Kolektivní smlouva se uzavírá ve všech socialistických organizacích ¹ s výjimkou jednotných zemědělských družstev a družstev, kde je obsahem členství též pracovní vztah. ²

Kolektivní smlouva se uzavírá též v organizační jednotce organizace, jestliže o to požádá příslušný odborový orgán.

Ve společenských organizacích může být kolektivní smlouva uzavřena na základě dohody příslušného odborového orgánu s vedením organizace.

V mezích stanovených zákoníkem práce sjedná vedoucí organizace s příslušným odborovým orgánem délku období, na které se kolektivní smlouva uzavírá.

Lhůta, ve které musí být návrh kolektivní smlouvy předložen členské schůzi, popřípadě konferenci Revolučního odborového hnutí (dále jen "členská schůze") ke schválení, může být dohodnuta v kolektivní smlouvě nebo ji sjedná vedoucí organizace s příslušným odborovým orgánem.

Kolektivní smlouva může být měněna nebo doplňována, zejména v návaznosti na schválení ročního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, rozpočtu organizace nebo jejich změny.

Kolektivní smlouva musí obsahovat určení rozsahu prostředků na jednotlivé složky mzdy hrazené z fondu odměn, v organizacích, které podle mzdového předpisu tvoří tento fond, pořadí a způsob stanovení výše těchto složek pro případ nedostatku prostředků v tomto fondu. ³

Kolektivní smlouva dále obsahuje:

u rozpočtových, příspěvkových a společenských organizací určení prostředků na odměny, popřípadě prémie, které se nehradí z fondu odměn.

Neobsahuje-li kolektivní smlouva závazek uvedený v odstavci 1, jsou neplatné pouze závazky upravující rozdělování a používání fondu odměn. ⁷

způsob zabezpečování tvorby zdrojů, rozdělování a užití prostředků určených k uspokojování potřeb pracovníků a pracovních kolektivů,

závazky k vytváření podmínek pro zvyšování efektivnosti činnosti organizace, k plnění plánovaných úkolů a k rozvíjení účasti pracujících na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace,

rozsah a členění mzdových prostředků, opatření ke zvýšení účinnosti mezd a prohloubení jejich diferenciace podle zásluhovosti, k rozvoji racionalizace a normování práce, podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích a dalších složek mzdy, které je účelné upravit v kolektivní smlouvě,

nároky na složky mzdy, které mzdový předpis stanoví v rozpětí, a na složky mzdy nebo jiná pracovněprávní plnění, která mzdový, popřípadě pracovněprávní předpis upravuje jako plnění nenárokové; to neplatí v případech, kdy tyto předpisy stanoví, že plnění se pracovníku přizná na základě posouzení jeho pracovní výkonnosti, kvalifikace a podobně,

závazky ke splnění úkolů sociálního rozvoje, především ke zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, závodního stravování, dalších pracovních, zdravotních, sociálních a životních podmínek pracovníků, ke zvýšení péče o vybrané skupiny pracovníků a ke zlepšování podmínek pro kulturní, tělovýchovné a rekreační vyžití pracovníků, jejich rodinných příslušníků a důchodců- bývalých pracovníků organizace,

závazky ke splnění úkolů ve výchovné a vzdělávací činnosti, především v péči o kvalifikaci a rekvalifikaci pracovníků, přípravu mládeže na dělnická povolání a k zajištění adaptačního procesu nově zařazovaných pracovníků.

Příprava kolektivní smlouvy probíhá souběžně s tvorbou plánu hospodářského a sociálního rozvoje organizace, případně rozpočtu na příslušné období.

Vedoucí organizace je povinen dohodnout s příslušným odborovým orgánem způsob a časový rozvrh přípravy kolektivní smlouvy, návrh jejího členění a obsahového zaměření.

Vedoucí organizace a příslušný odborový orgán zabezpečují zpracování návrhu kolektivní smlouvy s použitím námětů pracovníků, jeho včasné předložení pracovníkům a jejich kolektivům k posouzení a připomínkám a informují je o využití jejich námětů, a to zpravidla na výrobních poradách a členských schůzích odborových úseků.

Kolektivní smlouvu, její změny a doplňky podepisují smluvní strany bez zbytečného odkladu po jejich schválení členskou schůzí.

Pokud členská schůze některý navržený závazek neschválí, uzavře se kolektivní smlouva v rozsahu ostatních členskou schůzí schválených závazků.

soustavně sledovat, jak podřízení vedoucí a další pracovníci plní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy,

informovat příslušný odborový orgán a pracovníky o výsledcích průběžné kontroly plnění kolektivní smlouvy a o přijatých opatřeních k odstranění nedostatků.

Vedoucí organizace a příslušný odborový orgán zabezpečují na pracovištích veřejnou kontrolu plnění kolektivní smlouvy (dále jen "veřejná kontrola") za kalendářní rok, případně za celé období od účinnosti kolektivní smlouvy a zpravidla také za první pololetí roku, a to způsobem a ve lhůtách dohodnutých v kolektivní smlouvě.

Zprávu o výsledcích veřejné kontroly a o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků předkládá vedoucí organizace po projednání v příslušném odborovém orgánu členské schůzi.

Zpráva podle odstavce 2, stanovisko příslušného odborového orgánu k ní a příslušné usnesení členské schůze tvoří protokol o veřejné kontrole.

Spory mezi smluvními stranami o plnění závazků, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, řeší na písemný návrh smluvní strany příslušný vyšší odborový orgán s orgánem nadřízeným organizaci (dále jen "rozhodovací orgány"), nestanoví-li zvláštní předpis jinak. ⁵

V ústředních orgánech, krajských národních výborech, Národním výboru hlavního města Prahy, Národním výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a v organizacích, které nemají nadřízený orgán, se za orgán nadřízený organizaci považuje vedoucí organizace.

Rozhodovací orgány řeší spor prostřednictvím svých statutárních nebo k tomu písemně pověřených zástupců. Smluvní strany jsou povinny rozhodovacím orgánům poskytnout požadovanou součinnost, zejména předložit podklady, poskytovat požadované informace a vyslat k jednání své pověřené zástupce.

Rozhodovací orgány jsou povinny smluvní strany na jednání pozvat tak, aby měly dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. Jednání se může uskutečnit, i pokud se pozvaná smluvní strana k němu bez předchozí řádné omluvy nedostaví.

Rozhodovací orgány usilují především o urovnání sporu mezi smluvními stranami. Nedojde-li k urovnání sporu a písemnému zpětvzetí návrhu, vydají rozhodovací orgány rozhodnutí o řešení sporu; v rozhodnutí uloží splnění sporného závazku nebo, není-li jeho splnění možné nebo je-li spojeno s nepřiměřenými obtížemi, závazek zruší.

Rozhodnutí se přijímá dohodou obou rozhodovacích orgánů; nedojde-li k dohodě, oznámí rozhodovací orgány do 15 dnů tuto skutečnost písemně oběma smluvním stranám. Pokud smluvní strany ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto oznámení oběma smluvním stranám sporný závazek nezmění nebo nezruší, závazek v rozsahu sporného plnění pozbývá platnosti.

Rozhodnutí vydávají rozhodovací orgány nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu oběma rozhodovacím orgánům.

Rozhodnutí je konečné a stává se pro rozhodovací orgány i obě smluvní strany závazné vyhlášením, pokud mu byly obě smluvní strany přítomny; jinak se pro smluvní strany stává závazným dnem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí oběma smluvním stranám. Rozhodovací orgány zašlou rozhodnutí smluvním stranám do 15 dnů po jeho vyhlášení.

Smluvní strany jsou povinny informovat o vyřešení sporu nejbližší členskou schůzi.

Je-li v organizaci zaveden podle zvláštních předpisů zvláštní režim hospodaření, ⁹ zahájí smluvní strany neprodleně jednání o změnách a doplňcích kolektivní smlouvy, pokud vyplývají z opatření uložených organizaci v souvislosti se zavedením tohoto režimu.

Při ustavení přímé správy ¹⁰ se pozastavuje právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě, pokud se smluvní strany do 15 dnů ode dne zápisu přímé správy do podnikového rejstříku nedohodnou jinak. Pro účely kolektivní smlouvy se za vedoucího organizace při přímé správě považuje správce.

Součástí kolektivní smlouvy jsou schválené přílohy.

Organizace je povinna uschovávat kolektivní smlouvu a protokoly o veřejné kontrole ještě po dobu pěti let po uplynutí její platnosti.