Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků (badatelů), výkonných umělců a artistů, uznaných vrcholnou ideovou organizací ( dále jen "umělci"), kteří vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů, avšak nikoli v zaměstnaneckém pracovním poměru, platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava; podmínkou přitom je, že umělec

Umělci, kteří

Za výkonné umělce se pro účely této vyhlášky považují též

Působnost, která podle této vyhlášky náleží příslušné vrcholné ideové organizaci umělců, vykonává

Vznik a trvání povinného pojištění podle odstavce 1 způsobuje zánik a vylučuje vznik pojištění téže osoby podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

Povinné pojištění umělce podle § 1 odst. 1 vzniká dnem, který určí příslušná vrcholná ideová organizace jako den, kdy umělec začal soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, který tato organizace určí jako den skončení uvedené činnosti; zaniká také dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až c).

Nepovinné pojištění umělce podle § 1 odst. 2 vzniká dnem, od něhož se umělec k pojištění přihlásil, nejdříve však od 1.ledna toho roku, v němž přihláška k pojištění došla k orgánu příslušnému provádět pojištění podle této vyhlášky, a zaniká dnem, kterým se umělec odhlásil z pojištění, ne však dříve než koncem kalendářního měsíce, v němž odhláška došla; zaniká také koncem měsíce, za nějž bylo pojistné naposledy zaplaceno, nezaplatil-li umělec splatné pojistné po dobu jednoho roku, ač byl upomenut a upozorněn na tento následek prodlení.

Povinně pojištění umělci se pro účely této vyhlášky zařazují podle výše příjmu plynoucího z jejich činnosti do příjmových stupňů určených pevnými měsíčními částkami:

250 Kčs při výši příjmu do 5 400 Kčs ročně,

500 Kčs při výši příjmu nad 5 400 Kčs do 11 400 Kčs ročně,

1000 Kčs při výši příjmu nad 11 400 Kčs do 17 400 Kčs ročně,

1500 Kčs při výši příjmu nad 17 400 Kčs do 23 400 Kčs ročně,

2000 Kčs při výši příjmu nad 23 400 Kčs do 34 400 Kčs ročně,

2500 Kčs při výši příjmu nad 34 400 Kčs ročně

Co se považuje za příjem rozhodný pro zařazení umělce do příjmových stupňů, stanoví Státní úřad sociálního zabezpečení po projednání s vrcholnými ideovými organizacemi. Při určení výše příjmu se přihlíží též k tomu, v jaké výši příjem podléhá dani z literární a umělecké činnosti, popřípadě dani ze mzdy.

Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět pojištění podle této vyhlášky po slyšení příslušné vrcholné ideové organizace. V prvém roce pojištění se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu, zařadí se umělec, a to popřípadě i na vlastní žádost, nově do odpovídajícího příjmového stupně od počátku následujícího kalendářního roku.

Nepovinně pojištěný umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který si zvolí, nikoliv však do vyššího stupně, než odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace. Vykonanou volbu příjmového stupně může umělec změnit s účinností od počátku následujícího kalendářního roku.

Pojištění umělců se provádí za pojistné, které umělci platí ve výši 10 % z příjmového stupně, do něhož byli zařazeni. Pojistné se platí měsíčně pozadu.

Pojistné se neplatí za kalendářní měsíce,

Nebylo-li pojistné zaplaceno do měsíce ode dne splatnosti, je umělec povinen platit penále ve výši 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení. Nebylo-li zaplaceno splatné pojistné při vzniku nároku na dávce důchodového zabezpečení, lze uhradit dlužné pojistné srážkami z vyplacené dávky; vyplacená dávka nesmí však klesnout pod zákonnou minimální částku ( § 19 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení).

lázeňská péče,

nemocenské,

peněžitá pomoc v mateřství,

podpora při narození dítěte,

pohřebné.

Nemocenské náleží výkonným umělcům a artistům, kteří jsou pro nemoc nebo úraz uznání dočasně neschopnými k výkonu své činnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti došlo ke ztrátě příjmu z této jejich činnosti.

Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům a vědeckým badatelům, kteří jsou pro nemoc nebo úraz uznání dočasně neschopnými k výkonu své činnosti, může být přiznáno nemocenské, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti došlo ke ztrátě příjmu z této jejich činnosti a je tím podstatně zhoršeno hospodářské postavení umělce nebo jeho rodiny.

Nemocenské činí za každý kalendářní den v příjmovém stupni

250 Kčs měsíčně ........... 7 Kčs

500 Kčs měsíčně .......... 13 Kčs

1000 Kčs měsíčně .......... 26 Kčs

1500 Kčs měsíčně .......... 40 Kčs

2000 Kčs měsíčně .......... 52 Kčs

2500 Kčs měsíčně .......... 64 Kčs

Nemocenské se poskytuje nejdříve od 16. dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba ( § 15 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců) se však vždy počítá již od počátku pracovní neschopnosti. Výkonným umělcům a artistům, jejichž pracovní neschopnost k výkonu jejich činnosti vznikla pracovním úrazem, náleží nemocenské již od prvého dne pracovní neschopnosti.

Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až o 15 %; jinak o tomto zvýšení platí obecné předpisy. ³

Poskytuje-li se nemocenské podle této vyhlášky za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle této vyhlášky nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za den částku 90 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní tuberkulózu částku 100 Kčs.

Netrvalo-li pojištění podle této vyhlášky bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 5 let, nepřihlíží se při výpočtu průměrného ročního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl pojištěn nepovinně. Jestliže umělec dobu 5let nepřetržitého pojištění podle podle této vyhlášky dovrší teprve po dni vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby pojištění, je-li to pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni původního vzniku nároku na důchod; při výpočtu průměrného ročního výdělku přihlíží se i k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl pojištěn nepovinně.

Umělci, který po splnění podmínek pr vznik nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) vykonává svou činnost a je nepovinně pojištěn podle této vyhlášky, se starobní důchod poskytuje a nesnižuje se z důvodu této činnosti. Nárok na tento důchod se zvyšuje za každý rok činnosti umělce vykonané po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod až do dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let, o 1 % průměru příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod. Zvýšení se provede po dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let; skončí-li však umělec svou činnost před dosažením tohoto věku, provede se zvýšení důchodu po skončení činnosti. Toto zvýšení nenáleží za dobu, za kterou náleží již podle obecných předpisů ⁵ zvýšení starobního důchodu o 4 % průměrného ročního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen.

Pro účely zvýšení starobního důchodu umělce činného po dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let, považuje se za průměr hrubých ročních výdělků průměr příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po dosažení tohoto věku.

Pojištění umělců podle této vyhlášky provádějí a o přiznání nemocenských dávek rozhodují výkonné orgány národních výborů, obstarávající věci sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého bydliště umělce. O přiznání dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, na něž není právní nárok, rozhodují komise sociálního zabezpečení rad národních výborů. Opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou č. 91/1958 Sb., zde neplatí.

Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při provádění pojištění podle této vyhlášky a při provádění pojištění podle této vyhlášky a při přípravě podkladů potřebných pro rozhodování o dávkách, zejména podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat za umělce, určují počátek a konec činnosti umělců pro vznik a zánik pojištění, podávají vyjádření o výši příjmů umělců a o jejich hospodářském postavení v době pracovní neschopnosti. Přihlášky k pojištění a odhlášky z něho se podávají prostřednictvím těchto organizací. Pokud jde o vědecké badatele,podávají se přihlášky přímo příslušnému výkonnému výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých badatelů a jejich hospodářské postavení v době nemoci.

O nárocích na dávky důchodového pojištění umělců, o nichž nebylo rozhodnuto podle jejích ustanovení; rozhodnutí o uvedených nárocích, která byla vydána v době od 1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti této vyhlášky a nejsou s ní v souladu, budou na žádost oprávněného podanou do konce roku 1960 nahrazena novými rozhodnutími podle ustanovení této vyhlášky.

Doba důchodového pojištění umělců prováděného podle předpisů platných před počátkem účinnosti této vyhlášky se pokládá za dobu pojištěnou podle ní; vykonával-li umělec po 31. prosinci 1956 svou činnost po dosažení věku 65 let ( žena 60 let) nebo byl-li současně účasten důchodového zabezpečení jako zaměstnanec z jiného důvodu nebo jako člen výrobního družstva nebo účasten důchodového zaopatření příslušníků ozbrojených sil anebo požíval-li současně některý z důchodů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), pokládá se pojištění prováděné v té době za pojištění nepovinné; pojistné za tuto dobu se nevrací.

Při výpočtu průměrného ročního výdělku se za výdělky v době do 31. prosince 1956 pokládají vyměřovací základy, do nichž byl umělec zařazen podle vyhlášky č. 2493/1948 Ú. l. I. Umělci, kteří byli do těchto vyměřovacích základů zařazeni v době po 31. prosinci 1956, mohou být zařazeni již od 1. ledna 1957 do vyšších příjmových stupňů stanovených touto vyhláškou, požádají-li o to do konce roku 1960 a doplatí-li rozdíl pojistného; přeřazení se provede do doplacení pojistného. Obdobně se postupuje u umělců, kteří v době od 1. ledna 1957 nebyli pojištěni jako umělci jen proto, že měli jako zaměstnanci měsíční výdělek aspoň 2000 Kčs, nebo kteří byli pojištěni tak, jakoby příjem z činnosti umělce doplňoval výdělek zaměstnance na částku 2000 Kčs měsíčně, ačkoliv jejich skutečný příjem byl vyšší.

Pokud některé organizace platily za dobu po 31. prosinci 1956 pojistné za hudebníky z povolání, estrádní umělce nebo artisty jako za zaměstnance, ačkoli nebyli v zaměstnaneckém pracovním poměru, považuje se pro účely důchodového zabezpečení doba, za kterou bylo pojistné zaplaceno přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky, za dobu zaměstnání v pracovním poměru; organizace, které pojistné zaplatily, jsou povinny vyhotovit evidenční listy o době zaměstnání a výdělku podle předpisů podle toho vydaných. ⁶

Byl-li poživatel starobního, invalidního nebo obdobného důchodu, přiznaného z důchodového zabezpečení( pojištění, zaopatření) v době do 31. prosince 1956, pojištěn po tomto dni podle předpisů o důchodovém pojištění umělců, platných před počátkem účinnosti této vyhlášky, nevznikne mu nárok na důchod z pojištění umělců, avšak jeho dosavadní důchod se zvyšuje za každý rok tohoto pojištění o 1 % z průměru příjmových stupňů (vyměřovacích základů), do nichž byl jako umělec zařazen.

Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze již používat podle § 91 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení vyhlášky č. 2493/1948 Ú.l. I, kterou se stanoví pro účely národního pojištění vyměřovací základy pro osoby samostatně výdělečně činné - s výjimkou zemědělců - pevnými částkami.

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. května 1960.