Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytují členům družstev s vyšší úrovní hospodaření.

V ostatních družstvech se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují členům, kteří

Členům družstev uvedeným v předchozím odstavci se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují, jen jestliže pracovní neschopnost (potřeba ošetřování) nastala po 31. březnu 1964.

Ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.

Nemocenské náleží místo pracovní odměny členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu; za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva s vyšší úrovní hospodaření přijatý do ústavní péče v zařízení preventivní a léčebné péče (dále jen „ústavní ošetřování“).

Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen „pracovní neschopnost“) do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).

Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou,

Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

Nemocenské náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření místo pracovní odměny po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem․

Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se nemocenské náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ze státních prostředků.

Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

Nemocenské náleží za pracovní dny.

Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

Výše nemocenského činí:

při nepřerušené činnosti z průměrné denní

v témže družstvu pracovní odměny

do 1 roku 60 %

nad 1 rok do 5 let 70 %

nad 5 let 80 %.

Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

při nepřerušené činnosti z průměrné denní

v témže družstvu pracovní odměny

do 1 roku 50 %

nad 1 rok do 5 let 60 %

nad 5 let 65 %.

Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

Jestliže by nemocenské stanovené podle odstavce 1 nebo 2 činilo méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této částce. Přesahuje-li však tato částka 80 % průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, poskytuje se nemocenské ve výši 80 % této odměny.

Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, jemuž se vyplácí z důchodového zabezpečení družstevníků starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo osobní důchod, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení ( § 5) aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření).

Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.

Po dobu ústavního ošetřování může však být vypláceno zvýšené nemocenské, jen má-li člen družstva alespoň jedno nezaopatřené dítě.

O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení. Zvýšení nemocenského se přiznává zpravidla nejdéle na dobu tří měsíců.

Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost:

Má-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; členu družstva s vyšší úrovní hospodaření bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v odstavci 1 pod písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo pracovní odměny podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není osoby, která by mohla nemocného ošetřovat. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.

Podpora při ošetřování člena rodiny náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není osoby, která by mohla o dítě pečovat.

Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, nebylo-li možno během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Člence družstva s vyšší úrovní hospodaření, která má v trvalé péčí aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2.

Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témže případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především pracující matce.

Výše podpory se stanoví obdobně jako výše nemocenského.

Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (odstavec 3) ze státních prostředků.

Zemře-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd a bába, sourozenci, tchána tchýně, zeť a snacha.

Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta bezplatná lázeňská péče včetně úhrady jízdného.

Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.

Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená zpravidla po dobu 22 týdnů. Po jejím uplynutí se družstevnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

Družstevnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků sociálního zabezpečení družstevních rolníků za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, která je účastna sociálního zabezpečení družstevních rolníků, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů tohoto zabezpečení, popřípadě nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru nebo členy výrobních družstev, nemocenské péče v ozbrojených silách anebo zabezpečení důchodců v nemoci; započitatelnou dobou je pro tento účel i doba, po kterou družstevnice po skončení zabezpečení (pojištění, péče) pobírala v posledních dvou letech před porodem nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství; do doby 270 dnů se započítávají také doby studia po skončení povinné školní docházky na školách poskytujících střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání bez zřetele k tomu, zda družstevnice byla po tuto dobu účastna nemocenského pojištění. Pokud se uvedené doby navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která získala předepsanou dobu 270 dnů podle předchozího odstavce a které trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci ( § 31) ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu nebo která až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.

Těhotným ženám a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.

Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského ( § 10) za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před touto změnou.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

Výše peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené činí:

Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v částce 16 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 90 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90 % průměrné denní pracovní odměny.

Výše peněžité pomoci v mateřství od 19. týdne činí:

Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 11 Kčs denně, poskytuje se v částce 11 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 60 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 60 % průměrné denní pracovní odměny.

Pořadí dítěte, podle něhož se stanoví sazba peněžité pomoci v mateřství podle předchozího odstavce, se určuje podle počtu všech dětí, které družstevnice porodila. Osvojení dítěte, popřípadě jeho převzetí do trvalé péče podle § 21c se pro určení pořadí klade na roveň narození.

Přídavky na děti náležejí za kalendářní měsíc družstevníku, jestliže

Přídavky na děti náležejí, jsou-li splněny ostatní podmínky, též družstevníku, který je osobou se změněnou pracovní schopností, nebo družstevnici, která pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, jestliže odpracovali alespoň 10 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; jestliže nemohli tuto podmínku splnit z příčin, které nezavinili, považuje se za splněnou, jestliže odpracovali v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 120 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka (družstevnici), který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu.

Odpracovaným dnům se kladou na roveň:

Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky, jestliže v posledních 6 měsících před nástupem služby v ozbrojených silách byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení alespoň po dobu 90 dnů.

Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti družstevníka nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé socialistické republiky, a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci družstevníka nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření; v prováděcích předpisech bude stanoveno, za jakých podmínek se poskytují přídavky na děti i na vnuky, sourozence nebo schovance.

Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže

na které náleží sirotčí důchod nebo výchovné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil;

které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;

které jsou již déle než 6 měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.

Přídavky na děti činí měsíčně:

při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky na děti poskytují

Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží družstevníku na 5 dětí, za každé další dítě:

o 260 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka do 1400 Kčs,

o 240 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 1400 Kčs do 3000 Kčs,

o 220 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 3000 Kčs.

Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.

Přídavky na děti se vyplácejí vždy za celý měsíc a to měsíčně pozadu.

Přídavky na děti se vyplácejí tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány. Má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu.

Za rodinné příslušníky družstevníka se pro nárok na peněžité a věcné dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte považují:

Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na družstevníka:

Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) družstevníka, pokud družstevník má vůči ní vyživovací povinnost.

Pokud osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo v mateřství podle tohoto zákona nebo jsou pojištěny či zabezpečeny (zaopatřeny) podle jiných předpisů, nepovažují se za rodinné příslušníky družstevníka.

Dávky zabezpečení v nemoci a dávky zabezpečení matky a dítěte náležejí též, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době, po kterou se poskytuje nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě.

Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku sociálního zabezpečení, popřípadě od vynětí z něho; jestliže však družstevník byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tuto kratší dobu. U žen, jejichž sociální zabezpečení zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy 6 měsíců.

Vznikne-li v ochranné lhůtě sociální zabezpečení podle tohoto zákona znovu, připočítává se ochranná lhůta získaná novým zabezpečením k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem nemocenského pojištění, popřípadě sociálního zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká.

Pokud tento zákon požaduje pro vznik nebo výši nároků na dávky určitou dobu důchodového zabezpečení, rozumí se jí

Byl-li družstevník důchodově zabezpečen (pojištěn) aspoň rok, započítávají se do doby důchodového zabezpečení tyto náhradní doby:

Kryje-li se doba důchodového zabezpečení s náhradní dobou, započítá se jen jedna z nich, a to ta, jejíž zápočet je pro družstevníka výhodnější; to platí též, kryje-li se doba důchodového zabezpečení s dobou započitatelnou podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) zaměstnanců nebo kryjí-li se náhradní doby navzájem.

Kalendářní roky, v nichž družstevník neodpracoval bez závažného důvodu aspoň počet pracovních dnů nebo nesplnil aspoň počet výkonových norem, které je člen družstva povinen odpracovat nebo splnit podle usnesení členské schůze družstva, se nezapočítávají pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení ani pro jeho výši. Za závažný důvod se považuje zejména výkon veřejné funkce, účast na odborném nebo politickém školení a uznaná neschopnost k práci pro nemoc nebo pro úraz.

Doby, které družstevník získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření) jako pracovník v pracovním poměru, člen výrobního družstva nebo jako příslušník ozbrojených sil účastný sociálního zaopatření těchto příslušníků, se hodnotí pro důchodové zabezpečení podle tohoto zákona, jako by byly získány v tomto důchodovém zabezpečení; pokud se doby kryjí, započítávají se jen jednou, a to podle předpisů pro družstevníka výhodnějších.

Prováděcí předpisy stanoví,

Bylo-li důchodové zabezpečení družstevníka přerušeno na dobu nepřesahující pět let, započítává se též doba před přerušením důchodového zabezpečení; trvalo-li však přerušení důchodového zabezpečení déle než pět let, započítává se doba důchodového zabezpečení před přerušením, jen jestliže družstevník byl znovu důchodově zabezpečen aspoň tři roky.

Bylo-li důchodové zabezpečení družstevníka přerušeno po dobu, po kterou je mu poskytován invalidní nebo částečný invalidní důchod, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako kdyby družstevník nepřerušil důchodové zabezpečení, doba přerušení se však nezapočítává do doby důchodového zabezpečení. To platí též, bylo-li důchodové zabezpečení přerušeno na dobu delší než dva roky z jiných vážných důvodů. O tom, bylo-li důchodové zabezpečení přerušeno z vážných důvodů, rozhoduje na žádost družstevníka okresní národní výbor.

Důchodové pásmo ( § 37), podle něhož se stanoví výše důchodu, je určeno výší průměrné měsíční pracovní odměny.

Průměrná měsíční pracovní odměna se vypočítává z úhrnu pracovních odměn dosažených v posledních 10 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod, popřípadě v posledních pěti kalendářních letech, jestliže je to pro družstevníka výhodnější.

Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka (družstevnice) staršího 60 let se vypočítává za kalendářní léta před dovršením tohoto věku, je-li tato průměrná pracovní odměna vyšší než průměrná měsíční odměna vypočtená podle odstavce 2; starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod osoby, která již požívá nebo požívala některý z těchto důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), nesmí být určen v nižším důchodovém pásmu, než je pásmo, v němž byl již důchod přiznán, nebo jež by odpovídalo průměrnému výdělku, z něhož byl vyměřen důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců (příslušníků ozbrojených sil).

Naturální požitky poskytované členům ostatních družstev se oceňují pro účely stanovení dávek sociálního zabezpečení částkou, kterou stanoví prováděcí předpisy.

Starobní důchod náleží družstevníku (družstevnici), který byl důchodově zabezpečen nejméně 20 roků, jestliže v době trvání důchodového zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku aspoň 60 let a

Starobní důchod náleží též družstevníku, který byl důchodově zabezpečen po dobu kratší než 20 let, avšak nejméně 8 let, a jde-li o družstevnici, nejméně 5 let, jestliže v době trvání důchodového zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku dosáhli věku aspoň 65 let.

Základní výměra starobního důchodu činí:

při průměrné měsíční pracovní odměně, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást

zda a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců nebo výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevníků těm, kdo po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod trvale pracují v družstvu,

zda a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevníků poživatelům tohoto důchodu, kteří jsou činni v pracovním poměru.

Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží družstevníku, který získal dobu důchodového zabezpečení potřebnou pro nárok na důchod ( § 40), jestliže se v době trvání důchodového zabezpečení nebo do dvou roků po jeho zániku stal pro trvalé zhoršení zdravotního stavu invalidním nebo částečně invalidním; částečný invalidní důchod však nenáleží, odpírá-li družstevník dále konat práce v družstvu, jichž je schopen podle rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení vydaného o částečné invaliditě družstevníka.

Zásady, podle nichž se posuzuje invalidita a částečná invalidita, stanoví vláda.

Doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod činí u družstevníků ve věku

nad 20 let do 22 let........................1 rok

nad 22 let do 24 let........................2 roky

nad 24 let do 26 let........................3 roky

nad 26 let do 28 let........................4 roky

nad 28 let..................................5 roků.

U družstevníků ve věku nad 28 let se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na důchod zjišťuje z posledních 10 let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). U družstevníka mladšího než 20 let stačí i doba důchodového zabezpečení kratší než rok.

Získal-li družstevník potřebnou dobu důchodového zabezpečení v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li poté nepřetržitě důchodově zabezpečen, považuje se za získanou doba důchodového zabezpečení potřebná v nejblíže vyšší věkovém pásmu.

Stane-li se invalidní (částečně invalidní) vdova, jejíž nárok na vdovský důchod v době vzniku invalidity ji netrvá a ani z důvodu invalidity nemůže vzniknout, považuje se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod vždy za získanou, jestliže vdova byla družstevnicí v době smrti svého manžela nebo se jí stala nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v pracovní činnosti v družstvu ( § 5 odst. 3) až do dne, kdy se stane invalidní (částečně invalidní).

Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita pracovním úrazem (nemocí z povolání), nepožaduje se, aby doba důchodového zabezpečení trvala po dobu stanovenou v předchozích odstavcích.

Invalidní důchod náleží ve výši starobního důchodu ( § 37).

Částečný invalidní důchod činí 60 % invalidního důchodu.

Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, zvyšuje se invalidní důchod o 50 Kčs měsíčně a částečný invalidní důchod o 30 Kčs měsíčně.

Pracovním úrazem je úraz, který družstevník utrpěl

Nemocemi z povolání se rozumějí nemoci, které jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném pro pracovníky v pracovním poměru, jestliže vznikly za podmínek stanovených v tomto seznamu. ¹

po družstevníkovi (družstevnici), který byl důchodově zabezpečen po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, jestliže neuplynuly od zániku důchodového zabezpečení do dne smrti více než dva roky, nebo po družstevníkovi (družstevnici), který zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání),

po poživateli starobního, invalidního a částečného invalidního důchodu poskytovaného z důchodového zabezpečení družstevníků.

Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti družstevníka (důchodce).

Vdovský důchod náleží nadále po uplynutí jednoho roku od smrti družstevníka (důchodce) vdově, jestliže

Nárok na vdovský důchod nezanikne, odpadne-li některá z podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b), jestliže vdova v době trvání nároku na důchod dosáhla věku 50 let anebo věku 45 let a vychovala alespoň dvě děti.

Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Vdovský důchod náleží za podmínek uvedených v předchozích odstavcích též ženě, jejíž manželství s družstevníkem (důchodcem) bylo rozvedeno, jestliže byla v době jeho smrti odkázána na výživné, které jí byl povinen poskytovat.

Vdovský důchod může být přiznán, jsou-li pro to okolnosti hodné zvláštního zřetele, také družce, která žila s družstevníkem (důchodcem) až do jeho smrti ve společné domácnosti a byla na něj odkázána výživou.

Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; je-li však splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 2, vznikne při opětném ovdovění původní nárok znovu, jestliže by po posledním manželu nárok nenáležel nebo by náležel v nižší výměře.

Vdovský důchod činí

Ženě, jejím manželství bylo rozvedeno, náleží vdovský důchod jen do výše výživného ( § 44 odst. 5).

Důchod vdovecký náleží vdovci po družstevnici (důchodkyni), je-li invalidní ( § 39 odst. 2) a byl-li poslední rok před smrtí družstevnice (důchodkyně) odkázán výživou na její pracovní příjem (důchod).

Vdovecký důchod náleží ve výši vdovského důchodu.

Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého družstevníka (důchodce).

Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl družstevníkem (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.

Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 25. roku věku, jestliže dítě

Po několika družstevnících (důchodcích) náleží dítěti jen jeden sirotčí důchod, a to nejvyšší.

Výchovné náleží na každé dítě ( § 47) poživatele důchodu starobního, invalidního nebo částečně invalidního, osobního a sociálního důchodu. Výchovné nenáleží, je-li poživatel důchodu uvedeného v předchozí větě uživatelem zemědělské půdy ve výměře větší, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy o takové výměře.

Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 70 Kčs, na dvě děti 170 Kčs, na tři děti 430 Kčs, na čtyři děti 690 Kčs, na pět dětí 950 Kčs a zvyšuje se na každé další dítě o 260 Kčs měsíčně. Činí-li důchod spolu s pracovním příjmem důchodce více než 1400 Kčs měsíčně, stanoví se výše výchovného jako u přídavků na děti ( § 26).

Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno.

Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.

Rozsah, podmínky a výše nároků ze sociálního zabezpečení učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu, se řídí předpisy platnými pro ostatní učně.

Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny učně, podle níž se určuje výše peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a peněžité pomoci v mateřství, je započitatelná peněžitá odměna náležející podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu; vznikla-li pracovní neschopnost v době, kdy skončilo přípravné období učně, je základem započitatelný výdělek dosažený v období odborného rozvoje.

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje učňům od prvního dne pracovní neschopnosti ze státních prostředků.

Základem pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny, podle níž se určuje výše důchodu učně, je částka 800 Kčs měsíčně, pokud peněžitá odměna nebo výdělek není vyšší.

Rodinným příslušníkům družstevníka, kteří se stali invalidními nebo částečně invalidními následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) při provozu družstevního zemědělského závodu nebo v souvislosti s ním anebo při práci na záhumenku a nejsou sami družstevníky, může být poskytnut invalidní nebo částečný invalidní důchod.

Výchovné k invalidnímu nebo částečnému invalidnímu důchodu rodinného příslušníka družstevníka ani důchody pozůstalých po rodinných příslušnících družstevníka se neposkytují.

Za rodinné příslušníky se považují osoby uvedené v § 30 za podmínek v něm stanovených.

Vláda stanoví, kdy se považuje rodinný příslušník družstevníka za invalidního nebo částečně invalidního.

Invalidní důchod rodinného příslušníka družstevníka při pracovním úrazu činí 230 Kčs měsíčně a může být zvýšen v případech hodných zřetele o 50 Kčs měsíčně.

Částečný invalidní důchod rodinného příslušníka družstevníka při pracovním úrazu činí 138 Kčs měsíčně a může být zvýšen v případech hodných zřetele o 30 Kčs měsíčně.

Nárok na dávku vzniká splněním časově poslední podmínky nároku. Nelze-li zjistit, kdy byla poslední podmínka nároku splněna, pokládá se za den splnění poslední podmínky den, kdy byl nárok uplatněn.

Nárok na dávku zaniká, jestliže odpadla některá z jeho podmínek, pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak.

Družstevník nebo jiný oprávněný podle tohoto zákona je povinen osvědčit stanoveným způsobem skutečnosti, na kterých závisí rozhodnutí o dávce.

Družstevník, příjemce dávky nebo jiný oprávněný je povinen ohlásit do 15 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu.

Příjemce dávky je povinen usvědčit v dané lhůtě, že trvají skutečnosti rozhodné pro další poskytování dávky nebo pro její výši; neučiní-li tak, může být výplata dávky zastavena.

Výplata dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, zdráhá-li se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, podrobit se lékařskému vyšetření přes to, že byla upozorněna na možné zastavení výplaty dávek.

Zanikne-li nárok na dávku nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána na podkladě omylu ve skutkových okolnostech, nebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo její výplatu, dávka se odejme, zvýší, sníží nebo se její výplata zastaví. Odnětí, snížení a zastavení výplaty dávky se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byla již vyplacena. Zvýšení dávky omylem nesprávně vyměřené se provede ode dne, od něhož náleží.

Družstevník nebo příjemce dávky, který zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. O povinnosti vrátit tyto částky rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodnout o změně nebo o odnětí dávky nebo její části. Rozhodnutí o přeplatku na dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte schvaluje okresní národní výbor. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky nebo z pracovní odměny téhož oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při exekuci na plat.

Invalidní a částečný invalidní důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě zabezpečení v nemoci z doby před vznikem nároku na důchod.

Je-li důchodce umístěn v psychiatrické léčebně po dobu delší šesti měsíců, důchod se počínajíc sedmým měsícem nevyplácí, pokud důchodce nemá vyživovací povinnost. Důchodci nebo jeho opatrovníku může však být vyplacena část důchodu na úhradu osobních potřeb a závazků důchodcových. Po návratu z léčebny vyplatí se důchodci důchod zpětně za poslední tři měsíce.

Pro výplatu dávek do ciziny platí předpisy mezistátních úmluv. Výplata dávek do cizích států, s nimiž není úmluva uzavřena, řídí se směrnicemi, které vydá Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Kdyby se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému dávka má sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je povinen vyživovat, určí místní národní výbor jeho bydliště na návrh manžela, opatrovníka dětí nebo z vlastního podnětu osobu, které má být dávka vyplácena místo oprávněnému. Vyhoví-li se návrhu, je příjemce dávky povinen použít jí toliko ve prospěch oprávněného a osob, které je povinen vyživovat.

Za dobu, po kterou důchodce odpykává trest odnětí svobody delší tří měsíců, důchod nenáleží; manželce nebo dětem ( § 47) důchodce se vyplácí 70 % důchodu a výchovné.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na přídavky na totéž dítě u několika osob, náleží jen jedné z nich. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na přídavky na totéž dítě jednak podle tohoto zákona, jednak podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, náleží přídavky jen podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak. Jsou-li splněny u téhož dítěte podmínky pro nárok na přídavky na děti podle tohoto zákona a pro nárok na výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, náleží jen toto výchovné.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na přídavky na děti u obou rodičů, kteří jsou družstevníky, náleží přídavky na děti ze zabezpečení otce. Jsou-li však rodiče rozvedeni nebo nežijí-li spolu, náležejí přídavky na děti ze zabezpečení toho z nich, která má dítě v přímém zaopatření. To platí obdobně, jsou-li splněny podmínky pro nárok na přídavky na děti u dvou nebo více jiných osob než u rodičů.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na důchod starobní a invalidní (částečný invalidní) nebo podmínky pro nárok na dva důchody téhož druhu, náleží jen jeden, a to vyšší.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na některý z důchodů uvedených v odstavci 1 a pro nárok na důchod vdovský nebo sirotčí, náleží důchod vyšší (nejvyšší) a z ostatních důchodů po jedné polovině; k výchovnému a ke zvýšení důchodu pro bezmocnost se nehledí.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na důchod podle tohoto zákona a na důchod téhož druhu podle jiných předpisů, náleží důchod jen jeden, a to vyšší; přitom se důchod starobní (výsluhový důchod příslušníka ozbrojených sil), invalidní (částečný invalidní) a důchod za výsluhu let považují za důchody téhož druhu.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření), náleží jen vyšší výchovné; je-li stejné, poskytuje se podle předpisů, podle nichž bylo přiznáno dříve.

Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž náleží přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

Ujednání v neprospěch družstevníků a jejich rodinných příslušníků nebo pozůstalých, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou neplatná.

Nároky na dávky nemohou být dány v zástavu; postoupeny mohou být jen pro pohledávky na úhradu osobních potřeb (výživné), a to až do poloviny dávek. Zabavení nároku na dávky se řídí předpisy o exekuci na plat.

Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který náleží.

Nárok na podporu při narození dítěte nebo na pohřebné se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne porodu nebo úmrtí.

Nárok na přídavky na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku od posledního dne měsíce, za který náleží.

Nárok na důchod se nepromlčuje. Nárok na jednotlivou splátku dávky důchodového zabezpečení se promlčuje v jednom roce ode dne její splatnosti.

Právo požadovat vrácení jednotlivých splátek dávek poskytnutých neprávem se promlčuje v deseti letech od jejich výplaty.

Důchodci podle tohoto zákona a jejich rodinní příslušníci mají nárok na preventivní a léčebnou péči. Náleží jim lázeňská péče, podpora při narození dítěte a pohřebné.

Preventivní a léčebnou péči poskytují orgány státní zdravotní správy. Lázeňskou péči poskytují na účet sociálního zabezpečení lázeňská zařízení státní zdravotní správy. ostatní dávky poskytují orgány sociálního zabezpečení.

Zabezpečení se poskytuje důchodcům a jejich rodinným příslušníkům, jestliže se podmínky rozhodné pro jeho přiznání splnily

Zabezpečení se neposkytuje osobám, které se trvale zdržují mimo území Československé socialistické republiky.

Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na důchodce, kteří jsou pro svou pracovní činnost pojištěni nebo účastni zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů, ani na jejich rodinné příslušníky.

Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků sociálních fondů též na doplnění sociálního zabezpečení družstevníků. Poskytují-li se ze sociálního fondu podpory obdobné peněžitým dávkám zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, poskytovaným podle tohoto zákona, snižují se zákonné dávky o tyto podpory, pokud by zákonné dávky spolu s těmito podporami byly vyšší; než činí výměra zákonných dávek téhož druhu podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky sociálního fondu.

Sociální péče se poskytuje družstevníkům, jejich rodinným příslušníkům a poživatelům důchodů ze sociálního zabezpečení družstevníků, jestliže tyto osoby této péče potřebují proto, že jejich osobní potřeby nemohou být uspokojeny z výsledků pracovní činnosti ani z prostředků sociálního fondu družstva. Sociální péče zahrnuje zejména péči o osoby se změněnou pracovní schopností, doplňkovou péči, ústavní zaopatření a zaopatřovací příspěvky rodinných příslušníků osob povolaných ke službě v ozbrojených silách. ⁵

Družstva jsou povinna vytvářet předpoklady, aby úkoly sociální péče mohly být plněny, a úzce spolupracovat s orgány sociálního zabezpečení.

O poskytování dávek a služeb sociální péče a o povinnostech družstev vůči družstevníkům platí jinak všeobecné předpisy o sociální péči. ⁶

Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Družstva přispívají na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Příspěvek činí 11,2 % úhrnu peněžních pracovních odměn.

Splátky příspěvku odvádí družstvo okresnímu národnímu výboru současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny.

Podrobnosti o způsobu odvádění příspěvku stanoví Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministerstvy zemědělství, lesního a vodního hospodářství a financí.

Okresní národní výbory řídí, organizují a provádějí v okresech sociální zabezpečení družstevníků, pokud dále není stanoveno jinak.

Okresní národní výbory přenesou rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na sociální komise družstev, jsou-li pro to vytvořeny potřebné předpoklady. Okresní národní výbory ve spolupráci s místními národními výbory dbají o to, aby předpoklady pro přenesení rozhodování na sociální komise družstev byly co nejdříve vytvořeny u všech družstev.

Pokud nejsou vytvořeny předpoklady k postupu podle odstavce 2, mohou okresní národní výbory přenést rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na místní národní výbory.

O dávkách důchodového zabezpečení rozhoduje Státní úřad sociálního zabezpečení, pokud předseda tohoto úřadu v dohodě se zúčastněnými členy vlády nepřenese rozhodování o těchto dávkách na okresní národní výbory. Okresní národní výbory rozhodují o sociálních důchodech.

O dávkách a službách sociální péče rozhodují okresní národní výbory, pokud rozhodování o těchto dávkách nebylo přeneseno na místní národní výbory. ⁸

Družstva obstarávají v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy administrativní úkoly potřebné pro provádění sociálního zabezpečení družstevníků.

Státní úřad sociálního zabezpečení v úzké součinnosti s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a národními výbory sleduje, kontroluje a napomáhá plnění hlavních úkolů sociálního zabezpečení.

Okresní národní výbory poskytují spolu s místními národními výbory družstvům všestrannou pomoc při plnění úkolů sociálního zabezpečení družstevníků. Sledují a kontrolují správnost poskytování peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, vedení evidenčních podkladů pro účely sociálního zabezpečení a výpočet a odvádění příspěvku na úhradu jeho nákladů.

Místní, popřípadě okresní národní výbory mají právo pozastavit nezákonná rozhodnutí sociálních komisí družstev, nezjedná-li družstvo samo nápravu.

Okresní národní výbory rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím sociálních komisí družstev o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte.

Nárok na dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte se uplatňuje u družstva.

Žádost o dávku důchodového zabezpečení se podává u družstva, které ji sepíše a předloží okresnímu národnímu výboru příslušnému podle bydliště žadatele.

Žádost o dávku nebo službu sociální péče se podává u místního národního výboru příslušného podle bydliště žadatele.

Žadatel o dávku (službu) je povinen na vyzvání prokázat skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky (služby), pro její výši nebo výplatu. Nelze-li tyto skutečnosti prokázat, lze výjimečně připustit o nich čestné prohlášení.

Je-li přiznání dávky podmíněno nepříznivým zdravotním stavem, je osoba, jejíž zdravotní stav má být zjištěn, povinna podrobit se lékařskému vyšetření.

Osobám, jež se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostaví k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení, uhrazuje stát cestovné, stravné a nocležné, popřípadě i jiné nutné výlohy. Prováděcí předpisy stanoví, za jakých podmínek se nahrazuje ušlá pracovní odměna.

Zemřel-li družstevník nebo jiný oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manžel (manželka), děti, otec, matka, druh (družka) nebo sourozenci, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.

Jde-li o dávky přiznané před smrtí oprávněného, lze splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti, vyplatit členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínky odstavce 1.

Nároky přecházející na pozůstalé podle odstavců 1 a 2 nejsou předmětem řízení o projednání dědictví.

Zavinilo-li družstvo nesprávným hlášením, že dávka (služba) byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, je povinno nahradit neprávem vyplacené dávky.

Jestliže sociální komise družstva, na niž bylo přeneseno rozhodování o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, porušila nebo zanedbala povinnosti plynoucí z této působnosti a tím došlo k poskytnutí dávky neprávem nebo ve vyšší výměře, než v jaké náležela, je povinno družstvo nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou dávky.

O povinnosti nahradit neprávem vyplacené dávky nebo nahradit škodu způsobenou poskytováním služby neprávem nebo ve vyšší výměře rozhoduje okresní národní výbor; rozhodl-li však o dávce Státní úřad sociálního zabezpečení, rozhoduje o náhradě tento úřad. Od požadování náhrady může být zcela nebo zčásti upuštěno.

Nárok na náhradu se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno, že dávka (služba) byla poskytnuta neprávem, nejpozději však uplynutím 10 let ode dne rozhodnutí o dávce (službě).