Poplatníkem daně z pozemků je každý uživatel pozemků uvedených v § 3. Pro daňovou povinnost je rozhodující, kdo je jako uživatel pozemků zapsán v evidenci nemovitostí ¹ . Není-li v evidenci nemovitostí zapsán uživatel pozemků, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

Z pozemků přenechaných občanům nebo organizacím do dočasného užívání podle zvláštních předpisů ² platí daň z pozemků dočasný uživatel.

Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky, platí daň z pozemků jednotné zemědělské družstvo.

Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace, která přenechala pozemek svým členům k dočasnému užívání, jsou poplatníky daně z pozemků jednotliví členové.

Užívá-li pozemek několik poplatníků, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně.

Předmětem daně z pozemků jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda ³ , bez ohledu na to, jsou-li skutečně obdělávány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě.

Z nezemědělské půdy podléhají dani okrasné zahrady ³ v užívání občanů.

Zemědělská půda, která byla trvale odňata zemědělské výrobě, je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byl pozemek vyňat z evidence zemědělské půdy ⁴ .

Od daně z pozemků jsou osvobozeny:

Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) až c) v daňovém přiznání.

Za rekultivované pozemky podle odstavce 1 se považují pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí ¹ vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo které byly úvozy a cestami a dále pozemky, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu. Za rekultivované se považují i pozemky, které před rekultivací byly vedeny v evidenci nemovitostí jako nezemědělská půda a po rekultivaci byly převedeny do zemědělské půdy.

Základem daně z pozemků je celková výměra všech pozemků podléhajících dani.

Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů jednotných zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce ⁵ , činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2.

Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra.

Daň z pozemků připadající na 1 ha pozemků je odstupňována podle produkčních ekonomických skupin a je stanovena v sazebníku, který tvoří přílohu č. 1.

Do produkčních ekonomických skupin se zařazují jako celek jednotlivé státní podniky hospodařící na půdě, jednotná zemědělská družstva, školní statky a společné podniky ⁶ hospodařící na půdě. Organizační jednotky semenářských a plemenářských podniků, agrokomplexu Nitra a státních hospodářských organizací vojenských lesů a statků se zařazují do produkčních ekonomických skupin samostatně.

Pro ostatní uživatele půdy platí zařazení územně technické jednotky (katastrální území) ⁷ , ve které užívají pozemky, do produkční ekonomické skupiny․

Zaplacená daň z pozemků je u organizací položkou snižující výnosy.

Orgán vykonávající správu daně (dále jen "správce daně") může snížit poplatníkům daň z pozemků až o 50 %, jestliže jimi obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v témže katastrálním území. Daň nelze snížit organizacím zařazeným jako celek do některé produkční ekonomické skupiny ( § 6 odst. 2).

Správce daně může na žádost poplatníka snížit nebo prominout daň z pozemků, které jsou zaplaveny, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo trvale zemědělské výrobě, z pozemků využívaných jako letištní pozemky a vojenská pásma, z pozemků na nichž je zřízen národní park nebo chráněná krajinná oblast, státní přírodní rezervace, chráněné naleziště, chráněný park a zahrada, chráněná studijní plocha, chráněný přírodní výtvor, chráněná přírodní památka ⁸ a ochranná písma zřízená podle zvláštních předpisů ⁹.

Při snížení nebo prominutí daně se přihlíží k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě a zejména k ekonomickým důsledkům z toho vyplývajícím.

Poplatníky daně z objemu mezd a odměn jsou:

Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytované podle předpisů autorského práva a průmyslového práva¹² zúčtované k výplatě v běžném roce.

U jednotných zemědělských družstev se započte do základu daně uvedeného v odstavci 1 i příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ¹³ .

Daň z objemu mezd a odměn zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění ¹⁴ .

Sazba daně z objemu mezd a odměn činí 50 % ze základu daně.

Poskytuje-li poplatník služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, veřejného ubytování, cestovního ruchu, opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a další služby, do jejichž cen nebyla promítnuta daň z objemu mezd a odměn (příspěvek na sociální zabezpečení) ve výši 50 %, činí sazba daně z části základu připadajícího na tyto služby 20 %.

Do části základu daně podle odstavce 2 se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ daně samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

Sazbu daně uvedenou v odstavci 2 není poplatník povinen uplatňovat.

Základem daně ze zisku je zisk zjištěný v účetnictví zvýšený o:

Základ daně ze zisku se sníží o:

Daň z objemu mezd a odměn je součástí nákladů poplatníka.

Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je závazně upravena pro státní podniky a pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, se zahrnou pro výpočet do základu daně ze zisku u všech dalších poplatníků do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů ¹⁷ .

U poplatníků, kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně ze zisku rozdíl úhrnu částek zvyšujících a snižujících zisk podle odstavců 1 a 2 snížený o vykázanou ztrátu.

U poplatníků v likvidaci nebo zaniklých bez likvidace, pokud nelze základ daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem daně ze zisku likvidační přebytek.

Sazba daně ze zisku činí 50% ze základu daně; u bank založených jako společný podnik¹⁰ činí sazba 55 % s výjimkou uvedenou v odstavci 2,

Sazba daně ze zisku činí 25 % ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejich zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a daň ze zisku se vybírá srážkou.

Poplatníky daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou občané, kteří provozují zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet.

Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více občanů, podléhají dani společně a nerozdílně.

Předmětem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy:

Za příjmy z činností uvedených v odstavci 1 se považují příjmy:

Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo prodej zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem provozována na základě povolení národního výboru ¹⁹ nebo přesahují-li příjmy z těchto činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení příjmy, které jsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. a) ²⁰ .

Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni diplomatičtí zástupci pověření v Československé socialistické republice, konzulové z povolání a další osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.

Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni členové jednotných zemědělských družstev pokud jde o příjmy, které jsou jim vypláceny družstvem jako odměna za práci, popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek.

Příjem podrobený dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vypočítává podle skutečně dosažených peněžních příjmů. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se stanoví tento příjem nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na 1 ha zemědělské půdy a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání. Příjem z rostlinné výroby ve sklenících a fóliovnicích se stanoví nejméně ve výši desetinásobku příjmu vypočteného podle průměrné normy výnosnosti, pokud nelze zjistit skutečně dosažené příjmy z této činnosti.

Průměrné normy výnosnosti na 1 ha zemědělské půdy jsou stanoveny v příloze č. 2.

Do celkové výměry rozhodné pro výpočet příjmu podrobeného dani podle průměrné normy výnosnosti se započítávají:

Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 3 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.

Od skutečně dosažených příjmů se odečítají výdaje na dosažení a zajištění příjmů paušální částkou, a to u příjmů:

Prokáže-li poplatník hodnověrnými doklady výdaje vyšší než stanovené v odstavci 5, sníží se skutečně dosažený příjem o prokázané výdaje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku, odpisy za opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku. Částky vyplácené zemědělskými organizacemi za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám mají charakter náhrady nákladů vynaložených na dosažení příjmů a nezapočítávají se do základu daně.

Pro stanovení odpočitatelných výdajů podle odstavce 5 se považují:

Základem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy vypočtené podle odstavců 1, 5 a 6 snížené o částku 6000 Kčs.

10 000 10 %

10 000 20 000 1 000 Kčs a 20 % ze základu přesahujícího 10 000 Kčs

20 000 30 000 3 000 Kčs a 30 % ze základu přesahujícího 20 000 Kčs

30 000 40 000 6 000 Kčs a 40 % ze základu přesahujícího 30 000 Kčs

40 000 50 000 10 000 Kčs a 50 % ze základu přesahujícího 40 000 Kčs

50 000 15 000 Kčs a 60 % ze základu přesahujícího 50 000 Kčs.

stanovit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby paušální částkou a její výši určit v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně ( § 16);

upravit výši daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby placené paušální částkou nebo zrušit stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše již neodpovídá příjmům docilovaným z činností, které jsou předmětem daně.

zvýšit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby až o 30 % poplatníku, který prodává zemědělské výrobky přímo spotřebitelům nebo zaměstnává-li občany v pracovním poměru;

snížit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby vypočtenou podle § 19 až o 50 % poplatníkům starším 65 let a poplatníkům se změněnou pracovní schopností.

poplatníci podle § 2, že se stali nebo přestali být uživateli pozemků;

poplatníci uvedení v § 8 den vzniku nebo zániku organizace;

poplatníci uvedení v § 15 den zahájení nebo ukončení činnosti, z níž jim plynou příjmy podléhající dani.

Daňové přiznání (dále jen "přiznání") k dani z pozemků je poplatník povinen podat příslušnému správci daně na rok 1989 do 15. února 1989, pokud je povinen tuto daň platit. V dalších letech je povinen do 15. února běžného zdaňovacího období podat přiznání pouze poplatník, kterému vznikne nově povinnost k dani, nebo u něhož došlo ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně (změna výměry užívaných pozemků, změna zařazení katastrálního území, ve kterém poplatník užívá pozemky, do produkční ekonomické skupiny a skončení doby osvobození pozemků od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) až c).

Přiznání k dani z objemu mezd a odměn a k dani ze zisku je poplatník povinen podat příslušnému správci daně každoročně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

Každý, kdo je povinen platit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby a komu nebyla daň stanovena paušální částkou, je povinen podat do 15. února příslušnému správci daně přiznání k dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby za uplynulé zdaňovací období.

Je-li pozemek užíván několika poplatníky ( § 2 odst. 5) nebo provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více občanů ( § 15 odst. 2), je povinen podat přiznání jeden z nich.

Přiznání je poplatník povinen podat vždy, byl-li k tomu vyzván správcem daně.

Poplatník je povinen si daň v přiznání sám vypočítat. Organizace je povinna připojit k přiznání účetní závěrku za zdaňovací období, popřípadě další podklady stanovené obecně závazným právním předpisem.

Organizace si mohou v přiznání odečíst od daně ze zisku obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky daně ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

Pokud plynou organizaci příjmy ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce od jejího zániku přiznání k dani z objemu mezd a odměn a k dani ze zisku za uplynulou část zdaňovacího období.

V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani z objemu mezd a odměn a k dani ze zisku za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

Zjistí-li poplatník po uplynutí lhůty pro podání přiznání, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li že daň má být vyšší než byla vyměřena.

Nebylo-li přiznání, popřípadě dodatečné přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit daň až o 10 %.

Základ daně z pozemků se zaokrouhluje na celé stovky m2 dolů, základ daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby se zaokrouhluje na celé stovky Kčs dolů a základ ostatních daní na celé tisíce Kčs dolů.

Daň z pozemků placená občany, daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby a jejich zvýšení ( § 25 odst. 12) se zaokrouhlují na celé Kčs nahoru. U organizací se jednotlivé daně a zvýšení ( § 25 odst. 12) zaokrouhlují na celé stovky Kčs nahoru. Penále u organizací i občanů se zaokrouhluje na celé desítky Kčs dolů.

Zemědělskou daň vyměřuje správce této daně.

Daň z pozemků se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu. Ke změnám, jež nastanou během zdaňovacího období ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně nepřihlíží.

Změny v zařazení katastrálních území a organizací, popřípadě organizačních jednotek hospodařících na půdě do produkčních ekonomických skupin, k nimž dojde během zdaňovacího období, jsou rozhodné pro vyměření daně z pozemků na následující zdaňovací období.

Daň z objemu mezd a odměn, daň ze zisku a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vyměřují za každý kalendářní rok po uplynutí zdaňovacího období. V případech uvedených v § 25 odst. 9 až 11 může správce daně vyměřit daň i před uplynutím zdaňovacího období.

Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně.

V případech uvedených v § 2 odst. 5 a § 15 odst. 2 se vyměří jednotlivé daně poplatníkovi, který podal přiznání k dani; nebylo-li přiznání k dani podáno, vyměří se daň kterémukoliv z nich.

Není-li poplatník povinen podle § 25 odst. 1 podávat každoročně přiznání k dani z pozemků, platí vyměření daně na rok, kdy poplatník podal přiznání, i na další zdaňovací období.

Daň paušální částkou ( § 20) stanoví správce daně po projednání s poplatníkem do 30. dubna zdaňovacího období. Takto stanovená daň, nedojde-li k její úpravě nebo zrušení podle § 20 písm. b), platí i pro další zdaňovací období.

Daň z pozemků a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se nevyměří, nepřesáhne-li po případném zvýšení nebo snížení 100 Kčs.

O vyměření daně vyrozumí správce daně poplatníky platebním výměrem. Jsou-li poplatníky daně občané, kteří mají trvalé bydliště v obvodu příslušného správce daně, lze je o vyměření daně vyrozumět hromadně předpisným seznamem.

Předpisný seznam se vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty se považuje za den doručení. Počátek, místo a dobu vyložení předpisného seznamu vyhláší správce daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým.

Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši daně, sdělí správce daně nově upravenou výši daně dodatečným platebním výměrem.

Daň z pozemků všech poplatníků je splatná ve třech splátkách, a to 20 % nejpozději do 30. dubna, 30 % do 31. srpna a 50 % do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

Jestliže daň z pozemků vyměřená občanu nepřesahuje 300 Kčs a daň vyměřená organizaci 2000 Kčs, je poplatník povinen ji zaplatit celou nejpozději do 30. dubna běžného zdaňovacího období.

Nebyla-li daň k datu splatnosti vyměřena, je pro placení daně rozhodná výše daně vypočtená poplatníkem v přiznání.

Poplatníci daně z objemu mezd a odměn, s výjimkou poplatníků uvedených v odstavci 2, jsou povinni platit měsíční zálohy na tuto daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce takto:

Jednotná zemědělská družstva, státní podniky zemědělské výroby a státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků jsou povinny platit měsíční zálohy na tuto daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce takto:

Jednotná zemědělská družstva, státní podniky zemědělské výroby, společné podniky, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků a dále poplatníci, u nichž činila daň ze zisku za uplynulé zdaňovací období méně než 400 000 Kčs, platí zálohy na daň ze zisku čtvrtletně. Za prvé a druhé čtvrtletí zaplatí zálohu ve výši daně vypočtené ze zisku vykázaného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku sníženého o rozdíl, o který placené úroky převyšují přijaté úroky, pokud nebyly hrazeny z nákladů [ § 13 odst. 2 písm. a)], a o jednu čtvrtinu celoročního odpočitatelného minima [ § 13 odst. 2 písm. b)] za každé čtvrtletí, po odečtení již dříve splatných záloh. Za třetí čtvrtletí zaplatí zálohu ve výši 50 % daně vypočtené podle předchozí věty. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí. Záloha za čtvrté čtvrtletí se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.

Ostatní poplatníci daně ze zisku jsou povinni nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na daň ze zisku takto:

U záloh placených podle odstavce 2 se od vykázaného zisku odečte rozdíl, o který placené úroky převyšují přijaté úroky pokud nebyly hrazeny z nákladů [ § 13 odst. 2 písm. a)].

Činila-li daň ze zisku za uplynulé zdaňovací období méně než 100 000 Kčs, neplatí se zálohy na daň. Poplatník uhradí celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.

Vznikne-li poplatníku přeplatek záloh na dani ze zisku (s výjimkou měsíce prosince nebo čtvrtého čtvrtletí), zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou na tuto daň nebo na žádost poplatníka může být zúčtován na jiné daně nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen.

Poplatníci daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby platí zálohu na tuto daň takto: do 30. dubna ve výši 20 %, do 31. srpna ve výši 30 % a do 30. listopadu ve výši 50 % daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období.

Novým poplatníkům může správce daně stanovit zálohy na daň s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k dalším poměrům podle § 21 rozhodným pro vyměření daně.

Jestliže daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby činila za uplynulé zdaňovací období méně než 300 Kčs, neplatí se zálohy a poplatník uhradí celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.

Daň stanovená správcem daně paušální částkou je splatná najednou do 30. září zdaňovacího období.

Jestliže daň z objemu mezd a odměn, daň ze zisku a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby vypočtené v přiznání jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než daň vypočtená v přiznání, zúčtuje se přeplatek za uplynulé zdaňovací období na zálohy, popřípadě splátky zemědělské daně v běžném zdaňovacím období.

Je-li daň z pozemků, daň z objemu mezd a odměn, daň ze zisku nebo daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby stanovená platebním výměrem vyšší než daň vypočtená v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

Zálohy na daň z objemu mezd a odměn a na daň ze zisku se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů. Zálohy na daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se zaokrouhlují na celé desítky Kčs dolů.

V odůvodněných případech může správce daně stanovit na žádost poplatníka zálohy jinak.

Nezaplatila-li organizace daň (včetně zvýšení podle § 25 odst. 12), popřípadě zálohy na daň včas a v plné výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatků příslušné daně zjištěných ke dnům splatnosti.

Nezaplatil-li občan daň (splátku nebo zálohu na daň) včas a v plné výši, je povinen zaplatit penále ve výši 10 % z nedoplatků daně (záloh na daň) zjištěných ke dnům splatnosti.

Uvede-li poplatník av přiznání daň nižší částkou, než jakou měl uvést, předepíše správce daně penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. Z rozdílu na dani vyplývajícího z dodatečně podaného přiznání a již podaného přiznání nebo vyměřené daně, předepíše penále v poloviční výši.

Předpis penále sdělí správce daně poplatníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 50 Kčs.

Správce daně může penále prominout, snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu stanoveném v obecně závazném právním předpisu vydaném ministerstvy financí, cen a mezd České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem financí.

Proti vyměření daní, proti jejich zvýšení a proti předpisu penále může poplatník podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo ode dne doručení předpisným seznamem ( § 27 odst. 10).

Odvolání nemá odkladný účinek.

Daň, její zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou.

Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a vymáhat daň, její zvýšení a penále lze však nejpozději do 10 let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou.

Pro řízení ve věcech zemědělské daně platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků ²¹ , pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ustanovení o výkonu rozhodnutí v daňovém řízení ²¹ platná pro státní podniky a pro státní hospodářské organizace, platí pro všechny poplatníky daně z objemu mezd a odměn, daně ze zisku a pro organizace platící daň z pozemků; použije se obdobně i pro úhradu dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů.

Pro výnos zemědělské daně neplatí ustanovení § 3 písm. a) zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).

Příjmem státního rozpočtu československé federace je výnos zemědělské daně od organizací v působnosti federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvýšit, popřípadě snížit sazbu daně z objemu mezd a odměn a sazbu daně ze zisku až o jednu čtvrtinu a to do 30. června roku předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém má takto upravená sazba nabýt účinnosti.

Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o poplatníky zemědělské daně v působnosti orgánů československé federace, a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou nařízením osvobodit od daně některé druhy příjmů, popřípadě skupiny poplatníků nebo poplatníky v určitých oblastech.

Federální ministerstvo financí na návrh federálního ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva vnitra může stanovit odchylný způsob zdanění a odvod zemědělské daně u organizací v působnosti federálního ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva vnitra.

Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky zemědělské daně v působnosti orgánů československé federace, a ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou:

zařadí obecně závazným právním předpisem organizace uvedené v § 6 odst. 2 a katastrální území do produkčních ekonomických skupin podle výsledků bonitace zemědělského půdního fondu a ocenění dalších činitelů k 31. říjnu 1988;

může změnit obecně závazným právním předpisem zařazení podle písmene a) pro následující zdaňovací období z těchto důvodů: 1. podstatná změna bonitovaných půdně ekologických podmínek, 2. změna v rozsahu obhospodařovaného půdního fondu, 3. změna v rozsahu a intenzitě působení zhoršujících nebo zlepšujících faktorů nezahrnutých v bonitaci; tyto faktory vymezí obecně závazný právní předpis.

Osvobození od daně z pozemků podle § 3 zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození.

Osvobození od daně ze zisku přiznané podle § 9 a § 56 odst. 2 písm. c) zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, pozbývá platnosti ke dni 31. prosince 1988.

Pokud se v obecně závazných právních předpisech platných pro poplatníky zemědělské daně užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení, rozumí se jím též daň z objemu mezd a odměn podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.

Daň z pozemků se vyměří podle tohoto zákona poprvé na rok 1989 podle stavu k 1. lednu 1989.

Daň ze zisku, daň z objemu mezd a odměn a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vyměří poprvé v roce 1990 za zdaňovací období roku 1989.

Pro daňovou povinnost a povinnost příspěvku na sociální zabezpečení vzniklou před 1. lednem 1989 se použije zákon č. 103/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané na základě tohoto zákona.

Příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby za rok 1988, pokud nepřesáhly hranici uvedenou v § 32 odst. 2 zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, zdaní se za rok 1988 s přihlédnutím k ustanovení § 34 odst. 2 zákona daní z příjmu občanů ze zemědělské výroby podle zákona č. 103/1974 Sb.

Pro placení záloh na daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby ve zdaňovacím období roku 1989 je rozhodná celková výše daně za rok 1988 placená podle zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.

zákon č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací a zákona č. 113/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani;

vyhláška federálního ministerstva financí č. 106/1974 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění článku IV odst. 1 písm. j), odst. 2 a 3 zákona č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací a ve znění článku III odst. 3 zákona č. 113/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani;

nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 139/1985 Sb., o dodatkovém odvodu ze zisku u jednotných zemědělských družstev provozujících ve větším rozsahu přidruženou výrobu;

směrnice ministerstva financí České socialistické republiky k úlevám na zemědělské dani při zdanění příjmů občanů ze smluvního výkrmu některých hospodářských zvířat čj. 153/7385/79, registrované ve Sbírce zákonů v částce 13/1979;

oznámení ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození některých příjmů drobných chovatelů a pěstitelů od zemědělské daně a daně z příjmů obyvatelstva čj. 153/22 363/81 ze dne 9. prosince 1981, registrované ve Sbírce zákonů v částce 2/1982;

výnos federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o vymezení oprávnění krajských a okresních národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani čj. FMF VI/1-9676/75, čj. MF ČSR 153/7702/75 a čj. MF SSR 83/484/75, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 23/1975.