105/1985 Sb. znění účinné od 1. 1. 1986 do 30. 6. 1992
105
VYHLÁŠKA
Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj
ze dne 7. listopadu 1985
o experimentálním ověřování ve výstavbě
Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 115/1983 Sb. a § 143 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon ):
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-4)
§ 1 Rozsah platnosti (1) Vyhláška stanoví postup a náležitosti experimentálního ověřování ve výstavbě a působnost a postup orgánů a organizací při jeho zabezpečování.
(2) Vyhláška se nevztahuje na ověřování, které tvoří součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu rozvoje vědy a techniky.
§ 2 Experimentální ověřování ve výstavbě Experimentální ověřování ve výstavbě (dále jen „experimentální ověřování“) je soustavná a plánovitá činnost, která v souladu se státní technickou a investiční politikou prostřednictvím stavebních experimentů ověřuje nová progresivní řešení staveb pro použití v opakované výstavbě.
§ 3 Stavební experiment (1) Stavebním experimentem se rozumí ověřování společenskouživatelských, provozních a výrobních požadavků na řešení staveb a výsledků technického rozvoje při realizaci, popřípadě užívání staveb nebo jejich částí schopných samostatného užívání (dále jen „užívání stavby“) v případech, kdy je nelze dostatečně ověřit v projektových řešeních nebo laboratorně.
(2) Výsledky stavebních experimentů jsou podkladem zejména pro vypracování nebo úpravy typových podkladů a typizačních směrnic, technickým norem, standardů staveb, popřípadě dalších regulativů pro opakovanou výstavbu a rozvoj materiálové a výrobní základny pro výstavbu a progresivních směrů stavění.
(3) Stavební experimenty se mohou provádět na stavbách a změnách staveb, jejichž investory jsou tuzemské socialistické organizace․ Stavba, na které probíhá stavební experiment, se označuje jako experimentální stavba.
(4) Stavební experimenty zařazené do plánů experimentálního ověřování ve výstavbě se označují jako úkoly experimentálního ověřování. Pracemi spojenými s vypracováním úkolů experimentálního ověřování se rozumějí:
a) vícepráce spojené s vypracování projektové, popřípadě přípravné dokumentace té části experimentální stavby, která je předmětem stavebního experimentu, a vícepráce spojené s provedením této části experimentální stavby vyplývající z nového progresivního řešení v porovnání s řešením běžně používaným,
b) práce spojené se zajišťováním průběhu stavebního experimentu a jeho hodnocením,
c) odstranění případných vad a škod vzniklých v důsledku stavebního experimentu.
§ 4 Předměty stavebních experimentů (1) Předměty stavebních experimentů mohou být nová progresivní řešení
a) stavebních dílů a stavebních soustav, u nichž se ověřují technické, ekonomické, užitkové a kvalitativní vlastnosti a parametry, výkony a funkce, spolehlivost a trvanlivost a technologie provádění stavebních prací,
b) stavebních objektů a jejich prostorových částí, staveb a obytných souborů, u nichž se ověřují funkční, provozně dispoziční, technické, technologické, architektonické a urbanistické řešení, technicko-fyzikální, technicko-ekonomické a funkční vlastnosti a parametry, pohoda prostředí a technologie provádění staveb.
(2) Stavební experimenty je nutno omezit pouze na rozsah nezbytný pro jejich vyhodnocení.
ČÁST DRUHÁ ŘÍZENÍ A ZABEZPEČOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍHO OVĚŘOVÁNÍ (§ 5-7)
§ 5 Řízení experimentálního ověřování (1) Experimentální ověřování řídí ve své působnosti Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
(2) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj
a) určuje v dohodě se zabezpečujícími orgány hlavní směry v zaměření stavebních experimentů v souladu se státní technickou a investiční politikou v návaznosti na rozvoj vědy a techniky a uplatňuje je ve státním plánu projektových a typizačních prací,
b) řídí ve své působnosti plánování stavebních experimentů a v dohodě s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vydává metodické pokyny pro plánování experimentálního ověřování ve výstavbě.
(3) Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj
a) navrhují v dohodě se zabezpečujícími orgány Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj hlavní směry v zaměření stavebních experimentů ústředních orgánů republik,
b) řídí plánování stavebních experimentů ústředních orgánů republik a uplatňují přitom hlavní směry v zaměření stavebních experimentů stanovených Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
ZABEZPEČOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍHO OVĚŘOVÁNÍ
§ 6 Zabezpečující orgány a jejich povinnosti (1) Experimentální ověřování zabezpečují ústřední orgány státní správy, popř. krajské národní výbory, Národní výbor hl. města Prahy a Národní výbor hl. města SSR Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“).
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 (dále jen „zabezpečující orgány“) zabezpečují experimentální ověřování ve funkcích ústředních orgánů
a) dodavatelů (výrobců), jestliže předmětem stavebních experimentů jsou stavební díly, stavební soustavy nebo technologie provádění staveb,
b) investorů v ostatních případech.
(3) Zabezpečování experimentálního ověřování zahrnuje
a) plánování stavebních experimentů,
b) určení (dohodnutí) organizace odpovědné za zajištění průběhu stavebního experimentu a za jeho hodnocení (dále jen „odpovědná organizace“),
c) přípravu stavebních experimentů a kontrolu jejich průběhu,
d) schvalování závěrečného vyhodnocení,
e) uplatňování výsledků stavebních experimentů.
§ 7 Odpovědná organizace a její povinnosti (1) Odpovědnou organizací může být podle zaměření stavebního experimentu organizace investorská, dodavatelská, projektová, výzkumná, vývojová, popřípadě jí nadřízený orgán středního článku řízení.
(2) Výkon funkce odpovědné organizace zahrnuje
a) spolupráci účastníků výstavby při přípravě podkladů pro stavební experiment,
b) hodnocení průběhu stavebního experimentu,
c) zajišťování nezbytných zkoušek a měření,
d) účast při odevzdání a převzetí dokončených dodávek stavební části týkajících se stavebního experimentu,
e) vyjádření se investorovi, zda je experimentální stavba způsobilá z hlediska stavebního experimentu k užívání, popřípadě k prozatimnímu užívání,
f) zpracování závěrečného vyhodnocení,
g) archivování dokladů o stavebních experimentu po dobu 10 let od schválení závěrečného vyhodnocení.
ČÁST TŘETÍ PŘÍPRAVA A PRŮBĚH STAVEBNÍHO EXPERIMENTU (§ 8-10)
§ 8 Experimentální zadání (1) Experimentální zadání vymezuje požadavky na stavební experiment a stanoví podmínky pro jeho zabezpečení; přitom obsahuje
a) identifikační údaje (název a místo experimentální stavby, název a sídlo odpovědné organizace, investora, dodavatele stavební části popřípadě stavebních prací, dodavatelů – výrobců, jejichž dodávek se stavební experiment týká, a generálního projektanta,
b) odůvodnění stavebního experimentu s uvedením návazností na výsledky technického rozvoje a na společensko-uživatelské, provozní a výrobní požadavky na řešení staveb,
c) vymezení předmětů stavebního experimentu,
d) přehled plánovaných výdajů na práce uvedené v § 3 odst. 4 písm. a) a b),
e) požadavek na provedení zkušebního provozu k ověření výsledků stavebního experimentu (dále jen „zkušební provoz“),
f) časový průběh stavebního experimentu,
g) doklad o udělených souhlasech podle odstavce 4,
h) očekávaný společenský přínos s předpokládané využití výsledků stavebního experimentu v opakované výstavbě.
(2) Zpracování experimentálního zadání zajišťuje zabezpečující orgán, který experimentální zadání také schvaluje. Před schválením musí být experimentální zadání projednáno s investorem, dodavatelem stavební části, popřípadě stavebních prací, generálním projektantem a dodavateli – výrobci, jejichž dodávek se stavební experiment týká, popřípadě budoucími uživateli.
(3) Experimentální zadání, které zajišťuje krajský národní výbor, musí být projednáno též s ústředním orgánem státní správy řídícím příslušné odvětví.
(4) Experimentální zadání nesmí být schváleno, pokud s ním nesouhlasí investor, generální projektant a dodavatel stavební části, popřípadě stavebních prací; v případech podle odstavce 3 též ústřední orgán státní správy řídící příslušné odvětví.
(5) Schválené experimentální zadání je podkladem pro zařazení stavebního experimentu do státního plánu projektových a typizačních prací a do plánu experimentálního ověřování ve výstavbě.
§ 9 Průběh stavebního experimentu (1) Stavební experiment probíhá zpravidla v rámci
a) projektové, popřípadě předprojektové přípravy,
b) realizace,
c) užívání, popřípadě prozatimního užívání experimentální stavby.
(2) Je-li zapotřebí ověřit funkční způsobilost předmětů stavebního experimentu k užívání, provádí se na odevzdaných a převzatých dodávkách zkušební provoz. Zkušební provoz zabezpečuje investor (provozovatel) na základě rozhodnutí stavebního úřadu o prozatimním užívání ke zkušebnímu provozu.
(3) Nezbytnou součástí stavebního experimentu je závěrečné vyhodnocení zpracované na podkladě průběžného hodnocení stavebního experimentu; závěrečné vyhodnocení schvaluje zabezpečující orgán.
§ 10 Závěrečné vyhodnocení (1) Závěrečné vyhodnocení obsahuje
a) identifikační údaje,
b) vymezení předmětů stavebního experimentu,
c) zhodnocení dosažených výsledků podle jednotlivých předmětů stavebního experimentu a jejich porovnání s požadavky stanovenými v experimentálním zadání,
d) přehled a hodnocení plánovaných a skutečných výdajů na stavební experiment a časového průběhu stavebního experimentu,
e) společenský přínos stavebního experimentu a návrh opatření k využití jeho výsledků,
f) opatření k odstranění případných vad a škod vzniklých v důsledku stavebního experimentu,
g) doklad o projednání výsledků stavebního experimentu s budoucím uživatelem, je-li už znám.
(2) Odpovědná organizace odevzdá závěrečné vyhodnocení stavebního experimentu zabezpečujícímu orgánu ke schválení
a) nejpozději do 3 měsíců, nevyžaduje-li se pro vyhodnocení stavebního experimentu užívání stavby nebo zkušební provoz,
b) nejpozději do 15 měsíců, probíhá-li stavební experiment i v době užívání stavby nebo při zkušebním provozu
po dokončení té části experimentální stavby schopné samostatného užívání, jejíž součástí je předmět stavebního experimentu. Prodloužení těchto lhůt ve výjimečných případech musí být zdůvodněno v experimentálním zadání.
(3) Schválené závěrečné vyhodnocení zasílá zabezpečující orgán podle příslušnosti Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenské komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 11-14)
§ 11 Společná ustanovení (1) Pro experimentální stavby se použijí obecně závazné právní předpisy platné pro investiční výstavbu. Od těchto předpisů se lze odchýlit jen pokud je to pro účel sledovaný stavebním experimentem nutné a jestliže zároveň orgány oprávněné povolovat výjimky z příslušných předpisů to povolí po projednání a stanovení rozsahu nezbytných zkoušek a opatření potřebných k zajištění bezpečnosti života a zdraví lidí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a ochrany věcí.
(2) Práce spojené s vypracování úkolů experimentálního ověřování se financují podle zvláštních předpisů.
§ 12 Přechodné ustanovení U stavebních experimentů zahájených přede dnem účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosud platných předpisů s výjimkou závěrečného vyhodnocení, které se zpracovává podle této vyhlášky.
§ 13 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 79/1973 Sb. , o experimentálním ověřování ve výstavbě.
§ 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Místopředseda vlády ČSSR
a předseda Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční rozvoj:
Doc. Phdr. Obzina DrSc. v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
