Státním občanem republiky je ten, kdo měl k 1. lednu 1969 státní občanství Československé socialistické republiky (dále jen „československý státní občan“), jestliže se narodil na území republiky.

Československý státní občan, který se narodil v cizině, je státní občanem republiky, byl-li k 1. lednu 1969 přihlášen k trvalému pobytu na jejím území. Jestliže nebyl přihlášen k trvalému pobytu na území republiky ani na území Slovenské socialistické republiky, je státním občanem republiky, měl-li, popřípadě jeho rodiče, před odchodem do ciziny, na jejím území poslední trvalý pobyt.

Státní občan republiky, který se jím stal podle § 2 tohoto zákona, si může prohlášením zvolit státní občanství Slovenské socialistické republiky.

Státní občanství republiky si může zvolit prohlášením státní občan Slovenské socialistické republiky, který se jím stal k 1. lednu 1969 podle zákona Slovenské národní rady ¹ .

Prohlášení podle odstavců 1 a 2 lze učinit nejpozději do 31․ prosince 1969.

Stanou-li se rodiče státními občany republiky podle § 2, 3 nebo 4, sledují jejich státní občanství i děti mladších 15 let. Jinak pro určení státního občanství těchto dětí platí ustanovení § 2.

Prohlášení o volbě státního občanství dětí mladších 15 let učiní jejich zákonní zástupci; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se jejich shodné prohlášení pokud některý z nich není zbaven rodičovských práv.

Z prohlášení o volbě musí být patrno

Manželé mohou prohlášení o volbě učinit společně.

Dítě, jehož rodiče jsou státními občany republiky, nabývá narozením státního občanství rodičů.

Dítě, jehož jeden z rodičů je státním občanem republiky a druhý státním občanem Slovenské socialistické republiky, nabývá narozením státního občanství republiky, jestliže se narodilo na jejím území. Dítě těchto rodičů, které se narodilo v cizině, nabývá státního občanství republiky, je-li státním občanem republiky matka. Rodiče se mohou dohodnout o státním občanství dítěte a zvolit mu státní občanství Slovenské socialistické republiky prohlášením, učiněným do 6 měsíců po narození dítěte.

Dítě, jehož jeden z rodičů je státním občanem republiky a druhý Slovenské socialistické republiky a které podle zákona Slovenské národní rady nabude narozením státního občanství Slovenské socialistické republiky, stane se státním občanem republiky, jestliže se o tom rodiče dohodnou prohlášením učiněným do 6 měsíců po narození dítěte.

Dítě, jehož jeden z rodičů je cizincem, nabývá narozením státního občanství republiky, jestliže druhý z rodičů je státním občanem republiky.

Dítě nalezené na území republiky je jejím státním občanem, dokud se neprokáže, že má jiné státní občanství.

Státní občanství republiky si může zvolit státní občan Slovenské socialistické republiky, který uzavřel manželství se státním občanem republiky, prohlášením učiněným do 6 měsíců po uzavření manželství. Spolu s ním nabývají státního občanství republiky i jeho děti mladší 15 let, nad nimiž vykonává výlučně rodičovský práva nebo o nichž se tak dohodne s druhým rodičem, a které pojme do svého prohlášení.

Cizinka, která uzavřela manželství se státním občanem republiky, nabývá státního občanství republiky, vysloví-li okresní národní výbor na její žádost s nabytím souhlas. Žádost musí být podána nejpozději do 6 měsíců po uzavření manželství. Spolu s cizinkou nabývají státního občanství republiky její děti mladší 15 let, které pojala do své žádosti.

Státní občanství republiky lze udělit na žádost osobě, která má na území republiky nepřetržitě pobyt alespoň 5 let a při nabytí státního občanství pozbude, pokud není bezdomovcem, svého dosavadního státního občanství. Nepřetržitý pobyt na území Československé socialistické republiky před 1. lednem 1969 se pro tento účel považuje za nepřetržitý pobyt na území republiky.

Státní občanství republiky lze udělit státnímu občanu Slovenské socialistické republiky, který je na území republiky přihlášen k trvalému pobytu.

V případech hodných zvláštního zřetele lze udělit státní občanství i žadateli, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2.

Manželé mohou žádat o udělení státního občanství republiky ve společné žádosti. Žádost každého manžela se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, nabývají státního občanství spolu s otcem nebo matkou. Jestliže pojme státní občan Slovenské socialistické republiky do své žádosti děti mladší 15 let, vyžaduje se k nabytí státního občanství republiky souhlasu druhého rodiče, pokud není zbaven rodičovských práv.

Státní občanství republiky uděluje ministerstvo vnitra.

Nabytí státního občanství republiky cizincem se stává pro osoby starší 15 let účinným teprve složením slibu tohoto znění:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a České socialistické republice a jejich socialistickému zřízení a že budu řádně plnit všechny povinnosti jejich občana.“

Výjimečně může být složení státoobčanského slibu ministerstvem vnitra prominuto: v tom případě se nabytí státního občanství stává účinným dnem, kdy rozhodnutí o prominutí nabylo právní moci.

Státoobčanský slib přijímá okresní národní výbor, v cizině diplomatická mise nebo konzulární úřad Československé socialistické republiky.

Státní občanství republiky zaniká nabytím státního občanství Slovenské socialistické republiky.

Státní občan republiky nepozbývá uzavřením manželství státního občanství republiky.

Pozbytí státního občanství republiky u jednoho manžela nemá vliv na státní občanství druhého manžela nebo děti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Státního občanství republiky pozbývá ten, kdo je propuštěn ze státního svazku na vlastní žádost. Státní občanství zaniká dnem doručení listiny o propuštění.

Manželé mohou žádost o propuštění ze státního svazku ve společné žádosti; žádost každého z manželů se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, pozbývají státního občanství spolu s otcem nebo s matkou; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se k podání žádosti souhlasu druhého rodiče, pokud není zbaven rodičovských práv.

O propuštění ze státního svazku rozhodují okresní národní výbory.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se místní příslušnost trvalým pobytem osoby, o jejíž státní občanství jde. Nemá-li tato osoba trvalý pobyt na území republiky, řídí se místní příslušnost podle jejího posledního trvalého pobytu na území republiky; neměla-li trvalý pobyt na území republiky, je místně příslušný Obvodní národní výbor v Praze 1.

K přijetí státoobčanského slibu v cizině je příslušná diplomatická mise nebo konzulární úřad Československé socialistické republiky podle místa pobytu osoby, o jejíž státní občanství jde.

Podle tohoto zákona nabývá narozením státního občanství republiky dítě, které se narodilo v době od 1. ledna 1969 do dne počátku účinnosti tohoto zákona.

Dítě, které se narodilo v cizině před počátkem účinnosti tohoto zákona a jehož jeden z rodičů je občanem republiky a druhý cizincem, nabývá narozením státního občanství republiky podle dosavadních právních předpisů ³ .

Orgán, který prohlášení přijal, vydá občanovi osvědčení o tom, kdy prohlášení učinil a jaké státní občanství si zvolil.

Provedení volby, popřípadě uzavření dohody o státním občanství u národního výboru se poznamená v občanském průkazu.

Zrušují se § 3 odst. 2 a § 11 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb.

Nedotčena zůstávají ustanovení mezinárodních smluv upravující státní občanství.