Silničním provozem se rozumí provoz na pozemních komunikacích ¹ (dále jen "silnice"). Každý účastník silničního provozu zejména řidiči motorových a nemotorových vozidel, řidiči tramvají a chodci, je povinen přispět k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, zejména

Osoba, která pro svůj věk nebo pro tělesnou nebo duševní vadu by mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí se zúčastnit silničního provozu, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo, např. je-li taková osoba doprovázena průvodcem nebo užívá-li nevidomá osoba bílé hole.

Řidičem se pro účely této vyhlášky rozumí osoba, která řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj.

Řidičem může být jen osoba tělesně i duševně schopná, která je obeznámena v potřebném rozsahu s ovládáním vozidla a s předpisy o silničním provozu; řidič motorového vozidla nebo tramvaje je povinen mít u sebe příslušný řidičský průkaz ³ a doklady předepsané pro provoz vozidla.

Řidič smí předat řízení vozidla jen řidiči, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.

Nemůže-li vozidlo bezpečně ovládat jen řidič (např. při přepravě dlouhého nákladu apod.) nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu (např. při jízdě se zemědělským pracovním strojem po silnici, s vozidlem určeným k čištění, udržování nebo opravování silnice apod.), musí se přibrat potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob nebo jinak zajistit bezpečnost silničního provozu.

Řidič je povinen zejména

Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů před jízdou a během jízdy. Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje, léků, únavou, nevolností, úrazem nebo nemocí. Při důvodném podezření z požití alkoholického nápoje je řidič povinen na výzvu příslušníka Veřejné bezpečnosti podrobit se orientační dechové zkoušce, zda není ovlivněn alkoholem a podle výsledků této zkoušky i lékařskému vyšetření a odběru krve. Lékařskému vyšetření a odběru krve je řidič povinen se podrobit i bez předchozí orientační dechové zkoušky, je-li zřejmé, že požil alkoholický nápoj. Řidiči motorového vozidla, jehož schopnost k řízení je snížena, nebo který odmítne podrobit se orientační dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření anebo bezdůvodně odmítne odběr krve, se zadrží řidičský průkaz a popř. se rozhodne o jeho odnětí. ⁵

Zjistí-li řidič během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1, je povinen závadu odstranit na místě; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do místa, kde lze závadu odstranit. Vždy však je řidič povinen neprodleně učinit taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu.

Řidič motocyklu nesmí za jízdy kouřit. Řidič motocyklu, který není opatřen ochranným štítem, je povinen chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem (např. brýlemi apod.); brýle smí sejmout, jen byla-li jimi bezpečnost jízdy snížena (např. při sněžení, v dešti apod.). Řidič motocyklu o objemu válců vyšším než 50 cm3 je povinen užívat za jízdy řádně upevněné ochranné přilby; ode dne, který určí ministr vnitra, vztahuje se tato povinnost i na spolujezdce na druhém sedle motocyklu za jízdy mimo obec.

Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pasy, a osoby sedící vedle něho jsou povinni za jízdy mimo obec připoutat se těmito pasy.

Provozovatel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu a nesmí přikázat ani dovolit, aby vozidla bylo užito k jízdě, nesplňuje-li vozidlo podmínky stanovené v § 3 odst. 1 a náklad podmínky stanovené v § 34.

Provozovatel motorového vozidla je povinen na výzvu dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti dostavit se s vozidlem k technické prohlídce.

Provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky stanovené v § 2 odst․ 2. Odpovídá také za to, že vozidlo má potřebný počet dalších osob podle ustanovení § 2 odst. 4.

Řidič a provozovatel vozidla jsou povinni poskytnout za náhradu ⁶ vozidlo na nezbytnou dobu příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména pro stíhání osoby podezřelé z trestné činnosti, nebo k jízdě na místo dopravní nehody anebo živelní pohromy.

K účelům uvedeným v odstavci 1 se nesmějí vyžadovat vozidla označená značkou CD nebo vozidla, která plní zvláštní naléhavé úkoly.

Nebrání-li tomu vážné důvody, může vyžádané vozidlo řídit řidič, který je k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytl.

Na silnici se jezdí vpravo. Nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, je řidič povinen jet, zejména na nepřehledném nebo jinak nebezpečném místě anebo při pomalé jízdě, při pravém okraji vozovky.

Vlevo smí řidič jet, jen je-li to nutné k předjíždění nebo k objíždění překážky, zejména stojícího vozidla anebo brání-li jízdě vpravo zvláštní okolnosti a neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu.

Vjet na krajnici ⁷ smí řidič motorového vozidla nebo vozka, jen je-li to nezbytně nutné; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.

Je-li řidič povinen podle dalších ustanovení dát přednost v jízdě druhému vozidlu, je povinen tak učinit vždy na takovou vzdálenost a takovým způsobem, aby řidič druhého vozidla nemusel náhle měnit směr jízdy nebo náhle snížit rychlost jízdy.

Řidič motorového vozidla o celkové váze ⁸ vyšší než 3500 kg a řidič traktoru jsou povinni jet ze svahu vždy se zařazeným rychlostním stupněm. Řidiči ostatních motorových vozidel jsou povinni tak učinit, vyžaduje-li to bezpečnost jízdy s ohledem na okolnosti, zejména stavební stav a povahu silnice ⁹ .

Řidič motorového vozidla smí užívat sněhových řetězů, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou vrstvou. Dopravní značkou "Jiný příkaz" (č. 54) s nápisem "Sněhové řetězy" se může stanovit povinné užívání sněhových řetězů; tato povinnost neplatí pro motorová vozidla opatřená pneumatikami s protismykovými hroty.

Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku smí řidič jet vpravo nebo vlevo; přitom je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti a brát ohled zejména na osoby, které jsou na ostrůvku. Je-li ostrůvek umístěn uprostřed vozovky s provozem v obou směrech, je řidič povinen jet podél ostrůvku vpravo.

Na tramvajové koleje smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla v podélném směru vjet, jen je-li to nutné a nedonutí-li tím řidiče tramvaje snížit rychlost jízdy.

Zvýšený tramvajový pás smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla přejíždět jen v příčném směru, a to na místě k tomu přizpůsobeném.

Na silnici s vozovkou o třech jízdních pruzích se jezdí v pravém jízdním pruhu; vnitřní jízdní pruh slouží k předjíždění v obou směrech.

Na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy se jezdí v pravém jízdním pruhu. Vyžaduje-li to hustota silničního provozu, smějí řidiči motorových vozidel jet v těchto pruzích souběžně; přitom nesmějí vjet na jízdní pruhy určené pro jízdu v protisměru.

Při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého je řidič povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom je povinen dát znamení o změně směru jízdy ( § 21).

Jízdním pruhem se pro účely tohoto ustanovení rozumí část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech a více kolech v jízdním proudu za sebou.

Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit okolnostem, zejména stavebnímu stavu a povaze silnice, vzdálenosti, na kterou má rozhled a situaci vzniklé v silničním provozu. Řidič je povinen včas snížit rychlost jízdy, popř. zastavit, vyžadují-li to okolnosti, které může předvídat.

V obci v době od 5 do 23 hodin smí jet řidič motorového vozidla rychlostí nejvýše 50 km za hodinu. Začátek obce je označen dopravní značkou "Místní tabule" (č. 71) a konec obce dopravní značkou "Konec omezené rychlosti" (č. 37b) s číslicí "50".

V obci v době od 23 do 5 hodin není rychlost jízdy omezena; to však neplatí pro řidiče motorového vozidla o celkové váze vyšší než 3500 kg a řidiče motocyklu, kteří smějí jet rychlostí nejvýše 80 km za hodinu. Je-li však v obci dopravní značkou "Omezená rychlost" (č. 37a) stanovena rychlost jízdy nižší než 50 km za hodinu, nesmí řidiči tuto rychlost překročit ani v době od 23 do 5 hodin.

Mimo obec smí jet řidič motorového vozidla o celkové váze vyšší než 3500 kg a řidič motocyklu rychlostí nejvýše 80 km za hodinu; toto ustanovení neplatí pro ty autobusy, v nichž se nesmějí přepravovat stojící osoby.

Řidič je povinen zachovávat, zejména s ohledem na rychlost jízdy, stavební stav a povahu silnice, takovou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popř. zastavit, sníží-li náhle řidič jedoucí před ním rychlost jízdy nebo náhle zastaví.

Řidič nesmí bez naléhavého důvodu náhle snížit rychlost jízdy nebo náhle zastavit, ohrozil-li by v jízdě vozidla jedoucí za ním.

Za tramvají, která zastavila v zastávce bez nástupního ostrůvku, jsou ostatní řidiči povinni zastavit; jsou-li v zastávce dvě tramvaje, jsou povinni zastavit za druhou tramvají. V jízdě smějí řidiči pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již nastupující nebo vystupující cestující.

Řidič, který nehodlá předjet tramvaj nebo tak nemůže učinit pro rozměry svého vozidla, je povinen jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby nebránil v předjíždění jinému vozidlu.

Jedoucí motorové nebo nemotorové vozidlo se předjíždí vlevo. Řidič smí předjíždět, jen

Úmysl předjet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (- 21). Při předjíždění je řidič povinen dodržovat dostatečný boční odstup od předjížděného vozidla. Před vozidlo nebo vozidla, která předjel, se řidič smí zařadit teprve tehdy, nedonutí-li jejich řidiče snížit rychlost jízdy.

Předjížděný řidič je povinen uhnout co nejvíce k pravému okraji vozovky a nesmí zvyšovat rychlost jízdy.

Vozidlo odbočující vlevo, vyjíždějící ze silnice vlevo, otáčející nebo zajíždějící k levému okraji jednosměrné silnice, se smí předjíždět jen vpravo, a to jen není-li již pochybnosti o směru jeho jízdy; přitom nedává předjíždějící řidič znamení o změně směru jízdy.

Tramvaj se předjíždí vpravo; přitom nedává předjíždějící řidič znamení o změně směru jízdy.

Za předjíždění se nepovažuje, jede-li řidič v jednom jízdním pruhu rychleji než řidič v druhém jízdním pruhu.

Předjíždění je zakázáno:

Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou "Zákaz předjíždění" (č. 38a), nesmí řidič předjíždět motorové vozidlo s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku. Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou "Zákaz předjíždění pro nákladní automobily" (č. 39a), nesmí řidič nákladního automobilu o celkové váze vyšší než 3500 kg předjíždět motorové vozidlo s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku.

Při odbočování je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti. Na křižovatce s provozem řízeným příslušníkem Veřejné bezpečnosti, orgánem vojenské pořádkové služby nebo světelnými znameními (dále jen "křižovatka s řízeným provozem") je odbočující řidič motorového nebo nemotorového vozidla povinen dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky.

Úmysl odbočit je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (- 21). Při přepravě dlouhého nákladu je řidič povinen podle potřeby zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Při odbočování vpravo je řidič povinen jet co nejblíže při pravém okraji vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla. Musí-li řidič před odbočováním vpravo zajet k středu vozovky, popř. až do její levé poloviny, je povinen tak učinit včas a s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním; přitom dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo (- 21).

Tramvaj, která při odbočování vpravo křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé straně a dává znamení o změně směru jízdy ( § 21), má přednost v jízdě.

Před odbočováním vlevo je řidič povinen zajet co nejblíže k středu vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla vzhledem k šířce vozovky; na jednosměrné silnici zajíždí až k levému okraji vozovky. Řidič odbočující vlevo je povinen dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, míjejí se vlevo.

Povinnost dát přednost v jízdě všem protijedoucím vozidlům (odst. 5) neplatí, přijíždějí-li tato vozidla po vedlejší silnici a řidič odbočující vlevo po hlavní silnici.

Při provozu ve dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy se zařadí řidič jedoucí přímo a řidič odbočující vpravo do pravého a řidič odbočující vlevo do levého jízdního pruhu. Není-li na křižovatce možno odbočit vlevo nebo je-li to místní úpravou zakázáno, řadí se řidič jedoucí přímo do levého a řidič odbočující vpravo do pravého jízdního pruhu.

Při provozu ve třech jízdních pruzích v jednom směru jízdy se zařadí řidič odbočující vpravo do pravého, řidič jedoucí přímo do středního a řidič odbočující vlevo do levého jízdního pruhu.

Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jízdnímu pruhu, do kterého se před křižovatkou zařadil.

Ustanovení § 8 odst. 4 platí obdobně.

Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší silnici je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici. Vedlejší silnicí je silnice označená dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" (č. 22a) nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. 23) anebo "Kruhový objezd" (č. 50); hlavní silnicí je silnice označená dopravní značkou "Křižovatka s vedlejší silnicí" (č. 4) nebo "Hlavní silnice" (č. 56a).

Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava.

Při odbočování vlevo platí ustanovení § 13 odst. 5 a 6.

Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat za křižovatkou v jízdě, takže by byl nucen zastavit v křižovatce a znemožňoval by tím provoz v příčném směru.

Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. 23) je řidič povinen zastavit před příčnou čarou souvislou s nápisem STOP (č. 6b); kde této čáry není, zastaví na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.

Ustanovení odstavců 1, 2 a 5 neplatí na křižovatce s řízeným provozem.

Při vjíždění na silnici

Při vyjíždění ze silnice na polní nebo lesní cestu anebo na místa uvedená v odstavci 1 platí ustanovení o odbočování ( § 13). Řidič vyjíždějící ze silnice vlevo je povinen před dáním znamení o změně směru jízdy se přesvědčit, není-li předjížděn vlevo; je-li již předjížděn, je povinen dát přednost v jízdě předjíždějícímu vozidlu.

Nemá-li řidič při vjíždění nebo při vyjíždění náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné vjetí nebo vyjetí pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Vozidla a pracovní stroje vjíždějící na silnici se musí předem očistit, aby neznečišťovaly silnici. Dojde-li přesto k znečištění, je povinen silnici neprodleně očistit řidič nebo organizace, jejíž pracovník závadu způsobil; není-li neprodleně možné, jsou povinni znečištěnou silnici označit na dobu nezbytně nutnou jako překážku silničního provozu ( § 28 odst. 3).

Při otáčení a couvání je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti; nemá-li náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Při otáčení mimo křižovatku je řidič povinen tam, kde motorová a nemotorová vozidla jedoucí za ním mohou vzhledem k šířce vozovky bezpečně projet po jeho pravé straně, zajet co nejblíže k středu vozovky a dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Úmysl otáčet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy ( § 21). Nemůže-li řidič tímto způsobem otočit, je povinen zajet k pravému okraji vozovky a dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v obou směrech; přitom nedává znamení o změně směru jízdy.

Při otáčení na křižovatce platí ustanovení o odbočování ( § 13) a ustanovení o přednosti v jízdě na křižovatce. ( § 15).

Při couvání je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům; to platí i tehdy, musí-li couvat při otáčení.

Otáčení a couvání je zakázáno:

Zastavením se pro účely tohoto ustanovení rozumí uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení věcí; uvedení vozidla do klidu nad tuto dobu je stáním.

Řidič smí zastavit a stát jen na místě, kde nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména provoz tramvají. Zastavit a stát smí řidič jen v jednom proudu vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji silnice; na jednosměrné silnici smí zastavit a stát vpravo i vlevo. Vždy však musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh. Jízdním pruhem se pro účely tohoto ustanovení rozumí část vozovky široká nejméně 3 m.

Řidič je povinen zastavit a stát rovnoběžně s okrajem silnice; neohrozí-li bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, smí v obci zastavit a stát i kolmo nebo šikmo k okraji silnice. Vodorovnými dopravními značkami se může zastavení a stání upravit odchylně, např. uprostřed silnice, zcela nebo zčásti na chodníku apod. Při zastavení a stání je řidič povinen dbát, aby neznemožňoval ostatním řidičům odjetí a aby co nejlépe využil místa.

Zařazuje-li se řidič, který zastavil nebo stál, do proudu jedoucích vozidel, je povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím týmž směrem; přitom nedává znamení o změně směru jízdy. Řidiči těchto vozidel jsou však v obci povinni umožnit řidiči autobusu veřejné hromadné dopravy osob nebo řidiči trolejbusu odjetí ze zastávky, a to snížením rychlosti jízdy, popř. zastavením; přitom je řidič autobusu nebo trolejbusu povinen dbát zvýšené opatrnosti, dát znamení o změně směru jízdy ( § 21) a nesmí donutit řidiče jedoucí týmž směrem k náhlému zastavení.

Zastavení a státní je zakázáno:

Na silnicích označených dopravní značkou "Silnice I. třídy" (č. 72a, 72b) je mimo obec zakázáno stání bez naléhavého důvodu; na ostatních silnicích (s výjimkou polních a lesních cest) platí tento zákaz za snížené viditelnosti. V obcích je stání zakázáno na silnicích, jimiž probíhá vnější nebo vnitřní okruh ( § 38 odst. 3). Tento zákaz neplatí, stojí-li vozidlo na odstavném pruhu.

Musí-li řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem, z naléhavého důvodu stát na silnici mimo obec, je povinen, vyžadují-li to okolnosti, zejména na nepřehledném místě nebo za snížené viditelnosti, umístit jej ve vzdálenosti nejméně 50 m za vozidlem.

Kde je umístěna dopravní značka "Střídavé stání" (č. 48), platí zákaz stání na straně s číslicí I ve dnech s lichým datem a na straně s číslicí II ve dnech se sudým datem. Doba pro střídání se stanoví na dobu od 19 do 21 hodin.

Otvírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něj, se smí, jen není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob.

Před železničním přejezdem je řidič povinen počínat si zvlášť opatrně a přesvědčit se, zda může na něj vjet.

Vjíždět na železniční přejezd je zakázáno

Řidiči se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, v kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu ve více jízdních pruzích, smějí řidiči přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu. Řidič, který je za okolností uvedených v odstavci 2 na železničním přejezdu, je povinen jej okamžitě opustit.

Řidič autobusu s cestujícími, řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložné ploše více než šest osob a řidič traktoru s nákladním přívěsem, na jehož ložné ploše se přepravují osoby, je povinen zastavit před železničním přejezdem na takovém místě, odkud má na železniční trať náležitý rozhled. Řidiči ostatních vozidel jsou povinni již od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu.

Řidič motorového vozidla nesmí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň nebo jet bez zařazeného rychlostního stupně.

Ustanovení této vyhlášky platná pro železniční přejezdy se vztahují též na železniční přejezdy označené dopravní značkou "Vlečkový přejezd" (č. 21) s výjimkou ustanovení odstavce 4 a § 12 odst. 7 písm. c).

Znamení o změně směru jízdy je řidič povinen dát kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky vždy tehdy, mění-li směr jízdy nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu.

Znamení je řidič povinen dát včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním.

Znamení dává řidič ukazatelem směru jízdy. Při poruše tohoto zařízení nebo není-li vozidlo, vzhledem k své povaze, jím vybaveno, dává řidič za normální viditelnosti znamení upažením. Není-li znamení dávané ukazatelem směru jízdy nebo upažením dostatečně viditelné (např. pro šířku nákladu apod.), musí se znamení dát jiným zřetelným způsobem, např. způsobilou a náležitě poučenou osobou apod. Jinak je řidič povinen dát přednost v jízdě i vozidlům jedoucím za ním.

Za snížené viditelnosti smí řidič nebo jiná osoba dávat znamení upažením, jen jede-li po silnici dostatečně osvětlené veřejným osvětlením. Jinak je řidič povinen dát přednost v jízdě i vozidlům jedoucím za ním.

Znamení dávané ukazatelem směru jízdy ponechá řidič během celého úkonu; znamení upažením dává jen před započetím úkonu.

Jedoucí motorové vozidlo musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena dálková nebo tlumená světla, obrysová světla, koncová světla a světlo zadní státní poznávací značky; je-li vozovka dostatečně osvětlena veřejným osvětlením, je řidič povinen jet s tlumenými světly.

Řidič vozidla je povinen, zejména upozorňuje-li řidič protijedoucího vozidla přepínáním dálkových a tlumených světel, že je oslněn, ztlumit včas před setkáním s protijedoucím vozidlem dálková světla a snížit rychlost jízdy, aby jízda byla bezpečná; je-li řidič oslněn, je povinen zastavit. Dálková světla se musí ztlumit také před setkáním s pochodujícím útvarem nebo mohl-li by být oslněn strojvedoucí vlaku, řidič železničního vozidla anebo řidič plavidla.

Řidič motorového vozidla je povinen ztlumit dálková světla, mohl-li by oslnit řidiče motorového vozidla jedoucího před ním.

Řidič motorového vozidla, který zastavil před železničním přejezdem, smí rozsvítit jen obrysová světla; motorové vozidlo, které obrysová světla nemá, smí mít rozsvícena jen tlumená světla.

Světel do mlhy smí řidič užívat jen v mlze nebo při sněžení, a to vždy současně s tlumenými světly nebo s obrysovými světly; neužije-li světel do mlhy, musí rozsvítit tlumená světla.

Jedoucí nebo vedené jízdní kolo musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno vpředu jedno neoslňující bílé světlo; kromě toho musí mít vzadu červené odrazové sklo. Jízdní kolo, které je povinně vybaveno vzadu svítilnou s červeným světlem, musí mít rozsvíceno toto světlo.

Ostatní jedoucí nemotorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno alespoň jedno neoslňující bílé světlo viditelné zpředu i zezadu; vzadu musí mít alespoň jedno červené odrazové sklo.

Není-li vozidlo stojící na silnici mimo parkoviště za snížené viditelnosti dostatečně osvětleno veřejným osvětlením, musí se osvětlit na straně k středu vozovky alespoň jedním světlem viditelným zpředu i zezadu; toto světlo nesmí být umístěno dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla.

Zůstane-li motorové vozidlo při čerpání pohonných hmot na silnici, zajíždí řidič k čerpací stanici ve směru jízdy. K čerpací stanici mimo silnici se smí zajíždět z obou směrů jízdy; přitom platí ustanovení o vjíždění na silnici a vyjíždění z ní ( § 16).

Řidič se nesmí u čerpací stanice vzdalovat od motorového vozidla; řidiči i přepravovaným osobám je zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor. Při čerpání pohonných hmot je řidič povinen zastavit motor vozidla a vypnout zapalování a benzínové nebo naftové topení vozidla.

Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.

Motorové vozidlo se nesmí vléci na laně kratším než 2,50 m a delším než 6 m; užije-li se spojovací tyče, smí být i kratší než 2,50 m. Tato spojnice se musí označit, aby byla viditelná (např. červenou látkou apod.). Za snížené viditelnosti musí mít vlečené motorové vozidlo rozsvíceno stanovené osvětlení ( § 23).

Motorové vozidlo se smí vléci, jen má-li v pořádku řízení a je-li obsazeno řidičem, který má u sebe příslušný řidičský průkaz; motorové vozidlo vlečené na laně musí mít kromě toho účinné brzdy. Řidiči obou vozidel jsou povinni předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy. Tato ustanovení neplatí, je-li motorové vozidlo vlečeno pomocí zvláštního zařízení (např. vyprošťovací podvozek, jeřáb apod.)

Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno; smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Motorové vozidlo s přívěsem nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení, autobus nebo nákladní automobil se smějí vléci jen bez přepravovaných osob. Motocykl bez postranního vozíku se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.

Příslušník Veřejné bezpečnosti může řidiči na nezbytně nutnou dobu zakázat jízdu nebo přikázat mu směr jízdy, vyžaduje-li to plynulost silničního provozu.

Vyžaduje-li to plynulost silničního provozu, zejména na silnicích s hustým rekreačním provozem, může se dopravní značkou "Zákaz vjezdu vyznačených vozidel" (č. 33) zakázat jízda některých druhů vozidel.

Zákaz jízdy podle odstavce 2 se nevztahuje na vozidla s právem přednostní jízdy ( § 27), na vozidla v mezinárodní přepravě, na vozidla ozbrojených sil a ozbrojených sborů a na vozidla užitá při živelní pohromě.

Řidiči vozidel požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby, ozbrojených sil a ozbrojených sborů nemusí dodržovat ustanovení této vyhlášky, vyžaduje-li to nezbytně plnění jejich zvláštních úkolů, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu a upozorňují-li na sebe způsobem uvedeným v odstavci 2; vždy jsou však povinni uposlechnout pokynů příslušníka Veřejné bezpečnosti.

Řidiči vozidel požární ochrany užívají zvukového znamení "Hoří!" doplněného červenými světly; řidiči ostatních vozidel užívají zvukového znamení s pronikavým tónem (sirénou) doplněného modrými světly.

Ostatní řidiči jsou povinni uvolnit vozidlům uvedeným v odstavci 1 cestu a je-li to nutné k bezpečnému projetí, i zastavit.

Překážkou silničního provozu se rozumí vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Překážkou může být zejména vozidlo opuštěné na místě, kde je zakázáno zastavení nebo stání, neosvětlené vozidlo za snížené viditelnosti, nepojízdné vozidlo nebo poškozená anebo znečištěná silnice.

Překážka silničního provozu se musí neprodleně odstranit. O její odstranění je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil. Neučiní-li tak nebo nemůže-li tak učinit anebo byla-li překážka způsobena bez lidského zásahu, odstraní ji orgány, kterým přísluší správa silnice. Je-li znám ten, kdo překážku způsobil, odstraní se překážka na jeho náklad.

Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, musí se označit tak, aby ji účastníci silničního provozu mohli včas zpozorovat, např. příslušnou dopravní značkou, červeným praporkem apod., za snížené viditelnosti červeným světlem. Povinnost označit překážku mají osoby uvedené v odstavci 2, které jsou také povinny ohlásit ji příslušníku Veřejné bezpečnosti.

Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen

Poskytnout podle svých schopností potřebnou první pomoc a neprodleně přivolat odbornou pomoc a prokázat na požádání postižené osoby svou totožnost je povinen každý účastník nehody.

Dojde-li při nehodě k usmrcení, k ublížení na zdraví nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě částku 1000 Kčs, jsou účastníci nehody povinni

Řidič zodpovídá za počet přepravovaných osob a za to, že tyto osoby neohrozí svým chováním bezpečnost silničního provozu; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly ohroženy, např. na stupátkách, na karosérii apod.

V motorovém vozidle určeném pro přepravu osob, v osobním dodávkovém automobilu, v osobním přívěsu a v postranním vozíku motocyklu se smějí přepravovat osoby až do váhy užitečného zatížení vozidla; přitom nesmí počet osob starších 15 let převyšovat počet povolených míst. Při přepravě osob mladších 15 let nesmí být řidič omezován v bezpečném ovládání vozidla. Tato ustanovení platí i při přepravě osob v kabině pro řidiče nákladního nebo dodávkového automobilu anebo traktoru.

V dodávkovém automobilu se smějí v prostoru pro náklad přepravovat nejvýše čtyři osoby starší 15 let; při přepravě osob s nákladem nesmí být ohrožena jejich bezpečnost.

Na druhém sedle motocyklu se smí přepravovat osoba starší 7 let, byla-li při schválení technické způsobilosti motocyklu taková přeprava povolena a je-li motocykl opatřen stupačkami. Přepravovat osobu na nádrži na palivo nebo mezi řidičem a spolujezdcem je zakázáno. Boční posaz spolujezdce je povolen jen na skútru.

Na ložné ploše nákladního automobilu s výjimkou nákladního automobilu se sklápěcí karosérií se smí bez povolení přepravovat nejvýše šest osob starších 15 let určených k naložení nebo složení nákladu; při přepravě osob s nákladem nesmí být ohrožena jejich bezpečnost. Přeprava osob na ložné ploše ostatních motorových vozidel a na ložné ploše nákladního přívěsu je zakázána.

Cestující autobusu veřejné hromadné dopravy osob, trolejbusu nebo tramvaje (dále jen "veřejný dopravní prostředek"), je povinen chovat se při čekání na veřejný dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy a při vystupování tak, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména nesmí za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku a nastupovat nebo vystupovat mimo zastávku bez povolení pracovníka dopravního podniku. Cestující je povinen uposlechnout pokynů pracovníka dopravního podniku. Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvodu, aby cestující na pokyn tohoto pracovníka vystoupili nebo nastoupili mimo zastávku a při tom vstoupili do vozovky, je tento pracovník oprávněn zastavovat vozidla.

Řidič veřejného dopravního prostředku se nesmí za jízdy bavit s jinými osobami, jíst pít a kouřit, otvírat dveře před úplným zastavením vozidla a vpouštět cestující do kabiny nebo do prostoru vyhrazeného pro řidiče.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na nepravidelnou přepravu veřejnými dopravními prostředky nebo autobusy neveřejné, tj. závodové a podobné přepravy. Za pořádek ve vozidle, kterým se přepravují účastníci zájezdu, zodpovídá vedoucí zájezdu.

Podrobnosti o přepravě osob veřejnými dopravními prostředky upravují zvláštní předpisy. ¹⁰

Zastávky veřejného dopravního prostředku lze zřídit jen tam, kde to neohrožuje bezpečnost a plynulost silničního provozu; k zřízení zastávky je třeba předchozího souhlasu okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti. Na území hlavního města Prahy a v místech, která stanoví ministr vnitra, postačí předchozí projednání s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

Přepravovat na ložné ploše nákladního automobilu více než šest osob je dovoleno, jen je-li to nezbytně nutné k splnění hospodářských úkolů a nelze-li užít vozidla určeného k přepravě osob, a to na povolení okresního národního výboru; povolení musí mít řidič u sebe. Okresní národní výbor může povolení vydat pro jednotlivou přepravu nebo na určitou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců. K přepravě se smí užít jen nákladního automobilu, jehož technickou způsobilost přezkoušel okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti a od přezkoušení neuplynulo více než šest měsíců.

Počet osob nesmí překročit u nákladního automobilu o užitečném zatížení

Přepravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se a vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla; za to zodpovídá vedoucí, kterého určí osoba zodpovědná za provoz vozidla z přepravovaných osob.

Rychlost jízdy nákladního automobilu hromadně přepravujícího osoby nesmí překročit 50 km za hodinu. V povolení vydaném podle odstavce 1 se mohou stanovit další potřebné podmínky.

Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na hromadnou přepravu osob na ložné ploše nákladního automobilu civilní obrany, Lidových milic a požární ochrany, nákladního automobilu plnícího výcvikové úkoly Svazu pro spolupráci s armádou, a na přepravu osob při živelní pohromě. Na nákladní automobily přepravující výlučně příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů se nevztahují ustanovení odstavců 1, 2, a 4.

Na ložné ploše nákladního přívěsu traktoru je dovoleno přepravovat osoby jen na pracoviště a zpět a jen je-li to nezbytně nutné k splnění hospodářských úkolů. K přepravě se nesmí užít nákladního přívěsu se sklápěcí karosérií a nákladního dvoukolového přívěsu.

Přepravě podle odstavce 1 se musí dodržet tyto podmínky:

Váha nákladu nesmí převyšovat užitečné zatížení vozidla. Náklad se musí na vozidle řádně umístit a upevnit, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, neznečišťoval nebo nepoškozoval silnici, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval předepsané osvětlení, odrazová skla a poznávací značky vozidla; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu (např. plachta, řetězy, lana apod.). Předměty, které lze snadno přehlédnout (např. jednotlivé tyče, roury apod.), nesmějí po straně vyčnívat.

Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 metr, musí se přečnívající konec nákladu označit červeným praporkem rozměrů nejméně 30 cm x 30 cm, za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílým odrazovým sklem a vzadu červeným světlem a červeným odrazovým sklem. Přečnívá-li náklad do strany u motorového vozidla vnější okraj obrysových světel více než o 40 cm, u nemotorového vozidla okraj vozidla více než o 40 cm, musí se přečnívající konec nákladu označit červeným praporkem rozměrů nejméně 30 cm x 30 cm, za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílým odrazovým sklem a vzadu červeným světlem a červeným odrazovým sklem. Odrazová skla se smějí umístit nejvýše 120 cm nad zemí. Povinnost označit náklad přečnívající vozidlo do strany praporky neplatí pro vozidla přepravující zemědělské výrobky; za snížené viditelnosti se může užít světel nebo odrazových skel.

Nakládat a skládat náklad na silnici je dovoleno, jen nelze-li to bez zvláštních obtíží provést mimo silnici (např. ve dvoře, v průjezdu apod.). Složení a naložení nákladu na silnici se musí provést co nejrychleji.

Vozidlo přepravující hořlavý nebo výbušný náklad se musí označit snímatelným nápisem "Nebezpečný náklad" provedeným v barvě odlišné od barvy karosérie vozidla; nápis se musí sejmout, nepřepravuje-li vozidlo nebezpečný náklad. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

Podrobnosti o přepravě nebezpečných nákladů upravují zvláštní předpisy. ¹¹

V silničním provozu se užívají

Svislé dopravní značky jsou

Vodorovné dopravní značky se tvoří zejména podélnými nebo příčnými čarami souvislými nebo přerušovanými; v obci se může přerušovaná čára výjimečně tvořit hřeby nebo podobným způsobem.

Podélnou čáru souvislou (č. 1a) nebo dvojitou podélnou čáru souvislou (č. 1b) nesmí řidič přejíždět a ani náklad nesmí přes tuto čáru přesahovat, není-li to nutné k vyjíždění ze silnice nebo k objíždění překážky.

Podélnou čáru přerušovanou (č. 2) smí řidič přejíždět při zachování pravidel silničního provozu.

U podélné čáry souvislé doplněné čarou přerušovanou (č. 3) řídí se řidič významem čáry bližší směru jeho jízdy.

Ustanovení odstavců 4, 5 a 6 neplatí u podélné čáry souvislé nebo přerušované vyznačující okraj vozovky (č. 4).

Příčná čára přerušovaná (č. 5a) nebo příčná čára přerušovaná se symbolem "Dej přednost v jízdě!" (č. 5b) vyznačuje místo, kde řidič zastaví, je-li povinen zastavením dát přednost v jízdě na příkaz dopravní značky "Dej přednost v jízdě!" (č. 22a) nebo je-li povinen zastavit před křižovatkou s řízeným provozem.

Příčná čára souvislá (č. 6a) nebo příčná čára souvislá s nápisem STOP (č. 6b) vyznačuje místo, kde je řidič povinen zastavit na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. 23) nebo před křižovatkou s řízeným provozem.

Příčnými čarami přerušovanými (č. 7) nebo podélnými čarami typu zebra (č. 8) se vyznačuje přechod pro chodce.

Šipkami (č. 9) se vyznačuje zejména předepsaný směr nebo způsob jízdy anebo způsob řazení před křižovatkou.

Zvláštními značkami se vyznačuje parkoviště (č. 10a až 10c), parkoviště vyhrazené pro autodrožky (č. 10d), zastávka autobusů nebo trolejbusů (č. 11a) a zastávka tramvají (č. 11b).

Šikmé rovnoběžné čáry (č. 12) vyznačují prostor, do kterého je zakázáno vjíždět (např. nástupní nebo ochranný ostrůvek apod.).

Nápisy na vozovce (č. 13) poskytují jiné potřebné údaje.

Dopravními zařízeními jsou zejména světelná zařízení určená k řízení provozu, odrazovky vyznačující okraj silniční koruny, směrové desky v nebezpečných zatáčkách, dopravní kužele určené k vymezení jízdních pruhů a označení vnějších a vnitřních okruhů ( § 38 odst. 3).

V silničním provozu se smí užívat dopravních značek jen v takovém rozsahu, jak to nezbytně vyžaduje zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to podle přílohy k této vyhlášce. O druhu užitých dopravních značek a dopravních zařízení a o jejich umístění rozhoduje okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti po předchozím projednání s orgány, kterým přísluší správa silnice; na území hlavního města Prahy a v místech, která stanoví ministr vnitra, rozhodují národní výbory.

Na dopravních značkách nebo na jejich sloupcích anebo na dopravních zařízeních je zakázáno umísťovat cokoliv, co nesouvisí se značkou nebo zařízením; tento zákaz neplatí pro tabulky s evidenčním číslem mostů. V blízkosti silnice je zakázáno umísťovat jakékoliv zařízení, které by mohlo vést k záměně s dopravní značkou nebo s dopravním zařízením anebo které by je zakrývalo nebo svou úpravou jejich význam zmenšovalo anebo rozptylovalo pozornost účastníka silničního provozu způsobem ohrožujícím bezpečnost silničního provozu.

Vyžaduje-li to podle místních poměrů bezpečnost nebo plynulost silničního provozu nebo stavba, údržba anebo ochrana silnice, silniční provoz se upraví, v míře nezbytně nutné omezí nebo zastaví příslušnou dopravní značkou nebo dopravním zařízením.

O místní úpravě, s výjimkou uzavírky a objížďky, rozhoduje okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti po předchozím projednání s národním výborem a s orgány, kterým přísluší správa silnice; na území hlavního města Prahy a v místech, která stanoví ministr vnitra, rozhodující národní výbory. O povolení uzavírek a objížděk platí pro zvláštní předpisy. ¹³ O vyhrazení parkoviště pro podnik nebo organizaci rozhoduje národní výbor po předchozím projednání s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

Má-li se pro řidiče, kteří obcí jen projíždějí, určit vnější okruh, vyznačí se bílo-červeno-bílým pruhem na sloupech nadzemních vedení. Má-li se pro řidiče, kteří nejedou do středu obce, určit vnitřní okruh, vyznačí se bílo-modro-bílým pruhem. Mění-li okruh směr, užije se zvláštní tabule, na které se řidič výstižným způsobem na tuto změnu upozorní.

Vyžaduje-li práce na silnici úplné nebo částečné uzavírky silnice, označí se uzavírka podle ustanovení čl. 10 a 11 přílohy k této vyhlášce. Na práce, které nevyžadují ani částečného uzavření silnice, stačí upozornit na dobu nezbytně nutnou dopravní značkou "Práce na silnici" (č. 15) nebo červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem. Označit pracoviště je povinen ten, kdo práce provádí; zodpovědným je vedoucí pracoviště.

Pro určité úkoly, při nichž se musí užít silnice (např. při měření apod.), může krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti povolit k zajištění bezpečnosti pracovníků užívání přenosných dopravních značek. Orgány, kterým přísluší správa silnice, smějí užívat těchto značek bez povolení.

Provoz na křižovatce řídí příslušník Veřejné bezpečnosti pokyny paží a změnou postoje; přitom zpravidla užívá směrovky, kterou drží v pravé ruce.

Příslušník Veřejné bezpečnosti užívá těchto znamení:

Při začátku a skončením řízení provozu a při každé změně směru vychází příslušník Veřejné bezpečnosti ze znamení "Pozor!".

Na znamení "Stůj!" zastaví řidič před křižovatkou. Na znamení "Volno!" pokračuje řidič v jízdě; dodrží-li ustanovení o odbočování ( § 13), odbočí řidič vpravo nebo vlevo, aniž by čekal na znamení "Pozor!".

Na znamení "Pozor!" - řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě;

Má-li řidič přijíždějící z volného směru odbočit plynule vlevo, i když přijíždí řidič v protisměru, zastaví příslušník Veřejné bezpečnosti řidiče přijíždějícího v protisměru zdvižením paže ohnuté v předloktí, přičemž dlaň směřuje proti zastavovanému směru; řidiči odbočujícímu vlevo dává pokyn k plynulému odbočení druhou paží.

Je-li řidič povinen zastavit před křižovatkou, zastaví před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára přerušovaná (č. 5a, 5b) nebo souvislá (č. 6a, 6b). Kde této čáry není, tvoří hranici vnější označení přechodu pro chodce; kde ani toho není, spojnice bodů, v nichž se setkávají okraje vozovky.

Příslušník Veřejné bezpečnosti může při řízení provozu na křižovatce dávat kromě znamení uvedených v odstavci 2 a 6 jiná vhodná znamení.

Znamení dávaná příslušníkem Veřejné bezpečnosti platí obdobně i pro chodce.

Ustanovení odstavců 1 až 9 se vztahují i na řízení provozu na křižovatce orgánem vojenské pořádkové služby.

Při řízení provozu na křižovatce světelnými znameními znamená:

Má-li zelené světlo tvar jedné nebo více šipek, smí řidič při jejich rozsvícení jet jen ve směru, kterým ukazují.

Na znamení červeného nebo žlutého světla doplněného současně rozsvícenou zelenou šipkou nebo šipkami, smí řidič jet jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují; přitom je povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím ve volném směru a chodcům přecházejícím ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky. Toto ustanovení platí i tehdy, je-li světelné zařízení doplněno bílou tabulkou se zelenou šipkou nebo šipkami.

Světelná znamení uvedená v odstavci 1 platí obdobně i pro chodce. Je-li pro chodce zřízeno zvláštní světelné zařízení, smí chodec přecházet vozovku jen na zelené světlo. Červené světlo rozsvícené současně se zeleným světlem oznamuje bezprostřední změnu na červené světlo; chodec nesmí již vstupovat do vozovky.

Při řízení silničního provozu mimo křižovatku světelnými znameními znamená:

Jsou-li nad jízdními pruhy umístěna světelná zařízení, zakazuje červené světlo vjet do příslušného jízdního pruhu a zelené světlo dovoluje do něho vjet.

Dvěma přerušovanými červenými světly se vyznačuje místo, kde na silnici vjíždějí vozidla požární ochrany; na znamení těchto světel je řidič povinen zastavit před světelným zařízením.

Přerušované žluté světlo označuje místo, kde je nutno zvýšit opatrnost.

Zastavovat vozidla smějí jen

Znamení k zastavení dává příslušník Veřejné bezpečnosti, příslušník Pohraniční stráže nebo člen Pomocné stráže veřejné bezpečnosti vztyčením paže nebo červeno-bílým zastavovacím terčem, z jedoucího vozidla kýváním upažené paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem; za snížené viditelnosti dávají znamení k zastavení červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Jiné osoby nesmějí zastavovacího terče nebo červeného světla užívat.

Chodec je povinen chodit po chodníku, a to vpravo; kde není chodník, je povinen chodit po levé krajnici a kde ani této není nebo je-li neschůdná, při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe, neohrozí-li nebo neomezí-li silniční provoz.

Kde je určen pro chodce dopravní značkou "Stezka pro chodce" (č. 52) vymezený pruh nebo stezka, je chodec povinen je užívat; jiným účastníkům silničního provozu je jejich užívání zakázáno.

Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit nebo omezit provoz na chodníku, je povinen jít po levé krajnici a kde této není nebo je-li neschůdná, při levém okraji vozovky.

Chodec, který by mohl v důsledku požití alkoholického nápoje ohrozit bezpečnost silničního provozu nebo bezpečnost vlastní, se nesmí zúčastnit silničního provozu.

Chodec smí přecházet vozovku jen kolmo k směru silničního provozu, a to urychleně. Chodec je povinen předem se přesvědčit, zda lze bezpečně přejít, zejména s ohledem na vzdálenost a rychlost přijíždějícího vozidla nebo překážku, která mu brání v rozhledu.

Na přechodu pro chodce je chodec povinen přecházet v pravé polovině přechodu.

Dopravní značkou "Jiný příkaz" (č. 54) s nápisem "Přecházejte jen po přechodu" se může vyznačit úsek, kde jsou chodci povinni přecházet vozovku jen po přechodu pro chodce.

Pro chodce platí přiměřeně i ustanovení § 20 a 29.

Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na osobu, která vede psa, tlačí dětský kočárek, táhne sáňky nebo užívá ručního vozíku pro tělesně postiženou osobu.

Pro pochodující útvary (např. útvar ozbrojených sil, pohřební průvod apod.) platí přiměřeně i ustanovení § 6 až 8, 11 až 18, 20, 21, 27 a 29.

Za snížené viditelnosti se musí pochodující útvar označit vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu rovněž po obou stranách červeným světlem.

Za dodržování ustanovení odstavců 1 a 2 zodpovídá vedoucí pochodujícího útvaru.

Organizovaná skupina školní mládeže smí jít nejvýše ve dvojstupech a musí být doprovázena osobou starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na skupinu řádně dozírala. Vozovky smí skupina užít, jen nemůže-li jít po chodníku nebo po levé krajnici. Musí-li užít vozovky, řídí se skupina ustanoveními odstavců 1 až 3. Jiné skupiny školní mládeže nebo dětí nepodléhajících povinné školní docházce se řídí ustanoveními pro chodce.

Osoba, která doprovází organizovanou skupinu školní mládeže nebo skupinu dětí nepodléhajících povinné školní docházce, je oprávněna při přecházení vozovky zastavovat vozidla.

Osoba mladší 10 let smí na silnici (s výjimkou polních a lesních cest) jezdit na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na tuto osobu řádně dozírala.

Cyklista je povinen jet nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Kde je určen pro cyklisty dopravní značkou "Stezka pro cyklisty" (č. 53) vymezený pruh nebo stezka, je cyklista povinen je užívat; jiným účastníkům silničního provozu je jejich užívání zakázáno.

Cyklisté smějí jet nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky nebo krajnici jen jednotlivě za sebou. Cyklista nesmí jet bez držení řidítek, držet se jiného vozidla, jet v těsné blízkosti za motorovým vozidlem, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík nebo psa a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li jízdní kolo opatřeno zvláštním sedadlem umístěným před cyklistou a stupačkami, smí osoba starší 18 let vézt osobu mladší 7 let.

U jízdního kola se smí užívat přívěsného vozíku, který není širší než 0,80 m, má vzadu červené odrazové sklo a je spojen s jízdním kolem pevným táhlem. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní červené světlo jízdního kola, musí se přívěsný vozík opatřit tímto světlem.

Vozkou smí být jen osoba, starší 15 let. Vedle povozu smí jít vozka jen po pravé straně. Před opuštěním povozu je vozka povinen povoz zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu podložit kola.

Osoba táhnoucí nebo tlačící ruční vozík je povinna jet při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci.

Pro jízdu na zvířatech a pro vedení a hnaní zvířat platí přiměřeně i ustanovení § 6 až 8, 11 až 18, 20, 21, 27 až 29.

Na silnici (s výjimkou polních a lesních cest) smí jet jen jezdec starší 15 let. Jezdec je povinen jet při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Jezdci smějí jet jen jednotlivě za sebou; přitom smějí vést jen jedno zvíře.

Zvířata se smějí vést, jen jsou-li k sobě spřežena, a to nejvíce po dvou zvířatech. Na silnici se smějí zvířata hnát jen tak, aby silniční provoz nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců starších 15 let.

Za snížené viditelnosti se nesmí k jízdě na zvířatech a k vedení a hnaní zvířat užívat silnic označených dopravní značkou "Silnice I. třídy" (č. 72a, 72b) nebo "Silnice II. třídy" (č. 72c). Jinde musí být jezdec označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem; útvar jezdců se musí označit obdobně jako pochodující útvar. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být označen neoslňujícím bílým světlem.

Nechat pobíhat domácí zvířata na silnici je zakázáno.

Hry a sport na silnici jsou zakázány.

K pořádání závodů a soutěží na silnici, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, uděluje povolení okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, nepřesahuje-li podnik jeho podvod, jinak krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti příslušný podle místa, kde podnik začíná, a to vždy po předchozím projednání s příslušnými národními výbory. Ve zvlášť závažných případech může povolení udělit hlavní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti. V žádosti o povolení podniku se musí uvést zejména účel a doba podniku, návrh trasy s výchozím a cílovým místem, počet účastníků, zodpovědný vedoucí a způsob zajištění pořadatelské služby.

Ustanovení této vyhlášky platná

Ustanovení této vyhlášky platná pro motocykly se vztahují též na skútry, na mopedy a na jízdní kola s pomocným motorem.

Je-li dopravní značka "Zákaz vjezdu nákladních automobilů (č. 27) doplněna dodatkovou tabulkou "Celková váha v tunách" (č. 77), je zakázán vjezd nákladního automobilu s přívěsem, přesahuje-li součet celkových vah obou vozidel údaj na tabulce. U dopravní značky "Zákaz vjezdu vozidel, jejichž skutečná váha přesahuje vyznačenou mez" (č. 34), je rozhodující součet skutečných vah obou vozidel; je-li dopravní značka č. 34 umístěná před mostem doplněna tabulkou s nápisem "Jediné vozidlo.....T", smí na most vjet vozidlo, jehož skutečná váha sice přesahuje údaj na dopravní značce, nikoliv však údaj na tabulce; u vozidla s přívěsem je rozhodující součet skutečných vah obou vozidel; řidič je povinen zajistit, aby na most současně nevjížděla ze žádného směru další vozidla.

Na speciální vozidla se nevztahují ta ustanovení této vyhlášky, jejichž dodržování nedovoluje konstrukce těchto vozidel. Na vozidla určená k čištění, udržování nebo opravování silnice se nevztahují ta ustanovení této vyhlášky, jejichž dodržování by znemožňovalo nebo značně ztěžovalo provedení potřebných prací; totéž platí pro osoby pracující na silnici. Jsou-li takováto vozidla vybavena přerušovaným žlutým světlem, jsou ostatní účastníci silničního provozu povinni zvýšit opatrnost.

V jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů anebo pro určitou silnici může výjimku z této vyhlášky povolit příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti. Je-li nutno povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, učiní se tak způsobem v místě obvyklým. Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, smí povolit také příslušník Veřejné bezpečnosti na místě samém.

O povolování zvláštního užívání silnice, zejména přepravy zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo váha přesahují stanovenou míru, platí zvláštní předpisy. ¹⁶

Dopravní značky a dopravní zařízení nově stanovené v této vyhlášce se musí zavést nejpozději do 31. prosince 1967. Do této doby zůstávají však v platnosti jim odpovídající dopravní značky a dopravní zařízení v dosavadní úpravě.

Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu, včetně přílohy k uvedené vyhlášce i s obrazovou přílohou. ¹⁷