59/1969 Sb. znění účinné od 1. 7. 1969 do 31. 12. 2023

Zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, došlo ke zrušení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, a tím se stal tento předpis překonaným.

ZÁKON

ze dne 5. června 1969

o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání

Federální shromáždění Československé socialistické republiky

se usneslo na zákoně:

Čl. I

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 165/1964 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 5 odst. 3 zní:

„(3) Do hodností generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády Československé socialistické republiky president republiky. Do hodností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků jmenují a povyšují ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky nebo orgány jimi k tomuto zmocněné.“

§ 26 zní:

„§ 26

(1) Voják z povolání se propustí z pracovního poměru na vlastní žádost v požadované lhůtě, nebrání-li tomu ustanovení § 25 odst. 2 branného zákona a je-li lhůta propuštění v souladu s potřebami ozbrojených sil; není-li s nimi v souladu a byla-li žádost podána do 30. dubna kalendářního roku, pokud příslušný služební předpis neumožňuje podání žádosti i po tomto dni, propustí se nejpozději do konce tohoto roku

(2) Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci,

a)	kteří byli uznáni vojenskou lékařskou komisí neschopnými k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů,

b)	pro něž není při zásadních organizačních změnách schválených Radou obrany státu v ozbrojených silách jiné zařazení,

c)	kteří při řádném hodnocení byli celkově hodnoceni jako nevyhovující.

(3) Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky,

a)	kteří splňují podmínky nároku na starobní důchod,

b)	u nichž vojenská lékařská komise stanovila sníženou schopnost k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů a pro něž není v ozbrojených silách jiné vhodné zařazení,

c)	kteří byli při bezprostředně následujícím řádném hodnocení opětovně celkově zhodnoceni nižším stupněm než dobrý a dosud nedosáhli věku 40 let,

d)	kteří byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

(4) Voják z povolání, která má být propuštěn ze služebního poměru podle odstavce 2 a 3, musí být o propuštění vyrozuměn nejméně 3 měsíce předem, není-li oboustrannou dohodou stanoveno jinak.

(5) Návrhy na propuštění vojáků z povolání podle odstavce 3 písm. c) nebo

d) posuzují komise zřízené ministrem národní obrany a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.“

§ 31 zní:

„§ 31

(1) Vojákům z povolání, propuštěným ze služebního poměru před vznikem nároku na starobní důchod, je vláda Československé socialistické republiky, jestliže o to požádají, povinna prostřednictvím vojenské zprávy a ve spolupráci se zúčastněnými orgány státní zprávy zabezpečit umístění v občanském povolání přiměřené jejich vzdělání, praktickým zkušenostem a schopnostem a umožnit přípravu pro zvolené občanské povolání péčí státu.

(2) K vydání podrobnějších předpisů o úkolech orgánů republik při umístění vojáků z povolání podle odstavce 1 se zmocňují vlády Československé socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky

(3) Vojákům z povolání propuštěným podle § 26 odst. 2 nebo 3 písm. b) až d), kromě případů úmyslného trestného činu, poskytuje vojenská správa od nástupu občanského povolání, popřípadě od počátku přípravy na toto povolání, po dobu dvou let platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval aspoň 10 let a pokud nepobírají důchod ze sociálního zabezpečení nebo příspěvek za službu.

(4) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru se poskytuje odchodné podle délky služby v ozbrojených silách až do výše šestinásobku měsíčního hrubého služebního příjmu podle zásad, které stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(5) Nárok na umístění, na organizovanou přípravu pro zvolené občanské povolání, na platové vyrovnání a na odchodné nemají vojáci z povolání, jejichž služební poměr zanikl odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti.“

D í l VIII zní:

„D í l VIII

Příspěvek za službu

§ 33

(1) Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží vojákům z povolání, kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 2 nebo 3, ve výši

a)	20 % služebního příjmu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 15 let a dosáhli v této době věku aspoň 40 let; výkonným letcům a výsadkářům se věková hranice nestanoví;

b)	30 % služebního příjmu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 20 let.

(2) Příspěvek podle odstavce 1 písm. b) náleží též vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru, kteří se podíleli na intenzivní výstavbě ozbrojených sil, i když nesplňují podmínku 20 let služby, jestliže dosáhli věku aspoň 45 let.

(3) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 náleží příspěvek od 15 až 30 % služebního příjmu, jestliže konali službu nejméně po dobu 20 let a dosáhli věku aspoň 45 let; u výkonných letců a výsadkářů se tato věková hranice snižuje na 40 let.

(4) Služba výkonného letce a výsadkáře a výkon funkcí zvláštní povahy a stupně a nebezpečnosti se započítávají ve zvýšeném rozsahu stanoveném služebními předpisy; doba účasti na národním boji za osvobození se započítává v rozsahu stanoveném zákonem o sociálním zabezpečení.

(5) Příspěvek nenáleží vojákům z povolání, u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti nebo jimž byla vojenská hodnost odňata nebo kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 3 písm. d); příspěvek může být přiznán i v těchto případech, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

(6) Příspěvek se vyměřuje z posledního služebního hrubého měsíčního příjmu nebo průměrného hrubého měsíčního příjmu za posledních 5 kalendářních let přede dnem propuštění (u výkonných letců a výsadkářů z období aktivní letecké nebo výsadkové služby) podle toho, co je pro oprávněného výhodnější, a nesmí překročit maximální výši částečného invalidního důchodu účastníků odboje.

(7) Účastníkům odboje se k příspěvku přičítají podle skupin stanovených zákonem č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých změnách v sociálním zabezpečení za každý započatý rok odbojové činnosti, tyto částky:

skupina měsíčně Kčs

I. 60

II. a III. 50

IV. 40

(8) Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého výdělku přesahuje výši příjmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.

(9) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď důchod nebo příspěvek: nárok na příspěvek trvá až do dosažení věku 60 let.

(10) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(11) Ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení tohoto dílu zákona.

(12) Vláda Československé socialistické republiky může se zřetelem k vývoji životních nákladů stanovit k příspěvku zvláštní přídavek, popřípadě upravit způsob krácení příspěvku výhodněji.“

D í l IX zní:

„D í l IX

Příslušníci ozbrojených

bezpečnostních sborů

§ 34

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují přiměřeně též na příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, avšak s těmito odchylkami:

a)	nevztahují se na ně ustanovení § 2, § 24 odst. 2, § 26 odst. 1, § 36 a § 37;

b)	hodnosti praporčíků se stanoví takto: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík,nadpraporčík;

c)	podrobnější úpravu kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydává ministr vnitra Československé socialistické republiky;

d)	ze služebního poměru lze propustit příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů na jejich žádost podanou ze závažných důvodů; příspěvek podle § 33 odst. 3 náleží příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů i v těchto případech;

e)	ze služebního poměru lze propustit příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří zvlášť hrubým způsobem porušili služební povinnost nebo pravomoc veřejného činitele a jejichž další ponechání ve služebním poměru by bylo na újmu důležitých služebních zájmů;

f)	důvody stanovené v § 26 odst. 2 písm. b) a c) jsou důvody, z nichž lze příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů propustit ze služebního poměru;

g)	působnost stanovená v § 5 odst. 3, § 6 odst. 3 a 4, § 10 odst. 2, § 26 odst. 5, § 27 a § 33 odst. 11 přísluší, pokud jde o příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů v oborech působnosti ministrů vnitra České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, těmto ministrům:

návrhy na jmenování a povyšování do hodností generálů a na odnímání hodností generálů podávají presidentu republiky, pokud jde o příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů v oborech působnosti ministrů vnitra České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, vlády těchto republik.

(2) Podle ustanovení § 6 odst. 1 lze odejmout hodnost také příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů propuštěným z těchto sborů.“

Kde se v ostatních ustanoveních zákona mluví o vládě a ministru vnitra, rozumí se tím vláda Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky; kde se mluví o příslušnících Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů.

Ustanovení zákona, pokud se vztahují na příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, se přiměřeně vztahují též na příslušníky Sborů nápravné výchovy.Působnost, která podle zákona přísluší ministru vnitra Československé socialistické republiky anebo ministrům vnitra České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, přísluší, pokud jde o příslušníky Sboru nápravné výchovy, ministrům spravedlnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.