Hájeny jsou po celý rok tyto druhy zvěře:

Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:

Pro dále uvedené druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:

Připadne-li první den stanovení doby lovu na den nejblíže následující po dni pracovního klidu, začíná doba lovu již v tento den pracovního klidu.

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na obory, avšak jen potud, pokud jde o druh zvěře, pro jejíž chov byla obora zřízena.

V honitbách, ve kterých byl proveden odchyt zajíců, povoluje se odstřel zajíců do 15. ledna.

Po celý rok je dovoleno lovit v samostatných a uznaných bažantnicích kunu lesní a skalní, jezevce, ježka, káni lesní, káni rousnou, krahujce obecného, puštíka obecného, od 16. května do 15. července poštolku obecnou a racka chechtavého a na Slovensku po celý rok kočku divokou.

Na plůdkových rybnících a na výtažnících se smí lovit v době od 16. srpna do 31. října roháč a po celý rok volavka popelavá a kormorán velký. Na ostatních obhospodařovaných rybnících se smí lovit volavka popelavá a kormorán velký od 1. srpna do 30. listopadu. Na rybnících s velkochovy kachen se smí lovit racek chechtavý po celý rok, pokud na takových rybnících není zřízena přírodní rezervace.

Okresní národní výbor může po projednání s Československým mysliveckým svazem a krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody povolit na žádost uživatele honitby vybrat po jednom mláděti z jednoho nebo několika hnízd výra obecného, pokud v těchto hnízdech je více mláďat než jedno. Uživatel honitby si smí z výrů vybraných z hnízd ponechat jen jednoho, jestliže dosud žádného nemá; jinak je povinen vybrané výry nabídnou ke koupi organizaci pověřené zajišťováním odchytu zvěře, jejím nákupem, komorováním a odbytem.

Lov užitkové zvěře (odstřel i odchyt je možno provádět jen v takovém rozsahu, aby nebyly ohroženy její kmenové stavy. Uživatelé honiteb jsou povinni každý rok provést podle pokynů krajských národních výborů sčítání zvěře.

S výjimkou prasete divokého je zakázáno lovit zvěř podléhající mysliveckému plánování, jejíž chov, odchyt a odstřel nebyl v honitbě plánován.

Spárkatou zvěř s výjimkou prasete divokého je dovoleno střílet pouze kulovnicí; prase divoké může být stříleno též brokovnicí jednotnou střelou.

Povoluje se lov zvěře loveckými dravci ( § 14).

Odstřel koroptve polní je zakázán. ¹

Je zakázáno lovit zvěř z motorových vozidel.

Odstřel zajíců, bažantů a kachen smí být prováděn jen na společných honech za účasti nejméně tří střelců. V horských lesních honitbách nebo jejich částech, kde není zajíc normován a přesto se ojediněle vyskytuje a působí škody na lesních kulturách, může okresní národní výbor na žádost uživatele honitby povolit odstřel zajíců i osamělým způsobem lovu. V trvale a dokonale oplocených vinicích může být zajíc loven po celý rok; odstřel může provést pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž.

Zajíci smějí být loveni na téže ploše pouze jednou v roce; nejvýše dvakrát v roce smějí být loveni na souvislých lesních plochách o minimální výměře 200 ha.

Odstřel bažantů smí být prováděn na téže ploše nejvýše třikrát v roce. Lov bažantích slepic je zakázán v honitbách, v nichž bažantí zvěř byla v posledních dvou letech nově vysazena nebo v honitbách, v nichž je schválen plán lovu méně než 100 kusů bažantí zvěře.

Kachny smějí být stříleny též na tahu, a to nejdříve jednu hodinu před východem a nejpozději jednu hodinu po západu slunce. Tohoto odstřelu se musí zúčastnit nejméně tři střelci společně a musí být při něm použito nejméně jednoho lovecky upotřebitelného psa. V českých krajích je povolen lov kachen na tahu třikrát týdně, a to ve středu, v sobotu a v neděli.

Odstřel sluk vyháněním pomocí psa je zakázán.

Počet honů v jednotlivých honitbách musí být úměrný honební ploše honitby, skutečnému stavu zvěře a plánu odstřelu; rovněž počet střelců a honců, zúčastněných na jednotlivých honech, musí být úměrný honební ploše, na které se hon koná, počtu lečí a prelimináři odstřelu (počtu zvěře určenému k odstřelu pro jednotlivý hon).

Aby byl zajištěn nutný kmenový stav zvěře k další plemenitbě, musí být jedna pětina celkové honební plochy honitby ponechána jako komora zvěře, na které nesmí být žádný hon prováděn. Tato část musí být ucelena a vykazovat průměrné zazvěření zvěří, na kterou se hon koná.

Hony se smějí konat jen v sobotu a ve dnech pracovního klidu. Ve výjimečných případech (např. z důvodů bezpečnostních poblíže velkých měst, kde honitby jsou navštěvovány za účelem rekreačním), může okresní národní výbor povolit hony i ve všední den. V honitbách, v nichž byly sjednány pro cizince poplatkové hony, ve státních vyhrazených honitbách a v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet, je možno konat hony i ve všední den; to platí v době od 1. do 15. ledna i pro honitby, v nichž se provedl odchyt zajíců ( § 3 odst. 1).

Myslivecký hospodář je povinen předložit okresnímu národnímu výboru (myslivecký hospodář mysliveckého sdružení též opisem okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu) plán honů (kromě střílení kachen na tahu) nejpozději 1 měsíc před stanovenou dobou lovu. Změny v termínech konání jednotlivých honů je povinen hlásit stejným způsobem nejpozději 5 dnů předem.

Myslivecký hospodář nebo v jeho nepřítomnosti jím pověřený vedoucí honu je povinen se přesvědčit, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky, zda zbraně jsou v nich řádně zapsány a zda jejich výrobní čísla souhlasí. Zjistí-li u někoho, že jeho lovecký lístek je neplatný nebo zbraň nebo číslo uvedené zbraně nesouhlasí se zápisem v loveckém lístku, je povinen vyzvat jej, aby opustil hon a případ oznámit orgánu veřejné bezpečnosti. Dále je povinen postarat se o správné uspořádání honu a upozornit zvláště na to, aby bylo dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.

Osoby mladší 18 let se smějí zúčastnit jako střelci pouze společných školních honů. Osoby mladší 15 let se nesmějí jako honci zúčastnit společných honů.

Pro první tři střelce a pro každých dalších pět střelců musí být při každém společném honu k použití jeden lovecky upotřebitelný pes.

Každá leč musí být ukončena výloží a hon řádně provedeným vyřadem veškeré ulovené zvěře.

Nejpozději následující den po skončení honu musí být provedena dohledávka s použitím lovecky upotřebitelných psů. Při dohledávce může mít loveckou zbraň pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž ustanovená pro honitbu, ve které se dohledávka provádí.

Zakazuje se odstřel chovných jelenů, tj. nadějných mladých jelenů I. věkové třídy (2-4letých) a chovných korunových jelenů II. věkové třídy (5-8letých) a II. věkové třídy (9letých a starších). Z korunových jelenů ve II. a III. věkové třídě se za chovné nepovažují jeleni s krátkým a slabým parožím anebo s krátkými výsadami v koruně. Z korunových jelenů ve III. věkové třídě se za chovné dále nepovažují jeleni s jednostrannou korunou a jeleni starší 12 let. Jestliže však v honitbách v českých krajích převažuje ve III. věkové třídě počet jelenů se slabým parožím a krátkými výsadami v koruně, s jednostrannou korunou nebo bez ní, určí okresní národní výbor záznamem v plánu chovu spárkaté zvěře, kolik oboustranně korunových jelenů starších 12 let může být v honitbě odstřeleno.

Lov spárkaté zvěře kromě prasat divokých nadháňkou je zakázán. Na žádost mysliveckého hospodáře může okresní národní výbor po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu povolit lov laní a kolouchů zvěře jelení nátlačkou, a to jednou skupinou o nejvýše 5 střelcích a 2 honcích v týž den a v téže honitbě za použití psa způsobilého k dohledání postřelené zvěře.

U jelena siky a jelence viržinského lze provádět pouze odstřel průběrných kusů.

Československý myslivecký svaz provádí každoročně chovatelské přehlídky trofejí. Myslivecký hospodář je povinen předložit okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu, v jehož obvodu honitba leží, veškeré trofeje ulovené zvěře spolu s horní a dolní čelistí k posouzení. U zvěře ulovené zahraničními lovci se místo trofejí předkládají fotografie trofeje a bodovací tabulka. V jeleních oblastech provádí přehlídku trofejí pouze jeden okresní výbor Československého mysliveckého svazu, pověřený předsednictvem ústředního nebo Slovenského výboru tohoto svazu.

Československý myslivecký svaz vede evidenci výrů chovaných v zajetí. Chovatelé výrů jsou povinni hlásit Československému mysliveckému svazu všechny výry, které chovají v zajetí. Československý myslivecký svaz vydá jim pro ně evidenční list a kovové kroužky; bez těchto evidenčních listů a kovových kroužků není chov výrů v zajetí dovolen.

Uhynutí nebo jinou ztrátu výra chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Československému mysliveckému svazu.

Prodej a nákup výrů chovaných v zajetí lze provádět jen prostřednictvím organizace pověřené zajišťováním odchytu zvěře, jejím nákupem, komorováním a odbytem (ČSMS - odchyt zvěře).

Sokolnictvím se rozumí držení loveckých dravců a lov zvěře těmito dravci. loveckými dravci se rozumí jestřáb lesní a krahujec obecný, popřípadě jiní dravci, pokud jejich použití k sokolnictví povolí na doporučení Československého mysliveckého svazu ministerstvo zemědělství a ministerstvo kultury a informací.

Československý myslivecký svaz organizuje držitele loveckých dravců a vece evidenci loveckých dravců. Držitelé loveckých dravců musí být členy klubu sokolníků, který se ustanovuje se souhlasem ústředního výboru Československého mysliveckého svazu. Podrobnosti stanoví statut.

Vybrání krahujce obecného z hnízd pro sokolnictví povoluje okresní národní výbor.

Prodej a nákup loveckých dravců mimo území republiky lze provádět jen prostřednictvím organizace pověřené zajišťováním odchytu zvěře, jejím nákupem, komorováním, a odbytem.

Při lovu zvěře loveckými dravci se vyžaduje lovecký lístek a povolenka k lovu.