Potraviny a suroviny živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“) musí v souladu se zákonem o veterinární péči, touto vyhláškou a zvláštními předpisy ¹ odpovídat veterinárním hygienickým požadavkům; zejména

Při výrobě, zpracovávání, ošetřování a skladování (dále jen „výroba“) potravin živočišného původu určených k zvláštním účelům (kojenecká a dětská výživa, dietické potraviny, potraviny určené k dlouhodobému skladování apod.) musí být dodržovány zvýšené veterinární hygienické požadavky. ²

poživatelné, odpovídají-li předpokladům uvedeným v § 1,

podmíněně poživatelné, 1. nesplňují-li z nákazových důvodů, v důsledku některých smyslových změn nebo výsledků laboratorního vyšetření veterinární hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, avšak za stanovených podmínek, zejména po zvláštní úpravě, jsou způsobilé k využití pro účely výživy lidí, 2. mají-li sníženou biologickou hodnotu,

nepoživatelné, 1. obsahují-li patogenní nebo podmíněné patogenní mikroorganismy, toxiny, látky s nežádoucími biologickým účinky, radioaktivní nebo cizorodé látky v nepřípustném množství, popřípadě v množství škodlivém zdraví, 2. jsou-li změněné, vzbuzují-li odpor nebo jsou-li jinak znehodnocené natolik, že je vyloučeno jejich využití pro účely výživy lidí, 3. není-li možné nebo účelné je pozastavit, popřípadě provést jejich zvláštní úpravu, nebo nebyly-ly splněny podmínky stanovené orgánem veterinární péče, ³ zejména nebyla-li provedena zvláštní úprava, 4. vyžadují-li to nákazové nebo epidemiologické důvody, 5. jsou-li neznámého nebo podezřelého původu.

Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty (dále jen „kdo zachází s živočišnými produkty“) musí

Potraviny živočišného původu uvedené v § 1 odst. 2 se mohou vyrábět jen v organizacích, které pro tento druh výroby splňují zvláštní podmínky stanovené touto vyhláškou a kterým k této výrobě byl dán souhlas orgánem veterinární péče ⁴ v dohodě s orgánem hygienické služby.

provádět čištění, dezinfekci, popřípadě také dezinsekci a deratizaci jen s použitím schválených k tomuto účelu určených prostředků,

postupovat při používání chemických a biologických prostředků způsobem a podle harmonogramu, jak to vyplývá z programu hygienických a sanitačních opatření, popřípadě podle pokynů orgánu veterinární péče ³ a dodržovat ochranné lhůty,

provádět pravidelnou kontrolu hygienických podmínek výroby, zejména kontrolu úklidu, čištění a účinnosti dezinfekce i kontrolu osobní hygieny a zdravotního stavu pracovníků přicházejících do styku s živočišnými produkty,

vést evidenci o výrobě a expedici svých výrobků, jakož i evidenci o používání chemických a biologických prostředků, obsahující údaje o druhu, množství, popřípadě i koncentraci použitého prostředku, o době jeho použití a o stanovené ochranné lhůtě.

dbát na osobní čistotu, mýt si ruce mýdlem nebi jiným vhodným prostředkem a dezinfikovat je vhodným dezinfekčním prostředkem,

nosit čistý pracovní oděv, pokrývku hlavy a obuv, popřípadě i rukavice vhodné z hlediska vykonávané práce a nepoužívat je k jiným účelům,

dbát na to, aby se s živočišnými produkty zacházelo v souladu s veterinárními hygienickými požadavky a aby při manipulaci s nebalenými potravinami živočišného původu nedocházelo k jejich bezprostřednímu styku s nekrytou částí hlavy a šíje,

neodkládat osobní svršky a osobní potřeby v provozních místnostech a prostorech a udržovat čistotu a pořádek na pracovišti,

zdržovat se jídla, pití, kouření a žvýkání nebo jiného nehygienického chování na pracovišti, na němž se manipuluje s živočišnými produkty,

neopouštět prostory závodu v pracovním oděvu a obuvi,

podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním lékařským prohlídkám ve lhůtách stanovených zařízením léčebné preventivní péče, popřípadě mimořádným lékařským prohlídkám podle pokynu orgánu veterinární péče ³ vydaného v dohodě s orgánem hygienické služby,

mít u sebe zdravotní průkaz a hlásit neprodleně každé onemocnění přenosnou nemocí. ⁵

Používání cizorodých látek, nejvyšší přípustná množství cizorodých látek v živočišných produktech a jejich posuzování se řídí zvláštním předpisy․ ¹

Zvířata, jimž byl podávána veterinární léčiva nebo přípravky, které obsahují biologicky účinné látky zanechávající nežádoucí rezidua, mohou být využívána k výrobě živočišných produktů po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě po uplynutí nejméně pěti dnů od skončení podávání těchto léčiv nebo přípravků, nebyla-li ochranná lhůty stanovena nebo neručí-li orgán veterinární péče ³ jinak.

Při zacházení s živočišnými produkty a k očistě dopravních prostředků a zařízení se používá jen pitná voda, popřípadě led vyrobený z pitné vody. Použití užitkové vody je dovoleno pouze k výrobě páry a k ochlazení v uzavřeném systému kotelny a strojovny, k čištění nádvoří, cest a jiných venkovních prostorů.

Pitná voda musí být chráněna před znečištěním. Není-li odebírána z veřejného vodovodu, musí být podle pokynů orgánu hygienické služby a orgánu veterinární péče ³ zajištěna její zdravotní nezávadnost; její rozvod musí být oddělen od rozvodu užitkové vody a zřetelně označen.

Balení živočišných produktů se provádí v hygienicky nezávadném prostředí s použitím obalů (obalového materiálu), které je chrání před znečištěním, ⁶ popřípadě před znehodnocením.

Spotřebitelsky balené potraviny živočišného původu musí být stanoveným způsobem označeny. ⁷ Jde-li o potraviny živočišného původu podléhající zkáze, musí označení poskytovat úplnou a srozumitelnou informaci pro spotřebitele zejména z hlediska podmínek a doby jejich uchování.

Živočišné produkty podléhající rychlé zkáze se uchovávají při stanovených chladírenských teplotách, ⁸ nevyžaduje-li se jejich jiné odborné ošetření.

Zmrazené potraviny živočišného původu se uchovávají při stanovených mrazírenských teplotách. ⁹ Nelze-li je zpracovat v zmrazeném stavu, musí být co nejrychleji rozmrazeny a po rozmrazení ihned upotřebeny; jejich opětovné zmrazování je možné, jen je.li součástí schváleného technologického postupu.

K přepravě živočišných produktů se vyžaduje veterinární osvědčení, ¹⁰ jde-li o přepravu

Živočišné produkty, k jejichž přepravě je třeba veterinárního osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě odeslání i v místě určení.

Odesilatel je povinen

Povinnosti dopravce se řídí zvláštními předpisy ¹¹ a technickými normami.

Příjemce je povinen zajistit dodržování veterinárních hygienických podmínek při vykládání a přejímce živočišných produktů.

Odesílatel, dopravce i příjemce musí neprodleně uvědomit orgán veterinární péče ³ o případné závadě zásilky nebo o nehodě dopravního prostředku a učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedošlo k jejímu znehodnocení.

Živočišné produkty musí být přepravovány co nejrychleji a nejšetrněji, aby nedocházelo k jejich znehodnocování; jejich přeprava se provádí izotermickými, chlazenými, chladícími a mrazicími, popřípadě i jinými dopravními prostředky a zařízeními, jež jsou k tomu způsobilé a vhodně vybavené a nepoužívají se k jiným účelům.

Nebalené živočišné produkty musí být v přepravním prostoru zavěšovány nebo ukládány v čistých přepravkách, nádobách, policích, rohožích apod. Čerstvá celá těla zvířat s výjimkou drůbeže a králíků, dále půlky a čtvrtě musí být přepravovány zavěšené.

Jsou-li přepravky nebo nádoby ukládány v přepravním prostoru na sebe, nesmí se jejich dno dotýkat potravin živočišného původu uložených ve spodní přepravce nebo nádobě.

Dopravní prostředky používané k přepravě živočišných produktů se musí řádně větrat, pravidelně čistit a dezinfikovat, rampy určené k nakládání a vykládání živočišných produktů se musí pravidelně čistit a dezinfikovat.

Přepravní prostor a přepravky, nádoby, police, rohože apod., v nichž se přepravují živočišné produkty, se čistí a dezinfikují každodenně, a jde-li o přepravu masa, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků, tuků, polotovarů a hotových jídel, jakož i ostatních živočišných produktů, které nejsou baleny tak, aby byly zcela chráněny před nežádoucím působením vnějších vlivů nebo které mohou svými vlastnostmi působit nepříznivě na jiné přepravované zboží, podle potřeby i před opětovným naložením.

Při přepravě zdravotně závadných živočišných produktů, popřípadě i v jiných odůvodněných případech se vždy provádí dezinfekce podle pokynů orgánu veterinární péče. ³ Dezinfikují se veškeré součásti dopravního prostředku a předměty, které přišly do styku s přepravovanými živočišnými produkty, i osoby, které se podílely na jejich přepravě a na provádění dezinfekce.

Zdravotně závadné živočišné produkty nesmějí být přepravovány společně se zdravotně nezávadnými, podmíněně poživatelné potraviny živočišného původu společně s poživatelnými.

V dopravních organizacích, které se účastní na přepravě živočišných produktů, s výjimkou organizací, které provozují silniční dopravu, musí být zvláštní zařízení pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků; pro vztah dopravce a přepravce v silniční dopravě pro cizí potřeby platí zvláštní předpisy. ¹²

K plnění úkolů uvedených v odstavci 1 určí dopravní organizace odborně způsobilé pracovníky, kteří zejména

Čištění a dezinfekce železničních vozů a lodí se řídí zvláštními předpisy. ¹¹

V tržnicích a na tržištích lze prodávat jen zdravá jehňata a kůzlata mladší tří měsíců, drůbež, holuby a králíky (dále jen“drobná zvířata“) a zdravotně nezávadné živočišné produkty uvedené v tržním řádu.

Socialistickým organizacím může být za podmínek stanovených orgánem veterinární péče ³ povolen v tržnicích také prodej masa jatečných zvířat neuvedených v odstavci 1, masných výrobků, zvěřiny a ryb, souvisí-li předmět prodeje s hospodářskou činností, k jejímuž provozování jsou oprávněny.

Živá drobná zvířata a maso drobných zvířat mohou být v tržnicích a na tržištích prodávány jen po veterinárním vyšetření provedeném v místě prodeje.

K prodeji drobných zvířat a zvěřiny pocházejících z jiného okresu je třeba veterinární osvědčení, jež obsahuje označení místa konání trhu a má časově omezenou platnost (zpravidla dva dny ode dne vystavení); k prodeji živých ryb postačí doklad o tom, kde byly posledně chovány (sádkovány).

Zabíjení, stahování, kuchání a porcování drobných zvířat a ryb se v tržnici a na tržišti dovoluje, jen je-li pro tento účel vyhrazen zvláštní prostor vyhovující veterinárním hygienickým požadavkům; králíkům nesmí být oddělována hlava.

Dělení masa lze povolit v tržnici, která je pro tento účel vhodně vybavena.

V tržnicích a na tržištích musí být vedle nádob na odpadky také nádoby opatřené uzávěry, popřípadě jiná vhodná zařízení určená pro odkládání konfiskátů živočišného původu.

Provozovatel tržnice a pořadatel trhu jsou povinni zajistit včasné odstranění konfiskátů živočišného původu a čištění a dezinfekci nádob, popřípadě zařízení uvedených v odstavci 1.

Podmíněně poživatelné potraviny živočišného původu určené k prodeji lze prodávat jen ve vyhrazených prodejnách a za podmínek stanovených orgánem veterinární péče ³ v dohodě s orgánem hygienické služby; nelze je použít pro účely společného stravování.

Konzervy vyrobené z masa nebo orgánů podmíněně poživatelých musí být jako takové označeny.

V prodejnách uvedených v odstavci 1 musí být v prostoru pro zákazníky umístěno upozornění o základních podmínkách prodeje a spotřebě podmíněně poživatelných potravin živočišného původu.

Veterinární dozor se provádí zejména

organizace, v nichž se provádí veterinární dozor, jsou povinny - se zřetelem k povaze a rozsahu výroby a úkolům dozoru - poskytnout pracovníkům provádějícím dozor bezplatně věcnou, osobní a jinou pomoc k náležitému plnění úkolů, zejména

Do oběhu může být uváděno pouze maso jatečných zvířat, u nichž byla provedena veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa a bylo rozhodnuto o jeho použitelnosti. ¹⁴

Při podezření, že v důsledku nemoci, podávání léčiv nebo chemických látek, popřípadě se zřetelem k jiným vlivům by maso jatečného zvířete nebylo vhodné k výživě lidí, učí orgán veterinární péče ³ lhůtu, před jejímž uplynutím nelze zvíře, kterého se to týká, dodat na jatky, popřípadě nařídí jeho utracení.

Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, popřípadě - jde-li o dojnice - vydojená; nesmějí být krmena nejméně 12 hodin před poražením.

K jatečným účelům nemohou být požívána telata do stáří osmi dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a prasata o živé hmotnosti do 10kg.

Provozovatel jatek hlásí každou dodávku jatečných zvířat orgánu veterinární péče ³ aspoň 24 hodin před jejím uskutečněním; o nutné porážce ji uvědomí neprodleně.

Jatečná zvířata dodávaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena (identifikována) a doprovázena veterinárním osvědčením a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení jatečných zvířat po jejich příjmu na jatky. Veterinární osvědčení i ostatní průvodní listiny předá provozovatel jatek neprodleně orgánu veterinární péče. ³

Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 72 hodin, v případě zvířat určených k nutné porážce 24 hodin.

Jatečná zvířata musí být v příjmu v jatkách označena a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Po dodání na jatky již nesmějí opustit svůj prostor, aby od nakládky do porážky nedošlo k mísení jatečných zvířat pocházejících z různých stájí a kotců.

Provozovatel jatek

Odpočinek jatečných zvířat (s výjimkou telat, jehňat, kůzlat, drůbeže a králíků) před porážkou trvá 12 hodin, nestanoví-li orgán veterinární péče ³ jinak.

Jatečná zvířata dovezená ze zahraničí se porážejí do 48 hodin po příjmu v jatkách.

Vyšetření jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu v jatkách. Trvá-li ustájení jatečného zvířete v jatkách déle než 24 hodin, opakuje se vyšetření v den porážky.

Jatečná zvířata, která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci, provozovatel jatek podle pokynů orgánu veterinární péče ³ označuje a přejímá odděleně od ostatních zvířat; umísťuje je ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

Jatečná zvířata uvedená v odstavci 2 mohou být ve zvlášť odůvodněných případech podle rozhodnutí orgánu veterinární péče ³ porážena v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. Tak tomu může být zejména v případech hromadného poražení jatečných zvířat při zdolávání velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy, popřípadě jiného hromadného onemocnění zvířat.

Jatečná zvířata nutně poražená se zpracovávají v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

Zakazuje se porážení

Jatečná zvířata, která jsou podezřelá z velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z nakažení touto nákazou, se umísťují ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

Jatečná zvířata musí být před poražením řádně očištěna.

Prostory, místnosti, výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, které byly použity při příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení jatečných zvířat nemocných nákazou zvířat nebo podezřelých z takové nákazy nebo z nakažení takovou nákazou, se podle pokynů veterinární péče ³ dezinfikují. To platí přiměřeně také pro pracovníky zúčastněné na příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení těchto jatečných zvířat.

Před provedením dezinfekce se nesmějí

Usmrcení jatečných zvířat se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být jatečná zvířata omráčena, není-li na místě jiný postup odpovídající požadavku zahraničního odběratele.

Zpracování jatečných zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů, a to jen podle výrobních a pracovních postupů schválených orgánem veterinární péče. ³

Všechny úkony v průběhu zpracovávání jatečných zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vynětí vnitřností neuplynula doba delší 45 minut.

Krev určená k potravinářským účelům se získává tak, aby nedocházelo k jejímu znečištění, a co nejrychleji se vychladí.

provedení potřebných pomocných úkonů, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci, u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.,

zavěšování a odkládání všech orgánů a ostatních částí podléhajících vyšetření v bezprostřední blízkosti těla zvířete; při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají k vyšetření současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují,

aby při současném porážení několika jatečných zvířat nebo při porážení jatečných zvířat na linkách až do rozhodnutí o mase bylo nepochybné, které maso, ostatní orgány a ostatní části - jde-li o jatečnou drůbež, které maso a orgány - patří k sobě; při porážení jatečné drůbeže a jatečných králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat,

aby na porážecích linkách po opaření nebo po stažení kůže až do rozhodnutí o mase nedocházelo k dotyku těl jatečných zvířat,

aby znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu orgánu veterinární péče ³ očištěny, popřípadě odstraněny; k oplachování lze použít pouze pitnou vodu pod tlakem.

V rámci přípravy těl, masa a orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k vyšetření se u skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a podvazuje konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícem; konce končetin mohou být odděleny od těla zvířete.

Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

Jatečný skot musí být před vyšetřením stažen a podélně středem páteřního kanálu rozpůlen.

Hlava se po odstranění rohů, očištění a vypláchnutí zavěsí, jazyk se zcela uvolní; mulec se odstraňuje až po jeho vyšetření.

Plíce se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti s průdušnicí, jícnem a srdcem, popřípadě i s játry.

Játra, slezina, předžaludek a žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná zařízení.

Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

Vemeno krávy se odvěšuje za závěsný vaz.

Varlata býka musí zůstat u těla zvířete.

Jatečná telata musí být před vyšetřením stažena.

Hlava se neodděluje, jde-li o tele mladší šesti týdnů.

Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra, popřípadě i slezina, se vymývají a odvěšují v přirozené souvislosti.

Žaludek a střeva se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

Ledviny se ponechávají u těla zvířete, zpravidla uvolněné z tukového a vazivového pouzdra.

Jatečná prasata musí být před vyšetřením opařena, popřípadě stažena a rozseknuta podélně středem páteřního kanálu; prasata nutně poražená se stahují jen se souhlasem orgánu veterinární péče. ³

Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

Slezina, opona (předstěra), žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

Plstní tuk musí být uvolněn tak, aby byla obnažena břišní svalovina.

Při vyjímání orgánů kance (kryptorchida) nesmějí být odstraněna varlata.

Jatečné ovce a kozy se připravují k vyšetření stejným způsobem jako jatečná telata.

Jehňata a kůzlata mladší tří měsíců nemusí být před vyšetřením stažena; orgány hrudní dutina a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete. Ledviny zůstávají u těla zvířete.

hlava se po vynětí jazyka podélně rozpůlí a nosní přepážka se obnaží z obou stran,

průdušnice se rozřízne po celé délce,

plíce se srdcem se odvěsí za zbylou část průdušnice.

Jatečná drůběž se připravuje k vyšetření, aby bylo možno vyšetřit povrch těla, tělní dutinu a orgány.

Ihned po vyšetření se odděluje, popřípadě odstraňuje hlava, běháky, průdušnice, plíce, srdce, slezina, játra, žaludek a střeva, a jde-li o drůběž pohlavně dospělou, varlata a vaječníky s vejcovodem; játra se zbavují žlučníku.

Jateční králíci musí být před vyšetřením staženi.

Orgány dutiny hrudní a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete; ledviny zůstávají u těla zvířete.

Pánevní spona se rozsekne, konce končetin mohou být odděleny v zápěstním nebo v zanártním kloubu.

Hlava a žlučník lze oddělit teprve po skončení vyšetření.

Vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat při porážení a po porážení spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání, podle potřeby se doplňuje podrobnějším vyšetřením, popřípadě i odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

Obvyklé vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat lze spojit s dalším vyšetřením a odběrem vzorků podle pokynů orgánů veterinární péče. ⁴

Před vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části bez souhlasu orgánu veterinární péče ³ odstraňovat ani jakýmkoli způsobem upravovat. Nelze proto odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem.

Maso a orgány jatečných zvířat určené k vývozu mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to nebylo na překážku rozhodování o mase.

Podle výsledku prohlídky jatečných zvířat se maso a orgány

Maso a orgány, o nichž bez dalšího vyšetření nelze rozhodnout s konečnou platností, se pozastavují, jako takové označují a uskladňují tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně nebo znehodnocení, popřípadě k nedovolené manipulaci s nimi a aby bylo zřejmé, odkud byly odebrány označené vzorky; nelze s nimi nakládat až do konečného rozhodnutí. To platí přiměřeně i pro obaly, háky na maso, nádoby, police, rohože apod., pokud přišly do styku s pozastaveným masem a orgány.

O výsledcích prohlídky jatečných zvířat a masa se vede evidence.

poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

podmíněně poživatelné 1. výrobní, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm, 2. bez úpravy, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí, 3. s úpravou, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm, 4. určeného k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

poživatelné, se neoznačuje

podmíněně poživatelné 1. výrobní, se označuje na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 1,5 cm, 2. určené k zpracování do schválených tepelně opracovaných výrobků z podmíněně poživatelného masa, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí, 3. určené k zpracování do schválených konzerv z podmíněně poživatelného masa bez předchozí úpravy, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm, 4. určené k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje v krajině prsní kosti a na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce stany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru od délce strany 2,5 cm, popřípadě se obarví.

poživatelné, se neoznačuje,

podmíněně poživatelné, se označuje na obalech obdobným způsobem jako podmíněně poživatelné maso jatečné drůbeže,

nepoživatelné, se označuje obdobným způsobem jako nepoživatelné maso jatečné drůbeže.

Uprostřed razítka se vyznačuje místo zpracování, popřípadě veterinární kontrolní číslo.

Razítkování se provádí

Označení musí být čitelné.

Poživatelné maso se označuje

Podmíněně poživatelné maso se označuje u všech jatečných zvířat uvedených v odstavci 1 na

Vedle toho se v případech uvedených v odstavci 1 a 2 označují plochy vzniklé odstraněním změněných částí.

Nepoživatelné maso se označuje na všech částech a orgánech jatečných zvířat; lze označit obarvením.

Pozastavené maso a orgány skotu, u něhož byla zjištěna slabá uhřivost, se označují - kromě označení pozastavovacím štítkem - na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na hlavě na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci otiskem písmene „U“ o výšce 4 cm a šířce 3 cm.

Těla jatečních zvířat, jejich maso a orgány, jež jsou určeny pro vývoz, se označují způsobem uvedeným v § 44 a násl. nebo podle požadavků zahraničního odběratele.

Vedle toho se označují - jde-li o skot, prasata, ovce, kozy a lichokopytníky - otiskem veterinárního inspekčního razítka, jehož tvar, velikost, obsah a umístění stanoví orgán veterinární péče. ⁴ Pro účely vnitřního trhu nahrazuje toto razítko označení podle § 44 písm. a).

Po prohlídce jatečných zvířat a masa a po označení se maso neprodleně přemísťuje do odvěšovacích, chladicích nebo mrazících prostorů nebo se předává k dalšímu zpracování.

Maso se bourá, vykosťuje a balí ve zvláštních k tomu určených vhodných místnostech, v nichž musí být zejména udržovány a kontrolovány teplotní podmínky.

Výrobní zařízení, stroje a nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, jež jsou používány při porážení jatečných zvířat a při jatečné úpravě masa, nesmějí být používány při bourání, vykosťování ani při jiném zpracování masa.

Úprava podmíněně poživatelného masa a orgánů jatečných zvířat s výjimkou jatečné drůbeže a jatečných králíků se provádí podle rozhodnutí orgánu veterinární péče ³ přímo v jatkách.

Provozovatel jatek je povinen zajistit

vhodné zařízení pro úpravu podmíněně poživatelného masa a orgánů,

provedení této úpravy.

k výrobě živných půd, pokud jde o maso nezávadné z nákazového hlediska a vhodné pro tuto výrobu,

ke krmným účelům.

Sběr orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k výrobě léčiv nebo k potravinářským účelům není přípustný, jde-li o zvířata,

Ostatní části jatečných zvířat nemocných nebo podezřelých z nemoci, jakož i ostatní části jatečných zvířat podezřelých ze znečištění původci nákazy, které není třeba určit k neškodnému odstranění, se uvolňují k dalšímu zpracování po provedení stanovené dezinfekce, popřípadě po úpravě v zařízení určeném k tomuto účelu.

Mimo jatky mohou být porážena

Chovatel, jemuž bylo uděleno povolení národním výborem k prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb, může k uvedenému účelu porážet zvířata uvedená v odstavci 1 a prodávat z nich vyrobené zdravotně nezávadné živočišné produkty.

Socialistické organizace mohou porážet pro spotřebu ve vlastním závodním stravování také jateční skot, včetně telat, ale jen na jatkách nebo na jiných k tomu určených porážecích místech, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

Jatečná zvířata nemocná nebo podezřelá z nákazy zvířat mohou být porážena - nejde-li o nebezpečí z prodlení - jen v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek, kde se provede prohlídka jatečných zvířata a masa.

Maso a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek podléhají veterinárnímu vyšetření,

V případě nutné porážky musí být veterinární vyšetření masa a orgánu provedeno do 24 hodin po jejím ohlášení.

Má-li být provedeno veterinární vyšetření masa a orgánů jatečného zvířete z domácí porážky, je chovatel povinen požádat orgán veterinární péče ³ o toto vyšetření, popřípadě ohlásit mu domácí porážku aspoň 7 dnů před předpokládaným dnem jejího konání.

Nutná porážka musí být ohlášena orgánu veterinární péče ³ neprodleně.

S masem a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek, jež podléhají veterinárnímu vyšetření, se naloží tak, jak určí orgán veterinární péče. ³

Předběžnou prohlídku ulovené zvěře na místě ulovení provede lovec, popřípadě i lovecký průvodce, a při společném lovu jeho vedoucí.

Není-li ulovená zvěř podezřelá z nákazy zvířat, lze

Nepoživatelné části vývrhu ulovené zvěře spárkaté (včetně černé) a medvědí, např. předžaludek, žaludek, střevy, močový měchýř a pohlavní orgány, se neškodně odstraní, např. spálením nebo hlubokým zakopáním.

Zvěřina musí

Za dodržování veterinárních hygienických požadavků v době od ulovení zvěře do doby odeslání nebo předání zvěřiny k zpracování odpovídá organizace, která vykonává v honitbě (oboře, samostatné bažantnici) právo myslivosti (dále jen „uživatel honitby“). ¹⁸

Je-li zvěřina určena pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu, předloží uživatel honitby ulovenou zvěř k veterinárnímu vyšetření.

K veterinárnímu vyšetření se předkládá také

připravit ulovenou zvěř k veterinárnímu vyšetření,

zajistit provedení provedení potřebných pomocných úkonů.

Uživatel honitby je povinen zvěřinu určenou k přepravě vytřídit a řádně ošetřit.

Nejde-li o zvěř pernatou, zajíce a divoké králíky, označují se jednotlivé kusy ulovené zvěře přívěsnými štítky, popřípadě jiným vhodným způsobem. Na přívěsném štítku se vyznačuje uživatel honitby, obec, okres a datum ulovení.

Jednotlivé označování se vyžaduje také k přepravě každé zásilky zajíců a divokých králíků ulovených v honitbě, jež je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu v případě výskytu tularemie, jakož i zajíců ulovených v honitbě, jež je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu v případě výskytu brucelózy zajíců.

Zvěřina se přepravuje ve stavu vychladlém, vychlazením nebo mrazeném,zvěřina v kůži nebo peří odděleně od ostatních živočišných produktů, drobná zvěř srstnatá a pernatá ve vychladlém stavu a rozvěšená.

K přepravě zvěřiny, která netrvá v letním období déle než tři hodiny a v jiných obdobích roku déle než tři hodiny a v jiných obdobích roku déle než šest hodin, mohou být použity nechlazené, dobře větratelné dopravní prostředky a zařízení; jinak musí být zabezpečeno dostatečné chlazení.

Zvěřinu znečištěnou, vyhublou, rozstřílenou, napadenou ektoparazity, změněnou rozkladnými procesy nebo z jiných důvodů nepoživatelnou nelze přepravovat.

Sladkovodní a mořské ryby, rybí maso, jikry a mlíčí jsou způsobilé k výživě lidí, jestliže ryby

Výlov sladkovodních ryb musí být hlášen orgánu veterinární péče ³ nejméně jeden týden před jeho zahájením.

K výživě lidí nesmějí být použity ryby, jež uhynuly ještě před vylovením nebo u nichž je podezření, že přišly do styku s jedovatými látkami.

Mrtvé ryby, nejde-li o ryby uvedené v odstavci 3, se použijí jako potravina živočišného původu, jen vykazují-li vzhledové a jiné vlastnosti čerstvě zabitých nebo leklých (zadušených) ryb nebo je-li leklost běžným a přípustným způsobem jejich usmrcování.

Chovatel zajistí vhodnost sádek k sádkování ryb s dostatečně vydatným a jakostním vodním zdrojem pro tento účel a umožní jejich prověření orgánem veterinární péče ³ v součinnosti s orgánem hygienické služby.

O hromadném úhynu sladkovodních ryb v sádce uvědomí chovatel neprodleně orgán veterinární péče. ³

ryby (rybí maso) jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,

korýši, měkkýši a žáby jako poživatelné nebo nepoživatelné.

K mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování lze dodávat pouze kravské mléko (dále jen „mléko“)

Způsob a podmínky použití mléka, které nevyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci 1, určí orgán veterinární péče. ³

Kdo vyrábí mléko, je povinen

Při krmení dojnic

Pravidelný úklid, krmení dojnic a dojení je třeba organizovat tak, aby nebyly nepříznivě ovlivněny spouštění mléka, vlastní dojení nebo vlastnosti mléka.

mléko dojnic v případě ochranných a zdolávacích opatření při výskytu nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat nebo jejichž zdravotní stav nezaručuje nezávadnost mléka z hlediska jeho použití k výživě lidí nebo z hlediska jeho mlékárenského ošetření a dalšího zpracování, popřípadě v období nejméně 14 dnů před otelením a pět dnů po otelení.

mléko nepříznivě ovlivněné ve svém složení a vlastnostech z jiného důvodu.

Mléko z prvních střiků se po smyslovém posouzení neškodně odstraní, popřípadě použije ke krmným účelům za podmínek stanovených orgánem veterinární péče. ³

Je-li mléko podle podle smyslového posouzení změněné, vyřadí se dojnice ze strojního dojení a vydojí se zvláštní dojící soupravou nebo ručně do zvláštní nádoby.

Mléko se čistí bezprostředně po nadojení. Samostatně nemusí být čištěno v případě, že technologie dojení a úroveň hygieny provozu zaručují jeho požadovanou čistotu; čištění nesmí být žádným způsobem urychlováno.

Nadojené mléko musí být v nekratší době vychlazeno. ²²

Dojicí a chladicí zařízení musí být trvale udržováno v řádném hygienickém a funkčním stavu a kontrolováno před každým dojením; po každém dojení se provádí čištění a dezinfekce dojicího zařízení, po každém vyprázdnění čištění a dezinfekce chladicího zařízení.

Mléko při mlékárenském ošetření musí být vytříděno, vyčištěno, pasterováno a vychlazeno, pokud nebyl povolen zejména namísto pasterace jiný způsob ošetření mléka nebo smetany.

Nádrže a nádoby používané při svozu mléka musí být po každém vyprázdnění vyčištěny a po skončení denního provozu dezinfikovány; současně s cisternami se čistí jejich příslušenství pro nasávání a vypouštění mléka.

Odstředivkové kaly se neškodně odstraňují; jejich využití k jakýmkoli účelům povoluje orgán veterinární péče ⁴ v dohodě s hlavním hygienikem České socialistické republiky a hlavním hygienikem Slovenské socialistické republiky.

je povinna každodenně provádět smyslovou a laboratorní kontrolu mléka k zpracování na uvedené výrobky z jednotlivých linek svozu.

může zpracovávat jen mléko a vyrábět mléčné výrobky; výroba výrobků určených pro kojeneckou a dětskou výživu musí být zcela oddělena od ostatního provozu (včetně manipulace s hotovými výrobky, jejich skladování a expedice).

Výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu mohou být expedovány pouze na základě výsledků laboratorního vyšetření vzorků z jednotlivých dávek (šarží).

Neodpovídá-li dávka (šarže) uvedených výrobků požadavkům podle zvláštního předpisu ²³ a technickým normám, určí způsob jejich jiného využití orgán veterinární péče. ³

Mlékárna, která vyrábí výrobky uvedené v odstavci 1, je povinna provádět vlastní laboratorní kontrolu každé dávky (šarže) těchto výrobků.

Pro ovčí a kozí mléko a výrobky z něho platí přiměřeně ustanovení o veterinárních hygienických požadavcích na zabezpečení zdravotní nezávadnosti mléka a mléčných výrobků.

Ovčí mléko a ovčí hrudkový sýr lze používat jen jako surovinu k dalšímu zpracování; vyrobený ovčí hrudkový sýr lze podle stupně vyzrání expedovat k dalšímu zpracování za tři až sedm dní.

K výživě lidí jsou použitelná pouze slepičí vejce (dále jen „vejce“) ze zdravých chovů.

O způsobu a podmínkách použití vajec, která pocházejí z ohniska velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat nebo jsou jinak podezřelá, rozhodne orgán veterinární péče. ³

Vejce určená k dalšímu zpracovávání se prosvěcují, popřípadě třídí, a po vytlučení ihned ošetřují. Byla-li strojně vytloukána a uchovávána ve vhodných teplotních podmínkách, musí být zpracována nejpozději do 72 hodin po prosvícení. Nevytlučená vejce, která nebyla zpracována do 72 hodin po prosvícení, se opětovně prosvěcují.

Omývání vajec je možné, je-li součástí schváleného technologického postupu.

Vaječné výrobky se přepravují tak, aby se jejich teplota nezvýšila více než o 2 stupně C ve srovnání s teplotou požadovanou pro jejich skladování.

Cisterny a obaly určené pro přepravu vaječné hmoty musí být bezprostředně po vyprázdnění vyčištěny a dezinfikovány.

Čisté a nepoškozené proložky z lisované kartonáže mohou být opětovně používány k balení vajec bez dezinfekce; nesmějí však být zasílány do organizací, které chovají hospodářská zvířata.