Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

55/1984 Sb. znění účinné od 29. 6. 1984 do 12. 8. 1993

55

 

PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

vyhlašuje

úplné znění zákona ze dne 30. listopadu 1961 č. 135 Sb., o pozemních

komunikacích (silniční zákon), jak vyplývá ze změn a doplnění

provedených zákonem ze dne 21. března 1984 č. 27 Sb.

 

ZÁKON

o pozemních komunikacích (silniční zákon)

 

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1)

Vysoce rozvinutý hospodářský, politický a kulturní život v našem státě vyžaduje, aby pozemní komunikace splňovaly požadavky bezpečné, rychlé, plynulé a hospodárné dopravy, podporovaly rozvoj a plnění úkolů v průmyslu a zemědělství, napomáhaly rozvoji motorismu a technickému vývoji dopravních prostředků, přispívaly k rozšiřování cestovního ruchu a odpovídaly požadavkům obrany státu. Pozemní komunikace jsou budovány, rekonstruovány, spravovány a udržovány v souladu se zásadami státní dopravní politiky, s koncepcí rozvoje dopravní soustavy a s ohledem na ochranu životního prostředí.

(2)

Pozemní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a technického vybavení na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Dálnice a silnice tvoří jednotnou komunikační síť.

ČÁST PRVNÍ

PLÁNOVANÍ A SPRÁVA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 2-3d)

§ 2

Plánování pozemních komunikací

(1)

Výstavba a přestavba pozemních komunikací se provádí na základě národohospodářských plánů. Výstavbu a přestavbu dálnic, silnic a místních komunikací plánují silniční správní orgány, výstavbu a přestavbu účelových komunikací plánují organizace, které je mají ve správě.

(2)

Plány rozvoje dálnic, silnic a místních komunikací jsou podklady pro přípravu investiční výstavby a vypracování územně plánovací dokumentace.

§ 3

Silniční správní orgány

(1)

Státní správu ve věcech pozemních komunikací vykonávají silniční správní orgány, kterými jsou federální ministerstvo dopravy, ústřední orgány státní správy ve věcech dopravy republik a národní výbory všech stupňů 1 .

(2)

Federálnímu ministerstvu dopravy přísluší výkon státní správy ve věcech dálnic.

(3)

Ústředním orgánům státní správy ve věcech dopravy republik přísluší

a)

stanovit hlavní směry silniční politiky a rozvoje silničního hospodářství včetně organizační struktury a řízení,

b)

zabezpečovat stavebně technické vybavení silniční sítě podle potřeb silniční dopravy a obrany státu,

c)

rozhodovat o zařazení nově budovaných silnic do silniční sítě, o jejich přeřazování, popřípadě vyřazování z této sítě, jakož i o přeřazování místních komunikací a účelových komunikací do této sítě,

d)

určovat třídy jednotlivým silničním tahům,

e)

zřizovat a vést ústřední evidenci silnic,

f)

zajišťovat podklady nezbytné pro povolování mezikrajových přeprav předmětů a vozidel o celkové hmotnosti vyšší než 60 tun, zejména navrhovat krajským národním výborům vhodné trasy pro tyto přepravy; trasy, které přesahují území České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, navrhovat vždy ve vzájemné spolupráci obou ústředních orgánů státní správy ve věcech dopravy republik.

(4)

Krajským národním výborům přísluší

a)

povolovat přepravu zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a vozidel, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho okresu nebo kraje,

b)

povolovat uzavírky a zřizovat objížďky na silnicích I․ třídy

c)

rozhodovat o připojení silnic, místních komunikací a účelových komunikací na silnice I. třídy, o úpravách nebo zrušení těchto připojení, jakož i o zřízení nebo zrušení sjezdů ze silnic I. třídy na sousední nemovitosti.

(5)

Okresním národním výborům přísluší výkon státní správy ve věcech silnic ve všech případech, pokud z ustanovení zákona nevyplývá jinak.

(6)

Místním národním výborům přísluší výkon státní správy ve věcech místních komunikací a účelových komunikací.

§ 3a

Speciální stavební úřady

(1)

Působnost speciálního stavebního úřadu 2 pro dálnice vykonává federální ministerstvo dopravy.

(2)

Působnost speciálního stavebního úřadu pro silnice, místní komunikace a účelové komunikace vykonávají okresní národní výbory.

§ 3b

Připojování pozemních komunikací

(1)

O připojování pozemních komunikací, zřizování sjezdů ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitosti, o úpravách nebo zrušení připojení pozemních komunikací a sjezdů ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitosti rozhoduje s ohledem na ochranu dotčené pozemní komunikace a na bezpečnost provozu na ní příslušný silniční správní orgán.

(2)

Na rozhodování podle odstavce 1 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 3c

Státní odborný dozor

(1)

Státní odborný dozor nad pozemními komunikacemi vykonávají

a)

nad dálnicemi federální ministerstvo dopravy,

b)

nad silnicemi krajské národní výbory a okresní národní výbory,

c)

nad místními komunikacemi a účelovými komunikacemi místní národní výbory.

(2)

Orgány státního odborného dozoru dbají na zajištění ochrany pozemních komunikací a dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti a podmínky pro užívání pozemních komunikací stanovené tímto zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení, jakož i opatření silničních správních orgánů.

(3)

Zjistí-li orgán státního odborného dozoru závadu, vyzve organizaci, popřípadě podle povahy věci přímo pracovníka, odpovědného za dodržování stanovených povinností, aby zjednali nápravu; při výkonu dozoru může dávat příkazy a zákazy, jakož i činit vhodná zatímní opatření k odstranění závad.

(4)

Nebude-li zjednána náprava, vydá orgán státního odborného dozoru rozhodnutí, v němž nařídí zjednání nápravy, popřípadě i zastavení nezákonně prováděných činností.

(5)

Pracovníci pověření výkonem státního odborného dozoru jsou povinni vést uživatele k ochraně pozemních komunikací a zachování pořádku na nich. Jsou oprávněni zjišťovat totožnost osob, jejichž jednání ohrožuje pozemní komunikaci nebo provoz na ní. Jsou povinni se prokázat kontrolním odznakem a služebním průkazem. Při výkonu své funkce využívají zkušenosti a iniciativy pracujících, spolupracují s kontrolními orgány a s orgány společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí.

(6)

Dohled na výkon státního odborného dozoru nad silnicemi, místními komunikacemi a účelovými komunikacemi přísluší ústředním orgánům státní správy ve věcech dopravy republik (vrchní státní odborný dozor).

§ 3d

Správa národního majetku

(1)

Ke správě pozemních komunikací jsou příslušné

a)

jde-li o dálnice, organizace k tomuto účelu zřízené federálním ministerstvem dopravy a jím řízené,

b)

jde-li o silnice, okresní národní výbory, popřípadě organizace k tomuto účelu jimi zřízené,

c)

jde-li o místní komunikace, místní národní výbory, popřípadě organizace jimi k tomuto účelu zřízené,

d)

jde-li o účelové komunikace, organizace, jimž zcela nebo převážně slouží.

(2)

Státní socialistické organizace a národní výbory, které jsou příslušné ke správě pozemních komunikací podle odstavce 1 (dále jen "správci komunikací"), jsou povinny tento národní majetek udržovat ve stavu odpovídajícím účelu, k němuž byl určen, a plnit povinnosti stanovené předpisy o správě národního majetku. To platí obdobně i pro jiné socialistické organizace než státní, které mají účelové komunikace ve vlastnictví nebo v trvalém užívání.

ČÁST DRUHÁ

DÁLNICE, SILNICE A MÍSTNÍ KOMUNIKACE (§ 4-19)

ODDÍL 1

UŽÍVÁNÍ A OCHRANA DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 4-15)

§ 4

Dálnice

Dálnice jsou budovány jako komunikace směrově rozdělené s mimoúrovňovým křížením se všemi ostatními komunikacemi.

§ 4a

Silnice

(1)

Silnice včetně průjezdních úseků v městech a obcích jsou komunikace zařazené do silniční sítě. Do silniční sítě náleží též pozemní komunikace mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění, které spojují železniční stanice, letiště pro pravidelnou veřejnou dopravu a veřejné přístavy s dálnicemi a silnicemi, pokud jako účelové komunikace neslouží převážně provozu nebo správě těchto zařízení.

(2)

Účelné uspořádání silniční sítě se zajišťuje výstavbou nových silnic nebo zařazením místních komunikací, popřípadě účelových komunikací do silniční sítě. Silnice, kterých není třeba k účelnému uspořádání silniční sítě, mohou být z této sítě vyřazeny a zařazeny do sítě místních komunikací nebo převedeny mezi účelové komunikace, a nebo zrušeny.

§ 4b

Místní komunikace

(1)

Místními komunikacemi jsou obecně přístupné a užívané ulice, cesty a prostranství, které slouží místní dopravě a jsou zařazeny do sítě místních komunikací.

(2)

Sítě místních komunikací se budují a udržují v souladu s územně plánovací dokumentací tak, aby usnadňovaly osídlení a vyhovovaly potřebám místní dopravy, popřípadě dopravy zemědělské, a vyžadují-li to obecné zájmy, též potřebám dálkové dopravy a potřebám obrany státu.

§ 5

Součásti dálnic, silnic a místních komunikací

Součástmi dálnic, silnic a místních komunikací jsou všechna zařízení, stavby, objekty a díla, jichž je třeba k úplnosti, zabezpečení a ochraně dálnic, silnic a místních komunikací a k zajištění bezpečného, rychlého, plynulého a hospodárného provozu na nich.

§ 6

Obecné užívání

Provoz na pozemních komunikacích upravují zvláštní předpisy; v jejich mezích smí každý užívat dálnic, silnic a místních komunikací obvyklým způsobem k účelům, ke kterým jsou určeny (obecné užívání). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené komunikace; nesmí ji poškozovat nebo znečisťovat .

§ 7

Uzavírky a objížďky

Provoz na dálnicích, silnicích a místních komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka, vyžadují-li to nezbytně obecné zájmy, zejména zájmy bezpečnosti dopravy nebo zájmy stavby, údržby nebo ochrany dálnice, silnice nebo místní komunikace. O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní orgán v dohodě s dopravním inspektorátem 3 . Uživatelé dálnice, silnice nebo místní komunikace nemají nárok na náhradu případných vyšších nákladů, jež jim vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky; příslušný silniční správní orgán je však povinnen pečovat, aby uzavírka byla vždy omezena na pokud možno nejkratší dobu a aby objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla co nejvýhodnější.

§ 8

Zvláštní užívání

(1)

K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům než pro které jsou určeny (zvláštní užívání), je třeba povolení příslušného silničního správního orgánu, vydaného v dohodě s dopravním inspektorátem 3 ; silniční správní orgán může v povolení stanovit podmínky zvláštního užívání a pro jejich nesplnění nebo v obecném zájmu může udělené povolení zrušit. Povolení není třeba pro vozidla ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

(2)

Povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace nezbavuje uživatele povinnosti k náhradě podle ustanovení § 9 odst. 5 až 8.

§ 9

Zabezpečení sjízdnosti a schůdnosti

(1)

Závady ve sjízdnosti dálnic, silnic a místních komunikací jsou bez průtahů povinni odstraňovat jejich správci.

(2)

Závady ve schůdnosti přechodů pro chodce na místních komunikacích a průjezdních úsecích silnic městy a obcemi, jakož i závady ve schůdnosti místních komunikací určených výhradně pro chodce, jsou povinni odstraňovat správci místních komunikací. Závady ve schůdnosti chodníků přilehlých k nemovitosti, která se nachází v zastavěném území a hraničí se silnicí nebo místní komunikací, jsou povinni bez průtahů odstaňovat vlastníci, správci nebo uživatelé nemovitosti, pokud tyto závady vznikly znečištěním, náledím nebo sněhem.

(3)

Rozsah povinností uvedených v odstavci 2 upravují s přihlédnutím k místním poměrům národní výbory svými obecně závaznými nařízeními 4 .

(4)

K odstraňování závad ve sjízdnosti, popřípadě schůdnosti lze používat chemických posypových materiálů v souladu se zvláštními předpisy a jen tam, kde je to nezbytně nutné. Způsob a rozsah jejich použití stanoví prováděcí předpis.

(5)

Při znečistění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti, je povinen ten, kdo znečistění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit správci komunikace náklady spojené s odstraněním znečistění a s uvedením komunikace do původního stavu.

(6)

Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti, je povinen ten, kdo poškození způsobil, uhradit správci komunikace náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením komunikace do původního stavu, pokud se nedohodne se správcem komunikace, že poškození odstraní sám.

(7)

Ustanovení odstavců 5 a 6 platí i při poškození nebo znečistění, které způsobí nebo může způsobit závadu ve schůdnosti přechodů pro chodce na místních komunikacích a průjezdních úsecích silnic městy a obcemi, místních komunikací určených výhradně pro chodce a chodníků.

(8)

Dojde-li ke sporu o náhradě nákladů podle odstavců 5 a 6, rozhodne o nich příslušný silniční správní orgán.

(9)

O úhradě nákladů spojených s odstraněním poškození nebo znečistění pozemních komunikací, způsobených vozidly ozbrojených sil a ozbrojených sborů platí zvláštní úprava.

§ 9a

Odpovědnost za škodu vzniklou uživatelům dálnic, silnic a

místních komunikací

(1)

Uživatelé dálnic, silnic nebo místních komunikací nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu dálnic, silnic nebo místních komunikací.

(2)

Správci dálnic, silnic a místních komunikací však odpovídají za škody vzniklé uživatelům těchto komunikací, jejichž příčinou byly závady ve sjízdnosti, ledaže prokáží, že nebylo v mezích možností tyto závady odstranit ani na ně předepsaným způsobem upozornit.

(3)

Správci místních komunikací odpovídají za škody, jejichž příčinou byly závady ve schůdnosti na přechodech pro chodce, na místních komunikacích a průjezdních úsecích silnic městy a obcemi, místních komunikacích určených výhradně pro chodce a chodnících, ledaže prokáží, že nebylo v mezích možností tyto závady odstranit ani na ně předepsaným způsobem upozornit.

(4)

Vlastníci, správci nebo uživatelé nemovitostí, které v zastavěném území hraničí se silnicí nebo místní komunikací, odpovídají za škody jejichž příčinou byly závady ve schůdnosti na přilehlých chodnících, které vznikly znečistěním, náledím nebo sněhem a nebyly bez průtahů odstraněny.

§ 10

Ochrana dálnic, silnic a místních komunikací

(1)

Nikdo nesmí svojí činností ohrožovat dálnici, silnici nebo místní komunikaci a provoz na nich, ani ztěžovat jejich údržbu. Pro odvrácení takového ohrožení uloží příslušný silniční správní orgán v dohodě se zúčastněnými orgány nezbytná opatření; přitom může být též rozhodnuto po předchozím upozornění toho, kdo ohrožení vyvolal, že potřebná opatření budou provedena na jeho náklad.

(2)

Vlastníci, správci nebo uživatelé nemovitostí v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace musí dovolit, aby příslušný silniční správní orgán učinil na jejich pozemcích potřebná opatření k zabránění sesuvu skal a půdy, pádu kamení a stromů a k umožnění odtoku vody, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebo přírodními vlivy; vznikne-li však toto nebezpečí z jednání vlastníků, správců nebo uživatelů sousedních nemovitostí, jsou povinni učinit na dotčených pozemcích potřebná opatření vlastním nákladem.

§ 11

Silniční ochranná pásma

(1)

K ochraně dálnic, silnic a místních komunikací a provozu na nich mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění slouží silniční ochranná pásma. Pro jednotlivé druhy a kategorie těchto komunikací stanoví šíři ochranných pásem prováděcí předpis, a to u dálnic a silnic vyšších tříd v rozsahu 50 až 100 metrů od osy přilehlého jízdního pásu, u silnic nižších tříd a místních komunikací 15 až 25 metrů od osy vozovky. Silniční ochranné pásmo pro nově budované nebo rekonstruované dálnice, silnice a místní komunikace vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

(2)

V silničních ochranných pásmech je zakázána nebo omezena činnost, která by mohla ohrozit dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo provoz na nich; příslušný silniční správní orgán povoluje v odůvodněných případech výjimky z tohoto zákazu nebo omezení.

(3)

Příslušný silniční správní orgán může nařídit vlastníku, správci nebo uživateli nemovitostí, aby v silničním ochranném pásmu byla odstraněna nebo upravena stavba nebo jiné zařízení, stromy, keře nebo jiné porosty, popřípadě aby byl upraven povrch půdy. Náhrada za odstraněné stavby a jiná zařízení se poskytuje, jestliže byly provedeny před určením silničního ochranného pásma; za stavby a zařízení provedené po určení silničního ochranného pásma poskytuje se náhrada jen tehdy, jestliže byly provedeny podle podmínek určených při povolení stavby nebo zařízení, leč by z těchto podmínek vyplývalo, že náhrada poskytnuta nebude. Výši náhrady určí příslušný silniční správní orgán. Ostatní stavby a zařízení je povinen jejich vlastník, správce nebo uživatel nemovitostí odstranit bez náhrady.

§ 12

Ochrana výstavby dálnic, silnic a místních komunikací

Ochranu plánované výstavby dálnice, silnice a místní komunikace zajišťuje okresní národní výbor územním rozhodnutím. Na takto stanovených územích se nesmějí provádět stavby a stavební práce vyžadující stavební povolení podle zákona o územním plánování a stavebním řádu a prováděcích předpisů k němu vydaných ani terénní úpravy, které mění podstatně vzhled prostředí nebo odtokové poměry; okresní národní výbor povoluje v odůvodněných případech výjimky z tohoto zákazu.

§ 13

Silniční pomocné pozemky

Účelům správy dálnic, silnic a místních komunikací slouží pruhy přilehlých pozemků, které jsou ve správě správce komunikace (silniční pomocné pozemky). Pruhy přilehlých pozemků, které jsou ve vlastnictví (užívání) jiných organizací (osob), mohou být získány k témuž účelu dohodou s vlastníky (uživateli) těchto pozemků, popřípadě vyvlastněním. Šířku těchto pruhů určí v mezích prováděcích předpisů příslušný silniční správní orgán.

§ 14

Silniční zeleň

Silniční správní orgány dbají, aby byla na silničních pomocných pozemcích, popřípadě na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnic, silnic a místních komunikací (svahy násypů, odpočívky a podobně), přiměřeně k místním podmínkám, pěstována vhodná silniční zeleň; přitom je třeba, aby nebyla ohrožována bezpečnost silničního provozu nebo neúměrně ztěžováno použití těchto pozemků k účelům správy dálnic, silnic nebo místních komunikací nebo k obhospodařování sousedních pozemků.

§ 15

Vstup na sousední pozemky

Pracovníci příslušných silničních správních orgánů a správců komunikací mohou vstupovat na nezastavěné pozemky v okolí dálnice, silnice a místní komunikace a provádět tam nutná opatření pro účely výstavby, dozoru, postavení zásněžek a pro jiné účely souvisící se správou dálnice, silnice a místní komunikace, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů; jsou povinni dbát toho, aby škoda, pokud se jí nelze při těchto pracích vystříhat, byla co nejmenší. Způsobenou škodu hradí organizace (orgán), která pracovníka vyslala; nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o ní okresní národní výbor, v jehož územním obvodu došlo ke škodě.

ODDÍL 2

STAVBA DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S

OKOLÍM (§ 16-19)

§ 16

Povolování staveb

K zahájení stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace a k jejich změnám je třeba stavební povolení, které vydává speciální stavební úřad podle zvláštních předpisů 2 . Při vydání stavebního povolení je nutno zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu (zejména orné půdy), lesního fondu, nerostného bohatství, životního prostředí, jakož i ochranu ostatních obecných zájmů, pokud budou stavbou dotčeny.

§ 17

Vyvlastnění

O vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nemovitostem pro účely stavby a správy dálnic, silnic a místních komunikací, jakož i pro plnění ostatních úkolů stanovených tímto zákonem platí ustanovení zákona o územním plánování a stavebním řádu a prováděcích předpisů k němu vydaných.

§ 18

Styk s jinými komunikacemi, vedeními všeho druhu, vodami,

vodohospodářskými a jinými díly a s územím, v němž jsou dobývány

nerosty

(1)

Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to obecný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit jiné komunikace, vody, vodohospodářská a jiná díla, jakož i území, v němž jsou dobývány nerosty, nebo se jich jinak dotknout a nebo mohou být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným potřebám národního hospodářství a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných organizací (orgánů).

(2)

Nová křížení silnic a místních komunikací s dráhami se zřizují zásadně mimo úroveň kolejí; výjimky povoluje příslušný silniční správní orgán v dohodě s dopravním inspektorátem a se souhlasem federálního ministerstva dopravy. Dosavadní křížení v úrovni kolejí musí být postupně podle plánu nahrazováno kříženími mimoúrovňovými.

(3)

Elektrická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen "vedení"), pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnic, silnic nebo místních komunikací, nesmějí být umísťována v jejích tělese a na silničních pomocných pozemcích, kromě případů dále uvedených.

(4)

Při výstavbě nových sídlišť a při ucelené přestavbě stávající zástavby je bez souhlasu příslušného silničního správního orgánu dovoleno umísťovat vedení v chodnících a v přilehlých zelených pásech v kabelových kanálech, kolektorech a štolách; kanalizační vedení může být umísťováno i v celém tělese silnice nebo místní komunikace. V území zastavěném je rovněž dovoleno bez souhlasu zřizovat vodovodní vedení též v tělese silnic a místních komunikací v případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení bez neúměrně vysokých nákladů a ostatní vedení je dovoleno umísťovat v chodnících a v přilehlých zelených pásech; v tělese silnice I. třídy je dovoleno zřizovat hlavní vodovodní rozváděcí řad. Při obnově nebo rekonstrukci vodovodního vedení, s výjimkou hlavního vodovodního rozváděcího řadu uloženého v silnici I. třídy nebo při její rekonstrukci, jakož i obnově, je investor povinen uložit vedení do chrániček nebo kolektorů.

(5)

Na základě povolení příslušného silničního správního orgánu lze v zastavěném území zřizovat v tělese silnic a místních komunikací telekomunikační podzemní vedení bez povinnosti je ukládat do kabelového kanálu nebo kolektoru a zařízení pro rozvod tepla a topných plynů v případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení bez neúměrně vysokých nákladů.

(6)

Ke způsobu umístění vedení na dálnicích, silnicích a místních komunikacích nebo v jejich tělese, k provedení plánovaných oprav a údržby těchto vedení, jakož i k jejich odstranění, je třeba souhlasu příslušného silničního správního orgánu. Na udělení souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(7)

Mimo území zastavěné může příslušný silniční správní orgán v případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení bez neúměrně vysokých nákladů, povolit provést křížení podzemního vedení s dálnicemi, silnicemi nebo místními komunikacemi; tato křížení se zřizují v chráničkách nebo kolektorech, popřípadě tak, aby při jejich údržbě a opravách nedošlo k narušení dálnice, silnice nebo místní komunikace. Také případné umístění telekomunikačních podzemních vedení v silničním pomocném pozemku povoluje příslušný silniční správní orgán.

 

 

(8)

Vedení, která svým umístěním a technickým provedením neodpovídají ustanovením tohoto zákona, musí být postupně v rámci plánovaných rekonstrukcí, přemístěna. Příslušný správce komunikace projedná se správci vedení umístěných v tělese dálnice, silnice nebo místní komunikace, jejichž stav ohrožuje uvedené komunikace nebo jejich užívání, zejména bezpečnost provozu na nich, způsob a lhůty jejich přeložení nebo odstranění. Nedojde-li k dohodě, rozhodne příslušný silniční správní orgán.

(9)

Má-li být zrušena dálnice, silnice nabo místní komunikace v důsledku jiné investiční výstavby, je investor této výstavby povinen zajistit výstavbu náhradní dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídající dopravním potřebám.

(10)

Jinak o styku dálnic, silnic a místních komunikací s vedeními všeho druhu, s vodami, vodohospodářskými a jinými díly a s územím, v němž jsou dobývány nerosty, jakož i o křížení silnic a místních komunikací s dráhami, o zebezpečení těchto křížení a o používání silnic a místních komunikací pro vedení kolejí drah platí zvláštní předpisy.

§ 19

Používání dálnic, silnic a místních komunikací při stavbách

(1)

Má-li se při stavbách nebo těžebních pracích vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů, nebo při terénních úpravách, pracích a zařízeních vyžadujících povolení stavebního úřadu, používat silnic nebo místních komunikací, jejichž stavebně technické vybavení neodpovídá provozu na pozemních komunikacích, musí být v dokumentaci těchto staveb zajištěny potřebné úpravy komunikace, a to v dohodě s jejím správcem. Nedojde-li k dohodě, určí rozsah potřebných úprav komunikace příslušný silniční správní orgán; provedení těchto úprav na vlastní náklad je povinen zajistit investor, popřípadě uživatel stavby.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí i pro úpravy silnic a místních komunikací, jejichž stavebně technické vybavení již neodpovídá předmětu činnosti organizace, která je užívá.

(3)

Povinnost k náhradě nákladů podle § 9 odstavců 7 a 8 není ustanovením odstavců 1 a 2 dotčena.

ČÁST TŘETÍ

(zrušena) (§ 20)

§ 20

Pevné překážky na dálnicích, silnicích a místních komunikacích

Na vozovce a krajnicích dálnic, silnic a místních komunikací nesmí být, s výjimkou dopravních značek a dopravních zařízení, umísťovány předměty tvořící pevnou překážku. Stávající pevné překážky musí být ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem odstraněny. V odůvodněných případech povoluje výjimky z tohoto zákazu silniční správní orgán, který může také stanovit odchylné lhůty pro odstanění sloupů nadzemních vedení.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČELOVÉ KOMUNIKACE (§ 21-22)

§ 21

zrušen

§ 22

Účelové komunikace

(1)

Účelové komunikace slouží spojení jednotlivých výrobních závodů nebo jednotlivých objektů a nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi anebo komunikačním účelům v uzavřených prostorech nebo objektech.

(2)

Pro povolení stavby účelové komunikace platí ustanovení § 16.

(3)

Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na účelové komunikace v uzavřených prostorech nebo objektech.

ČÁST PÁTÁ

POKUTY ORGANIZACÍM (§ 22a)

§ 22a

Pokuty organizacím

(1)

Silniční správní orgán uloží pokutu až do výše 200 000 Kčs organizaci, která

a)

zničí, odstraní, poškodí, znečistí, zamění nebo zakryje dopravní značku nebo jiné zařízení, které je součástí dálnice, silnice, místní komunikace nebo účelové komunikace,

b)

zničí nebo poškodí silniční zeleň.

(2)

Pokutu až do výše 500 000 Kčs uloží silniční správní orgán organizaci, která

a)

bez jeho souhlasu nebo povolení, popřípadě za nedodržení podmínek v povolení stanovených provádí výkopové práce v tělese pozemní komunikace (s výjimkou havarií), zřizuje nadzemní i podzemní vedení všeho druhu nebo umísťuje na komunikaci různá jiná zařízení a předměty,

b)

neodstraní bez průtahů poškození nebo znečistění dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterým způsobila nebo mohla způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnoti, a neuvede komunikaci do původního stavu,

c)

překročí lhůty stanovené pro uzavírku provozu na dálnici, silnici nebo místní komunikaci.

(3)

Při určení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu, době trvání, protiprávní činnosti a k rozsahu způsobené škody.

(4)

Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se silniční správní orgán dověděl o tom, že organizace porušila nebo nesplnila svou povinnost, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(5)

Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(6)

Pokuty plynou do státního rozpočtu federace nebo do rozpočtů národních výborů, a to podle působnosti silničního správního orgánu, který pokutu uložil.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 23-26)

§ 23

Vztah ke správnímu řádu

Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.

§ 24

Zmocňovací ustanovení

Federální ministerstvo dopravy vydá k provedení tohoto zákona obecně závazné právní předpisy, které

a)

stanoví rozdělení silnic a místních komunikací podle dopravního významu,

b)

podrobněji upraví připojování pozemních komunikací, zřizování sjezdů ze silnic nebo místních komunikací na sousední nemovitosti, zařazování pozemních komunikací do silniční sítě nebo do sítě místních komunikací a vyřazování komunikací z těchto sítí,

c)

blíže vymezí práva a povinnosti uživatelů a správců dálnic, silnic a místních komunikací,

d)

blíže vymezí pojmy průjezdní úsek silnice, stavební stav, dopravně technický stav, sjízdnost a schůdnost dálnic, silnic a místních komunikací,

e)

stanoví podmínky pro povolování uzavírek a objížděk dálnic, silnic a místních komunikací, zvláštního užívání těchto komunikací a jejich ochrany,

f)

blíže určí součásti dálnic, silnic a místních komunikací, stanoví šíri ochranných pásem dálnic, silnic a místních komunikací a zásady pro využití silničních pomocných pozemků,

g)

upraví podrobnosti styku pozemních komunikací s vedeními všeho druhu,

h)

vymezí pojem pevné překážky na dálnicích, silnicích nebo místních komunikacích, stanoví postup při jejím odstraňování a rozsah výjimek ze zákazu podle § 20,

i)

stanoví zásady pro výkon státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi,

j)

určí režim účelových komunikací,

k)

stanoví zásady pěstování silniční zeleně.

§ 25

Zrušovací ustanovení

(1)

Zrušují se veškeré předpisy o věcech upravených tímto zákonem. Zrušuje se zákon č. 147/1949 Sb., jímž se vydávají některé předpisy o veřejných silnicích, zákonný článek I/1890, o cestách a mýtech, nařízení č. 178/1941 Sb., o vzdálenostech staveb a provozoven od dálnic a o ochranných lesích podél dálnic, nařízení č. 1/1943 Sb., o čištění veřejných chodníků a nařízení ministra techniky č. 2/1950 Sb., o působnosti národních výborů při stavbě, správě a udržování státních silnic.

(2)

Předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu a ochraně lesního fondu zůstávají nedotčeny.

§ 26

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zákon č. 27/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon) nabývá účinnosti dnem 1. července 1984.

Indra v. r.



Poznámky pod čarou:

Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění vyhlášeném pod č. 31/1983 Sb. pro Českou socialistickou republikou a pod č. 35/1983 Sb. pro Slovenskou socialistickou republiku.

Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 43/1968 Sb., o hlavním městě Slovenska Bratislavě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

§ 14 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích.

§ 14 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích.

§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Poznámky pod čarou:
1

Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění vyhlášeném pod č. 31/1983 Sb. pro Českou socialistickou republikou a pod č. 35/1983 Sb. pro Slovenskou socialistickou republiku.

Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 43/1968 Sb., o hlavním městě Slovenska Bratislavě, ve znění pozdějších předpisů.

2

§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

3

§ 14 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích.

4