Státní organizace mohou nabývat smlouvou ⁵ do státního vlastnictví věci od jiných socialistických organizací než státních za cenu podle cenových předpisů, ⁶ potřebují-li je pro plnění stanovených úkolů.

Od občanů a jiných organizací než socialistických mohou státní organizace jen výjimečně nabývat věci do státního vlastnictví, a to za cenu podle cenových předpisů, ⁷ nemohou-li je nabýt od socialistických organizací a potřebují-li je nezbytně pro plnění stanovených úkolů. Státní organizace nemohou nabývat od občanů a jiných organizací než socialistických do státního vlastnictví rodinné domky, ⁸ stavby pro individuální rekreaci ⁹ a byty v osobním vlastnictví pro ubytování a rekreaci svých pracovníků.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro organizační jednotky, pokud mohou svým jménem uzavírat smlouvy o převodu věcí do státního vlastnictví.

Orgán přímo nadřízený státní organizaci může stanovit, že k účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví podle § 2 odst. 1 je třeba jeho schválení. Totéž může stanovit státní organizace své organizační jednotce, pokud není třeba schválení orgánu přímo nadřízeného státní organizaci.

K účinnosti smlouvy o nabývání vlastnictví podle § 2 odst. 2 potřebují státní organizace schválení přímo nadřízeného orgánu, národní výbor schválení národního výboru nejblíže vyššího stupně. Orgány oprávněné schvalovat úplatné převody věcí mohou stanovit, ve kterých případech není třeba jejich schválení.

K účinnosti smlouvy o nabývání vlastnictví podle § 2 odst. 2 organizační jednotkou v případech, pro které se nevyžaduje schválení nadřízeného orgánu státní organizace, je třeba schválení státní organizace. Statut státní organizace může stanovit, ve kterých případech není toto schválení třeba.

Schválení podle odstavců 1 a 2 není třeba, nabývá-li věci ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“).

Nabídku bezplatného převodu movitých věcí do státního vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušná přijmout státní organizace, jíž byla nabídka učiněna. Přijetím nabídky přecházejí věci do státního vlastnictví a do správy státní organizace, která nabídku přijala.

K přijetí nabídky bezplatného převodu nemovitostí do státního vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušný okresní národní výbor nebo národní výbor jemu naroveň postavený (dále jen „okresní národní výbor“), v jehož obvodu se nemovitosti nebo jejich převážná část nacházejí. Přijetím nabídky přechází nemovitost do státního vlastnictví a do prozatímní správy tohoto národního výboru. ¹⁰

K přijetí nabídky bezplatného převodu věcí ze zahraničí do státního vlastnictví je příslušné federální ministerstvo zahraničních věcí; přijetím nabídky přecházejí věci do jeho správy.

Státní organizace mohou bezplatně nabývat smlouvou ³ do státního vlastnictví věci také od jiných socialistických organizací než státních.

Smlouva o bezplatném převodu vlastnictví do státního vlastnictví musí mít písemnou formu.

Váže-li vlastník nabídku obtížnými podmínkami, může být přijata jen, je-li na jejím přijetí společenský zájem․ V těchto případech je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace, které nabídka byla učiněna nebo národního výboru nejblíže vyššího stupně, přijímá-li nabídku národní výbor. Schválení není třeba, přijímá-li takovou nabídku ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor. V pochybnostech si tyto orgány vyžádají stanovisko příslušného ministerstva financí.

Národní majetek spravují státní organizace. Organizační jednotky vykonávají svým jménem v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se, správu národního majetku, který je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hospodaří.

Národní majetek spravuje zásadně ta státní organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak. ¹¹ Užívá-li nemovitý národní majetek k plnění svých úkolů několik státních organizací, je ke správě tohoto národního majetku příslušná ta státní organizace, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která státní organizace má určitý národní majetek spravovat ( § 7), se mohou od tohoto ustanovení ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit.

Spravuje-li státní organizace národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná státní organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té státní organizace, která národní majetek zcela nebo převážně užívá. Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek socialistické organizaci zcela nebo zčásti k dočasnému užívání ( § 13).

Spravuje-li státní organizace nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné státní organizace, je spravující státní organizace povinna převést tento majetek do správy této státní organizace, pokud se organizace nedohodnou jinak. ¹² Nemovitý národní majetek určeny pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní je povinna státní organizace převést do správy příslušného okresního (městského) národního výboru, ¹³ v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Tento národní výbor postupuje podle § 14. Jestliže je nemovitý národní majetek určen územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu, převede spravující organizace národní majetek do správy příslušného národního výboru, který je investorem soustředěné bytové výstavby, popř. státní organizace zřízené pro zabezpečení investorské činnosti. Spravující organizace je povinna převést národní majetek určený pro investiční výstavbu nebo pro soustředěnou bytovou výstavbu do 30 dnů ode dne, kdy o převod správy organizace požádá. Zemědělskou půdu lze převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě, ¹⁴ lesní pozemky lze převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu. ¹⁵

Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků navzájem, případně s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít takto pořízený majetek ve správě, popřípadě ve vlastnictví. ¹⁶ Bude to zpravidla ta socialistická organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které byl takový majetek pořízen nebo která převážně přispěje na jeho pořízení.

Národní výbory, popř. organizace jimi řízené a určené, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí alespoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

Pokud státní organizace nesplní povinnost podle odstavců 3 a 4, postupuje se přiměřeně podle § 7.

Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením názvu státní organizace, která má nemovitost ve správě. ¹⁷ Výkon správy se vyznačí na evidenčním listě.

Vzniknou-li pochybnosti o tom, která státní organizace je oprávněna určitý národní majetek spravovat a dojde-li ke sporu (dále jen „spor o správu“), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž vznikl spor o správu, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný věcně příslušný orgán státní správy. ¹⁸ Nemají-li státní organizace společně nadřízený orgán,, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popř. krajské národní výbory; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vznikne-li spor o správu mezi státní organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy republiky, anebo mezi státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popř. krajského národního výboru, pokud jednou z těchto organizací, mezi nimiž vznikl spor o správu, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

Státní organizace, mezi nimiž vznikl spor o správu, musí bez zbytečného odkladu podat žádost nadřízenému orgánu o vydání opatření, která z nich je oprávněna určitý národní majetek spravovat. Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav, o nějž se opírá a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi státními organizacemi nedošlo k dohodě. Státní organizace, která požádala o rozhodnutí sporu o správu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření státní organizaci, proti níž žádost směřuje.

Státní organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 (dále jen „rozhodující orgány“) vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž se opírá a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí státní organizace potřebné doklady.

Rozhodující orgány projednají věc se státními organizacemi, mezi nimiž spor o správu vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující organizace opatření nevydají.

Příslušná ministerstva financí rozhodují spory o správu, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že mezi těmito orgány nedošlo k dohodě, a podrobný rozbor proč nebyl spor rozhodnut. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popř. krajský národní výbor u příslušného ministerstva financí.

Rozhodující orgány mohou přizvat k jednání znalce, popř. si vyžádat písemný znalecký posudek za účelem objektivního posouzení sporu o správu národního majetku s přihlédnutím k odborné stránce případu. Tyto orgány určí výši odměny ¹⁹ za znalecký posudek a rozhodnou, která státní organizace je povinna tyto náklady hradit.

Při převodu správy národního majetku opatřením rozhodujících orgánů se postupuje podle ustanovení § 17 odst. 4 této vyhlášky.

Rozhodování sporu o správu je postup v němž rozhodující orgány rozhodují o právních poměrech státních organizací při řízení jejich hospodářské činnosti. ²⁰

Státní organizace spravující národní majetek, který je předmětem sporu o správu, je až do vydání opatření povinna řádně plnit povinnosti vyplývající z této správy.

Státní organizace jsou povinny spravovat národní majetek s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též pro organizační jednotky při výkonu správy národního majetku.

Přebytečný je národní majetek, který státní organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám státní organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci. ²⁶

Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu a nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

Státní organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný a nakládat s ním podle dalších ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. ²⁷

O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně statutární orgán nebo jím pověřený vedoucí pracovník, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu, nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

Pro rozhodování o přebytečnosti a neupotebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy. ²⁸

Národní majetek, o němž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 4, že je přebytečný, převede státní organizace do správy jiné státní organizace ( § 16 a 17) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní ( § 18 a 19).

Pokud o věci, které mohou být v osobním vlastnictví a věci uvedené v § 18 odst. 4 písm. da), db), dc), ec) neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, a jde-li o movité věci, ani socialistická organizace obstarávající zprostředkovatelskou službu, mohou být převedeny do vlastnictví občanů za cenu podle cenových předpisů. ²⁹ Do vlastnictví občanů nelze takto převést přebytečné nákladní automobily a autobusy. ³⁰

Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly, se převede do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe spravovat. Zemědělská půda se převede vždy do správy okresního (městského) národního výboru. ¹³ Jestliže příslušný národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 7.

Pro nakládání s nevyužitými zásobami ³¹ včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání platí zvláštní předpisy. ³²

S národním majetkem, o němž státní organizace rozhodne podle § 10 odst. 4, že je neupotřebitelný a sama jej nemůže hospodárně využít např. jako materiál, naloží podle § 11 odst. 1 a 2, pokud není zřejmé, že takový majetek nemohou socialistické organizace nebo občané využít.

Pro nakládání s nevyužitými zásobami ³³ včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání a pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy. ³⁴

Nepodaří-li se státní organizaci naložit s neupotřebitelným národním majetkem podle předchozích odstavců, provede jeho likvidaci. Stejným způsobem se naloží s nepoužitelnými zásobami. ³⁵

Státní organizace může národní majetek, který má ve své správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání socialistické organizaci hospodářskou smlouvou. ³⁶ K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné.

Státní organizace může přenechat za úplatu ³⁷ k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu v nezbytně nutné výměře pozemek, který není součástí zemědělského půdního fondu, jestliže jej dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za stejných podmínek státní organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 18 odst. 4 písm. da), db), ec).

Státní organizace může se souhlasem okresního národního výboru po předchozím vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství ³⁸ přenechat k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů společenským organizacím nebo občanům pro zemědělské využití zemědělské pozemky ³⁹ nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

Státní organizace může přenechat občanům do dočasného užívání za úplatu podle cenových předpisů ⁴⁰ národní majetek určeny pro poskytování služeb, není-li takový majetek pro tyto účely státní organizací efektivně využíván a občan obdržel od příslušných orgánů podle zvláštních předpisů ⁴¹ povolení k poskytování služeb.

V místech, kde nejsou poskytovány socialistickými organizacemi služby potřebné k individuální bytové výstavbě, modernizaci, rekonstrukci a údržbě domovního a bytového fondu, případně k dalším společensky žádoucím účelům, může státní organizace, nebrání-li to plnění jejích úkolů, přenechat občanům k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů ⁴⁰ stavební mechanismy, dopravní prostředky, přístroje a nástroje na dobu nezbytně nutnou. Státní organizace je povinna kontrolovat, zda tento národní majetek není užíván v rozporu s účelem, k němuž byl přenechán do dočasného užívání.

Přenechání národního majetku do dočasného užívání podle odstavců 2 až 5 se provádí písemnou smlouvou, ⁴² Nezbytnou náležitostí smlouvy uzavřené s občany je přesné označení národního majetku předávaného do dočasného užívání, vymezení účelu, k němuž se národní majetek přenechává, určení doby, na níž se národní přenechává, výše úplaty a možnost odstoupení od smlouvy, zjistí-li se, že národní majetek je užíván v rozporu s uzavřenou smlouvou. ⁴³

Nemovitý národní majetek s příslušenstvím kromě staveb, u nichž není zájem, aby zůstaly ve vlastnictví státu, může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání ⁴⁴ jen jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen „trvalý uživatel“).

K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání trvalému uživateli je příslušní okresní (městský) národní výbor, ¹³ v jehož obvodu je odevzdávaný majetek. Má-li být do trvalého užívání odevzdán nemovitý národní majetek, který není ve správě okresního (městského) národního výboru, v jehož obvodu se nachází, převede se do jeho správy. Se souhlasem příslušného ministerstva financí může i jiná státní organizace odevzdat nemovitý národní majetek, který má ve správě, do trvalého užívání.

Odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí. ⁴⁵

Hospodářská smlouva o odevzdání nemovitého majetku do trvalého užívání musí obsahovat:

V hospodářské smlouvě se dále uvede:

Vznikne-li při uzavírání smlouvy, případně při jednání o její změně nebo zrušení mezi správcem národního majetku a trvalým uživatelem rozpor, řeší jej nadřízené orgány.

Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice ⁴⁸ může provádět jen s předchozím písemným souhlasem správce národního majetku. Při každém souhlasu musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči správci národního majetku na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice provedené trvalým uživatelem byly uhrazeny zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly trvalým uživatelem vynaloženy bez předchozího písemného souhlasu správce národního majetku, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle schválené územní plánovací dokumentace nebo pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu včetně bytové výstavby, popřípadě schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky a nedojde-li z tohoto důvodu mezi správcem národního majetku a trvalým uživatelem k dohodě o zániku práva trvalého užívání, je správce národního majetku oprávněn takový majetek trvalému uživateli odejmout. ⁴⁹ Zemědělskou půdu v těchto případech lze odejmout, popř. se dohodnout o zániku práva trvalého užívání, a ž po jejím odnětí zemědělské výrobě. Lesní pozemky lze takto odejmout až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.

Pozemky ve státním vlastnictví mohou být přiděleny do osobního užívání jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem. ⁵⁰

Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní ⁵¹ (městský) ⁵² národní výbor, v jehož obvodu se pozemek nachází.

Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná státní organizace než místní národní výbor, převede jej tato organizace zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání. Zemědělskou půdu lze takto převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě. Lesní pozemky lze takto převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemku za úhradu. ⁵³

Dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku registrovaná státním notářstvím je podkladem pro zápis v evidenci nemovitostí. ⁵⁴

Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření ⁵⁵ se uskutečňují jen mezi státními organizacemi hospodářskými smlouvami ⁵ za úplatu podle cenových předpisů, ⁵⁷ pokud právní předpis nestanoví jinak. ⁵⁸

Bezplatně se převádí správa národního majetku, jde-li o

Státní organizace se mohou výjimečně dohodnout na bezplatném převodu správy národního majetku i v jiných případech než uvedených v odstavci 2, pokud takový případ přispěje k lepšímu využití národního majetku.

Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku. K jinému dni lze převody správy provést jen jsou-li pro takový převod zvlášť závažné důvody.

K účinnosti hospodářské smlouvy není třeba schválení nadřízených orgánů státní organizace, ledaže tak nadřízené orgány stanoví.

K účinnosti hospodářské smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu podle odstavce 5. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

Organizační jednotky téže státní organizace mohou hospodářskou smlouvou převádět výkon správy národního majetku, pokud to není statutem vyloučeno. Pro převody výkonu správy platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 5. Ve statutu může být stanoveno, ve kterých případech se převody výkonu správy národního majetku provádějí bezplatně i v jiných případech než stanoví vyhláška. K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu výkonu správy národního majetku je třeba souhlasu státní organizace, pokud je tak stanoveno ve statutu.

Nadřízení orgány si nemohou vyhradit schvalování převodů správy a převodů výkonu správy národního majetku, které se uskutečňují podle § 6 odst. 4.

Opatřením nadřízeného orgánu může být převedena správa národního majetku v souvislosti se zřízením státní organizace, s reorganizací, s převodem výrobních programů, anebo jde-li o opatření příslušného orgánu podle § 7. Toto opatření musí mít podstatné náležitosti jako hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku. To platí i o opatření podle § 36 zákona o národních výborech.

V zájmu lepšího využití národního majetku může být opatřením nadřízeného orgánu převedena správa národního majetku výjimečně bezplatně i v jiných případech, než je uvedeno v § 16 odst. 2.

Rozhodují-li příslušné orgány o převodu správy národního majetku v případech podle § 6 odst. 4, musí současně rozhodnout i o náhradě podle zvláštního předpisu. ¹²

Jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti jiného ústředního orgánu státní správy do působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu správy národního majetku ústřední orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, do působnosti jiného krajského národního výboru, nebo rozhodují-li po dohodě příslušná ministerstva financí.

Opatřením statutárního orgánu státní organizace může být převeden výkon správy národního majetku. Toto opatření musí obsahovat určení převáděného národního majetku, určení dne převodu výkonu správy a je-li převod výkonu správy úplatný, že výši úplaty.

Převody národního majetku do vlastnictví jiných socialistických organizací než státních mimo obvyklé hospodaření se uskutečňují hospodářskými smlouvami. ⁶⁴ Převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než socialistických a do vlastnictví občanů se uskutečňují smlouvami podle zvláštního předpisu. ⁶⁵

Převody vlastnictví národního majetku se uskutečňují úplatně za cenu podle cenových předpisů, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak. Výjimečně bezplatně lze převést vlastnictví národního majetku jen ve společenském zájmu. Při sdružování prostředků [odstavec 4 písm. b)] lze bezplatně převést vlastnictví národního majetku jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem. ⁶⁶

Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li o

Vlastnictví ostatního národního majetku lze převést jen, jde-li o

Při převodu spoluvlastnického podílu podle odstavce 4 písm. eb) nabídne státní organizace tento podíl ke koupi spoluvlastníkovi. Není-li rodinný domek nebo stavba pro individuální rekreaci ve spoluvlastnictví, nabídne je ke koupi dosavadním uživatelům. Neprojeví-li uživatel o koupi zájem, nabídne a převede státní organizace takový majetek do vlastnictví jiného občana.

K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku v pořizovací ceně nad 5 miliónů Kčs, a jde-li o bezplatný převod národního majetku v pořizovaní ceně nad 250 000 Kčs, je třeba schválení příslušného ústředního orgánu státní správy nebo krajského národního výboru.

K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku v pořizovací ceně nižší než je stanovena v odstavci 1 a k účinnosti smlouvy o úplném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo jinou organizaci než socialistickou je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace. Tento orgán může stanovit, při kterých převodech vlastnictví není schválení třeba.

Schválení podle odstavců 1 a 2 není třeba, převádí-li vlastnictví národního majetku ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor.

Při bezplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo jinou organizace než socialistickou je k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku třeba schválení příslušného ministerstva financí.

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na převody vlastnictví národního majetku podle § 18 odst. 4 písm. b) a ed).

K účinnosti smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

Při správě pohledávek postupují státní organizace podle § 73 hospodářského zákoníku.

Je-li dlužník v prodlení s plněním dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat poplatek z prodlení, pokud není právním předpisem stanoveno jinak. ⁷¹

Při správě jiných majetkových práv státu jsou státní organizace povinny zejména vést jejich evidenci, zabezpečovat jejich řádnou ochranu a využívání.

Pro správu jiných majetkových práv státu a nakládání s nimi platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. ⁷² Příslušnost schvalovat nakládání s těmito právy se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou obecnou cenou.

Státní organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše, nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže dluh nebo splátku zaplatit v době splatnosti a jestliže okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka přílišnou tvrdost. Jestliže byly povoleny splátky na úhradu pohledávky nebo prodloužena lhůta k zaplacení pohledávky, nepočítají se z této pohledávky úroky z prodlení ani poplatek z prodlení podle § 20 odst. 2.

Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a pohledávka se stane splatnou v celé výši, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek a odkladu placení je organizace povinna dohodnout, ⁷³ že v případě zlepšení majetkových a výdělkových poměrů dlužníka povolení splátek a odkladu placení odvolá.

Státní organizace je oprávněna zcela nebo zčásti prominout na žádost dlužníka dobytnou pohledávku proti němu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro něho zvláštní tvrdost. Za tvrdost nelze považovat vymáhání pohledávky, která vznikla v souvislosti s úmyslnou trestnou činností dlužníka. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník vzdal pohledávky až do výše svého závazku. Prominutím pohledávky závazek dlužníka zaniká.

Pohledávku nelze prominout, je-li dlužníkem socialistická organizace.

Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, je státní organizace oprávněna prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a musí usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, Je-li dlužníkem státní organizace.

Státní organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

Státní organizace je oprávněna dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud nebo jiný příslušný orgán určil výši podle své úvahy.

O upuštění od vymáhání pohledávky se dlužník nevyrozumí.

Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs (nepatrná pohledávka) nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, je státní organizace oprávněna trvale upustit od jejího vymáhání.

Proti témuž dlužníku, jímž je občan, může státní organizace od vymáhání pohledávky upustit jej jednou v kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly celkem 200 Kčs.

Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 třeba schválení příslušného ministerstva financí.

V případech, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, potřebují státní organizace k nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 schválení přímo nadřízeného orgánu, jestliže tak tento orgán stanoví; národní výbory nižších stupňů a organizace těmito národními výbory řízené, stanoví-li tak národní výbor vyššího stupně. Schválení není třeba nakládají-li s takovou pohledávkou ústřední orgány státní správy a krajské národní výbory.

K nakládání s pohledávkami podle § 23 až 26 je rozhodná jejich výše včetně příslušenství v době, kdy k prominutí nebo k upuštění od jejich vymáhání dochází. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodná úhrnná výše všech pohledávek.

Nakládání v pohledávkami podle § 22 až 26 se musí stát v písemné formě.

Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu vzniknou majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky ( § 23). Ke schválení změny nebo zrušení smlouvy jsou oprávněny orgány uvedené v § 26; příslušnost těchto orgánů se řídí újmy vyjádřené obecnou cenou.

Ustanovení § 22 až 28 se vztahují i na případy, kdy k nakládání s pohledávkami nebo jinými majetkovými právy státu dochází v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

Státní organizace jsou oprávněny v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem uznat nárok uplatněný proti státu v takovém rozsahu, v jakém jsou oprávněny nakládat s pohledávkami podle § 26.

Státní organizace jsou při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy povinny postupovat se stejnou péčí jako při nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu.

Pokud právní předpisy nestanoví jinak, ⁷⁷ postupují státní organizace při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 20, 22 až 29 s těmito výjimkami:

Ustanovení § 30 platí pro nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státních organizací přiměřeně.

Statut státní organizace určí v jakém rozsahu mohou organizační jednotky nakládat se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 20, 22 až 29.

Orgány hospodářského řízení ⁷⁸ jsou povinny dohlížet na řádné plnění povinností při správě národního majetku jimi řízených státních organizací. V rámci své řídící a kontrolní činnosti jsou povinny soustavně dohlížet, zda jimi řízené státní organizace plní povinnosti vyplývající z právních předpisů o správě národního majetku a z opatření uložených jim k odstranění nedostatků. Zjistí-li závady, jsou povinny vůči vedoucím pracovníkům státních organizací vyvodit důsledky podle zvláštních předpisů. ⁷⁹

Odstranění závad orgány hospodářského řízení provádějícími dohled jde na náklad státní organizace, která má národní majetek ve správě.

Za porušení povinností uložených touto vyhláškou může být státní organizaci nebo organizační jednotce uložena pokuta od 500 do 500 000 Kčs.

Pokutu ukládají ve správním řízení ⁸⁰

Ostatní orgány jsou povinny podávat orgánům uvedeným v odstavci 2 návrhy na uložení pokuty, zjistí-li při své činnosti porušení povinností uvedených v odstavci 1.

Výše pokuty se určí podle závažnosti porušení povinností uložených touto vyhláškou, případně podle rozsahu vzniklé škody.

Pokutu lze uložit nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy se orgány uvedené v odstavci 2 dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

Pokutu nelze uložit, byla-li státní organizaci nebo organizační jednotce za porušení téže povinnost uložena pokuta nebo jiná sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů.

Výnosy z pokut uložených finančními správami jsou příjmem příslušných státních rozpočtů, ⁸³ výnosy z pokut uložených národními výbory jsou příjmem jejich rozpočtů.

Věcná břemena na národním majetku mohou vznikat ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. Smlouvou lze věcné břemeno zřídit jen v nutných případech a nebrání-li to plnění úkolů organizace. K účinnosti této smlouvy je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace. Tento orgán může stanovit, ve kterých případech není jeho schválení třeba. Věcná břemena se zřizují za úplatu.

K účinnosti smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení nadřízeného orgánu podle odstavce 1. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

K platnosti nakládání s národním majetkem ve vztahu k devizovému cizozemci se vyžaduje povolení příslušného devizového orgánu, pokud tak stanoví devizové předpisy. ⁷⁶

Zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národní majetek, který není v jejich správě, k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace) nejsou tímto předpisem dotčeny.

O správě federálních hmotných rezerv platí zvláštní předpisy. ⁸⁴