Plynárenské zařízení jsou:

Plynovodní síť tvoří zařízení pro rozvod topných plynů a plynovodní přípojky; její součástí však nejsou ani průmyslové regulační stanice, ani domovní regulátory tlaku plynu.

Plynárenská zařízení v souladu s předpisy o investiční výstavbě zřizují a tato zařízení provozují plynárenské podniky, pokud tento zákon nestanoví něco jiného․ Prováděcí předpisy stanoví, ve kterých případech zřizuje zřizuje plynovodní přípojky investor na svůj náklad; tyto přípojky ode dne jejich uvedení do trvalého provozu (užívání) přecházejí do správy plynárenského podniku.

Jiné organizace než plynárenské podniky mohou zařízení pro výrobu topných plynů nově zřizovat, podstatně rozšiřovat a tato zařízení provozovat jen se souhlasem ministerstva paliv, vydaným v dohodě s příslušným ústředním úřadem nebo orgánem a krajským národním výborem. Toto povolení bude uděleno zejména, nelze-li jinak zajistit dodávku topných plynů (dále jen "plyny") pro účelovou výrobu provozovatele.

Provozovatelé plynárenských zařízení jsou povinni řídit se provozními pravidly, která vydá ministerstvo paliv v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Zařízení pro výrobu topných plynů a plynovodní sít nesmějí být zrušeny nebo dlouhodobě zastaveny bez souhlasu ministerstva paliv vydaného v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a příslušným krajským národním výborem.

Zrušení, přemístění nebo dlouhodobé zastavení zdrojů topných plynů, pokud mohou ovlivnit plynulou a spolehlivou dodávku plynů do plynovodní sítě, nutno předem projednat a dohodnout s ministerstvem paliv.

Odběrní plynová zařízení zřizují a provozují na svůj náklad provozovatelé těchto zařízení. Odběrní plynová zařízení jsou zařízení, připojené na plynovodní přípojku, která slouží nebo jsou určena k odběru plynů.

Mimo obvod provozovatelova objektu nebo pozemku lze odběrní plynová zařízení, s výjimkou domovní a bytové instalace plynu s příslušenstvím a spotřebičů, zřizovat a provozovat teprve po předchozím projednání s plynárenským podnikem, a jen tehdy, nebrání-li tomu vážné důvody, zejména není-li zřízení nebo provozování těchto zařízení v rozporu s plánovitou a hospodárnou výstavbou plynárenských zařízení nebo s jejich hospodárným a účelným využitím.

Ministerstvo paliv může stanovit, ve kterých případech není třeba ke zřízení nebo provozování odběrních plynových zařízení projednání s plynárenským podnikem.

Ke splnění úkolů uvedených v § 10 plynárenská organizace řídí dodávku a spotřebu plynů, výši jejich výroby v zařízeních pro výrobu topných plynů a výši a průběh dodávky plynů do plynovodní sítě ze zdrojů topných plynů a ze zařízení pro jejich uskladnění a dispečersky hospodaří s výkony plynárenských zařízení, jakož i zdrojů topných plynů napojených na plynovodní síť.

V rámci tohoto dispečerského řízení je plynárenská organizace oprávněna přikazovat podle dispečerských provozních řádů provozovatelům plynárenských zařízení zvýšení, snížení, přechodné zastavení nebo opětné zahájení výroby plynů a provozovatelům zdrojů topných plynů stanovit způsob, rozsah a časový průběh dodávky plynů do plynovodní sítě. U zdrojů topných plynů přihlíží plynárenská organizace při provádění těchto opatření k technologické potřebě a k zajištění účelové výroby provozovatele tak, aby bylo dosaženo účelného a hospodárného využití zdrojů topných plynů z hlediska celostátního.

Bližší podmínky dispečerského řízení upraví dispečerské provozní řády, které vydá ministerstvo paliv v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Organizace odebírající plyny jsou povinny dbát pokynů plynárenské organizace upravit podle toho provoz svých odběrních plynových zařízení, zejména průmyslových spotřebičů.

Organizace, odebírající plyny ve velkoobchodním rozsahu, jsou kromě toho povinny plánovat a provádět opatření technicky a hospodářsky účelná k lepšímu využití plynů, zejména jsou povinny vytvářet, prověřovat a dodržovat normy pro spotřebu plynů podle pokynů plynárenské organizace.

Provozovatelé plynárenských zařízení, provozovatelé zdrojů topných plynů a odběratelé uvedení v odstavci 1 jsou povinni poskytovat plynárenské organizaci informace a podklady potřebné k plánování a řízení výroby, rozvodu a spotřeby plynů, a to v rozsahu stanoveném ministerstvem paliv v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Plynárenské podniky připojují odběrní plynová zařízení k plynovodní síti v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství a za podmínek stanovených prováděcími předpisy (připojovací podmínky). Prováděcí předpisy též stanoví podmínky, za nichž se obyvatelstvu dodávají plyny.

Podmínky pro dodávku plynů mohou stanovit povinnost odběratele, aby zaplatil určitou peněžitou částku jako náhradu škody, jejíž výši nelze přesně zjistit, zejména v případech neoprávněného nebo neměřeného odběru plynů nebo jako náhradu za způsobené drobné škody na zařízeních plynárenského podniku, jakož i případy, ve kterých dodávka plynů může být přerušena nebo zastavena.

Na odběrních plynových zařízeních, jimiž procházejí neměřené plyny (zejména domovní a bytová instalace před měřidlem), nesmějí být prováděny žádné úpravy ani jiná opatření bez předchozího souhlasu plynárenského podniku.

Odběrní plynová zařízení musí být provedena a udržována tak, aby vyhovovala požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti provozu.

Před uvedením odběrních plynových zařízení do provozu je provozovatel, popřípadě investor povinen zajistit jejich odborné technické přezkoušení.

Odborné technické přezkoušení odběrních plynových zařízení, s výjimkou spotřebičů, jež podléhají přezkoušení podle zvláštních předpisů, provede plynárenský podnik, který o výsledku přezkoušení vydá provozovateli (investorovi) osvědčení.

krajským národním výborům určovat pořadí gazifikace měst v kraji, schvalovat příslušné prováděcí plány, a to v souladu s plánem gazifikace měst, a rozhodovat o určení míst spotřeby plynu dodávaného v tlakových nádobách,

okresním národním výborům rozhodovat o pořadí investiční výstavby nízkotlakých plynovodů v rámci schváleného plánu gazifikace s přihlédnutím k maximální efektivnosti,

místním národním výborům schvalovat generely gazifikace měst v rámci schváleného plánu gazifikace.

Plynárenským podnikům přísluší oprávnění:

Při výkonu těchto oprávnění jsou plynárenské podniky a jimi pověřené osoby povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jakož i práv vlastníků nebo uživatelů. Plynárenský podnik je po skončení stavby nebo průzkumných prací povinen co nejrychleji dotčené pozemky rekultivovat; došlo-li k poškození komunikace nebo jiných objektů, je povinen uvést je po skončení prací do původního stavu.

Plynárenský podnik je povinen oznámit předem místnímu národnímu výboru místo a čas plánovaných prací a pravděpodobný rozsah zásahů do práv vlastníků (uživatelů) pozemků, na kterých budou tyto práce prováděny; místní národní výbor uvědomí o tom vlastníky (uživatele) dotčených pozemků.

Vlastníci (uživatelé) dotčených pozemků jsou povinni v rozsahu přiměřeném technickému provádění stavby a ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o přípustnosti stavby, učinit na náklad plynárenského podniku na svých pozemcích potřebná opatření, zejména sklidit polní kulturu, vykácet nebo odstranit stromoví, aby nebyla ztěžována stavba nebo ohrožen provoz plynovodní sítě, popřípadě práce uvedené v odstavci 1 písm. d). Jestliže vlastník (uživatel) pozemku tato opatření včas neprovede, učiní tak plynárenský podnik vlastním nákladem a na nebezpečí vlastníka (uživatele).

O oprávněních uvedených v odstavci 1, o náhradě škody za výkon těchto oprávnění, o věcných břemenech, o právu domáhat se změny nebo přeložení plynovodní sítě, popřípadě podzemního zásobníku a o řízení, platí obdobně předpisy o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. ¹

Plynárenský podnik je povinen projednat s příslušným národním výborem stavbu nebo provádění oprav plynovodů; národní výbor koordinuje provádění těchto prací s výstavbou a prováděním oprav komunikací, vodovodní a kanalizační sítě apod.

Plynárenská zařízení, jakož i zařízení pro odvádění přírodních plynů získaných podzemním zplynováním se chrání ochrannými pásmy. Ochranná pásma, bez újmy obvyklého zemědělského a jiného využití, jsou určena k zabezpečení plynulého provozu těchto zařízení a k zajištění bezpečnosti osob a majetku.

Prováděcí předpisy stanoví druhy činností, které nesmějí být v ochranných pásmech prováděny nebo které jsou omezeny, šíři těchto pásem, jež nesmí přesáhnout 50 m, jakož i druhy plynárenských zařízení, pro něž se ochranná pásma nezřizují.

Ustanovení o ochranných pásmech se vztahují i na zařízení uvedená v odstavci 1, která byla zřízena přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech může v jednotlivých případech povolit stavební úřad, příslušný pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby; přitom mohou být stanovena přiměřená omezení.

Ode dne účinnosti tohoto zákona vznikají oprávnění a povinnosti podle § 22 i ve prospěch provozovatele plynovodní sítě, která byla zřízena přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Pokud plynovodní síť nebo její část, jakož i měřidla, jsou ve správě jiné organizace státního socialistického sektoru než plynárenského podniku, přecházejí ode dne účinnosti tohoto zákona do správy plynárenského podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny nebo provozovány.

Pokud odběrní plynová zařízení nebo jejich části připojené na přípojku, jsou ve správě plynárenského podniku a slouží jiné organizaci socialistického sektoru, přecházejí ode dne účinnosti tohoto zákona do správy (vlastnictví) této organizace.

Přechod správy (vlastnictví) podle odstavců 2 a 3 je bezúplatný.