Národní výbory zajišťují ochranu a uskutečňování práv a oprávněných zájmů občanů a organizací v souladu se zájmy a s rozvojem socialistického státu a společnosti pracujících. Vychovávají občany k dodržování zákonů a pravidel socialistického pořádku ve společnosti, k dobrovolnému a uvědomělému plnění povinností ke společnosti a státu a k úctě k právům spoluobčanů.

V řízení, v němž rozhodují o právech a oprávněných zájmech občanů a organizací nebo o jejich povinnostech, postupují národní výbory tak, aby řízení co nejúčinněji napomáhalo uskutečnění těchto cílů.

Národní výbory se svědomitě a odpovědně zabývají každou projednávanou věcí. Občanům a organizacím, o jejichž práva, oprávněné zájmy nebo povinnosti v řízení jde (účastníkům řízení), dají národní výbory vždy příležitost, aby mohli svá práva a oprávněné zájmy účinně obhájit. Poskytují jim potřebnou pomoc a poučení a pečují, aby neutrpěli v řízení újmu pro nedostatek znalostí předpisů.

Národní výbory dbají, aby se účastníci řízení činně podíleli na přípravě i vydávání opatření, která se jich týkají, a aby byli přesvědčeni o jejich správnosti. Zabezpečují, aby účastníci řízení, kteří nemohou v řízení jednat samostatně nebo jejichž pobyt není znám, byli v řízení řádně zastoupení; je-li to k hájení jejich zájmů nutné, ustanovení jim opatrovníka.

Jsou-li věčně příslušné národní výbory, rozhodují o právech, oprávněných zájmech a povinnostech občanů a organizací v běžných věcech místní a městské národní výbory, v ostatních věcech okresní národní výbory․

Výpočet běžných věcí, v nichž rozhodují místní a městské národní výbory, je obsažen v příloze k tomuto nařízení.

Národní výbory zahajují řízení na návrh nebo z vlastního podnětu.

Návrh na zahájení řízení lze podat u místního (městského) národního výboru, i když tento národní výbor není příslušný rozhodnout ve věci.

Místní (městský) národní výbor poskytne účastníku řízení potřebnou pomoc při uplatňování jeho práv, provede podle svých možností potřebná šetření, a není-li příslušný rozhodnout ve věci, předloží návrh se svým stanoviskem příslušnému národnímu výboru.

Národní výbor příslušný k rozhodnutí ve věci je povinen zjistit co nejpřesněji a nejúplněji stav věci. Tento národní výbor proto provede, pokud to již neučinil místní (městský) národní výbor podle § 6, potřebná šetření, a to popřípadě na místě samém, vyslechne svědky, kteří mohou přispět k objasnění věci, opatří si v nezbytných případech znalecký posudek, vyžádá si potřebné listiny, popřípadě si opatří jiné podklady. Při opatření podkladů pro rozhodnutí účastníci řízení úzce spolupracují s národním výborem; k jejich návrhům musí národní výbor vždy zaujmout stanovisko.

Národní výbor může místo důkazu připustit čestné prohlášení účastníka řízení. Před sepsáním čestného prohlášení musí být účastník řízení upozorněn na trestní následky nepravdivých údajů v prohlášení. Čestné prohlášení nemůže národní výbor připustit, brání-li tomu obecný zájem nebo byla-li tím porušena rovnost mezi účastníky řízení.

O ústních prohlášeních a o důležitých úkolech v řízení sepíše národní výbor zápis.

Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a s ostatními právními předpisy, musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a co nejlépe zajišťovat ochranu práv a oprávněných zájmů občanů a organizací ve shodě s obecným zájmem.

Rozhodnutí se nevydá, jestliže účastníci řízení mezi sebou uzavřeli se schválením národního výboru smír. Národní výbor schválí smír, je-li ve shodě s právními předpisy a s obecným zájmem.

Rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno a musí obsahovat poučení o odvolání.

Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí a aby občany vychovávalo k dobrovolnému a ukázněnému plnění jejich povinností. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se v rozhodnutí všem účastníkům řízení v plném rozsahu.

Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné či zda je možno se proti němu odvolat, do jaké lhůty a kde má být odvolání podáno. Bylo-li dáno nesprávné nebo neúplné poučení o odvolání nebo chybí-li v rozhodnutí poučení o odvolání a účastník řízení proto podal odvolání po lhůtě, považuje se odvolání za podané včas.

Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou adresátových.

Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že rozhodnutí určené do jeho vlastních rukou přijde mu doručit znovu v den a hodinu uvedenou v oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledný, uloží se rozhodnutí na poště nebo u místního národního výboru a adresát se o tomto uložení vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát rozhodnutí do 3 dnů od jeho uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení rozhodnutí, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Adresátovi, jehož pobyt není znám, lze doručit tak, že se rozhodnutí vyhlásí po dobu 15 dní veřejnou vyhláškou; poslední den této lhůty se považuje za den doručení.

Odepře-li adresát bezdůvodně přijmout rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené dnem, kdy bylo přijetí odepřeno; na to musí být adresát doručovatelem upozorněn.

Proti rozhodnutí se lze odvolat.

Odvolání však není přípustné,

Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a vzdal-li se účastník řízení doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení rozhodnutí. Odvolání se podává u národního výboru, který rozhodnutí vydal.

Do lhůty se nepočítá den, kdy rozhodnutí bylo doručeno (ústně vyhlášeno). Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta je zachována, bylo-li odvolání před jejím uplynutím odevzdáno k poštovní dopravě. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou.

Včas podané odvolání má odkladný účinek.

Národní výbor může odkladný účinek odvolání vyloučit, je-li pro naléhavý obecný zájem okamžitý výkon rozhodnutí nezbytný; naléhavost obecného zájmu je třeba řádně odůvodnit. Proti rozhodnutí, kterým se vylučuje odkladný účinek odvolání, se nelze odvolat.

O odvolání proti rozhodnutí odboru národního výboru rozhoduje příslušná komise tohoto národního výboru, a není-li zřízena, jeho rada.

Rozhodovala-li v první stolici komise národního výboru, rozhoduje o odvolání proti jejímu rozhodnutí rada tohoto národního výboru.

Rozhodovala-li v první stolici rada místního národního výboru, rozhoduje o odvolání proti jejímu rozhodnutí národní výbor na svém plenárním zasedání.

Nemůže-li nebo nehodlá-li orgán národního výboru, který rozhodnutí vydal, sám vyhovět odvolání, předloží je neprodleně se zprávou o výsledcích doplněného řízení a se svým stanoviskem odvolacímu orgánu (§ § 18 a 19).

Je-li odvolání důvodné, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší; jinak je zamítne. Bylo-li podáno odvolání opožděné nebo nepřípustné, odvolací orgán přezkoumá, zda není důvodu ke zrušení nebo změně rozhodnutí mimo odvolací řízení; jinak odvolání rovněž zamítne.

Nerozhoduje-li o odvolání národní výbor vyššího stupně ( § 19), opírá se odvolací orgán v otázkách vyžadujících zvláštního odborného posouzení (např. ve věcech hygienické a protiepidemické péče, ve věcech vodohospodářských apod.), zpravidla o odborné vyjádření orgánu národního výboru vyššího stupně.

Proti rozhodnutí o odvolání, vydanému odvolacím orgánem, se již nelze odvolat.

Národní výbory mají právo v případech stanovených v zákoně o národních výborech rušit, popřípadě měnit vydaná rozhodnutí i mimo odvolací řízení, a to buď z vlastního nebo jiného podnětu, zejména ke stížnosti pracujících nebo podle výsledku kontrolní činnosti.

Při rušení nebo změně rozhodnutí musí národní výbor dbát, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.

Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 plenárním zasedáním národního výboru nebo radou okresního nebo krajského národního výboru se nelze odvolat.

Byl-li protest prokurátora podán u orgánu národního výboru, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nehodlá-li tento orgán protestu vyhovět, předloží jej ve lhůtě v protestu určené orgánu příslušnému podle zákona o národních výborech přezkoumávat jeho rozhodnutí mimo odvolací řízení.

Proti rozhodnutí o protestu prokurátora se nelze odvolat.

Rozhodnutí národních výborů, smíry před nimi uzavřené a výkazy nedoplatků jimi sestavené se vykonávají správní exekucí. Lze však k ní přikročit teprve potom, když výzva a přesvědčování k dobrovolnému splnění povinnosti uložené v rozhodnutí se minou účinkem.

Rozhodnutí národního výboru lze vykonat, není-li proti němu přípustný opravný prostředek nebo nemá-li opravný prostředek odkladný účinek. Výkaz nedoplatků lze vykonat, byl-li sestaven na základě vykonatelného rozhodnutí nebo na základě dlužníkovy povinnosti stanovené právním předpisem zaplatit bez vydání zvláštního rozhodnutí.

Rozhodnutí národních výborů, smíry před nimi uzavřené a výkazy nedoplatků jimi sestavené jsou exekučním titulem též pro soudní exekuci.

Prostředky exekuce k vymáhání nepeněžitých nároků jsou zpravidla náhradní výkon nebo peněžitá pokuta.

Náhradní výkon spočívá v tom, že se plnění uložené v rozhodnutí provede na náklad a nebezpečí povinného.

Není-li náhradní výkon podle povahy věci možný nebo účelný, vymáhá se splnění povinnosti uložené v rozhodnutí ukládáním pokut; jednotlivá pokuta nesmí přesahovat částku 200 Kčs a úhrn všech uložených pokut částku 500 Kčs.

Nelze-li účelu exekuce dosáhnout jinými prostředky, může být povinnost uložená v rozhodnutí výjimečně vynucena i přímo, např. předvedením, odnětím věci nebo listiny, vyklízením bytu, nemovitosti nebo jejich části.

O zamýšleném vyklizení je třeba povinnou osobu vyrozumět 48 hodin předem. Při vyklizení je třeba dbát, aby vyklizované věci nebyly poškozeny. Vyklizované věci se odevzdají povinné osobě; není-li to možné, zařídí národní výbor úschovu těchto věcí na náklad povinné osoby.

Proti jednotlivým exekučním úkonům nebo opatřením lze podat námitky národnímu výboru provádějícímu exekuci.

Námitky mají odkladný účinek jen,

Pro řízení o námitkách platí obdobně předpisy o odvolacím řízení.

Náklady řízení vzniklé národnímu výboru nese národní výbor. Národní výbor hradí také nutné hotové výdaje a výdělek, který prokazatelně ušel svědkovi; nárok svědka zaniká, neuplatnil-li jej do 3 dnů po svém výslechu.

Náklady, které v řízení vzniknou účastníkovi řízení, nese účastník sám. Národní výbor může uložit účastníkovi, aby hradil i náklady řízení, které vznikly národnímu výboru zaviněním účastníka, zejména jeho svévolným nebo úmyslným protahováním řízení. Národní výbor může účastníkovi také uložit, aby nahradil ostatním účastníkům řízení náklady, které vznikly jeho zaviněním.

Podle tohoto nařízení se postupuje, pokud ustanovení zvláštních předpisů nestanoví jinak zrušují se však ustanovení, která upravují příslušnost k rozhodování o odvolání v rozporu s tímto nařízení.

Dále se zrušují

Nedotčeny zůstávají předpisy o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících a zatím též předpisy o trestním řízení správním, včetně ustanovení o příslušnosti orgánů národních výborů k provádění tohoto řízení. Rovněž nedotčeny zůstávají předpisy o příslušnosti orgánů hygienické a protiepidemické péče.