184/1988 Sb. znění účinné od 8. 12. 1988 do 30. 4. 1990
184
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 10. dubna 1980 č. 42 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem ze dne
16. června 1988 č. 102 Sb.
ZÁKON
o hospodářských stycích se zahraničím
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-3)
§ 1 Tento zákon upravuje organizování, řízení a kontrolu zahraničně hospodářské činnosti a vymezuje její formy, zřizování obchodních zastupitelství zahraničních osob na území Československé socialistické republiky, zřizování organizačních složek československých právnických osob v zahraničí, postavení obchodních a průmyslových komor na území Československé socialistické republiky a jejich úkoly, neobchodní vývoz a dovoz, ochranu obchodně politických zájmů Československé socialistické republiky a vymezuje působnost ústředních orgánů v této oblasti.
§ 2 Ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy Československé socialistické republiky v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů Československé socialistické republiky.
§ 3 Pro účely tohoto zákona
a) československými osobami se rozumějí právnické osoby mající sídlo a fyzické osoby mající bydliště na území Československé socialistické republiky; zahraničními osobami se rozumějí ostatní právnické a fyzické osoby;
b) službou se rozumí plnění závazku, jehož předmětem je hospodářská činnost poskytovaná za úplatu; službou není činnost poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu.
c) - zrušeno.
ČÁST II ZAHRANIČNĚ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST (§ 4-36)
HLAVA 1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 4-5)
§ 4 Zahraničně hospodářská činnost podle tohoto zákona má tyto formy:
a) zahraničně obchodní činnost ( § 6);
b) zahraničně hospodářské služby ( § 17);
c) výrobní specializace a výrobní kooperace se zahraničím ( § 23);
d) vědeckotechnická spolupráce se zahraničím ( § 29);
e) nakládání právy k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám (dále jen "průmyslová práva") ve vztahu k zahraničí ( § 33).
§ 5 (1) Československé právnické osoby usilují při své podnikatelské činnosti o co nejvýhodnější zapojení do mezinárodní dělby práce.
(2) Československé osoby jsou oprávněny v mezích stanovených podle tohoto zákona navazovat a uskutečňovat přímé hospodářské vztahy se zahraničními osobami.
(3) Československé osoby mohou navazovat a uskutečňovat nepřímé hospodářské vztahy se zahraničím. Nepřímými hospodářskými vztahy se zahraničím podle tohoto zákona jsou vztahy k zahraničním osobám, které československá osoba navazuje a uskutečňuje prostřednictvím československých socialistických organizací oprávněných k zahraničně hospodářské činnosti, jednajících vlastním jménem na účel československé osoby. Československá osoba je oprávněna si zvolit, která z několika československých socialistických organizací oprávněných k požadované zahraničně hospodářské činnosti má vystupovat na základě smlouvy vůči zahraničním osobám.
(4) Zahraničně hospodářská činnost je řízena, organizována a kontrolována státem tak, aby se podnikatelská činnost v této oblasti v podmínkách hospodářské soutěživosti a v mezích stanovených podle tohoto zákona rozvíjela v souladu s potřebami národního hospodářství Československé socialistické republiky a v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána a rozšiřovalo se zapojování československých osob ve vhodných formách do mezinárodní dělby práce.
HLAVA 2 ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ ČINNOST (§ 6-16)
Oddíl 1 Vymezení zahraničně obchodní činnosti (§ 6)
§ 6 (1) Zahraničně obchodní činnost zahrnuje u československých osob:
a) vývoz věcí z Československé socialistické republiky a dovoz věcí do Československé socialistické republiky za účelem prodeje nebo využití ve výrobě nebo při poskytování služeb (obchodní vývoz a dovoz);
b) koupi zboží a jeho přímý prodej v zahraničí bez dovozu do Československé socialistické republiky;
c) poskytování služeb zahraničním osobám na území Československé socialistické republiky s výjimkou přímého uspokojování osobních potřeb fyzických osob nebo obdobných potřeb právnických osob za československou měnu;
d) poskytování služeb v zahraničí;
e) přijímání služeb od zahraničních osob s výjimkou služeb přijímaných československými fyzickými osobami k uspokojování osobních potřeb;
f) prodej zboží a poskytování služeb na území Československé socialistické republiky za devizové prostředky;
g) zprostředkovatelskou činnost vykonávanou pro československé osoby ve styku se zahraničními osobami;
h) provádění nestranné kontroly na základě smlouvy za účelem vydání kontrolního osvědčení o zboží dodávaném nebo službách poskytovaných v mezinárodním obchodě ;
i) obstarávání přepravy věcí (zásilek) všemi druhy dopravních prostředků a činnosti s tím související, jestliže místo odeslání nebo místo určení nebo obě tato místa jsou mimo území Československé socialistické republiky;
j) provozování námořní plavby․
(2) Zahraničně obchodní činnost zahrnuje u zahraničních osob:
a) vývoz věcí z Československé socialistické republiky a dovoz věcí do Československé socialistické republiky za účelem prodeje nebo využití při výrobě nebo při poskytování služeb (obchodní vývoz a dovoz);
b) poskytování služeb na území Československé socialistické republiky;
c) prodej zboží na území Československé socialistické republiky, pokud se neuskutečňuje pouze mezi zahraničními osobami;
d) provádění nestranné kontroly na základě smlouvy na území Československé socialistické republiky za účelem vydání kontrolního osvědčení .
(3) Zahraničně obchodní činností je též jednání o uzavření smluv týkajících se činností uvedených v odstavcích 1 a 2, jakož i propagace těchto činnosti československými právnickými osobami v zahraniční a zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.
(4) Zahraničně obchodní činností je též činnost uvedena v odstavcích 1 a 3 prováděná
a) Československým filmem a Československou televizí;
b) Československou tiskovou kanceláří s výjimkou obstarávání a dodávání zpravodajského materiálu na základě smluv .
(5) Zahraničně obchodní činnost nezahrnuje:
a) dovoz a vývoz hodnot a obchod devizovými prostředky upravený předpisy o devizovém hospodářství s výjimkou zlata, určeného pro výrobní spotřebu nebo technické účely;
b) činnost uskutečňovanou Státní bankou československou na základě zvláštního zákona a peněžními ústavy a organizacemi, které Státní banka československá pověřila plněním některých úkolů jí zákonem vyhrazených;
c) poskytování a přijímání právní pomoci v oblasti advokacie ;
d) činnost znalců a tlumočníků uskutečňovanou podle zvláštního zákona ;
e) dovoz věcí uskutečňovaný československými fyzickými osobami za účelem výkonu jim povolené hospodářské činnosti na území Československé socialistické republiky;
f) poskytování a přijímání služeb v oblastech uvedených v § 17.
Oddíl 2 Povolování zahraničně obchodní činnosti (§ 7-9)
§ 7 (1) Zahraničně obchodní činnost mohou provádět pouze československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(2) Povolení k zahraničně obchodní činnosti se nevyžaduje
a) u zahraničních osob k jednání o uzavření smluv s československými právnickými osobami, oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, a k plnění těchto smluv;
b) u československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, v mezích jim stanoveného základního předmětu podnikání, pro vývoz a dovoz výrobků a jejich částí, jež jsou předmětem smlouvy o výrobní kooperaci uzavřené v souladu s tímto zákonem ( § 23 odst. 2), pokud se tento vývoz nebo dovoz uskutečňuje ve vztahu k jiné smluvní straně této smlouvy, která má sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci; toto oprávnění k zahraničně obchodní činnosti může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout za podmínek stanovených v § 8 odst. 3 první věta;
c) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat provádění zahraničně obchodní činnosti na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 9.
§ 8 (1) Povolení k zahraničně obchodní činnosti uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými orgány.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu udělí povolení k zahraničně obchodní činnosti československé osobě, jež je socialistickou organizací, jestliže tato prokáže, že jsou u ní splněny předpoklady pro řádný a hospodářský efektivní a racionální výkon zahraničně obchodní činnosti a bude disponovat dostatečnými devizovými prostředky k úhradě právních důsledků případného porušení svých závazků vůči zahraničním osobám. Ze závažných důvodů může vláda Československé socialistické republiky stanovit další podmínky, jejichž splnění je nezbytné, aby mohlo být uděleno povolení k zahraničně obchodní činnosti. Jiným osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu udělit povolení k zahraničně obchodní činnosti, jestliže toto udělení je v souladu s cíli účelného zapojení národního hospodářství Československé socialistické republiky do mezinárodní dělby práce.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu povolení k zahraničně obchodní činnosti omezí nebo odejme, jestliže československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, které bylo povolení uděleno, opětovně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené pro provádění zahraničně obchodní činnosti. Jiným než československým socialistickým osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout povolení, jestliže se změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení podle odstavce 2.
(4) Udělení povolení k zahraničně obchodní činnosti, jeho změna a odnětí se zapisují u československých právnických osob zapsaných v podnikovém rejstříku do tohoto rejstříku.
§ 9 Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem postup při udělování, změně a odnímání povolení k zahraničně obchodní činnosti, vyžadující povolení podle tohoto zákona, mohou být prováděny bez tohoto povolení, za jakých podmínek a v jakém rozsahu.
Oddíl3 Řízení a kontrola zahraničně obchodní činnosti (§ 10-12a)
§ 10 (1) Československé právnické osoby, oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, které jsou socialistickými organizacemi, postupují při provádění zahraničně obchodní činnosti v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v kulturní oblasti též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.
(2) Československé právnické osoby jsou povinny postupovat ve styku s československými právnickými osobami uvedenými v odstavci 1 tak, aby jim bylo umožněno plnit jejich povinnosti.
(3) Československé právnické osoby a zahraniční osoby, provádějící kontrolní činnost na základě smlouvy [ § 6 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. d)], jsou povinny provést kontrolu zboží a služeb nestranným způsobem a vydat kontrolní osvědčení odpovídající výsledku kontroly. Úřední opatření, příkazy nebo právní úkony, jež omezují nestrannost provedení této kontroly, jsou neplatné.
§ 11 Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu s federálním ministerstvem financí upraví v dohodě se Státní bankou československou a příslušnými ústředními orgány republik obecně závazným právním předpisem právní formu a podmínky pro uskutečňování prodeje zboží a poskytování služeb československými právnickými osobami za devizové prostředky na území Československé socialistické republiky.
§ 12 (1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu řídí zahraničně obchodní činnost obecně závaznými právními předpisy vydanými podle tohoto zákona, celními a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy i jinými ekonomickými nástroji, které jsou v jeho působnosti. Zahraničně obchodní činnost československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu kontroluje zahraničně obchodní činnost na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů podle odstavce 3.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o dovoleném rozsahu a obsahu, provádění a o kontrole zahraničně obchodní činnosti československých právnických osob a zahraničních osob, kterým k této činnosti bylo uděleno povolení, nebo které mohou tuto činnost vykonávat bez povolení ( § 7 odst. 2).
§ 12a (1) Československé a zahraniční osoby mohou zakládat československou právnickou osobu, jejíž základní předmět podnikání zahrnuje zahraničně obchodní činnost nebo měnit tento její předmět podnikání jen s povolením federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(2) Orgány státní správy mohou zakládat československou právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 nebo měnit její základní předmět podnikání týkající se zahraničně obchodní činnosti jen se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(3) Povolení podle odstavce 1 a souhlas podle odstavce 2 nahrazuje povolení podle § 7 odst. 1.
Oddíl 4 Podniky zahraničního obchodu (§ 13-15)
§ 13 (1) Podnik zahraničního obchodu je právnickou osobou zřízenou k provádění zahraničně obchodní činnosti, která odpovídá za porušení svých závazků a ostatních povinností svým vlastním majetkem.
(2) Podnik zahraničního obchodu neručí za závazky státu, ani za závazky jiných právnických osob, a stát a jiné právnické osoby neručí za závazky podniku zahraničního obchodu; tím není dotčeno ručení vzniklé v souladu s příslušnými předpisy.
(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku.
§ 13a Podnik zahraničního obchodu je socialistickou hospodářskou organizací, která provádí svou činnost samostatně na základě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, úplného chozrasčotu a socialistické samosprávy.
§ 14 (1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel, který je jediný vedoucí řídí činnost podniku je za ni a její výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a pracovnímu kolektivu. Generální ředitel jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel a jeho náměstci se zapisují do podnikového rejstříku jako statutární orgány podniku zahraničního obchodu. Způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu nabývá generální ředitel dnem volby a jeho náměstci dnem jmenování. Účinky ukončení jejich funkce vůči třetím osobám nastávají ode dne zápisu změn do podnikového rejstříku.
(2) Na řízení podniku zahraničního obchodu se podílejí orgány socialistické samosprávy, kterými jsou:
a) shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, tvořeného pracovníky, kteří v podniku zahraničního obchodu konají práce v pracovním poměru, popřípadě shromáždění delegátů tohoto kolektivu a
b) rada pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, která je volena shromážděním, a to tajným hlasováním, nejvýše na dobu pěti let.
(3) Pro volbu generálního ředitele, řízení a socialistickou samosprávu podniku zahraničního obchodu platí obdobně § 3, 5, 11, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 1 a 2 a § 27 až 34 zákona o státním podniku.
(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn. Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s majetkem podniků zahraničního obchodu.
§ 15 (1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhoduje o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního obchodu a o změně předmětu jejich podnikání; přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 druhá věta. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může též změnit jejich název, sídlo a výši základního jmění.
(2) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do podnikového rejstříku.
(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého nároku rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit svůj nárok vůči kterémukoli z podniků vzniklých rozdělením podniku zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně a nerozdílně.
(4) Pro podnik zahraničního obchodu platí obdobně ustanovení § 12, § 13 odst. 2, § 14, 17 a 21 až 23 zákona o státním podniku.
Oddíl 5 Účelové zahraničně obchodní organizace (§ 16)
§ 16 (1) K zajištění rozvoje a provádění zahraničně obchodní činnosti, zejména k soustředění některých odborných činností, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky zřizuje a zrušuje účelové zahraničně obchodní organizace.
(2) Pro zřizování, převádění, slučování, rozdělování a zrušování a činnost účelových zahraničně obchodních organizací platí obdobně obecné předpisy o státních organizacích.
HLAVA 3 ZAHRANIČNĚ HOSPODÁŘSKÉ SLUŽBY (§ 17-22)
Oddíl 1 Vymezení zahraničně hospodářských služeb (§ 17)
§ 17 (1) K zahraničně hospodářským službám patří služby v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, silniční, říční a říčně námořní s výjimkou obstarávání přepravy zásilek, dále v oblasti spojů, kultury, školství, pojišťovnictví, zdravotnictví s výjimkou lázeňské léčby, pohřebnictví a v oblasti bankovně finanční, jestliže jsou poskytovány
a) československými osobami zahraničním osobám s výjimkou služeb poskytovaných k uspokojování osobních potřeb zahraničních fyzických osob a obdobných potřeb zahraničních právnických osob na území Československé socialistické republiky za československou měnu a československým osobám v zahraničí;
b) zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.
(2) K zahraničně hospodářským službám patří též
a) poskytování služeb československými právnickými osobami československým osobám při zprostředkování převodu práv československých autorů nebo výkonných umělců do zahraničí a zahraničních autorů nebo výkonných umělců do Československé socialistické republiky ;
b) vystavování přepravních dokumentů československými železničními dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními železničními dopravci a československými leteckými dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními leteckými dopravci.
(3) Pro účely tohoto zákona se říčně námořní dopravou rozumí doprava uskutečňovaná po moři a po řece touž lodí.
Oddíl 2 Povolování zahraničně hospodářských služeb (§ 18-19)
§ 18 (1) Zahraničně hospodářské služby mohou poskytovat pouze
a) československé právnické osoby k tomu účelu zřízené;
b) jiné československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(2) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb se nevyžaduje,
a) jestliže se zahraničně hospodářské služby poskytují na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;
b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat poskytování zahraničně hospodářských služeb na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.
§ 19 (1) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb uděluje, mění a odnímá v oblasti
a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a v oblasti spojů federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;
b) silniční dopravy a pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;
c) kultury ministerstva kultury republik;
d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;
e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;
f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;
g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(2) Pro udělování, změnu a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb platí obdobně ustanovení § 8 odst. 2 až 4.
Oddíl 3 Řízení a kontrola zahraničně hospodářských služeb (§ 20-22)
§ 20 (1) Československé právnické osoby, které mají povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, postupují při jejich poskytování v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v oblasti kulturní též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.
(2) Československé právnické osoby mohou poskytovat zahraničně hospodářské služby, jež souvisejí s vývozem věcí z Československé socialistické republiky nebo dovozem věcí do Československé socialistické republiky, jen za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.
§ 21 (1) Poskytování zahraničně hospodářských služeb řídí ústřední orgány státní správy, které udělily povolení k této činnosti. Řízení se uskutečňuje obecně závaznými právními předpisy a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy ekonomickými nástroji. Poskytování zahraničně hospodářských služeb československými právnickými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, ale usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.
(2) Ústřední orgány státní správy uvedení v odstavci 1 kontrolují poskytování zahraničně hospodářských služeb na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů vydaných podle § 22.
§ 22 V oblasti
a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a spojů federální ministerstvo dopravy a spojů;
b) silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik;
c) kultury ministerstva kultury republik;
d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;
e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;
f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;
g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí;
h) pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik
upraví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu obecně závazným právním předpisem podrobnosti o
1. udělování, změně a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb a o tom, které služby, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,
2. postupu československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi a jimž udělily povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, nebo které mohou zahraničně hospodářské služby poskytovat na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy [ § 18 odst. 2 písm. a)], při poskytování zahraničně hospodářských služeb a o jejich organizování a kontrole,
3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb, poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahraničními osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo které tyto služby mohou poskytovat bez povolení ( § 18 odst. 2).
HLAVA 4 VÝROBNÍ SPECIALIZACE A VÝROBNÍ KOOPERACE SE ZAHRANIČÍM (§ 23-28)
§ 23 (1) Výrobní specializací se zahraničím podle tohoto zákona jsou tyto činnosti uskutečňované mezi československými osobami a zahraničními osobami:
a) vzájemné rozdělení výrobních programů týkajících se určitého zboží za účelem výroby jeho jednotlivých druhů jednotlivými zúčastněnými osobami;
b) zastavení nebo omezení výroby určitého zboží u jedné nebo více zúčastněných osob za účelem jejího soustředění u jedné nebo více jiných zúčastněných osob.
(2) Výrobní kooperací se zahraničím podle tohoto zákona jsou tyto činnosti uskutečňované mezi československými osobami a zahraničními osobami:
a) spolupráce při výrobě určitých druhů zboží na základě rozdělení výrobního procesu nebo jeho části za účelem jeho dokončení u jedné nebo více zúčastněných osob;
b) spolupráce při výzkumu a vývoji týkající se společné výroby určitých druhů zboží nebo její části na základě rozdělení výzkumných nebo vývojových prací za účelem využití jejich výsledků všemi zúčastněnými osobami.
§ 24 Výrobní specializace a výrobní kooperace se zahraničím se uskutečňuje zejména za účelem dosažení vyšší efektivnosti a technického zlepšení výrobků na dlouhodobém základě v souladu s koncepcí rozvoje příslušného výrobního odvětví nebo oboru.
§ 25 (1) Výrobní specializace nebo výrobní kooperace se zahraničím se může uskutečňovat pouze na základě smlouvy.
(2) Smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperace se zahraničním mohou uzavírat a její předmět rozšiřovat pouze československé právnické osoby jen na základě a v mezích uděleného povolení nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení podle § 26, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
§ 26 Povolení uvedené v § 25 uděluje věcně příslušný ústřední orgán státní správy.
§ 26a K uzavření smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nebo k rozšíření jejího předmětu se povolení nevyžaduje
a) u smlouvy uzavírané k provedení mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;
b) u smlouvy uzavírané s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci;
c) u jiné smlouvy o výrobní koooperaci, při jejímž provádění se předpokládá, že souhrn ročního objemu vývozu a dovozu československé právnické osoby v souvislosti s prováděním výrobní kooperace nepřesáhne celkem částku 30 miliónů Kčs v cenách bez dopravních a jiných nákladů, sjednaných mezi smluvními stranami a přepočtených na československou měnu podle středního kursu vyhlášeného Státní bankou československou pro den, kdy smlouva byla uzavřena.
§ 27 Povolení k uzavření nebo změně smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nenahrazuje povolení k zahraničně obchodní činnosti podle tohoto zákona.
§ 28 Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, kdy lze smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, vyžadující povolení podle tohoto zákona, uzavřít nebo její předmět rozšířit bez povolení, a to za jakých podmínek a v jakém rozsahu, a upravit postup při udělování povolení.
HLAVA 5 VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM (§ 29-32)
§ 29 Vědeckotechnickou spoluprací se zahraničím podle tohoto zákona je spolupráce mezi československými právnickými osobami a zahraničními osobami při výzkumu nebo vývoji v oblasti vědy a techniky, zejména společné řešení výzkumných nebo vývojových úkolů nebo vzájemná výměna vědeckých nebo technických poznatků s výjimkou činností uvedených v hlavách 2 až 4 a 6.
§ 31 (1) Vědeckotechnická spolupráce se zahraničím se může uskutečňovat pouze na základě smlouvy.
(2) Smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím mohou uzavřít československé právnické osoby pouze na základě a v mezích povolení, které udělila Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem státní správy nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(3) Povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím se nevyžaduje
a) jestliže vědeckotechnická spolupráce má být uskutečňována na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;
b) u smluv uzavíraných československými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, s osobami, které mají sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci;
c) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v nařízení vlády Československé socialistické republiky.
(4) - zrušen
HLAVA 6 NAKLÁDÁNÍ PRŮMYSLOVÝMI PRÁVY VE VZTAHU K ZAHRANIČÍ (§ 33-36)
§ 33 Nakládání průmyslovými právy ve vztahu k zahraničí podle tohoto zákona zahrnuje převod práv k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám nebo poskytnutí jejich využití československými osobami zahraničním osobám s výjimkou poskytování jejich využití v souvislosti s vývozem investičních celků.
§ 34 (1) Nakládání průmyslovými právy ( § 33) ve vztahu k zahraničí se může uskutečnit pouze na základě smlouvy.
(2) Smlouvu o nakládání průmyslovými právy může uzavřít nebo její předmět rozšířit československá osoba pouze na základě a v mezích povolení uděleného podle § 35.
(3) Povolení se nevyžaduje v případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 36.
§ 35 Povolení k uzavření nebo rozšíření předmětu smlouvy podle § 34 uděluje Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
§ 36 Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o postupu při udělování povolení podle § 34 nebo rozšíření jejího předmětu, k nimž je třeba podle tohoto zákona povolení se toto povolení nevyžaduje.
ČÁST III OBCHODNÍ ZASTUPITELSTVÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB (§ 37-39)
§ 37 (1) Obchodním zastupitelstvím podle tohoto zákona je organizační složka zahraniční osoby zřízená pro její hospodářskou činnost nebo pro podporu této činnosti na území Československé socialistické republiky.
(2) Zahraniční osoba může zřídit své obchodní zastupitelství a provozovat jeho činnost jen na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(3) Povolení se nevyžaduje, jestliže z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat zřízení obchodního zastupitelství zahraniční osoby na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 39.
§ 38 (1) Povolení zřídit obchodní zastupitelství uděluje, mění a odnímá v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a federálním ministerstvem financí v oblasti
a) uskutečňování mezinárodní železniční, letecké, říční, říčně námořní a silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů, v oblasti silniční dopravy též v dohodě s ministerstvem vnitra a životního prostředí republiky, na jejímž území má obchodní zastupitelství vyvíjet činnost;
b) bankovně finanční Státní banka československá.
(2) Povolení zřídit obchodní zastupitelství v oblasti pojišťovnictví uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a s ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jejímž území má obchodní zastupitelství vyvíjet činnost.
(3) Povolení zřídit obchodní zastupitelství v ostatních oblastech uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(4) Při udělování povolení zřídit obchodní zastupitelství se přihlíží zejména k tomu, aby byly zabezpečen rozvoj a ochrana zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky.
§ 39 Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí, federálním ministerstvem dopravy a spojů a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem způsob a rozsah činnosti obchodních zastupitelství a podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení a o tom, kdy se povolení nevyžaduje.
ČÁST IV ZŘIZOVÁNÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ČESKOSLOVENSKÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB V ZAHRANIČÍ (§ 40-42)
§ 40 (1) Československá právnická osoba může zřídit svou organizační složku v zahraničí k provádění hospodářské činnosti nebo k její podpoře jen na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(2) Povolení se nevyžaduje, jestliže z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat zřízení organizační složky československé právnické osoby v zahraničí na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 42.
§ 41 Povolení zřídit organizační složku československé právnické osoby v zahraničí uděluje, mění a odnímá
a) v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, říčně námořní a silniční federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a federálním ministerstvem financí, v oblasti silniční dopravy též v dohodě s ministerstvem vnitra a životního prostředí republiky, na jejímž území má československá právnická osoba sídlo;
b) v oblasti bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu;
c) v ostatních oblastech federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a ústředním orgánem řídícím organizaci, která žádá o povolení.
§ 42 Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí, federálním ministerstvem dopravy a spojů a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení ke zřízení organizační složky československé právnické osoby v zahraničí a o tom, kdy se povolení nevyžaduje.
ČÁST V OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY (§ 43-51)
HLAVA 1 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA (§ 43-46)
§ 43 (1) K podpoře rozvoje československých hospodářských styků se zahraničím vyvíjí činnost Československá obchodní a průmyslová komora.
(2) Československá obchodní a průmyslová komora je právnickou osobou sdružující československé právnické osoby, které provádějí zahraničně hospodářskou činnost nebo s ní související výrobní a jinou hospodářskou činnost.
(3) Sídlem Československé obchodní a průmyslové komory je Praha; oblastní ředitelství Československé obchodní a průmyslové komory je v Bratislavě.
§ 44 Československá obchodní a průmyslová komora při výkonu své působnosti rovněž
a) poskytuje odborné konzultace a jinou pomoc svým členům;
b) šíří znalosti o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se hospodářských styků se zahraničím a v souvislosti s tím vydává a rozšiřuje informativní a odborné publikace;
c) vydává osvědčení týkající se skutečností důležitých v právních vztazích vznikajících při uskutečňování mezinárodního obchodu; tato osvědčení mají povahu veřejných listin.
§ 45 (1) Nejvyšším orgánem Československé obchodní a průmyslové komory je valná hromada členů, která zejména přijímá stanovy Československé obchodní a průmyslové komory a stanoví hlavní směry její činnosti a výši členských příspěvků.
(2) Valná hromada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.
(3) V době mezi zasedáními valné hromady řídí Československou obchodní a průmyslovou komoru představenstvo volené valnou hromadou na dobu pěti let.
(4) Jménem Československé obchodní a průmyslové komory jednají jako statutární orgán předseda, jednotliví místopředsedové nebo generální tajemník, kteří jsou voleni valnou hromadou.
§ 46 Podrobnosti o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory, členství, právech a povinnostech členů, o jejím hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které na návrh federálního ministerstva zahraničního obchodu schvaluje vláda Československé socialistické republiky.
HLAVA 2 ROZHODČÍ SOUD ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY (§ 47-48)
§ 47 (1) Rozhodčí soud působí při Československé obchodní a průmyslové komoře jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodní styku.
(2) V čele rozhodčího soudu je předsednictvo volené představenstvem Československé obchodní a průmyslové komory na dobu tří let. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.
(3) Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu.
§ 48 Organizační uspořádání rozhodčího soudu a řízení před ním upravuje řád rozhodčího soudu, který na návrh předsednictva rozhodčího soudu vyhlašuje federální ministerstvo zahraničního obchodu ve Sbírce zákonů.
HLAVA 3 SPECIÁLNÍ A SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY (§ 49-51)
§ 49 (1) Československé právnické osoby, jež jsou socialistickými organizacemi, se mohou dohodnout na zřízení speciální obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví.
(2) Československé právnické osoby, jež jsou socialistickými organizacemi, se mohou dohodnout se zahraničními osobami na zřízení smíšené obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků ve vztahu k určitému státu nebo několika státům.
(3) Speciální a smíšené obchodní komory se mohou zřizovat pouze se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(4) Podrobnosti o činnosti speciálních a smíšených obchodních komor podle odstavců 1 a 2, členství, právech a povinnostech členů, o jejich hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které schvaluje federální ministerstvo zahraničního obchodu.
§ 50 (1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může k rozvoji hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví nebo ve vztahu k určitému státu nebo několika státům zřídit speciální nebo smíšenou obchodní komoru.
(2) Rozhodnutí o zřízení speciální nebo smíšené obchodní komory obsahuje zejména její název, sídlo, předmět činnosti a den zřízení.
(3) Organizaci speciálních a smíšených obchodních komor zřízených podle odstavce 1 upravuje statut, který vydává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
§ 51 Speciální a smíšené obchodní komory se zapisují do podnikového rejstříku.
ČÁST VI NEOBCHODNÍ VÝVOZ A DOVOZ (§ 52-54)
§ 52 Neobchodním vývozem a dovozem je vývoz a dovoz věcí mimo rámec zahraničně obchodní činnosti.
§ 53 (1) Vyžaduje-li to ochrana zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky nebo jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, může se neobchodní vývoz nebo dovoz určitých věcí zakázat nebo vázat na udělení povolení.
(2) Na rozhodování o přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu se vztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád ) s těmito odchylkami:
a) podání, kterým se zahajuje řízení, lze učinit i ústně;
b) rozhodnutí o tom, že se neobchodní vývoz nebo dovoz připouští, nemusí mít písemnou formu.
(3) O přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu rozhodují orgány celní správy.
§ 54 Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem, které věci a v jakém rozsahu nebo hodnotě je zakázáno vyvážet nebo dovážet, popřípadě kdy je k neobchodnímu vývozu nebo dovozu třeba povolení, a který orgán celní správy a za jakých podmínek je uděluje, a podrobnosti o rozhodování o přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu.
ČÁST VII OCHRANA OBCHODNĚ POLITICKÝCH ZÁJMŮ (§ 55-57)
HLAVA 1 ŘÍZENÍ ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKY (§ 55-56)
§ 55 Federální ministerstvo zahraničního obchodu
a) navrhuje vládě Československé socialistické republiky zásady jednotné zahraniční obchodní politiky;
b) provádí jednotnou zahraniční obchodní politiku ve styku s příslušnými orgány jiných států;
c) řídí a kontroluje provádění jednotné zahraniční obchodní politiky v souvislosti s činnostmi upravenými tímto zákonem a i v ostatních oblastech hospodářských styků se zahraničím; k tomu účelu vydává předpisy a činí potřebná opatření.
§ 56 K ochraně důležitých obchodně politických nebo výjimečně jiných důležitých zájmů Československé socialistické republiky nebo k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může federální ministerstvo zahraničního obchodu provádění zahraničně hospodářských činností nebo průvoz zboží územím Československé socialistické republiky
a) omezit nebo zakázat;
b) vázat na splnění určitých podmínek včetně udělení úředního povolení nebo předložení stanovených dokladů.
HLAVA 2 PREVENTIVNÍ KONTROLA VYVÁŽENÉHO A DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ (§ 57)
§ 57 (1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je oprávněno kontrolovat jakost a množství vyváženého a dováženého zboží nebo k provádění této kontroly zřídit právnickou osobu nebo prováděním této kontroly pověřit právnickou osobu, kterou řídí (kontrolní organizace).
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je oprávněno
a) po projednání s příslušnými orgány stanovit povinnost československé právnické osoby dostávající zboží pro vývoz opatřit kontrolní osvědčení u některých druhů zboží;
b) požadovat průkaz o použití a využití dováženého zboží.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu nebo kontrolní organizace jsou oprávněny zakázat, aby vadné zboží bylo odesláno do zahraničí, nebo vázat přípustnost odeslání takového zboží na splnění stanovených podmínek.
(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o rozsahu a způsobu provádění kontroly o vydávání kontrolních osvědčení.
ČÁST VIII USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 58-64)
§ 58 (1) Podniky zahraničního obchodu zřízené podle dosavadních předpisů se považují za podniky zahraničního obchodu podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění nebo povolení k zahraničně hospodářské činnosti, k neobchodním vývozům a dovozům a ke zřízení organizačních složek československých právnických osob v zahraničí udělená podle dosavadních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona.
§ 59 (1) Československá obchodní a průmyslová komora, působící podle dosavadních předpisů je Československou obchodní a průmyslovou komorou podle tohoto zákona.
(2) Dosavadní organizační řád Československé obchodní a průmyslové komory platí do dne nabytí účinnosti stanov schválených podle § 46.
(3) Orgány Československé obchodní a průmyslové komory vykonávají své funkce až do zvolení orgánů Československé obchodní a průmyslové komory podle tohoto zákona.
§ 60 (1) Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory rozhoduje spory podle Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory vyhlášeného vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 14/1988 Sb. , kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, do dne nabytí účinnosti řádu rozhodčího soudu vyhlášeného podle § 48.
(2) Předsednictvo Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory vykonává své funkce až do zvolení předsednictva Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory podle tohoto zákona.
§ 61 Na řízení podle § 56 a 57 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád ) . Pokud nevyhověním žádosti o vydání nebo změnu povolení, změnou nebo odnětím povolení nebo vydáním opatření v souladu s tímto zákonem vznikne osobám majetková újma, nevzniká právo na její náhradu.
§ 63 (1) Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 123/1965 Sb.
, o Československé
tiskové kanceláři, se mění tak, že se vypouštějí slova "...a v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu i v oblasti obchodu.".
(2) Zrušují se
a) ustanovení zákona č. 119/1948 Sb. , o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství s výjimkou ustanovení o znárodnění;
b) zákon č. 85/1972 Sb. , o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím;
c) § 38 odst. 2 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev;
d) § 3 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě;
e) vládní nařízení č. 11/1959 Sb. , o změně působnosti v oboru dovozu a vývozu drahých kovů pro průmyslové, technické nebo spotřební účely;
f) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 103/1960 Sb. , o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášek ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1961 Sb. a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1978 Sb. ;
g) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 121/1968 Sb. , o oprávnění k zahraničně obchodní činnosti, ve znění vyhlášky ministra zahraničního obchodu č. 164/1969 Sb. ;
h) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 31/1964 Sb. , o řízení při vývozu, ve znění vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 4/1969 Sb. ;
i) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1964 Sb. , o řízení při dovozu, ve znění vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 5/1969 Sb. ;
j) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 17/1967 Sb. , o úpravě sběratelské výměny poštovních známek a ostatních předmětů filatelistického zájmu se zahraničím;
k) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 8/1969 Sb. , o povolování při dovozu a vývozu zboží a při některých dalších činnostech v zahraničním obchodě;
l) vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 125/1975 Sb. , o provádění zahraničně obchodní činnosti pro zahraniční podniky;
m) vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 58/1979 Sb. , o zákazu nebo omezení vývozu některých druhů věcí v turistickém styku.
(3) Zrušuje se:
a) nařízení vlády ČSSR č. 157/1980 Sb. , o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím ve znění nařízení vlády ČSSR č. 21/1987 Sb. ;
b) vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 167/1980 Sb. , o postupu při likvidaci podniků zahraničního obchodu;
c) vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 54/1981 Sb. , o provozních radách podniků zahraničního obchodu .
§ 63a (1) Vyhlášky nebo jejich části, kterými byl zřízen podnik zahraničního obchodu podle dříve platných předpisů, pozbývají platnosti dnem, kdy jejich obsah byl změněn výkonem působnosti podle § 13 a 15.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je povinno zabezpečit svolání prvního shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, jakož i přípravu volby generálního ředitele a rady pracovního kolektivu na tomto prvním shromáždění nejpozději
a) do čtyř měsíců od vzniku nového podniku zahraničního obchodu;
b) do 31. prosince 1989 v dosavadním podniku zahraničního obchodu.
(3) Do nástupu nového zvoleného generálního ředitele podniku zahraničního obchodu vykonává funkci dosavadní ředitel, popřípadě v nově zřízeném podniku zahraničního obchodu federálním ministerstvem zahraničního obchodu pověřená osoba v rozsahu stanoveném tímto ministerstvem. Do dne volby generálního ředitele odvolává a jmenuje generálního ředitele, popřípadě náměstka generálního ředitele, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
§ 64 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1980.
Zákon č. 102/1988 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb. , o hospodářských stycích se zahraničím, nabyl účinnosti dnem 1. července 1988.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
