Tato vyhláška upravuje tuzemský platební styk organizací, jakož i zúčtování mezi Státní bankou československou (dále jen „banka“) a tuzemskými organizacemi na účtech organizací vedených u banky.

Pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak, vykonávají činnost banky na úseku platebního styku a zúčtovávají pobočky, popř. jiné organizační jednotky banky (dále jen „pobočky“).

Pobočky zřizují organizacím účty, popř. podúčty podle části jedenácté hospodářského zákoníku a podle všeobecných podmínek banky ( § 53).

Účty, popř. podúčty se zřizují na základě dohody uzavřené mezi bankou a organizací.

Ustanovení podle odst. 2 se nevztahuje na účty popř. podúčty zřízené organizacím povinně podle právních předpisů, na základě opatření příslušného orgánu nebo z provozních důvodů banky.

Pobočky provádějí platby, popř. jiná zúčtování na účtech organizací zpravidla na podkladě příkazů plátců; na podkladě příkazů příjemců jen v případech stanovených touto vyhláškou.

Příkazy, jimiž organizace disponují s prostředky na svém účtě, podepisují vždy aspoň dvě osoby, a to bez ohledu na pořadí, v jakém jsou uvedeny v podpisových vzorech.

Pobočky zkoumají, zda podpisy na příkazech odpovídají podpisovým vzorům jen na příkazech plátce a v případech podle § 37 této vyhlášky.

Pobočky zúčtovávají realizovatelné příkazy bez splatnosti a došlé úhrady týž, nejpozději příští pracovní den po dni, kdy je obdržely, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak. Příkazy bez splatnosti, týkající se investičních dodávek nebo geologických prací, zúčtují pobočky nejpozději do tří pracovních dnů po dni, kdy je obdržely.

V posledních deseti dnech roku jsou pobočky oprávněny provést uvedená zúčtování až o tři pracovní dny později, pokud organizace nedohodnou s pobočkami předložení realizovatelných příkazů tak, aby uvedené lhůty mohly být dodrženy.

Realizovatelné příkazy se splatností, pokud je pobočky obdržely nejpozději den před splatností (příkazy týkající se investičních dodávek nebo geologických prací tři pracovní dny před splatností), se zúčtují v den splatnosti. Pokud den splatnosti připadne na den pracovního klidu, zúčtují pobočky tyto příkazy příští pracovní den. Obdrží-li pobočky příkazy se splatností v den splatnosti (u investičních dodávek nebo geologických prací dva pracovní dny před splatností) nebo později, zúčtují se podle ustanovení odst. 1.

Volné soboty vyplývající z pravidelného rozvržení stanovené týdenní pracovní doby v pobočkách se do lhůt stanovených pro úkony banky touto vyhláškou nezapočítávají. ¹

Odepsání z účtu i připsání na účet se považují za samostatná zúčtování, pokud nejsou prováděna u téže pobočky.

Lhůty podle § 4 se nevztahují na případy, kdy pobočky uplatní kontrolní oprávnění banky podle § 363 hospodářského zákoníku.

Ukáže-li se, že příkaz byl proveditelný, nevzniká žádné ze zúčastněných stran povinnost platit poplatek z prodlení ( § 378 odst. 4 hospodářského zákoníku). V opačném případě vzniká plátci tato povinnost uplynutím dne splatnosti.

Pobočky mohou provádět úhrady na vrub účtu bez příkazu jeho majitele, jsou-li k tomu zmocněny právními předpisy nebo dohodou s majitelem účtu, jakož i úhrady k vyrovnání splatných úvěrů, k zúčtování úroků, náhrad bankovních výloh i odměn při provádění bankovních operací, a právními předpisy stanovených a bankou vybíraných majetkových sankcí․ ² O každé takové úhradě zašle banka organizaci vyúčtování.

Pobočky zúčtovávají realizovatelné příkazy organizací jen do výše volných prostředků vykázaných bankou v posledním výpise z účtu organizace nebo do výše nevyčerpaného úvěru, popř. do výše finančního limitu.

Příkazy neodpovídající ustanovením právních předpisů, popř. všeobecným podmínkám banky, pobočky nemusí proplatit a mohou je vrátit příkazci.

Při nedostatku prostředků na účtě (vyčerpání stanoveného finančního limitu nebo úvěru) zúčtovávají pobočky doklady postupně, jak to prostředky na účtě (limit nebo úvěr) dovolí, v pořadí, které pro jednotlivé doklady určí organizace příslušné pobočce způsobem dohodnutým s pobočkou, a to ve lhůtě stanovené touto pobočkou.

Neurčí-li organizace včas pořadí plateb, zúčtovávají pobočky doklady v pořadí podle splatnosti, jinak podle toho jak příkazy pobočkám došly, pokud tato vyhláška ( § 19 odst. 3) nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak. Při platbách stejného pořadí rozhodne o pořadí pobočka, pokud neobdržela od organizace jinou dispozici před tím, než začala s prováděním platby.

Při nedostatku prostředků na výdajovém podúčtě pobočka vrací platební doklad podateli.

Nestačí-li prostředky na účtě (limit nebo úvěr) k realizaci celého příkazu organizace, nejsou pobočky povinny provádět částečnou úhradu.

Zprávy o pozastavení příkazů podávají pobočky pouze u placení investičních dodávek nebo geologických prací.

Provedou-li pobočky platbu chybně, odstraní nesprávnost opravným účtováním. ³

Jiné závady vzniklé při placení odstraní pobočky opravným účtováním tehdy, nemají-li pochybnosti o tom, že jde o nesprávnost a není-li jim známo, že v téže věci bylo zahájeno arbitrážní nebo soudní řízení.

Úrokování vkladů a úvěrů počíná dnem jejich zúčtování na účtě. Úrokování vkladů, popř. jejich části končí dnem předcházejícím dni výběru (převodu) vkladu, popř. této jejich části; úrokování úvěrů, popř. jejich části končí dnem předcházejícím dni jejich vyrovnání, popř. jejich snížení.

Při úrokování vkladů a úvěrů počítají pobočky měsíc za 30 dnů. Úroky se počítají v nejméně čtvrtletních obdobích a účtují organizacím v průběhu roku do 9 pracovních dnů následujících po úrokovacím období, koncem roku pak v dodatcích do 15. ledna následujícího roku.

Částky zúčtované na účtech organizací v období od 26. prosince do konce roku se úrokují tak, jako by je pobočky zúčtovaly až 1. ledna následujícího roku.

Pobočky účtují organizacím kromě náhrad skutečných výloh vzniklých v zájmu organizací při provádění platebního styku též odměny za vedení účtů a podúčtů a za mimořádné práce.

Výše odměn a náhrad je stanovena sazebníkem. ⁴

Odvolání příkazu podle § 368 odst. 3 hospodářského zákoníku musí být pravoplatně podepsáno a předáno dvojmo pobočce, která příkaz obdržela.

Organizace, která příkaz odvolává, je současně povinna uvědomit o tom příjemce platby, popř. plátce, dal-li příkaz příjemce.

neprodleně po obdržení výpisů z účtů s doklady přezkoumávat jejich správnost a na zjištěné chyby ihned poté upozorňovat pobočky a zároveň vracet doklady, které jim nepatří,

reklamovat u poboček provedení realizovatelných příkazů do 10 dnů po odeslání příkazů těmto pobočkám, pokud v této lhůtě neobdrží od poboček při dostatku volných prostředků na účtě zprávu o zúčtování příkazu, popř. zprávu o jeho pozastavení ( § 7 odst. 5); při nedostatku prostředků na účtě počítá se tato lhůta ode dne, kdy podle výpisu z účtu mohla organizace zjistit, že příkaz byl proveditelný.

Účty a podúčty zřízené podle § 2 odst. 2 zrušují pobočky na základě pravoplatně podepsané žádosti organizací; podúčty mohou pobočky také zrušit po předchozím vyrozumění organizace i bez takové žádosti, nedošlo-li na nich po dobu šesti měsíců k pohybu.

Pobočky jsou povinny provést ke dni zrušení účtu nebo podúčtu jeho uzávěrku a zaslat příslušné organizaci oznámení o jeho zůstatku a úrokový výpočet.

Placení mezi organizacemi se uskutečňuje s výjimkami uvedenými v odst. 2 až 4 bezhotovostním způsobem (zúčtováním prostředků z účtu na účet) při použití forem stanovených v § 17 až 43.

Organizace mohou mezi sebou platit v hotovosti za neinvestiční dodávky, jejichž úhrnná cena nepřevyšuje částku 500 Kčs; tím nejsou dotčena ustanovení předpisu o nákupu zboží ve vnitřním obchodě. ⁵

Úhrady, které mají být proplaceny z účtů plátců u poboček prostřednictvím pošt v hotovosti, se provádějí podle ustanovení § 48 odst. 4.

Platební styk organizací s pobočkami při skládání hotovosti ve prospěch účtů organizací a při výběrech hotovostí z těchto účtů se provádí podle ustanovení § 44 až 47.

Na formě placení jsou organizace oprávněny se dohodnout, pokud to úprava jednotlivých forem placení připouští. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o formě placení plátce, u příkazů k vybrání příjemce. Plánované zúčtování může banka stanovit za závaznou formu placení.

Vzájemné dohody uzavřené podle odst. 1 organizace pobočkám nepředkládají.

Platební doklady předkládá příkazce vždy té pobočce, u které je veden účet nebo podúčet, na jehož vrub má být úhrada, popř. jiné zúčtování provedeno, s výjimkou úvěrovaných výběrek přepravného ( § 36 odst. 1) a bankovního inkasa ( § 37).

Všechny druhy platebních dokladů, s výjimkou převodních příkazů při plánovaném zúčtování ( § 24) a inkasních příkazů se splatností ( § 28), jsou platebními doklady bez splatnosti ( § 4).

Bankovní převod je přednostní formou bezhotovostního placení a je možno jej použít pro všechny druhy úhrad.

Platebními doklady při bankovních převodech jsou převodní příkazy, hromadné převodní příkazy ( § 48 odst. 4), nákupní lístky, poštovní poukázky a převodky poštovních poukázek ( § 48 odst. 2).

Převodní příkazy předkládají příslušné pobočce ( § 16 odst. 3) plátci, s výjimkou uvedenou v § 19. Předkládají-li současně více převodních příkazů, mohou je sepsat do hromadného převodního příkazu.

Na žádost plátce provede pobočka úhradu převodního příkazu spěšnou cestou.

Při placení dodávek převodními příkazy mohou se organizace dohodnout, že platební doklady bude vystavovat dodavatel a bude je zasílat spolu s fakturami odběratelům.

Při neinvestičních dodávkách může se dodavatel s odběratelem předem dohodnout, že odběratel při převzetí dodávky a faktury předá dodavateli převodní příkaz vyhotovený na částku faktury. Takový převodní příkaz platí 14 dnů od jeho vystavení, přičemž den vystavení se do této lhůty nepočítá.

Na převodních příkazech vystavených podle odst. 1 a pravoplatně podepsaných je odběratel povinen vyznačit, že mají být předloženy dodavatelem.

Dodavatel předkládá tyto převodní příkazy pobočce, která vede účet odběratele; pobočka je zúčtuje přednostně mimo pořadí.

Zjistí-li tato pobočka, že odběratel vydal dodavateli převodní příkaz, na jehož proplacení nejsou na účtě odběratele prostředky, nebo že příkaz měl formální závady, pro které nemůže být provedeno jeho zúčtování, nebo byl-li převodní příkaz předložen po době jeho platnosti, vrátí převodní příkaz dodavateli s udáním důvodu bez provedení zúčtování.

Tyto převodní příkazy nemůže odběratel u pobočky odvolat.

Organizace jsou oprávněny provádět bezhotovostní úhrady též poštovními poukázkami (vzorec A).

Na poštovní poukázky podle odst. 1 se vztahují ustanovení této vyhlášky o převodních příkazech; nelze-li je však použít k platbám investiční povahy.

Platebními doklady pro úhrady splátek jsou převodní příkazy, označené na všech dílech datem splatnosti a poznámkou, že jde o plánované zúčtování.

Odběratel (přepravce) zasílá pobočce, která vede jeho účet, převodní příkaz buď jednotlivě ke dni splatnosti nebo po dohodě s touto pobočkou hromadně na období s ní dohodnuté.

Inkasních příkazů lze použít k úhradě faktur za neinvestiční i investiční dodávky, a to jen, má-li dodavatel i odběratel účet v bance a dohodnou-li se na tomto způsobu placení.

Inkasních příkazů nelze použít k úhradám faktur za neinvestiční dodávky rozpočtovým a zálohovaným organizacím ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra, ministerstva dopravy - velitelství železničního vojska a vojenským závodním kuchyním a k úhradám platů finanční povahy.

Jestliže dodavatel použije inkasního příkazu bez dohody s odběratelem, je odběratel oprávněn vyúčtovat dodavateli penále ve výši 5 % z částky každého takto předloženého inkasního příkazu, pokud nebylo dohodou sjednáno penále vyšší. Stejné penále je odběratel oprávněn vyúčtovat dodavateli v případě, že dodavatel označí inkasní příkaz znějící na částku převyšující 10 000 Kčs jako bez splatnosti, ač byla sjednána splatnost.

Inkasní příkazy vyhotovuje dodavatel a odesílá (odevzdává) je pobočce, která vede účet odběratele, v den jejich vystavení, který musí být totožný se dnem vystavení a odeslání faktury odběrateli.

Inkasními příkazy bez splatnosti jsou inkasní příkazy na částky nepřesahující 10 000 Kčs a takové, na nichž je vyznačeno, že jde o inkasní příkazy bez splatnosti.

Bude-li na inkasních příkazech na částky do 10 000 Kčs uvedena splatnost, pobočky k ní nepřihlížejí a zúčtují tyto inkasní příkazy jako bez splatnosti.

U inkasních příkazů bez splatnosti nelze odmítnout placení.

Při použití inkasních příkazů bez splatnosti není odběratel v prodlení s placením, je-li částka inkasního příkazu odepsána z jeho účtu ve lhůtách stanovených fakturačními předpisy. ⁷

Inkasních příkazů se splatností lze použít jen na částky přesahující 10 000 Kčs. Organizace jsou povinny lhůtu splatnosti mezi sebou dohodnout v rámci lhůt stanovených fakturačními předpisy pro placení faktur. ⁷ Neučiní-li tak, platí pro ně desetidenní lhůta splatnosti.

Dodavatel je povinen vyznačit na všech dílech inkasního příkazu splatnost; pobočky nekontrolují, zda splatnost vyznačená na inkasním příkazu odpovídá dohodě, popř. fakturačním předpisům. Inkasní příkazy na částky přes 10 000 Kčs, na nichž není uvedena splatnost ani vyznačeno, že jde o inkasní příkaz bez splatnosti, pobočky vracejí dodavatelům bez provedení zúčtování.

Lhůta splatnosti inkasního příkazu se stanoví ode dne jeho vystavení.

Vrátí-li pobočka inkasní příkaz ( § 6 odst. 3), je dodavatel oprávněn předložit této pobočce nový inkasní příkaz, označený jako obnovený inkasní příkaz. Současně je povinen vyrozumět odběratele doporučeným dopisem o vyhotovení obnoveného inkasního příkazu s uvedením jeho dat. Na obnoveném inkasním příkazu uvede, že odběratel byl o vystavení obnoveného inkasního příkazu vyrozuměn; jde-li o inkasní příkaz se splatností, vyznačí nově splatnost bez zřetele na splatnost původního inkasního příkazu. Pobočka není povinna zjišťovat, zda obnovený inkasní příkaz byl oprávněně vystaven.

Zjistí-li odběratel, že dodavatel uvedl na obnoveném inkasním příkazu, že odběratel byl o vystavení obnoveného inkasního příkazu vyrozuměn, aniž se tak stalo, je oprávněn vyúčtovat dodavateli penále ve výši 5 % z částky obnoveného inkasního příkazu.

Dodavatel, který vystavil obnovený inkasní příkaz v důsledku nesprávného postupu odběratele, je oprávněn vyúčtovat odběrateli poplatek z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení, za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti vyznačené na faktuře do dne zúčtování obnoveného inkasního příkazu za vrub účtu odběratele.

Odběratel může odmítnout placení inkasních příkazů se splatností, a to buď zcela nebo zčásti, pokud je oprávněn podle zvláštních předpisů nebo podle hospodářské smlouvy neplatit příslušnou fakturu, nebo byla-li částka inkasního příkazu zcela nebo zčásti již zaplacena.

Odmítá-li odběratel placení inkasního příkazu zcela nebo zčásti, podá o tom pravoplatně podepsanou zprávu pobočce, která vede jeho účet a současně vyrozumí o tom dodavatele; ve zprávě i ve vyrozumění uvede důvod odmítnutí placení (odst. 1). Pobočka není povinna zkoumat, zda důvody uváděné ve zprávě opravňují odběratele k odmítnutí placení. Odmítnutí placení nenahrazuje úkony, které jsou podle zvláštních předpisů nutné k uplatnění práv odběratele vůči dodavateli.

Neobdrží-li pobočka do posledního pracovního dne předcházejícího dni splatnosti inkasního příkazu v hodinách stanovených pro styk se stranami zprávu podle odst. 2, považuje to za souhlas s úhradou inkasního příkazu.

Neodpovídá-li zpráva o odmítnutí placení ustanovením odst. 2 a 3, pobočka ji vrátí odběrateli s uvedením důvodů a inkasní příkaz proplatí.

Nedojde-li dodavateli úhrada částky inkasního příkazu za neinvestiční dodávky nebo u inkasních příkazů za investiční dodávky zpráva o pozastavení inkasního příkazu do pěti pracovních dnů po jeho splatnosti, reklamuje zaplacení inkasního příkazu přímo u odběratele.

U inkasního příkazu bez splatnosti postupuje dodavatel obdobně, neobdrží-li úhradu nebo zprávu o pozastavení inkasního příkazu do 15 dnů ode dne jeho odeslání.

Ztratí-li se inkasní příkaz, předloží dodavatel pobočce obnovený inkasní příkaz, o němž platí obdobně ustanovení § 29.

Výběrky přepravného se používají k placení přepravného, pokud se dopravní organizace (dále jen „dopravce“) s přepravcem na tomto způsobu placení dohodnou.

Výběrkami přepravného lze platit jen

Přepravce platí dopravci jednou výběrkou přepravného přepravné, jízdné a poplatky ze všech zásilek přepravcem podaných nebo převzatých v témže dni.

Státní hospodářské organizace a družstevní organizace mohou při placení přepravného (včetně poplatků podle § 33 odst. 2 písm. b) až d)) používat úvěrovatelných výběrek přepravného a u jízdného (včetně poplatků) neúvěrovatelných výběrek přepravného.

Rozpočtové a ostatní socialistické organizace mohou používat pouze neúvěrovatelných výběrek přepravného.

Při platbách přepravného z investičních účtů lze použít pouze neúvěrovatelných výběrek přepravného.

Úvěrovatelné výběrky přepravného předložené bez soupisek pobočka neproplácí.

Ve styku s Československými státními drahami a Československými aeroliniemi předkládá výběrku přepravného a vyrovnávkový seznam přepravce těmto dopravcům.

O způsobu vyplňování, popř. předkládání výběrek přepravného a vyrovnávkových seznamů ostatním dopravcům se přepravce dohodne přímo s dopravcem.

Soupisku s úvěrovatelnými výběrkami přepravného odevzdá nebo odešle železniční stanice pobočce určené příslušnou správou dráhy po dohodě s bankou; ostatní dopravci předkládají tyto doklady pobočce, která vede jejich účet.

Neúvěrovatelnou výběrku přepravného odevzdá nebo odešle dopravce přímo pobočce, která vede účet přepravce.

Bankovní inkaso je zvláštní formou placení stanovenou pro určité druhy plateb, kterou mohou používat jen organizace individuálně určené dohodou mezi příslušným ústředním orgánem a ústředím banky.

Platebním dokladem při bankovním inkasu je převodní příkaz nebo soupiska dokladů, kterých používá příjemce a předkládá pobočce, která vede jeho účet.

Vzájemné pohledávky mezi organizacemi se vyrovnávají započtením

Způsob obou druhů vyrovnávání pohledávek započtením se upravuje dohodou mezi ústředím banky a příslušnými ústředními orgány.

O jiných případech započtení vzájemných pohledávek organizací rozhoduje ústředí banky.

Příkazů k vybrání mohou organizace používat jen k inkasu pohledávek jim přiznaných vůči povinným organizacím v pevně stanovených částkách pravomocným a vykonatelným rozhodnutím orgánu hospodářské arbitráže, soudu nebo jiného státního orgánu a dále v případech, kde to dosud stanoví zvláštní předpisy.

K příkazu k vybrání se pobočce nepředkládají žádné doklady. Pobočka nekontroluje oprávněnost použití příkazů k vybrání; za neoprávněné použití této formy placení odpovídá pouze organizace (věřitel), která jí použila.

Příkaz k vybrání musí obsahovat kromě vyznačení účelu platby též odvolání na příslušné pravomocné a vykonatelné rozhodnutí orgánu hospodářské arbitráže, soudu nebo jiného státního orgánu, s uvedením jeho data a čísla, jakož i názvu a sídla orgánu (organizace), který jej vydal, nebo odvolání na zvláštní předpis ( § 39 odst. 1) opravňující příjemce k použití příkazů k vybrání.

Vybírá-li se pohledávka z investičního účtu (z účtu pro placení geologických prací), musí příkaz k vybrání obsahovat též

Věřitel odešle nebo odevzdá příkaz k vybrání pobočce, která vede účet povinné organizace.

Proti provedení zúčtování příkazu k vybrání nemůže povinná organizace u pobočky uplatňovat námitky; odsun placení na žádost povinné organizace je možný jen v případě, kde to dosud stanoví zvláštní předpis. ⁸

K bezhotovostnímu placení mohou organizace používat též šeků Státní banky československé (dále jen „šeky“), určených k vybírání hotovostí (- 46 odst. 1), vyznačí-li na nich, že jde o šek k zúčtování, a uvedou zúčtovací data příjemce.

Šeky používané k bezhotovostním platbám zúčtuje pobočka ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 1; jinak platí pro tyto šeky ustanovení § 46 odst. 2 a § 47 odst. 3 věta prvá.

Pro šeky vystavené státními spořitelnami při poskytování půjček na nákup některých druhů zboží platí ustanovení této vyhlášky s případnými výjimkami nebo odchylkami dohodnutými mezi ústředím banky a ministerstvem financí - hlavní správou státních spořitelen.

K vybírání hotovostí z účtů vedených u poboček lze použít pouze šeků.

Šek se vystavuje na pobočku, u níž má výstavce účet. Šek platí 14 dnů ode dne vystavení, přičemž den vystavení se do této lhůty nepočítá; šek je splatný v den jeho předložení pobočce a nelze jej odvolat.

Šeky je možno vystavovat pouze na jméno. Výstavce šeku je povinen vyznačit v textu šeku jméno a příjmení osoby, které má být hotovost vyplacena, v nezkráceném znění.

Osoba ze šeku oprávněná je povinna po předložení šeku prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo jiným, občanský průkaz nahrazujícím dokladem a příjem peněz potvrdit na šeku svým podpisem.

Šeky vystavené na doručitele, na řad šeky indosované, jakož i šeky, na jejichž úhradu není na účtě výstavce šeku dostatek prostředků pobočka vrátí předložiteli bez provedení výplaty. Stejně postupuje pobočka v případě, nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 2.

Poštovních poukázek (vzorec A) mohou organizace používat k úhradám částek, které jsou skládány v hotovosti u pošt a mají být připsány jejich prostřednictvím ve prospěch účtů u poboček.

Připsání ve prospěch účtů se provádí na základě převodky poštovních poukázek, kterou je pošta povinna předložit spolu s knihou převodů pobočce, která vede účet příjemce; pobočka je povinna zúčtovat převodky ve lhůtách stanovených v § 4 odst. 1.

Mají-li příjemci účty u státních spořitelen, provede pobočka na základě převodek poštovních poukázek úhradu ve prospěch těchto peněžních ústavů, které zúčtují příslušné částky jednotlivým příjemcům.

Poštovními poukázkami (vzorec B) mohou organizace provádět úhrady, které mají být podle hromadných převodních příkazů odepsány z jejich účtů u poboček a proplaceny v hotovosti prostřednictvím pošt.

Při platbách prováděných podle tohoto paragrafu lze uplatnit reklamace pouze u pošt.

Souhlas ke zřízení účtu organizace u jiného peněžního ústavu podle - 367 odst. 2 hospodářského zákoníku dává ústředí banky, u organizací se sídlem na Slovensku její oblastní ústav.

Souhlas ke zřizování podúčtů u jiných peněžních ústavů dává pobočka, která vede účet organizace.

Bez souhlasu podle odst. 1 se mohou zřizovat u Československé obchodní banky, a. s., účty podnikům zahraničního obchodu a u státních spořitelen účty okresním a nižším složkám společenských organizací.

vyhláška ministra financí č. 372/1953 Ú. l., o příkazech k vybrání,

směrnice Státní banky československé č. 136/1955 Ú. l., o placení přepravného dopravním organizacím výběrkami přepravného a o poskytování zúčtovacích úvěrů na přepravné,

směrnice Státní banky československé č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku,

směrnice Státní banky československé č. 103/1958 Ú. l., o obratových, běžných, investičních a jiných účtech organizací u Státní banky československé,

směrnice Státní banky československé uveřejněné v částce 39 Úředního listu z roku 1954, o zúčtování mezi hospodářskými organizacemi započtením vzájemných pohledávek a o úvěrování hospodářských organizací při tomto zúčtování,

§ 16 až 23 vyhlášky ministra financí č. 86/1958 Ú. l., o poskytování úvěrů Státní bankou československou a o platebním a zúčtovacím styku,

vyhláška generálního ředitele Státní banky československé č. 56/1966 Sb., o úpravě lhůt k provádění úkonů peněžních ústavů na úseku platebního styku a zúčtování na účtech organizací,

§ 14 odst. 4 vyhlášky ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy a § 24 odst. 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a pro generální opravy.