Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

10/1962 Sb. znění účinné od 31. 1. 1962 do 31. 3. 1964

10

 

VYHLÁŠKA

Ústředního úřadu pro věci národních výborů

ze dne 22. ledna 1962,

kterou se provádí zákon o hospodaření s byty

 

Ústřední úřad pro věci národních výborů stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady (orgány) podle § 90 zákona č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, ve znění zákona č. 147/1961 Sb. (dále jen "zákon"):

Základní ustanovení

§ 1

(1)

Národní výbory odpovídají za hospodaření s byty ve svých územních obvodech. Rozdělují byty ze státní bytové výstavby podle potřeb rozvoje národního hospodářství a zajišťují správné využití bytového fondu. Mají přitom na zřeteli, že zdravé bydlení je jednou ze životních podmínek každého jednotlivce a tím i základní složkou životní úrovně obyvatelstva měst a venkova.

(2)

Úkoly spojené s hospodařením s byty plní národní výbory za široké účasti pracujících a pod jejich stálou kontrolou. Těsně spolupracují s Revolučním odborovým hnutím, zejména při sestavování a schvalování pořadníků, a to jak při posuzování významu práce uchazeče o byt, tak i jeho bytové potřeby a možnosti opatřit si byt vlastními prostředky a vlastní prací. Ve své práci využívají připomínek občanských výborů a spolupracují s nimi i s jinými aktivy při spravedlivém rozdělování bytového prostoru.

§ 2

(1)

Národní výbory hospodaří s byty ze státní bytové výstavby tak, aby státní bytová výstavba především

1.

napomáhala rozvoji těch odvětví a závodů,jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť;

2.

zabezpečovala ubytování pracovníků nezbytných služeb;

3.

poskytovala ubytování rodinám nižších příjmových kategorií, zejména rodinám s více dětmi, v místech se zvýšenou potřebou pracovních sil pro základní průmyslová odvětví.

(2)

Okresní národní výbory stanoví po vyjádření místních národních výborů a po zjištění stanoviska okresní odborové rady, kolik bytů ze státní bytové výstavby bude sloužit pro ubytování zaměstnanců podniků (hospodářských, rozpočtových a jiných organizací - dále jen "organizace") a kolik bytů bude předáno jednotlivým místním národním výborům k přidělení podle místních pořadníků. Současně stanoví na návrh místních národních výborů počet bytů, které v jednotlivých obcích (sídlištích) budou sloužit k ubytování pracovníků nezbytných služeb.

Ohlašovací povinnost
(K § 2 zákona)

§ 3

(1)

Vlastník domu (domovní správa nebo jiný trvalý uživatel) je povinen hlásit místnímu národnímu výboru tyto byty: 1

1.

byt, který se získá novou výstavbou, přístavbou, nástavbou, rekonstrukcí nebo adaptací;

2.

byt, jehož vůbec nikdo neužívá nebo v němž jeho uživatel nebydlí nebo v němž bydlí toliko občas;

3.

byt, u něhož došlo k pravomocnému zrušení smlouvy o jeho užívání (např. výpovědí nájemní smlouvy) nebo který se jinak uvolnil (např. vlastník domu vyklidil svůj byt ve vlastním domě) nebo jejž jeho uživatel opustil;

4.

byt, jehož uživatel zemřel;

5.

byt, do něhož se nájemník, jemuž byl byt přidělen, do 15 dnů po vzniku nájemního poměru nenastěhoval ano do téže doby nezačal s jeho úpravou;

6.

byt, jejž jeho uživatel, kterému dal místní národní výbor přivolení ke směně, nevyměnil do stanovené lhůty;

7.

byt protiprávně užívaný․

(2)

Vlastník domu, v jehož domě jsou podnikové byty, vojenské byty nebo byty ministerstva vnitra, sdělí okolnosti, jež zakládají jeho ohlašovací povinnost, též organizaci, náčelníku posádky (dále jen "náčelník") nebo krajské správě ministerstva vnitra (dále jen "krajská správa").

(3)

Uživatel, který má dva byty nebo byt nadměrný, je povinen to ohlásit místnímu národnímu výboru a jde-li o podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra, též organizaci, náčelníku nebo krajské správě. Jsou-li jeho byty v různých obcích, ohlásí je místním národním výborům v těchto obcích. Ohlašovací povinnost nastává i tehdy, má-li druhý byt uživatelova manželka (manžel) nebo jeho družka (druh).

(4)

Byty musí být ohlášeny do 8 dnů poté, kdy nastaly skutečnosti, jež zakládají ohlašovací povinnost, nebo kdy vlastník domu o těchto skutečnostech zvědel, jestliže v době jejich vzniku nemohly mu být při řádné péči známy.

§ 4

(1)

Nesplnil-li vlastník domu nebo uživatel bytu ohlašovací povinnost nebo nestačí-li jejich údaje anebo jsou-li o nich pochybnosti, zjistí národní výbor v nezbytných případech potřebné skutečnosti místním šetřením.

(2)

Při šetření jsou vlastník domu i uživatel bytu povinni dovolit osobám, které jsou k tomu národním výborem pověřeny, nezbytný přístup do domu a do bytu.

(3)

Šetření lze provádět jen v přítomnosti uživatele bytu nebo zletilého příslušníka jeho rodiny, který bydlí v jeho bytě. Možno při něm zjišťovat pouze skutečnosti potřebné pro opatření podle předpisů o hospodaření s byty.

Zápis uchazečů do seznamu
(k § 3 až 6 zákona)

§ 5

(1)

Základní podmínkou pro to, aby místní národní výbory mohly správně provádět bytovou politiku, je dobrý přehled o bytových poměrech v obci. K tomu jim též slouží řádně vedené seznamy uchazečů o byty.

(2)

Místní národní výbor do seznamu uchazečů zapisuje osoby, které nemají v obci vlastního bytu nebo v ní bydli ve vlastním bytě, který je zdravotně závadný nebo zdravotně nevhodný nebo jejž musí vyklidit, poněvadž vlastník domu má proti nim exekuční titul k jeho vyklizení, a ucházejí se v obci o byt.

§ 6

(1)

Místní národní výbor v obci, která má více než 5000 obyvatel nebo je sídlem okresního národního výboru anebo kterou ručí okresní národní výbor, zapisuje do seznamu uchazeče, kteří nemají v obci vlastního bytu, jen tehdy, jestliže v obci trvale pracují.

(2)

Uchazeče, kteří trvale pracují v obci uvedené v odstavci 1, lze zapsat do seznamu uchazečů buď v této obci, nebo v menší obci, jež s ní územně souvisí a tvoří jednotnou hospodářskou oblast nebo jež je s ní spojena vhodnými dopravními prostředky.

(3)

K osobám, které v obci trvale pracují, počítají se též osoby, jejichž pracovní poměr je podle zvláštních předpisů časově omezen.

(4)

U osob, které vzhledem k povaze své práce mění své pracoviště (zejména proto, že se vysílají na stavební,montážní, instalační, opravné, udržovací a jiné práce), považuje se za obec, v níž trvale pracují, obec jejich dosavadního bydliště nebo obec, ve které je závod (provozovna nebo středisko), jehož jsou pracovníky.

§ 7

(1)

Bytem zdravotně závadným je byt, jejž stavební úřad po projednání s okresním hygienikem uznal za nezpůsobilý k bydlení pro jeho technické závady, které škodlivě působí na zdraví.

(2)

Bytem zdravotně nevhodným je byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu nebo těžkým tělesným nebo smyslovým vadám uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti působí podle posudku okresního hygienika škodlivě na jejich zdraví (např. byt ve vysokém podlaží v domě bez výtahu pro nemocné srdeční chorobou apod.).

(3)

Pod pojem bytů zdravotně nevhodných náleží též byty přeplněné. Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahových ploch obytných místností na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m2 nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo těžkým tělesným nebo smyslovým vadám nezbytně potřebuje.

§ 8

Podmínky pro zařazování uchazečů do pořadníku

( § 9 a 12 zákona)

(1)

Byty se přidělují podle pořadníků, které se sestavují na krátké, časově omezené údobí, a to zpravidla na čtvrt nebo půl roku. Mimo pořadník nelze byt přidělit, s výjimkou případů uvedených v § 18 odst. 2 a 3 zákona.

(2)

Do místního pořadníku zařadí místní národní výbor uchazeče zapsané do místního seznamu, kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem na význam své práce přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu. Počet uchazečů zařazených do pořadníku musí odpovídat počtu bytů, jež bude podle odhadu možno v tomto údobí přidělit. Do pořadníku se zařadí uchazeč, který byl zapsán do pořadníku na minulé časoví údobí, ale jemuž nemohl být tehdy přidělen byt q u něhož mezitím nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro zápis do pořadníku.

(3)

Naléhavost bytové potřeby se posuzuje podle podmínek bydlení uchazeče, příslušníků jeho domácnosti, kteří s ním mají bydlet ve společné domácnosti, a podle možností těchto osob opatřit si byt vlastními prostředky a vlastní prací (družstevní a individuální bytovou výstavbou). Při posuzování, zda si může uchazeč opatřit byt vlastními prostředky, uváží se příjmy uchazeče a příslušníků jeho domácnosti, kteří se sním přestěhují do nového bytu. Přitom se přihlíží k majetkovým a sociálním poměrům uchazeče a příslušníků jeho domácnosti. Při posuzování, zda si může uchazeč opatřit byt vlastní prací při výstavbě nebo zřizování bytu, vychází se též z možností a pracovních schopností uchazeče a příslušníků jeho domácnosti.

(4)

Význam uchazečovy práce se posuzuje podle důležitosti jeho zaměstnání a potřeb národního hospodářství, zejména z hlediska a potřeby těch odvětví a závodů, jejichž provoz a rozvoj je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti jejich pracoviště.

(5)

Místní národní výbor rozhodne o zařazení uchazečů do místního pořadníku tak, aby podle naléhavosti bytové potřeby dostali byty skutečně nejpotřebnější uchazeči. Pro zápis do místního pořadníku vezme proto v úvahu uchazeče, kteří nemají možnost pořídit si byt vlastními prostředky a vlastní prací. Z nich pak zejména ty uchazeče, kteří bydlí v bytech zdravotně závadných nebo zdravotně nevhodných, dojíždějí do zaměstnání ze vzdáleného bydliště z důvodu, že nemohou blíže získat odpovídající zaměstnání nebo z téhož důvodu žijí odloučeni od svých rodin. Ve všech případech je nutno dát přednost uchazečům s nezletilými dětmi. Ve spojitosti s tímto hodnocením podmínek uchazečova bydlení přihlíží se u každého uchazeče k jeho zdravotnímu stavu a k zdravotnímu stavu příslušníků jeho domácnosti, přičemž je nutno brát zvýšený ohled na osoby postižené tuberkulózou. Uchazečova potřeba je naléhavější, jsou-li podmínky jeho bydlení podle posudku okresního hygienika příčinou ohrožení nebo zhoršení jeho zdravotního stavu nebo zdravotního stavu příslušníků jeho domácnosti, zejména nezletilých dětí. Je-li u více uchazečů jejich bytová potřeba stejné naléhavá, rozhodne mezi nimi o zápisu do místního pořadníku význam jejich práce.

(6)

Organizace, náčelník, krajská správa zařadí do pořadníku uchazeče zapsané do seznamu, kteří podle významu své práce (služby) a se zřetelem na naléhavost bytové potřeby přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu. Jinak platí ustanovení předchozích odstavců přiměřeně.

§ 9

Bytové věci významných vědeckých, uměleckých a veřejných činitelů

(K § 18 odst. 3 č. 2 a § 81 zákona)

(1)

Při posuzování bytové potřeby významných vědeckých a uměleckých pracovníků a odpovědných veřejných činitelů přihlížejí místní národní výbory též k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze a společenskému významu jejich práce; to platí zejména při přidělování bytů podle § 18 a 19 zákona a při rozhodování podle § 52 zákona. U vědeckých a uměleckých pracovníků se opírají o vyjádření Československé akademie věd, komise vědeckých pracovníků při ústředním výboru odborového svazu zaměstnanců školství a kultury nebo příslušného autorského svazu, popřípadě jiných vrcholných organizací.

(2)

Ze zřetelem na státní zájem lze mimo pořadník přidělit byt

1.

představitelům a zaměstnancům zastupitelských úřadů cizích států a osobám uvedeným v § 85 č. 2 zákona;

2.

členům vlády, členům předsednictev n8rodního shromáždění a Slovenské národní rady, předsedům ústředních orgánů a předsedům krajských národních výborů, jakož i osobám postavených jim naroveň;

3.

předním umělcům, kteří přecházejí do menších průmyslových obcí a na vesnice a jimž vydá příslušná organizace osvědčení o umělecké kvalifikaci.

Byt v rodinném domku
(k § 27 č. 6 zákona)

§ 10

Národní výbory napomáhají k tomu, aby se do rodinného domku, který je pronajat, mohl nastěhovat jeho vlastník, jenž požádal o uvolnění bytu v domku, nebo jeho ženaté (vdané) dítě. Za tím účelem v rámci možnosti přidělují místní národní výbory náhradní byty nájemníkům v rodinných domcích nebo dbají, aby byli zařazeni do družstevní nebo individuální bytové výstavby. Též aktivně napomáhají k uskutečňování směn bytů mezi vlastníky rodinných domků a nájemníky v nich.

§ 11

(1)

Na byt v rodinném domku se přidělovací právo místního národního výboru nevztahuje, prohlásí-li vlastník domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením uvolněného bytu nebo do 8 dnů poté, kdy se stal vykonatelným příkaz k vyklizení, že se chce do bytu nastěhovat sám nebo že v něm ubytuje své ženaté (vdané) dítě, nebo nejde-li o obec uvedenou v § 6 odst. 1, své rodiče. Jestliže se do 15 dnů žádná z uvedených osob vez vážných důvodů do bytu v domku nenastěhuje ani nezačne s úpravou bytu, místní národní výbor může byt přidělit. Lhůta 15 dnů se počítá ode dne, kdy vlastník domku ohlásil místnímu národnímu výboru své rozhodnutí, byl-li byt v té době již vyklizen, jinak od jeho vyklizení.

(2)

Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví několika osob, může práva nastěhovat se do uvolněného bytu v domku nebo ubytovat v něm své ženaté (vdané) dítě nebo své rodiče použít každý ze spoluvlastníků, a to podle vzájemné dohody. Vzniklé spory mezi spoluvlastníky, který z nich může tohoto práva použít, přísluší řešit soudům.

(3)

Přidělovací právo místního národního výboru se rovněž nevztahuje na jednotlivou obytnou místnost (část bytu) v rodinném domku na venkově, ohlásí-li vlastník domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením bytu v domku (odstavec 1), že této místnosti bude užívat sám nebo příslušník jeho rodiny pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady. Je však třeba, aby vlastník rodinného domku nebo příslušník jeho rodiny bydlel v obci uvedené v § 6 odst. 1 a aby šlo o jinou obec, než ve které je domek.

(4)

Jednotlivá obytná místnost (část bytu) v rodinném domku je vyňata z přidělovacího práva místního národního výboru pouze tenkráte, je-li od bytu, který má být přidělen, tak oddělena, že jejím užíváním nebude nájemník bytu rušen v jeho obvyklém užívání (např. místnost je v podkroví nebo má vhod přímo ze společné chodby) nebo lze-li ji takto upravit.

(5)

Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví více osob, přísluší všem spoluvlastníkům právo na užívání toliko jedné místnosti.

§ 12

Směny bytů

(K § 32 a 34 zákona)

(1)

K účelnějšímu využití bytového prostoru v obci napomáhá místní národní výbor ke směnám bytů 2 mezi občany a dává k nim přivolení. Dbá, aby se směny bytů prováděly zejména tehdy, kdy je to nutné z důvodu zdravotního stavu uživatele bytu, nadměrnosti bytu, placení místního poplatku z bytu nebo zkrácení vzdálenosti od pracoviště. Jsou-li byty, jež mají být vzájemně vyměněny, v různých obcích, dávají přivolení k jejich směně místní národní výbory v těchto obcích.

(2)

Místní národní výbor odepře přivolení ke směně, neprokáží-li uživatelé bytů, že se dohodli též o ubytování osob, které bydlí v bytech, jež mají být vyměněny, vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti. 3

(3)

Místní národní výbor nedá přivolení ke směně domovnického bytu, 4 jestliže uživatel tohoto bytu neprokáže, že osoba, s níž se dohodl o směně, platně sjednala s vlastníkem domu pracovní poměr domovnický nebo že vlastník domu za jiných podmínek souhlasí se směnou.

(4)

Ke směně podnikového bytu (včetně bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a jiných zdrojů, kterých je možno podle platných předpisů k tomuto účelu použít) nebo bytu ministerstva vnitra v domě domovní správy dává souhlas organizace v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo krajská správa.

Vyklizení bytu
(K § 60 a 64 zákona)

§ 13

(1)

Jestliže uživatel bytu do stanovené lhůty nevyklidí byt, který je povinen vyklidit na vykonatelný příkaz, a neodevzdá vyklizený byt vlastníku domu, lze vyklizení provést správní nebo soudní exekucí.

(2)

Správní exekuci vyklizením bytu provádí místní národní výbor, pokud si její výkon okresní národní výbor nevyhradil.

(3)

Nelze-li provedení vykonatelného příkazu k vyklizení bytu zajistit správní exekucí, může místní národní výbor podat okresnímu soudu návrh na povolení soudní exekuce vyklizením. V tomto případě zároveň předloží soudu potvrzení o náhradním bytě (ubytování), má-li se přidělit (poskytnout). Potvrzení vydává místní národní výbor, v jehož obvodu je byt, který má být vyklizen; je-li však náhradní byt (ubytování) v jiné obci, je třeba předchozího souhlasu místního národního výboru této obce. V potvrzení uvede tíž, zda-li náhradní byt je vyklizen. Není-li dosud vyklizen, uvede den, kdy se tak stane. Bylo-li by snad zcela výjimečně nutno z vážných důvodů tento den změnit, vyrozumí o tom místní národní výbor neprodleně soud a zároveň uvede nově stanovený den vyklizení bytu.

(4)

Náhradní byt se považuje za zajištěný, jestliže jej místní národní výbor za podmínek § 18 nebo § 19 zákona přidělil osobě, jejíž byt má být vyklizen, a rozhodnutí o přidělení bytu se stalo vykonatelným.

§ 14

(1)

Náhradním ubytováním se rozumí spolunájem bytu o jedné obytné místnosti nebo pokoje ve svobodárně nebo poskytnutí možnosti bydlet jako podnájemník v zařízení nebo nezařízení části bytu jiného uživatele.

(2)

Přístřeším se rozumí místnost způsobilá k bydlení, v níž může vystěhovaná osoba přechodně, než si opatří řádné ubytování, přespávat (např. hostinský pokoj v hotelu nebo v ubytovacím hostinci nebo společná ložnice v noclehárně). Výdaje za přístřeší hradí vystěhovaná osoba.

§ 15

Stěhovací náklady

(K § 65 zákona)

Uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit na příkaz místního národního výboru, může místní národní výbor v odůvodněných případech nahradit nejvýše

1.

náklady na přepravu bytového zařízení a svršků uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti;

2.

náklady na přiměřené pojištění přepravovaných předmětů proti ztrátě a škodám během dopravy;

3.

náklady na jednoduché vymalování náhradního bytu a na zdravotně nutnou dezinfekci bytu, jestliže se bytu již užívalo;

4.

jiné nutné vedlejší výdaje vzniklé přestěhováním (za drobnější instalační a jiné řemeslnické práce( do výše 400,- Kčs;

5.

jízdné, stravné a nocležné uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, je-li náhradní byt v jiné obci, a to podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

Zachování a rozšíření bytového prostoru
(K § 66, 67 a 68 zákona)

§ 16

(1)

Místní národní výbor může dát souhlas k připojení části bytu k sousednímu bytu. Souhlas udělí zpravidla tehdy, je-li byt, k němuž se má část jiného bytu připojit, pro uživatele zdravotně nevhodný. Byt, jehož část se připojuje k jinému bytu, musí být zachován jako samostatná bytová jednotka. Z obou bytů musí se provedením potřebných stavebních změn vytvořit stavebně uzavřené byty s vlastním příslušenstvím. Místní národní výbor může dát souhlas ke sloučení administrativně rozděleného bytu, jestliže se jedna část tohoto bytu uvolní a druhá část je obývána rodinou, pro niž je zdravotně nevhodná.

(2)

Souhlas místního národního výboru podle odstavce 1 nenahrazuje povolení stavebního úřadu, pokud je ho třeba podle platných předpisů k takovým opatřením.

(3)

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně, jde-li o souhlas místního národního výboru k užívání bytů nebo jejich částí k jiným účelům než k bydlení.

§ 17

(1)

Místní národní výbor usiluje o to, aby byty, kterých se užívá k jiným účelům než k bydlení, byly postupně vráceny svému původnímu účelu.

(2)

K zřizování bytů z místností, které jsou určeny nebo kterých se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i k dělení bytů, je třeba vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu.

(3)

Neprovádí-li stavební změny a práce podle odstavce 2 organizace, aby získala byty pro své pracovníky, nebo uchazeč o byt sám, hradí náklady spojené s touto úpravou domů, které jsou v socialistickém vlastnictví, místní národní výbor z rozpočtových prostředků; to platí též pro domy, které jsou v národní správě domovních správ.

(4)

U domů, které jsou v osobním nebo soukromém vlastnictví, hradí tyto náklady vlastník domu, jsou-li stavební změny a práce k jeho výhradnému nebo převážnému prospěchu. Jinak tyto náklady, pokud je nelze uhradit z výnosu domu, se hradí podle zvláštních předpisů. 5

Obytné místnosti a obytný dům
(K § 76, 78 a 79 zákona)

§ 18

(1)

Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení. V pochybnostech, zda místnost lze celoročně obývat, rozhodne stavební úřad.

(2)

Místnost je přímo osvětlená a přímo větratelná, vedou-li její okna nebo zasklené dveře přímo do volného prostranství; tato podmínka je splněna, i když okna nebo zasklené dveře vedou do volného prostranství přes pavlač.

(3)

Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích považují se za obytné místnosti i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2, jakož i haly; za kuchyni se však nepovažuje jednotlivá obytná místnost, tvoří-li samostatný byt.

(4)

Obytnými místnostmi nejsou místnosti vedlejší (např. předsíně a koupelny), třebas jinak vyhovovaly podmínkám uvedeným v předchozích odstavcích.

(5)

Při zjišťování podlahové plochy jednotlivých obytných místností se počítá celá plocha jejich podlahy; do této plochy se počítá i plocha zabraná kamny nebo jinými topnými tělesy, jakož i plocha arkýřů; plocha výklenků a okenních nebo dveřních ústupků se počítá jen tehdy, jsou-li zároveň nejméně 1,20 m. široké, 2,00 m vysoké a 0,30 m hluboké. K ploše zabrané nábytkem vestavěným ve zdi se nepřihlíží. Má-li obytná místnost zkosený strop, počítá se její podlahová plocha pouze čtyřmi pětinami. U obytných kuchyní (odstavec 3) se z jejich podlahové plochy počítá toliko část, o kterou je tato plocha větší než 12 m2.

§ 19

(1)

Dům se ve smyslu předpisů o hospodaření s byty považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě aspoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti (příslušenství) náležející k bytům.

(2)

Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám (např. schodiště a chodby), ke společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. společné prádelny a sušárny, jakož i půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (např. garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky a kolny).

§ 20

Příslušnost ve věcech podnikových bytů, vojenských bytů a bytů

ministerstva vnitra (K § 80 zákona)

(1)

Podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra nepozbývají své povahy, byl-li dům předán do správy domovní správě; v těchto případech je příslušné organizaci, náčelníku nebo krajské správě zachováno právo účastníka soudního řízení v nájemních věcech, Organizace, náčelník nebo krajská správa mají zejména právo požádat soud o přivolení k výpovědi, jestliže zaměstnanec organizace, příslušník ministerstva vnitra nebo voják z povolání ukončil svůj pracovní (služební) poměr.

(2)

Působnost, která podle předpisů o hospodaření s byty přísluší krajským správám ministerstva vnitra nebo jiným orgánům tohoto ministerstva naroveň jim postaveným nebo ministerstvem určeným, vykonává v hlavním městě Praze ministerstvo vnitra.

§ 21

Příslušníci rodiny

(K § 83 zákona)

(1)

Příslušníkem rodiny uživatele bytu se rozumí jeho manželka (manžel), jeho příbuzný v přímém pokolení (prarodiče, staří rodiče, děti, vnuci, pravnuci( a jeho sourozenci. Příbuzenskému poměru se rovná poměr založený osvojením.

(2)

Při zjišťování počtu příslušníků rodiny se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství.

(3)

Příslušníky rodiny uživatele bytu nejsou osoby s ním sešvagřené.

§ 22

Příslušníci domácnosti

(K § 84 zákona)

(1)

Uživatel bytu ani jiný příslušník jeho domácnosti nepřestávají být příslušníky domácnosti, dlí-li z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, při účasti na pracovní brigádě, pro studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně mimo své bydliště.

(2)

Pouhé ohlášení trvalého pobytu (bydliště) podle předpisů o hlášení obyvatelstva nezakládá samo o sobě příslušnost k domácnosti.

(3)

Podnájemníci, i když se u uživatele bytu stravují, nejsou příslušníky jeho domácnosti.

§ 23

Doručování rozhodnutí

(K § 20, 23, 35, 40 a 43 zákona)

(1)

Rozhodnutí v bytových věcech vydává místní národní výbor písemně a doručuje je účastníkům řízení, tj.

při přidělení bytu osobě, jíž byt přiděluje, a vlastníku domu;

při zrušení nájemního poměru dosavadnímu nájemníku a vlastníku domu;

při rozhodování o žádosti za přivolení ke směně bytů uživatelům bytů, kteří se dohodli na směně, a vlastníkem domů, v nichž jsou byty, jež mají být vyměněny;

při rozhodování o žádosti za přivolení k podnájmu uživateli bytu a podnájemníku;

při vydání příkazu k vyklizení bytu uživateli bytu, proti němuž příkaz směřuje, a vlastníku domu.

(2)

Týká-li se rozhodnutí podnikového bytu nebo bytu ministerstva vnitra nebo vojenského bytu v domě domovní správy, musí být rozhodnutí doručeno nejen domovní správě, nýbrž i organizaci, krajské správě nebo náčelníku.

§ 24

Účast místního národního výboru na soudním řízení

ve věcech chráněných nájmů

(1)

V řízení o pronajímatelově návrhu na přivolení k výpovědi chráněného nájmu nebo na zrušení nájemního poměru bez výpovědi soud dá před rozhodnutím ve věci místnímu národnímu výboru příležitost, aby se mohl vyjádřit ( § 389 odst. 2 občanského soudního řádu).

(2)

Úkolem místního národního výboru je, aby se o pronajímatelově návrhu vyjádřil z hlediska místních bytových poměrů, popřípadě o jiných okolnostech zejména o rodinných a hospodářských poměrech pronajímatelových a nájemníkových, jestliže jej soud o to požádá. VE vyjádření o těchto věcech nesmí místní národní výbor vycházet jen ze skutečnosti, že mu kladným rozsudkem vznikne povinnost opatřit pro nájemníka náhradní byt. Musí přihlížet k důvodům, pro které se pronajímatel domáhá přivolení k výpovědi nebo ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi.

(3)

O potvrzení místního národního výboru o náhradním bytě (ubytování) pro účely soudní exekuce vyklizením bytu na návrh vymáhajícího vlastníka domu platí ustanovení § 13 odst. 3 a 4.

Závěrečná ustanovení

§ 25

Na byty, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, se předpisy o hospodaření s byty - s výjimkou ustanovení o místním poplatku z takových bytů ( § 69 odst. 2 a § 70 odst. 2 zákona) - nevztahují. S těmito byty hospodaří národní výbory podle zákona č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi, a vládního nařízení č. 52/1955 Sb.

§ 26

Zrušuje se vyhláška č. 57/1957 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o hospodaření s byty.

§ 27

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vedoucí

Ústředního úřadu pro věci národních výborů:

Jakeš v. r.



Poznámky pod čarou:

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou sloužit tomuto účelu jako samostatné bytové jednotky, i když u nich chybějí vedlejší místnosti nebo kuchyně;jsou proto bytem i garsoniéry, jakož i pokoje ve svobodárnách.

Směnou bytů se rozumí smlouva, kterou se uživatelé bytů dohodli o jejich vzájemné výměně. Směnou bytů však není, chce-li si uživatel vyměnit svůj byt za jiný, který podléhá ohlašovací povinnosti vlastníka domu. Při více směnách, jež na sebe vzájemně navazují, posuzuje se každá vzájemná výměna bytů jako samostatná směna.

Přivolením ke směně bytů končí dosavadní právní poměry co do užívání vyměněných bytů a zanikají též dosavadní podnájemní poměry. Podnájmem bytu nebo jeho části se rozumí smlouva, kterou nájemník přenechává jiné osobě za úplatu (podnájemné) svůj byt nebo jeho část, aby jich dočasně užívala.

Domovnickým bytem se rozumí byt, jehož užívání je vlastník domu povinen poskytnout domovníkovi vedle peněžité odměny za výkon domovnických prací.

§ 7 zákona č. 87/1959 Sb., o stavebním řádu, § 10 až 12 vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu;

§ 4 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku. § 7 a 8 vyhlášky ministerstev financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

Poznámky pod čarou:
1

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou sloužit tomuto účelu jako samostatné bytové jednotky, i když u nich chybějí vedlejší místnosti nebo kuchyně;jsou proto bytem i garsoniéry, jakož i pokoje ve svobodárnách.

2

Směnou bytů se rozumí smlouva, kterou se uživatelé bytů dohodli o jejich vzájemné výměně. Směnou bytů však není, chce-li si uživatel vyměnit svůj byt za jiný, který podléhá ohlašovací povinnosti vlastníka domu. Při více směnách, jež na sebe vzájemně navazují, posuzuje se každá vzájemná výměna bytů jako samostatná směna.

3

Přivolením ke směně bytů končí dosavadní právní poměry co do užívání vyměněných bytů a zanikají též dosavadní podnájemní poměry. Podnájmem bytu nebo jeho části se rozumí smlouva, kterou nájemník přenechává jiné osobě za úplatu (podnájemné) svůj byt nebo jeho část, aby jich dočasně užívala.

4

Domovnickým bytem se rozumí byt, jehož užívání je vlastník domu povinen poskytnout domovníkovi vedle peněžité odměny za výkon domovnických prací.

5

§ 7 zákona č. 87/1959 Sb., o stavebním řádu, § 10 až 12 vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu;

§ 4 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku. § 7 a 8 vyhlášky ministerstev financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.