Právní poměry bank založených jako akciové společnosti, družstevní podniky a společné podniky se řídí právními předpisy, podle kterých byly založeny, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Pro banku založenou jako družstevní nebo společný podnik se nepoužijí ustanovení týkající se socialistické samosprávy² .

Banku jako státní peněžní ústav může založit ústřední orgán státní správy nebo Státní banka československá.

Banku jako akciovou společnost³ , jako družstevní podnik⁴ nebo jako společný podnik⁵ mohou založit československé právnické osoby podle zvláštních předpisů.

Zahraniční osoby se mohou podílet na založení banky jako akciové společnosti za podmínek stanovených zvláštním předpisem⁶ .

K založení banky nebo spořitelny, k jejich rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou bankou nebo spořitelnou, jakož i ke změně předmětu jejich činnosti a ke změně výše a způsobu vytváření základního jmění uděluje povolení Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a u bank též po projednání s ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jejímž území má mít nebo má banka sídlo, není-li toto ministerstvo zakladatelem.

V žádosti o povolení k založení banky nebo spořitelny se uvede název a sídlo banky nebo spořitelny, označení zakladatele, rozsah a způsob vytváření základního jmění a vymezený předmět činnosti banky nebo spořitelny.

Je-li zakladatelem banky federální ministerstvo financí, uděluje v případech, na které se vztahuje ustanovení odstavce 1, povolení k založení banky Státní banka československá, je-li zakladatelem Státní banka československá, uděluje souhlas se založením banky federální ministerstvo financí.

O žádosti o udělení povolení k založení banky, jež nemá být státním peněžním ústavem, a k rozdělení, sloučení nebo splynutí banky, jež není státním peněžním ústavem, se rozhoduje ve správním řízení․⁷

Při rozhodování o udělení povolení podle odstavce 1 se přihlédne k potřebě účelného uspořádání bank a spořitelen a dále k tomu, zda banka nebo spořitelna po založení, rozdělení, sloučení nebo splynutí nebo po změně základního jmění bude mít dostatečné základní jmění a pracovně technické předpoklady pro řádný výkon své činnosti.

zabezpečuje základní jmění;

vydává zakládací listinu;

jmenuje a odvolává statutární orgán;

vykonává ve vztahu ke státnímu peněžnímu ústavu funkci orgánu hospodářského řízení za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy a v tomto postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost státního peněžního ústavu;

potvrzuje roční účetní závěrku státního peněžního ústavu;

rozhoduje o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení státního peněžního ústavu.

jeho název, sídlo a identifikační číslo;⁸

označení "státní peněžní ústav";

označení zakladatele;

výši základního jmění;

vymezení předmětu činnosti.

Státní peněžní ústav vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel.

Vnitřní organizační uspořádání státního peněžního ústavu upravuje organizační řád vydaný jeho statutárním orgánem.

Banky a spořitelny v souladu s cíli státní hospodářské politiky podporují rozvoj socialistického podnikání a spořivost obyvatelstva a řídí se jim určenými závaznými výstupy pětiletého státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje a dále měnového plánu.

Banky a spořitelny

Banky a spořitelny mohou provozovat i další činnosti v oblasti bankovních obchodů a peněžních služeb, uvedené v zakládací listině nebo zvláštních předpisech.

Pro požadovaný druh bankovních obchodů a peněžních služeb si právnické a fyzické osoby mohou zvolit banku a spořitelnu.

Banky a spořitelny si mohou zvolit právnickou nebo fyzickou osobu, pro kterou budou provádět požadované bankovní obchody nebo poskytovat peněžní služby.

Banka je však povinna otevřít a vést účet⁹ právnické osoby, která o to požádá a nemá již tento účet otevřen u jiné banky nebo u spořitelny. Spořitelna je povinna přijímat vklady fyzické osoby, která ji o to požádá.¹⁰

Banky a spořitelny přijímají vklady od právnických a fyzických osob a poskytují úvěry právnickým osobám a půjčky fyzickým osobám; tyto činnosti provádějí na smluvním základě.

Úrokové sazby z přijatých vkladů právnických osob a z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 sjednávají banky a spořitelny v rámci stanoveného rozpětí úrokových sazeb nebo přípustných odchylek od sazby úroků z úvěrů, jež Státní banka československá poskytuje bankám. Toto rozpětí úrokových sazeb nebo přípustné odchylky od uvedené úrokové sazby vyhlašuje Státní banka československá ve Sbírce zákonů. Státní banka československá může takto vyhlásit i sazbu rozhodnou při koupi převoditelných cenných papírů před jejich splatností bankami a spořitelnami.

Úrokové sazby z přijatých vkladů fyzických osob a z půjček poskytovaných bankami a spořitelnami fyzickým osobám podle odst. 1 vyhlásí Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvy financí, cen a mezd České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky ve Sbírce zákonů.

Úrokové sazby vyhlášené podle odstavců 2 a 3 nenahrazují úrokové sazby stanovené zvláštními předpisy.¹¹

Je-li banka nebo spořitelna povinna na základě právního předpisu nebo závazného výstupu pětiletého státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje poskytnout úvěr nebo půjčku za stanovených podmínek a vznikne-li jí tím majetková újma, je banka nebo spořitelna oprávněna požadovat úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

Kromě bank nebo spořitelen může některou z činností uvedených v § 9 odst. 2 provozovat i jiná právnická osoba vedle své hlavní činnosti, a to na základě povolení uděleného jí na její žádost.

Povolení k provozování činností uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), b),c), d) a e) uděluje Státní banka československá a v případech uvedených v písmenech f) a g) Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí ve správním řízení ⁸ Při rozhodování o udělení povolení podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 5 odst. 5.

Právnická osoba, které bylo uděleno povolení podle odstavce 1, má ohledně výkonu činnosti, na kterou se toto povolení vztahuje, práva a povinnosti, jež mají banky a spořitelny podle tohoto zákona s výjimkou § 26.

Povolení se nevyžaduje k provozování činnosti uvedených

Právnické osoby, jež jsou oprávněny provádět činnosti uvedené v odstavci 4 bez povolení, mají u této činnosti práva a povinnosti, jež mají banky a spořitelny podle tohoto zákona s výjimkou § 26.

Banky a spořitelny vykonávají svou činnost na základě samofinancování, úplného chozrasčotu a svého plánu hospodářského a sociálního rozvoje. Využívají vlastních i svěřených prostředků k svému hospodářskému rozvoji a v závislosti na výsledcích hospodaření pečují i o rozvoj svého pracovního kolektivu.

Státní peněžní ústavy jsou subjektem vztahů ke státnímu rozpočtu a k rozpočtům národních výborů.

Banky a spořitelny vytvářejí tyto fondy:

Banky a spořitelny si mohou vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy podle svého uvážení.

Prostředky fondů vytvořené bankami a spořitelnami jim nelze odejmout; o jejich použití rozhodují banky a spořitelny v souladu s obecně závaznými předpisy.

Banky a spořitelny podléhají státnímu dozoru.

Státní dozor nad činností bank vykonává federální ministerstvo financí.

Státní dozor nad činností spořitelen vykonává ministerstvo financí, cen a mezd republiky, na jejímž území má spořitelna sídlo.

Výkon státního dozoru zahrnuje

Předmětem státního dozoru nejsou jednotlivé vklady fyzických osob a půjčky poskytované jednotlivým fyzickým osobám.

Jestliže při výkonu státního dozoru ( § 18) byly zjištěny závažné nedostatky, určí orgán státního dozoru lhůtu k jejich odstranění a informuje o tom u banky založené jako státní peněžní ústav, jako družstevní podnik nebo jako společný podnik jejího zakladatele, popřípadě právnické osoby, které se podílejí na jejich založení, a u banky založené jako akciová společnost její dozorčí orgán.

Pokud nebyly zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, orgán státního dozoru bance nebo spořitelně pozastaví nebo odejme v omezeném nebo v celém rozsahu oprávnění k činnosti vyplývající z povolení uděleného podle § 5 odst. 1. V tomto případě nesmí banka nebo spořitelna vstupovat do právních vztahů v oblasti, které se rozhodnutí týká.

Při pozastavení činnosti nabývá banka nebo spořitelna opět toto oprávnění uplynutím doby, na niž bylo rozhodnutí o pozastavení činnosti omezeno, nebo dnem, kdy bylo toto rozhodnutí zrušeno.

Státní peněžní ústav zaniká rozdělením, sloučením, splynutím nebo zrušením.

Rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státního peněžního ústavu nesmí být na újmu jeho věřitelů a k jeho účinnosti se vyžaduje zápis do podnikového rejstříku.

Zánik banky nebo spořitelny založené jako akciová společnost, družstevní podnik nebo společný podnik se řídí zvláštními předpisy.

Zaniká-li státní peněžní ústav sloučením nebo splynutím, přechází jeho majetek a závazky na státní peněžní ústav přejímající, popřípadě nově vzniklý.

Likvidace státního peněžního ústavu se řídí ustanoveními § 27a až 27e hospodářského zákoníku přiměřeně.

Likvidace státního peněžního ústavu při jeho předlužení se řídí zvláštními předpisy¹⁴ .

Na všechny bankovní obchody a peněžní služby bank a spořitelen včetně stavů na účtech a depozit cenných papírů se vztahuje bankovní tajemství podle odstavce 2, § 24 a § 25.

Zprávy o stavu na účtech právnických osob a o úvěrech jim poskytnutých lze podat těmto osobám, jejich zakladatelům a s výslovným souhlasem právnické osoby i jiným osobám. Bez tohoto souhlasu lze zprávu podat jen při prokázání oprávněného zájmu a jen se souhlasem statutárního orgánu banky nebo spořitelny, anebo stanoví-li tak obecně závazný právní předpis.

U vkladů fyzických osob je banka a spořitelna povinna zachovat anonymitu vkladů i vkladatelů ve vztahu k třetím osobám a u vkladů znějících na doručitele se zachovává anonymita vkladatele i ve vztahu k bance a spořitelně.

Zprávu o vkladu fyzické osoby lze podat jen na dotaz soudu pro účely občanského soudního řízení¹⁵ a na dotaz soudu nebo jiného orgánu činného v trestním řízení při trestním stíhání¹⁶ týkajícím se vkladu. Dotaz musí obsahovat údaje, podle nichž lze vklad jednoznačně identifikovat. Nedotčeno zůstává oprávnění státních notářství podle zvláštního předpisu v řízení o dědictví.¹⁷

Pracovníci a funkcionáři bank a spořitelen, jakož i pracovníci státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech, dotýkajících se obchodních zájmů bank a spořitelen a jejich klientů.

Z důvodů uvedených v § 23 odst. 2 a § 24 odst. 2 mohou být statutárním orgánem banky nebo spořitelny této povinnosti zproštěni.

Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovně právního vztahu nebo výkonu funkce.

Živnostenská banka, n.p., Investiční banka, státní peněžní ústav, Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna, jež byly zřízeny příslušnými právními předpisy zrušovanými podle § 31 se od nabytí účinnosti tohoto zákona považují za státní peněžní ústavy založené podle tohoto zákona a vykonávají nadále svou činnost podle jeho ustanovení. Rovněž jejich zánik se řídí tímto zákonem.

Práva a povinnosti zakladatele má ve vztahu

Do vyhlášení úrokových sazeb podle § 11 odst. 2 a 3 platí úrokové sazby stanovené podle dosavadních předpisů.¹⁸

Ustanovení § 11 odst. 5 se použije na případy, kdy právní předpis nebo závazný výstup pětiletého státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje stanovící podmínky úvěru nebo půjčky je vydán po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření státních peněžních ústavů.

Federální ministerstvo financí upraví obecně závazným právním předpisem financování společenské spotřeby u státních peněžních ústavů.

zákon č. 181/1948 Sb., o organizaci peněžnictví,

zákon č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví,

zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění zákona č. 163/1968 Sb.,

zákon č. 183/1948 Sb., o Investiční bance, ve znění zákonů č. 61/1950 Sb. a č. 84/1952 Sb.,

nařízení ministra financí č. 223/1948 Sb., o zahájení činnosti Investiční banky,

vyhláška ministerstva financí č. 36/1956 Sb., o úpravě některých poměrů Živnostenské banky,

zákon č. 38/1948 Sb., o národní bance československé, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 182/1948 Sb., kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 43/1948 Sb., o zemědělském úvěru, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška ministra financí č. 516/1949 Ú. l., o zemědělských úvěrech (slov. č. 527/1949 Ú. v.).