nezahrnuté do stavebních a technologických částí projektů a rozpočtů, pokud se zahrnují do plánu investiční výstavby (výtvarná a umělecká díla, stabilizace bodů vytyčovací sítě, vytyčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi, přístroje, nářadí a inventář u staveb bez technologické části náležející do základních prostředků, aktivace fondů z technického rozvoje, práce spojené s vysazováním mnohaletých kultur, jako např. sady, vinice, chmelnice apod.), zahrnují se do objemu stavebních prací, jestliže se v evidenci základních prostředků stanou součástí budov, staveb nebo trvalých porostů, nebo do objemu strojů a zařízení, stanou-li se součástí ostatních skupin základních prostředků.

Pokud nejsou k dispozici projekty a rozpočty staveb nebo jiné obdobné poklady, určuje se struktura investic podle třídění předpokládaných prací a dodávek stanoveného v předpisech o dokumentaci staveb.

Do objemu strojů a zařízení se zahrnuje i hodnota strojů, zařízení, nářadí a inventáře nezahrnutých do rozpočtů staveb.

Do hodnoty základních prostředků získaných investiční výstavbou se v návrhu plánu započítávají jen náklady na práce a dodávky, které se v plánu zahrnují do investic.

Pojem stavby je vymezen v předpisech o dokumentaci staveb. Stavby, jejichž kapacita se uvádí do provozu postupně po provozně ucelených částech, se uvedou v plánu jako celek s vyčleněním jednotlivých provozně ucelených částí. u rekonstrukcí a rozšíření se uvádí kapacita na počátku a na konci plánované rekonstrukce nebo rozšíření.

Stavba se považuje v plánu za zahájenou v okamžiku, kdy se začnou provádět stavební nebo montážní práce podle projektu stavby, které budou fakturovány investorovi; za zahájení stavby se nepovažuje předčasný nákup strojů a zařízení. Stavba se považuje z hlediska plánu za dokončenou, jestliže byla vybudována projektovaná kapacita (získány základní prostředky), a to i v případě, že nebyly provedeny všechny práce dodávky obsažené ve schválené dokumentaci, které však nebylo účelné provést.

Práce a dodávky pro investice se v návrhu plánu uvádějí na základě rozpočtových podkladů pro výstavbu a vyjadřují se ve velkoobchodních cenách, a to i když jsou prováděny vlastními zaměstnanci investora nebo svépomocí a bezplantě. Nejsou-li stanoveny pro některé práce a dodávky velkoobchodní ceny, postupuje se podle příslušných předpisů pro tvorbu cen.

Rozpočtové náklady stavby se v plánu investiční výstavby uvádějí podle schválené dokumentace včetně nákladů na nepředvídané práce, avšak bez prací a nákladů, které se nezahrnují do investic. Rozpočtové náklady na nepředvídané práce se zahrnou do objemu stavebních prací nebo do objemu strojů a zařízení jen v tom rozsahu, v jakém byly již dříve skutečně použity k úhradě nepředvídaných prací nebo v jakém budou v roce 1967 k jejich úhradě použity. Zůstatek rozpočtových nákladů stavby zahrnuje zbytek nákladů rozpočtových na nepředvídané práce (zvýšený o úspory docílené na dříve realizovaných objektech), které dosud nebyly a nebudou ani v plánovaném roce použity, tj. zbytek, kterého bude ještě možno použít v příštích letech bez změny schválených celkových rozpočtových nákladů stavby.

Vyvolané investice⁴ a investice potřebné k odstranění škod způsobených na existujících základních prostředcích plánují organizace, které budou mít ve správě základní prostředky získané vyvolanými investicemi, popřípadě organizace, jejichž základní prostředky byly zničeny nebo poškozeny. Dohodou může být stanoveno, že investice podle předchozí věty bude plánovat organizace, která je svou činností vyvolala.

Včas před vypracováním návrhu plánu investiční výstavby je nutno vyjasnit potřebu vyvolaných a souvisících investic, jakož i investic potřebných k odstranění škod na existujících základních prostředcích a projednat jejich zajištění s těmi investory, kteří je budou v rámci svých plánů provádět.

Stavby, které mají po svém dokončení sloužit více organizacím se zahrnují plně do plánu hlavního investora. Pokud v takových případech dojde k dohodě o převodu investičních limitů (u organizací, kde jsou limity stanoveny) od ostatních účastníků na hlavního investora, oznámí účastníci dohodu Státní plánovací komisi.

Územní průřez investiční výstavby za Slovensko předloží všechny ústřední orgány za celou investiční výstavbu podle místa stavby. Stavby liniové (např. elektrifikace železnic, kabelizace železničních tratí, výstavba dálkových kabelových vedení, naftovody, dálkové plynovody, dálková elektrická vedení 220 kWh a výše apod.) se zařazují podílem odpovídajícím jejich délce na území Slovenska. U strojů nezahrnutých do rozpočtů budovaných staveb se postupuje závodovou metodou jako při plánování průmyslové výroby a plánu práce. Územní průřez investic do lokomotivního a vozového parku Československých státních drah a leteckého parku Československých aerolinií se provede podle zvláštních dispozic.

Obdobně se postupuje při rozdělení investic do jednotlivých krajů.

Investoři projednají s dodavateli stavebních prací, strojů a zařízení požadované práce a dodávky po stránce věcné i časové a dohodnou objemy prací a dodávek pro všechny rozestavěné i zahajované stavby až do úplného jejich dokončení (tj. u rozestavěných staveb, odchylky od dosavadních dohod vzhledem k průběhu plnění u těchto prací a dodávek v běžném roce, změn v projektech apod.) a pro hromadné položky dodávek strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb.

Ústřední investoři při přípravě návrhu plánu prověří, zda a jak byl návrh plánu na nižších stupních řízení projednán; projednají s ústředními orgány dodavatelů věcné časové rozpory v zabezpečení prací a dodávek pro stavby stanovené vládou jako závazný úkol, popřípadě i pro jiné položky plánu, které s ústředními orgány dodavatelů dohodnou (zejména hromadné položky strojů nezahrnutých do rozpočtů staveb pro dopravu a zemědělství).

K návrhu plánu investiční výstavby připojí ústřední investoři komentář, v němž mimo jiné uvedou a zdůvodní zaměření investic prováděných v letech 1966 a 1967 a uvažovaných ve výhledu na rok 1968. Rozbor celkového objemu investic (jeho členění n odvětví, obory apod.) pro tento účel dohodnou Státní plánovací komise příslušné ústřední orgány. Vždy je nutno v komentáři vyčíslit důsledky cenové úpravy k 1. lednu 1967 a metodické změny (vyloučení generálních oprav z plánu investiční výstavby, zvýšení hranice pro základní prostředky z 600,— Kčs na 3000,— Kčs).

Ústřední investoři zajistí, aby oborová ředitelství a ostatní organizace přímo řízené ústředními orgány zaslaly příslušným krajským národním výborům při předkládání návrhu plánu nadřízeným orgánům seznamy staveb o rozpočtových nákladech nad 1 mil. Kčs, zahajovaných v plánovaném roce.

Pokud budou organizace nepodřízené národním výborům plánovat výstavbu bytů (lůžek), projednají tuto výstavbu s příslušným krajským národním výborem.

Ústřední investoři (ústřední orgány) předloží návrhy jmenovitého seznamu čistíren odpadních vod též Ústřední správě vodního hospodářství, s kterou je před předložením projednají.

Ústřední správa vodního hospodářství vypracuje celostátní seznam výstavby čistíren odpadních vod podle resortů a podle povodí a předloží jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Příslušné části předloží rovněž jednotlivým krajským národním výborům.

Ústřední investoři (ústřední orgány) předloží návrhy jmenovitého seznamu zařízení k ochraně čistoty ovzduší též Státní komisi pro techniku a ministerstvu zdravotnictví, s kterým jej před předložením projednají.

Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vypracuje celostátní seznam výstavby zařízení k ochraně čistoty ovzduší podle resortů a krajů a předloží jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Krajským národním výborům předloží příslušné části seznamu.

Návrh plánu projektových prací zahrnuje

hodnotu dokončených prací tvoří všechny provedené práce (vč. případných poddodávek, přirážek za zkrácení lhůty dodání projektové dokumentace, za neobvykle náročné řešení a vysokou kvalitu) v rozsahu uzavřené hospodářské smlouvy, které budou odevzdány a vyfakturovány odběrateli.

Při přípravě návrhu plánu projednají objednatelé s dodavateli projektových prací vypracování potřebné projektové dokumentace a lhůty pro její dokončení v souladu s termíny výstavby.

studie výstavby navazující na výsledky vědeckotechnického rozvoje ukládané Státní komisí pro techniku nebo příslušným ústředním orgánem,

přípravnou dokumentaci staveb rozpočtových organizací,

územní plány vč. územně technických pokladů,

úkoly plánu typizace ve výstavbě (sestaveného podle pokynů Státní komise pro techniku),

úkoly obsažené v plánu experimentálního ověřování ve výstavbě vč. vícenákladů na realizaci (sestaveného podle metodických pokynů Státní komise pro techniku),

ideové projektové a urbanistické soutěže pro stavby rozpočtových organizací.

Návrh plánu předloží všechny ústřední orgány ve funkci ústředních investorů a ve funkci nadřízených orgánů organizací oprávněných provádět projektové práce.

Státní komise pro techniku v dohodě se Státní plánovací komisí může doporučit vládě jako závazný úkol zpracování projektové dokumentace pro stavby ovlivňující rozhodujícím způsobem rozvoj národního hospodářství.

Hodnotové ukazatele plánu se vypracují v cenách projektových prací platných v období sestavování návrhu plánu a podle nového ceníku projektových prací a inženýrských služeb. Zahrnují i potřebné průzkumné práce.

Plán práce obsahuje tyto oddíly:

Způsob vypracování a předkládání návrhu plánu práce je uveden na jednotlivých vzorech formulářů. Výrobní hospodářské jednotky a organizace předloží návrh plánu podle doplňujících pokynů vydaných ústředními orgány nebo uvedených u jednotlivých vzorů formulářů.

V komentáři k návrhu plánu práce se provede rozbor z hlediska zabezpečování celkové podnikové a společenské efektivnosti a plnění úkolů daného odvětví, v tom zejména z hlediska maximální úspory živé práce (ve výrobních odvětvích rozbor růstu produktivity práce).

V návrhu plánu počtu pracovníků a mezd zabezpečují ústřední orgány a jim podřízené organizace co nejúčelnější hospodaření s pracovními silami, omezování dalšího růstu zaměstnanosti v odvětvích výrobní sféry a další rozvoj, zejména průmyslu a stavebnictví, v zásadě plně růstem produktivity práce.

Počet pracovníků se plánuje v souladu s objemem výkonů a se zlepšeným využitím pracovních sil ve výrobních i nevýrobních odvětvích, a to jako průměrný evidenční počet za rok celkem. Růst počtu pracovníků v průběhu roku musí být reálný i z hlediska možností jejich náboru.

Průměrným evidenčním počtem pracovníků, popřípadě jednotlivých jejich kategorií, se v zásadě rozumí počet fyzických osob. V hospodářských a příspěvkových organizacích je možné na základě dohody příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí a s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky plánovat počty pracovníků v přepočtených stavech. Ve všech rozpočtových organizacích se plánují přepočtené stavy pracovníků. Při změně rozpočtových organizací na hospodářské nebo příspěvkové dohodnou ústřední orgány se Státní plánovací komisí a ústřední komisí lidové kontroly a statistiky též další způsob plánování počtu pracovníků.

Ve všech organizacích je nutno podle potřeb dané oblasti umožňovat v širším rozsahu zaměstnání na kratší pracovní dobu pro ženy, občany se změněnou pracovní schopností a občany s nárokem na starobní důchod. Ke zvýšení jejich počtu je nutno přihlížet při hodnocení vývoje počtu pracovníků.

Jestliže se v organizacích, jimž se stanoví závazný limit počtu pracovníků ve fyzických osobách, počet osob zaměstnaných na kratší pracovní dobu zvýší v plánovaném roce proti skutečnosti předchozího roku, může se limit překročit v rozsahu, který odpovídá odchylce v pracovním úvazku navíc přijímaných osob na kratší pracovní dobu proti normální pracovní době. Ve stejném rozsahu je možno připustit odchylku i od počtu pracovníků dohodnutého s krajským národním výborem.

Před předložením návrhu plánu svému nadřízenému orgánu jsou navrhující organizace povinny potřebu pracovníků projednat a dohodnout s krajskými národními výbory. (Tutéž povinnost mají v období rozpisu plánu počtu pracovníků, pokud rozepsaný plán je vyšší než počty pracovníků dohodnuté s krajským národním výborem v období prací na návrhu plánu, jakož i při změnách prováděných v průběhu roku.)

Nepodaří-li se dosáhnout dohody, sdělí krajské národní výbory se zřetelem na možnosti zvyxšování zaměstnanosi na území kraje, popřípadě okresu, své stanovisko příslušným nadřízeným orgánům, v závažných případech též ústředním orgánům, které jsou povinny je s nimi projednat.

V návrhu plánu se promítne předpokládané zkracování pracovní doby podle usnesení vlády č. 432/1966 a předloží se rozbor vlivu tohoto zkrácení doby n plán práce a navazující části plánu.

Za organizace zkracující pracovní dobu v plánovaném roce uvedou ústřední orgány v komentáři zejména:

K plánovitému rozmisťování pracovních sil a k plánování nezbytných mezikrajových přesunů pracovníků, jejichž návrh předkládá vládě Státní plánovací komise, předloží krajským národním výborům:

Získání potřebného počtu pracovníků je především úkolem podniků, které jsou povinny vytvářet podmínky pro stálost pracovních poměrů.

Výjimečně plánují nábor pracovníků národní výbory

Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vypracují ústřední orgány, jejichž podniky (organizace) požadují učně. Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vychází z perspektivního rozvoje jednotlivých závodů a oborů a musí být v souladu s plánem náboru učňů v oblastním rozložení.

Pro požadované počty nově přijímaných učňů musí být zabezpečena výuka po odborné, teoretické i materiální stránce, a to buď ve vlastních zařízeních podniků (závodů) nebo dohodou s jinými podniky (např. při menším počtu učňů) v jejich zařízeních.

Podniky uplatňují potřebu učňů na okresních národních výborech příslušných podle sídla jednotlivých závodů (provozoven) uvedou své požadavky v rozdělení podle pohlaví a podle učebních oborů. Reálnost požadovaného počtu učňů zdůvodní předpokládanou doplňkovou potřebou kvalifikovaných pracovníků v členění na náhradu přirozeného úbytku a na zvýšení stavu pracovníků. Požadavky na počet nově přijímaných učňů musí být s národními výbory dohodnuty. Nedojde-li k dohodě, řeší sporné případy nadřízené orgány (oborová ředitelství nebo ústřední orgány) s příslušnými krajskými národními výbory, výjimečně Státní plánovací komise, na Slovensku Slovenská plánovací komise.

Obdobně uplatňují podniky požadavky na dorost na pracovní místa pro pomocné a méně kvalifikované práce.

Plán potřeby odborníků ze škol vychází z dlouhodobých studií o vývoji struktury pracovníků podle kvalifikace a úzce navazuje na plán počtu pracovníků, zejména na vývoj počtu technickohospodářských pracovníků a na jejich kvalifikační skladbu.

Při vypracování návrhu plánu potřeby absolventů vysokých škol a středních odborných škol ústřední orgány a výrobní hospodářské jednotky (podniky)

K zajištění přehledu o stavu a potřebách kádrů ze škol v rámci jednotlivých krajů a k postupnému vytvoření předpokladů pro krajské plánování výkonů škol předloží podniky návrhy plánu kádrů též krajskému národnímu výboru příslušnému podle sídla podniku (závodu, organizace).

Plán rozvoje výrobního družstevnictví navazuje na státní plán rozvoje národního hospodářství a týká se výkonů všech činností výrobního družstevnictví, tj. výroby průmyslových výrobků, prací průmyslové povahy, prací stavebních i služeb.

Návrhy prováděcích plánů ostatních částí (investiční výstavba, práce a další) se vypracují podle metodických pokynů pro tyto části plánu (v rozsahu dohodnutém se Státní plánovací komisí).

Návrhy plánu v krajském průřezu projednají orgány výrobních družstev v dohodnutém rozsahu s krajskými národními výbory.

Prováděcí finanční plány ústředních orgánů, výrobních hospodářských jednotek a podniků vyjadřují v penězích souhrnně celkovou hospodářskou činnost těchto organizací. Přestože finanční plán řídí především oblast finančního hospodaření, má prostřednictvím ekonomických nástrojů založených na působení finančních vztahů účinný ekonomický vliv na celou hospodářskou činnost podniků i nadpodnikového orgánu.

Finanční plán, založený na působení finančních vztahů, aktivně ovlivňuje hmotné vztahy proporce plánu směrem k maximální efektivnosti. V tomto působení finančního plánu se objektivně projevuje jeho základní funkce.

V prováděcích finančních plánech se konkretizují úkoly v tvorbě a použití finančních zdrojů a uvádějí se objemy finančních potřeb i zdroje jejich krytí. Jsou v nich vyjádřeny též vztahy podniků k nadřízenému orgánu, ke státnímu rozpočtu i k úvěrovému plánu.

Návrh finančního plánu na rok 1967 tvoří:

Formuláře finančního plánu F — 4 a F — 9 se sestavují za skutečnost roku 1966 a návrh plánu na rok 1967 v cenách, metodice a organizaci k 1. 1. 1967; formulář F — 8 pouze za návrh n r. 1967 v cenách, organizaci metodice k 1. 1. 1967. Ostatní formuláře se sestavují podle předepsaných vzorů.

Výrobní hospodářské jednotky a nadřízené orgány předkládají návrh finančního plánu zásadně v souhrnu za celé hospodářství jimi řízené. Kromě toho přehled o tvorbě hrubého důchodu (zisku) (formulář F — 2) bude předložen i podle odvětví (tj. za průmysl, stavebnictví, odbyt a zásobování, dopravu, zemědělství, lesnictví, obchod a veřejné stravování, výkup a ostatní odvětví), a to z hlediska organizačního uspořádání (tj. za souhrn podniků příslušné činnosti); přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) (formulář F — 3) bude předložen i za jednotlivé výrobní hospodářské jednotky.

Slovenská národní rada předloží kromě návrhu finančního plánu za celý resort také návrhy finančních plánů za jednotlivá pověřenectva Slovenské národní rady.

Finanční bilance (formulář F — 1) shrnuje veškeré zdroje a potřeby hospodářských organizací a souhrnně vyjadřuje výsledky dílčích finančních plánů. Ve svém vyjádření brutto zachycuje přehled o celkové tvorbě zdrojů a celkových potřebách finančních prostředků a v dalších sloupcích vyjadřuje rozdělení zdrojů k vlastnímu použití, k odvodu do státního rozpočtu, popř. k vrácení do úvěrové soustavy a na straně potřeb určuje ve stejném členění zdroje krytí potřeb. Tím vyjadřuje i celkový vztah hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu a podíl úvěru na krytí jejich celkových potřeb.

U výrobních hospodářských jednotek s omezeným působením hmotné zainteresovanosti může být ve výjimečných případech plánována ztráta. Na úhradu plánované ztráty bude ze státního rozpočtu poskytnuta dotace, jejíž plánovaná výše je horním limitem čerpání. Tato dotace může být čerpána pouze na základě normy úhrady dohodnuté s ministerstvem financí.

Přehled o tvorbě hrubého důchodu (zisku) (formulář F — 2) vyjadřuje výsledek hospodářské činnosti a používá se pro všechny činnosti. Přehled o tvorbě hrubého důchodu má přímou vazbu na formuláře F — 1, F — 3, F — 6, F — 8 a poskytuje údaje pro stanovení propočtových ukazatelů na formuláři F — 5.

Přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) (F — 3) zachycuje jednotlivé druhy odvodů jak do ústředního rozpočtu, tak i do rozpočtů národních výborů a příděly fondům. Je společný pro ústřední orgány (organizace), uplatňující různé varianty zainteresovanosti s tím, že organizace se zainteresovaností na zisku a organizace s omezeným působením hmotné zainteresovanosti nevyplňují řádek 11, tj. hrubý důchod odvod ze zisku uvádějí na ř. 14. Přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) má přímou vazbu na formuláře F — 1, F — 2, F — 4, F — 5, F — 9.

Přehled o pohybu neinvestičních fondů (F — 4) zachycuje vývoj a použití fondů (včetně převodů prostředků mezi jednotlivými fondy) s výjimkou fondu investic. Přehled o pohybu fondů má přímou návaznost na formuláře F — 3, F — 5, F — 9.

Propočet oběžných prostředků (F — 5) sestavují všechny podniky bez rozdílu forem hmotné zainteresovanosti. Poskytuje přehled o úhrnné potřebě oběžných prostředků a o zdrojích krytí. Podnikové propočty oběžných prostředků jsou členěny v souladu se směrnicemi k jednotné účtové osnově. Minimálně jsou však zásoby členěny na předměty jednorázové a postupné spotřeby, nedokončenou výrobu a polotovary vlastní výroby, výrobky a zboží. v propočtu se uvádějí vždy stavy k počátku k konci plánovaného období. Stavy zásob k počátku roku zahrnují všechny změny provedené k počátku roku. Změny je nutno v komentáři vyčíslit a odůvodnit.

Odvod ze zásob a úroky z úvěrů se propočtou ve spolupráci se Státní bankou československou na základě výše úvěrů a stanovených úrokových sazeb.

Propočet oběžných prostředků má přímou vazbu na formuláře F — 1, F — 2, F — 3, F — 4.

Propočet odpisů a odvodů ze základních prostředků (F — 6) zahrnuje výpočet odpisů ze základních prostředků a výpočet odvodů ze základních prostředků.

Propočet odpisů má přímou vazbu na formuláře F — 1, F — 2, F — 3, F — 9.

Propočet ostatních zdrojů a potřeb (F — 7) je pomocným formulářem pro výpočet ostatních zdrojů a potřeb, které nevyplývají z tvorby hrubého důchodu.

Intervence k nákupním cenám zemědělských výrobků, cenové rozdíly a slevy zemědělcům se doloží propočtem.

Propočet ostatních zdrojů a potřeb má přímou vazbu na formulář F — 1.

Propočet dotací k cenám — intervencí k prodejním cenám (F — 8).

Propočet zahrnuje výpočet dotací k cenám popř. intervencí k prodejním cenám podle stanovených sazeb. Zásady obsažené ve směrnici ministerstva financí pro stanovení dotací k cenám (čj. MF 113/40 070/1965 — Věstník ministerstva financí č. 7/1965) zůstávají na rok 1967 v platnosti.

Propočet dotací k cenám ústřední orgány předloží na samostatných formulářích podle jednotlivých výrobních hospodářských jednotek; propočet intervencí k prodejním cenám se předkládá za ústřední orgán jako celek.

Propočet dotací má přímou vazbu na formuláře F — 1, F — 2.

Propočet financování reprodukce základních prostředků (F — 9).

Financování reprodukce základních prostředků je stanoveno vyhláškou ministerstva financí a Státní banky československé. Podkladem pro sestavení propočtu financování reprodukce základních prostředků je výsledek výběrového řízení, dohodnutého se Státní bankou československou.

Do formuláře F — 9 — propočet financování reprodukce základních prostředků — je zařazena údržba, opravy a generální opravy, které jsou u hospodářských organizací hrazeny na vrub nákladů.

Součástí financování reprodukce základních prostředků jsou výdaje na projektovou dokumentaci a jiné investice; jiné investice zahrnují též náhrady za odnětí půdy zemědělské výrobě.

Propočet financování reprodukce základních prostředků má přímou vazbu na formuláře F — 1, F — 3, F — 6.

Úroky z investičních úvěrů se propočtou na základě stanovených úrokových sazeb a výše investičních úvěrů ve spolupráci se Státní bankou československou.

Ze státního rozpočtu lze poskytovat dotace hospodářským organizacím s obecným způsobem financování investiční výstavby.

Dotace se poskytují v rámci prostředků předem plánovitě stanovených ve státním rozpočtu podle těchto zásad:

Propočet daně z obratu (F — 10 a F — 11).

Návrh propočtu daně z obratu předkládají na formulářích F — 10 a F — 11 ústřední orgán organizace uvedené na těchto formulářích.

Podniky sestaví propočet daně na základě svých odbytových plánů pro vnitřní obchod (tržní dodávky) a pro ostatní odběratele (mimotržní dodávky).

Členění návrhu podle položek sazebníku bude provedeno na formuláři F — 10 v rozsahu určeném pro sledování skutečností ve statistickém výkaze V (Daň) 15 — 12, popř. v rozsahu členění plánu odbytu (formulář 02 — 07).

Podniky sdělí své propočty daně v celkovém objemu finančním odborům okresních národních výborů do 7 dnů po jejich schválení vedením podniku.

Přehled státních úkolů a ze státního rozpočtu dotovaných podnikových a oborových úkolů výzkumných a vývojových prací řešených hospodářskými organizacemi (F—20) je podkladem pro stanovení výše prostředků ze státního rozpočtu:

Kromě formuláře finančního plánu F - 20 předloží ústřední orgány ještě společný formulář Státní plánovací komise a ministerstva financí s názvem "Souhrn prostředků státního prováděcího plánu a státního rozpočtu pro fond vědy a techniky" (formulář č. 15 - 01). Údaje na tomto formuláři, týkající se finančního zabezpečení neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky, se vypracují v návaznosti na údaje, uvedené ve formulářích F - 2, F - 4, F - 7, F - 12, F - 13.

Návrh rozpočtu rozpočtových organizací tvoří:

K návrhu rozpočtu bude připojen rozbor navrhovaných příjmů a výdajů. Součástí tohoto rozboru budou též vysvětlivky k rozdílům mezi návrhem rozpočtu na rok 1967 a skutečností roku 1966, a to u příjmů podle oddílů a u výdajů podle rozpočtových skupin a u větších rozdílů i podle odvětví, avšak pouze za rozpočtové organizace. Ve vysvětlivkách budou též vysvětleny věcné, metodické, cenové a ostatní změny podle jednotlivých druhů.

Návrh rozpočtu nebude rozvrhován na čtvrtletí.

Vysvětlivky k návrhu rozpočtu na rok 1967 budou vypracovány v této formě:

Ústřední orgány přezkouší a upraví do 31. října 1966 výdajové normy a ukazatele, které stanovily pro obor činnosti vlastní a podřízených rozpočtových organizací nebo pro obor činnosti odborů rad národních výborů a projednají je s ministerstvem financí a Státní plánovací komisí.

Návrh rozpočtu příjmů bude sestaven na formuláři F — 12 podle oddílů. U oddílu 12 — příjmy (náhrady) za předané výsledky vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, popř. u dalších oddílů se kromě úhrnu oddílu ještě uvede „z toho“:

„příjmy výzkumných ústavů a ostatních organizací, zařazených v rozpočtu výdajů v oddílu technický rozvoj a rozvoj vědy“.

V návrhu rozpočtu příjmů se uvedou kromě údajů podle hlavy první, čl. 3, odst. 3 u každého oddílu (včetně podrobnějšího členění oddílu 12 — příjmy — za předané výsledky vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky) a u úhrnu příjmů ještě metodické a cenové změny na samostatných řádcích.

Návrh rozpočtu v ý d a j ů bude sestaven na formuláři F — 13 podle skupin, oddílů a paragrafů přitom podle seskupení položek. U oddílů technický rozvoj a rozvoj vědy uvede se členění až na články. Slovenská národní rada kromě toho předloží v úhrnu výdaje za jednotlivá pověřenectva Slovenské národní rady.

Při rozpočtování je třeba přihlédnout též k pokladnímu plnění rozpočtu v roce 1965 a k celoročnímu pokladnímu plnění roku 1966.

V rozpočtu výdajů se uvedou všechny údaje podle hlavy první, čl. 3, odst. 3 a metodické a cenové změny (v samostatném řádku) pouze u úhrnu výdajů a u jednotlivých skupin a dále pouze u oddílu 2 — technický rozvoj ve skupině 1 a u oddílu 2 — rozvoj vědy ve skupině 2; u ostatních oddílů a paragrafů (popř. článku) se uvede pouze návrh rozpočtu na rok 1967 v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967.

Cenové a metodické změny nebudou uváděny u oddílu 3 rozpočtu příjmů a u seskupení položek 8 — příděly hospodářským organizacím.

Od 1. ledna 1967 nebudou rozpočtové organizace platit pojistné nemocenského pojištění. V návrhu rozpočtu se tento vliv uvede jako metodická změna.

Propočet financování reprodukce základních prostředků bude proveden na formuláři F — 9. Podkladem pro částky, uváděné na tomto formuláři, bude u rozpočtových organizací plán investiční výstavby.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství zařadí do návrhu rozpočtu objemy prací a dodávek částkou, která je oproti hmotnému plánu nižší o plánovaný objem investic pro JZD. Součástí financování reprodukce základních prostředků jsou výdaje na projektovou dokumentaci a jiné investice.

V tomto formuláři jsou zařazeny též výdaje na udržování, opravy a generální opravy, které se hradí z neinvestičních výdajů.

Financování reprodukce základních prostředků je stanoveno vyhláškou ministerstva financí a Státní banky československé.

Prostředky na financování plánované reprodukce základních prostředků jsou u rozpočtových organizací vymezeny na formuláři F — 13 a u příspěvkových organizací v jejich rozpočtech. Objem prostředků na financování investic oznámí Státní bance československé přímý investor.

Zvláštní rozpočtové organizace se převádějí počínaje rokem 1967 na jinou formu hospodaření, a to podle druhu činnosti organizace na hospodářské, rozpočtové nebo příspěvkové organizace.

Příspěvkové organizace, které jsou zapojeny na státní rozpočet, jsou povinny předložit ústřednímu orgánu zdůvodňující podklady pro stanovení příspěvku nebo odvodu do rozpočtu. Rozsah i lhůtu pro předložení zdůvodňujících podkladů určí ústřední orgán, který příspěvek do návrhu rozpočtu zařadí. Příspěvky pro organizace, které zdůvodňující podklady nepředloží, nelze do návrhu rozpočtu zařadit.

Ústřední orgány, pokud poskytují v rámci platných předpisů některým organizacím (např. divadlům, osvětovým zařízením) příspěvek na jejich činnost, zahrnou příspěvek do návrhu svého rozpočtu.

Ve vysvětlivkách k návrhu rozpočtu, předkládaného ministerstvu financí, jsou ústřední orgány povinny zdůvodnit podle jednotlivých druhů organizací (např. divadla, osvětová zařízení) výši navrženého příspěvku nejméně v tomto rozsahu:

Některé státní příspěvkové organizace (např. Československý rozhlas, Československá televize) předloží svůj návrh rozpočtu v širším rozsahu, a to podle předběžného projednání s ministerstvem financí.

Příspěvek bude poskytován zvlášť na provoz a zvlášť na investice, pokud nebudou kryty z odpisů; odpisy základních prostředků zatím přicházejí v úvahu jen u těch příspěvkových organizací, které přešly z organizační formy zvláštních rozpočtových organizací na příspěvkové a o odpisech již dříve účtovaly;

příspěvek bude stanoven v absolutní výši jako ukazatel závazný jak pro organizaci, která příspěvek poskytuje, tak pro organizaci, které je příspěvek poskytován;

provozní příspěvek nebude krýt výdaje na mzdy, na něž si musí organizace svou činností vydělat;

příspěvek se neposkytuje jen na vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale bude stanoven na ukazatele, které dohodnou ústřední orgány s ministerstvem financí.

Financování investic příspěvkových organizací z odpisů dohodnou ústřední orgány s ministerstvem financí.

Odpisy budou organizacím ponechány pouze do výše plánu investic; částky odpisů přesahující plán investic odvedou organizace do rozpočtu.

Zlepší-li organizace výsledky svého hospodaření, nebude jí příspěvek krácen nebo odvod zvýšen. Zhorší-li výsledky činnosti, kryje organizace tyto důsledky ze svých zdrojů a nejsou-li, omezí v přiměřeném rozsahu svou činnost.;

z lepších výsledků hospodaření si může organizace vytvořit pobídkový fond; část fondu bude vázána jako rezerva, která bude sloužit k vyrovnání výkyvů hospodaření; o použití prostředků tohoto fondu platí zvláštní předpisy.

Finanční vypořádání se nebude provádět.

Příspěvek dlouhodobě stanovený se bude zařazovat každoročně do rozpočtu; nevyčerpaný provozní příspěvek nepropadá.

V případě časové neshody mezi příjmy a výdaji může nadřízený orgán poskytnout příspěvkové organizaci „přechodnou výpomoc“; přechodnou výpomoc poskytne ústřední orgán ze svého rozpočtu; nebude-li mít ústřední orgán volné prostředky, požádá o poskytnutí přechodné výpomoci ministerstvo financí; přechodná výpomoc musí být ve stanovené lhůtě vrácena orgánu, který ji poskytl.

Na plnění mimořádných úkolů (včetně investic) může být organizaci poskytnut mimořádný účelový příspěvek, který musí po splnění úkolů vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek příspěvku vrátit.

Příspěvkové organizace řízené ministerstvem školství a kultury se řídí směrnicemi ministerstva školství kultury čj. 43 400/67 — VE/4, uveřejněnými ve Věstníku ministerstva školství a kultury, částka 31/1965.

Příspěvky společenským (masovým) organizacím rozpočtuje ministerstvo financí a s jeho souhlasem i některé jiné ústřední orgány. Ústřední orgány, poskytující příspěvek těmto organizacím, rovněž předloží ministerstvu financí zdůvodňující podklady pro poskytnutí příspěvku v rozsahu uvedeném v bodě 2 tohoto článku.

Jiné příspěvky (podle volné úvahy) rozpočtují ústřední orgány jen po předchozím projednání s ministerstvem financí a s uvedením účelu příspěvku.

S návrhem rozpočtu kapitoly ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství předloží)

Vlastní návrh plánu tvorby a rozdělení celkového hrubého důchodu JZD se předloží v rozsahu stanoveném metodickými pokyny ministerstva zemědělství a lesního hospodářství pro sestavení a předložení návrhu plánu a rozpočtu na rok 1967.

Státní banka československá projedná potřebu peněžních prostředků n investiční výstavbu JZD a jejího krytí a návrh plánu dlouhodobých úvěrů JZD s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství po dohodě s ministerstvem financí. Pobočkám Státní banky československé předkládají JZD jen výpisy o rozpočtech provozních a dlouhodobých potřeb.

Subvence se rozpočtují podle směrnic ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a částek dohodnutých s ministerstvem financí.

Při vypracování vlastních návrhů plánu tvorby a rozdělení celkového hrubého důchodu a plánu potřeby peněžních prostředků JZD a jejího krytí budou výrobní zemědělské správy úzce spolupracovat s pobočkami Státní banky československé.

Pouze státním rozpočtem (popř. finančním plánem) je řízena výše výdajů na investice níže uvedených ústředních orgánů a jimi řízených rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů) a příspěvkových organizací:

ministerstvo hornictví

ministerstvo chemického průmyslu

ministerstvo stavebnictví

ministerstvo spotřebního průmyslu

ministerstvo potravinářského průmyslu

ministerstvo vnitřního obchodu

ministerstvo financí (včetně peněžních ústavů a státní pojišťovny

ministerstvo spravedlnosti

ministerstvo zahraničních věcí

Ústřední správa energetiky

Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků

Národní shromáždění

Předsednictvo vlády

Státní arbitráž ČSSR

Generální prokuratura

Státní plánovací komise

Státní úřad sociálního zabezpečení

Ústřední báňský úřad

Československá tisková kancelář

Státní banka československá

Středisko výtvarné kultury výroby

Má-li některý z těchto ústředních orgánů kromě hospodářských organizací ještě jiné organizace než výše uvedené (např. advokátní poradny), zahrne jejich investice po dohodě s ministerstvem financí do ukazatelů výdajů na investice řízené rozpočtem.

Ústřední orgány nepředkládají za tyto organizace plán investiční výstavby. Předloží však o 14 dnů dříve než je lhůta pro předložení návrhu rozpočtu ministerstvu financí dvojmo formulář F — 15, připojí stručné zdůvodnění výdajů požadovaných ze státního rozpočtu a vyčíslí cenové, metodické, popř. organizační změny ovlivňující návrh plánu na rok 1967. Při stanovení náplně ukazatelů se ústřední orgány řídí těmito metodickými pokyny (hlava druhá, část XVI.). Úhrn výdajů na formuláři F — 15 bude u ústředních orgánů s příspěvkovými nebo jinými organizacemi (bod 1) uveden včetně investic těchto organizací.

Ministerstvo financí dohodne se Státní plánovací komisí na základě podkladových údajů, které jí předloží jednak objem investic celkem a jednak objem stavebních prací prováděných stavebními organizacemi. V rozsahu těchto objemů pak navrhne vládě ke schválení pro jednotlivé ústřední orgány (po projednání s nimi) v úhrnu pro rozpočtové, příspěvkové, popř. jiné organizace jimi řízené, závazný limit investic. Závazný limit investic určuje výši výdajů na investice bez projektové dokumentace a jiných investic a je totožný s limitem investičního plánu. V rámci tohoto limitu navrhne ministerstvo financí vládě ke schválení jako závazný ukazatel ještě objem stavebních prací prováděných stavebními organizacemi. V územním průřezu za Slovensko mají tyto limity povahu orientačních úkolů.

Ostatním plánujícím místům předkládají ústřední orgány podklady podle platných pokynů.

Financování investic těchto ústředních investorů se řídí všeobecně platnými předpisy.

Ústřední svazy výrobních a spotřebních družstev předloží ministerstvu financí (za organizace se sídlem na Slovensku též pověřenectvu slovenské národní rady pro finance) ve lhůtě pro předložení návrhů rozpočtů a finančních plánů návrhy plánů důchodové daně družstev v členění podle jednotlivých krajů.

Plány daní placených obyvatelstvem a státních poplatků sestavuje ministerstvo financí na podkladě dlouhodobých plánů a podle vlastních podkladů.

Plány daně z obratu se sestavují podle ustanovení čl. 88 těchto metodických pokynů.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství poskytne ministerstvu financí údaje potřebné k sestavení plánu zemědělské daně placené socialistickým sektorem v členění podle jednotlivých krajů. Výrobní zemědělské správy dají tyto údaje za kraj, popř. okres k dispozici finančním odborům a odborům sociálního zabezpečení krajských národních výborů a okresních národních výborů.

Ústřední orgány sdělí podřízeným organizacím (současně též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance) případné změny proti jejich návrhu nebo jejich návrh potvrdí ve lhůtě stanovené vládou. Rozpočtová čísla budou sdělena podřízeným organizacím v rozsahu ukazatelů schválených vládou.

Zjistí-li ústřední orgán při sdělování čísel výdajů pro rozpočtové organizace možnosti úspor, sdělí podřízeným organizacím jen částku nezbytně nutnou a úspory zařadí do oddílu 9 „Rezervy“ v příslušné skupině (s výjimkou oddílu 2 — technický rozvoj a rozvoj vědy, kde je zařadí v samostatném článku) a na příslušném seskupení položek vlastního rozpočtu, neboť celý objem resortního rozpočtu na podřízené organizace rozepsat nemusí.

Zjistí-li ústřední orgán při sdělování rozpočtových čísel příjmů možnosti jejich zvýšení, sdělí podřízeným organizacím vyšší příjmy a současně zvýší i příjmy celé kapitoly.

Rozpočtové organizace sestaví na podkladě sdělených rozpočtových čísel podrobné rozpočty v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou, tj. podle jednotlivých odvětví a seskupení položek, popř. až na jednotlivé položky. Rozsah členění podrobného rozpočtu na položky určí vedoucí organizace.

Podrobný rozpočet příjmů bude sestaven na formuláři F — 12, podrobný rozpočet výdajů na formuláři F — 16.

Zjistí-li rozpočtová organizace při sestavování podrobného rozpočtu možnosti úspor, sdělí výši těchto rezerv ústřednímu orgánu.

Ústřední orgány mohou stanovit, že podřízené rozpočtové organizace jsou povinny dát úspory na výdajích ústřednímu orgánu k dispozici. V tom případě sníží podřízená rozpočtová organizace o tyto úspory svůj rozpočet a ústřední orgán zařadí ve svém rozpočtu tyto úspory v oddílu 9 „Rezervy“ na příslušném seskupení položek a v příslušné skupině. (Výjimečně se zařadí nerozepsané rezervy v oddílu technický rozvoj a rozvoj vědy v samostatném článku v § 2 oddílu 2 — Technický rozvoj skupiny 1 a v § 10 oddílu 2 — Rozvoj vědy skupiny 2.)

Zjistí-li podřízená rozpočtová organizace při sestavování podrobného rozpočtu možnosti zvýšení příjmů, zvýší svůj rozpočet příjmů; ústřední orgán zvýší na základě toho i rozpočet příjmů celé kapitoly.

Při sestavování podrobného rozpočtu výdajů nesmí být překročeny stanovené normy.

Podrobný rozpočet ústředního orgánu schválí ministr (vedoucí ústředního orgánu) nebo jeho náměstek; rozpočty podřízených organizací schvaluje vedoucí organizace.

Rozpočet může být členěn na čtvrtletí.

Přepočet návrhu státního rozpočtu a finančních plánů na nové ceny v důsledku přestavby velkoobchodních cen k 1. lednu 1967 podle usnesení vlády č. 58/1966 provedou orgány hospodářského řízení bez bilancování vlivů cenových změn mezi dodavateli a odběrateli.

Přepočet bude proveden ve všech položkách finanční bilance, tvorby hrubého důchodu (zisku) (bez propočtových ukazatelů), propočtu odpisů a odvodů ze základních prostředků; v položkách zásoby celkem, pohledávky a úvěry z propočtu oběžných prostředků; v položkách zásoby celkem, pohledávky a úvěry z propočtu oběžných prostředků; cenové přetržky, účelové financování technického rozvoje a intervence a cenové rozdíly z propočtu ostatních zdrojů a potřeb.

Do přepočtu mohu být promítnuty ve smyslu čl. 1, odst. 1 usnesení vlády č. 596 z 24. listopadu 1965, o celkové přestavbě velkoobchodních cen cenové rozdíly ze změn

velkoobchodních a prodejních cen k 1. 1. 1967,

tarifů nákladní dopravy,

odbytových cen staveb a jejich částí, rozpočtové soustavy pro výstavbu, cen inženýrské geologie a hydrogeologie, ložiskové geologie, projektových a průzkumných prací, geodetických a kartografických prací,

přirážek a srážek k cenám na úhradu nákladů obchodních a odbytových organizací,

nákupních cen zemědělských výrobků,

sazeb daně z obratu,

vyplývajících ze zavedení předacích cen v zahraničním obchodě,

ostatních, které s přestavbou cen souvisí.

Základní metodou zjištění cenových rozdílů je dvojí ocenění jednotlivých položek finančního plánu a rozpočtu pomocí indexů změn velkoobchodních cen stanovených a vyhlášených Státní plánovací komisí popř. i jiný způsob v případech, kdy přepočet velkoobchodních cen byl prováděn tzv. tradičním způsobem podle výjimky projednané se Státní plánovací komisí.

Pro přepočet hrubého důchodu (zisku) se přecení objem tržeb a výkonů (bez daně z obratu) a materiálové a jiné náklady (s výjimkou položek nakupovaných za maloobchodní ceny), zahrnuté do návrhu plánu na rok 1967.

Přepočet se provede podle položek stanovených v návaznosti na indexy změn velkoobchodních cen schválených a vyhlášených pro skupiny nebo nadskupiny výrobků nebo pro výrobní obory.

Přepočet zásob bude proveden podle stejných zásad jako přepočet tržeb a nákladů.

Plán investiční výstavby se pro provedení přepočtu rozčlení na stavební práce, dodávky strojů a zařízení a na projektové a průzkumné práce. Jiné investice se nepřepočítávají. Přepočet se provede pomocí konkrétních indexů změn cen stanovených pro jednotlivé skupiny stavebních a strojních investic a pro změnu cen projektových a průzkumných prací.

Pro přepočet odpisů se základna pro výpočet odpisů rozčlení na budovy a stavby, stroje a zařízení a přecení pomocí globálních indexů, a to:

u budov a staveb indexem 1,19 vyjadřujícím změnu velkoobchodních cen stavebních prací,

u strojů a zařízení indexem 1,23 odpovídajícím průměrné změně velkoobchodních cen strojírenských oborů, které se podílejí na skladbě základních prostředků.

Z přepočtené pořizovací ceny základních prostředků se sazbami použitými při výpočtu odpisů ve starých cenách vypočtou nové odpisy. Jejich vzájemným porovnáním se vyčíslí cenový rozdíl.

Změna odpisových sazeb, převod základních prostředků do drobných a krátkodobých předmětů apod. se považují za metodický vliv.

Přestavbou velkoobchodních cen byly některé náklady dosud financované účelově a bezprostředně související s výrobou zakalkulovány do nových velkoobchodních cen. V důsledku toho odpadá potřeba jejich financování ze státního rozpočtu a vliv této úpravy se promítne jako cenová změna ve formuláři F — 7.

Úpravou velkoobchodních cen dochází k podstatnému odstranění dotací k cenám. Objem těchto dotací na rok 1967 v metodice roku 1968 se vypočte sazbami schválenými pro rok 1966. U dotací stanovených pevnou částkou v Kčs celkem se objem dotací stanoví ve stejném poměru k dané základně pro jejich propočet jako v r. 1966.

Pokud definitivní nákupní ceny zemědělských výrobků se budou odchylovat od nákupních cen uvažovaných v kalkulacích zpracovatelských popř. nákupních podniků, vyčíslí tyto podniky rozdíl jako zavedení intervencí k nákupním cenám (v případě, že definitivní nákupní cena převyšuje v kalkulaci uvažovanou nákupní cenu) nebo jako cenový přetržek (v opačném případě).

Na požadavek kontrolních orgánů musí být organizace schopna doložit zjištěné cenové rozdíly.

Vzhledem k tomu, že přepočet státního rozpočtu a finančních plánů se provádí bez vzájemného bilancování cenových rozdílů, doloží ústřední orgány a jim podřízené organizace vykázané cenové rozdíly přepočtem, který bude tvořit přílohu formulářů návrhu finančního plánu.

Propočet bude zahrnovat v položkách podle výrobních oborů údaje ve starých a nových cenách a index vycházející z provedeného přecenění. Použité indexy budou na všech stupních řízení porovnány s indexy stanovenými pro provedení cenové přestavby a podstatnější rozdíly budou komentovány.

Za tvorbu hrubého důchodu (zisku) bude propočet zdůvodňující cenové rozdíly obsahovat:

Propočet k plánu investiční výstavby bude obsahovat rozčlenění plánu na:

stavební investice celkem

strojní investice celkem

průzkumné a projektové práce celkem.

Podniky Ústředního svazu výrobních družstev vyhotoví a předloží svým nadřízeným orgánům zdůvodnění cenových rozdílů. Za materiálové a jiné náklady a za plán investiční výstavby. Za tržby a výkony vypracují zdůvodnění jen v odvětvích, v nichž výroba a výkony nejsou zařazeny ve volné tvorbě cen a přepočet je prováděn podle vyhlášených indexů změn velkoobchodních cen.

Zdůvodňující propočty nebudou sumarizovány a zůstanou soustředěny u Ústředniho svazu výrobních družstev jako podkladový materiál pro objasnění cenových změn.

Ústřední orgány, které provedly přepočty plánu tvorby hrubého důchodu (zisku) na rok 1966 podle pokynů ministerstva financí a Stání plánovací komise čj. MF-113/37 482/1966 a čj. SPK 103 503/66, pro ověření úpravy velkoobchodních cen a jejich dopadů do výsledku hospodářských organizací za rok 1966, neprovádějí zdůvodňující propočet cenových rozdílů podle bodu 2.

Zdůvodnění cenových rozdílů za tvorbu hrubého důchodu (zisku) provedou ústřední orgány porovnáním indexů změn cen vyplynuvších z přepočtu plánu na rok 1967 s indexy z přepočtu plánu na rok 1966, podle jednotlivých položek plánu tvorby hrubého důchodu (zisku) a podstatnější rozdíly zdůvodní v komentáři.

Přepočet daně z obratu provedou ústřední orgány a jim podřízené organizace na formulářích finančního plánu pro propočet daně z obratu podle starých i nových cen, obchodního rozpětí a podle sazebníků daně a předpisů o dani z obratu platných do 31. 12. 1966 a od 1. 1. 1967.

K návrhu přepočtu daně z obratu bude připojen propočet zdůvodňující výši cenového rozdílu vyplynuvšího ze změn velkoobchodních cen, ze změn obchodního rozpětí, odbytových přirážek nebo srážek, popř. z ostatních změn.

Plátci daně z obratu předloží návrh přepočtu daně z obratu místně příslušnému finančnímu odboru okresního národního výboru ve stejných lhůtách, v jakých předkládají návrh plánu svému nadřízenému orgánu. Zemědělské nákupní a zásobovací podniky předloží úhrnný propočet daně za všechny své závody místně příslušnému finančnímu odboru okresního národního výboru.

Finanční odbory okresních národních výborů projednají přepočet daně z obratu s plátci daně z obratu a případné rozpory oznámí výrobní hospodářské jednotce nadřízené plátci daně z obratu a krajskému národnímu výboru.

Rozdíly z přepočtu plánu daně z obratu, u nichž nedošlo k dohodě mezi plátci daně z obratu a finančními odbory národních výborů, předloží ústřední orgány a krajské národní výbory ministerstvu financí a Státní plánovací komisí ve stejných termínech a počtech vyhotovení jako ostatní části finančního plánu.

Krajské národní výbory na Slovensku předloží tyto rozdíly též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance.