Představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti českého národa, nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem v České socialistické republice je Česká národní rada, která se podílí na uskutečňování úkolů České socialistické republiky svou ústavodárnou a zákonodárnou činností, projednáváním základních otázek vnitřní politiky a kontrolou v rámci působnosti České socialistické republiky.

Česká národní rada jako nejvyšší zastupitelský sbor v České socialistické republice spolupracuje s Federálním shromážděním, Slovenskou národní radou a s národními výbory.

Jednací řád České národní rady upravuje zásady jednání České národní rady, její styky s vládou České socialistické republiky a navenek.

Česká národní rada upravuje vlastními usneseními své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání.

usnášet se na ústavních a jiných zákonech České národní rady a sledovat, jak je orgány republiky provádějí,

usnášet se na podávání návrhů zákonů Federálního shromáždění,

dávat souhlas k mezinárodním smlouvám, k jejichž provedení je třeba zákona České národní rady,

jednat a usnášet se o zásadních otázkách vnitřní politiky České socialistické republiky, zejména o dalším hospodářském a sociálním rozvoji, o uplatňování vědeckotechnického rozvoje, o rozvoji jednotlivých územních oblastí České socialistické republiky a o investičních záměrech se závažnými důsledky na další hospodářský a sociální rozvoj,

schvalovat střednědobý státní plán rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a státní rozpočet České socialistické republiky, prověřovat jejich plnění a schvalovat státní závěrečný účet České socialistické republiky,

jednat o programovém prohlášení vlády České socialistické republiky, kontrolovat její činnost a činnost jejich členů, jakož i jednat o důvěře vládě,

interpelovat vládu České socialistické republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti,

jednat o zprávách Nejvyššího soudu České socialistické republiky a o zprávách generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu zákonnosti v České socialistické republice,

jednat o zprávách Výboru lidové kontroly České socialistické republiky o činnosti a poznatcích orgánů lidové kontroly v České socialistické republice,

projednávat zprávy o řízení a kontrole činnosti národních výborů vládou České socialistické republiky,

upravovat v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony České národní rady stupně a druhy národních výborů, jejich postavení, působnost a organizaci, zabývat se podněty národních výborů, jednat o jejich činnosti a usnášet se na opatřeních týkajících se jejich výstavby; přitom usměrňuje národní výbory k plnění klíčových úkolů, zobecňuje zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce a působí na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti,

stanovit počet členů předsednictva České národní rady, volit a odvolávat předsedu, místopředsedy a další členy předsednictva České národní rady,

zřizovat výbory České národní rady jako své iniciativní a kontrolní orgány, volit a odvolávat předsedy a ostatní členy výborů,

zřizovat a rušit zákonem ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy České socialistické republiky,

dávat souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání poslance České národní rady nebo k jeho vzetí do vazby,

volit, odvolávat a zprošťovat ze soudcovské funkce soudce z povolání soudů České socialistické republiky a ze soudců zvolených pro Nejvyšší soud České socialistické republiky volit předsedu a místopředsedu tohoto soudu,

dávat souhlas k trestnímu stíhání nebo vzetí do vazby soudců, které zvolila, a to pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s ní,

jednat o výsledcích občanských kontrol nad výkonem trestu odnětí svobody,

rušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky a obecně závazné předpisy ministerstev nebo jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky odporující ústavnímu nebo jinému zákonu České národní rady,

rušit obecně závazná nařízení krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy odporující ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy,

rozhodovat o svých vnitřních poměrech a o pravidlech svého jednání.

Česká národní rada vykonává svoji působnost tím, že projednává zejména:

Česká národní rada vykonává svoji působnost též volbami, jejichž provádění jí přísluší.

Poslanci České národní rady se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi České národní rady․

Ustavující schůzi České národní rady svolá dosavadní předsednictvo České národní rady nejpozději do 3O dnů ode dne voleb a stanoví pořad jejího jednání.

Ustavující schůzi řídí pověřený člen dosavadního předsednictva České národní rady.

Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu komise poslanců pro zjišťování výsledků hlasování na ustavující schůzi České národní rady a volbu předsedy a dalších členů mandátového a imunitního výboru.

Na návrh mandátového a imunitního výboru ověří Česká národní rada platnost volby poslanců.

Česká národní rada zvolí předsedu České národní rady, který převezme řízení ustavující schůze a přijme poslanecký slib dosud předsedajícího, je-li poslancem České národní rady.

Česká národní rada stanoví počet členů svého předsednictva, počet místopředsedů, ověřovatelů a zřídí své další výbory.

Předseda České národní rady dá provést volbu místopředsedů České národní rady, předsedů výborů České národní rady, dalších členů předsednictva České národní rady a ověřovatelů České národní rady. Dále dá provést volbu ostatních členů výborů.

Česká národní rada zasedá nejméně dvakrát do roka (jarní zasedání a podzimní zasedání).

Předsednictvo České národní rady svolává Českou národní radu k jarnímu zasedání nejpozději do konce dubna a k podzimnímu zasedání nejpozději do konce října. Podle potřeby může předsednictvo České národní rady svolat další zasedání.

Předsednictvo České národní rady svolá zasedání České národní rady, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina poslanců České národní rady. Předsednictvo České národní rady svolá zasedání do 14 dnů nebo do další lhůty uvedené v žádosti. Jinak je zasedání České národní rady svoláno třicátého dne od podání žádosti.

Předsednictvo České národní rady prohlašuje zasedání České národní rady za skončené.

Schůzi České národní rady lze zahájit, je-li na schůzi přítomna třetina jejích poslanců.

Česká národní rada stanoví na návrh organizačního výboru České národní rady, a není-li takového návrhu, na návrh předsedy České národní rady pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. O návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

Česká národní rada může v průběhu schůze bez rozpravy přesunout body pořadu jednání nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu.

Schůze České národní rady jsou zpravidla veřejné.

Z důvodu ochrany důležitého státního zájmu se může Česká národní rada usnést na návrh svého předsednictva, výboru, poslance, vlády České socialistické republiky nebo jejího člena, že schůze nebo její část je neveřejná. O takovém návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

Schůze České národní rady nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit členové vlády České socialistické republiky. Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem České národní rady. O přítomnosti jiných osob rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

Jednání o věci zařazené na pořad schůze uvede zpravidla navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, byl-li určen. Poté předsedající zahájí rozpravu.

Poslanci se mohou hlásit do rozpravy před zahájením schůze u předsedy České národní rady nebo v průběhu schůze u předsedajícího.

Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky a dává jim slovo v pořadí, v němž se o ně přihlásili. Nejdříve však udělí slovo řečníkům, kteří chtějí přednést pozměňovací návrhy k projednávané věci.

Kdo není v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, přítomen v zasedací síni, ztrácí své pořadí.

Česká národní rada se může na návrh poslance usnést bez rozpravy na omezení řečnické lhůty, která nesmí být kratší než 15 minut.

Poslanec, který se v průběhu rozpravy přihlásí k faktické poznámce nebo k odpovědi na ni, dostane neprodleně slovo.

Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nemají překročit dobu 5 minut.

Překročí-li poslanec dobu k přednesení faktické poznámky, popřípadě k odpovědi na ni, může mu předsedající odejmout slovo.

Poslanec, kterému bylo uděleno slovo, má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit.

Poslanci, který se odchyluje od projednávané věci, může předsedající po opětovném upozornění odejmout slovo. O námitkách poslance rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

Poslanci mohou v rozpravě přednášet k projednávaným otázkám pozměňovací návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného návrhu a má z nich být zřejmé, na čem se má Česká národní rada usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh upřesnil.

Jestliže je v rozpravě přednesen pozměňovací návrh, může poslanec nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému pozměňovacímu návrhu zaujme stanovisko výbor, který určí Česká národní rada.

O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Česká národní rada bez rozpravy. Česká národní rada může současně stanovit lhůtu, do kdy jí příslušný výbor předloží stanovisko k přednesenému pozměňovacímu návrhu.

Stejný postup platí i v případě, podá-li poslanec písemně pozměňovací návrh ještě před zahájením rozpravy ve schůzi České národní rady.

Obdobně lze postupovat při předložení jiného návrhu k projednávané otázce.

Navrhovatel může se souhlasem České národní rady svůj návrh vzít zpět, dokud Česká národní rada nepřikročí k hlasování o něm.

Na návrh poslance se může o jednotlivých částech návrhu hlasovat odděleně. Jestliže se při odděleném hlasování neschválí všechny části návrhu, hlasuje se o přijatých částech znovu jako o celku.

Byly-li k návrhu přiloženy pozměňovací návrhy, hlasuje se nejdříve o nich, a to v pořadí, v jakém byly podány. Hlasuje-li se podle předchozího odstavce odděleně, hlasuje se pouze o pozměňovacích návrzích týkajících se projednávané části návrhu, a to v pořadí, jak byly podány. Vylučuje-li přijatý pozměňovací návrh další pozměňovací návrhy, o těchto dalších návrzích se již nehlasuje.

O návrzích týkajících se způsobu projednávání se hlasuje před projednáváním věci.

Hlasování je veřejné nebo tajné.

Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky, pokud se Česká národní rada bez rozpravy neusnese na jiném způsobu veřejného hlasování.

Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Tajným hlasováním se volí předseda České národní rady, místopředsedové České národní rady, předsedové výborů České národní rady a další členové předsednictva České národní rady. V dalších případech se hlasuje tajně, usnese-li se na tom Česká národní rada bez rozpravy.

Jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování, požádá předsedající ověřovatele, aby sečetli hlasy. Ověřovatelé rovněž sčítají hlasy, jestliže se hlasuje hlasovacími lístky.

Předsedající vyhlásí výsledky hlasování tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh i proti návrhu. Výsledky voleb se vyhlašují tak, že se oznámí počty hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty i proti nim.

O schůzi České národní rady se sepisuje zápis, v němž se uvede zejména pořad schůze, kdo schůzi řídil, kolik poslanců bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a jaký byl výsledek hlasování. Zápis po jeho ověření ověřovatelem podepisuje předseda České národní rady.

Ověřený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdává se společně s příslušnými podklady, přílohami a usneseními k archivnímu uložení. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

O schůzi České národní rady se dále sepisuje těsnopisecký záznam podávající přesný průběh jednání. Každý řečník ověří v co nejkratší lhůtě od konání schůze správnost záznamu své řeči. Přitom opraví případné chyby, které vznikly při pořizování tohoto záznamu, nesmí však měnit obsah a smysl svého vystoupení. O případných námitkách řečníka proti nedostatkům záznamu rozhoduje organizační výbor České národní rady.

Na základě těsnopiseckého záznamu o schůzi České národní rady se pořizuje těsnopisecká zpráva, která se vytiskne; jde-li o neveřejnou schůzi České národní rady nebo její část, může organizační výbor České národní rady rozhodnout jinak.

předseda České národní rady a místopředsedové České národní rady,

organizační výbor České národní rady,

výbory České národní rady,

komise České národní rady,

vyšetřovací komise České národní rady,

ověřovatelé České národní rady,

poslanecké kluby,

další orgány České národní rady zřízené na základě zvláštního zákona.²

Členové vlády České republiky se mohou zúčastnit schůze organizačního výboru České národní rady; udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají. Jsou povinni dostavit se osobně na schůzi organizačního výboru České národní rady, jestliže je o to organizační výbor České národní rady požádá; jinak se mohou dát zastupovat jiným členem vlády České republiky a výjimečně svými náměstky, vysloví-li s tím předseda České národní rady souhlas.

Schůze organizačního výboru České národní rady jsou neveřejné, neusnese-li se organizační výbor, že schůze nebo její část je veřejná. Poslanci České národní rady se mohou kdykoliv zúčastnit schůze organizačního výboru České národní rady.

Jiné osoby mohou být přítomny na neveřejné schůzi organizačního výboru České národní rady jen s jeho souhlasem.

zastupuje Českou národní radu navenek,

podepisuje zákony a usnesení České národní rady,

přijímá slib generálního prokurátora České republiky,

svolává a řídí schůze České národní rady,

řídí přípravu pracovního plánu České národní rady a jejích orgánů a sleduje jeho plnění,

plní další úkoly, jimiž ho Česká národní rada pověřila, zejména při koordinaci činnosti výborů a vytváření podmínek pro práci poslanců,

podává České národní radě zprávy o opatřeních, která učinil,

jmenuje a odvolává na návrh České národní rady generálního prokurátora České republiky a další státní funkcionáře České republiky v případech dosud svěřených zákonem do působnosti předsednictva České národní rady, nestanoví-li zákon jinak,

dává souhlas k dalšímu zadržení poslance České národní rady, byl-li přistižen a zadržen při trestném činu,

vyžaduje-li to povaha věci, vyhlašuje usnesení České národní rady,

rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení proti poslanci České národní rady,

dbá na dodržování tohoto zákona a činí nezbytná opatření k jeho důslednému provádění.

Česká národní rada zřizuje ze svých poslanců mandátový a imunitní výbor a další výbory pro jednotlivé úseky státní, hospodářské a sociální politiky; výbory jsou ze své činnosti odpovědny České národní radě.

Do výborů České národní rady nemohou být zvoleni předseda České národní rady, členové vlády České socialistické republiky, soudci Nejvyššího soudu České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky.

Výbory České národní rady působí jako její iniciativní a kontrolní orgány, a to i v době, kdy Česká národní rada nezasedá.

Výbory České národní rady projednávají věci obsažené v pracovním plánu České národní rady a jejích orgánů, dále věci, které jim byly přikázány, a věci na jejichž projednávání se usnesou. Zprávy vlády České republiky projednávají jen tehdy, pokud byly předloženy České národní radě.

Výbory zejména

Mandátový a imunitní výbor zejména

Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné.

Činnost výborů je založena na kolektivním, věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy voličů a pracovních kolektivů, státních orgánů, hospodářských, společenských a jiných organizací z volebních obvodů.

Výbory informují veřejnost o své činnosti zejména přostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda. Místopředseda svolá a řídí schůzi výboru, je-li předseda nepřítomen nebo jestliže ho tím předseda pověří. Jsou-li předseda i místpředseda nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo jeho předseda pověří.

Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Česká národní rada nebo její předsednictvo anebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

Předseda navrhuje pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor z důvodů ochrany důležitého zájmu států, že schůze nebo její část je neveřejná.

Schůze výborů nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit poslanci České národní rady, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády České socialistické republiky. Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru.

Výbor České národní rady je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.

Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas.

Výbory mohou zvát na své schůze členy vlády České socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky, jakož i představitele společenských organizací České socialistické republiky a vyžadovat od nich zprávy a informace.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky jsou povinni dostavit se osobně na schůzi výboru,jestliže o to výbor požádá, a podat potřebná vysvětlení.

Členové vlády České socialistické republiky se mohou účastnit schůzí výborů České národní rady; udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají.

Členové vlády České socialistické republiky se mohou dát na schůzi výboru zastupovat jiným členem vlády České socialistické republiky, vyjímečně svými náměstky, pokud výbor netrvá na osobní účasti příslušného člena vlády. Na schůzi výboru se může dát vyjímečně zastoupit předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky místopředsedou tohoto soudu a generální prokurátor České socialistické republiky, jakož i vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky svými náměstky, netrvá-li výbor na jejich osobní účasti.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky,popřípadě ti, kdož je zastupují, si mohou na schůzi výboru přizvat odborníky.

Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, mohou výbory zvát na své schůze též představitele federálních státních orgánů a společenských organizací; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

Výbory úzce spolupracují s národními výbory při plnění úkolů, které se dotýkají jejich činnosti. Využívají jejich stanoviska a podněty k projednávaným otázkám a zvou na své schůze funkcionáře, zástupce volených orgánů nebo vedoucí pracovníky národních výborů. Umožňují národním výborům účast na projednávání zásad a návrhů zákonů, na kontrole jejich působení, na jiné kontrolní činnosti České národní rady a na řešení závaznějších problémů týkajících se připravovaných usnesení České národní rady nebo jejího předsednictva.

Výbory mohou, je-li to pro objasnění věci třeba, požádat kterýkoli státní orgán, hospodářskou nebo jinou organizaci o informaci nebo podklady, které potřebují pro svou práci. Státní orgány a organizace jsou povinny dožádání výborů vyhovět.

Vyžaduje-li to potřeba řádného posouzení projednávaných otázek, mohou výbory přizvat k jejich projednávání vědecké nebo jiné pracovníky hospodářského nebo společenského života nebo si vyžádat expertizy a stanoviska vědeckých nebo odborných institucí, popřípadě jejich pracovníků. Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, popřípadě organizace jen výboru, který si posudek vyžádal.

Výbory mohou provádět průzkumy u státních orgánů, hospodářských nebo jiných organizací, popřípadě pověřit provedením průzkumu skupinu svých členů nebo jednotlivé členy anebo jednat na místě samém.

Výbory mohou zřizovat stálé nebo dočasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců hospodářských, společenských nebo jiných organizací; předsedou komise je vždy poslanec České národní rady.

Výbory mohou na základě dohody nebo na návrh předsednictva České národní rady zřídit též společnou komisi.

Komise mohou ke svému jednání přizvat další odborníky, popřípadě zástupce organizací.

Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a předkládat společné zprávy a návrhy. Hlasují však vždy odděleně.

Předkládají-li výbory společnou zprávu k projednané věci, nevylučuje to, aby jiný výbor předložil vlastní stanovisko.

Výbor pořizuje o výsledcích svých jednání zprávu. Výbor může zmocnit svého předsedu a zpravodaje, aby na základě jednání výboru sami zprávu vypracovali. Zprávu podepisuje předseda a zpravodaj výboru.

Výbor předloží zprávu podle povahy věci České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu. Může ji též zaslat příslušným členům vlády České socialistické republiky nebo příslušným vedoucím jiných ústředních státních orgánů a organizací České socialistické republiky.

Člen vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České socialistické republiky je povinnen výboru sdělit do 3O dnů, pokud výbor nestanovil jinou lhůtu, jaká opatření přijal k doporučením nebo k podnětům výboru obsaženým v jeho zprávě.

Neobdrží-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může požádat organizační výbor České národní rady o potřebná opatření; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády České republiky, předsedu Nejvyššího soudu České republiky, generálního prokurátora České republiky, popřípadě vedoucího jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České republiky a požádat jej, aby své stanovisko přezkoumal.

Ověřovatelé České národní rady odpovídají za správnost a úplnost zápisů o schůzích České národní rady a spolupodepisují její usnesení; dohlížejí též na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy. Obdobné úkoly plní ověřovatelé předsednictva České národní rady a výborů České národní rady.

Není-li žádný z ověřovatelů na schůzi České národní rady, jejího předsednictva nebo výboru přítomen, ověří zápis o schůzi poslanec, jehož tím Česká národní rada, popřípadě její předsednictvo nebo výbor pověří.

O schůzi předsednictva České národní rady a výboru se sepisuje zápis, v němž se uvede zejména pořad schůze, kdo schůzi řídil, kolik členů bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a jaký byl výsledek hlasování.

Zápis o schůzi předsednictva České národní rady po jeho ověření ověřovatelem podepisuje předseda České národní rady. Zápis o schůzi výboru podepisuje, po jeho ověření ověřovatelem, předseda výboru. Zápisy o společných schůzích několika výborů podepisují předsedové zúčastněných výborů a ověřují jejich ověřovatelé.

O schůzi předsednictva České národní rady se dále sepisuje těsnopisecký záznam podávající přesný průběh jednání. O schůzi výboru se takový záznam pořizuje, jestliže se na tom výbor usnese.

Před projednáním návrhu zákona České národní rady se zpravidla projednají jeho zásady.

Vysloví-li s tím souhlas Česká národní rada, může být na žádost navrhovatele výjimečně upuštěno od projednání zásad zákona, zejména jde-li o úpravu jednoduchou nebo vyžaduje-li to její naléhavost.

Zásady zákona České národní rady obsahují podstatné rysy připravovaného návrhu zákona i uvažovaných prováděcích předpisů. Mají tvořit spolehlivý a úplný podklad připravované právní úpravy, na jehož základě mohou výbory posoudit, zda určitá věc musí být upravována nebo zda dosavadní právní úprava musí být změněna, popřípadě doplněna, v kterých směrech a v jakém rozsahu. Zásady mají pokud možno umožňovat výběr mezi variantními řešeními.

Zásady zákona se vypracovávají stručně tak, aby podávaly informaci jen o zásadních politických, ekonomických a právních problémech, které je třeba při přípravě zákona vyřešit.

Zásady zákona mají být vypracovány přehledně tak, aby z nich bylo zřejmé, co má být obsahem zákona, a v případě návrhů na změnu nebo jeho doplnění, v čem bude taková změna nebo doplnění spočívat.

Součástí zásad zákona je politický, ekonomický a právní rozbor umožňující komplexní posouzení nové právní úpravy, zejména cílů jejího politického působení, ekonomických a finančních důsledků z hlediska postavení občanů, činnosti státních orgánů a organizací. Rozbor má odůvodnit potřeby přijetí nové právní úpravy, vyjádřit, jak tato právní úprava přispěje ve srovnání s platným právním stavem k jejich řešení, a ukázat, v čem budou spočívat její základní rysy včetně záměrů na vydání prováděcích předpisů.

Politický, ekonomický a právní rozbor obsahuje též způsob přípravy zásad zákona.

Byla-li před předložením zásad zákona České národní rady provedena všelidová diskuse, předloží navrhovatel i její zhodnocení, ze kterého má být zřejmé, jak naložil s jejími výsledky.

Zásady zákona České národní rady přikáže organizační výbor České národní rady k projednání výborům. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad zákona všem poslancům České národní rady a sdělí jim, kterým výborům byly zásady zákona přikázány k projednání.

Poslanci, kteří nejsou členy výborů, jimž byly zásady zákona přikázány k projednání, mohou své stanovisko k zásadám zákona sdělit těmto výborům, a to i písemně.

Jsou-li navrhovatelem poslanci nebo výbory České národní rady, zašle předseda České národní rady zásady zákona též vládě České socialistické republiky k zaujetí stanoviska.

Zaujala-li vláda České socialistické republiky stanovisko k zásadám zákona České národní rady, zašle je předsedovi České národní rady, který jej postoupí výborům, jimž byly zásady přikázány.

Pro projednání zásad zákona České národní rady ve výboru může výbor určit ze svých členů zpravodaje, který vystoupí po navrhovateli.

Zpravodaj výboru informuje výbor zejména o stanoviscích výborů, které zásady zákona již projednaly, o výsledcích poslaneckých průzkumů, o stanoviscích poslanců, která podali písemně výborům, o vyjádřeních, posudcích nebo informacích, které si výbor vyžádal od státních orgánů, hospodářských, společenských nebo jiných organizací nebo od jednotlivých odborníků, jakož i o poznatcích, které vyplynuly z přípravy na jednání výboru před předložením zásad zákona.

Byly-li zásady zákona České národní rady se zvlášť významným společenským dosahem předloženy předsednictvem České národní rady všelidové diskusi, podá zpravodaj zprávu i o výsledcích takového projednání.

Jsou-li navrhovatelem zásad zákona České národní rady poslanci nebo výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky k zásadám zaujala stanovisko, informuje zpravodaj výbor i o stanovisku vlády.

Po projednání zásad zákona České národní rady sdělí výbory své stanovisko s případnými doporučeními organizačnímu výboru České národní rady.

Stanoviska výborů k zásadám zákona České národní rady sdělí předseda České národní rady navrhovateli.

Návrh zákona České národní rady předkládá navrhovatel (§ 58) České národní radě.

Návrh zákona obsahuje jeho přesné znění s důvodovou zprávou. Důvodová zpráva obsahuje zhodnocení platného stavu zejména po stránce politické, ekonomické a právní s uvedením důvodů nové zákonné úpravy, způsobu jejího provádění, hospodářského a finančního dosahu, nároků na pracovní síly a na administrativu. Obsahuje též rozbor dalších otázek nezbytný k všestrannému posouzení návrhu zákona včetně odůvodnění jeho jednotlivých ustanovení.

Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor České národní rady vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

Byl-li návrh zákona České národní rady projednán v několika výborech, mohou tyto výbory podat České národní radě společnou písemnou zprávu, kterou vypracují zpravodajové výborů nebo zmocnění členové výborů. Jsou-li stanoviska výborů rozdílná, působí ústavně právní výbor k jejich sjednocení.

Nepodaří-li se stanoviska výborů sjednotit, sdělí to ústavně právní výbor předsedovi České národní rady, který může výbory požádat, aby se návrhem zákona znovu zabývaly.

Pro projednání návrhu zákona v České národní radě určí výbor zpravodaje. Byl-li návrh zákona projednán v několika výborech, mohou tyto výbory určit společného zpravodaje.

Úkolem zpravodaje je podat České národní radě zprávu o projednání návrhu zákona ve výborech a odůvodnit případné navrhované změny.

Zákony České národní rady se uvádějí touto větou: "Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:".

Zákony České národní rady podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky. Vyhlašuje je předsednictvo České národní rady do 14 dnů po jejich schválení způsobem stanoveným zákonem České národní rady.

Pro projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva České národní rady platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o projednávání návrhů zákonů České národní rady.

Vyžaduje-li to neodkladnost připravovaného zákonného opatření, může předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady upustit od přikázání jeho návrhu výborům.

Zákonná opatření podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky a vyhlašují se stejně jako zákony.

Zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, které předseda Federálního shromáždění zasílá České národní radě, aby k nim mohla sdělit podle svého uvážení stanovisko, se projednávají ve výborech České národní rady obdobně jako zásady zákonů České národní rady.

Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady zabezpečí, pokud je to nutné, koordinaci stanovisek výborů k zásadám a návrhům zákonů Federálního shromáždění, aby zpravidla bylo jednotné. Stanovisko výborů zašle předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.

K projednání zásad a návrhu zákona Federálního shromáždění pozve výbor zástupce pověřeného navrhovatelem.

Česká národní rada jedná o mezinárodních smlouvách, které jí zasílá předseda Federálního shromáždění. Mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení není třeba souhlasu České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů Federálního shromáždění.

Mezinárodní smlouvy, k nimž dává Česká národní rada souhlas, poněvadž k jejich provedení je třeba zákona České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů České národní rady. Vysloví-li Česká národní rada s mezinárodní smlouvou souhlas, sdělí to předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.

Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady může pověřit některý z výborů, aby připravil návrh zákona Federálního shromáždění, a to ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy, a vyžaduje-li to povaha věci, i s dalšími státními orgány, hospodářskými,společenskými nebo jinými organizacemi. Může též požádat vládu České socialistické republiky, aby se podílela na přípravě návrhu zákona Federálního shromáždění.

Pro přípravu návrhu zákona si výbor zpravidla zřídí dočasnou komisi ( § 52).

O vypracování a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení o vypracování a projednání návrhu zákona České národní rady ( § 67 až 75).

Návrh zákona Federálního shromáždění projednaný Českou národní radou zašle předseda České národní rady k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění.

Po jmenování vlády České republiky zařadí organizační výbor České národní rady na její žádost na pořad nejbližší schůze České národní rady vyslovení důvěry vládě.

K programovému prohlášení vlády České socialistické republiky a její žádosti o vyslovení důvěry zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.

Vláda České socialistické republiky může požádat Českou národní radu kdykoli o vyslovení důvěry.

Požádá-li vláda České republiky o vyslovení důvěry a nejde-li o případ, kdy vláda požádala o skončení projednávání vládního návrhu zákona, s nímž spojila žádost o vyslovení důvěry,³ svolá předseda České národní rady schůzi České národní rady tak, aby žádost vlády byla projednána do 14 dnů po jejím předložení.

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky může podat písemně alespoň 50 poslanců České národní rady. K projednávání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky svolá předseda České národní rady neprodleně schůzi České národní rady.

K žádosti vlády České socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemnému návrhu alespoň jedné pětiny poslanců České národní rady na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.

Česká národní rada sleduje, jak orgány České socialistické republiky provádějí ústavní a jiné zákony. Projednává zprávy o účinnosti vybraných odvětví československého právního řádu, popřípadě významných právních předpisů.

Česká národní rada kontroluje, jak jsou plněna její usnesení. Vláda České socialistické republiky a její členové, jakož i Nejvyšší soud České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi České národní rady, jaká opatření přijali ke splnění úkolů, které pro ně z usnesení vyplynuly.

Česká národní rada může zrušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky anebo obecně závazný právní předpis ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy České socialistické republiky, jestliže odporují ústavnímu nebo jinému zákonu České národní rady. Dále může zrušit obecně závazné nařízení krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy, odporuje-li ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy.

Česká národní rada projednává zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky a zprávy generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.

Česká národní rada může projednávat i informace a další zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky a Státní arbitráže České socialistické republiky, které si vyžádá. Obdobné informace a zprávy mohou projednávat předsednictvo i výbory České národní rady.

Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu České republiky a její členy ve věcech jejich působnosti. Poslanec nebo skupina poslanců podávají interpelaci písemně předsedovi České národní rady. Předseda České národní rady zašle interpelaci předsedovi vlády České republiky, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. Předseda České národní rady zabezpečí, aby s obsahem interpelace podané poslancem nebo skupinou poslanců byli poslanci seznámeni na nejbližší schůzi České národní rady; může též rozhodnout, že se interpelace rozdá nebo rozešle všem poslancům.

Vláda České socialistické republiky, popřípadě její člen jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů písemně nebo ústně na schůzi České národní rady. Prohlásí-li Česká národní rada interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu k odpovědi na takovou interpelaci kratší než 30 dnů. Podal-li interpelaci poslanec nebo skupina poslanců,vyjádří se interpelující, zda odpověď považuje za uspokojivou. Písemná odpověď na interpelaci se zařadí na pořad nejbližší schůze České národní rady. O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. K odpovědi zaujme Česká národní rada stanovisko usnesením.

Poslanec může na schůzi České národní rady interpelovat přítomného člena vlády České socialistické republiky též ústně. Pro ústní interpelaci platí přiměřené ustanovení o písemné interpelaci.

Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo klást otázky vládě České socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti.

Poslanci kladou otázky ústně na schůzích České národní rady. Dotázaný odpoví na otázku na schůzi, na níž byla položena; jinak odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi České národní rady vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou. S obsahem odpovědi budou ostatní poslanci seznámeni na nejbližší schůzi.

Na schůzích České národní rady, jejího předsednictva a výborů mohou poslanci uplatňovat podněty a připomínky ze všech oblastí hospodářského a společenského života.

Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi České národní rady, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předseda České národní rady předsedovi vlády, popřípadě příslušnému členu vlády České republiky, Nejvyššímu soudu České republiky, generálnímu prokurátorovi České republiky nebo vedoucímu jiného ústředního státního orgánu České republiky a požádá jej, aby do 30 dnů sdělil, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni na schůzi České národní rady.

Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi předsednictva České národní rady projedná předsednictvo a rozhodne o dalším postupu. Obdobně postupuje výbor, byly-li návrhy a připomínky předneseny na jeho schůzi.

Poslanci mohou požadovat od členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky, jakož i od vedoucích dalších státních orgánů a socialistických organizací informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce.

Obdobné informace a vysvětlení mohou požadovat též od předsedy České národní rady a ostatních členů předsednictva České národní rady.

Proti poslanci České národní rady lze zavést disciplinární řízení jen z důvodů stanovených zákonem. Disciplinární řízení proti poslanci České národní rady zahájí mandátový a imunitní výbor z podnětu předsedy České národní rady nebo z vlastní iniciativy.

Mandátový a imunitní výbor České národní rady provede nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření předloží výbor jeho výsledky se svým návrhem předsedovi České národní rady.

Předseda České národní rady posoudí výsledky disciplinárního šetření, které provedl mandátový a imunitní výbor; pokud řízení nezastaví nebo nepostačí-li samotné projednání věci, uloží poslanci, aby se pro svůj nevhodný výrok omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem.

Jestliže se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, sdělí předseda České národní rady své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k výroku došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

Proti rozhodnutí předsedy České národní rady v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se do 15 dnů k České národní radě. Odvolání má odkladný účinek.

Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti České národní rady, jejích orgánů a poslanců.

Podrobnosti upraví organizační řád Kanceláře České národní rady, který po schválení Českou národní radou vydá vedoucí Kanceláře České národní rady.

Kancelář České národní rady řídí a za její činnost odpovídá její vedoucí předsedovi České národní rady; činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.

Vedoucí kanceláře České národní rady má právo být přítomen na všech schůzích České národní rady a na schůzích všech jejích orgánů.

Kancelář České národní rady je oprávněna vyžadovat od státních orgánů a socialistických organizací podklady a informace, které potřebuje pro plnění svých úkolů.