Ustanovení této vyhlášky se nevztahují

Hlavní hygienik Československé socialistické republiky může vyjmout z působnosti vyhlášky používání některých zdrojů záření, jež s ohledem na způsob, provedení a užívání zaručují, že osoby je užívající nebudou vystaveny dávkám záření vyšším než 0,5 rem za rok.

používat zdrojů záření jen v míře nezbytně nutné,

přejímat zdroje záření, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadné používání, popř. zneškodňování; přitom jsou též povinny dbát o ochranu zevního prostředí,

řádně udržovat zdroje záření, jakož i ochranná zařízení a pomůcky a měřicí přístroje,

zajistit soustavný dohled na dodržování opatření k ochraně před ionizujícím zářením na pracovištích; výkonem tohoto dohledu jsou povinny pověřit pracovníky zvláště zaškolené ve věcech hygieny práce a ochranné dozimetrie,

dodržovat při používání zdrojů záření předpisy o hygienické ochraně práce a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zajišťovat jejich dodržování,

provádět měření potřebná pro kontrolu přípustných dávek záření, koncentrací radioaktivních látek a znečištění (kontaminace) povrchů pracovišť, ochranných oděvů a těl pracujících s radioaktivními látkami a vést přehled o těchto údajích,

zaměstnávat při práci se zdroji záření jen pracovníky plně k tomu způsobilé (§ 7 a 8) a pečovat o zvyšování jejich kvalifikace k této práci, zejména je instruovat o správných způsobech práce a o konkrétních opatřeních na ochranu před ionizujícím zářením,

dbát na to, aby se zaměstnanci podrobovali předepsaným preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám,³ umožňovat jim účast na těchto prohlídkách a uskutečňovat závěry vyplývající z těchto prohlídek; jsou také povinny informovat zdravotnická zařízení provádějící tyto prohlídky o dávkách záření, které obdrželi pracovníci na jejich pracovištích, jakož i o bližších okolnostech provozu, které mohou mít význam pro hodnocení zdravotního stavu pracujících (dosahované koncentrace radioaktivních látek v ovzduší pracovišť, nehody na pracovištích apod.),

poskytovat pracovníkům oděvy a pomůcky potřebné pro ochranu před ionizujícím zářením a umožňovat jim řádnou osobní očistu po skončení práce s radioaktivními látkami,

dbát na to, aby na pracoviště se zdroji záření měly přístup jen oprávněné osoby,

zasílat orgánům hygienické a protiepidemické služby každoročně k 1. lednu přehled dávek záření, které obdrželi jednotliví pracovníci se zdroji záření v uplynulém roce,

neprodleně uvědomit orgány hygienické a protiepidemické služby o všech případech, kdy byly překročeny nejvyšší přípustné dávky záření u pracujících nebo kdy došlo k nehodám při práci s radioaktivními zářiči,

neprodleně hlásit orgánům hygienické a protiepidemické služby a orgánům Veřejné bezpečnosti ztrátu nebo odcizení zdroje záření.

znát a dodržovat předpisy o hygienické ochraně práce a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zvláště pak předpisy o používání zdrojů záření,⁴ a zachovávat pracovní řád,

postupovat při práci tak, aby oni sami, jejich spolupracovníci i ostatní osoby byli co nejméně ohroženi škodlivými účinky ionizujícího záření, a důsledně používat přidělených ochranných oděvů a pomůcek,

zacházet se zdroji záření, s ochrannými pomůckami a zařízeními a s měřícími přístroji šetrně a správným způsobem,

soustavně zvyšovat svou kvalifikaci pro práci se zdroji záření a prohlubovat znalosti způsobů ochrany před škodlivými účinky ionizujícího záření,

oznamovat vedoucímu pracoviště všechny závady ohrožující ochranu před ionizujícím zářením,

podrobovat se předepsaným preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám.

Práci se zdroji záření smějí vykonávat jen osoby, které dovršily 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně i duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Osoby starší 16 let, pokud nedosáhly věku 18 let, popř. věku, který stanoví zvláštní předpisy, smějí pracovat se zdroji záření v rámci výuky, avšak jen za zvláštních podmínek schválených na žádost příslušného ústředního orgánu hlavním hygienikem Československé socialistické republiky ve spolupráci s Ústřední radou odborů.

Na pracovištích se zdroji záření nesmějí pracovat těhotné ženy; na pracovištích s otevřenými zářiči nesmějí pracovat ani kojící ženy. Ženy v generačním období života nesmějí být zaměstnávány pracemi, při kterých je nebezpečí ozáření dávkami přesahujícími nejvyšší přípustné hodnoty.

Předpisy, které stanoví pro některé druhy práce, popř. pro práci žen vyšší věkovou hranici nebo přísnější podmínky, než je stanoveno touto vyhláškou, nejsou dotčeny.

Vedoucí pracoviště prokáže před zahájením práce se zdroji záření svou odbornou způsobilost zkouškou před komisí, kterou ustanoví krajský národní výbor v dohodě s krajskou odborovou radou; komisi předsedá krajský hygienik, popř. jím určený odborný pracovník hygienické a protiepidemické služby. Jejími dalšími členy jsou zástupce krajské odborové rady nebo krajského výboru příslušného odborového svazu a odborníci z praxe. Komise může upustit od provedení zkoušky u osob, jejichž odborná způsobilost je nesporná. O zkoušce, popř. o tom, že od zkoušky bylo z uvedených důvodů upuštěno, vydá komise osvědčení.

Pracovníci musí před zahájením práce se zdroji záření a dále pravidelně, nejméně jednou za 6 měsíců, prokázat zkouškou vedoucímu pracoviště odbornou způsobilost v bezpečném zacházení se zdroji záření při plánovaném způsobu jejich používání. O zkoušce se provede záznam, který musí být uložen na pracovišti.

Má-li orgán provádějící dozor (§ 28) pochybnosti o odborné způsobilosti osob pracujících se zdroji záření, může jim uložit, aby se podrobili přezkoušení svých znalostí před komisí uvedenou v odstavci 1.

Zkouškami uvedenými v odstavcích 1 a 2 se zjišťuje, zda pracovníci jsou obeznámeni se způsoby ochrany proti druhu užívaného nebo vznikajícího ionizujícího záření při práci, s bezpečnými způsoby zacházení se zdroji záření, s předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením na pracovišti, s pracovním řádem a se zásadami ochrany okolí pracoviště i postupu v nepředvídaných případech.

Vedoucí pracoviště, popř. vedoucí závodu je povinen vyloučit z další práce se zdroji záření pracovníky, kteří závažným způsobem porušují předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením; k tomu jsou oprávněny i orgány provádějící dozor (§ 28).

Při výstavbě pracovišť se zdroji záření musí být dodrženy obecné hygienické požadavky stanovené pro výstavbu průmyslových podniků⁵ a požadavky stanovené závaznými technickými normami k provádění ochrany před ionizujícím zářením.

Stavební materiál a konstrukce stěn, zástěn a krytů a vybavení a vnitřní rozmístění pracoviště musí být voleny tak, aby při plánovaném způsobu práce se zdroji záření (čítajíc v to i předvídatelné nehody) byla zajištěna dostatečná ochrana osob na pracovišti a osob pobývajících v blízkosti pracoviště a aby podle povahy pracoviště byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější očista pracoviště a osob od radioaktivních látek.

Pracoviště musí být vybaveno všemi potřebnými pomůckami pro ochranu před ionizujícím zářením a dostatečným množstvím vhodných přístrojů pro měření dávek nebo dávkových intenzit všech druhů záření, jež se při práci mohou vyskytnout. Pracoviště s otevřenými zářiči musí být mimo to vybaveno přístroji pro měření radioaktivní kontaminace pracovišť a osob a v případech blíže vymezených technickými normami i přístroji pro měření koncentrací radioaktivních látek v ovzduší pracovišť a v odpadních vodách.

Projektová dokumentace pracovišť se zdroji záření musí být v rozsahu nezbytném pro posouzení všech okolností souvisících s ochranou pracovníků a okolí pracoviště předložena ke schválení orgánům hygienické a protiepidemické služby a projednána s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Typové podklady pracovišť se zdroji záření nesmějí být vydány bez kladného posudku hlavního hygienika Československé socialistické republiky.

K trvalým pracím se zdroji záření musí být určena stálá pracoviště se zdroji záření. Přechodné práce se zdroji záření, tj. práce, jež mají být prováděny po předem vymezenou krátkou dobu, smějí být konány i na běžných pracovištích (přechodných pracovištích), závod (zařízení) však musí pro tyto práce vyhradit potřebný prostor nebo jiným opatřením zabezpečit, aby pracovníci, kteří se zdroji záření přímo nepracují, nebyli vystaveni ionizujícímu záření v hodnotě převyšující 5 mrem za 8 hodin nebo koncentracím radioaktivních látek ve vzduchu převyšujícím desetinásobek nejvyšších přípustných koncentrací těchto látek ve venkovním ovzduší (příloha 1). Přechodné práce s otevřenými zářiči smějí být prováděny pouze tam, kde je zabezpečena dostatečná očista prostor od radioaktivních látek a osobní očista pracovníků, a zajištěno, že nedojde k rozšíření radioaktivity do okolí.

Stálá pracoviště se zdroji záření a přechodná pracoviště s otevřenými zářiči smějí být uvedena do provozu a zrušena pouze se souhlasem orgánů hygienické a protiepidemické služby. Zřízení přechodných pracovišť s ostatními zdroji záření oznámí vedení závodu (zařízení) neprodleně krajskému hygienikovi. Souhlas s uvedením do provozu může být vydán až po skončení všech stavebních a instalačních prací, po dokonalém úklidu a po zabezpečení všech podmínek pro nezávadnou a bezpečnou práci se zdroji záření. Tato pracoviště smějí být zrušena pouze tehdy, je-li prokázáno, že zdroje záření byly z pracoviště odstraněny, a popř. že kontaminace povrchů pracoviště radioaktivními látkami byla snížena do přípustných hodnot (§ 12). Souhlas s uvedením do provozu nebo se zrušením pracoviště se provádí formou zápisu o prohlídce, popř. o proměření pracoviště. Ustanovení § 20 není tím dotčeno.

K uvedení stálého pracoviště se zdroji záření do provozu je zapotřebí také souhlasu orgánů dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a orgánů požární inspekce. Také veškeré zamýšlené změny stavu, za kterého byl vydán souhlas s trvalým nebo přechodným provozem pracoviště se zdroji záření, musí být projednány s těmito orgány.

Na pracovištích se zdroji záření musí být dodržovány obecné hygienické požadavky stanovené pro provoz a udržování průmyslových podniků.⁶

Při práci se zdroji záření je nutno zachovávat úzkostlivou čistotu a pořádek. Všechny pracovní úkony s těmito zdroji, zejména s radioaktivními zářiči, musí být předem nacvičeny modelově bez zdroje záření, tak aby ohrožení zářením při práci bylo co nejmenší.

Před zahájením prací, při nichž vzniká nebezpečí vnějšího ozáření osob, musí být ověřena účinnost ochrany měřením dávkových intenzit v místě pobytu pracovníka. Tato kontrola musí být pravidelně opakována, a to zejména při změnách v pracovním postupu nebo v uspořádání ochrany. Měření osobních dávek záření musí být prováděno vhodným způsobem u všech pracujících tam, kde stupeň expozice je takový, že by mohl vést k dávkám vyšším než jedna desetina nejvyšších přípustných dávek (příloha 1).

Dojde-li na pracovišti ke zvýšenému záření nebo k rozptylu radioaktivních látek (např. při nehodě, poškození uzavřených zářičů, selhání ochranných opatření apod.), je nutno

Předměty, které opouštějí pracoviště se zdroji záření (přístroje, nástroje, pracovní oděvy apod.), nesmějí být kontaminovány na povrchu více, než je uvedeno v odstavci 1 písm. e). To se nevztahuje na předměty, které opouštějí pracoviště předepsaným způsobem jako radioaktivní odpady (§ 16 až 19).

Zdroje záření, materiály, nástroje a pomůcky, kterých se používá při práci s těmito zdroji, obaly a dopravní prostředky pro přepravu radioaktivních zářičů, pracoviště a objekty pro práci se zdroji ionizujícího záření s výjimkou rentgenových pracovišť ve zdravotnictví a předmětů na nich používaných musí být označeny předepsaným varovným symbolem nebezpečí ionizujícího záření, viditelným na bezpečnou vzdálenost.⁸

Na pracovištích se zdroji záření musí být uloženy a nadřízeným orgánům a orgánům provádějícím dozor (§ 28) na vyžádání předloženy tyto doklady:

Na pracovištích se zdroji záření musí být na přístupném místě vyvěšen pracovní řád a pokyny o postupu při nehodě (§ 12 odst. 1).

Zařízení obsahující radioaktivní zářiče a zařízení, při jejichž používání vzniká ionizující záření, nesmějí být sériově vyráběny, popř. hromadně dováženy, nebyl-li jejich prototyp kladně posouzen hlavním hygienikem Československé socialistické republiky. Toto ustanovení se vztahuje i na zařízení, kterých se používá k práci se zdroji záření a jejichž konstrukce může ovlivnit stupeň ochrany před zářením.

Zařízení uvedená v odstavci 1, pokud jsou určena k práci i mimo pracoviště se zdroji záření, musí svou konstrukcí, způsobem instalace a způsobem užívání zajišťovat, že osoby, které jich budou používat, nebudou vystaveny většímu zevnímu ozáření než 0,5 rem za rok. Tato zařízení nesmějí obsahovat otevřené zářiče.

Radioaktivní zářiče musí být přepravovány v pevných a nepropustných obalech zabraňujících úniku obsahu za předvídatelných okolností. Obaly, v nichž jsou radioaktivní zářiče přepravovány, musí být vhodně označeny; na povrchu nesmějí být kontaminovány.

Přeprava radioaktivních zářičů mezi místně odloučenými pracovišti, pokud není prováděna prostředky hromadné přepravy (odstavec 5), musí být prováděna motorovým dvoustopým vozidlem tak vybaveným, aby byla za přepravy vyloučena ztráta zářiče.

Otevřené zářiče smějí být přepravovány nejméně ve dvou bezpečně uzavřených ochranných obalech. Při přepravě otevřených tekutých zářičů musí být mezi oběma ochrannými obaly umístěna náplň ze vhodného materiálu, který je schopen absorbovat veškeré množství přepravované radioaktivní látky.

Na místě řidiče, popř. jiných osob, které jsou přepravovány zároveň s radioaktivními zářiči, nesmí intenzita záření překročit 50 mrem za 8 hodin. Jde-li však o osoby, které pracují se zdroji záření nebo které radioaktivní látky pravidelně převážejí, musí být zajištěno, aby u nich nebyly překročeny nejvyšší přípustné dávky záření pro pracující se zdroji záření (příloha 1); na tyto osoby se vztahují ustanovení této vyhlášky týkající se pracujících se zdroji záření.

Na povrchu vozidla nesmí intenzita záření v žádném místě překročit 200 mrem za 1 hodinu. Zastaví-li řidič za přepravy radioaktivních látek kdekoliv vozidlo, je povinen zajistit jeho hlídání poučenou osobou. Vozidlo musí být na nápadném místě viditelně označeno a opatřeno nápisem; nápis musí obsahovat výzvu, aby v případě nehody bylo urychleně uvědoměno nejbližší oddělení Veřejné bezpečnosti a hygienicko-epidemiologická stanice, a výstrahu před jakýmkoliv zacházením s havarovaným vozidlem.

Podrobnosti o přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné přepravy a poštou upraví ministerstvo dopravy a Ústřední správa spojů v dohodě s hlavním hygienikem Československé socialistické republiky.

Závody (zařízení) nesmějí bez souhlasu orgánů hygienické a protiepidemické služby vypouštět do ovzduší radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady nebo je ukládat do půdy; souhlas k ukládání těchto zářičů do půdy vydávají orgány hygienické a protiepidemické služby v dohodě s vodohospodářskými orgány. Odstraňovat radioaktivní odpady vypouštěním do vod lze jen s povolením vodohospodářských orgánů podle předpisů o vodním hospodářství.⁹

Základním vodítkem při rozhodování orgánů podle odstavce 1 je nutnost zabezpečit, aby ovzduší okolí, ve kterém žije obyvatelstvo, poživatiny a pitné vody, jakož i vody povrchové byly znečišťovány radioaktivními látkami co nejméně, a aby v žádném případě nebyly v důsledku užívání zdrojů záření znečištěny nad přípustné hodnoty (příloha 1). V povrchových vodách jsou nejvyšší přípustné koncentrace radioizotopů stejné jako v pitné vodě. Jakékoliv ohrožování podzemních zdrojů pitných vod radioaktivním znečišťováním je nepřípustné.

Způsob zneškodňování radioaktivních odpadů, ať vznikají na pracovištích se zdroji záření nebo jiným způsobem (např. při nehodě), schvalují orgány hygienické a protiepidemické služby, a jde-li o odpady kapalné nebo je-li zneškodňováním ovlivněna jakost vody, orgány vodohospodářské v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.

Závod (zařízení), při jehož činnosti může být okolí ohroženo náhlým rozptýlením radioaktivních látek, je povinen před zahájením provozu vypracovat plán účinných opatření na rychlé odstranění následků nehody, ke které by mohlo dojít, a zajistit jej ve spolupráci s okresním národním výborem, krajským hygienikem, krajskou správou ministerstva vnitra – správou Veřejné bezpečnosti a orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Všechny takové nehody je nutno neprodleně oznámit těmto orgánům, a pokud dojde k ovlivnění podzemních a povrchových vod, též příslušnému vodohospodářskému orgánu.

Radioaktivní odpady nesmějí být vypouštěny přímo do povrchových vod.

Při posuzování radioaktivních kapalných odpadů se bere v úvahu jen jejich aktivita způsobená v závodě. Pro snížení radioaktivity odpadních vod před vypouštěním ze závodu se připouští jejich ředění pouze jinými odpadními vodami.

Do veřejné kanalizace smějí být vypouštěny radioaktivní odpady o koncentraci radioaktivních látek nepřevyšující stonásobek nejvyšších přípustných koncentrací radioaktivních látek v pitné vodě, a to jen tehdy, je-li zajištěno nejméně stonásobné zředění těchto odpadních vod při bezdeštném odtoku ještě před vyústěním kanalizace do čisticí stanice nebo do povrchové vodoteče. Je-li zajištěno pouze nižší ředění odpadních vod před vyústěním do kanalizace, musí být koncentrace radioaktivních látek v odpadech úměrně nižší.

Ustanovení odstavce 3 se vztahuje i na odpady vypouštěné do veřejné kanalizace z kanalizace závodu nebo zařízení (např. nemocnice). V takovém případě musí být úsek závodní kanalizace, ve kterém procházejí odpady o aktivitě vyšší, než činí stonásobek nejvyšších přípustných koncentrací radioaktivních látek v pitné vodě, zvláště označen v plánu kanalizace zařízení jako „aktivní kanalizace“ a práce a opravy na něm prováděny pouze pod dozimetrickou kontrolou.

S kalem vznikajícím v čistírenských zařízeních musí být zacházeno jako s radioaktivním odpadem, přesahuje-li jeho specifická a úhrnná aktivita hodnoty stanovené v § 2.

Vodohospodářské orgány mohou u kapalných odpadů povolit v dohodě s krajským hygienikem ve zvláště odůvodněných případech výjimku z ustanovení odstavce 1; koncentrace odpadů nesmí však v těchto případech přesahovat desetinásobek nejvyšší přípustné koncentrace v pitné vodě. Jinak může odchylky od ustanovení předcházejících odstavců povolit krajský hygienik v dohodě s příslušným vodohospodářským orgánem. Ustanovení § 16 odst. 2 tím není dotčeno.

Radioaktivní opady, které se neodstraní podle předcházejících ustanovení nebo uskladněním na pracovišti, jako jsou koncentrované kapalné odpady, znečištěný filtrační materiál a kontaminované předměty, musí být vhodně upraveny a odvezeny do ústředního odklidiště. Výjimky povoluje v odůvodněných případech krajský hygienik.

Odvoz a uskladnění radioaktivních odpadů v ústředním odklidišti zajišťuje Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, popř. jiná organizace, kterou tím pověří ministerstvo chemického průmyslu. Způsob a podmínky předávání radioaktivních odpadů k odvozu stanoví tento ústav se souhlasem hlavního hygienika Československé socialistické republiky.

Každý, kdo ukládá nebo ještě před účinností této vyhlášky uložil radioaktivní odpady do země, je povinen oznámit neprodleně místo uložení odpadu, jeho množství a druh krajskému národnímu výboru, který tyto údaje eviduje, popř. provádí jiná opatření.

K odběru a skladování radioaktivních zářičů a k používání zdrojů záření je třeba zvláštního povolení krajského hygienika.¹⁰ Hlavní hygienik Československé socialistické republiky je oprávněn platnost povolení k používání zdrojů záření rozšířit pro více krajů nebo pro všechny kraje.

V jednom povolení může být spojeno oprávnění jak k odběru a skladování, tak i k používání zdrojů záření. K pravidelnému a plánovanému odběru zdrojů záření od Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů může být vydáno jedno povolení na celé plánované množství a pro všechny dílčí odběry v témže roce.

Povolení podle odstavce 1 musí mít i organizace, které bylo uděleno oprávnění k výrobě a distribuci radioaktivních zářičů (§ 26 odst. 1).

Ustanovení odstavce 1 se netýká Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů a Ústavu jaderného výzkumu Československé akademie věd.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odběr, skladování a používání

Závody (zařízení), které používají zářičů uvedených v odstavci 5 písm. a) nebo je skladují, jsou povinny to ohlásit do 30 dnů krajskému hygienikovi.

Povolení k odběru a skladování radioaktivních zářičů smí být vydáno jen tehdy, je-li zaručena jejich bezpečná přeprava a bezpečné uskladnění. V povolení musí být uveden druh, množství a forma odebíraných (skladovaných) radioaktivních látek, jakož i označení a přesná adresa organizace a jména osob, které za odběr a skladování radioaktivních zářičů odpovídají.

Povolení k používání zdrojů záření smí být vydáno jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky pro bezpečné zacházení s nimi. V povolení musí být stanoveno, k jakému účelu, za jakých podmínek a na jakou dobu se vydává, a uveden druh zdroje záření, popř. jeho aktivita, označení místa použití a jméno odpovědného vedoucího pracoviště.

Povolení podle § 20 odst. 1 může být odňato, jsou-li zjištěny závažné nedostatky ve skladování, používání nebo evidenci zdrojů záření. Povolení pozbývá platnosti, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo uděleno; v pochybnostech rozhoduje krajský hygienik.

Uzavřený zářič musí být opatřen značkou a výrobním číslem a provázen osvědčením, pokud ve zvláštních případech není toto označení a osvědčení nahrazeno osvědčením hromadným; není-li vyhověno těmto podmínkám, je považován za zářič otevřený.

Osvědčení uzavřeného zářiče obsahuje

Uzavřené zářiče,které z technických důvodů nemohou být opatřeny značkou a výrobním číslem (některé lékařské radiofory), musí být opatřeny hromadným osvědčením. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zářiče téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství téže radioaktivní látky a jsou v držení téže organizace. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2, přičemž namísto údajů o výrobním čísle a značce [písmeno d)] se uvádí počet jednotlivých zářičů, pro které je toto osvědčení vystaveno.

Osvědčení uzavřeného zářiče vydává Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů nebo jiná organizace oprávněná k výrobě a distribuci uzavřených zářičů podle § 26. Jde-li o dovezené uzavřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení osvědčení uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) a f) až i) a podle možností i písm. e). Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, popř. jiná pověřená organizace vede evidenci o vydaných osvědčeních.

Otevřený zářič musí být při předávání doprovázen osvědčením o povaze radioaktivní látky.

Osvědčení otevřeného zářiče obsahuje:

Osvědčení otevřeného zářiče vystavuje Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů nebo jiná organizace, která otevřený zářič předává. Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, popř. jiná organizace předávající otevřené zářiče vede evidenci o vydaných osvědčeních. Jde-li o dovezené otevřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení osvědčení uvedené v odstavci 2 písm. b) až d).

Závody (zařízení) jsou povinny vést evidenci o příjmu, pohybu a použití radioaktivních zářičů s výjimkou těch, které jsou uvedeny v § 20 odst. 5, zaznamenávat údaje o jejich zneškodňování a ihned hlásit nabytí každého takového zářiče Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Celostátní evidenci o dovozu, vývozu a pohybu těchto radioaktivních zářičů v Československé socialistické republice vede Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů podle svých záznamů o dodávkách radioaktivních látek a podle hlášení výrobních, distribučních, vývozních a jiných organizací.

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů podává orgánům hygienické a protiepidemické služby nejméně čtvrtletně zprávu o dodávkách a jiných převodech evidovaných zářičů.

Dovoz radioaktivního zářiče smí být uskutečněn, jen má-li dovážející organizace povolení k odběru a skladování radioaktivních zářičů podle § 20 nebo je-li zajištěna přímá přeprava k odběrateli, který má povolení k odběru radioaktivního zářiče podle téhož ustanovení, nebo do Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Každý uskutečněný dovoz radioaktivních zářičů, jakož i přístrojů nebo zařízení s přiloženými nebo zamontovanými radioaktivními zářiči oznámí dovážející podnik Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů a zároveň obstará osvědčení podle § 22 nebo 23.

Dovážející podnik zahraničního obchodu musí vést přesné záznamy o dovozu, skladování a předávání radioaktivních zářičů s výjimkou těch, které jsou uvedeny v § 20 odst. 5.

Radioaktivní zářiče smějí vyrábět a distribuovat a uzavřené zářiče připravovat, upravovat, opravovat a distribuovat jen Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů a organizace, kterým k tomu dá oprávnění ministerstvo chemického průmyslu v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

Radioaktivní zářiče smějí být vydány pouze organizacím, které mají povolení k odběru a skladování radioaktivních zářičů (§ 20).¹¹

Držitelé radioaktivních zářičů, pokud nemají oprávnění k jejich distribuci, smějí předat radioaktivní zářiče jiné organizace jen po předchozím uvědomění krajského hygienika, který jim vydal povolení podle § 20.

Nevyužité radioaktivní zářiče musí držitel neprodleně hlásit krajskému hygienikovi a Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Za nevyužité se považují radioaktivní zářiče, na které se vztahuje povolení podle § 20 a

V pochybnostech, zda má být některý radioaktivní zářič považován za nevyužitý, rozhoduje v případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) orgán nadřízený závodu (zařízení), který takový zářič skladuje, a v případech uvedených v odstavci 2 písm. d) a e) krajský hygienik.

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů činí po slyšení orgánu nadřízeného držiteli nevyužitého radioaktivního zářiče potřebná opatření pro jeho využití. Držitel nevyužitého radioaktivního zářiče je povinen jej přenechat podle pokynu Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů ve stanovené lhůtě určenému odběrateli, a to za cenu podle platných cenových předpisů. Mezi organizacemi státního socialistického sektoru se děje převod podle předpisů o správě národního majetku; je-li držitelem fyzická osoba, platí zde ustanovení o úplatném nabývání věcí od soukromníků organizacemi socialistického sektoru.¹² Ustanovení § 20 odst. 1 tím není dotčeno.

Pokud pro některé radioaktivní zářiče není dalšího použití, určí Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v dohodě s krajským hygienikem jejich bezpečné uložení nebo zneškodnění.

Dozor nad dodržováním potřebných opatření chránících zdraví osob před škodlivými účinky ionizujícího záření provádějí orgány hygienické a protiepidemické služby ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, se Státní vodohospodářskou inspekcí a s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

Orgány provádějící dozor podle odstavce 1 jsou oprávněny vstupovat do všech objektů, kde se nacházejí zdroje záření, nahlížet do předepsaných dokladů a vyžadovat provedení potřebných vyšetření. Přitom orgány hygienické a protiepidemické služby jsou oprávněny vykonávat potřebná měření a odebírat v potřebném rozsahu vzorky; mohou také zabavit zdroje záření, kterých se používá v rozporu s ustanoveními této vyhlášky, nebo nařídit jejich zneškodnění a nařídit vyřazení osob, jejichž zdravotní stav nebo počínání by mohlo narušit jejich vlastní zdraví a bezpečnost nebo zdraví a bezpečnost dalších osob.

Orgány provádějící kontrolu pracovišť se zdroji záření jsou povinny dodržovat přitom zásady ochrany před ionizujícím zářením.

V zařízeních náležejících do oboru působnosti ministerstva národní obrany vykonává úkoly hygienické a protiepidemické služby Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze. Pokud jde o ochranu zevního prostředí, vykonává tento ústav svoji působnost v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.

V zařízeních náležejících do oboru působnosti ministerstva vnitra vykonávají dozor podle § 28 orgány hygienické a protiepidemické služby v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra.

Na železnicích vykonávají dozor na pracoviště se zdroji záření orgány hygienické a protiepidemické služby v úzké spolupráci s orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví. Dozor na přepravu radioaktivních látek na železnicích vykonávají orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví ve spolupráci s orgány hygienické a protiepidemické služby.

Pokud není v této vyhlášce stanoveno jinak, povoluje v odůvodněných případech výjimky z jejích ustanovení ministerstvo zdravotnictví. Jde-li o ustanovení § 20 až 25 a 27, činí tak v dohodě s ministerstvem chemického průmyslu, a jde-li o ustanovení § 17 a 18, v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Hlavní hygienik Československé socialistické republiky může podle nových poznatků vědy v ochraně před zářením měnit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v příloze 1 nebo stanovit změny a doplňky v zařazení radioizotopů do tříd (skupin).

Podrobnosti o požadavcích na ochranu před ionizujícím zářením při jednotlivých způsobech využití zdrojů záření jsou upraveny zvláštními předpisy.¹³

Zrušuje se

vyhláška ministerstev chemického průmyslu a zdravotnictví č. 220/1959 Ú. l., o hospodaření s radioaktivními látkami,

ustanovení čl. 1 odst. 3 písm. h) směrnic Ústřední správy vodního hospodářství č. 74/1957 Ú. l., o jakosti povrchových vod v recipientech, a část B přílohy 2 k těmto směrnicím.