Trest se vykonává v nápravně výchovných ústavech podřízených ministerstvu spravedlnosti. Zřizuje a zrušuje je ministr spravedlnosti.

Při nápravně výchovném ústavu se zpravidla zřídí poradní sbor, složený z pedagogů, psychologů a jiných odborníků; při ministerstvu spravedlnosti je jako poradní orgán k prohloubení vědeckosti a zvýšení účinnosti nápravně výchovné činnosti zřízena vědecká rada, složená ze zástupců vědeckých a společenských organizací a státních orgánů.

Trest se vykonává diferencovaně ve třech nápravně výchovných skupinách. O tom, do které nápravně výchovné skupiny se odsouzený zařadí, rozhodne soud.

Výkonem trestu v nápravně výchovných skupinách se sleduje cíl, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených odsouzených a aby v nápravně výchovné činnosti u odsouzených, u nichž to vyžaduje vyšší stupeň nebo povaha jejich narušení, se uplatňovaly účinnější prostředky k jejich nápravě. V nápravně výchovných skupinách se trest vykonává podle zásady, že čím je vyšší nápravně výchovná skupina, tím je menší rozsah práv odsouzených ve výkonu trestu a tím je větší rozsah jejich omezení; obdobně diferencovaně jsou upraveny též formy a metody pracovní výchovy a kulturně výchovné práce, rozsah oprávnění samosprávy a způsob ostrahy.

Projevuje-li odsouzený, který byl zařazen do vyšší nápravně výchovné skupiny, vzorným chováním a poctivým poměrem k práci po delší dobu snahu po nápravě, může jej soud přeřadit do nižší nápravně výchovné skupiny.

Porušuje-li odsouzený soustavně a závažným způsobem stanovený pořádek nebo kázeň při výkonu trestu anebo spáchá-li za výkonu trestu trestný čin, může jej soud přeřadit do vyšší nápravně výchovné skupiny.

O přeřazení rozhoduje soud na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu nebo na žádost odsouzeného anebo i bez takového podnětu. Odsouzený může podat žádost o přeřazení do nižší nápravně výchovné skupiny po vykonání třetiny trestu, a je-li zařazen do třetí nápravně výchovné skupiny, po vykonání poloviny trestu, vždy však nejdříve po uplynutí 6 měsíců od nastoupení výkonu trestu; další žádost může odsouzený podat teprve po uplynutí 6 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o jeho předchozí žádosti.

Jestliže odsouzený zařazený do třetí nápravně výchovné skupiny má zjevně záporný postoj k provádění nápravně výchovné činnosti a jestliže dosavadní výchovné prostředky včetně kázeňských trestů zůstávají u něho neúčinnými, může soud na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu anebo i bez takového návrhu rozhodnout, že odsouzený má být umístěn do zostřené izolace․ Takové rozhodnutí může soud učinit též tehdy, je-li odsouzený zvlášť silně narušen a jestliže jej zároveň zařazuje do třetí nápravně výchovné skupiny, nebo byl-li odsouzenému trest smrti milostí zmírněn na trest odnětí svobody.

Dobu, po kterou bude trest vykonáván ve zostřené izolaci, stanoví soud, a to v rozmezí od 2 měsíců až do 2 let.

Odsouzeným umístěným do zostřené izolace se nepřiznává kapesné, četba se jim omezuje na vybrané knihy a časopisy, smějí si dopisovat a přijímat návštěvy v menším rozsahu, než je stanoveno jinak pro odsouzené zařazené do třetí nápravně výchovné skupiny, a nesmějí přijímat balíčky. Odsouzení se tu zařazují do práce, jen pokud se tím nenarušuje působení zostřené izolace k jejich nápravě.

Projevuje-li odsouzený svým chováním po dobu nejméně 6 měsíců snahu po nápravě, může soud na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu anebo i bez takového návrhu rozhodnout, že se umístění odsouzeného do zostřené izolace zrušuje.

Ve výkonu trestu se pro odsouzené vytvářejí takové materiální a kulturní podmínky života, aby byl zabezpečen jejich náležitý tělesný a duševní rozvoj. V souladu s tím se stanoví zejména náležitosti a podmínky stravování, ubytování a vystrojování odsouzených.

Odsouzeným se zabezpečuje osmihodinový spánek, doba potřebná k osobní hygieně a úklidu, nejméně jednohodinová vycházka a přiměřené osobní volno.

Odsouzeným se poskytují zdravotnické služby v rozsahu a za podmínek stanovených obecnými předpisy o péči o zdraví lidu; organizaci a výkon zdravotnických služeb poskytovaných odsouzeným upraví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem zdravotnictví.

Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení odsouzených, jakož i odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání odsouzených upravují obecné předpisy.

Odsouzený si smí dopisovat s příslušníky své rodiny a přijímat jejich návštěvy v rozsahu stanoveném pro nápravně výchovnou skupinu, do níž je zařazen. Je-li to v zájmu jeho nápravy anebo je-li pro to jiný závažný důvod, může mu být povolen písemný styk i s jinou osobou, popřípadě přijetí její návštěvy. K zabezpečení účelu výkonu trestu se dopisy odsouzených cenzurují.

Na požádání se příslušníkům rodiny odsouzeného, jakož i jeho obhájci podávají sdělení o stavu a chování odsouzeného.

Odsouzený smí odebírat a číst denní tisk, knihy a jiné publikace, a to v rozsahu stanoveném v souladu s účelem výkonu trestu.

V nápravně výchovném ústavu je zřízena knihovna, v níž si odsouzený může půjčovat knihy podle vlastního výběru.

Odsouzený si smí za kapesné nakupovat potraviny a jiné věci osobní potřeby.

Odsouzený smí přijímat balíčky s potravinami a s jiným věcmi osobní potřeby v rozsahu stanoveném pro nápravně výchovnou skupinu, do níž je zařazen.

Odsouzený smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti příslušným orgánům; stížnost, popřípadě žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána.V téže věci však nesmí podávat stížnost několika orgánům současně ani ji opakovat před jejím vyřízením.

Žádá-li o to odsouzený, umožní se mu rozmluva s náčelníkem nápravně výchovného ústavu, prokurátorem, soudcem nebo orgánem, který provádí kontrolu nápravně výchovného ústavu.

Odsouzený si může zajistit poskytování právní pomoci advokátem, jenž má právo v mezích své plné moci s odsouzeným si dopisovat a mluvit s ním. Je-li proti odsouzenému vedeno další trestní stíhání, užije se na jeho styk s obhájcem ustanovení trestního řádu o styku obhájce s obviněným, který je ve vazbě.

Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou povinni dbát o zachování práv, která odsouzení mají ve výkonu trestu.

Odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy příslušníků Sboru nápravné výchovy, řádně plnit pracovní úkoly, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení ústavního řádu ( § 18).

Odsouzeného, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti, je třeba donutit k jejich plnění prostředky podle zákona dovolenými.

Pro každý nápravně výchovný ústav stanoví jeho náčelník se souhlasem ministerstva spravedlnosti ústavní řád, kterým se řídí chod života a činnosti odsouzených. Ústavním řádem se zejména vymezuje doba pro pracovní činnost, odpočinek, jídlo a kulturně výchovnou práci.

Ústavním řádem se též vymezí rozsah oprávnění samosprávy odsouzených při organizování zájmové činnosti a řešení otázek jejich společného života.

Za vzorné chování, poctivý poměr k práci nebo příkladný čin, může být odsouzenému udělena kázeňská odměna.

Kázeňskými odměnami jsou zejména:

Porušení stanoveného pořádku nebo kázně při výkonu trestu je kázeňským přestupkem, za nějž může být odsouzeného uložen kázeňský trest.

Kázeňskými tresty jsou:

Při celodenním umístění do uzavřeného oddělení a při umístění do samovazby odsouzený nepracuje, je omezen v účasti na zájmové činnosti a není mu dovoleno číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace a nakupovat věci osobní potřeby ( § 14). Umístění do samovazby lze uložit jen odsouzenému zařazenému do druhé nebo třetí nápravně výchovné skupiny. Kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddělení, popřípadě umístění do samovazby nelze znovu uložit dříve než po uplynutí alespoň 20 dní od výkonu některého z těchto kázeňských trestů.

Umístění do zvláštního oddělení lze uložit jen odsouzenému, který soustavně nebo závažným způsobem porušuje stanovený pořádek nebo kázeň při výkonu trestu a u něhož mírnější kázeňské tresty nepostačují k nápravě; tento kázeňský trest lze uložit až do 3 měsíců, a jde-li o odsouzeného zařazeného do třetí nápravně výchovné skupiny, až do 6 měsíců. Odsouzení, kteří byli umístěni do zvláštního oddělení, pracují pod zvýšeným dozorem a odděleně od ostatních odsouzených. Při výkonu tohoto kázeňského trestu je odsouzený omezen v účasti na zájmové činnosti a v možnostech nákupu věcí osobní potřeby a je mu sníženo kapesné.

Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil.

Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na nápravě odsouzených. Za kázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest.

Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba 1 roku.

Uložením kázeňských trestů se vyřizují též provinění a přestupky. Ustanovení zákona, který se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví, nejsou dotčena.

Kázeňským potrestáním odsouzeného se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li jeho skutek trestným činem.

zařazování odsouzených do společensky prospěšné práce a jejich odměňování za práci,

vytváření podmínek k tomu, aby odsouzení mohli získat a zvyšovat svou pracovní kvalifikaci, a

výchovu k pracovní aktivitě, a to zejména rozvíjením pracovního soutěžení a zlepšovatelského a vynálezcovského hnutí.

Odsouzení jsou v souladu s účelem výkonu trestu zařazováni do práce u hospodářských organizací nebo u nápravně výchovných ústavů, a to s přihlédnutím zejména k jejich zdravotnímu stavu a pracovním schopnostem.

Hospodářská organizace a nápravně výchovné ústavy, u nichž jsou odsouzení zařazeni do práce, jsou povinny vytvářet předpoklady pro řádné plnění pracovních úkolů odsouzených v souladu se zájmem na jejich nápravě. Zejména jsou povinny pečovat o zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a o zvyšování jejich pracovní kvalifikace a dbát o bezpečnost a ochranu zdraví při jejich práci.

Zařazení odsouzených do práce u hospodářské organizace se uskuteční na základě smlouvy mezi nápravně výchovným ústavem a hospodářskou organizací; stanoví se v ní zejména podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení pracovat.

Pracovní doba, podmínky pro uložení práce přesčas a pracovní podmínky žen jsou u odsouzených stejné jako u ostatních pracovníků.

Do pracovní doby se nepočítá práce při úklidu a jiná obdobná práce odsouzených potřebná k zajištění běžného provozu nápravně výchovného ústavu. Tyto práce nesmějí však být nařízeny na úkor doby nutné k odpočinku odsouzených.

Odsouzeným přísluší za práci stejná odměna jako ostatním pracovníkům; nepřísluší jim náhrada pracovní odměny za dobu, po kterou nepracovali.

Z pracovní odměny odsouzeného se provedou srážky jednak k úhradě výživného pro jeho děti, jednak k úhradě nákladů výkonu trestu. Kromě těchto srážek lze z pracovní odměny odsouzeného provádět další srážky, které připouštějí pracovně právní předpisy jako srážky ze mzdy, a to obdobně podle pracovně právních předpisů. Rozsah, popřípadě též pořadí srážek z pracovní odměny odsouzených stanoví ministr spravedlnosti; přitom přihlédne zejména k tomu, aby byl podporován zájem odsouzeného na výsledcích jeho práce, jakož i zájem na zabezpečení výživy jeho dětí.

Je-li však soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného, postupuje se podle občanského soudního řádu a předpisů vydaných na jeho základě.

Část pracovní odměny odsouzeného, která zbývá po provedení srážek podle odstavce 2, popřípadě podle odstavce 3, se rozdělí na kapesné a úložné způsobem, který stanoví ministr spravedlnosti. Výše částky, do které lze odsouzenému přiznat kapesné z pracovní odměny, se stanoví pro jednotlivé výpravně výchovné skupiny odlišně.

Z úložného může odsouzený poskytovat příspěvky své rodině a plnit své závazky; rozsah a podmínky stanoví ministr spravedlnosti. Zbytek úložného se odsouzenému vyplatí neprodleně po propuštění z výkonu trestu.

Odsouzený odpovídá za škodu, kterou způsobil hospodářské organizaci nebo nápravně výchovnému ústavu zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to obdobně jako ostatní pracovníci.

Byla-li škoda způsobena hospodářské organizaci, projedná výši požadované náhrady hospodářská organizace též s nápravně výchovným ústavem.

Pro naléhavé rodinné důvody může náčelník nápravně výchovného ústavu přerušit odsouzenému výkon trestu až do 15 dnů, a to i opětovně. Doba přerušení se počítá do výkonu trestu.

Je-li třeba odsouzenému neodkladně poskytnout léčebnou péči, kterou nelze zajistit ve zdravotnickém zařízení nápravně výchovného ústavu, může mu náčelník nápravně výchovného ústavu přerušit výkon trestu až do 30 dnů, a to i opětovně. Doba přerušení se počítá do výkonu trestu.

Je-li odsouzený, na němž se vykonává trest, stižen těžkou chorobou, může soud výkon trestu na potřebnou dobu přerušit; soud přeruší výkon trestu vždy, jde-li o těhotnou ženu nebo o ženu krátce po porodu, jestliže by výkonem trestu bylo ohroženo její zdraví nebo zdraví jejího očekávaného nebo novorozeného dítěte.

Je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného přerušení, soud přerušení výkonu trestu odvolá.

Jestliže odsouzený, jemuž byl výkon trestu přerušen podle § 38, ve výkonu základní vojenské služby nespáchal žádný trestný čin a tuto službu řádně konal, upustí soud od výkonu zbytku trestu; jinak rozhodne, že se zbytek trestu vykoná.

Bylo-li od výkonu zbytku trestu upuštěno, pokládá se trest za vykonaný dnem, kdy byl jeho výkon přerušen ( § 38).

O podmíněném propuštění rozhoduje soud podle ustanovení § 331 až 333 trestního řádu.

Oprávnění náčelníka nápravně výchovného ústavu navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného je nutno co nejúčinněji využívat k výchovnému působení na odsouzené.

Dozor nad zachováváním zákonnosti v místech, kde se vykonává trest, vykonává prokurátor podle ustanovení zákona o prokuratuře.

Orgány Sboru nápravné výchovy jsou povinny:

Občanskou kontrolu nad výkonem trestu provádějí komise volené Národním shromážděním a složené z poslanců Národního shromáždění. V nápravně výchovných ústavech na Slovensku provádějí kontrolu v úzké součinnosti se Slovenskou národní radou.

Členové komisí uvedených v odstavci 1 jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat do všech míst, kde se trest vykonává, a mluvit s odsouzenými bez přítomnosti třetí osoby.

Na nápravě odsouzených se podílejí též společenské organizace závodu, kde odsouzený pracovat před nástupem trestu, i společenské organizace místa jeho bydliště, a to zejména tím, že během výkonu trestu mohou udržovat s ním písemný i osobní styk, zajímat se o jeho chování ve výkonu trestu a napomáhat při vytváření příznivých podmínek pro jeho budoucí život.

Na nápravě odsouzených se podílejí též společenské organizace závodu, kde odsouzení během výkonu trestu pracují.

Ve spolupráci se společenskými organizacemi pečují národní výbory o vytváření vhodných podmínek pro dovršení nápravy odsouzených po jejich propuštění z výkonu trestu. Jsou propuštěným osobám nápomocny při volbě vhodného pracovního prostředí a i jinak jim usnadňují přechod do života na svobodě.

Národní výbory jsou povinny osobám propuštěným z výkonu trestu zajistit neprodleně pracovní místo, popřípadě i prozatímní ubytování.

Hospodářské organizace nesmějí při přijímání pracovníků činit rozdílu mezi osobami propuštěnými z výkonu trestu a jinými osobami, pokud pro výkon určité funkce není třeba občanské bezúhonnosti.

Hospodářská organizace je povinna na doporučení okresního národního výboru přijmout propuštěnou osobu, má-li pro ni volné pracovní místo.

Hospodářské organizace jsou povinny ve spolupráci se společenskými organizacemi věnovat propuštěným osobám zvýšenou péči a pozornost, a to zejména tím, že je zařazují do vhodných pracovních kolektivů.

rok a nepřekročil 18. rok svého věku.

Trest u mladistvých, kteří nepřekročili 18. rok svého věku, se vykoná vždy odděleně od ostatních odsouzených, a to v nápravně výchovných ústavech pro mladistvé. Soud může rozhodnout, že v takových ústavech vykonají trest též mladiství, kteří již překročili 18. rok svého věku.

K prohloubení účinku nápravně výchovné činnosti je při nápravně výchovném ústavu pro mladistvé vždy zřízen poradní sbor ( § 3 odst. 2).

Dovršil-li mladistvý ve výkonu trestu 18. rok svého věku, rozhodne soud, zda mladistvý vykoná zbytek trestu v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé, či se přeřadí do nápravně výchovného ústavu pro ostatní odsouzené; při tomto rozhodování se přihlíží zejména k dosaženému stupni nápravy mladistvého a k délce zbytku trestu. V případě přeřazení do nápravně výchovného ústavu pro ostatní odsouzené zároveň soud zpravidla rozhodne, že se mladistvý zařadí do první nápravně výchovné skupiny.

Porušuje-li mladistvý, který překročil 18. rok svého věku, soustavně a závažným způsobem stanovený pořádek nebo kázeň při výkonu trestu v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé anebo spáchá-li za výkonu takového trestu trestný čin, může jej soud přeřadit do nápravně výchovného ústavu pro ostatní odsouzené, a to zpravidla do první nápravně výchovné skupiny.

Mladistvý vykonávající trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé si smí s příslušníky své rodiny dopisovat bez časového omezení.

Rozsah, v němž takový mladistvý smí přijímat návštěvy, se stanoví se zřetelem k zájmu na upevnění vztahů mladistvého k rodině a na posílení výchovného vlivu výkonu trestu.

Kázeňskými tresty u mladistvých vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé jsou:

Při celodenním umístění do uzavřeného oddělení je mladistvému dovoleno číst denní tisk, knihy a jiné publikace.

U mladistvých, u nichž jsou pro to zejména vzhledem k délce trestu předpoklady, se zajišťuje příprava na budoucí povolání v učilišti zřízeném při nápravně výchovném ústavu pro mladistvé. V tomto učilišti může mladistvý vstoupit do učebního poměru; ke vzniku učebního poměru není třeba souhlasu zákonného zástupce mladistvého.

Při zařazování mladistvých, kteří dosud nepřekročili 18. rok svého věku, do práce se přihlíží též k zajištění jejich přípravy na budoucí povolání. Pracovní podmínky takových mladistvých ve výkonu trestu jsou stejné jako u ostatních mladistvých pracovníků.

Úkoly nápravně výchovné činnosti podle tohoto zákona, jakož i ostrahu a správu v nápravně výchovných ústavech, kde se vykonává vazba, provádí Sbor nápravné výchovy.

Sbor nápravné výchovy je ozbrojený a podle vojenských zásad organizovaný sbor, podřízený ministru spravedlnosti; podrobnosti o jeho organizaci stanoví a předpisy upravující jeho činnost v souladu s jeho posláním vydává ministr spravedlnosti.

Ministr spravedlnosti je přímým nadřízeným všech příslušníků Sboru nápravné výchovy a vykonává nad nimi kázeňskou pravomoc.

Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou povinni řídit se rozkazy ministra spravedlnosti a příslušných velitelů a náčelníků.

Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou oprávněni v zájmu zabezpečení účelu výkonu trestu odnětí svobody a vazby, zejména při zákrocích proti rušitelům stanoveného pořádku a kázně a proti maření služebního úkonu a při odvracení útoku na osobu, nepostačovala-li předchozí výzva či domluva, použít v míře nezbytné k dosažení účelu zákroku obušku, přiložit pouta, popřípadě použít jiných prostředků; podrobnější podmínky a pravidla pro použití obušku, pout a jiných prostředků stanoví ministr spravedlnosti zvláštními předpisy.

Střelné zbraně je příslušník Sboru nápravné výchovy oprávněn použít při výkonu své pravomoci jen výjimečně, a to v těchto případech:

Při použití střelné zbraně je příslušník Sboru nápravné výchovy povinen dbát nutné opatrnosti, zejména co nejvíce šetřit života osoby, proti níž zákrok směřuje, a dbát, aby nebyl ohrožen život jiných osob.

Dovolí-li to okolnosti případu, je příslušník Sboru nápravné výchovy před použitím střelné zbraně povinen použít prostředků podle ustanovení odstavce 1.

Zakročují-li příslušníci Sboru nápravné výchovy pod jednotným velením a vedením, řídí se rozkazem velitele, který rozhoduje o použití střelné zbraně podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 4.

Příslušníkem Sboru nápravné výchovy se může stát bezúhonný, socialistickému zřízení oddaný československý občan, splňuje-li i ostatní předpoklady pro výkon služby.

Příslušníci Sboru nápravné výchovy vykonají při nastoupení služby služební přísahu. Znění přísahy stanoví ministr spravedlnosti.

Příslušníci Sboru nápravné výchovy musí být pro výkon své služby náležitě vycvičeni a vyškoleni a jsou povinni dále prohlubovat své vzdělání, kvalifikaci a politické a odborné znalosti.

K zabezpečení úspěšného plnění úkolů nápravně výchovné činnosti stanoví ministr spravedlnosti pro každou funkci, vykonávanou ve Sboru nápravné výchovy, příslušné kvalifikační předpoklady.

Ministr spravedlnosti může po dohodě s jinými ministry dočasně pověřit nebo zmocnit jiné orgány plněním úkolů Sboru nápravné výchovy na úseku ostrahy.

Postupně uložené dosud zcela nevykonané tresty se považují z hlediska výkonu trestu za trest jediný.

Kde se v tomto zákoně mluví o hospodářské organizaci, rozumí se jí též jiná socialistická organizace.

Ustanovení tohoto zákona se užije též na výkon trestů, jež byly pravomocně uloženy před účinností tohoto zákona. Zařazení odsouzených do diferenciačních skupin provedené před účinností tohoto zákona se považuje za zařazení do odpovídajících jim nápravně výchovných skupin tohoto zákona.

Ustanovení oddílu 4 tohoto zákona se přiměřeně užije i na výkon kázeňských trestů uložených před účinností tohoto zákona.

Tresty odnětí svobody nepřevyšující 2 léta, uložené vojákům v základní službě, se mohou vykonat též ve vojenských nápravných útvarech.

předpisy o výkonu trestu prováděného ve vojenských nápravných ústavech vydá ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra, ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem. Na přerušení výkonu takového trestu, upuštění od výkonu zbytku takového trestu, upuštění a podmíněné propuštění z výkonu takového trestu se obdobně užije ustanovení oddílů 8 a 9 tohoto zákona.

Porušuje-li odsouzený ve vojenském nápravném útvaru soustavně a závažným způsobem stanovený pořádek nebo kázeň při výkonu trestu anebo spáchá-li za výkonu trestu trestný čin, může soud rozhodnout, že zbytek trestu bude vykonán v nápravně výchovném ústavu; v takovém případě zároveň rozhodne, do které nápravně výchovné skupiny se odsouzený zařadí.