136/1989 Sb. znění účinné od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1991
136
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 16. listopadu 1989
o informační soustavě organizací
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 35 odst. 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací:
O d d í l I Úvodní ustanovení (§ 1-6)
§ 1 (1) Tímto nařízením se stanoví zásady pro vytváření a využívání informační soustavy organizací (dále jen "informační soustava").
(2) Každá socialistická a jiná organizace vytváří informační soustavu, v níž zabezpečuje sociálně ekonomické informace pro potřeby podnikového a vnitropodnikového řízení a pro potřeby orgánů státní statistiky, pro federální ministerstvo financí, finanční orgány republik, národní výbory, jakož i ústřední orgány (dále jen "oprávněné orgány").
§ 2 (1) Účetnictví, statistiku a operativní evidenci vedou všechny socialistické a jiné organizace.
(2) Rozpočetnictví a kalkulaci vedou státní podniky a jiné státní hospodářské organizace, podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti pro zahraniční obchod, sdružení pro zahraniční obchod, akciové společnosti bez zahraniční majetkové účasti, družstva a družstevní podniky, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, podniky se zahraniční majetkovou účastí a stanoví-li tak obecně závazný právní předpis i další socialistické a jiné organizace (dále jen "organizace").
(3) Informace ze zvlášť organizovaných evidencí, pasportů a rejstříků, popřípadě jiné informace sociálně ekonomického charakteru, zabezpečují organizace v souladu se stanovenou metodikou.
§ 3 (1) Organizace vytváří informační soustavu a informace v ní vede v souladu se stanovenou metodikou;, přitom zajišťuje zejména:
a) vzájemnou propojenost a spjatost jejích jednotlivých oborů a okruhů,
b) návaznost a srovnatelnost souvisejících údajů získávaných z různých podkladů a víceúčelové využívání informací,
c) dodržování a využívání zásady jednoho čísla o týchž skutečnostech sledovaných ve více oborech nebo okruzích informační soustavy.
(2) Informace vytvářené a vedené podle odstavce 1 musí být využitelné
a) k objektivnímu poznávání a hodnocení výsledků činnosti organizací, k vypracovávání jejich plánů hospodářského a sociálního rozvoje,
b) ke kontrole hospodářské činnosti organizací, zejména jejich vztahů ke státním rozpočtům nebo k rozpočtům národních výborů, k ochraně socialistického celospolečenského vlastnictví a k přípravě podkladů pro konsolidační režimy,
c) k vypracovávání podkladů pro sestavování státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje a oblastních plánů, státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů,
d) k vypracovávání podkladů pro prognózování, plánování, tvorbu cen, cenových limitů a pro cenovou kontrolu.
§ 4 Třídění, seskupování a vymezení informací organizace provádí v souladu s jednotnou soustavou sociálně ekonomických klasifikací a číselníků, s jednotnou soustavou národohospodářských ukazatelů, s účtovými osnovami a rozpočtovou skladbou a v případech stanovených metodikou též s jednotným systémem popisu a kódování údajů․
§ 5 (1) Organizace zabezpečí ochranu technických nosičů dat a prostředků výpočetní a jiné techniky, programových prostředků a datových souborů použitých při vedení a poskytování sociálně ekonomických informací před zneužitím, poškozením, zničením nebo ztrátou.
(2) Organizace zpracovává data prostředky výpočetní a jiné techniky v souladu s projekčně programovou dokumentací.
(3) Písemnosti informační soustavy mohou být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat, pokud obecně závazné právní předpisy o sociálně ekonomických informacích nestanoví jinak.
§ 6 Vedoucí organizace zabezpečí
a) organizační, kádrové a technické podmínky pro hospodárnou a racionální funkci informační soustavy,
b) správné, pravdivé a včasné poskytování sociálně ekonomických informací oprávněným orgánům.
O d d í l I I Účetnictví (§ 7-14)
§ 7 (1) V účetnictví se sleduje stav a pohyb hospodářských prostředků, zjišťuje se výsledek hospodaření za organizaci jako celek a v případech stanovených metodikou i v podrobnějším členění. Informací z účetnictví se využívá v rozborech, které jsou jedním z podkladů pro hodnocení hospodářské činnosti organizace.
(2) Hospodářské prostředky se v účetnictví rozlišují se zřetelem na jejich druhy (aktiva) a zdroje (pasíva).
(3) Účetnictví se vede za organizaci jako celek. Účetnictví, popřípadě jeho části lze v organizaci decentralizovat na jednotlivé vnitřní organizační jednotky; přitom musí být zajištěno, aby decentralizace umožňovala vedení účetnictví a sestavování účetních výkazů za organizaci jako celek.
§ 8 (1) Účetnictví zahrnuje účetní doklady, účetní knihy, účetní výkazy a jiné účetní písemnosti, jakož i záznamy na technických nosičích dat související s jeho vedením.
(2) Účetnictví se vede v souladu se stanovenou metodikou podvojné nebo jednoduché účetní soustavy, průkazným způsobem, úplně, pravdivě a včas v zásadě v peněžních jednotkách.
§ 9 (1) Účetními doklady se ověřují uskutečněné hospodářské nebo účetní operace. Účetní doklady ověřující uskutečněné hospodářské operace nesmějí být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat.
(2) Účetní doklady se účtují do období, s nímž ověřované operace hospodářsky souvisí (dále jen "účetní období"). Jestliže prokazatelně není možno tuto zásadu dodržet, lze zaúčtovat účetní doklady i do účetního období, s nímž ověřované operace hospodářsky nesouvisí (do účetního období, ve kterém se obstaraly účetní doklady).
(3) Základním účetním obdobím je kalendářní měsíc.
(4) Zápisy v účetních knihách (dále jen "účetní zápisy") musí být doloženy účetními doklady, popřípadě mohou být tyto zápisy odvozeny programem jejich zpracování prostředky výpočetní a jiné techniky.
§ 10 (1) Na podkladě přezkoušených účetních zápisů se sestavují účetní výkazy.
(2) Základními účetními výkazy, které tvoří účetní závěrku v organizacích s podvojnou účetní soustavou, jsou rozvaha a výkaz o hospodářském výsledku, v rozpočtových organizacích jsou jimi rozvaha a výkazy o plnění rozpočtu; v organizacích s jednoduchou účetní soustavou je jím výkaz o majetku, příjmech a výdajích.
Prověřování správnosti účetnictví
§ 11 Prověřování správnosti účetnictví zahrnuje
a) přezkušování věcné a formální správnosti účetních dokladů a účetních zápisů,
b) prověřování formální a věcné správnosti roční účetní závěrky,
c) prověřování průkaznosti účetnictví.
§ 12 (1) Při prověřování formální správnosti roční účetní závěrky se přezkušuje návaznost jejích údajů na údaje účetnictví, včasnost a správnost jejího sestavení, zejména vazby údajů jednak v rámci prověřované roční účetní závěrky a jednak na předchozí roční účetní závěrku.
(2) Při prověřování věcné správnosti roční účetní závěrky se přezkušuje správnost a pravdivost ročního hospodářského výsledku; přitom se posuzuje zejména správnost vykázaných stavů hospodářských prostředků a nákladů a výnosů se zvláštním zaměřením na položky časového rozlišení a plnění daňových a odvodových povinností a povinných minimálních přídělů do podnikových fondů.
(3) Při prověřování průkaznosti účetnictví se zjišťuje zda účetní zápisy jsou doloženy účetními doklady a účtovány včas a správně, zda účetní doklady a účetní zápisy se přezkušují a zda údaje o stavech hospodářských prostředků se ověřují jejich inventarizacemi. Prověřování průkaznosti účetnictví je možno provádět i v průběhu roku.
§ 13 (1) Organizace provádí soustavné, úplné a včasné přezkušování věcné a formální správnosti účetních dokladů a účetních zápisů a odpovídá za ně a za formální a věcnou správnost roční účetní závěrky a průkaznost účetnictví.
(2) Zakladatel, popřípadě zřizovatel nebo orgán hospodářského řízení zabezpečuje prověřování formální a věcné správnosti roční účetní závěrky a určuje způsob zabezpečení tohoto prověřování.
(3) Prověřování formální a věcné správnosti roční účetní závěrky provádí u družstev, společných podniků a družstevních podniků orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zvláštním předpisem.
(4) Přezkušování roční účetní závěrky a hospodaření podniku se zahraniční majetkovou účastí provádějí a za ně odpovídají ověřovatelé (auditoři) podle zvláštního předpisu.
(5) Ustanoveními odstavců 1 až 4 není dotčeno prověřování správnosti účetnictví orgány vnější kontroly.
§ 14 Prověřená roční účetní závěrky je jedním ze základních podkladů pro hodnocení činnosti organizace.
O d d í l I I I Rozpočetnictví (§ 15-16)
§ 15 Rozpočetnictví se v návaznosti na plán hospodářského a sociálního rozvoje organizace a dosaženou skutečnost využívá k zřízení, kontrole a hodnocení výsledků hospodaření organizace podle vnitropodnikových hledisek.
§ 16 (1) Rozpočetnictví se organizuje v souladu s potřebami vnitropodnikového řízení a v návaznosti na účetnictví a kalkulaci.
(2) Rozpočetnictví využívá informace technické a technologické, zejména technicko-hospodářské normy vznikající v přípravě výroby, a zabezpečuje soulad s operativním plánováním.
(3) Údaje v rozpočetních písemnostech, kterými jsou základní rozpočty nákladů a výnosů a souhrnné rozpočty, se vyjadřují v peněžních jednotkách a podle potřeby i v jednotkách množství.
(4) Pro potřeby hodnocení výsledků činnosti vnitropodnikových útvarů organizace se porovnávají údaje rozpočetnictví s údaji účetnictví.
O d d í l I V Kalkulace (§ 17-20)
§ 17 (1) V kalkulaci se vyčísluje výše a struktura vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (výrobků, prací a služeb) a jejich úhrn na kalkulační jednici, kterou jsou odbytové nebo vnitropodnikové výkony vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem. Organizace sestavují kalkulaci v souladu se stanovenou metodikou.
(2) Kalkulace slouží především k řízení a hodnocení úrovně nákladů a hospodárnosti a efektivnosti výkonů, pro stanovení vnitropodnikových cen a jako podklad pro tvorbu velkoobchodních cen.
§ 18 Kalkulace výkonů se člení do položek v návaznosti na typový kalkulační vzorec. Údaje jednotlivých kalkulačních položek se stanoví v předběžné kalkulaci nebo se zjišťují ve výsledné kalkulaci na kalkulační jednici ve výši, v jaké s ní věcně a časově souvisí.
§ 19 (1) Kalkulace se sestavuje
a) před provedením výkonů jako předběžná kalkulace,
b) po provedení výkonů jako výsledná kalkulace.
(2) Předběžná kalkulace vychází z technicky a ekonomicky zdůvodněných norem nebo z odborných výpočtů a posudků. Výsledná kalkulace vychází z údajů účetnictví, popřípadě operativní evidence. Předběžná a výsledná kalkulace téže kalkulační jednice musí být věcně a formálně srovnatelná.
(3) Kalkulace se sestavuje v peněžních jednotkách a podle potřeby i v jednotkách množství.
§ 20 Kalkulační listy, na kterých se sestavuje kalkulace, a veškeré podklady použité ke stanovení nebo zjištění údajů v kalkulaci tvoří kalkulační dokumentaci.
O d d í l V Statistika (§ 21-23)
§ 21 (1) Ve statistice se s použitím statistických, popřípadě metamaticko-statistických metod shromažďují a zpracovávají údaje o hromadných sociálně ekonomických jevech všeho druhu, vyhotovují se statistické sestavy, srovnatelné časové řady a bilance a jejich výsledky se hodnotí v rozborech.
(2) Statistika se v organizaci uspořádá tak, aby umožňovala racionální a víceúčelové využívání statistických údajů při současném použití prostředků výpočetní a jiné techniky.
§ 22 Pro statistiku čerpá organizace údaje
a) z ostatních oborů a okruhů informační soustavy, především z operativní evidence a z účetnictví,
b) z vlastních statistických zjišťování,
c) z informací od orgánů státní statistiky nebo z jiných informací o vnějších podmínkách důležitých pro řízení organizace.
§ 23 Sociálně ekonomické jevy se sledují ve statistice z hlediska hmotného, hodnotového, časového vynaložené práce, popřípadě z dalších hledisek a jejich kombinaci určených metodikou statistiky.
O d d í l V I Operativní evidence (§ 24-25)
§ 24 (1) V operativní evidenci se plynule sledují sociálně ekonomické jevy především pro účely řízení a rozhodování. Kromě toho slouží operativní evidence ke sledování ukazatelů potřebných pro statistická zjišťování a účetní výkaznictví, není-li jejich sledování zajištěno v jiných oborech informační soustavy.
(2) Předmět operativní evidence určuje podle vlastních potřeb organizace sama. Sledování některých jevů v této evidenci může být organizaci určeno stanovenou metodikou.
§ 25 (1) Zápisy v operativní evidenci se opírají o doklady nebo se provádějí na základě přímého pozorování nebo zjištění.
(2) Operativní evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství, popřípadě v obojích těchto jednotkách.
O d d í l V I I Zvlášť organizované evidence, pasporty a rejstříky sociálně ekonomických informací (§ 26)
§ 26 (1) Ve zvlášť organizovaných evidencích, pasportech a rejstřících sociálně ekonomických informací se účelově seskupují údaje z oborů informační soustavy nebo údaje o jevech v této soustavě jinak nesledovaných.
(2) Informace podle odstavce 1 slouží především k zjišťováním prováděným orgány státní statistiky nebo jinými k tomu oprávněnými orgány a k opatřování podkladů pro zvlášť organizované evidence, pasporty a rejstříky sociálně ekonomických informací vedené za soubory organizací.
O d d í l V I I I Oceňování hospodářských prostředků (§ 27-29)
§ 27 (1) Organizace oceňuje hospodářské prostředky v účetnictví v souladu se stanovenou metodikou takto:
a) základní prostředky se oceňují původními pořizovacími cenami, popřípadě reprodukčními pořizovacími cenami; opotřebení základních prostředků v organizacích, v nichž se tyto prostředky odpisují, se vyjadřuje oprávkami,
b) investice se oceňují náklady vynaloženými na jejich pořízení,
c) předměty postupné spotřeby, materiál, zvířata a zboží se oceňují cenami pořízení nebo průměrnými cenami stanovenými na základě těchto cen; opotřebení předmětů postupné spotřeby v používání se vyjadřuje oprávkami,
d) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a výrobky se oceňují cenami stanovenými podle předběžné kalkulace v určených položkách, výjimečně skutečnými vlastními náklady nebo velkoobchodními cenami, výrobky zemědělské prvovýroby se oceňují stálými zúčtovacími cenami,
e) valuty, devizy, zahraniční cenné papíry, ceniny, pohledávky a závazky, majetkové účasti a nemovitosti v zahraničí a jiné hodnoty, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně, se přepočítávají na československou měnu podle příslušného kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé ke dni přepočtu,
f) peněžní prostředky, tuzemské cenné papíry, ceniny, pohledávky a závazky a ostatní aktiva a pasíva, které znějí na československou měnu, se uvádějí částkou nominále,
g) práva k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti a jiná majetková práva mimo pohledávky se oceňují cenami pořízení.
(2) Způsob ocenění hospodářských prostředků v účetnictví mohou organizace měnit jen k 1. lednu.
§ 28 (1) Změny v ocenění (změny způsobu ocenění nebo změny cen) hospodářských prostředků v účetnictví lze provádět jen v odůvodněných případech; odůvodněnost změn musí být vždy řádně prokázána.
(2) Není přípustné provádět v účetnictví změny v ocenění hospodářských prostředků, které by vedly ke zkreslování výsledku hospodaření mezi jednotlivými účetními obdobími.
(3) Rozdíly ze změn v ocenění hospodářských prostředků v účetnictví se zúčtují do hospodářského výsledku organizace, pokud není obecně závaznými právními předpisy stanoveno jinak.
§ 29 V rozpočetnictví, v kalkulaci, ve statistice a operativní evidenci se pro oceňování používá přiměřeně zásad stanovených v § 27 a 28 tohoto nařízení; přitom se musí zajišťovat návaznost na způsoby oceňování použité v účetnictví.
O d d í l I X Inventarizace hospodářských prostředků (§ 30-31)
§ 30 Věcná správnost zápisů o stavech hospodářských prostředků v účetnictví a v operativní evidenci se ověřuje inventarizacemi hospodářských prostředků.
§ 31 (1) Hospodářské prostředky se inventarizují jednou za kalendářní rok, pokladní hotovosti a ceniny se inventarizují jednou za čtvrtletí.
(2) Odchylně od ustanovení odstavce 1 může vedoucí organizace
a) jednoroční (čtvrtletní) lhůtu zkrátit a stanovit, aby se inventarizace prováděly vícekrát za rok (čtvrtletí),
b) jednoroční lhůtu prodloužit u základních prostředků a u předmětů postupné spotřeby v používání, jejichž inventarizace je časově zvlášť náročná, až na dva roky za předpokladu, že tím nedojde k narušení ochrany národního majetku,
c) stanovit lhůtu pro provádění inventarizací podle vlastního uvážení u hospodářských prostředků vedených v operativní evidenci.
O d d í l X Prvotní záznamy a běžné zápisy (§ 32-34)
§ 32 Pro jednotné a racionální vedení údajů o sociálně ekonomických jevech v informační soustavě se sjednocují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů (dále jen "vzory záznamů a zápisů"); přitom se zároveň přihlíží k potřebám podnikového a vnitropodnikového řízení.
§ 33 (1) Vzory záznamů a zápisů s rozsahem použití přesahujícím řídící působnost jednoho ústředního orgánu sjednocují
a) Federální statistický úřad nebo federální ministerstvo financí pro vzory záznamů a zápisů, které slouží výhradně jako podklad pro informační potřeby statistických a finančních orgánů,
b) ústřední orgány v oblastech jim svěřené působnosti v dohodě s Federálním statistickým úřadem nebo federálním ministerstvem financí.
(2) Vzory záznamů a zápisů s rozsahem použití nepřesahujícím řídící působnost jednoho ústředního orgánu federace nebo republik může sjednocovat ústřední orgán, který zajistí i jejich vyhlášení.
(3) Vzory záznamů a zápisů podle odstavce l písm. a) vyhlašuje Federální statistický úřad nebo federální ministerstvo financí; vzory podle odstavce l písm. b) vyhlašují společně Federální statistický úřad nebo federální ministerstvo financí a příslušný ústřední orgán v publikačních prostředcích ústředních orgánů.
§ 34 (1) Ústřední orgány příslušné podle § 33 odst. 1 a 2 tohoto nařízení určí při sjednocování též závaznost vzoru nebo záznamu a závaznost údajů, které obsahují, a okruh organizací, které je zavedou.
(2) Závaznost údajů, která vyplývá z jiných obecně závazných předpisů, není sjednocováním dotčena.
(3) Organizace zavedou vzory záznamů a zápisů v souladu s jejich vyhlášením ( § 33 odst. 3 tohoto nařízení).
O d d í l X I Úschova písemností informační soustavy (§ 35-40)
§ 35 Písemnosti informační soustavy a záznamy na technických nosičích dat je nahrazující ( § 5 odst. 3 tohoto nařízení) se ukládají a uschovávají v podnikovém archivu podle zvláštních předpisů po dobu dále stanovenou.
§ 36 Účetní písemnosti s výjimkou písemností uvedených v § 37 se uschovávají v podnikových archivech:
a) mzdové listy alespoň po dobu dvaceti let následujících po roce, kterého se týkají,
b) roční účetní závěrka a další roční státní účetní výkazy v organizaci, která je sestavila, alespoň po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají,
c) měsíční, čtvrtletní a pololetní státní účetní výkazy v organizaci, která je sestavila, dále účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy (s výjimkou mzdových listů), předvahy, inventurní soupisy, inventarizační zápisy, dohody o předávání účetních písemností uložených v podnikových archivech a výkazy o hospodaření vnitropodnikových útvarů alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,
d) projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví a ostatních oborů a okruhů informační soustavy prostředky výpočetní a jiné techniky alespoň po dobu pěti let následujících po roce, ve kterém se takto vedly,
e) seznamy účtů na volných listech, seznamy sestav, seznamy účetních knih a archivní knihy alespoň po dobu, po kterou jsou uschovány písemnosti v nich zapsané, seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek užívaných v účetnictví alespoň po dobu, po kterou jsou uschovány písemnosti, v nichž je těchto znaků, symbolů, popřípadě zkratek použito,
f) pokladní bloky na tržby v hotovosti za zboží (výrobky) v maloobchodních prodejnách a obdobných provozovnách a pokladní bloky (doklady) za poskytnuté práce nebo služby nejdéle po dobu jednoho roku následujícího po roce, kterého se týkají,
g) inventární karty základních prostředků, popřípadě písemnosti je nahrazující, nejdéle po dobu tří let následujících po vyřazení příslušných inventárních předmětů ze základních prostředků,
h) ostatní účetní písemnosti (například kontrolní soupisky) alespoň po dobu dvou let následujících po roce, kterého se týkají.
§ 37 (1) Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají pohledávek a závazků, se uschovávají v podnikových archivech i přes dobu pěti let, jestliže trvá záruční lhůta, autorské právo nebo není skončeno reklamační, arbitrážní, soudní nebo jiné řízení nebo není pohledávka zaplacena či závazek splněn, a to do konce roku následujícího po roce, v němž tyto okolnosti pominuly.
(2) Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před l. lednem l949, se uschovávají v podnikových archivech, dokud federální ministerstvo financí nedá samo nebo na žádost organizace souhlas k jejich vyřazení. Tyto písemnosti nesmějí být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat.
§ 38 Kalkulační dokumentace, pokud není současně účetním dokladem, se uschovává v podnikových archivech alespoň po dobu tří let následujících po roce, kterého se týká; po stejnou dobu se uschovávají i rozpočetní písemnosti.
§ 39 Z dalších písemností informační soustavy se ukládají a uschovávají v podnikových archivech
a) roční státní statistické výkazy a ostatní státní statistické výkazy s roční periodicitou alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,
b) státní statistické výkazy s kratší než roční periodicitou alespoň po dobu tří let následujících po roce, kterého se týkají.
§ 40 Písemnosti, které byly podkladem pro vyhotovení písemností informační soustavy, se uschovávají podle zvláštních předpisů .
O d d í l X I I Společná a přechodná ustanovení (§ 41-44)
§ 41 Údaje v oborech a okruzích informační soustavy se vedou v československé měně; v případech stanovených federálním ministerstvem financí nebo Federálním statistickým úřadem též v cizích měnách.
§ 42 Zápisy v oborech a okruzích informační soustavy musí být srozumitelné a přehledné; musí být prováděny způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.
§ 43 Při sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení organizace musí být protokolárně zajištěno předání všech písemností informační soustavy a zachována věcná kontinuita časových řad.,
§ 44 Vzory záznamů a zápisů vyhlášené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
O d d í l X I I I Závěrečná ustanovení (§ 45-46)
§ 45 Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb. , o informační soustavě organizací.
§ 46 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
