Ceny v tuzemsku vyjadřují společensky nutné náklady. Rozlišují se podle složek nákladů a čistého důchodu (složky cen), podle směrů užití výrobků a podle doby jejich platnosti.

V národním hospodářství se uplatňují tyto druhy cen:

V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím.

Uvedené druhy cen se uplatňují jako ceny

Cenový orgán může stanovit ceny jako nejvýše přípustné (maximální) nebo nejnižší (minimální) nebo směrné (se stanovenou maximální a minimální hranicí), které jsou závazné pro stanovení nebo sjednání cen jednotlivých výrobků.

Druhy cen podle § 2 lze stanovit s platností omezenou časem nebo množstvím jako prozatímní, popřípadě přechodně platné ceny, nebo uplatnit před vlastní výrobou jako cenové limity nebo jako předběžné ceny. Cenový limit a předběžnou cenu nelze použít k fakturaci a ve splátkových listech.

Prozatímní je cena stanovená dodávající organizací, kdy z důvodů na ní nezávislých nelze od doby potřebné pro fakturaci stanovit konečnou cenu. Po stanovení konečné ceny se rozdíl mezi prozatímní a konečnou cenou vypořádá od počátku dodávek. Prozatímní cena musí být jako prozatímní označena ve faktuře. Prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví maloobchodní cena, může použít dodavatelská organizace

Přechodně platná je cena, jejíž platnost je omezena časově nebo množstvím výrobků․ Rozdíl mezi přechodně platnou cenou a konečnou cenou se nevypořádává s odběrateli a z hlediska vlivu cen na ukazatele plánu dodavatele i odběratele se neposuzuje jako změna ceny. Přechodně platné ceny stanoví cenový úřad nebo národní výbor

Cenový limit určuje horní hranici ceny budoucího tuzemského nebo dováženého výrobku, popřípadě spodní hranici kupní ceny vyváženého výrobku. Cenový limit je nutno stanovit tak, aby u výrobního prostředku zajišťoval snížení ceny na jednotku rozhodujícího parametru a u výrobku, který bude předmětem zahraniční směny, zajišťoval v době realizace zlepšení efektivnosti vývozu. Stanovit vyšší cenu než je limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může jen cenový úřad. Rozsah uplatňování cenových limitů, způsoby jejich tvorby, postup jejich projednání a stanovení upravuje zvláštní předpis. ⁷

Předběžná cena je informací dodavatele o výši ceny, jestliže konečnou cenu nelze zatím stanovit a informace o ceně je nutná zejména pro uzavření smlouvy. Podle dostupných podkladů se uplatňuje způsob tvorby cen používaný v příslušné skupině výrobků a nelze-li jej použít, určí se předběžná cena odhadem. Předběžnou cenu nelze použít pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven cenový limit. Předběžná cena se použije

Tvorba cen zahrnuje

Cena se tvoří pro nový výrobek vymezený podstatnými kvalitativními a podstatnými dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Jako je jednici, pro níž se cena tvoří, lze určit

Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky zahrnují vybrané údaje o technické úrovni, užitných vlastnostech, jakosti a druhu výrobku, rozsahu a podmínkách jeho dodávky, které jsou rozhodující pro odběratele, popřípadě podmínky stanovené cenovým orgánem. Podstatné kvalitativní podmínky se vymezují výběrem z příslušné technické dokumentace používané v daném oboru, (skupině výrobků), zejména ze státních, oborových, podnikových, popřípadě zahraničních norem, z technických podmínek, z výkresu, vzorku, modelu a u nestandardních výrobků z požadavků odběratele. Podstatné dodací podmínky se vymezují především podle základních podmínek dodávek, technických podmínek, všeobecných podmínek ceníků, hospodářských a jiných smluv a dodávkových příkazů (dále jen "smlouvy").

Vymezení podstatných kvalitativních a podstatných dodacích podmínek (dále jen "podstatné podmínky") je součástí návrhu ceny nového výrobku. Návrh na jejich vymezení předkládá dodavatel způsobem, který je pro daný případ nejvhodnější a administrativně nejjednodušší. Odběratel může požadovat odlišné vymezení podstatných podmínek od návrhu dodavatele, avšak jen v rámci platné technické dokumentace a platných předpisů uvedených v odstavci 1. Pokud nedojde k dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, platí vymezení podstatných podmínek podle požadavku odběratele (hlavních odběratelů). Nenavrhne-li dodavatel ani odběratel vymezení podstatných podmínek, považují se za podstatné všechny podmínky platné pro výrobek a není-li příslušná dokumentace, podmínky vyplývající z cenové kalkulace.

Vyšší spolehlivost provozu, delší životnost, nebo zlepšení jiných podstatných podmínek nového výrobku ověřitelných až při jeho užití, lze v ceně vyjádřit úměrně nákladům nutných na jejich dosažení jen tehdy, poskytne-li dodavatel současně ve stejném rozsahu záruku odběratelům za jejich dodržení, nebo bylo-li toto zlepšení státní (resortní) zkušebnou ověřeno a potvrzeno.

U výkonů se za podstatné považují všechny podmínky, jimiž je výkon určen.

Za změnu podstatných kvalitativních podmínek, za nichž byla stanovena cena, se nepovažuje rozdílné označení nebo ocenění totožných surovin, materiálů a výrobků, zejména rozdíly mezi jejich cenami při dodávkách z tuzemska a z dovozu, nebo rozdíl vznikající při nahrazení nákupu výrobku jeho vlastní výrobou a naopak. Totéž platí pro změnu stupnic mzdových tarifů, změny v ocenění jiných nákladů a dále pro změny v technologii výroby, jimiž se nemění podstatné podmínky výrobku.

Novým se pro účely této vyhlášky rozumí výrobek, který se od výrobků se stanovenou cenou odlišuje některou z podstatných podmínek a který současně

Za nový se také považuje výrobek

Za nový se nepovažuje výrobek,

Ustanovení odstavce 3 písm. b) neplatí pro

Generální ředitelství, organizace a národní výbory navrhují cenovým úřadům podle specifických podmínek jednotlivých skupin výrobků (oborů) uplatnění způsobů tvorby cen, které

Jednotlivé způsoby tvorby cen odpovídající podmínkám uvedeným v odstavci 1 a rozsah jejich závazného uplatňování se stanoví v § 8 až 17. Způsoby tvorby cen a sestavení cenové kalkulace podrobněji upravuje rozhodnutí cenových úřadů. ¹⁰

Způsoby tvorby cen schválené cenovým úřadem pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků musí být závazně používány všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen "závazný způsob"), pokud není rozhodnutím cenového úřadu rozsah jejich platnosti omezen. Návrh závazného způsobu tvorby cen předkládaný ke schválení musí kromě zdůvodnění obsahovat i předem dohodnutou formou průkazu o vlivu na úroveň cen příslušné skupiny výrobků.

Cenové úřady ve stanoveném rozsahu ponechávají rozhodnutí o způsobu tvorby cen na dodavatelské organizaci a umožňují sjednaní ceny dohodou dodavatele s odběratelem.

Generální ředitelství a organizace pověřená stanovením cen, jakož i cenový orgán, mohou stanovit nižší velkoobchodní cenu nového výrobku než je cena vytvořena závazným způsobem nebo podle § 8 až 16. Nižší cena platná pro všechny odběratele se stanoví zejména tehdy, kdy uplatnění nové techniky nebo zhromadnění výroby nového výrobku takový postup umožňuje nebo kdy cena porovnatelného výrobku zahrnuje vysoké náklady výroby a nadměrný zisk nebo kdy snížení velkoobchodní ceny je potřebné ke sblížení vnitřních cen se zahraničními cenami.

Cena se odvozuje z průměrné relace mezi cenami dvou zahraničních výrobků, z nichž jeden je obdobný novému výrobku a druhý tuzemskému výrobku s platnou velkoobchodní cenou. Jsou-li takové výrobky vyráběny ve více státech, použijí se ke zjištění relací zahraniční ceny alespoň ze dvou států.

Zahraničními cenovými relacemi je nutno vytvořit návrh ceny nového výrobku, pokud tak rozhodne cenový úřad nebo národní výbor a dále návrh ceny nového, opakovaně dodávaného výrobku, jehož předpokládaný objem výroby propočtený pomocí cenového limitu a není-li, pomocí předběžné ceny, za první tři roky je vyšší než 5 mil. Kčs, přičemž jde o výrobek,

Je-li pro tvorbu cen nových výrobků uvedených v odstavci 2 stanoven jako závazný způsob podle § 11, 12 nebo § 13 odst. 2 písm. a), vypracuje organizace návrh jeho velkoobchodní ceny i tímto závazným způsobem. Generální ředitelství nebo organizace pověřené působností ve stanovení cen mohou stanovit vyšší z obou cen jen po její registraci ¹¹ cenovým úřadem. Bez registrace mohou stanovit jen cenu nižší.

Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat údaje potřebné pro správné uplatnění zahraničních cenových relací, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut jiný termín.

Jestliže organizace zahraničního obchodu nezajistí potřebné údaje o zahraničních cenových relacích, předá tuzemské organizaci veškeré získané podklady včetně technickoekonomického vyhodnocení zahraničních trhů, doplněné propočtem a zdůvodněním průměrné dosažitelné ceny franko čs. hranice nového výrobku.

Zahraniční cenové relace se neuplatňuji při tvorbě cen výkonů, dílů pro výrobní i náhradní spotřebu a jestliže podle zvláštní úpravy ¹² nemusí mít organizace zahraničního obchodu příslušnou zahraniční cenovou dokumentaci a bylo by ji nutno opatřit jen za úplatu v zahraniční měně.

Velkoobchodní cena nového výrobku se odvozuje ze skutečně dosažené ceny franko čs.hranice, a nelze-li, z odhadu průměrné dosažitelné ceny franko čs. hranice při vývozu tak, aby odpovídala platné úrovni velkoobchodních cen v daném oboru v příslušné výrobní organizaci.

Odvození velkoobchodní ceny z ceny franko čs. hranice při vývozu se použije

Velkoobchodní cena nového spotřebního výrobku se odvozuje z návrhu jeho maloobchodní ceny tak, že z navrhované maloobchodní ceny se odečte základní sazbová daň z obratu a obchodní srážka a cenový rozdíl, je-li v ní zahrnut.

Tento způsob tvorby velkoobchodní ceny se uplatní

Parametrickými způsoby se odvozuje cena nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny na velikosti rozhodujících technickoekonomických parametrů užití, zjištěné u vice porovnatelných výrobků. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména cenové řady, cenové ukazovatele a bodovací způsob.

Parametrický způsob se uplatní

Cenové normativy jsou soubory norem spotřeby přímého materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů a zisku, které jsou závazné pro sestavení cenové kalkulace. Nezbytnou podmínkou cenových normativů je normativ přímých mezd a rozvrhy nepřímých nákladů a zisku, a to buď samostatně pro jednotlivé položky kalkulace, nebo jako komplexní položka.

Cena nového výrobku se tvoří pomocí cenových normativů jen v případě, kdy cenové normativy jsou schváleny cenovým úřadem.

Stavebnicovým způsobem se tvoří cena nového výrobku součtem (rozdílem) cen všech jeho dílů a výkonů (úplný stavebnicový způsob) nebo připočtením (odečtením) k ceně porovnatelného výrobku cen nebo částek zjištěných cenovou kalkulací přibývajících (ubývajících) dílů a výkonů, které nemají dosud stanovenou cenu (kombinovaný stavebnicový způsob).

Pokud není povinnost vytvořit cenu nového výrobku některým ze způsobů podle § 8 až 12, uplatňuje se

Kalkulačním porovnáním se tvoří cena nového výrobku pomocí porovnání cenové kalkulace nového výrobku s kalkulací porovnatelného výrobku.

Kalkulační porovnání se uplatňuje pro tvorbu cen nového výrobku, který je porovnatelný s dosud vyráběným výrobkem, a jestliže není pro něj nutno použít některý ze způsobů tvorby cen podle § 8 až 13.

Individuální cenovou kalkulací se tvoří cena nového výrobku jen na základě cenové kalkulace sestavené podle podmínek výrobní organizace.

Tímto způsobem se tvoří cena nového výrobku,

Ceny vytvořené pomocí individuální cenové kalkulace podléhají ověření v rozsahu a způsobem stanoveným cenovým úřadem. ¹⁰

Způsob tvorby cen výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti určí dodavatelská organizace, která může buď převzít závazný způsob nebo použít jiného ekonomicky odůvodněného a administrativně jednoduchého způsobu. Generální ředitelství nebo ústřední orgán pro jím přímo řízené organizace mohou určit způsob tvorby cen nebo stanovit jiné podmínky pro tvorbu cen v podřízených organizacích.

Do ostatní výrobní činnosti zařazují cenové úřady především výrobky vyráběné ve vedlejší a pomocné výrobě, výrobky využívají druhotné zdroje vznikající v hlavní výrobě, výrobky spadající do jiného odvětví než je hlavní výrobní činnost, popřípadě objemově nevýznamné odbory hlavní činnosti. Rozsah výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti a podmínky pro změny jejich velkoobchodních cen upravuje rozhodnutí cenových úřadů. ¹⁰ a /13/

Sjednávání cen a jejich změn dohodou dodavatele s odběratelem se uplatňuje zejména k vyjádření rychle se měnících podmínek výroby a spotřeby (sezónnosti, módnosti), individuálních podmínek jednotlivých dodavatelů a odběratelů a k maximálnímu zjednodušení postupu při tvorbě a změnách cen.

Podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, a seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, stanoví zvláštní předpis. ⁶

Návrh ceny nového výrobku vytvořené některým ze způsobů tvorby cen kromě způsobu podle § 16 a 17 může být dále upraven ke zvýraznění podmínek realizace, a to

Cenové úřady mohou stanovit rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (dvojí ceny), popřípadě pro některé dodavatele nebo odběratele v případech, kdy

Úprava velkoobchodní ceny podle odstavce 1 písm. a) a b), popřípadě podle odstavce 2 se při tvorbě cen podle § 12, § 13 odst. 2 písm. b), § 14 a 15 promítne současně jako zvýšení (snížení) kalkulovaného zisku. V případech cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění podle odstavce 1 písm. c), popřípadě podle odstavce 2 se tato úprava promítne buď jako přirážka nebo srážka k základní velkoobchodní ceně, jako její zvýšení nebo snížení (zvýhodněná a znevýhodněná cena). Základní cenou, kterou je nutno stanovit před zahájením dodávek, je cena bez cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění. Úprava maloobchodní ceny, pokud není v relativně stejné výši promítnuta do velkoobchodních cen, se vždy promítá jako cenový rozdíl. Velkoobchodní cenu i maloobchodní cenu lze při uplatnění podmínek realizace upravit jen podle jediného, a to stejného důvodu uvedeného v odstavci 1.

Ceny upravené podle odstavce 1 nebo 2 mění při změně podmínek realizace cenové úřady na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě organizace pověřené prováděním těchto změn. Návrhy změn maloobchodních cen upravených podle odstavce 1 písm. a) předkládají cenovým úřadům ústřední orgány nebo národní výbory.

Možnosti navrhovat popřípadě provádět úpravy cen podmínek realizace nesmějí organizace zneužívat jednostranně ke zvýšení cen.

Zpracovatel návrhu velkoobchodní ceny vytvořené podle § 8 až 15, zpracovatel návrhu maloobchodní ceny a orgány a organizace, s nimiž se návrhy cen projednávají, mohou k docílení potřebné cenové relace nového výrobku k cenám výrobků již dodávaných navrhnout zvýšení nebo snížení za účelem

Pomocí cenových relací se přímo tvoří cena nového výrobku, který vzniká jako vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku (tzv. sdružená výroba), nebo kdy při uplatnění rozdílných technologií nebo různých surovin a materiálů vzniká stejný výrobek.

Postup podle odstavce 1 nelze v oblasti velkoobchodních cen uplatnit, jestliže by

V případech, kdy cena nového výrobku by působila negativně na výrobu z důvodu relativně vysoké ceny porovnatelného výrobku, je nutné k dosažení potřebné relace ceny navrhnout změnu ceny porovnatelného výrobku.

Velkoobchodní cena nového výrobního prostředku musí být stanovena tak, aby umožňovala snížení nákladů u odběratelů s výjimkou případů zdůvodněných odpovídajícími mimoekonomickými účinky nového výrobku, jako je zvýšení bezpečnosti práce, odstranění namáhavé práce a zlepšení pracovního a životního prostředí. Způsob propočtu a rozsah jeho povinného uplatnění je stanoven rozhodnutím cenových úřadů. ¹⁰

K propočtu vlivu použití nového výrobního prostředku na náklady odběratele je odběratel povinnen poskytnout na požadavek dodavatele potřebné podklady do 30 dnů, nedohodnou-li organizace delší termín, a vyjádřit se k propočtu předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. K cenovému řízení může odběratel předložit vlastní propočet.

Organizace smí v rozsahu své působnosti stanovit cenu jen ve výši, která odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 1. Nesouhlasí-li odběratel s propočtem dodavatele, předkládá dodavatel cenovému orgánu s návrhem ceny i zápis o projednání rozdílných stanovisek dodavatele a odběratele včetně jejich zdůvodnění.

Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout vyšší zisk než je zisk vyplývající ze způsobů tvorby cen podle § 8 až 15 a odběrateli snížit náklady nebo jinak efektivněji uspokojit potřeby. Cenové znevýhodnění se využívá k ekonomickému znevýhodnění výroby společensky nežádoucích výrobků, k omezení výroby nebo spotřeby některých výrobků, k doprodeji těžko prodejných výrobků, popřípadě ke zvýšení cen jen pro odběratele.

Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění zajišťuje diferenciaci cen výrobků podle jejich technickoekonomické úrovně, jakosti a efektivnosti. Cenového zvýhodnění se dále využívá zejména k podpoře výroby módních novinek, výrobků luxusního provedení, výrobků mimořádné kvality, výrobků nahrazujících dosud výlučný dovoz a výrobků se sníženou energetickou náročností.

Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu se zabezpečováním výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a se zlepšováním vztahu vnitřních cen k cenám zahraničním. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zajištění potřebného rozsahu dodávek dosavadních výrobků, ¹⁴ výrobků standardního provedení, jakosti a technické úrovně.

Dodatkový odvod místo cenového znevýhodnění ¹⁵ provádí výrobní organizace bez zvláštního rozhodnutí cenového orgánu vždy, jde-li o

Dodatkový odvod jako cenové znevýhodnění finálních tuzemských a dovážených výrobků nezajištěných náhradními díly, popřípadě servisními službami, ¹⁷ ukládá cenový úřad a dodatkové odvody místo cenového znevýhodnění v případech neuvedených v odstavci 4 ukládá cenový úřad nebo národní výbor.

Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění podle odstavce 2 se neuplatňuje

Podmínky pro uplatňování cenového zvýhodnění a znevýhodnění, způsob určení jejich výše, doba platnosti a působnost orgánů a organizací je stanovena rozhodnutím cenových úřadů. ¹⁸

k ocenění výkonů organizací vnitřního a zahraničního obchodu a organizací poskytujících obstaravatelské služby občanům, a to jako obchodní přirážky nebo srážky (obchodní rozpětí); dále k ocenění výkonů odbytových, zásobovacích, nákupních a výkupních organizací, a to jako odbytové přirážky nebo srážky (odbytové rozpětí),

k ocenění odchylek od podstatných podmínek výrobku, za nichž byla cena stanovena,

k cenovému zvýhodnění a znevýhodnění s výjimkou maloobchodních cen,

ke zjednodušení způsobu tvorby cen, ke snížení počtu cen a k účelnějšímu uspořádání ceníků.

Obchodní přirážky nebo srážky organizací vnitřního a zahraničního obchodu a odbytové přirážky nebo srážky, které se uplatňují jako absolutní částka nebo procentní sazba k určené základně, se tvoří

V cenové kalkulaci obchodní a odbytové přirážky a srážky

Obchodní srážky organizací vnitřního obchodu jsou složkou maloobchodních cen a člení se zpravidla na část velkoobchodní a maloobchodní úměrně nákladům, obchodnímu riziku a zisku, připadajícím na velkoobchodní a maloobchodní činnost. Základnou procentních sazeb jsou maloobchodní ceny a v případě absolutních částek měrné jednotky výrobků.

Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkou kupních cen. Základnou procentních sazeb je cena franko čs. hranice přepočtená na Kčs. U dovozů a vývozů na zahraniční úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba, snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši zahrnuté v ceně franko čs. hranice. První tuzemské odběratelské organizaci lze fakturovat jen jednu obchodní přirážku.

Jako obchodní přirážky připočítávané k maloobchodním cenám obstarávaných výrobků se uplatňují ceny obstaravatelských služeb pro občany. Cenou výkonu za obstaravatelskou činnost poskytovanou organizacemi jiným organizacím podle smluv o obstarání záležitostí lze stanovit také procentní sazbou z velkoobchodních cen.

Odbytová přirážka odbytové, zásobovací, nákupní, výkupní organizace nebo jiné organizace, které byla taková činnost zvlášť povolena ¹⁹ (dále jen "odbytová organizace"), se přepočítává k velkoobchodním nebo nákupním cenám výrobků, které jsou předmětem jejich výkonů. Uhrazuje náklady spojené s těmito výkony, které nejsou zahrnuty ve velkoobchodních cenách výrobků. Podstatné podmínky výkonů odbytových organizací se musí lišit od podmínek, které je povinen plnit výrobce podle podmínek vymezených při stanovení velkoobchodní ceny výrobku. Pokud jsou náklady na tyto výkony zahrnuty ve velkoobchodních cenách nebo nákupních cenách výrobků, dodávají organizace nově pověřené odbytovou činností za tyto ceny a pro její výkony se stanoví odbytová srážka, která se poskytuje z velkoobchodní (nákupní) ceny.

Odbytové přirážky se stanoví v odlišné výši pro způsoby dodávek vymezené pro účely této vyhlášky jako

Odběrateli výrobku dodávaného odbytovou organizací lze fakturovat jen jednu odbytovou přirážku, a to přirážku dodávající odbytové organizace.

Odbytové organizace mohou se souhlasem cenového úřadu dodávat výrobky za velkoobchodní cenu s připočtením odbytové přirážky, přičemž mohou stanoveným způsobem velkoobchodní ceny průměrovat, popřípadě jinak upravovat.

Při dohodnuté odchylce od podstatných podmínek výrobku, za nichž cena byla stanovena, může být tato cena zvýšena nebo musí být snížena přiměřeně ke zvýšeným nebo sníženým nákladům, které odchylka vyvolává u dodavatele nebo odběratele. Přirážka k ceně nebo srážka z ceny se uplatní zejména, jde-li o odchylku časově přechodnou nebo pro jednotlivé odběratele.

Přirážka nebo srážka za odchylku od podstatných podmínek se tvoří

Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže jde o zkrácení lhůty uvedené v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů. Celkové úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, pokud by znamenaly zvýšení cen, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí cenového úřadu. Návrhy na obecné zavedení přirážky za kratší dodací (objednací) lhůty v jednotlivých oborech lze předkládat cenovému úřadu jen současně s návrhem srážek za další dodací (objednací) lhůty.

Přirážku za delší záruční dobu než je stanovena zvláštními předpisy lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele a pokud nejde o prodloužení záruční doby podle § 5 odst. 3.

Přirážku za menší než minimální expediční nebo objednací množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši, jak je stanoveno v ceníku nebo v cenovém rozhodnutí. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím, že minimálního výrobního množství nemůže být v příslušných objednacích nebo dodacích lhůtách dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů. Návrh na rozšíření přirážek za menší než minimální výrobní množství pro obory (skupiny) výrobků, kde dosud nejsou stanoveny, lze předkládat cenovému úřadu jen současně s návrhem srážek za vyšší než obvyklé výrobní množství.

Srážku za vyšší než obvyklé množství výrobní organizace uplatní, popřípadě stanoví nebo navrhne nižší velkoobchodní cenu v případech podle písmen a) a b),

Jestliže odběratel zajistí na svůj náklad odvoz výrobků ze závodu (skladu) dodavatele, přičemž náklady dopravy jsou zahrnuty v ceně, je dodavatel povinen poskytnout srážku z velkoobchodní ceny (odbytové přirážky), a to i v případě, kdy závod (sklad) dodavatele a odběratele jsou v jednom místě. Výše srážky se určí jako rozdíl mezi velkoobchodní cenou bez nákladů dopravy a velkoobchodní cenou včetně těchto nákladů, a pokud nejsou ceny takto stanoveny, určí se způsobem uvedeným v příslušném ceníku nebo v rozhodnutí cenového úřadu; jestliže nelze použít ani tento způsob, určí se ve výši průměrných dopravních nákladů zahrnutých do cen příslušné skupiny výrobků nebo do odbytové přirážky.

Omezující podmínky pro uplatnění přirážek uvedené v odstavci 3 a 5 se netýkají dodávek pro výzkumné a vývojové organizace a dodávek pro řešení úkolů vědeckotechnického rozvoje u ostatních organizací.

Na základě rozhodnutí cenového úřadu, popřípadě národního výboru může být místo srážky za odchylky od podstatných podmínek uplatněn ve stejné výši dodatkový odvod. ²²

K zabezpečení plynulého odbytu výrobku nebo na základě zdůvodněných požadavků odběratele může dodavatel poskytnout slevu ze stanovené ceny. Podle podmínek jednotlivých případů se sleva týká buď všech, nebo jen některých odběratelů. Slevu nelze poskytnout

Výše slevy musí být vyznačena ve faktuře.

Poskytnutí slevy se z hlediska vlivu cen na ukazatele plánu neposuzuje jako změna ceny, ani nezakládá nárok na zvýšení dotací ze státního rozpočtu k ceně.

Ustanovení odstavce 1 se netýká slev podle jiných předpisů. ²³

Kupní ceny se používají jako běžné kupní ceny nebo v případech stanovených Federálním cenovým úřadem jako dohodnuté kupní ceny. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce. U běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace. ²⁴

Běžná kupní cena zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě, ²⁵ kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a stanovenou obchodní přirážku nebo srážku.

V případě, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit běžnou kupní cenu, stanoví dodavatelská organizace prozatímní kupní cenu podle § 3 odst. 2 písm. a). Prozatímní kupní cena se uplatní ve výši limitu kupní ceny, pokud není stanoven, podle průměru dosahovaných kupních cen v běžném období a nelze-li, v předpokládané výši kupních cen. Organizace mohou též písemně dohodnout používání prozatímní kupní ceny u opakovaných dodávek a období, za které organizace zahraničního obchodu vypořádá rozdíly mezi prozatímní a běžnou kupní cenou. Platnost prozatímní kupní ceny nesmí přesáhnout kalendářní rok nejde-li o dodávku na sklad organizace zahraničního obchodu nebo o splnění dodávky uskladněním. ²⁶

Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulací běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu požadovanou kalkulaci vyváženého výrobku.

Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní i propočtové kalkulaci se používají přepočítací poměry k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě použijí přepočítací poměry platné ku dni plnění mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací.

Přímé obchodní náklady zahraniční se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují s výjimkou případů, kdy se jejich přepočet pro fakturaci provádí stejným způsobem jako přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě, tj. kdy

Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen, nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně určit postup pro případ, kdy limit nebude dodržen.

Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu ²⁷ včetně i bez těchto úroků. Odpočet úroků se provádí bez ohledu na to, zda jsou uvedeny samostatně nebo zahrnuty plně nebo zčásti přímo v zahraniční ceně.

Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se tvoří

Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní, popřípadě obchodní ceny.

Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má plně nebo částečně nahradit tuzemský opakovaně dodávaný výrobek určený pro výrobní spotřebu dováženým výrobkem s vyšší velkoobchodní cenou, je tato organizace povinna před omezením nebo zastavením výroby tuzemských výrobků předložit cenovému úřadu návrh cenového řešení projednaný s hlavními odběrateli. Návrh musí obsahovat vyčíslení vlivu vyšší kupní a velkoobchodní ceny na hlavní odběratele, jejich stanoviska k důsledkům na navazující výrobu a důvody zastavení nebo omezení dodávek tuzemských výrobků. Návrh se předkládá v jednom vyhotovení též nadřízenému ústřednímu orgánu. Nadřízený ústřední orgán předloží cenovému úřadu stanovisko ke způsobu řešení včetně výsledků projednání i s ústředními orgány hlavních odběratelů, který může stanovit velkoobchodní cenu odlišně od ustanovení odstavce 1 písm. c).

Jestliže výrobní organizace nedodrží postup uvedený v odstavci 3, smí při své dodávce dováženého výrobku fakturovat jen cenu odpovídající ceně tuzemského výrobku. Tento postup platí i pro jinou organizaci patřící do téže výrobní hospodářské jednotky jako výrobní organizace.

Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na

Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace, ²⁹ vycházejí z podmínek reprezentující technologie, mechanizace a organizace práce, alespoň však z průměrně dosažitelných podmínek výroby. Uplatnění jiné než reprezentující technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění; zvláštní případy, kdy zvýšené náklady, vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určitého technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny, jsou stanoveny v rozhodnutí Federálního cenového úřadu. ²⁹

Ceny stavebních a montážních prací jsou jednotné pro všechny organizace a dodavatelsko - odběratelské vztahy s výjimkou případů, kdy platí jako ceny nejvýše přípustné. ³⁰

Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na rozdíl od ustanovení odstavce 1 na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce. Při opakování této práce se postupuje podle odstavce 4.

Cena nové práce, u níž se předpokládá její opakované provádění na dalších stavebních objektech nebo provozních souborech nebo v dalších případech, se tvoří způsoby podle § 11 až 14 u porovnatelných prací, podle § 15 u neporovnatelných a podle § 9 u výlučně vyvážených prací. Při sestavení cenové kalkulace se postupuje podle odstavce 1.

K cenám stavebních a montážních prací se stanovených případech ²⁹ a ³¹ připočítávají přirážky za vedlejší, popřípadě doplňkové rozpočtové náklady vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.

Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 3.

Souhrnné ceny se uplatňují pro

Skupinové ceny se uplatňují pro

Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují vedlejší a doplňkové rozpočtové náklady. Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím cenových úřadů. ³³

Za nestandartní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jehož celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí dále podmínka, že jde o dodávku jen pro jeden provozní soubor nebo stavební objekt.

Pro vymezení podstatných podmínek nestandartního výrobku se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem, generálním projektantem nebo vyšším dodavatelem) a dohodnutých s dodavatelem. U nestandartních strojů a zařízení jde zejména o

Velkoobchodní cena se stanoví

Velkoobchodní cena se tvoří

Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.

Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy.

Dopravní sazby stanovené pro zahraniční, silniční a leteckou přepravu, pro městskou hromadnou dopravu a kontejnerový přepravní systém jsou jednotné na celém území ČSSR. Dopravní sazby pro říční dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví především podle podmínek jednotlivých dopravců.

Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné. Přepravné, jízdné a dovozné vypočítané podle dopravních tarifů je cenou platnou pro organizace i občany.

Sazby za služby spojů jsou jednotné na celém území ČSSR a pro všechny uživatele.

Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací.

Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

Nákupní ceny vytvořené podle odstavce 2 se na základě rozhodnutí cenových úřadů uplatňují jako nejvýše přípustné pro výrobky dodávané jejich výrobci nad smlouvu nebo mimo smlouvu, přičemž u rozhodujících výrobků se uplatňují nejnižší ceny.

K podpoře splnění úkolů státního plánu v množství, struktuře, jakosti a časovosti výroby a nákupu s využívá dočasně platných příplatků a prémií.

Rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné zemědělské výroby, pěstitelské nebo chovatelské činnosti občanů a po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, předměty získané občany sběrem, zejména druhotné suroviny a lesní plody, nakupují oprávněné organizace za nákupní ceny stanovené cenovým úřadem nebo národním výborem, pokud je podle zvláštního předpisu ⁶ nenakupují za ceny sjednané dohodou dodavatele s odběratelem.

Při stanovení nákupní ceny se přihlíží k výši velkoobchodní ceny platné pro stejný nebo porovnatelný výrobek vyráběný organizacemi. Pokud organizaci náleží za nákupní činnost odbytová přirážka, stanoví se nákupní cena snížená o tuto odbytovou přirážku. Maloobchodní cena výrobku určeného pro další prodej prostřednictvím organizace se stanoví přímým propojením na základě nákupní ceny, maloobchodní cena pro přímý prodej mezi občany cenovým porovnáním.

Výrobky uvedené v odstavci 1, které lze podle zvláštních předpisů prodávat bez povolení, ³⁴ se občanům prodávají za dohodnuté ceny, /35/ jejichž maximální výši však může stanovit cenový orgán. ³⁶ Maloobchodní ceny pro prodej prostřednictvím organizací a pro výrobky, které občané mohou podle zvláštních předpisů prodávat přímo občanům na základě povolení, ³⁴ stanoví cenový orgán.

Maloobchodní ceny zahrnují tyto složky:

Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří

Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří

Použití způsobu tvorby podle odstavce 3 stanoví Federální cenový úřad zvláštním rozhodnutím. ³⁹ Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud cenový úřad nerozhodne o její změně.

Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 a 3 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřená generální ředitelství nebo organizace jej mohou zahrnout do maloobchodní ceny jen se souhlasem cenového úřadu, národní výbor může bez souhlasu cenového úřadu upravit maloobchodní cenu jen o kladný cenový rozdíl.

Pro tvorbu maloobchodních cen je možné vymezit širší skupinu výrobků než pro tvorbu velkoobchodních cen nebo použít jiného porovnatelného výrobku, jestliže porovnatelný výrobek použitý pro tvorbu velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.

Maloobchodní ceny ve veřejném stravování se tvoří z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených cenovým úřadem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.

Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž cenové úřady rozhodly o jednotnosti cen mohou stanovit cenové úřady

Pro nový opakovaně poskytovaný výkon, u něhož má být uplatněna jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor smí v případě potřeby stanovit v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, a to zpravidla na dobu šesti měsíců. O jejím stanovení informuje cenový úřad. Přechodně platnou cenu nelze uplatnit, jestliže se cena tvoří podle § 11 až 13.

Cena služby nebo opravy se tvoří

Samostatně mohou být k ceně připočítávány některé další náklady, např. cestovné při pracích prováděných mimo sídlo provozovny, pokud nejsou v ceně zahrnuty.

Jednicí, pro níž se cena tvoří, může být

Za podstatnou podmínku u služeb se považuje také odstupňování provozoven podle cenových tříd a provádění oprav a služeb ve zkrácených dodacích lhůtách a v době pracovního klidu. Podmínkou pro uplatňování přirážky za zkrácenou dodací lhůtu je provádění opravy nebo služby ve stanové lhůtě za nezvýšenou cenu. Dodací lhůty stanoví organizace ve své působnosti národní výbor nebo ústřední orgán. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu.

Cenové úřady určí, které ceny oprav a služeb se uplatňují jako nejvýše přípustné. ³⁰ v rámci těchto cen může cenový úřad, národní výbor, popřípadě pověřená organizace podle individuálních nebo sezónních podmínek, stanovit ceny nižší.

Jestliže nelze při převzetí výrobků do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem. ⁴⁰

Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo jinou výši stanovenou cenovým orgánem, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle zvláštního předpisu. ⁴¹

Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do cenové kalkulace se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Za nestandartní se považují generální opravy nestandartních výrobků, generální opravy havarovaných výrobků a výrobků prohlášených za mrtvý typ a generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy; cena pro opakovaně prováděné generální opravy však musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace.

Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet

Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě 8), dále výrobky oboru 440, 441, 442, 455 a 532, popřípadě výrobky dalších oborů, které cenový úřad v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky určení výrobku pro náhradní spotřebu (dále jen "náhradní díl").

U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanovený závazný způsob, z cenové kalkulace, v níž se přímé náklady uvádějí ve výši podle operativní kalkulace dílu a nepřímé náklady se kalkulují sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci; stejným způsobem se kalkuluje zisk do cen dílů pro výrobní spotřebu. U náhradního dílu se kalkuluje zisk sazbou ve výši

Nižší sazbu zisku, než uvedenou v odstavci 3 písm. a) až c), může stanovit generální ředitelství buď pro dodávky v rámci výrobní (obchodní) hospodářské jednotky nebo na celkové dodávky. Stejný postup může po projednání s cenovým úřadem uplatnit ústřední odvětvový orgán buď na dodávky uvnitř resortu nebo na celkové dodávky.

Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.

Organizace, která nepatří do výrobní (obchodní) hospodářské jednotky, v níž se vyráběl nebo vyrábí finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může při zahájení výroby náhradního dílu stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena.

Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 34 odst. 2 písm. b) a u náhradních dílů z dovozu podle § 34 odst. 3 písm. b). Takto vytvořenou cenu mohou obchodní organizace nebo svazy spotřebních družstev v nezbytných případech upravit na výši odpovídající cenovým relacím bez souhlasu cenového úřadu.

Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl, vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl se jako dodatkový odvod ²² odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí cenového úřadu.

Pro výkony vědy a technického rozvoje (dále jen "vědeckotechnické práce"), s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, prováděné socialistickými organizacemi, se stanoví předběžné ceny. Předběžná cena se projednává s odběratelem (zadavatelem, realizátorem) a stanoví se současně s rozhodnutím o zařazení úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky nebo s příkazem nadřízeného orgánu a v ostatních případech současně s uzavřením smlouvy. Při stanovení předběžné ceny je nutno dohodnout postup jejího zpřesňovaní.

Předběžnou cenu tvoří dodavatel (řešitel) individuální kalkulací sestavenou

Předběžná cena se nepoužije u vědeckotechnické práce s cenou do 250 tisíc Kčs, jestliže cenu lze stanovit s dostatečnou přesností a jestliže odběratel s tím souhlasí.

Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již provedené části vědeckotechnické práce způsobem uvedeným v odstavci 8 a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část této práce, a to před začátkem ucelené etapy nebo k začátku roku u dlouhodobějších úkolů. Poslední zpřesněná cena je cenou, která se použije pro fakturaci. Zpřesnění ceny je nutno projednat stejným způsobem jako předběžnou cenu.

Do cen vědeckotechnických prací lze na základě dohody dodavatele s odběratelem zahrnout ekonomické přínosy, které v důsledku řešení úkolu vzniknou u odběratele. Ekonomickými přínosy se rozumí přírůstek zisku dosažený zejména snížením materiálových a mzdových nákladů v důsledku realizace vyřešeného úkolu propočtený na období 12 měsíců objemu výroby nového výrobku nebo uplatnění nové technologie v cílovém roce a přínosy vzniklé zkrácením plánované doby řešení, pokud je odběratel požaduje. Přínosy se vyjadřují formou přirážky k ceně, která může činit maximálně 20 % ceny, a to i v případě souběhu obou přirážek.

Ekonomické přínosy lze zahrnout

Jestliže se ekonomické přínosy u odběratele zahrnou do předběžné ceny nebo při jejím zpřesnění, je nutno po dokončení vědeckotechnické práce upravit cenu podle skutečně dosažených výsledků řešení potvrzených odběratelem. Generální ředitelství může rozhodnout, že přirážky se neuplatňují v případech, kdy dodavatelem i odběratelem jsou organizace, které řídí.

Je-li poslední zpřesněná cena vyšší než 1 mil. Kčs, je dodavatel povinen do 2 měsíců po ukončení vědeckotechnické práce ověřit výši ceny. V případě, že byly stanoveny ceny na dílčí práce, posuzuje se povinnost ověření podle celkové výše ceny vědeckotechnické práce. Ověřování nepodléhají přirážky podle odstavce 5 a 6. Výše ceny se ověřuje

Je-li ověřená cena nižší o více než 5 % zpřesněné ceny, snižuje se zpřesněná cena o částku přesahující 5 % a rozdíl se vrací odběrateli; u prací financovaných ze státního rozpočtu zcela nebo podílem, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu celá nebo její odpovídající podíl. Je-li ověřená cena vyšší, poslední zpřesněná cena se nemění.

Neodpovídají-li skutečně dosažené výsledky prací zaviněním dodavatele předpokladům plánu nebo hospodářské smlouvě a projeví-li se snížením zisku u realizátora nebo prodloužením doby řešení, stanoví orgán nebo organizace, která cenu stanovila, srážku z ceny podle zdůvodněného návrhu odběratele. Srážka se stanoví úměrně stupni použitelnosti výsledků vědeckotechnické práce pro odběratele, u hospodářských organizací však nejméně 15 % ze zpřesněné ceny, popřípadě z ceny snížené podle odstavce 9. Podmínky pro uplatnění srážky nebo přirážky podle odstavce 5 se uvedou v hospodářské smlouvě nebo příkazu orgánu nadřízeného dodavateli.

Stejným způsobem s výjimkou odstavců 5, 6, 7 a 10 se tvoří a stanoví ceny za řešení úkolů plánu standardizace.

Velkoobchodní cena spotřebních výrobků vyráběného organizací řízenou ústředním odvětvovým orgánem v provozech určených pro výrobu výrobních prostředků za účelem obohacení vnitřního trhu nebo ke krytí nedostatkových výrobků ⁴³ se tvoří pomocí individuální kalkulace a v případech, kdy by tento postup vedl k vysoké maloobchodní ceně, za niž by nebylo možno výrobek prodat, tvoří se podle § 10 odvozením z maloobchodní ceny.

V cenové kalkulaci těchto výrobků se

Maloobchodní cena výrobku, u něhož se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří způsobem uvedeným v § 34 odst. 2 písm. b) nebo e). Odbytová organizace, která pro svůj výhradní prodej tvoří maloobchodní cenu přímým propojením, může v těchto případech zahrnout do maloobchodní ceny záporný cenový rozdíl, který finančně vypořádá se svým hospodářským výsledkem.

Pro výrobek, který na základě zvláštních rozhodnutí nadřízených ústředních orgánů ke zlepšení služeb pro obyvatelstvo, ⁴⁴ může výrobní organizace nebo odbytová organizace dodat přímo občanům, platí stanovená maloobchodní cena.

Maloobchodní cenu, pokud není dosud stanovena a jde o výrobek se sazbovou daní z obratu, vytvoří organizace přímým propojením podle § 34 odst. 2 písm. b) z platné velkoobchodní ceny. Cena výkonu se tvoří způsobem podle § 16 platným pro ostatní výrobní činnost. Sazebníkem daně z obratu je určeno, v kterých případech a v jaké výši se do ceny výkonu zahrnuje daň z obratu.

Pokud zvláštní předpisy připouštějí,aby odběratel (například vlastní zaměstnanec ve svém volném čase ) provedl sám určitý výkon nebo provedl některé práce spojené s výrobou výrobku nebo dodal svůj materiál na výrobek,zahrnují se do ceny jen náklady vzniklé organizaci a zisk podle příslušné sazby, popřípadě daň z obratu.

Organizace může měnit ceny výkonů a výrobků, které sama stanovila, a to postupem platným pro ostatní výrobní činnost.O změnách cen opakovaně dodávaných výkonů a výrobků informuje organizace krajský národní výbor, který může navrhnout cenovému úřadu jinou cenu.

Cenu za příležitostné a ojedinělé zapůjčení movitého základního prostředku ⁴⁵ organizaci nebo občanu, pokud není pro některé organizace nebo pro některý základní prostředek stanovena cenovým orgánem, ⁴⁶ stanoví organizace nebo občan, který jej půjčuje, na základě

Cena podle odstavce 1 nesmí být vyšší než cena stanovená pro organizace, pro které je tato činnost hlavní (půjčovny).

Ceny za dočasné užívání nemovitostí a za půjčení věcí mezi občany se tvoří podle zvláštních předpisů. ⁴⁸

Příležitostným prodejem se rozumí ojedinělý prodej plnohodnotného výrobku, který organizace původně nakoupila pro svou potřebu a v souladu se zvláštními předpisy nebo rozhodnutími jej dále prodává jako

Výrobky podle odstavce 1 písm.a )a b) se dodávají za platné ceny. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

K maloobchodní ceně a k velkoobchodní ceně s daní z obratu výrobků uvedených v odstavci 1 a k velkoobchodní ceně výrobků uvedených v odstavci 1 písm. c) nesmějí být připočítány žádné náklady nebo přirážky.

U výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá pro ocenění těchto výrobků v účetnictví.

Dodá-li výrobce na písemný požadavek odběratele výrobek jiné organizace, který není povinen podle technických podmínek svého výrobku zvlášť dodávat, smí připočítat k ceně tohoto nakoupeného výrobku 3 % přirážku z jeho velkoobchodní ceny.

Odběratel nesmí zvýšení nákladů podle tohoto paragrafu zahrnout do cenové kalkulace svých výrobků.

Úspory přímého materiálu nebo efektivní záměny jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 5 odst. 2, k nimž došlo po stanovení ceny výrobku vytvořené pomocí cenových normativů, kombinovaných stavebnicovým způsobem, kalkulačním porovnáním nebo pomocí ověřené individuální cenové kalkulace, se řeší způsobem stanoveným cenovým úřadem nebo národním výborem. Není-li takový způsob pro příslušný obor (skupinu) stanoven, dodavatel;

Dosavadní cenu lze ponechat, jestliže úspory nebo záměny přímého materiálu nezhorší jiné podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Jejich dodržení se prokazuje souhlasem hlavních odběratelů a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným potvrzením státní nebo resortní zkušebny, a není-li pro obor zřízena, jiné odborně příslušné organizace o tom, že úspora nebo záměna nezhoršuje jinou podstatnou podmínku výrobku. Orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku potvrdí platnost dosavadní ceny rozhodnutím vydaným podle § 54 odst. 3. O těchto výrobcích vede výrobce evidenci zahrnující označení výrobku, rok zahájení dodávek a vliv úspory nebo záměny na náklady na výrobek (v absolutní částce a za celoroční objem dodávek.) Nejdéle do tří let od potvrzení platnosti dosavadní ceny je nutno tuto cenu úměrně snížit, přičemž toto snížení se z hlediska důsledků na ukazatele plánu posuzuje jako plánovaná změna ceny.

V případech podle odstavce 2, kdy dodavatel nepředloží písemné potvrzení, sníží se velkoobchodní cena, popřípadě poskytne se srážka z ceny ve výši 50% přepočtené částky úspory, jestliže se odběratelská organizace na realizaci úspory nebo záměny svým návrhem podílela a ve výši 30% v ostatních případech. V těchto případech se neuplatní srážka podle § 24 odst. 1.

Plné promítnutí vlivu úspory nebo efektivní záměny přímého materiálu do ceny se uplatní jestliže k nim dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu nebo jestliže jimi dochází ke zhoršení některé z ostatních podstatných podmínek výrobku.

Dodatkové odvody využívají cenové orgány místo snížení cen zejména v případech, kdy je odůvodněné odvést do státního rozpočtu celou úsporu, protože k ní dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu, nebo kdy jde o změnu časově přechodnou nebo týkající se jen některých odběratelů nebo kdy cenové řešení by bylo neúměrně administrativně náročné.

Cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3.

Úspory a efektivní záměny přímého materiálu dosahované při zavádění nových výrobků se řeší postupem vyplývajícím z použitého způsobu tvorby cen.

Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti pro fakturaci cen stanoví v dosavadní i nové úrovni, bude-li výrobek dodáván v této době i po ní. Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí cenových úřadů o způsobu provedení změny cen.

Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví cenový úřad. Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku,

Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení cenovým úřadem. Přepočtenou velkoobchodní cenu stanoví organizace zápisem do evidence podle § 54 odst. 6. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň,

Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.

Nestanoví-li cenové úřady pro jednotlivé druhy cen výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.

Ustanovení této části, kromě § 54 odst. 6 nebo 7 a § 56 neplatí pro prozatímní ceny, předběžné ceny (nejde-li o ceny podle § 38), velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků, běžné kupní ceny a velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti, dodávaných uvnitř výrobních (obchodních) hospodářských jednotek.

Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny vypracovaný a doložený způsobem uvedeným v dalších ustanoveních. Vzor cenového návrhu a rozsah jeho použití stanoví cenové úřady zvláštním rozhodnutím.

Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti návrhů cen a limitů, za projednání těchto návrhů s odběrateli a za stanovení cen.

Návrh na stanovení velkoobchodní ceny výrobku musí obsahovat

Náležitosti uvedené v odstavci 1 jsou závazné pro vypracování návrhu velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku. Pro návrh cen souboru výrobků projednávaných současně lze po dohodě s odběratelem a cenovým orgánem zjednodušit a vhodně upravit náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až ch). Pro návrhy cen opakovaně dodávaných výkonů jsou závazné náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), i), j) a údaje o procentní sazbě i absolutní částce daně z obratu, pokud se podle platného sazebníku u výkonu uplatňuje. V návrhu ceny výkonu určeného výhradně pro občany se neuvádí stanovisko odběratele.

Pokud se odlišnost nového výrobku vyjadřuje pouze dodatkem k podstatným podmínkám, lze v návrhu ceny nového výrobku u náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. b), d), e), f) a g) použít odkazu na rozhodnutí o ceně porovnatelného výrobku nebo na jeho cenový návrh.

Návrh velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného výrobku, vytvořené některým ze způsobů podle § 11 odst. 2 písm. a) § 12 nebo § 13 odst. 2 písm.a) a stanovené pověřenou organizací, obsahuje pouze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, resp. jen navrhovanou výši velkoobchodní ceny, jestliže se pro její výpočet používá výpočetní techniky a výsledná sestava neumožňuje ověření správnosti výpočtu; navrhuje-li dodavatel uplatnění podmínek realizace, obsahuje návrh též náležitosti uvedené v písmenech f), ch), a j).

Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku nebo výkonu obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e), j), popřípadě další náležitosti podle písmen g), h), i), pokud přicházejí v úvahu.

Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, jehož dodávku uskutečňuje dodavatel podle požadavku odběratelské organizace ihned nebo nejdéle do 3 měsíců, tvoří příloha k faktuře, obsahující rozpis spotřeby materiálu a mezd a další položky cenové kalkulace, popřípadě další náležitosti dohodnuté s odběratelem. Stejný postup platí pro ceny služeb a oprav, jestliže je lze vytvořit stavebnicovým způsobem podle § 13 odst. 2 písm. a).

Návrh předběžné velkoobchodní ceny vědeckotechnické práce, uváděný v plánu rozvoje vědy a techniky nebo v jiném odpovídajícím plánu, obsahuje číslo a název úkolu nebo jeho části, zdůvodnění výše ceny podle použitého způsobu tvorby, stanovisko odběratele ( zadavatele,realizátora výsledku řešení), termíny zpřesnění ceny a popřípadě rozbor předpokládaných ekonomických a jiných účinků podle § 38, pokud se navrhuje jejich vyjádření v ceně. Obdobné náležitosti obsahuje i návrh zpřesněné ceny nebo ceny podle § 38 odst. 3.

Návrh maloobchodní ceny tuzemského výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje

Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předpokládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a), b), popřípadě h) a ch).

Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 27 odst. 1 písm. a) obsahuje náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a) až e) doplněné operativní (propočtovou) kalkulací kupní ceny vyjadřují průměrné náklady dovozu a tuzemským přepravným vyplývajícím z rozdílu dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, dále se uvádí údaj o množství dovozu, popřípadě další náležitosti, které stanoví cenový úřad. Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, vytvořené podle § 27 odst. 1 písm. b) se dále zdůvodňuje údaji, které prokazují dodržení stanoveného způsobu sjednocení cen dovážených výrobků s tuzemskými.

Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 34 odst. 3 obsahuje náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a), b), ch) a i). Dále obsahuje kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného dováženého výrobku nebo kalkulaci maloobchodní ceny tuzemského porovnatelného výrobku, pokud se s ním porovnává, a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, pokud maloobchodní cenu sám nestanoví. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobku z dovozu je předběžná kalkulace kupní ceny v členění podle odborového kalkulačního vzorce zpracovaná organizací zahraničního obchodu.

Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny tuzemského výrobku vypracovává výrobce nového výrobku a v případech uvedených v § 53 odst. 2 ústřední orgán, pokud cenový nebo ústřední orgán nepověří jinou organizaci. Návrh maloobchodní ceny pro svůj výhradní prodej vypracovávají organizace uvedené v § 72 odst. 9.

Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, pokud není odvozována z kupní ceny, ale tvoří se podle § 27 odst. 1 písm. a), vypracovává organizace zahraničního obchodu a návrh ceny podle § 27 odst. 1 písm. b) určený tuzemský odběratel.

Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku vypracovává na základě podkladů organizace zahraničního obchodu generální ředitelství obchodní organizace, popřípadě organizace řízená přímo ústředním orgánem nebo národním výborem, která bude výrobek za maloobchodní cenu prodávat.

Veškeré podklady potřebné pro tvorbu cen podle této vyhlášky jsou organizace povinny bezplatně poskytnout zpracovatelům cenových návrhů nebo cenovým úřadům, popřípadě zapůjčit využitelná média, na nichž jsou příslušné údaje zapsány, nebo poskytnout údaje pomocí dálkového přenosu dat, jestliže se pro tvorbu využívá výpočetní techniky.

Zpracovatel nebo předkladatel návrhu velkoobchodní ceny, uvedený v § 53 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednávání návrhu s odběratelem, je-li odběratelů vice, s hlavními odběrateli reprezentující jednotlivé směry užití nového výrobku. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh nejméně se třemi hlavními konečnými odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé jak z České socialistické republiky, tak ze Slovenské socialistické republiky. S občany jako odběrateli se návrhy na stanovení maloobchodní ceny neprojednávají s výjimkou cen nestandartních výrobků nebo případů stanovených cenovým úřadem.

Za hlavní odběratele se považují

Jsou-li hlavními odběrateli ústřední orgány uvedené v odstavci 2 písm. d) až h), nezasílá se již cenový návrh jim podřízeným odběratelským organizacím.

Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně, předpokládají-li se od počátku dodávky za tyto ceny .Je-li výrobní organizace oprávněná stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá návrhy obou cen orgánu nebo organizací, která má působnost stanovit maloobchodní cenu.U tuzemských i dovážených výrobků, které budou podle § 2 odst. 2 písm. d) dodávány i za obchodní ceny, musí být v rámci cenového řízení projednána i obchodní cena.

Odběratelé uvedení v odstavci 2 jsou povinni zaslat svá odůvodněná stanoviska k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu.Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. Jestliže odběratel nesdělí své stanovisko do uvedené lhůty, platí, že s návrhem souhlasí. Nesouhlasí-li odběratel s návrhem ceny, je dodavatel povinnen projednat jeho námitky do 15 dnů od jejich doručení. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými pracovníky, jestliže cenu stanoví cenový orgán. Má-li působnost stanovit cenu dodavatel, řeší se případ jako cenový spor podle § 55.

Návrh ceny výrobku dodávaného pro stavby projedná dodavatel s investorem a s generálním projektantem. Je-li prvním odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel projedná jím odsouhlasené ceny s investorem a generálním projektantem spolu s ostatními cenovými podklady vyšší dodávky. K tomu účelu jim předkládá i návrhy cen svých poddodavatelů. Nesouhlasí-li investor a generální projektant s cenami poddodavatele, postupuje se podle § 55.

Při tvorbě ceny nestandardního výrobku dodávaného pro stavby, pro který byl stanoven limit velkoobchodní ceny, zpracuje dodavatel návrh ceny způsobem uvedeným v § 30 odst. 4. Jestliže rozdíl mezi návrhem ceny a stanoveným cenovým limitem nečiní více než +-3 %, stanoví dodavatel velkoobchodní cenu ve výši limitu podle § 54 odst. 5 bez cenového řízení.

Požádá-li o to zpracovatel návrhu ceny, je povinen také dodavatel objemově významné poddodávky zpracovat a projednat její cenu v požadovaných lhůtách.

Jde-li o návrh velkoobchodní ceny uvedený v § 47 odst. 4, zasílá odběratel stanovisko jen jestliže požaduje úpravu ceny podle podmínek realizace, nebo jestliže namítá nesprávný výpočet ceny. V ostatních případech nezasílá stanovisko a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty podle odstavce 5.

K navrhované ceně vytvořené způsobem podle § 11 odst. 2 písm. b), § 14 a 15 se odběratel může vyjádřit i z jiných hledisek, než je návrh zpracován, zejména z hlediska vlivu navrhované ceny na náklady odběratele.

Za projednání a souhlas s návrhem ceny se považuje její zaplacení, jde-li o

Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny generální ředitelství dodavatelské organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým úřadem po dohodě s jejím nadřízeným orgánem. Návrh nákupní ceny jiného výrobku než zemědělského a návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku předkládá odběratelská organizace.

Ústřední orgány předkládají návrhy cen za podřízené organizace uvedené v odstavci 1

Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho projednání podle odstavce 6, popřípadě doplnění podle odstavce 7, mohla být cena stanovena ve lhůtách podle § 54 odst. 1 před fakturací prvé dodávky, u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 54 odst. 2.

Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární zástupce organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním zástupcem (dále jen "oprávněný pracovník").

Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu

Orgány uvedené v odstavci 5 sdělí do 15 dnů od doručení návrhu svá zdůvodněná stanoviska cenovému orgánu. Nesdělí-li své stanovisko do této lhůty, platí, že s návrhem souhlasí.

Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

Občané předkládají pro své výrobky podklady k zpracování návrhu nákupní ceny podle § 33 odst. 2 odběratelské organizaci a cenovému úřadu nebo národnímu výboru pro zpracování návrhu maloobchodní ceny podle § 33 odst. 3. Náležitosti podkladů pro návrhy nákupních cen dohodnou s odběratelskou organizací, náležitosti podkladů pro návrhy maloobchodních cen určí cenový orgán.

Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji nejdéle do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu nebo kdy dojde k cenovému sporu podle § 55. Organizace pověřené stanovit cenu stanoví ji do 10 dnů po dosažení dohody s odběrateli.

Ceny výrobků dodávaných pro stavby se stanoví tak, aby mohly být použity při zpracování odbytového rozpočtu. V případech, kdy je možno použít v odbytovém rozpočtu předběžné ceny nebo cenové limity, stanoví se cena před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, není-li vystavován, před fakturací.

Výměr, kterým se stanoví cena, obsahuje

Výměrem se stanoví velkoobchodní ceny opakovaně dodávaných výrobků, velkoobchodní ceny dovážených výrobků stanovených podle § 27 odst. 1 písm. a) a b), nákupní ceny, maloobchodní ceny a kalkulační sazby používané pro tvorbu cen. Výměr se vydává i na zařazení nového výrobku do cenové skupiny a na ponechání ceny podle § 6 odst. 3 písm. b).

Organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést evidenci cenových výměrů, které vydaly a evidenci jimi stanovených cen, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro evidenci stanovených cen jsou závazné údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e), g) a i) s tím, že tato cena se považuje za stanovenou dnem zápisu do evidence.

Zápisem do evidence se stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, běžné kupní ceny, velkoobchodní ceny stanovené podle § 27 odst. 1 písm. c), velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků, základní velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výrobků luxusního provedení a výrobků mimořádné kvality, velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výkonů a výrobků dodávaných výrobními organizacemi přímo občanům podle § 40, prozatímní velkoobchodní ceny stanovované organizacemi podle § 3 odst. 2, předběžné ceny, velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti podle § 16.

Uvedením ve faktuře spolu s označením příslušného druhu ceny a uvedením procentních sazeb daně z obratu stanoví dodavatel velkoobchodní cenu s daní z obratu nebo obchodní cenu. Po předchozí dohodě s dodavatelem může obchodní ceny stanovit obchodní organizace.

K projednání a stanovení ceny nového výrobku se nevyžaduje, aby bylo dokončeno technické nebo odbytové řízení pro tento výrobek nebo aby byly splněny další podmínky nutné pro jeho uvedení do oběhu, jako jsou například zkoušky podle předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Stanovení ceny není souhlasem k uvedení výrobku do oběhu, ale jen jednou z nutných podmínek k jeho prodeji. Jestliže dojde po stanovení ceny a po dokončení technického nebo odbytového řízení ke změně některé z podstatných podmínek výrobku, zpracovatel návrhu ceny formou dodatku projedná a stanoví novou cenu, popřípadě nahradí dosud uplatňovanou prozatímní cenu.

Změní-li se pro výrobek kód jednotné klasifikace, zůstává vydané rozhodnutí (výměr) o ceně v platnosti. Výrobce je však povinen informovat o této změně orgán nebo organizaci, která cenu stanovila, cenového gestora a hlavní odběratele, kterým výměr zaslala. Tento postup neplatí v případě, kdy v důsledku nesprávného zařazení nového výrobku zpracovatelem návrhu ceny byla stanovena cena v nesprávné výši. V tomto případě platí postup pro změny nesprávných cen.

Cenový spor vzniká v případě, kdy působnost stanovit cenu nového výrobku má orgán nebo dodávající organizace z pověření cenového úřadu a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny mezi dodavatelem a některým hlavním odběratelem, ani mezi jejich nadřízenými ústředními orgány.

Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo ústřední orgán dodavatelské organizace pověřené stanovením ceny do 30 dnů po skončení neúspěšného jednání cenovému úřadu k rozhodnutí. Předkládá-li cenový spor pověřená organizace, musí současně předložit cenovému úřadu stanoviska nadřízených orgánů dodavatele i odběratele.

Mimořádné náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny znalcům) uhradí generální ředitelství dodavatelské a odběratelské organizace v poměru, který určí cenový úřad na základě výsledku sporu.

Ceny se při jejich tvorbě zaokrouhlují takto:

Jednotka Jednotka

Při ceně za zaokrouhlení pro zaokrouhlení pro

měrnou jednotku maloobchodní ceny ostatní druhy cen

do Kčs 0,10 - na haléře

do Kčs 1,- na pětihaléře na pětihaléře

do Kčs 5,- na desetihaléře na pětihaléře

do Kčs 20,- na padesátihaléře na desetihaléře

do Kčs 100,- na koruny na padesátihaléře

do Kčs 500,- na pětikoruny na koruny

do Kčs 1 000,- na desetikoruny na pětikoruny

do Kčs 10 000,- na desetikoruny na desetikoruny

nad Kčs 10 000,- na desetikoruny na stokoruny

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % včetně směrem nahoru.

Přirážky a srážky uvedené v § 22 písm. b) až d) uplatňované v oblasti velkoobchodních nebo nákupních cen a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. Po jejich připočtení (odečtení) k velkoobchodní nebo nákupní ceně se výsledná cena již nezaokrouhluje.

Při tvorbě obchodní ceny tuzemského výrobku se vychází ze zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Při tvorbě jeho maloobchodní ceny se vychází ze zaokrouhlené obchodní ceny, popřípadě zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Ostatní složky maloobchodní ceny tuzemského i dováženého výrobku (daň z obratu, obchodní srážka, cenový rozdíl) ani přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek v oblasti maloobchodních cen stanovené procentní sazbou se však samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až výsledná maloobchodní cena.

Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhluje též velkoobchodní cena s daní z obratu a ceny podle § 2 odst. 3.

Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro případy, kdy při dodávkách za velkoobchodní cenu s daní z obratu nebo velkoobchodní cenu s odbytovou přirážkou nebo s přirážkou (srážkou) za odchylky od podstatných podmínek se ve faktuře uvádí daň z obratu nebo přirážka souhrnnou částkou na celkové dodávané množství. Dále se nevztahuje na případy, kdy na základě stanovené ceny pro určitou měrnou jednotku se účtuje její podíl nebo násobek.

Pokud se ceny a jejich složky nezaokrouhlují podle odstavce 1 a jiný způsob není rozhodnutím cenového úřadu nebo v platném ceníku stanoven, zaokrouhlují se ceny na dvě desetinná místa a maloobchodní ceny na pětihaléře. Orgány a organizace jsou povinny při nejbližší změně cen výrobků, pro něž platí výjimka, použít způsob zaokrouhlování podle odstavce 1.

Řízení cen využívá zejména

Organizace a orgány zpracovávají za uplynulý kalendářní rok rozbory vývoje a působení cen v rámci rozborů hospodaření a podle potřeby další rozbory působení významných cenových opatření. Jejich věcné zaměření stanoví Federální cenový úřad spolu s cenovými úřady republik a v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

Cenovou dokumentaci v organizaci tvoří zejména

Orgány a organizace jsou povinny uchovávat cenovou dokumentaci nejméně 3 roky po skončení platnosti ceny u podkladů podle odstavce 3 písm.

až c) a po skončení platnosti dokumentace podle odstavce 3 písm. d) a e), dokumentaci týkající se ceny jednotlivého výrobku nejméně 3 roky po skončení jeho výroby.

O cenách výrobků určených pro obyvatelstvo musí být ve všech provozovnách obchodu, služeb, dopravy aj., zajištěna každému přístupná, přesná a úplná informace (ceník, tarif, výměr, popřípadě doklad o ceně).

Základním nástrojem řízení cenové kontroly jsou plány cenových kontrol, sestavené cenovými úřady republik, které zahrnují rozhodující úkoly, ⁵⁴ kontrolní úkoly cenových úřadů, ústředních orgánů státních, družstevních a společenských organizací, národních výborů a státních inspekcí. ⁵⁵

Stanovené rozhodující úkoly v cenové kontrole jsou ústřední orgány povinny zahrnout do svých plánů cenových kontrol, které předloží cenovému úřadu v jím určeném termínu. Tyto úkoly lze změnit jen se souhlasem cenového úřadu.

Orgány uvedené v odstavci 1 předkládají zprávy o výsledcích cenových kontrol za uplynulý rok do 31. ledna roku následujícího, a to federální orgány Federálnímu cenovému úřadu, ostatní orgány cenovým úřadům republik, podle požadavků těchto úřadů.

Nesprávnou je cena, jejíž výše byla stanovena v rozporu s předpisy nebo s rozhodnutími cenových orgánů pro tvorbu a změny cen.

Nesprávná vyšší cena se mění zejména na základě zjištění cenové kontroly nebo podle rozhodnutí cenového orgánu. Odběratelské orgány a organizace mají povinnost upozornit cenový orgán na nesprávnou vyšší cenu, která byla vůči nim uplatněna.

Nesprávnou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, neprodleně po zjištění správné ceny. Organizace, která nemá působnost stanovit správnou cenu, může do doby stanovení správné ceny použít prozatímní velkoobchodní cenu. Změna platí pro všechny výrobky dodané za nesprávnou cenu, maximálně však 3 roky zpětně před prvním dnem v měsíci, v němž byla nesprávná cena zjištěna.

Nesprávnou nižší cenu může změnit jen cenový úřad nebo národní výbor, který zároveň určí platnost této změny. U smluvních dodávek platí změna pro dodávky podle smluv uzavřených od počátku platnosti změny.

Důvodem pro změnu nesprávné nižší ceny není prokazatelná početní chyba v návrhu ceny, která nepřesahuje 5 % stanovené ceny. Za nesprávnou nižší cenu se nepovažuje zejména cena výrobku, jehož skutečné náklady jsou vyšší než náklady uvedené v cenové kalkulaci nebo u něhož je vykazována nízká rentabilita, popřípadě ztráta v ceně.

Generální ředitelství a organizace jsou povinny v případech porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě a v jejich rámci

Nezabezpečí-li kontrolovaná organizace opatření k nápravě, je povinna je zabezpečit nadřízená organizace nebo orgán. Nesplní-li organizace povinnost změnit nesprávnou cenu, může o její změně rozhodnout cenový úřad.

Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti ⁵⁸ zejména

Federální cenový úřad metodicky řídí federální orgány a organizace, které tvoří a stanovují ceny podle zvláštních předpisů, a zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cen.

Federální cenový úřad koordinuje

Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti jiných orgánů a organizací.

Federální cenový úřad v dohodě s cenovými úřady republik

Cenové úřady republik v rozsahu své působnosti v tvorbě a kontrole cen ⁵⁹ na území své republiky zejména

Cenové úřady republik pro oblast cenové působnosti národních výborů

Cenové úřady republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací.

Cenové úřady republik koordinují, metodicky řídí a provádějí cenovou kontrolu na území republiky ve všech orgánech a organizacích, u občanů poskytujících drobné výrobky a služby s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění, kromě cenové kontroly v ústředních orgánech, v hospodářských organizacích podle zvláštního statutu a v rozpočtových organizacích a útvarech podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany a federálnímu ministerstvu vnitra.

Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí cenové úřady republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

Federální ministerstvo zahraničního obchodu podle zvláštního předpisu ⁶²

Federální ministerstvo zahraničního obchodu předkládá Federálnímu cenovému úřadu

Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací, vůči nimž plní úkoly ústředního orgánu státní správy.

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky ve spolupráci s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy na stanovení a změny cen projektových prací a inženýrské činnosti. V této oblasti zabezpečuje vydávání ceníků a provádění rozborů vývoje a působení cen.

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj pro organizace řízené federálními ústředními orgány a Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj pro organizace řízené ústředními orgány republik stanoví předběžné a zpřesněné ceny vědeckotechnických prací spojených s řešením úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky; u úkolů ze státních cílových programů a státních vědeckotechnických programů řešených v působnosti ústředních orgánů republik činí tak Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj předkládá na požádání Federálního cenového úřadu stanoviska k návrhům cen rozhodujících výrobků pro stavby.

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vykonávají působnost odvětvových ministerstev podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací jimi řízených.

způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví ⁶³ a ceny za tyto výkony pro státní zkušebny, které jsou mu přímo podřízeny,

způsob tvorby cen metrologických výkonů a ceny za výkony orgánů státní metrologie.

Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných podřízenými hospodářskými organizacemi podle zvláštního statutu a jemu podřízenými útvary a zařízeními a dodávaných československým ozbrojeným silám, s výjimkou výrobků, jejichž ceny stanoví Státní plánovací komise podle § 62 a stavebních a montážních prací.

Federální ministerstvo národní obrany může působnost podle odstavce 1 přenést na podřízené organizace.

Federální ministerstvo národní obrany vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen u podřízených organizací. U hospodářských organizací podle zvláštního statutu a u podřízených útvarů a zařízení má výhradní právo kontroly cen, pokud nejde o kontrolu cen prováděnou Státní plánovací komisí podle § 62.

Federální ministerstvo vnitra má působnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 pro podřízené organizace, útvary a zařízení.

Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za poskytnutí hmotných rezerv k dočasnému použití.

Správa federálních hmotných rezerv vykonává působnost odvětvového ministerstva podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen prací a služeb v podřízených organizacích.

Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen "ministerstva") předkládají cenovému úřadu, popřípadě jiným orgánům, na které je přenesena cenová působnost, návrhy

Ministerstva stanoví

Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu.

Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví velkoobchodní ceny oprav traktorů, zemědělských strojů a zařízení, opakovaně prováděných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby s výjimkou generálních oprav traktorů a mechanizačních prostředků, prováděných strojními a traktorovými stanicemi a opravnami zemědělských strojů a s výjimkou oprav, jejichž ceny se stanoví podle § 70 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a podle § 72 odst. 3 písm. a) č. 4.

Ministerstva obchodu republik a příslušné odvětvové ústřední orgány zabezpečují u spotřebních výrobků žádoucí skladbu sortimentu v jednotlivých cenových polohách, zejména přiměřený podíl výrobků nízkých cenových poloh. Ministerstva obchodu republik stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak, a vydávají v dohodě s cenovými úřady směrnice pro doprodeje v oblasti maloobchodních cen.

Ministerstva, jejichž podřízené organizace provádějí doprodeje, schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů, včetně snížených cen, pokud stanovením snížených cen nepověří jimi řízená generální ředitelství, popřípadě organizace. Tato ministerstva předkládají ročně cenovým úřadům zhodnocení doprodejů v dohodnutém termínu.

Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění kontroly cen, ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody, projednávají spolu navzájem případy, kdy jejich organizace se nedohodly o výši ceny, a předkládají svá stanoviska pro řešení cenového sporu cenovým úřadem, stanoviska k návrhům závazných způsobů tvorby cen a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů, další opatření.

Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen, plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích provedených kontrol, o uložených dodatkových odvodech, majetkových a osobních sankcích a náhradách škod.

Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajské národní výbory") v rozsahu cenové působnosti stanovené zákony národních rad, ⁶⁷ zejména

Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice v rozsahu cenové působnosti stanovené zákonem Slovenské národní rady ⁶⁸

Krajské národní výbory mají též působnost podle § 69 odst. 6 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a ve spotřebních družstvech zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.

Působnost krajských národních výborů republik, popřípadě okresních národních výborů ve Slovenské socialistické republice se nevztahuje na stanovení cen a jejich změn

Krajské národní výbory mohou svěřit výkon své působnosti ve stanovení cen a ve stanovení změn cen výkonů národním výborům nižšího stupně se souhlasem cenového úřadu republiky, s výjimkou cen upravených podle § 18 až 20, základních cen a zvýhodněných nebo znevýhodněných cen podle § 21.

Národní výbory uvedené v odstavci 1 a 2 zabezpečují u organizací, u nichž mají působnost v tvorbě cen, a u občanů vykonávajících drobné služby s povolením národního výboru metodické řízení v oblasti cen.

Krajské národní výbory

Národní výbory uvedené v odstavci 1 a 2 provádějí kontrolu cen nejen u organizací řízených národními výbory, ale i u dalších organizací a občanů uvedených ve zvláštních předpisech, ⁶⁷ a /68/ pokud jsou k tomu pověřeny cenovými úřady po předchozí dohodě. Na základě kontrolních zjištění ukládají opatření k nápravě, dodatkové odvody a činí další opatření podle cenových, popřípadě jiných předpisů.

Ústřední orgány těch družstevních a společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnosti uvedené v § 69 odst. 1, 2, 7, 8 a 9. Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 69 odst. 6 s tím že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními orgány těchto organizací, popřípadě s krajskými národními výbory. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.

Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1

Generální ředitelství a organizace mají působnost uvedenou v tomto paragrafu, jestliže podle předcházejících ustanovení není stanoveno jinak.

Generální ředitelství výrobních organizací

Organizace řízené generálními ředitelstvími uvedenými v odstavci 2

Generální ředitelství výrobních organizací mohou působnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) přenést na podřízené organizace nebo si pro sebe vyhradit působnost uvedenou v odstavci 3 písm. a) a b). O takové změně informují cenový úřad.

Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 3, 6, 8 a 9, písm. b) až d), podle odstavce 3 písm. a) č. 6 a působnost stanovit maloobchodní ceny náhradních dílů dodávaných podřízeným organizacím k dalšímu prodeji. Působnost podle odstavce 3 písm. b) mají u výrobků určených k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny i za podřízené organizace, pokud ji na tyto organizace nepřenesou. Generální ředitelství obchodních organizací mohou dále přenést na podřízené organizace působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 3 a odstavce 3 písm. a) č. 6.

Obchodní organizace mají působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 8, odstavce 3 písm. a) č. 1, 4, 5, 7, 10, písm. b), nejde-li o výrobky určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny, a podle písmena c).

Organizace přímo řízené ústředním orgánem mají stejnou působnost jako generální ředitelství a organizace s výjimkou stanovení kalkulačních a hodinových sazeb pro tvorbu cen vědeckotechnických prací.

Organizace v cenové působnosti krajských národních výborů a okresních národních výborů mají působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 1, 3, 7, 8 a 9, písm. b) č. 1 a 3, písm. c), odstavce 3 písm. a) č. 1, 2, 5, 6, 7, 10 a písm. b). Dále mají působnost stanovit ceny jimi vyráběných nebo dovážených dílů pro výrobní i náhradní spotřebu a maloobchodní ceny nestandardních výrobků.

Odbytové a ostatní nevýrobní organizace, dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví je pro průmyslové tuzemské i dovážené spotřební výrobky prodávané výhradně v prodejnách těchto organizací občanům, nejde-li o maloobchodní ceny, které stanoví cenový orgán. Uvedené organizace tvoří maloobchodní ceny podle § 34 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b). Maloobchodní cena dodatečně stanovená pro prodej výrobků v obchodních organizacích státního nebo družstevního obchodu platí pro odbytové, ostatní nevýrobní organizace a pro organizace uvedené v § 40 nejpozději po uplynutí 3 měsíců od jejího stanovení.

Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny, sazby přímých obchodních nákladů zahraničních, obchodní ceny dovážených výrobků, pokud podle dohody je nestanoví obchodní organizace.

K širší součinnosti při uplatňování státní cenové politiky a regulace cen mohou cenové úřady pověřovat po předchozí dohodě orgány a organizace cenovou gescí, a to zejména organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru nebo v největším rozsahu výrobky daného oboru prodávají nebo nakupují.

Cenové úřady při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje. Cenoví gestoři zejména

Vyhláška platí pro vypracování a projednání návrhů cen a cenových limitů, které budou stanoveny od 1. dubna 1986. Pro ceny a cenové limity, které budou stanoveny do 31. března 1986, se použijí cenové předpisy a rozhodnutí platná do 31. prosince 1985.

Organizace, které dosud připočítávají k velkoobchodním cenám náhradních dílů přirážky podle zvláštního rozhodnutí, ⁶⁹ nahradí v rámci operativních změn cen tento způsob oceňování cenami podle § 37. Od 1. ledna 1988 nelze uvedené přirážky již fakturovat.

Pro odbytové organizace, které nemají stanoveny samostatné odbytové přirážky podle § 23 odst. 7, platí nadále povinnost fakturovat odbytovou přirážku sníženou o jednu pětinu, jestliže nesplní pohotovou dodávku, a to až do stanovení přirážek za skladovou a pohotovou přirážku. Návrhy na stanovení odbytových přirážek předloží tyto organizace v rámci plánu vývoje velkoobchodních cen. S platností od 1. ledna 1988 se zrušují výjimky z pohotových dodávek, vydané do 31. prosince 1985 a všechny odbytové organizace jsou povinny u všech dodávek tuzemských výrobků postupovat podle ustanovení první věty.

Touto vyhláškou nejsou dotčena dosavadní rozhodnutí cenových úřadů a jiných cenových orgánů o cenové působnosti ostatních orgánů a organizací.