Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, jestliže jeho hrubý výdělek nečiní více než 800 Kčs měsíčně.

Poživatelce vdovského důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let a vdovský důchod pobírá samostatně nebo v souběhu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění), se vdovský důchod při zaměstnání nekrátí, jestliže její hrubý výdělek nečiní více než 800 Kčs měsíčně.

Hrubým výdělkem podle odstavců 1 a 2 se rozumí výdělek, ¹ z něhož se zjišťuje průměrný měsíční výdělek, ² avšak bez příspěvku placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

Pracujícímu, který je zaměstnán ³ po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod

Poživatelce vdovského důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let a vdovský důchod pobírá samostatně nebo v souběhu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění), se vdovský důchod při zaměstnání poskytuje za podmínek stanovených v odstavci 1.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na pracující, kteří konají práce administrativní, a s výjimkou prací uvedených v odstavci 1 písm. a) č. 4 a 6 též práce v řídících orgánech.

Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení, se poskytuje tento důchod ve výši jedné poloviny, pokud není pro něj výhodnější úprava podle § 1 nebo § 2, jestliže jeho hrubý výdělek po vzniku nároku na starobní důchod podstatně poklesl; přitom je podmínkou, že podstatný pokles výdělku byl způsoben zkrácením pracovního úvazku nebo změnou zaměstnání.

Za podstatný pokles výdělku pracujícího se považuje, jestliže měsíční hrubý výdělek pracujícího je alespoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává starobní důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 zákona.

Polovina starobního důchodu se vypočítává ze starobního důchodu té výše, v níž by náležel ke dni, od něhož se přiznává polovina tohoto důchodu. Průměrný měsíční výdělek pracujícího se zjišťuje z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž mu vznikl nárok na starobní důchod; byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnán a nepobíral starobní důchod ani jeho část, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž nastal podstatný pokles výdělku po vzniku nároku na důchod, jestliže to je pro pracujícího výhodnější.

Poživatelům starobního, vdovského a sirotčího důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), kterým by se důchod nevyplácel anebo by se krátil při zaměstnání, se poskytuje důchod v nezměněné výši, jestliže je důchodce krátkodobě zaměstnán po dobu sjednanou nejvýše na 180 pracovních dnů, pokud důchodce skutečně neodpracoval v takto sjednaném krátkodobém zaměstnání v kalendářním roce více než uvedený počet pracovních dnů. Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které důchodci náleželo nemocenské, náhrada mzdy, u důchodců odměňovaných měsíční mzdou též svátky, i když jim náhrada mzdy za tyto dny nenáleží. Dny, za které náležela náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, se do počtu odpracovaných dnů nezapočítávají.

Důchodcům uvedeným v předchozím odstavci se poskytuje důchod v nezměněné výši také tehdy, jestliže jsou zaměstnáni s pracovním úvazkem takového rozsahu, že v kalendářním roce nepřesáhne 1200 pracovních hodin.

Konal-li důchodce v témže kalendářním roce jek práce uvedené v odstavci 1, tak práce uvedené v odstavci 2, hodnotí se každý den, ve kterém konal práce uvedené v odstavci 2, jako jeden pracovní den; celková doba trvání všech prací nesmí činit v kalendářním roce více než 180 pracovních dnů.

V případě zvýšené potřeby pracovních sil při mimořádných událostech může být nejvyšší časový rozsah prací stanovený v předchozích odstavcích překročen. O rozsahu takového překročení a o tom, pro které práce se povoluje, rozhodne v případě jednotlivých mimořádných událostí pro organizace řízené federálními ústředními orgány vláda Československé socialistické republiky, pro organizace řízené ústředními orgány republik a národními výbory vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky.

Poživatelům starobního důchodu a poživatelkám vdovského důchodu, kteří konají práce podle dohody o pracovní činnosti, ⁴ se poskytují tyto důchody jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1, 2 a 5. Ustanovení § 5 o výplatě sirotčího důchodu v nezměněné výši platí obdobně. Nebyl-li v dohodě o pracovní činnosti, uzavřené pro výkon práce podle § 5, dohodnut počet pracovních dnů ( § 5 odst. 1) nebo počet pracovních hodin ( § 5 odst. 2), počítá se jeden kalendářní týden doby, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, za pět pracovních dnů.

Poživatelům starobního důchodu a poživatelkám vdovského důchodu, kteří poskytují služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, ⁵ se poskytují tyto důchody jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1 a 2.

Za dobu zaměstnání (prací uvedených v § 6), po kterou se poskytuje starobní důchod nebo jeho část, se nárok na tento důchod nezvyšuje.

Pracující si může zvolit místo výplaty důchodu zvyšování nároku na důchod. Provedená volba nemůže být změněna před uplynutím tří měsíců; jde-li však o případy uvedené v § 5, může důchodce kdykoliv požádat, aby mu byl místo výplaty důchodu zvyšován nárok na starobní důchod. Doba zaměstnání (prací uvedených v § 6) se hodnotí pro zvýšení nároku na důchod ve všech těchto případech podle obecných předpisů ode dne následujícího po uplynutí období, za které byla již vyplacena měsíční splátka důchodu.

Pracující poživatelé starobních důchodů, kteří jsou zaměstnáni ve výrobě, službách a dalšími pracemi uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a jimž po zvýšení podle části osmé zákona se vyplácí starobní důchod v částce vyšší než 1100 Kčs měsíčně, jsou povinni do 31. ledna 1976 ohlásit trvání takového zaměstnání orgánu důchodového zabezpečení, který důchod vyplácí.

Přesahuje-li v případech uvedených v odstavci 1 výše starobního důchodu po zvýšení částku 1100 Kčs měsíčně, upraví se vyplácený starobní důchod na tuto částku počítajíc splátkou důchodu splatnou v únoru 1976. Přeplatky vzniklé výplatou splátek starobního důchodu v částce vyšší než 1100 Kčs měsíčně za únor a březen 1976 nebudou vymáhány, jestliže důchodce splnil svou ohlašovací povinnost.

Pracující poživatelé starobních důchodů, kteří konají práce administrativní v jednotných zemědělských družstvech a jimž podle tohoto nařízení již nenáleží důchod při zaměstnání, jsou povinni trvání takového zaměstnání ohlásit do 10. ledna 1976. Výplata důchodu v těchto případech končí splátkou důchodu splatnou v lednu 1976. Přeplatky vzniklé výplatou splátek důchodu za leden a únor 1976 nebudou vymáhány, jestliže důchodce splnil svou ohlašovací povinnost.