Země, na které se vztahuje tato dohoda, tvoří Zvláštní unii pro mezinárodní zápis známek.

Příslušníci každé smluvní země si budou moci zajistit ve všech ostatních smluvních zemích této dohody ochranu svých ochranných známek pro výrobky nebo služby, zapsaných v zemi původu tím způsobem, že tyto známky přihlásí u Mezinárodního úřadu pro ochranu průmyslového vlastnictví prostřednictvím úřadu uvedené země původu.

Za zemi původu se bude pokládat ta země Zvláštní unie, ve které má přihlašovatel skutečný a opravdový průmyslový nebo obchodní závod; nemá-li takový závod v některé zemi Zvláštní unie, tedy ta země Zvláštní unie, kde má své bydliště; nemá-li však bydliště ve Zvláštní unii, tedy ta země, kam patří podle své státní příslušnosti, je-li příslušníkem některé země Zvláštní unie.

Každá žádost o mezinárodní zápis musí být předložena na formuláři předepsaném v prováděcím předpisu․ Úřad země původu známky potvrdí, že údaje, které jsou obsaženy v této žádosti, shodují se s údaji národního rejstříku, a uvede data a čísla přihlášky a zápisu známky v zemi původu, jakož i datum o mezinárodní zápis.

Přihlašovatel musí uvést výrobky nebo služby, pro které je ochrana známky požadována, jakož i, pokud možno, odpovídající třídu nebo třídy podle třídění zavedeného Nicskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely továrních nebo obchodních známek. Jestliže přihlašovatel neuvede tento údaj, zařadí výrobky nebo zboží do odpovídajících tříd tohoto třídění Mezinárodní úřad. Třídění, které uvedl přihlašovatel, bude podrobeno kontrole, kterou provede Mezinárodní úřad ve spolupráci s národním úřadem. V případě neshody mezi národním úřadem a Mezinárodním úřadem bude rozhodující názor Mezinárodního úřadu.

Jestliže přihlašovatel požaduje barvu jako rozlišovací znak své známky, je povinen:

Mezinárodní úřad zapíše ihned známky přihlášené podle článku prvního. Zápis bude označen datem žádosti o mezinárodní zápis v zemi původu, pokud ji Mezinárodní úřad obdrží do dvou měsíců, počítaje od tohoto data. Jestliže žádost nedojde v této lhůtě, Mezinárodní úřad ji zapíše s datem, kdy mu došla. Mezinárodní úřad oznámí tento zápis neprodleně účastnickým úřadům.Zapsané známky budou zveřejňovány v periodickém věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem, a to podle údajů obsažených v žádosti o zápis. Pokud se týče známek, které obsahují obrazový prvek nebo zvláštní písmo, určí prováděcí předpis, zda přihlašovatel má dodat štoček.

Aby zapsané známky byly ve smluvních zemích uvedeny v obecnou známost, obdrží každý úřad od Mezinárodního úřadu určitý počet za sníženou cenu úměrně k počtu jednotek podle ustanovení čl. 13 (8) Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených prováděcími předpisy. Toto uveřejnění se bude pokládat ve všech smluvních zemích za úplně postačující a žádné jiné se nesmí na přihlašovateli požadovat.

Od té doby, kdy byl takto proveden zápis podle ustanovení čl. 3 a 3 ter u Mezinárodního úřadu, bude známka v každé účastnické smluvní zemi právě tak chráněna, jako kdyby tam bývala byla přímo přihlášena. Zařazení výrobků nebo služeb, které je stanoveno podle čl. 3, neváže nikterak smluvní země v posuzování rozsahu ochrany známky.

Každá známka, která byla mezinárodně zapsána, bude požívat prioritního práva stanoveného čl. 4. Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, k čemuž musí být splněny formality uvedené pod písmenem D uvedeného článku.

V zemích, jejichž zákony je k tomu zmocňují, mohou úřady, kterým Mezinárodní úřad oznámil zápis některé známky nebo žádost o rozšíření ochrany uplatněné ve smyslu čl. 3 ter, prohlásit, že této známce nemůže být na jejich území poskytnuta ochrana. Takové odmítnutí bude však možno učinit jen za těch podmínek, které by podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví platily pro známku přihlášenou k národnímu zápisu. Ochranu nelze však ani jen částečně odepřít jen z toho důvodu, že národní zákonodárství povoluje zápis pouze pro omezený počet tříd nebo pro omezený počet výrobků nebo služeb.

Úřady, které budou chtít použít tohoto oprávnění, musí svá odmítnutí s uvedením všech důvodů oznámit Mezinárodnímu úřadu, a to ve lhůtě stanovené jejich národním zákonem, nejpozději však před uplynutím jednoho roku, počítaje od mezinárodního zápisu známky nebo žádosti o rozšíření ochrany předložené ve smyslu čl. 3 ter.

Mezinárodní úřad zašle neprodleně úřadu země původu a registrovanému majiteli (titulaire) nebo jeho zástupci, byl-li Mezinárodnímu úřadu oznámen řečeným úřadem, jedno vyhotovení odmítavého prohlášení, které mu bylo uvedeným způsobem ohlášeno. Účastník bude mít tytéž odvolací prostředky, jako kdyby byl býval známku přihlásil sám přímo v zemi, ve které je ochrana odmítána.

Důvody odmítnutí známky musí Mezinárodní úřad oznámit účastníkům, kteří o to požádají.

Úřady, které v uvedené lhůtě nejdéle do 1 roku neoznámí Mezinárodnímu úřadu žádné zatímní nebo konečné rozhodnutí o odmítnutí zápisu nebo o rozšíření ochrany, pozbudou v záležitosti dotyčné známky oprávnění obsaženého v odstavci (1) tohoto článku.

Příslušné úřady nemohou rozhodnout o zrušení mezinárodní známky, aniž majiteli známky poskytnou možnost, aby svá práva včas uplatnil. Zrušení známky musí být ohlášeno Mezinárodnímu úřadu.

Zápis známky u Mezinárodního úřadu se provádí po dobu 20 let (s výhradou ustanovení v čl. 8 v případě, že by přihlašovatel zaplatil jen část mezinárodního poplatku) s možností obnovy za podmínek stanovených v čl. 7.

Po uplynutí lhůty pěti let od data mezinárodního zápisu stane se tento zápis nezávislým na národní známce dříve zapsané v zemi původu s výhradou dále uvedených ustanovení.

Ochrana vyplývající z mezinárodního zápisu, ať byl, nebo nebyl převeden, nemůže být uplatňována zcela nebo zčásti, jestliže národní známka předběžně zapsaná v zemi původu podle čl. 1 přestala v době pěti let od data mezinárodního zápisu požívat v této zemi zcela nebo zčásti zákonné ochrany. Tak tomu bude rovněž v případě, kdy tato zákonná ochrana zanikla později následkem žaloby podané před uplynutím lhůty pěti let.

v případě dobrovolného nebo úředního výmazu požádá úřad země původu Mezinárodní řad o výmaz známky a Mezinárodní úřad tento úkon provede. V případě soudního řízení zašle výše uvedený úřad Mezinárodnímu úřadu z moci úřední nebo na žádost žadatele opis žaloby nebo opis jiného dokladu opravňujícího k zahájení sporu, jakož i konečný rozsudek. Mezinárodní úřad tuto skutečnost zaznamená v mezinárodním rejstříku.

Zápis smí být obnoven pokaždé na další období 20 let, počítané ode dne skončení předchozího období, pouhou úhradou základních poplatků a popřípadě doplňkových poplatků stanovených v čl. 8, odst. (2).

Obnova nesmí obsahovat žádnou změnu proti poslednímu stavu předešlého zápisu.

Při první obnově uskutečněné po účinností této dohody je nutno uvést třídy mezinárodního třídění, jichž se zápis týká.

Šest měsíců před uplynutím ochranné doby připomene Mezinárodní úřad úředním sdělením majiteli známky a jeho zástupci přesné datum, kdy tato lhůta uplyne.

Za příplatek stanovený prováděcími předpisy bude povoleno šestiměsíční poshovění pro obnovu mezinárodního zápisu.

Úřad země původu může stanovit podle svého uvážení a vybrat pro sebe národní poplatek od majitele známky, o jejíž mezinárodní zápis se žádá.

Zápis známky u Mezinárodního úřadu podléhá předchozí úhradě mezinárodního poplatku, který se bude skládat:

Doplňkový poplatek uvedený v odst. (2) písmeno b) bude však možno zapravit ve lhůtě stanovené prováděcími předpisy, pokud počet tříd výrobků nebo služeb byl stanoven nebo pokud proti němu vznesl Mezinárodní úřad námitky, a to bez vlivu na změnu data zápisu. Jestliže by doplňkový poplatek do uplynutí této lhůty nebyl zaplacen nebo seznam výrobků nebo služeb nebyl přihlašovatelem omezen v potřebné míře, bude se mít za to, že od žádosti o mezinárodní zápis bylo upuštěno.

Roční výtěžek různých příjmů mezinárodního zápisu s výjimkou příjmů podle ustanovení uvedených pod písmeny b) a c) odstavce (2) rozdělí Mezinárodní úřad stejným cílem mezi členské země této dohody po odečtení výloh a nákladů nezbytných k provedení uvedené dohody.

Pokud některá země v okamžiku nabytí účinnosti této dohody nepřistoupila ani k dohodě haagské, ani londýnské, bude mít až do data účinnosti jejího přístupu nárok jen na rozdělení přebytků příjmů vypočteného na podkladě starých textů.

Částky vzniklé z doplňkových poplatků podle ustanovení odst. (2) písm. b) budou po uplynutí každého roku rozděleny mezi smluvní země této dohody v poměru k počtu známek, pro něž tam byla během uplynulého roku uplatňována ochrana. U zemí, které provádějí předchozí průzkum, bude tento počet stanoven koeficientem, který bude určen prováděcím předpisem.

Částky vzniklé z doplňkových poplatků podle odst. (2) písm. c) budou rozděleny podle pravidel uvedených v odstavci (5) mezi země, které použily možnosti uvedené v čl. 3 bis.

Pokud se týče základního poplatku, bude mít přihlašovatel možnost zaplatit v okamžiku žádosti o mezinárodní zápis jen základní poplatek ve výši 125 švýcarských franků za první známku a 100 švýcarských franků za každou další současně přihlašovanou známku.

Použije-li přihlašovatel této možnosti, musí Mezinárodnímu úřadu zaplatit před ukončením desetiletého období, počítaje od mezinárodního zápisu, zbytek základního poplatku ve výši 100 švýcarských franků za první známku a 75 švýcarských franků za každou další ve stejnou dobu přihlášenou známku, jinak po ukončení tohoto období ztratí výhodu svého zápisu. Šest měsíců před uplynutím tohoto období připomene Mezinárodní úřad úředním oznámením přihlašovateli a jeho zástupci přesné datum, kdy toto období skončí. Není-li zbytek základního poplatku zaplacen Mezinárodnímu úřadu před skončením tohoto období, Mezinárodní úřad známku vymaže, úkon oznámí národním úřadům a uveřejní jej ve svém věstníku. Jestliže zbytek dlužného poplatku za známky současně přihlášené není zaplacen najednou, musí přihlašovatel přesně stanovit známky, za které platí zbytek poplatku, a zaplatit 100 švýcarských franků za první známku každé serie.

O shora uvedené desetiletí lhůtě platí obdobně ustanovení čl. 7. odst. (5).

Úřad země registrovaného majitele známky oznámí Mezinárodnímu úřadu rovněž zrušení, výmazy, zřeknutí se ochrany, převody a jiné změny provedené u zápisu známky v národním rejstříku, pokud se tyto změny dotýkají též mezinárodního zápisu.

Mezinárodní úřad zapíše tyto změny do mezinárodního rejstříku, oznámí je pak úřadům smluvních zemí a uveřejní ve svém věstníku.

Stejným způsobem se bude postupovat, když mezinárodně registrovaný majitel známky požádá o omezení seznamu výrobků nebo služeb, na něž se tento zápis vztahuje.

Tyto úkony mohou podléhat poplatku, který bude určen prováděcími předpisy.

Dodatečného připojení nového výrobku nebo služeb do seznamu může být dosaženo jen novou přihláškou podle ustanovení čl. 3.

Nahrazení výrobku nebo služby jiným výrobkem nebo službou se posuzuje shodně jako připojení.

Úřady upraví společnou dohodou podrobnosti týkající se provádění této dohody.

Při Mezinárodním úřadu se zřizuje výbor ředitelů národních úřadů průmyslového vlastnictví Zvláštní unie. Schází se buď na svolání ředitele Mezinárodního úřadu, nebo na žádost pěti zemí, které jsou smluvními stranami dohody, v obdobích nepřesahujících pět let. Tento výbor jmenuje ze svého středu užší radu, která může být pověřována určitými úkoly. Schází se alespoň jedenkrát ročně.

Působnost tohoto výboru je poradní.

Avšak

Země Unie na ochranu průmyslového vlastnictví, které nebyly účastny této dohody, budou moci k ní přistoupit, jestliže o to požádají formou předepsanou článkem 16 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Tento přístup bude platný jen pro posledně revidované znění dohody.

Jakmile bude Mezinárodní úřad zpraven o tom, že některá země anebo celek nebo část zemí nebo území, pro něž zajišťuje zahraniční styky, přistoupily k této dohodě, zašle úřadu této země podle článku 3 úhrnný seznam známek, které k tomuto okamžiku budou požívat mezinárodní ochrany.

Na podkladě tohoto seznamu budou uvedeným známkám zajištěny na území přistupující země výhody předchozích ustanovení. Od tohoto oznámení bude platit jednoroční lhůta, ve které zúčastněný úřad může učinit prohlášení podle článku 5.

Avšak každá země při přístupu k této dohodě bude moci prohlásit, že s výjimkou mezinárodních známek, které byly již dříve v této zemi předmětem totožného a ještě platného národního zápisu a které na žádost účastníků budou ihned uznány, bude použití této dohody omezeno na známky, které budou zapsány počínaje dnem, kdy tento přístup nabude účinnosti.

Toto prohlášení zprostí Mezinárodní úřad povinnosti zaslat shora uvedený souborný seznam. Mezinárodní úřad se omezí jen na ohlášení těch známek, u kterých byla uplatněna výjimka podle předchozího odstavce na základě žádosti. Tato žádost musí obsahovat nezbytná zpřesnění a předkládá se do jednoho roku od přístupu nové země.

Mezinárodní úřad nezašle souborný seznam zemím, které při přístupu k Madridské dohodě prohlásí, že používají oprávnění uvedeného v článku 3 bis. Tyto země budou moci kromě tohoto současně prohlásit, že tato dohoda bude omezena na známky, zapsané ode dne, kdy přístup těchto zemí nabude účinnosti; toto omezení se však nebude týkat mezinárodních známek, které byly v těchto zemích již dříve předmětem shodného národního zápisu a které budou moci být použity za podklad žádosti o rozšíření ochrany předložené a oznámení podle článku 3 ter a článku 8 odstavce (2) písmeno c).

Zápisy známek, které byly předmětem některého oznámení podle tohoto článku, se budou pokládat za zápisy nastupující na místo zápisů uskutečněných přímo v nov smluvní zemi před datem účinnosti jejího přístupu.

Na tuto dohodu se vztahují ustanovení článku 16 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.

Tato dohoda bude ratifikována a její ratifikační listiny budou co nejdříve uloženy v Paříži.

Nabude účinnosti mezi zeměmi, které ji budou ratifikovat nebo k ní přistoupí podle ustanovení článku 11 odstavec (1), jakmile bude ratifikována nebo k ní přistoupí nejméně dvanáct zemí, a po uplynutí dvou roků po té, kdy jim švýcarská federální vláda oznámí uložení dvanácté listiny o ratifikaci nebo přístupu. Bude mít tutéž působnost a platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví.

Vůči zemím, které uloží listiny o ratifikaci nebo přístupu po uložení dvanácté listiny o ratifikaci nebo přístupu, nabude účinnosti podle ustanovení článku 16 Pařížské úmluvy. Nabytí účinnosti bude však za všech okolností podmíněno uplynutím lhůty stanovené v předchozím odstavci.

Tato dohoda nahradí ve všech vztazích mezi zeměmi, jejichž jménem bude ratifikována nebo jež k ní přistoupí, ode dne, kdy vůči nim nabude účinnosti, Madridskou dohodu z roku 1891 v jejích dřívějších zněních. Avšak každá země, která bude ratifikovat tuto dohodu nebo která k ní přistoupí, zůstane vázána dřívějším textem ve svých vztazích se zeměmi, které ji nebudou ratifikovat nebo které k ní nepřistoupí, pokud by výslovně neprohlásila, že již nechce být vázána těmito texty. Toto prohlášení bude oznámeno švýcarské federální vládě. Nabude účinnosti za dvanáct měsíců po doruční uvedené vládě.

Mezinárodní úřad dohodne se zúčastněnými zeměmi vhodná správní opatření nezbytná k provedení této dohody.