Federální shromáždění se jako nejvyšší orgán státní moci a jediný zákonodárný sbor Československé socialistické republiky (čl. 29 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci, dále jen "ústavní zákon") podílí na uskutečňování úkolů československé socialistické federace svou ústavodárnou a zákonodárnou činností, projednáváním základních otázek vnitřní a zahraniční politiky a vrcholnou kontrolou.

Federální shromáždění jako nejvyšší zastupitelský sbor Československé socialistické republiky spolupracuje s nejvyššími zastupitelskými sbory republik - Českou národní radou a Slovenskou národní radou - a s národními výbory.

Federální shromáždění rozvíjí spolupráci s orgány Národní fronty Československé socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.

Činnost Federálního shromáždění je založena na zásadách socialistické demokracie a jednoty politického systému v Československé socialistické republice.

Ve své činnosti se Federální shromáždění opírá o aktivní a iniciativní práci každého poslance. Uskutečňování svých pravomocí zakládá na zásadě veřejnosti, na zásadě kolektivního projednávání a rozhodování otázek, které jsou svěřeny do jeho působnosti, a dbá přitom veřejného mínění.

Jednací řád Federálního shromáždění upravuje zásady jednání federálního shromáždění, vzájemné styky obou sněmoven, jakož i styky s vládou Československé socialistické republiky a navenek.

Každá sněmovna upravuje vlastním usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání.

Poslanci Federálního shromáždění se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi sněmovny, do níž byli zvoleni.

Ustavující schůzi každé sněmovny svolá dosavadní předsednictvo Federálního shromáždění do 30 dnů ode dne voleb a navrhne pořad jejího jednání. Schůzi řídí pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění, který přijme též slib poslanců, dá schválit volební řád sněmovny a provést volbu komise poslanců pro zjišťování výsledků voleb. Dále dá provést volbu předsedy a ostatních členů mandátového a imunitního výboru.

Na základě návrhu mandátového a imunitního výboru ověří sněmovna platnost volby poslanců.

Sněmovna zvolí svého předsedu, který se ujme řízení schůze a přijme slib řídícího schůze, byl-li zvolen do sněmovny.

Sněmovna stanoví počet členů svého předsednictva, počet místopředsedů a ověřovatelů sněmovny a zřídí své další výbory.

Předseda sněmovny dá provést volbu stanoveného počtu místopředsedů sněmovny, členů jejího předsednictva a ověřovatelů sněmovny. Dále dá provést volbu předsedů a ostatních členů výborů.

Po ustavující schůzi sněmoven předseda nebo pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění svolá společnou schůzi obou sněmoven k volbě předsedy Federálního shromáždění, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění a tuto schůzi řídí. Předseda Federálního shromáždění, první místopředseda a místopředsedové Federálního shromáždění jsou voleni Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů z členů předsednictva Federálního shromáždění.

Každá sněmovna zvolí pro tuto volbu komisi poslanců pro zjišťování výsledků voleb.

Sněmovny zvolí předsedu Federálního shromáždění, který se ujme řízení společné schůze a dá provést volby prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění.

Schůze sněmovny svolává předseda sněmovny na základě usnesení předsednictva sněmovny, popřípadě na základě usnesení sněmovny. Na žádost alespoň jedné třetiny poslanců svolá předseda schůzi do 30 dnů.

Společnou schůzi sněmoven svolává předseda Federálního shromáždění na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění nebo na základě usnesení obou sněmoven.

Jednání Sněmovny lidu lze zahájit, jestliže je ve schůzi přítomna nadpoloviční většina jejich poslanců.

Jednání Sněmovny národů lze zahájit, jestliže je ve schůzi přítomna nadpoloviční většina poslanců zvolených v České socialistické republice i nadpoloviční většina poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

Sněmovna stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Jde-li o společnou schůzi sněmoven, na jejímž konání se usneslo předsednictvo Federálního shromáždění, činí tak na návrh předsednictva Federálního shromáždění.

Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.

Schůze sněmovny je zpravidla veřejná.

Sněmovna se může z důvodu ochrany důležitého státního zájmu usnést, že schůze nebo její část je neveřejná. Činí tak bez rozpravy na návrh předsednictva Federálního shromáždění, svého předsednictva, výboru, poslance, prezidenta Československé socialistické republiky, vlády Československé socialistické republiky nebo jejího člena.

Neveřejné schůze se mohou účastnit prezident Československé socialistické republiky, poslanci druhé sněmovny a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může účastnit vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Jiné osoby se mohou účastnit jen se souhlasem sněmovny. O návrhu na tuto účast rozhodne sněmovna bez rozpravy.

K projednávanému bodu pořadu zpravidla vystoupí s odůvodněním navrhovatel a dále zpravodajové výborů sněmovny․ Poté předsedající zahájí rozpravu.

Do rozpravy se poslanci mohou hlásit před zahájením schůze nebo v jejím průběhu. Předsedající oznámí při zahájení rozpravy přihlášené řečníky a uděluje jim slovo v pořadí přihlášky. Přednost mají řečníci, kteří chtějí přednést pozměňovací návrh. Kdo není při udělení slova přítomen, ztrácí pořadí.

Sněmovna se může usnést na řečnické době, nikoliv však kratší než 15 minut.

V průběhu rozpravy se poslanec může přihlásit o slovo k faktické poznámce nebo odpovědi na ni; bude mu neprodleně uděleno slovo.

Přednesení poznámky ani odpověď na ni nesmějí překročit 5 minut.

Překročí-li poslanec lhůtu k přednesení faktické poznámky, popřípadě k odpovědi na faktickou poznámku, může mu předsedající odejmout slovo.

Poslanci mohou v rozpravě přednášet k projednávaným otázkám pozměňovací návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného návrhu a má z nich být zřejmé, na čem se má sněmovna usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh zpřesnil.

Je-li přednesen pozměňovací návrh, může být projednávání navrhované věci přerušeno do doby, než návrh projedná příslušný výbor. Návrh na přerušení může podat poslanec sněmovny nebo navrhovatel. O návrhu rozhodne sněmovna bez rozpravy; současně může stanovit lhůtu pro předložení nového stanoviska výboru.

Stejný postup platí i v případě, kdy poslanec podá písemně pozměňovací návrh k určitému návrhu ještě před zahájením rozpravy na schůzi sněmovny.

Obdobně je možno postupovat při předložení jiného návrhu k projednávané otázce.

Navrhovatel může svůj návrh vzít zpět, nepřikročila-li sněmovna k hlasování o něm.

Po skončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a poté společnému zpravodaji výborů sněmovny. Navrhovatel a společný zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.

Ujme-li se před hlasováním slova člen vlády Československé socialistické republiky, je tím rozprava znovu zahájena.

O každém návrhu rozhoduje sněmovna hlasováním; před ním upozorní předsedající, že bude přikročeno k hlasování a dá zjistit počet přítomných poslanců sněmovny.

Nestanoví-li ústavní zákon něco jiného, je třeba k platnému usnesení sněmovny souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Každý poslanec může navrhnout, aby se o jednotlivých částech programu hlasovalo odděleně. Nedojde-li při takovém hlasování ke schválení všech částí návrhu, je nutno o přijatých částech hlasovat ještě jako o celku.

Nejdříve se hlasuje o pozměňovacích návrzích, a to v pořadí, v němž byly podány.

Hlasování o návrzích na způsob jednání má přednost před projednáváním věci.

Hlasování je veřejné nebo tajné. Je-li podán návrh na tajné hlasování, usnese se o něm sněmovna bez rozpravy. O návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky nebo jejímu členu se hlasuje ve Sněmovně národů vždy podle jmen.

Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Hlasování podle jmen se provádí hlasovacími lístky, na nichž jsou uvedena jména poslanců.

Ve společné schůzi sněmoven hlasují poslanci obou sněmoven odděleně.

Platí-li pro projednávaný návrh zákaz majorizace, hlasují ve Sněmovně národů odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a odděleně poslanci zvolení v Slovenské socialistické republice.

Volby prezidenta Československé socialistické republiky, předsedy Federálního shromáždění, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, členů předsednictva Federálního shromáždění, předsedů a místopředsedů sněmovny a členů předsednictva a předsedů výborů sněmovny se provádějí tajným hlasováním.

V ostatních případech se volby provádějí veřejně, neusnese-li se sněmovna jinak.

Sčítání hlasů a zjišťování výsledků hlasování provádí komise poslanců zvolená sněmovnou; platí-li pro projednávaný návrh zákaz majorizace, zvolí Sněmovna národů dvě komise poslanců.

Předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva obou sněmoven i jejich výbory spolupracují při přípravě usnesení Federálního shromáždění a usilují o sjednocování usnesení obou sněmoven. Za tímto účelem se výbory obou sněmoven informují o svých schůzích, přijatých závěrech, vysílají na schůze odpovídajícího výboru své zástupce k vysvětlení přijatých stanovisek.

Předsednictvo sněmovny informuje předsednictvo druhé sněmovny i předsednictvo Federálního shromáždění o každém usnesení sněmovny.

Nedojde-li k shodnému usnesení obou sněmoven, může se každá sněmovna usnést, a to i na návrh předsednictva Federálního shromáždění, na novém projednání věci, nebo může uložit výborům, aby věc znovu projednaly a předložily návrhy, anebo se může usnést na dohodovacím řízení.

Nedojde-li ke shodnému usnesení obou sněmoven o státním rozpočtu federace, je dohodovací řízení povinné.

Společný výbor pro dohodovací řízení se skládá z 10 zástupců každé sněmovny, nedohodnou-li se sněmovny na jiném počtu; také v tomto případě je společný výbor složen ze stejného počtu poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Sněmovna národů zvolí do společného výboru stejný počet poslanců zvolených v České socialistické republice a stejný počet poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

První schůzi společného výboru pro dohodovací řízení svolá předseda Federálního shromáždění. Výbor si na této schůzi zvolí předsedu, který řídí další jednání výboru.

O výsledcích jednání společného výboru podají pověření členové výboru zprávu oběma sněmovnám.

Nevedlo-li dohodovací řízení ani jednání společné schůze obou sněmoven k jejich shodnému usnesení, informují o tom předsednictva sněmoven předsednictvo Federálního shromáždění.

Nevedlo-li dohodovací řízení ke shodnému usnesení obou sněmoven, podá o tom předsednictvo Federálního shromáždění zprávu prezidentu Československé socialistické republiky.

O každé schůzi Sněmovny lidu, Sněmovny národů a o společné schůzi sněmoven se pořizuje doslovný zápis. V zápise je nutno uvést, kdo řídil schůzi, kolik členů sněmovny, popřípadě sněmoven, bylo přítomno, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování.

Řečníci, kteří vystoupili v rozpravě, ověří v co nejkratší lhůtě zápis svého vystoupení. Přitom opraví chyby vzniklé při pořizování zápisu, nesmějí však měnit obsah a smysl svého vystoupení.

Zápis o schůzi sněmovny ověřuje její předseda a dva ověřovatelé sněmovny. Zápis o společné schůzi sněmoven ověřuje předseda Federálního shromáždění a jeden ověřovatel za každou sněmovnu.

Ověřený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdává se společně s příslušnými podklady, přílohami a usneseními k archivnímu uložení. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

Autentické znění zápisu o schůzích sněmoven, popřípadě o jejich společné schůzi, je podkladem pro vydání těsnopisecké zprávy tiskem. Jde-li o neveřejné schůze, mohou předsednictva sněmoven rozhodnout o jiném způsobu vydání těsnopisecké zprávy.

Návrhy zákonů se projednávají tak, že navrhovatel předloží předsedovi Federálního shromáždění nejprve zásady připravovaného zákona.

Navrhovatel může požádat, aby bylo od projednávání zásad zákona výjimečně upuštěno, jde-li o úpravu jednoduchou anebo vyžaduje-li to její naléhavost.

O žádosti rozhodne předseda Federálního shromáždění po jejím projednání s předsedy obou sněmoven.

Zásady zákona je třeba zpracovat přehledně, tak aby vyjadřovaly hlavní principy nové právní úpravy a aby z nich bylo zřejmé, co má být obsahem zákona a v případě návrhu na jeho změnu nebo doplnění, v čem bude taková změna nebo doplnění spočívat. Zásady mají pokud možno umožňovat výběr mezi variantními řešeními.

Zásady zákona je třeba zpracovat tak, aby výbory sněmoven získaly úplný a spolehlivý podklad pro posouzení, zda určitá věc musí být upravována nebo zda dosavadní právní úprava musí být změněna, popřípadě doplněna, ve kterých sněmech a v jakém rozsahu.

K zásadám zákona navrhovatel přiloží politický, ekonomický a právní rozbor umožňující komplexní posouzení nové právní úpravy. Rozbor má odůvodnit potřeby přijetí nové právní úpravy, jak tato právní úprava přispěje ve srovnání s platným právním stavem k jejich řešení, a ukázat, v čem budou spočívat její základní rysy včetně záměrů na vydání prováděcích předpisů.

Spolu s politickým, ekonomickým a právním rozborem navrhovatel podá zprávu o způsobu přípravy zásad, zejména, jak se na ní podílely jiné státní orgány, zejména národní výbory, orgány Národní fronty, socialistické organizace a instituce, orgány samosprávy a pracovní kolektivy.

Byla-li před předložením zásad zákona, popřípadě návrhu zákona provedena všelidová diskuse, předloží navrhovatel i její zhodnocení, ze kterého má být zřejmé, jak naložil s jejími výsledky.

Po projednání zásad zákona předloží navrhovatel předsedovi Federálního shromáždění návrh zákona, který obsahuje přesné znění toho, na čem se má federální shromáždění usnést (osnova zákona).

Návrh zákona se předkládá s důvodovou zprávou. Důvodovou zprávu je třeba zaměřit na politický, věcný a právní rozbor upravovaných otázek, zejména na přínos navrhovaného řešení ve srovnání s dosavadní úpravou. V důvodové zprávě je nutno dále vyjádřit, jaké nároky bude navrhovaná úprava klást na plán pracovních sil a na administrativu a rovněž jaké bude mít hospodářské a finanční důsledky, popřípadě jakým způsobem budou uhrazeny.

Má-li být k navrženému zákonu vydán prováděcí předpis, může předseda Federálního shromáždění na základě podnětu výborů sněmovny vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

Předseda Federálního shromáždění postoupí zásady zákona a návrh zákona předsednictvům sněmoven. Zároveň je zašle k zaujetí stanoviska vládě Československé socialistické republiky, není-li vláda navrhovatelem zákona. Předseda Federálního shromáždění je zašle též České národní radě a Slovenské národní radě, nejsou-li navrhovateli, aby k nim podle svého uvážení mohly sdělit stanovisko.

Předsednictvo sněmovny anebo z jeho pověření předseda sněmovny přikáže projednání zásad zákona a návrhu zákona výboru ústavně právnímu, popřípadě dalším výborům. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad zákona a návrhu zákona všem poslancům spolu se sdělením, kterým výborům byla věc přikázána.

Poslanci, kteří nejsou členy výborů, jimž byly zásady zákona nebo návrh zákona přikázány k projednání, mohou sdělit těmto výborům své stanovisko, a to i písemně.

Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě Česká národní rada, Slovenská národní rada nebo jejich orgány zašlou stanovisko k zásadám, popřípadě k návrhu zákona předsedovi Federálního shromáždění, který je postoupí předsednictvům sněmoven.

Předsednictvo sněmovny nebo z jeho pověření předseda sněmovny sdělí toto stanovisko výborům, jimž byly zásady, popřípadě návrh zákona přikázány.

Zásady a návrh zákona odůvodní při jednání výborů sněmoven navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda Československé socialistické republiky, zásady a návrh zákona může odůvodnit pověřený člen vlády Československé socialistické republiky nebo jí zmocněný vedoucí jiného federálního ústředního orgánu.

Při projednávání návrhu zákona informuje navrhovatel výbor, jak bylo využito připomínek vznesených výborem při projednávání zásad zákona, popřípadě proč těmto připomínkám nevyhověl.

Výbor může určit některého ze svých členů, aby sledoval přípravné práce na návrhu právní úpravy pojaté do programu legislativních prací Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, a to ještě před tím, než navrhovatel předloží zásady, popřípadě návrh zákona Federálnímu shromáždění.

Navrhovatel je povinen poslanci tuto účast umožnit.

Výbor sněmovny může určit k projednávané věci ze svých členů zpravodaje.

Projednává-li návrh více výborů, zpravidla se usnesou na společném zpravodaji.

Zpravodaj informuje výbor o výsledcích dosavadních jednání o návrhu zákona.

Výbor si může k projednávané věci vyžádat informace a vyjádření státních orgánů, vědeckých institucí, společenských organizací, státních a družstevních organizací i posudky jednotlivých odborníků.

Zpravodaj může po poradě s předsedou výboru svolat poradu těchto odborníků.

Po projednání zásad zákona se výbor usnese na stanovisku. Ze stanoviska má vyplývat, zda výbor se zásadami zákona souhlasí, popřípadě, ve kterých otázkách doporučuje provést změny nebo doplňky a jaké.

Stanoviska výborů, které zásady zákona projednaly, zašle výbor ústavně právní navrhovateli.

Po projednání návrhu zákona se výbor usnese na stanovisku, v němž zejména navrhne sněmovně, zda má zákon schválit. Pokud ve stanovisku doporučí změny nebo doplňky k návrhu zákona, musí být přesně formulovány. Toto stanovisko zašle výboru ústavně právnímu sněmovny, který postupuje podle § 90 písm. a).

Byl-li návrh zákona projednán ve více výborech, vypracuje výbor ústavně právní, popřípadě jiný výbor písemnou zprávu o navržených pozměňovacích návrzích a tato zpráva bude předložena všem poslancům. O výsledku projednání návrhu zákona ve výborech podá ve schůzi sněmovny ústní zprávu společný zpravodaj.

V případě, že předsednictvo Federálního shromáždění rozhodlo o konání všelidové diskuse k zásadám nebo k návrhu zákona, projedná a zhodnotí její výsledky.

Předseda Federálního shromáždění postoupí zprávu o výsledcích všelidové diskuse předsedům sněmoven, kteří zajistí její projednání ve výborech.

Zákony Federálního shromáždění vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení. Jako den schválení označí den, kdy se druhá sněmovna usnesla o zákoně přijatém první sněmovnou.

Neusnese-li se druhá sněmovna o návrhu přijatém první sněmovnou do tří měsíců, vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění zákon po uplynutí této doby a jako den schválení zákona označí den, kdy uplynula doba tří měsíců.

Takto nelze vyhlásit ústavní zákon ani zákon, pro jehož schválení platí zákaz majorizace, neusnesla-li se o něm Sněmovna národů.

Federální shromáždění jedná o zásadních otázkách zahraniční politiky, spolupodílí se v rámci své působnosti na její tvorbě a realizaci.

Federální shromáždění projednává mezinárodní smlouvy politické a mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona Federálního shromáždění, a to před jejich ratifikací.

Federální shromáždění přijímá provolání k parlamentům a vládám, zasílá jim svá poselství a vydává prohlášení, kterými zaujímá stanoviska k závažným otázkám zahraniční politiky.

Federální shromáždění jedná i o jiných zprávách a návrzích z oblasti zahraniční politiky Československé socialistické republiky.

Federální shromáždění projednává zprávy o zahraničních stycích Federálního shromáždění a o výměně zkušeností s parlamenty jiných zemí, které mu předkládá předsednictvo Federálního shromáždění.

Předložené mezinárodní smlouvy postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven.

Předsednictvo sněmovny nebo z jeho pověření předseda sněmovny přikáže předložené návrhy k projednání příslušným výborům.

Předseda Federálního shromáždění zašle návrhy mezinárodních smluv též České národní radě a Slovenské národní radě ke stanovisku. Nesouhlasí-li národní rada se smlouvou, k jejímuž provedení je třeba zákona národní rady, nelze návrh projednat.

Návrhy provolání, poselství a prohlášení stejně jako jiné zprávy a návrhy z oblasti zahraniční politiky projednává Federální shromáždění na návrh poslanců, výborů sněmoven, vlády Československé socialistické republiky, České národní rady a Slovenské národní rady.

Pro projednávání návrhů uvedených v odstavci 1 platí přiměřeně ustanovení § 49.

Po jmenování vlády Československé socialistické republiky zařadí předsednictvo Federálního shromáždění na pořad nejbližší společné schůze sněmoven programové prohlášení a žádost vlády Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry.

Požádá-li vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění o vyslovení důvěry, zařadí předsednictvo Federálního shromáždění projednání této žádosti na pořad nejbližší společné schůze sněmoven. Jestliže by tímto způsobem nebyla projednána žádost vlády Československé socialistické republiky do 14 dnů, usnese se předsednictvo Federálního shromáždění na svolání společné schůze sněmoven v této lhůtě.

Požádá-li vláda Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry některou ze sněmoven, postupuje při svolání schůze předsednictvo sněmovny podle odstavce 2.

Při schvalování programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a při hlasování o vyslovení důvěry vládě Československé socialistické republiky platí ve Sněmovně národů zákaz majorizace.

Odepře-li Federální shromáždění, popřípadě jeho sněmovna vyslovit vládě Československé socialistické republiky důvěru, oznámí to předseda Federálního shromáždění, popřípadě předseda sněmovny prezidentu Československé socialistické republiky.

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky může podat písemně předsednictvu sněmovny nejméně jedna pětina jejích poslanců.

K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky svolá předsednictvo sněmovny neprodleně sněmovnu ke schůzi.

K žádosti vlády Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemnému návrhu alespoň jedné pětiny poslanců sněmovny na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky zaujme sněmovna po rozpravě stanovisko usnesením.

K vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců Sněmovny lidu anebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice nebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské socialistické republice. Ve Sněmovně národů se hlasuje podle jmen .

Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády Československé socialistické republiky.

Návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky a návrh zákona o státním rozpočtu federace předkládá Federálnímu shromáždění vláda Československé socialistické republiky.

Jinak pro projednávání návrhů platí přiměřeně ustanovení pro projednávání návrhů zákonů.

Předsednictva sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy rozpočtů federálních ministerstev a ostatních federálních ústředních orgánů k projednání výborům.

Ve výborech návrhy rozpočtů odůvodní člen vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucí jiného federálního ústředního orgánu.

Federální shromáždění projednává ve schůzích sněmoven i další zásadní otázky vnitřní politiky. Činí tak na návrh prezidenta Československé socialistické republiky, vlády Československé socialistické republiky, České národní rady a Slovenské národní rady anebo tehdy, jestliže se na tom usnesenou sněmovny na základě návrhu svého předsednictva nebo výboru.

Předložené návrhy postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven a vládě Československé socialistické republiky a zašle je podle povahy věci k informaci České národní radě a Slovenské národní radě, aby k nim podle svého uvážení sdělily své stanovisko.

Předsednictvo sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy k projednání příslušným výborům; mohou též určit výbor, který připraví souhrnné stanovisko pro sněmovnu.

Projednávají-li sněmovny zásadní otázky vnitřní politiky z vlastní iniciativy, určí předsednictvo sněmovny, který výbor zpracuje úvodní vystoupení k rozpravě.

K návrhům přijímají sněmovny usnesení.

Předseda Federálního shromáždění svolá na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění k volbě prezidenta Československé socialistické republiky v posledních 14 dnech jeho funkčního období společnou schůzi sněmoven. Uvolní-li se úřad prezidenta před skončením volebního období, na které byl zvolen, svolá předseda Federálního shromáždění k tomuto bodu pořadu společnou schůzi sněmoven nejpozději do 14 dnů.

Společná s chůze sněmoven je zpravidla svolána do Vladislavského sálu Pražského hradu.

Pro volbu prezidenta Československé socialistické republiky platí obdobně ustanovení § 23 a § 24 odst. 1.

Návrhy na volbu soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jeho předsedy a dalších zákonem stanovených funkcionářů, jakož i soudců z povolání vojenských soudů, předkládá předsedovi Federálního shromáždění příslušný orgán Národní fronty Československé socialistické republiky.

Návrhy na volbu, uvedené v odstavci 1, postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven, které, nezmocní-li k tomu předsedu, přikáží je k projednání ústavně právnímu výboru.

Obdobný postup platí v případě, že zákonem stanovený orgán předloží Federálnímu shromáždění návrh na odvolání soudců, popřípadě na zproštění soudců funkcí uvedených v odstavci 1.

Federální shromáždění kontroluje činnost vlády Československé socialistické republiky a jejich členů, jakož i dalších státních orgánů, které odvozují svou pravomoc od nejvyššího orgánu státní moci Československé socialistické republiky.

Kontrolní činnost Federálního shromáždění je vykonávána tím, že jeho sněmovny projednávají zejména:

Sněmovny Federálního shromáždění a předsednictvo Federálního shromáždění projednávají i další informace a zprávy předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a zprávy hlavního arbitra Československé socialistické republiky, které si vyžádaly.

Federální shromáždění zjišťuje, jak je prováděna Ústava Československé socialistické republiky, ústavní a jiné zákony Federálního shromáždění.

Federální shromáždění a jeho sněmovny kontrolují, jak jsou plněna jejich usnesení. Vláda Československé socialistické republiky a její členové, generální prokurátor Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a vedoucí federálních ústředních orgánů jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi Federálního shromáždění, a jde-li o usnesení sněmovny, jejímu předsedovi, jaká opatření přijali k plnění těch usnesení, která jim byla adresována.

Federální shromáždění může zrušit nařízení nebo usnesení vlády Československé socialistické republiky nebo obecně závazný právní předpis federálního ministerstva nebo jiného federálního ústředního orgánu státní správy, odporují-li Ústavě Československé socialistické republiky, ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění.

Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i poslanec nebo skupina poslanců mají právo interpelovat vládu Československé socialistické republiky nebo její členy ve věcech jejich působnosti.

Poslanec nebo skupina poslanců podává písemně interpelaci předsednictvu sněmovny, které o ní informuje předsednictvo Federálního shromáždění. Předseda Federálního shromáždění zašle interpelace předsedovi vlády Československé socialistické republiky a též interpelovanému členu vlády Československé socialistické republiky.

Předsednictvo sněmovny seznámí s interpelací všechny poslance sněmovny a předsednictvo druhé sněmovny.

Interpelovaný je povinen odpovědět do 30 dnů písemně interpelujícímu nebo ústně na schůzi sněmovny. Interpelující se vyjádří, zda odpověď považuje za uspokojivou.

Prohlásí-li sněmovna interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu kratší 30 dnů k odpovědi na tuto interpelaci.

S písemnou odpovědí na interpelaci seznámí předsednictvo sněmovny všechny poslance, informuje o ní předsednictvo druhé sněmovny a zařadí ji na pořad nejbližší schůze sněmovny.

O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. Sněmovna zaujímá k odpovědím na interpelaci stanovisko usnesením.

Poslanec má právo klást otázky vládě Československé socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Otázky se kladou ústně na schůzích sněmovny. Poslanec má též právo klást otázky členům vlády Československé socialistické republiky na schůzích výborů. Dotazovaný odpoví zpravidla na téže schůzi sněmovny nebo výboru. Nemůže-li odpovědět ihned, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.

Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi sněmovny nebo výboru vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích sněmoven, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předsednictvo sněmovny příslušnému členu vlády Československé socialistické republiky a požádá o sdělení do 30 dnů, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni ve schůzích sněmoven.

Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích výborů zašlou předsedové výborů příslušnému vedoucímu federálního ústředního orgánu a sledují jejich vyřízení.

Předsednictvo Federálního shromáždění je stálým orgánem Federálního shromáždění; zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Federálního shromáždění nezvolí své předsednictvo.

Členové předsednictva Federálního shromáždění jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat.

V době, kdy Federální shromáždění nezasedá, vykonává jeho působnost předsednictvo Federálního shromáždění v rozsahu stanoveném ústavním zákonem. Učiněná neodkladná opatření předkládá sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění, jinak pozbývají další platnosti.

Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda Československé socialistické republiky vykonává funkci prezidenta Československé socialistické republiky, jmenovat a odvolávat vládu Československé socialistické republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.

Předsednictvo Federálního shromáždění:

Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává další pravomoci, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.

Předseda Federálního shromáždění:

Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.

Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění. Požádá-li o to alespoň třetina členů, učiní tak neprodleně.

Schůze předsednictva Federálního shromáždění jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo Federálního shromáždění, že schůze je veřejná.

Předsednictvo může do svých schůzí zvát členy předsednictev sněmoven, předsedy výborů a poslance. Schůze se zúčastní s hlasem poradním.

Předsednictvo Federálního shromáždění může do svých schůzí zvát i další osoby, kterým předseda Federálního shromáždění udělí slovo, jestliže o to požádají.

Prezident Československé socialistické republiky, předseda i ostatní členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se schůzí předsednictva Federálního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

Požádá-li o to předsednictvo Federálního shromáždění, jsou členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky, a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů povinni dostavit se do jeho schůze.

Členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni předsedovi Federálního shromáždění do 30 dnů sdělit, jaká opatření přijali k doporučení předsednictva Federálního shromáždění.

Předsednictvo Federálního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

V případech, kdy pro hlasování předsednictva Federálního shromáždění platí zákaz majorizace, hlasují oddělení členové předsednictva zvolení Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů. Usnesení je přijato většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou lidu a většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou národů z poslanců zvolených v České socialistické republice a z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů a dalších členů. Předsednictvo má nejvýše šest členů. Předsednictvo Sněmovny národů se skládá ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

Předsednictvo je orgánem sněmovny a působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá. Je odpovědno sněmovně.

Členové předsednictva jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoliv odvolat.

organizuje práci sněmovny;

usnáší se na svolání schůzí sněmovny a navrhuje jejich pořad, nejde-li o společné schůze sněmoven svolané k volbě prezidenta Československé socialistické republiky, k volbě předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, k projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky;

předkládá, pokud je to zapotřebí, předsednictvu Federálního shromáždění usnesení sněmovny, své podněty, zprávy a stanoviska výborů sněmovny;

přikazuje výborům k projednání zásady a návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může stanovit, který z výborů připraví k návrhu souhrnné stanovisko. K těmto opatřením může zmocnit předsedu sněmovny;

může požádat výbor, aby své usnesení přezkoumal, není-li určitě formulováno a nebo nejsou-li stanoviska více výborů sněmovny souladná; v tomto případě může požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup;

může postoupit výborům k projednání závažné stížnosti i podněty občanů;

připravuje plány práce sněmovny a koordinuje plány práce výborů sněmovny;

zabezpečuje kontrolu plnění usnesení sněmovny;

projednává informace členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o opatřeních přijatých na základě připomínek a podnětů poslanců přednesených ve schůzích sněmoven;

upozorňuje vedoucí státních orgánů, vedoucí socialistických a jiných organizací na případy, kdy nesplnili svou povinnost vůči poslanci, která jim vyplývá ze zákona o poslancích Federálního shromáždění;

rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení vůči poslancům sněmovny podle § 108 odst. 2;

bere na vědomí rezignaci poslance;

určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny místopředsedové a ostatní členové předsednictva.

Předseda sněmovny:

Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávy o opatřeních, která učinil.

Schůze předsednictva sněmovny svolává předseda sněmovny.

Schůze předsednictva sněmovny jsou neveřejné.

Předsednictvo může do svých schůzí zvát předsedy výborů sněmovny s hlasem poradním; požádá-li o to výbor, pozve jeho předsedu.

Předsednictvo sněmovny se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

Sněmovna zřizuje ze svých poslanců výbor mandátový a imunitní, výbor ústavně právní, výbor pro plán a rozpočet, výbor zahraniční a na základě usnesení další výbory pro jednotlivé úseky státní politiky. Výbory jsou odpovědny sněmovně, která je zvolila.

Výbory působí jako iniciativní a kontrolní orgány sněmovny, a to i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

Členy výborů sněmoven nemohou být předseda Federálního shromáždění, první místopředseda Federálního shromáždění, předsedové sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky, soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generální prokurátor Československé socialistické republiky.

Výbory projednávají věci, které jsou obsaženy v plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a jeho orgánů, věci, které jim byly přikázány, a dále záležitosti, na jejichž projednávání se usnesenou.

Výbory sněmovny zejména:

Předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění může pověřit některý z výborů vypracovat k projednávanému návrhu, na základě zpráv ostatních výborů, souhrnné stanovisko. To však nevylučuje, aby jiný výbor předložil sněmovně stanovisko vlastní.

Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů a organizací. Podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

Členové vlády Československé socialistické republiky, vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a organizací jsou povinni výborům do 30 dnů sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, jaká opatření přijali k doporučením nebo stanoviskům výborů.

Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď, nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění k dalším opatřením; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády Československé socialistické republiky, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánu a organizace a požádat jej, aby svoji odpověď přezkoumal.

zjišťuje, zda poslanec odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou;

zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni;

zjišťuje, zda poslanec přestal být volitelný;

zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby. Provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se vyjádřil; zprávu s příslušným návrhem podá sněmovně, v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodne usnesením;

předkládá předsednictvu Federálního shromáždění návrh na propuštění nebo další zadržení poslance přistiženého a zadrženého při trestném činu;

provádí šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

zásady a návrhy všech zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a působí ke sjednocování stanovisek výborů k těmto návrhům; přitom dbá o zachování jednoty právního řádu, jeho stability, přehlednosti a srozumitelnosti;

program legislativních prací Federálního shromáždění, sleduje jeho plnění a připravuje podněty ke zdokonalování zákonodárství;

podněty poslanců a výborů sněmovny, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a Státní arbitráže Československé socialistické republiky k nové právní úpravě;

upozornění generálního prokurátora Československé socialistické republiky, předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, výborů sněmovny, jakož i poslanců na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění; zaujímá k nim stanovisko a navrhuje potřebná opatření. Zaujímá rovněž stanovisko k podnětům uplatněným ostatními výbory;

připravuje ke zprávám Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky souhrnná stanoviska pro sněmovnu;

mezinárodní smlouvy předložené Federálnímu shromáždění, zejména sleduje jejich vztah k československému právnímu řádu;

zprávy o vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací zaslaných Federálnímu shromáždění.

Výbor pro plán a rozpočet projednává zejména:

K těmto návrhům a zprávám podle písmen a) až g) připravuje souhrnná stanoviska pro sněmovnu, popřípadě pro předsednictvo Federálního shromáždění. Zaujímá rovněž stanovisko k návrhům uplatněným ostatními výbory.

mezinárodní smlouvy, popřípadě návrhy dalších usnesení předkládaných Federálnímu shromáždění v oblasti zahraniční politiky a připravuje k nim souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích federálních ústředních orgánů o realizaci politických, hospodářských, vědeckých, kulturních a jiných vztahů s druhými státy;

zprávy o činnosti československé skupiny Meziparlamentní unie, jakož i zprávy ostatních výborů sněmoven o rozvoji spolupráce a výměně zkušeností s obdobnými orgány nejvyšších zastupitelských sborů jiných států.

Vyžaduje-li to potřeba, mohou výbory provádět průzkumy a jednání na místě samém nebo průzkumem pověřit skupinu poslanců nebo jednotlivé poslance.

Jde-li o orgány a organizace řízené orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, činí tak s vědomím předsednictva příslušné národní rady.

Sněmovny a výbory mohou zřizovat stálé nebo dočasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců společenských organizací a stanovit jim úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec.

Společné komise více výborů mohou výbory zřizovat na základě dohody výborů nebo na návrh předsednictva sněmovny.

Komise mohou přizvat ke svému jednání odborníky z teorie a praxe, popřípadě zástupce společenských organizací.

Činnost výborů je založena na kolektivním věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy pracovních kolektivů a voličů, státních orgánů a socialistických organizací z volebních obvodů.

Výbory informují veřejnost o své činnosti, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

Schůze výboru svolává a řídí předseda, jím pověřený místopředseda nebo člen výboru.

Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru předseda. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

Schůze výboru jsou zpravidla veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je z důvodu ochrany důležitého státního zájmu neveřejná. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

Na neveřejných schůzích mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky a se souhlasem výboru i jiné osoby.

K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, předseda výboru předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

Členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

Výbory sněmovny mají právo zvát do schůzí členy vlády Československé socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze; tito jsou povinno dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy vlády Československé socialistické republiky nebo svými náměstky, popřípadě místopředsedy, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

Členové vlády Československé socialistické republiky, popřípadě ti, kdo je zastupují, se mohou do schůzí výborů sněmovny přibrat odborníky a navrhnout, aby jim předsedající udělil slovo.

Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát do svých schůzí představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a orgánů a organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

Výbory mohou přizvat k projednávaní jednotlivých otázek též vědecké a jiné pracovníky z jednotlivých oblastí hospodářského a kulturního života a požádat je o stanovisko.

K důležitým otázkám mohou pověřit skupinu odborníků, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výboru.

Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, případně organizace, jen orgánu Federálního shromáždění, který si posudek vyžádal.

Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společně schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí se předsedové výborů střídají.

Výbory hlasují vždy odděleně.

Pro zápisy o schůzích výborů sněmoven platí obdobně ustanovení § 83. Zápisy ověřuje předseda výboru a ověřovatel. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

Zápisy o společných schůzích několika výborů ověřuje předseda a ověřovatel každého ze zúčastněných výborů.

Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru.

Ve všech případech disciplinárního řízení musí být poslanci dána možnost obhajoby.

Z rozhodování o návrhu v mandátovém a imunitním výboru a v předsednictvu sněmovny je vyloučen člen výboru nebo člen předsednictva sněmovny, jehož se disciplinární řízení týká.

Mandátový a imunitní výbor provede nutná šetření a umožní poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, aby se vyjádřil. Po provedeném řízení výbor předloží výsledky a své návrhy předsednictvu sněmovny.

Předsednictvo sněmovny posoudí za účasti předsedy výboru mandátového a imunitního výsledky šetření a může na jejich základě uložit poslanci, aby se uraženému omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem. Neomluví-li se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem, sdělí předsednictvo sněmovny své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k urážce došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

Poslanec Federálního shromáždění a výbor mandátový a imunitní mají právo se odvolávat proti rozhodnutí předsednictva sněmovny do 15 dnů ke sněmovně, která po rozpravě rozhodne hlasováním.

Federální shromáždění informuje Českou národní radu a Slovenskou národní radu o návrzích předložených Federálnímu shromáždění a o svých usneseních i o usneseních sněmoven.

Orgány Federálního shromáždění informují orgány České národní rady a Slovenské národní rady o tom, jakým způsobem bylo využito stanovisek, námětů a podnětů jejich orgánů v činnosti Federálního shromáždění.

Orgány Federálního shromáždění a jeho sněmoven mohou konat v dohodě s příslušnými orgány České národní rady a Slovenské národní rady společné porady a společné poslanecké průzkumy.

Federální shromáždění a ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky se vzájemně informují o svých plánech a podle povahy věci i o svých usneseních.

Federální shromáždění využívá ve své činnosti podnětů předložených v rámci spolupráce s ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky a ústředními orgány organizací v ní sdružených.

Orgány Federálního shromáždění a sněmoven spolupracují s orgány Národní fronty při vytváření podmínek pro činnost krajských sdružení poslanců a při realizaci práv a povinností poslanců ve volebních obvodech.

Předsednictvo Federálního shromáždění zabezpečuje seznamování veřejnosti s činností Federálního shromáždění, zejména s významnými návrhy, které Federální shromáždění projednává. Činí tak prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, popřípadě na veřejných shromážděních organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky.

Předsednictvo Federálního shromáždění spolupracuje s ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky při provádění všelidových diskusí k významným návrhům zákonů Federálního shromáždění a při seznamování s jejich výsledky.

Kancelář Federálního shromáždění plní odborné, organizační a technické úkoly spojené se zabezpečením činnosti Federálního shromáždění, jeho orgánů, sněmoven, jejich orgánů a poslanců.

Při plnění svých úkolů je Kancelář Federálního shromáždění oprávněna vyžadovat si od státních orgánů a socialistických organizací podklady a informace.

Organizační řád Kanceláře Federálního shromáždění vydá se souhlasem předsednictva Federálního shromáždění vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění.

Kancelář Federálního shromáždění řídí vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění; má právo účastnit se schůzí všech orgánů Federálního shromáždění a jeho sněmoven.

Za činnost Kanceláře Federálního shromáždění odpovídá její vedoucí předsednictvu Federálního shromáždění; jeho činnost řídí předseda Federálního shromáždění.