98/1962 Sb. znění účinné od 1. 11. 1962 do 31. 12. 1965
98
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra
ze dne 6. října 1962
o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků
veřejných požárních útvarů
Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a Ústředním výborem odborového Svazu zaměstnanců státních orgánů a místního hospodářství podle § 2 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 2 a § 21 odst. 1 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně:
Č Á S T P R V N Í Pracovní poměry příslušníků veřejných požárních útvarů (§ 1-16)
§ 1 Podmínky přijetí (1) Příslušníkem veřejného požárního útvaru se může stát československý občan, který:
a) je spolehlivý a bezúhonný,
b) dosáhl 18. a nepřekročil 35. roku věku,
c) je tělesně a duševně způsobilý k provádění záchranných a hasebních prací a
d) má potřebnou politickou a odbornou způsobilost.
(2) Tělesná a duševní způsobilost se zjišťuje lékařskou prohlídkou.
(3) Výjimku z předepsaného věku může v odůvodněných případech povolit okresní národní výbor.
§ 2 Pracovní poměr na zkoušku (1) Příslušník veřejného požárního útvaru je nejprve přijat do pracovního poměru na zkoušku a to zpravidla na podkladě přijímací zkoušky; při nástupu práce musí být vhodným způsobem poučen o svých povinnostech, zejména o povinnosti zachovávat mlčenlivost ( § 18 zák. č. 18/1958 Sb.).
(2) Zkušební doba trvá 3 měsíce.
§ 3 Vznik pracovního poměru (1) Příslušníka veřejného požárního útvaru lze přijmout na volné funkční místo v rámci plánu práce pro veřejný požární útvar.
(2) Pracovní poměr vzniká na základě rozhodnutí okresního národního výboru dnem nastoupení práce.
§ 4 Složení slibu Po uplynutí zkušební doby složí příslušník veřejného požárního útvaru do rukou velitele útvaru tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a jejímu socialistickému zřízení, že budu své povinnosti plnit pilně a svědomitě, že budu poslušen rozkazů a nařízení svých velitelů, že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech a že při veškerém svém jednání budu mít na zřeteli jen zájmy služby."
§ 5 Příbuzenství a jiné rodinné vztahy (1) Osoby, jež jsou příbuzné nebo zešvagřené v přímé řadě vůbec, v řadě pobočné až do třetího stupně, dále manželé a osoby, jež jsou v poměru poručenskému nebo osvojeneckém, nesmějí být zaměstnány tak, aby jedna byla přímo podřízena druhé nebo podléhala její kontrole.
(2) Uchazeči o přijetí k veřejnému požárnímu útvaru jsou povinni oznámit před přijetím příbuzenský nebo rodinný vztah uvedený v odstavci 1․ Vznikne-li takový poměr nebo jiný rodinný vztah až po přijetí, je příslušník povinen tuto okolnost ihned oznámit.
(3) Vyžaduje-li toho zájem služby, může okresní národní výbor povolit z odstavce 1 výjimku.
§ 6 Dovolená na zotavenou, pracovní volno a úlevy ve službě (1) O dovolené na zotavenou platí obecné předpisy s přihlédnutím k organizaci služby.
(2) O rozsahu a podmínkách poskytování pracovního volna a úlev v práci platí tytéž předpisy jako pro zaměstnance, na něž se vztahuje zákon č. 66/1950 Sb. , o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.
§ 7 Pracovní doba (1) Pracovní doba se řídí obecnými předpisy.
(2) Vyžaduje-li toho nutnost, je příslušník veřejného požárního útvaru povinen pracovat i mimo pravidelnou pracovní dobu. K zajištění výkonu požární služby může být pracovní doba příslušníka prodlužována nejvýše do 56 hodin týdně v měsíčním průměru. Pokud ve zcela výjimečných případech nařídí velitel v některých dnech prodloužení pracovní doby příslušníka a pracovní doby přesáhne v měsíčním průměru 56 hodin týdně, poskytne se příslušníku za každou odpracovanou hodinu nad tento průměr 1 hodina náhradního volna nebo odměna za práci přes čas.
§ 8 Vedlejší činnost Placenou vedlejší činnost smí příslušník veřejného požárního útvaru vykonávat jen po předchozím povolení osobního úřadu po projednání s velitelem veřejného požárního útvaru. Udělené povolení je kdykoliv odvolatelné. Příslušník nesmí vykonávat žádnou vedlejší činnost, jež by mu překážela v řádném plnění jeho povinností, příčila se obecným zájmům nebo budila pochybnost o jeho nestranném a nezištném plnění úkolů.
§ 9 Povinnost k náhradě škody (1) Způsobí-li příslušník veřejného požárního útvaru zaviněným porušením povinnosti státu škodu, je povinen ji nahradit.
(2) Podmínky a rozsah povinností k náhradě škody se řídí předpisy zákona č. 71/1958 Sb. , o závazcích k náhradě škody, způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru, popřípadě občanského zákoníka .
§ 10 Změna pracoviště Příslušník veřejného požárního útvaru může být na svou žádost nebo ze služebních důvodů přeložen na jiné pracoviště v rámci útvaru. Při přeložení ze služebních důvodů se vezme podle možnosti zřetel k osobním poměrům příslušníka.
§ 11 Skončení pracovního poměru Pracovní poměr končí:
a) výpovědí,
b) zrušením bez výpovědi,
c) dohodou.
§ 12 Rozvázání pracovního poměru výpovědí (1) Příslušník veřejného požárního útvaru může z vážných osobních důvodů pracovní poměr vypovědět. Přijetí výpovědi může být v obecném zájmu odepřeno do 15 dnů po jejím podání.
(2) Osobní úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr příslušníka:
a) neosvědčí-li se během zkušební doby,
b) vyjde-li najevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,
c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,
d) poruší-li hrubě své povinnosti,
e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o důchodovém zabezpečení zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,
f) pozbude-li československého občanství,
g) je-li v obecném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.
(3) U příslušníků, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních příslušníků činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.
(4) U příslušníka, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti.
§ 13 Zrušení pracovního poměru bez výpovědi Pracovní poměr příslušníka veřejného požárního útvaru se zruší bez výpovědi, dopustí-li se příslušník takového jednání, že ho nelze dále považovat za spolehlivého nebo že jeho neprodlené propuštění je v zájmu udržení pracovní kázně podle povahy věci nezbytně nutné.
§ 14 Rozvázání pracovního poměru dohodou Dohodou mezi příslušníkem veřejného požárního útvaru a osobním úřadem může být pracovní poměr rozvázán bez dodržení výpovědní lhůty.
§ 15 Zproštění výkonu služby (1) Nedojde-li ke skončení pracovního poměru podle § 11 až 14,k zprostí osobní úřad na návrh velitele veřejného požárního útvaru příslušníka výkonu služby:
a) bude-li vzat do vazby,
b) stane-li se důvodně podezřelým z činu takové povahy, že jeho dalším setrváním ve službě by byly ohroženy důležité obecné zájmy a nevystačí-li se přeložením příslušníka na jiné pracoviště.
(2) Po dobu zproštění výkonu služby přísluší svobodnému příslušníku 30 %, ženatému 50 % základního platu. Tato částka se zvyšuje o 10 % na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané příslušníkem v této době se započítávají na tuto částku.
(3) Zproštění se zruší, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňují. Prokáže-li se, že příslušník se nedopustil činu kladeného mu za vinu, zařídí se jeho návrat na původní pracoviště a zadržené příjmy se mu doplatí. Na doplatek se započítávají jiné příjmy získané v době zproštění služby.
§ 16 Spory z pracovního poměru Spory z pracovního poměru příslušníků veřejných požárních útvarů se projednávají podle vyhlášky č. 184/1959 Ú. l., kterou se vydávají směrnice pro rozhodování pracovních sporů v závodech.
Č Á S T D R U H Á Výkon služby (§ 17-22)
§ 17 Všeobecně Výkon služby u veřejných požárních útvarů je přizpůsoben zásadám platným pro vojsko ( § 21 odst. 1 zákona č. 18/1958 Sb.), v tomto rozsahu:
a) řízení služby u veřejných požárních útvarů se provádí formou velitelskou, tj. formou rozkazů a nařízení velitele,
b) příslušníci vykonávají službu ve stejnokroji,
c) příslušníkům příslušejí hodnosti, odpovídající hodnostem vojenským.
§ 18 Obsazování velitelských míst (1) Velitelské funkce se propůjčují na podkladě výběru těm příslušníkům veřejného požárního útvaru, kteří řádně plní své úkoly, mají potřebné předpoklady a svou způsobilost prokáží odbornou zkouškou.
(2) Velitele veřejného požárního útvaru ustanovuje do funkce okresní národní výbor; ostatní velitele ustanovuje do funkce velitel útvaru v rámci skladby funkčních míst stanovených pro útvar.
§ 19 Služební stejnokroj (1) Příslušníkům veřejných požárních útvarů náleží k výkonu služby stejnokroj. Příslušník je povinen jej nosit v pravidelné službě, i při jiné služební činnosti.
(2) Služební stejnokroj a hodnostní označení musí odpovídat příslušnému předpisu a nesmějí být samovolně měněny.
(3) Pokud jsou příslušníci ve služebním stejnokroji, jsou povinni se navzájem zdravit; podřízení a hodnosti nižší zdraví napřed.
§ 20 Základní povinnosti příslušníka veřejného požárního útvaru (1) Příslušník veřejného požárního útvaru je povinen:
a) dodržovat služební předpisy, řády, rozkazy a nařízení a zachovávat ve věcech služby služební postup,
b) přijmout přidělený služební byt, vyžaduje-li to zájem služby,
c) bydlet, pokud to ubytovací podmínky dovolí, v místě svého pracovního působiště,
d) hlásit každou změnu bydliště i změnu přechodného pobytu při dovolené a zajistit, aby mu mohlo být dodáno služební sdělení,
e) podrobit se podle potřeby, nejméně však jednou ročně, periodické lékařské prohlídce.
(2) Příslušník je povinen splnit rozkaz (nařízení) iniciativně, přesně, včas a s úsilím překonat všechny překážky, které jeho splnění brání.
(3) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz (nařízení) jemu uložený je v rozporu s právními předpisy nebo se zásadami socialistického zřízení, zejména, že by jeho provedením byl ohrožen jiný obecný zájem nebo že by vznikla neodůvodněná škoda, je povinen upozornit na to nadřízeného ještě před provedením rozkazu (nařízení); trvá-li nadřízený na provedení, dá, pokud je to možné, rozkaz (nařízení) písemně. Podobně příslušník postupuje, dostane-li druhý rozkaz (nařízení), který znemožňuje provedení předchozího rozkazu (nařízení).
(4) Rozkazu (nařízení) nesmí však příslušník uposlechnout, odporuje-li zjevně povinnosti zachovávat věrnost Československé socialistické republice nebo ukládá-li zřejmě trestné jednání. O takovém rozkazu podá příslušník neprodleně hlášení nadřízenému toho, který rozkaz vydal.
§ 21 Organizace služby (1) K zajištění plnění úkolů a maximálního využití pracovního dne je u veřejného požárního útvaru organizována nepřetržitá služba. Za tím účelem jsou příslušníci útvaru zpravidla rozděleni do 3 směn, které se pravidelně střídají po 24 hodinách. Po 24 hodinách služby má každý příslušník 48 hodin volna. Jiná organizace služby podléhá schválení ministerstva vnitra po projednání s Ústředním výborem Odborového svazu.
(2) V mimořádných případech, kdy je odůvodněný předpoklad, že k zajištění výkonu služby bude nutno přivolat do služby i příslušníky útvaru mimo směnu, může velitel útvaru nebo jeho zástupce vyhlásit pro některé, případně pro všechny příslušníky dosažitelnost. Při dosažitelnosti musí se příslušník útvaru zdržovat v obvodu svého bydliště a učinit takové opatření, aby v případě potřeby mohl být vyrozuměn a byl zajištěn jeho okamžitý nástup na určené pracoviště.
(3) Pracovní pohotovostí je velitelem nařízený takový výkon služby, kdy se od příslušníka nevyžaduje žádná jiná činnost než nutná příprava pro případný zásah a pracoviště je řádně obsazeno službu konající směnou. Nařídí-li velitel v souvislosti s požárem, živelní pohromou nebo nehodou příslušníkům v pohotovosti činnost nutnou pro zásah, mění se pohotovost v plný výkon služby.
(4) Vyžaduje-li to mimořádná potřeba služby, je příslušník útvaru povinen v době svého volna nastoupit v nejkratší době k výkonu služby nebo pracovní pohotovosti.
(5) Velitel veřejného požárního útvaru upraví organizaci služby podřízených velitelů; přitom stanoví, kteří z nich vykonávají službu v denních směnách.
§ 22 Odměny (1) Příslušníku veřejného požárního útvaru, který je ukázněný, příkladně plní své povinnosti a při hasebním zásahu nebo při jiných záchranných pracích prokáže mimořádnou účelnou iniciativu nebo osobní obětavost a tak podstatně přispěje ke splnění služebního úkolu, může být udělena odměna
a) vyslovením pochvaly v rozkaze,
b) udělením pochvalného listu,
c) prominutím dříve uloženého kárného opatření, popř. vyřazením záznamu o jeho uložení z osobního spisu před uplynutím předepsané doby,
d) mimořádným povýšením do vyšší hodnosti.
(2) Odměnu podle písm. a) a b) uděluje velitel, odměnu podle písm. c) ten orgán, který kárné opatření uložil. O mimořádném povýšení rozhodne okresní národní výbor.
(3) Udělování mimořádných odměn podle obecných předpisů zůstává nedotčeno.
Č Á S T T Ř E T Í Kárná odpovědnost (§ 23-26)
§ 23 Porušení kázně (1) Proti příslušníkům veřejného požárního útvaru, kteří se proviní porušením kázně nebo služebních povinností, lze použít jako výchovných prostředků kárných opatření.
(2) Kárné opatření lze uložit pouze do měsíce ode dne, kdy se o provinění příslušníka dozvěděl velitel veřejného požárního útvaru (orgán), který je oprávněn kárné opatření uložit, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se příslušník provinění dopustil.
§ 24 Kárná opatření (1) Jako kárných opatření lze použít
a) ústní důtky,
b) veřejné důtky,
c) výstrahy pro neodpovědné plnění služebních povinností,
d) snížení základního platu až o 10 %, popř. se současným snížením hodnosti; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku.
(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči příslušníku použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, k okolnostem, za nichž k provinění došlo, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu služebnímu výkonu. Jde-li o porušení kázně a služebních povinností nepatrného významu, velitel je příslušníku pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.
(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb. , o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.
(4) Za totéž provinění lze uložit příslušníku pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li příslušník odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen kárný trest podle jiných předpisů, nemůže mu být za tentýž čin uloženo ještě kárné opatření podle této vyhlášky. Bylo-li o činu příslušníka zahájeno řízení podle jiných předpisů, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření ( § 23 odst. 2).
§ 25 Příslušnost ukládat kárné opatření (1) Kárné opatření podle § 24 odst. 1 písm. a) a b) ukládá velitel veřejného požárního útvaru, ostatní kárná opatření ukládá okresní národní výbor na návrh velitele útvaru.
(2) Má-li být kárné opatření uloženo veliteli útvaru, uloží je okresní národní výbor.
§ 26 Kárné řízení (1) Poruší-li příslušník veřejného požárního útvaru své povinnosti takovým způsobem, že by mu mělo být za to uloženo kárné opatření, oznámí to jeho velitel (nadřízený) veliteli veřejného požárního útvaru.
(2) Orgán, jemuž přísluší uložit kárné opatření, vyslechne před jeho uložením příslušníka. Je-li toho třeba v zájmu objasnění jeho provinění, popř. v závažnějších případech, může pověřit některého příslušníka (zaměstnance), aby provedl podrobné vyšetření věci a vyslechl svědky a znalce.
(3) Kárné opatření podle § 24 odst. 1 písm. d) může být uloženo příslušníku podmíněně (na zkušební dobu), je-li vzhledem k jeho dřívějšímu chování a k okolnostem případu odůvodněna naděje, že účelu kárného opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu. Zkušební doba se stanoví od šesti měsíců do jednoho roku.
(4) Uložení kárného opatření kromě ústní důtky musí být uveřejněno v rozkaze a poznamenává se v osobním spisu příslušníka.
(5) Záznam o uložení kárného opatření se vyřadí z osobního spisu:
a) po uplynutí roků, nedopustí-li se příslušník během této doby dalšího provinění,
b) při uložení kárného opatření podmíněně (na zkušební dobu) po uplynutí zkušební doby, v níž se příslušník řádně choval,
c) bylo-li kárné opatření zrušeno,
d) bylo-li kárné opatření prominuto podle § 22 odst. 1 písm. c).
(6) Proti uloženému kárnému opatření se může příslušník odvolat do 15 dnů po jeho uložení; včas podané odvolání má odkladný účinek.
(7) Pokud z předchozích ustanovení jinak nevyplývá, platí pro kárné řízení obecné předpisy o správním řízení.
Č Á S T Č T V R T Á Spolupráce s odborovou organizací (§ 27-28)
§ 27 Součinnost velitele s orgánem ROH (1) Vztahy soudružské spolupráce velitele veřejného požárního útvaru a orgánů Revolučního odborového hnutí se řídí usnesením IV. všeodborového sjezdu (zákon č. 37/1959 Sb. ).
(2) Velitel veřejného požárního útvaru soustavně vytváří podmínky potřebné pro všestrannou činnost základní organisace ROH a jejích orgánů. Proto zejména projednává s odborovým orgánem nebo orgánem jím zmocněným všechny otázky, týkající se příslušníků veřejného požárního útvaru, podává mu požadované vysvětlení, potřebné údaje, zprávy a doklady s přihlédnutím k zásadám utajení, přihlíží k jeho stanoviskům a sděluje mu, jaká opatření učinil na základě návrhů podaných odborovými orgány nebo příslušníky útvaru nebo na základě návrhů, vyplývajících z usnesení schůzí odborové organizace a jejích orgánů a ze závěru výrobních porad.
(3) Velitel je povinen vytvářet podmínky pro součinnost odborového orgánu tak, aby odborový orgán jménem příslušníků útvaru a v jejich zájmu mohl zejména:
a) účastnit se přípravy a sestavování pracovních plánů, jejich operativního rozpisu i kontroly jejich plnění,
b) vést příslušníky útvaru k socialistickému poměru k práci, organizovat socialistické soutěžení a hodnotit jeho výsledky. Ve spolupráci s velitelem organizovat masový rozvoj hnutí zlepšovatelů a vynálezců a pomáhat při zavádění nových pracovních metod a při uplatňování zlepšovacích návrhů, účastnit se uplatňování socialistických zásad odměňování za práci, projednávat opatření k upevňování pracovní a služební kázně a ke zvýšení ochrany socialistického vlastnictví,
c) projednávat s velitelem důležité otázky, týkající se provozu, hospodaření, investiční výstavby a technického rozvoje, zejména opatření ke zvýšení kvality práce, ke zlepšení ochrany života a zdraví při práci, zaměstnání žen a osob se změněnou pracovní schopností,
d) dbát o zřizování zdravotnických a sociálních zařízení pro příslušníky útvaru, kontrolovat jejich činnost a spolupůsobit při provádění ostatní péče o pracující,
e) poskytovat technickou a jinou pomoc při družstevní a individuální bytové výstavbě a spolupracovat při přidělování bytových jednotek příslušníkům útvaru,
f) pečovat o zvyšování socialistického uvědomění a odborné kvalifikace příslušníků útvaru, dbát o zřizování kulturních zařízení a řídit jejich činnost, spolupůsobit při organizování závodních škol práce a při výběru příslušníků do odborných škol a kursů,
g) kontrolovat dodržování pracovně právních předpisů, vyjadřovat se k opatřením která připravuje velitel a která se týkají všech nebo většího počtu příslušníků, včetně dohod o skončení pracovního poměru a jeho rozvázání se strany příslušníka,
h) podávat veliteli iniciativní návrhy, směřující ke zlepšení činnosti útvaru a péče o příslušníky útvaru nebo k odstranění zjištěných nedostatků, organizovat výrobní porady, požadovat účast odpovědných zástupců na schůzích odborové organizace, na výrobních poradách, kontrolovat, jaká opatření učinil velitel na základě podaných návrhů, usnesení přijatých na uvedených schůzích a závěrů výrobních porad,
i) podávat návrhy na veřejné uznání, čestné tituly, na státní vyznamenání a řády.
§ 28 Opatření vyžadující předchozí souhlas orgánu ROH Jen po předchozím souhlasu závodního výboru nebo orgánu jím zmocněného mohou být s právní účinností prováděna tato opatření:
a) upravovat pracovní dobu,
b) nařizovat nezbytně nutnou práci přesčas, pokud opatření předchozího souhlasu je vzhledem k operativnímu výkonu služby možné,
c) zavádět mzdové a platové soustavy a přiznávat odměny za mimořádné pracovní zásluhy,
d) přijímat a propouštět příslušníky útvaru,
e) zařazovat příslušníky útvaru na pracovní místa nebo funkce, stanovit jim plat podle příslušných mzdových předpisů, převádět je na jiná pracovní místa nebo funkce na dobu delší jednoho měsíce,
f) přidělovat příslušníky útvaru na přechodnou dobu nebo překládat je na pracoviště v jiné obci.
Č Á S T P Á T Á Závěrečná ustanovení (§ 29-31)
§ 29 Ustanovení pro hlavní město Prahu Úkoly, které podle této vyhlášky plní okresní národní výbor, zajišťuje v hlavním městě Praze Národní výbor hlavního města Prahy.
§ 30 Zrušovací ustanovení (1) Vyhláška ministerstva vnitra č. 206/1951 Ú. l. I, o pracovních a platových poměrech příslušníků veřejných požárních sborů z povolání a příslušníků velitelství požární ochrany, se zrušuje.
(2) Vyhláška ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany, pozbývá platnost, pokud se vztahuje na příslušníky veřejných požárních útvarů; vyhláška zůstává v platnosti pro příslušníky dobrovolných jednotek požární ochrany.
§ 31 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1962.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
