173/1969 Sb. znění účinné od 1. 1. 1971 do 31. 12. 1971
173
ZÁKON
České národní rady
ze dne 22. prosince 1969
o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje
a) podnikové daně, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd,
b) příspěvek na sociální zabezpečení.
§ 2 Poplatníci daní (1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:
a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písm. a);
c) organizace zahraničního obchodu;
d) tuzemské akciové společnosti;
e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení, pokud alespoň polovina jejich zakladatelů nebo členů jsou organizace uvedené pod písm. a) až d).
(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e)
(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které podléhají důchodové dani, důchodové ásti zemědělské daně a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů ke dni účinnosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy .
ČÁST I DAŇ ZE ZISKU (§ 3-7)
§ 3 Základ daně (1) Základem daně ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen "připočitatelné položky") a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen "odpočitatelné položky"). V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.
(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů .
(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.
(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku ve smyslu odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví jednotně pro celou Československou socialistickou republiku.
§ 4 Připočitatelné položky Připočitatelnými položkami k zisku jsou:
a) položky účtované v nákladech poplatníka
1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
3. výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje s pohoštěním a dary nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky; 4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
5. placené pokuty a penále;
6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod;
7. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;
b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek;
d) nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;
e) věrnostní přídavky horníků nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí , částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků․
§ 5 Odpočitatelné položky (1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka:
a) zaplacená daň z jmění;
b) zaplacená daň z pozemků;
c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;
d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1969;
e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
f) příspěvek do fondu geologických prací, stanovený zvláštními předpisy.
(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
b) zisk ze závodního stravování;
c) přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka;
d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek
f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí k praporům, popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku.
§ 6 Daňová sazba Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně ( § 3) s těmito odchylkami:
a) 40 % u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),
b) 50 % u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),
c) 60 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,
d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami.
§ 7 U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
ČÁST II DAŇ Z JMĚNÍ (§ 8-12)
§ 8 Základ daně Základem daně z jmění je jmění poplatníka.
§ 9 Jmění poplatníka (1) Jmění poplatníka tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku ( § 5 odst. 1 písm. f)); u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
c) nerozdělený zisk a stav rezerv neodpovídajících právním předpisům.
(2) Z jmění poplatníka se odečítají:
a) zůstatková cena 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování; 2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících; 3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly; 4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly; 5. silničních komunikací s veřejným provozem; 6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.
Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů;
d) neuhrazená ztráta;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
§ 10 Daňová sazba Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organizací uvedených v § 6 písm. b) a c) činí sazba 2 %.
§ 11 Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.
§ 12 Máli poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.
ČÁST III DAŇ Z OBJEMU MEZD (§ 13-14)
§ 13 Základ daně Základem daně z objemu mezd je u poplatníka objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí nebo k praporu, popř. standartě mu na roveň postaveným.
§ 14 Daňová sazba (1) Sazba daně z objemu mezd iní:
při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v %
sazba daně v % z objemu mezd
od
0
do
3
0,5a
nad
3
do
5
1,5 + 1 a
nad
5
do
7
3,5 + 1,5a
nad
7
do
10
6,5 + 3 a
nad
10
15,5 + 6 a,
přičemž činitel "a" se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd ( § 13) sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.
ČÁST IV PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ (§ 15)
§ 15 Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení podle druhé věty § 13. Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka.
ČÁST V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 16-27)
§ 16 Správa daní Správu podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají finanční správy, s výjimkou správy podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení organizací řízených národními výbory, kterou vykonávají národní výbory. Jejich místní příslušnost se řídí sídlem poplatníka.
§ 17 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok. Podnikové daně se vyměřují po jeho uplynutí.
§ 18 (1) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním na tiskopise vydaném ministerstvem financí u místně příslušné finanční správy (místně příslušného národního výboru) pověřené (pověřeného) správou daní v I. stupni [dále jen „finanční správa (národní výbor)“]. do konce měsíce února po uplynutí zdaňovacího období ( § 17) a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady uvedené na tiskopise přiznání.
(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k daním za uplynulou část roku.
(3) Poplatník je povinen v přiznání si daně sám vypoítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.
(4) Nebylo-li přiznání podáno včas, mohou být vyměřené daně zvýšeny až o 10 %.
§ 19 V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání k podnikovým daním až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.
§ 20 (1) Podnikové daně vyměří finanční správa (národní výbor) .
(2) Základ daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení se zaokrouhlují na celé 100 Kčs nahoru; daň, zvýšení daně ( § 18 odst. 4), penále a příspěvek na sociální zabezpečení se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 21 (1) O vyměření podnikových daní vyrozumí finanční správa (národní výbor) poplatníka platebním výměrem.
(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání u finanční správy (národního výboru) , který platební výměr vydal.
(3) Odvolání nemá odkladný účinek.
§ 22 (1) Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na podnikové daně, a to:
a) na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh finanční správa (národní výbor) s přihlédnutím k plánovanému zisku poplatníka. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit finanční správě (národnímu výboru), jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících:
b) na daň z jmění ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění ve zdaňovacím období; průměrný stav jmění se vypočte ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu jmění k 31. prosinci běžného roku;
c) na daň z objemu mezd ve výší jedné dvanáctiny plánované roční výše daně.
(2) Poplatník je povinen předložit finanční správě (národnímu výboru) do 29. ledna každého roku výpočet roční povinnosti daně ze zisku, daně z jmění a daně z objemu mezd.
(3) V odůvodněných případech, zejména poplatníkům se sezónní výrobou, může finanční správa (národní výbor) stanovit zálohy jinak.
(4) Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a daní vypočtenou poplatníkem v přiznání je poplatník povinen zaplatit ve lhůtě stanovené pro podání přiznání ( § 18 odst. 1).
(5) Rozdíl mezi daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.
(6) Přeplatek vzniklý z rozdílu mezi daní zaplacenou poplatníkem a daní stanovenou platebním výměrem se zúčtuje po doručení platebního výměru na splatné nebo nejblíže splatné podnikové daně poplatníka, popřípadě jejich zálohy.
§ 23 (1) Nebyly-li podniková daň (včetně zvýšení daně podle § 18 odst. 4), záloha na daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení zaplaceny včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.
(2) Penále je příslušenství dlužné částky daně nebo dlužné částky příspěvku na sociální zabezpečení.
§ 24 Promlčení (1) Podnikové daně nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k daním.
(2) Příspěvek na sociální zabezpeení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna tento příspěvek odvést.
(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
§ 25 Kontrola daní (1) Poplatník je povinen oznámit den svého vzniku do 15 dnů finanční správě (národnímu výboru) .
(2) Finanční správy (národní výbory) prověřují správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení.
(3) Poplatníci jsou povinni poskytovat kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daní a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
§ 26 Pro řízení ve věcech podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.
§ 27 Ustanovení § 19 a § 25 odst. 3 se použijí přiměřeně i na příspěvek na sociální zabezpečení. Příspěvek, který si poplatník sám vypočte, je splatný bez vyměření v měsíčních splátkách, a to tak, že nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého měsíce odvede poplatník na zvláštní účet částku ve výši 25 % z objemu v uplynulém měsíci zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.
ČÁST VI VÝJIMKY, ZVÝHODNĚNÍ A SLEVY (§ 28-29)
§ 28 Vláda může nejde-li o poplatníky v působnosti federálních orgánů
a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek ( § 5), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
b) zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky na plánovanou dobu výstavby, zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
c) určit místa a odvětví (obory), popřípadě jednotlivé organizace, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
d) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
e) snížit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o 1 % v souladu s mzdově-politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, popřípadě i organizacích;
f) v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit odvod podnikových daní oborovým (generálním) ředitelstvím nebo obdobným orgánem hospodářského řízení za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit jako experiment, aby se zdaňoval zisk, popřípadě i jmění výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku, popř. i daně z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; jsou-li těmto orgánům hospodářského řízení podřízeny organizace i ve Slovenské socialistické republice, je třeba k vydání povolení dohody s příslušným orgánem Slovenské socialistické republiky;
g) schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresivní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdanění podnikových mezd;
h) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.
ch) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypuštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku;
i) povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z daně z jmění až do výše této daně z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy.
§ 29 Ministerstvo financí může nejde-li o poplatníky v působnosti federálních orgánů
a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost u těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost u těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění;
c) v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací, 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda;
d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.
ČÁST VII PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 30-38)
§ 30 Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí, lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 31 Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.
§ 32 Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky v působnosti federálních
orgánů podle § 28 může povolit vláda Československé socialistické republiky a podle § 29 ministerstvo financí ČSSR, a to - pokud jde o případy uvedené v § 29 písm. c) - v dohodě s Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvu financí Československé socialistické republiky také přísluší rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění organizací v působnosti federálních orgánů.
§ 33 (1) Pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se nepoužije
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4 , § 5 odst. 1 až 3, § 6 až 8 a § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,
b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,
c) ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani,
d) část první vládního nařízení č. 148/1968 Sb. , o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb. , o plánovitém řízení národního hospodářství,
e) ustanovení § 3 odst. 6 druhá věta, § 18 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 20 až 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 druhá věta, § 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) až d), § 49, § 50 odst. 3 pokud stanoví odchylky, § 6 odst. 1 až 3, § 65 písm. a), c) a d) (pokud jde o vztah k - 59 odst. 1 písm. b)), § 66 písm. b), c) a e), § 67 a § 70 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb. , vládního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení č. 148/1968 Sb.
(2) Pro poplatníky daně z objemu mezd se nepoužije ustanovení § 6 až 9 zákona č.
131/1968 Sb. , o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, pokud se
týkají odvodu z přírůstku mezd; pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se tento zákon nepoužije vůbec.
§ 34 (1) Výnos podnikových daní plyne do státního rozpočtu České socialistické republiky, a jde-li o výnos podnikových daní od organizací řízených národními výbory, do rozpočtu řídících národních výborů, pokud podle zákona Federálního shromáždění není výnos podnikových daní příjem státního rozpočtu federace.
(2) Výnos příspěvku na sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu České socialistické republiky, pokud podle zákona Federálního shromáždění není výnos tohoto příspěvku příjmem státního rozpočtu federace.
§ 35 Ministerstvo financí se zmocňuje vydat předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.
§ 36 Ustanovení § 5 odst. 3 až 5 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1969 Sb. , o dodatkovém odvodu, závazných limitech a o změnách důchodové daně a zdanění motorových vozidel, platí i pro rok 1970.
§ 37 Zrušují se ustanovení § 4 a 5 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd.
§ 38 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
(2) Podnikové daně se vyměří poprvé za kalendářní rok 1970.
Erban v. r.
Ing. Kempný v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
