Za výdělek zaměstnance v zahraničí se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat podle příslušných platových úprav, který mu náleží po dobu jeho činnosti v zahraničí.

Nenáleží-li zaměstnanci v zahraničí funkční plat, nebo není-li stanoven, považuje se za výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední úřad nebo orgán v souladu se zásadami platové úpravy pro zaměstnance zahraniční služby․

Je-li výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která zaměstnanci náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za výdělek tato průměrná měsíční hrubá mzda (plat).

Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.

Nezdaňuje-li se výdělek zaměstnance v zahraničí daní ze mzdy, odečítá se při výpočtu čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského od výdělku daň ze mzdy, která by na tento výdělek připadla při práci konané na území Československé socialistické republiky.

Zaměstnanci v zahraničí náleží nemocenské nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz již neposkytuje funkční plat, popřípadě mzda. Poskytování zahraničního přídavku, popřípadě jiných příplatků uvedených v § 2 odst. 4 není na újmu nároku na nemocenské. Podpůrčí doba ¹ se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti.

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro poskytování nemocenského při karanténě, pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a pro poskytování peněžité pomoci v mateřství.

Je-li zaměstnanec v zahraničí pojištěn také ve státě, v němž vykonává činnost, a dostává-li z tohoto pojištění peněžité dávky nemocenského pojištění, započtou se tyto dávky na dávky téhož druhu poskytované ze stejného důvodu podle této vyhlášky.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky na děti, poskytují-li se ve státě, kde zaměstnanec v zahraničí vykonává činnost, na jeho děti přídavky nebo zvýšení platu (mzdy) podle předpisů v tomto státě platných.

Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení plní organizace v Československé socialistické republice, k níž je zaměstnanec v pracovním poměru. Ve výjimečných případech plní tyto povinnosti jiná organizace, která jejich plnění převzala nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního úřadu nebo orgánu uloženo.

Vyplácí-li zaměstnanci v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, která není jeho zaměstnavatelem, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení zaměstnavateli, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti zaměstnavatele.

Zaměstnavatel příslušný podle odstavce 1 hradí též pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % výdělku stanoveného podle § 2.

Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení československých státních občanů, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (dále jen "experti"), platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této části vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.

Pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami platových úprav pro zaměstnance zahraniční služby; tito pracovníci jsou pojištěni podle části první.

Přídavky na nezaopatřené děti experta náleží, jsou-li jinak splněny ostatní stanovené podmínky, jen pokud se tyto děti zdržují na území Československé socialistické republiky a nelze-li je přiznat z pojištění jiného oprávněného; vyplácejí se tomu, kdo má v Československé socialistické republice dítě v přímém zaopatření.

Ustanovení § § 3 až 6 platí obdobně i pro experty.

Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení plní za dobu pracovní činnosti experta v zahraničí dosavadní zaměstnavatel v Československé socialistické republice, popřípadě jiná organizace, která jejich plnění převzala, nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního úřadu nebo orgánu uloženo.

Pojistné činí 10 % výdělku stanoveného podle § 9.

V době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960 se pro účely důchodového zabezpečení považuje za výdělek zaměstnance v zahraničí částka, která odpovídá podle rozhodnutí příslušného ústředního úřadu nebo orgánu vydaného v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení funkčnímu platu stanovenému v platném platovém řádu pro funkce, které zaměstnanec v zahraničí vykonával v uvedené době.

Důchody, na něž vznikl zaměstnancům v zahraničí nárok v době od 1.ledna 1957 do 31. prosince 1960, budou na žádost důchodce znovu vyměřeny s účinností od 1. ledna 1961 z průměrného ročního výdělku určeného z částek, které se považují za výdělek v době uvedené v odstavci 1.

Expertům, kteří byli činni pro zahraniční zaměstnavatele v době od 1. ledna 1957 do dne účinnosti této vyhlášky, se tato doba jejich činnosti hodnotí jako doba pojištění (zaměstnání) podle této vyhlášky.

Výdělek expertů, kterých se týká odstavec 1, se i za dobu před účinností této vyhlášky stanoví způsobem uvedeným v § 9.

Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající ze zhodnocení činnosti podle odstavce 1 splní, zejména evidenční list o době zaměstnání a výdělku předloží, československá organizace, k níž zůstal expert po dobu činnosti v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiná organizace, která tyto povinnosti převzala nebo převezme. Není-li takové organizace, určí ji příslušný ústřední úřad nebo orgán.

Tato vyhláška se nevztahuje

Tato vyhláška se rovněž nevztahuje na pracovníky, kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně pojištěni podle předpisů o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů ² nebo podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících ³ a u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovávány předpoklady pro další trvání tohoto jejich pojištění.