Elektrotechnické výrobky, materiály a pomůcky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 (dále jen "výrobky"), mohou být sériově vyráběny a uváděny do oběhu jen tehdy, jestliže je schválil Elektrotechnický zkušební ústav (dále jen "ústav") z hlediska bezpečnosti, trvanlivosti, spolehlivosti, účelnosti a hospodárnosti; ústav také zjišťuje, zda výrobky odpovídají technickým normám.

Pro schválený výrobek přidělí ústav kontrolní značku "ESČ" (ELEKTROTECHNICKÝ STANDARD ČESKOSLOVENSKÝ), popřípadě zvláštní kontrolní značku podle přílohy č. 2 (dále jen "kontrolní značku"). Výrobce je povinen schválené výrobky označovat přidělenou kontrolní značkou; bez tohoto označení nesmí uvádět výrobky do oběhu.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na výrobky z ověřovací série․ Množství výrobků pro ověřovací sérii stanoví výrobce po projednání s ústavem.

Žádost o schválení výrobku předkládá ústavu výrobce. V žádosti uvede

K žádosti o schválení výrobku připojí výrobce technické podklady (výkresy a vyobrazení, technické podmínky, popis, návod k obsluze apod.), podle nichž je možno posoudit bezpečnost, trvanlivost, spolehlivost, účelnost a hospodárnost výrobku, jakož i protokol nebo záznam o zkoušce výrobku provedené zkušebnou závodu a není-li v závodě zkušebna, potvrzení vedoucího technické kontroly o tom, že výrobek při ověření v závodě vyhověl, popřípadě stanovisko hlavních odběratelů k výsledkům těchto zkoušek.

Předkládá-li výrobce ke zkoušce výrobek, který při předchozí zkoušce nevyhověl, musí sdělit, jaké úpravy provedl.

Výrobce je povinen současně se žádostí zaslat ústavu vzorky výrobků v počtu stanoveném technickou normou, jinak v počtu, který stanoví ústav. Vzorky výrobků musí být označeny tak, aby nedošlo k záměně. Za vzorky výrobků nepřísluší výrobci náhrada.

Ústav je oprávněn uložit výrobci, aby předložil doklad o provedení zkoušek v oborech, které nespadají do činnosti ústavu, pokud těchto zkoušek je třeba pro posouzení celkové kvality výrobků.

Ústav vyzkouší, popřípadě dá vyzkoušet vzorky výrobku v jiné organizaci ve lhůtě, kterou s výrobcem sjedná, a o výsledku zkoušky ho vyrozumí.

Pro výrobek, jehož vzorky při zkoušce vyhověly, vydá ústav výrobci osvědčení o přidělení kontrolní značky.

Jestliže není možno zajistit, aby výrobek odpovídal technickým normám, může ústav schválit výrobek jen tehdy, vyhovuje-li z hlediska bezpečnosti a byla-li pro něj povolena výjimka ze závaznosti technických norem. ² V tomto případě přidělí ústav pro výrobek zvláštní kontrolní značku; její vzor je uveden v příloze č. 2.

Výrobce je povinen

K výrobě výrobku ve změněném provedení je třeba souhlasu ústavu, pokud taková změna může ovlivnit hlediska uvedená v § 2 odst. 1, podle nichž byl výrobek schválen. V tomto případě je výrobce povinen zaslat ústavu k přezkoušení vzorky výrobku ve změněném provedení.

Převede-li se výroba do jiného závodu téhož podniku, zašle tento závod ústavu výrobek k přezkoušení.

Převádí-li se výroba do jiného podniku, je nový výrobce před započetím výroby povinen znovu požádat o schválení výrobku a předložit doklady o tom, že jsou dány podmínky pro zachování kvality výrobků.

Výrobky podléhající povinné kontrole mohou být dováženy ze zahraničí a v tuzemsku uváděny do oběhu jen tehdy, jestliže ústav schválil jejich vzorek z hlediska bezpečnosti, trvanlivosti, spolehlivosti, účelnosti a hospodárnosti a odpovídají-li technickým normám, popřípadě doporučením mezinárodních normalizačních organizací, přijatým Úřadem pro normalizaci a měření.

Ústav je v závažných případech oprávněn schvalovat dovážené výrobky jen na podkladě jejich vyzkoušení z hlediska bezpečnosti.

Žádost o schválení výrobku předkládá ústavu tuzemský velkoodběratel, popřípadě organizace zahraničního obchodu, jestliže výrobek dováží bez předchozího projednání s velkoodběratelem.

Velkoodběratel, popřípadě organizace zahraničního obchodu uvede v žádosti

K žádosti o schválení dováženého výrobku je nutno připojit technické podklady (výkresy a vyobrazení, technické podmínky, popis, návod k obsluze apod.), dokládající zejména údaje podle odstavce 2 písm. b), a předložit vzorky výrobků.

Vyhoví-li vzorek výrobku při zkoušce, ústav jej schválí a vyrozumí o tom žadatele.

Organizace zahraničního obchodu odpovídá za to, že dovážené výrobky jsou v souladu se schváleným vzorkem výrobku.

Ústav je oprávněn provádět u výrobců a v obchodních organizacích namátkové kontroly a zjišťovat kontrolními zkouškami, zda výrobky odpovídají těm, které ústav schválil.

Výrobci a obchodní organizace jsou povinni umožnit pracovníkům ústavu provádění namátkových kontrol; zejména jsou povinni umožnit jim přístup do výrobních a jiných provozoven, předložit jim vyžadovanou dokumentaci a dát potřebná vysvětlení.

Ústav je povinen předložit na požádání nadřízenému orgánu výrobce nebo obchodní organizace protokoly, zápisy a záznamy o průběhu kontrolní zkoušky.

Ústav je oprávněn odebírat u výrobců i v obchodních organizacích výrobky, jichž je třeba v nezbytně nutném rozsahu k provedení kontrolních zkoušek. Odebíráním vzorků ke kontrolní zkoušce ve výrobě může ústav pověřit pracovníka technické kontroly výrobce.

Výrobci a obchodní organizace jsou povinni bezplatně předložit ústavu odebrané výrobky ke kontrolní zkoušce.

Výrobky odebrané u obchodní organizace je výrobce, v případě dovozu velkoodběratel, povinen této organizaci nahradit.

O výrobcích odebraných ke zkouškám vede ústav evidenci.

Za poškozování výrobků při zkouškách ústav neodpovídá a vrací je ve stavu, v jakém jsou po zkouškách, pokud je sám nepotřebuje jako doklad.

Výsledek kontrolní zkoušky sdělí ústav výrobci nebo obchodní organizaci. Zjistí-li při přezkoušení hrubé závady, uvědomí také nadřízený orgán výrobce.

Závady zjištěné kontrolní zkouškou je výrobce povinen odstranit ihned nebo ve lhůtě, kterou ústav stanoví.

Výrobky, které dříve povinnému zkoušení nepodléhaly, musí výrobce do jednoho měsíce ohlásit ústavu. Ústav stanoví lhůtu, do které je výrobce povinen výrobek předložit ke zkoušce.

Do vyrozumění o výsledku zkoušky může výrobce pokračovat ve výrobě. Nevyhoví-li výrobek při zkoušce, musí výrobce závady odstranit ve lhůtě, kterou ústav stanoví.