39/1980 Sb. znění účinné od 10. 5. 1990 do 30. 6. 1990

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 172/1990 Sb.	1.7.1990	zrušeno
zákonem č. 163/1990 Sb.	10.5.1990

ZÁKON

ze dne 10. dubna 1980

o vysokých školách

Vysoké školy zaujímají významné místo při budování vyspělé socialistické společnosti. Vychovávají vysoce kvalifikované pracovníky, zúčastňují se rozvoje národního hospodářství kultury, vědy, výzkumu a ostatních úseků společenské praxe. Vysoké školy pod vedením Komunistické strany Československa v celé své činnosti spojují vědu, výchovu a vzdělávání do jednotného celku, vycházejíce přitom z marxismu-leninismu.

Úkoly budování rozvinuté socialistické společnosti kladou i na vysoké školy zvýšené nároky. Tomu je třeba přizpůsobit obsah i výchovně vzdělávací proces vysokých škol, jejich organizaci a systém řízení, aby mohly účinněji uskutečňovat úkoly vyplývající z potřeb společnosti.

Proto Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1-5)

§ 1

(1)	Vysoké školy jsou nejvyšším stupněm československé výchovně vzdělávací soustavy; jsou vědeckými a kulturními institucemi nejvyšší úrovně.
(2)	Socialistický stát vytváří podmínky pro výchovně vzdělávací a vědeckou činnost vysokých škol, pro jejich všestranný rozvoj, pro jejich aktivní účast na mezinárodní dělbě práce a socialistické integraci a pro využívání výsledků pokrokové vědy, techniky a kultury ve světě.
(3)	Vysoké školy se zúčastňují budování rozvinuté socialistické společnosti svojí výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, kulturní a jinou činností.

§ 2

(1)	Vysoké školy v souladu s cíli komunistické výchovy a s nejnovějšími poznatky vědy a techniky připravují absolventy politicky a morálně vyspělé, vysoce vzdělané pro práci v národním hospodářství, kultuře, vědě, správě a v ostatních oblastech života rozvinuté socialistické společnosti.
(2)	Vysoké školy rozvíjejí výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou anebo uměleckou činnost a zúčastňují se rozvoje vědy, techniky a umění ve všech oblastech podle potřeb budování rozvinuté socialistické společnosti.
(3)	Vysoké školy svojí vědeckou, odbornou, jakož i uměleckou činností pomáhají společenské praxi při řešení jejich aktuálních perspektivních úkolů.

§ 3

(1)	Vysoké školy se člení na vysoké školy univerzitního směru, vysoké školy technického směru, vysoké školy ekonomického směru, vysoké školy zemědělského směru a vysoké školy uměleckého směru.
(2)	Vysoké školy jsou státními rozpočtovými organizacemi.

§ 4

Vysoké školy se zřizují, slučují, rozdělují a zrušují zákonem Federálního shromáždění; stejným způsobem se stanoví jejich název, sídlo a směr.

§ 5

(1)	Vysoké školy se zpravidla člení na fakulty. Fakulty jsou zpravidla téhož směru jako příslušná vysoká škola; na vysokých školách se mohou zřizovat i fakulty jiného směru.
(2)	Fakulty se zřizují, slučují, rozdělují a zrušují nařízením vlády Československé socialistické republiky; stejným způsobem se stanoví jejich název, sídlo a směr.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VYSOKÝCH ŠKOL (§ 6-29)

DÍL PRVNÍ

ORGANIZACE VYSOKÝCH ŠKOL (§ 6-11)

§ 6

Vysoké školy

(1)	Pokud se vysoká škola člení na fakulty, jsou fakulty součástí vysoké školy.
(2)	Organizačními útvary fakulty nebo vysoké školy jsou katedry.
(3)	Součástí vysoké školy mohou být vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy, jakož i účelová zařízení (§ 9 a 10).

§ 7

Fakulty

Fakulty jsou základní organizační útvary vysoké školy pro řízení výchovně vzdělávací činnosti a pro provádění a kontrolu svěřené činnosti vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké.

§ 8

Katedry

(1)	Katedry jsou základní pracoviště fakulty nebo vysoké školy pro činnost výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo uměleckou; politicky a odborně připravují studenty a zabezpečují rozvoj studijních předmětů, studijních oborů a vědní obory. Katedry se zúčastňují plnění úkolů plánu rozvoje vědy a techniky fakulty a vysoké školy a zabezpečují odbornou praxi a společensko-politickou praxi studentů.
(2)	Katedry zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice se souhlasem ministerstva školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice se souhlasem ministerstva školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) rektor zpravidla na návrh děkana.
(3)	Katedry, které plní úkoly pro více vysokých škol a vojenské katedry vysokých škol zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice ministr školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice ministr školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr školství“).

§ 9

Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná

a vývojová pracoviště a ústavy

(1)	Na vysokých školách lze zřizovat vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy, které mohou plnit úkoly pro více fakult nebo vysokých škol.
(2)	Na vysokých školách se mohou zřizovat ústavy marxismu-leninismu jako vědecko-pedagogická a vědeckovýzkumná pracoviště, která mohou plnit též úkoly společné pro více vysokých škol.
(3)	Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy podle odstavců 1 a 2 zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje ministr školství zpravidla na návrh rektora.

§ 10

Účelová zařízení

(1)

Na vysokých školách a na fakultách lze zřizovat účelová zařízení, která pomáhají vysokým školám při jejich činnosti výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké, odborné, výzkumné, vývojové, tělovýchovné, sportovní a hospodářské v branné výchově anebo v péči o studenty a pracovníky vysokých škol. Účelová zařízení mohou sloužit pro více fakult nebo pro více vysokých škol.

(2)

Účelová zařízení zřizuje a zrušuje rektor se souhlasem ministerstva školství; v odůvodněných případech může tato zařízení zřídit a zrušit ministr školství.

§ 11

Vědecko-pedagogické a vědeckovýzkumné

organizace

Pro výzkum a řešení otázek řízení a rozvoje vysokých škol zřizuje ministr školství podle zvláštních předpisů¹ vědecko-pedagogické a vědeckovýzkumné organizace řízené ministerstvem školství․

DÍL DRUHÝ

FUNKCIONÁŘI VYSOKÝCH ŠKOL (§ 12-18)

§ 12

Rektor

(1)	V čele vysoké školy je rektor.
(2)	Rektora jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky, v České socialistické republice na návrh vlády České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“); jmenuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 13

Prorektoři

(1)	Rektora zastupují na stanovených úsecích činnosti vysoké školy prorektoři; za svoji činnost odpovídají rektorovi. Počet prorektorů a úseky jejich činnosti stanoví ministr školství.
(2)	Prorektory ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 14

Děkan

(1)	V čele fakulty je děkan.
(2)	Děkana ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 15

Proděkani

(1)	Děkana zastupují na stanovených úsecích činnosti fakulty proděkani; za svoji činnost odpovídají děkanovi. Počet proděkanů a úseky jejich činnosti stanoví rektor se souhlasem ministra školství.
(2)	Proděkany ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 16

Vedoucí katedry

(1)	V čele katedry je vedoucí katedry.
(2)	Vedoucího katedry ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy, výjimečně se souhlasem ministra školství z odborných asistentů vysoké školy. Vedoucího katedry zřízené podle § 8 odst. 3 ustanovuje a odvolává rektor se souhlasem ministra školství.

§ 17

Ředitel ústavu marxismu-leninismu

(1)	V čele ústavu marxismu-leninismu je ředitel.
(2)	Ředitele ústavu marxismu-leninismu ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 18

Funkční období a hodnocení funkcionářů

vysokých škol

(1)	Rektoři, prorektoři, děkani, proděkani, vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu jsou jmenováni, popřípadě ustanovováni na dobu pěti let.
(2)	Učitel vysoké školy může být jmenován, popřípadě ustanovován do téže funkce po několik po sobě jdoucích funkčních období.
(3)	Činnost rektorů a ředitelů ústavů marxismu-leninismu hodnotí ministr školství, činnost prorektorů, děkanů a vedoucích kateder zřízených na vysokých školách hodnotí rektor, činnost proděkanů a vedoucích kateder zřízených na fakultách hodnotí děkan.

DÍL TŘETÍ

VĚDECKÉ RADY (§ 19-20)

§ 19

Vědecká rada a umělecká rada vysoké školy

(1)	Vědecká rada vysoké školy, na vysokých školách uměleckého směru umělecká rada vysoké školy (dále jen „vědecká rada vysoké školy“) se zúčastňuje řízení vysoké školy jako poradní a iniciativní orgán rektora, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
(2)	Vědecká rada vysoké školy projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje vysoké školy i rozvoje vědních oborů, které jsou na vysoké škole zastoupeny, a podává rektorovi návrhy na jejich řešení.
(3)	Předsedou vědecké rady vysoké školy je rektor. Členy vědecké rady vysoké školy jsou prorektoři, děkani, ředitel ústavu marxismu-leninismu, kvestor a další členové, které jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z učitelů a jiných pracovníků vysoké školy, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů vysoké školy.

§ 20

Vědecká rada a umělecká rada fakulty

(1)	Vědecká rada fakulty, na fakultách uměleckého směru umělecká rada fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) se zúčastňuje řízení fakulty jako poradní a iniciativní orgán děkana, jestliže zvláštní předpisy nestanoví jinak.
(2)	Vědecká rada fakulty projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje fakulty i rozvoje vědních oborů, které jsou na fakultě zastoupeny, a podává děkanovi návrhy na jejich řešení.
(3)	Předsedou vědecké rady fakulty je děkan. Členy vědecké rady fakulty jsou proděkani, tajemník fakulty a další členové, které jmenuje a odvolává děkan; jmenuje je z vedoucích kateder, učitelů a jiných pracovníků působících na fakultě, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů.

DÍL ČTVRTÝ

ŘÍZENÍ VYSOKÝCH ŠKOL (§ 21-29)

Ministerstvo školství

§ 21

(1)

Ministerstvo školství řídí vysoké školy v souladu s politikou Československé socialistické republiky.

(2)

Ministr školství zejména

a)	stanoví zásady rozvoje vysokých škol podle potřeb budování rozvinuté socialistické společnosti a zabezpečuje jejich uskutečňování,
b)	stanoví pro vysoké školy základní úkoly ve výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké, odborné, výzkumné, vývojové, tělovýchovné a sportovní činnosti a v branné výchově,
c)	stanoví organizaci jednotlivých vysokých škol, územní rozmístění studijních oborů, učební plány, učební osnovy a schvaluje ediční plány vysokoškolských učebnic a příruček,
d)	usměrňuje spolupráci vysokých škol se společenskou praxí,
e)	řídí kádrovou a personální práci na vysokých školách, stanoví systemizaci pracovních míst a kvalifikační složení pracovníků vysokých škol,
f)	organizuje a koordinuje styky vysokých škol se zahraničními vysokými školami, jinými vědeckými, odbornými, výzkumnými a vývojovými nebo uměleckými zařízeními v zahraničí,
g)	stanoví pro vysoké školy úkoly vyplývající ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a ze státního rozpočtu,
h)	zabezpečuje kontrolu veškeré činnosti vysokých škol, plnění jejich plánů a rozpočtů a dodržování zákonů a jiných právních předpisů.

§ 22

(1)	Ministerstvo školství provádí na vysokých školách inspekci. Jejím hlavním posláním je kontrolovat plnění úkolů ve výchovně vzdělávací činnosti, pomáhat funkcionářům vysokých škol, jakož i učitelům vysokých škol při odstraňování zjištěných nedostatků, popřípadě předkládat ministrovi školství návrhy na jejich odstranění.
(2)	Podrobnosti o úkolech, oprávněních a podmínkách při provádění inspekce na vysokých školách podle odstavce 1 upravuje obecně závazný právní předpis.

Řízení vysoké školy

§ 23

(1)

Rektor řídí vysokou školu a ve všech věcech jedna jejím jménem; odpovídá ministrovi školství za činnost vysoké školy, zejména za úroveň a výsledky její výchovně vzdělávací, vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

(2)

Rektor odpovídá zejména

a)	za vypracovávání koncepce a plánu rozvoje vysoké školy podle zásad stanovených ministerstvem školství,
b)	za výuku podle schválených učebních plánů a učebních osnov a za její zabezpečení učebnicemi a jinými učebními pomůckami,
c)	za vypracovávání programů a plánů výchovně vzdělávací činnosti vysoké školy a schvaluje je,
d)	za politicko-výchovnou práci,
e)	za kádrovou a personální práci na vysoké škole,
f)	za vypracovávání návrhů plánu a rozpočtu vysoké školy a po jejich schválení za rozpis na příslušné útvary a součásti vysoké školy,
g)	za vypracovávání návrhu plánu rozvoje vědy a techniky a po jeho schválení za realizaci jeho úkolů,
h)	za kontrolu veškeré činnosti vysoké školy se zvláštním zřetelem k její výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

(3)

Rektor vysoké školy, která není členěna na fakulty, plní též úkoly děkana.

§ 24

Rektorát je výkonným útvarem vysoké školy; zabezpečuje hospodářskou a administrativní činnost vysoké školy.

§ 25

(1)

Kvestor zastupuje rektora v hospodářských a administrativních věcech vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy; řídí rektorát a odpovídá za jeho činnost rektorovi.

(2)

Kvestora jmenuje a odvolává ministr školství na návrh rektora.

(3)

Kvestor zejména

a)	zabezpečuje řádné provádění a kontrolu hospodářské a administrativní činnosti vysoké školy a důsledné dodržování zákonů a jiných právních předpisů při provádění této činnosti,
b)	zabezpečuje přípravu a rozpis úkolů plánu a rozpočtu vysoké školy a jejich plnění, přípravu a uskutečňování investiční výstavby vysoké školy a hospodárné využívání hmotných a finančních prostředků,
c)	řídí hospodářskou činnost účelových zařízení vysoké školy, pokud si její řízení nevyhradil rektor.

Řízení fakulty

§ 26

(1)

Děkan řídí fakultu a odpovídá rektorovi za její činnost; je oprávněn jednat ve věcech fakulty jménem vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy.

(2)

Děkan zejména

a)	řídí výchovně vzdělávací činnost na fakultě, odpovídá za přípravu učebnic a jiných učebních pomůcek a zabezpečuje výuku podle schválených učebních plánů a učebních osnov,
b)	řídí politicko-výchovnou práci,
c)	navrhuje obsah a rozsah účasti fakulty na vědecké, odborné, výzkumné a vývojové nebo umělecké činnosti; zabezpečuje a kontroluje plnění úkolů plánu rozvoje vědy a techniky na fakultě,
d)	řídí kádrovou a personální práci na fakultě a rozhoduje o kádrových a personálních věcech v rozsahu, v jakém ho k tomu zmocnil rektor,
e)	kontroluje veškerou činnost fakulty.

§ 27

(1)	Výkonným útvarem fakulty pro zabezpečování jejich administrativních úkolů je děkanát.
(2)	Děkanát řídí tajemník nebo jiný pracovník pověřený děkanem; za činnost děkanátu odpovídá děkanovi.

§ 28

Řízení katedry

(1)

Vedoucí katedry řídí činnost katedry a odpovídá za ni děkanovi; pokud je katedra zřízena přímo na vysoké škole nebo plní úkoly pro více vysokých škol, odpovídá rektorovi vysoké školy, ve které je organizačně začleněna.

(2)

Vedoucí katedry zabezpečuje plnění výchovně vzdělávacích a vědeckovýzkumných nebo uměleckých úkolů katedry, provádí jeho kontrolu, hodnotí činnost pracovníků působících na katedře a odpovídá za politickou a odbornou úroveň této činnosti. Vedoucí katedry zabezpečuje zejména

a)	rozvoj studijních předmětů, studijních oborů a vědních oborů svěřených katedře,
b)	plnění učebních plánů a učebních osnov ve všech studijních předmětech katedry,
c)	politicko-výchovnou práci v rámci katedry,
d)	vypracovávání učebnic a jiných učebních pomůcek pro studijní předměty katedry,
e)	plnění úkolů vyplývajících pro katedru z plánu rozvoje vědy a techniky,
f)	kádrovou práci na katedře včetně zvyšování politické, odborné a pedagogické úrovně pracovníků působících na katedře.

§ 29

Statuty vysokých škol

(1)	Organizaci, řízení a činnost vysoké školy a jejích fakult, kateder i součástí vysoké školy stanoví statut vysoké školy, který vydává ministr školství. Statut vysoké školy rovněž stanoví, kteří další funkcionáři a pracovníci vysoké školy jsou oprávněni jednat jménem vysoké školy a v jakém rozsahu.
(2)	Podrobnosti o vnitřní organizaci fakult a ostatních součástí vysoké školy stanoví jejich organizační řády, které vydává rektor v souladu se statutem vysoké školy.

ČÁST TŘETÍ

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST A STUDIUM (§ 30-57)

DÍL PRVNÍ

OBSAH, ORGANIZACE A PRŮBĚH STUDIA (§ 30-39)

§ 30

Studium na vysokých školách je organizováno jako studium řádné nebo jako studium mimořádné, a to podle ročníků a semestrů.

§ 31

Studium na vysokých školách se uskutečňuje podle jednotlivých školních roků. Školní rok začíná dnem 1. září a končí dnem 31. srpna následujícího roku.

§ 32

Řádné studium

(1)	Řádné studium na vysokých školách je organizováno jako denní studium nebo jako studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání je organizováno formou dálkového studia nebo večerního studia. Denní studium lze spojovat se studiem při zaměstnání.
(2)	Řádné denní studium trvá čtyři až šest let. Řádné studium při zaměstnání trvá čtyři až sedm let.
(3)	Délku řádného studia na vysokých školách v jednotlivých studijních oborech stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

§ 33

Obsah řádného studia

(1)	Obsah řádného studia je stanoven studijními obory. Soustavu studijních oborů na vysokých školách stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.
(2)	Obsah jednotlivých studijních oborů je vymezen učebními plány [§ 21 odst. 2 písm. c)].
(3)	Učební plány obsahují studijní předměty a základní formy výchovně vzdělávací činnosti celého studia rozložené na jednotlivé ročníky a semestry.

§ 34

Řádné studium podle individuálního studijního plánu

(1)	V odůvodněných případech může děkan určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, v němž při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru určí zvláštní organizaci i délku studia.
(2)	v případech, kdy to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia.

§ 35

Mezioborové studium

(1)	Jako řádné studium může být organizováno mezioborové studium podle zvláštních učebních plánů, a to kombinací studijních předmětů dvou nebo více studijních oborů. Uskutečňuje se na fakultě, na více fakultách vysoké školy nebo na více vysokých školách.
(2)	Student, kterému se umožní mezioborové studium, je studentem té fakulty nebo vysoké školy, na které se studuje hlavní studijní obor.
(3)	Kombinace studijních oborů a učení plány mezioborového studia stanoví ministerstvo školství.

§ 36

Přijímání k řádnému studiu

(1)	K řádnému studiu na vysoké škole se v souladu s potřebami socialistické společnosti přijímají uchazeči podle znalostí, schopností, nadání, zájmu a zdravotního stavu se zřetelem k jejich občanským a morálním vlastnostem. Přijmout lze jen uchazeče, který získal úplné střední vzdělání a úspěšně vykonal přijímací zkoušku. Ministerstvo školství stanoví podmínky, za nichž lze přijímací zkoušku prominout.
(2)	Přihlášku ke studiu podává uchazeč na střední škole, na které studuje, nebo u organizace, k níž je v pracovním členském, služebním poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu; v ostatních případech u místního (městského) národního výboru v místě svého trvalého bydliště. Ředitel střední školy, organizace nebo národní výbor postoupí přihlášku ve lhůtě stanovené ministerstvem školství i s osobní charakteristikou uchazeče fakultě nebo vysoké škole, pokud se tato nečlení na fakulty, na níž se uchází o studium. Přijímací řízení začíná dnem, kdy přihláška došla na fakultu (vysokou školu). Termíny přijímacích zkoušek stanoví ministerstvo školství.
(3)	O přijetí uchazeče k řádnému studiu rozhoduje děkan do 15 dnů ode dne ukončení přijímacích zkoušek. Pro posouzení předpokladů uchazečů o studium (odstavec 1) zřizuje děkan komise jako svůj poradní orgán.
(4)	Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství právoplatné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá k řádnému studiu na vysoké škole.

§ 37

Pravoplatným rozhodnutím o přijetí k řádnému studiu se stává uchazeč o studium na vysoké škole studentem.

§ 38

Průběh řádného studia

(1)	Studenti se zapisují do příslušného ročníku na začátku školního roku.
(2)	Student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem za předchozí ročník do konce školního roku, se zapisuje do vyššího ročníku. Do vyššího ročníku lze zapsat studenta též podmíněně. Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.
(3)	Studentovi, který z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů nemůže během školního roku splnit všechny studijní povinnosti ve stanovených termínech, může děkan přerušit řádné studium. O přerušení studia rozhodne děkan na žádost studenta nebo z vlastního podnětu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zapisuje do toho ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být podmíněno vykonáním zvláštních zkoušek. Jestliže pominou důvody pro přerušení studia, lze na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení. Studium lze přerušit nejdéle na dva roky. Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.
(4)	Studentovi lze povolit přestup na příbuzný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na stejný nebo příbuzný studijní obor jiné fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na jinou formu řádného studia stejného studijního oboru. Tomuto studentovi lze započítat vykonané zkoušky.
(5)	Student, který ukončí studium (§ 40 odst. 1), nebo zanechá studia, nebo se nezapíše ve stanoveném termínu do příslušného ročníku a do pěti dnů po jeho uplynutí se neomluví nebo nesplní podmínky pro postoupení do vyššího ročníku a kterému není povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky (§ 40 odst. 1), přestává být studentem; studentem přestává být i tehdy, byl-li ze studia vyloučen.
(6)	Student, který ukončil studium, přestává být studentem ode dne vykonání závěrečné zkoušky nebo její poslední část. Student, který zanechá studia, popřípadě se nezapíše ve stanoveném termínu, přestává být studentem ode dne, kdy oznámil zanechání studia, nebo ode dne, kdy se měl zapsat; pokud mu opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebylo povoleno nebo jestliže byl ze studia vyloučen, přestává být studentem ode dne, kdy rozhodnutí děkana nabylo právní moci.
(7)	Pokud student neukončil studium v termínu stanoveném pro vykonání závěrečné zkoušky a jestliže mu bylo povoleno její opakování, zachovávají se mu všechna práva a povinnosti studenta do konce školního roku, v němž měl studium ukončit; po tomto termínu nemá práva a povinnosti studenta, s výjimkou práva konat závěrečnou zkoušku.
(8)	Tomu, kdo přestal být studentem a na základě nového přijímacího řízení byl znovu přijat ke studiu na vysokou školu, lze započítat vykonané zkoušky do dalšího studia.

§ 39

Podrobnosti pro provedení § 30, 31, § 32 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2 a 3, § 34, 35, 36 a § 38 stanoví obecně závazný právní předpis.

DÍL DRUHÝ

UKONČENÍ ŘÁDNÉHO STUDIA (§ 40-48)

§ 40

(1)	Studium na vysokých školách se ukončuje vykonáním závěrečných zkoušek podle tohoto zákona (§ 41 odst. 1, § 42 odst. 1, § 43 a § 45 odst. 1) po splnění studijních povinností stanovených učebním plánem.
(2)	Ukončením studia podle odstavce 1 se studenti stávají absolventy vysoké školy a získávají vysokoškolské vzdělání.

§ 41

(1)	Na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického a zemědělského směru se studium ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.
(2)	Vysoké školy přiznávají absolventům vysokých škol uvedených v odstavci 1 titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“), absolventům studijního oboru architektura a studijního oboru urbanismus a územní plánování na vysokých školách technického směru titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“).

§ 42

(1)	Na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se studium ukončuje vykonání státní rigorózní zkoušky.
(2)	Absolventům lékařských fakult přiznávají vysoké školy titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“), absolventům vysokých škol veterinárních titul „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“).

§ 43

Na vysokých školách a fakultách univerzitního směru – s výjimkou uvedenou v § 42 odst. 1 – se studium ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

§ 44

(1)

Absolventi vysokých škol univerzitního směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

(2)

Po vykonání státní rigorózní zkoušky přiznávají vysoké školy tyto tituly:

a)	absolventům přírodovědeckých a matematickofyzikálních fakult titul „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“),
b)	absolventům přírodovědeckých a matematickofyzikálních fakult titul „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“),
c)	absolventům filozofických fakult a fakult žurnalistiky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“),
d)	absolventům pedagogických fakult a fakult tělesné výchovy a sportu titul „doktor pedagogiky“ (ve zkratce „PaedDr.“),
e)	absolventům farmaceutických fakult titul „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“),
f)	absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa a absolventům Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda titul „doktor sociálně politických věd“ (ve zkratce „RSDr.“).

(3)

Tituly uvedené v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

§ 45

(1)	Na vysokých školách a na fakultách uměleckého směru se studium ukončuje státní závěrečnou zkouškou.
(2)	Vysoké školy uměleckého směru přiznávají absolventům studijního oboru architektonická tvorba titul „akademický architekt“, absolventům studijních oborů výtvarné umění a restaurátorství výtvarných děl titul „akademický malíř“ nebo „akademický sochař“.

§ 46

(1)	Absolventi studijních oborů věd o umění na vysokých školách uměleckého směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.
(2)	Vysoké školy přiznávají absolventům uvedeným v odstavci 1 po vykonání státní rigorózní zkoušky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“).
(3)	Titul uvedený v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

§ 47

(1)	Státní závěrečné zkoušky a státní rigorózní zkoušky upravuje vláda Československé socialistické republiky nařízením.
(2)	Studijní předměty, z nichž se konají v příslušném studijním oboru státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky, stanoví ministerstvo školství.

§ 48

Vysokoškolské diplomy

(1)	Vysoké školy vydávají absolventům vysoké školy diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Absolventům, kteří ukončili studium podle § 41, 42, § 44 odst. 3, § 45 a § 46 odst. 3 se v diplomu uvede též přiznaný titul.
(2)	Vysoké školy vydávají absolventům, kteří vykonali státní rigorózní zkoušku po ukončení studia diplom, v němž se uvede přiznaný titul.
(3)	Obsah a formu diplomů a způsob jejich vydávání stanoví obecně závazný právní předpis.

DÍL TŘETÍ

(§ 49-51)

§ 49

Mimořádné studium

(1)	Mimořádné studium je studium jednotlivých studijních předmětů na jedné fakultě nebo vysoké škole nebo na více fakultách nebo vysokých školách; neposkytuje vysokoškolské vzdělání.
(2)	Mimořádné studium může být organizováno pro studenty vysokých škol při řádném studiu nebo pro absolventy středních škol a vysokých škol.
(3)	Na přijímání k mimořádnému studiu se vztahují přiměřeně ustanovení § 36 a na průběh mimořádného studia se vztahují přiměřeně ustanovení § 38.

§ 50

Vysoké školy mohou organizovat podle požadavků praxe doplňující a rozšiřující studium a kursy pro zvyšování kvalifikace pracujících.

§ 51

Podrobnosti pro provedení § 49 a 50 stanoví obecně závazný právní předpis.

DÍL ČTVRTÝ

STUDENTI (§ 52-56)

§ 52

Práva a povinnosti studentů

(1)	Studenti jsou oprávněni zejména používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy, účastnit se vědecké a umělecké činnosti studentů vysokých škol a zdokonalování výuky a politicko-výchovné práce.
(2)	Studenti jsou povinni plnit své studijní a občanské povinnosti, zejména osvojovat si požadované odborné znalosti a dovednosti a vědecké metody práce, získávat poznatky a zkušenosti z praxe a připravovat se k obraně vlasti.

§ 53

Účast studentů na činnosti a řízení vysoké školy

Studenti se účastní prostřednictvím Socialistického svazu mládeže činnosti a řízení vysoké školy, zejména upevňování studijní kázně, zvyšování úspěšnosti studia, organizování vědecké a umělecké činnosti studentů, společensky prospěšné práce a organizování využívání svého volného času, ukládání výchovných opatření a poskytování hmotného a finančního zabezpečení studentů.

§ 54

Výchovná opatření

(1)	Za vzorné plnění studijních nebo občanských povinností a za účast na společensky prospěšné práci může ministr školství, rektor nebo děkan udělit studentům pochvaly, odměny a ceny.
(2)	Za závažné porušení studijních nebo občanských povinností nebo pravidel socialistického soužití může děkan studentům uložit: napomenutí, důtku, veřejnou důtku, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia.
(3)	Výchovná opatření podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se děkan dověděl o porušení povinnosti studentem, avšak nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy student povinnost porušil, nebo ode dne, kdy rozsudek v trestním řízení nabyl právní moci, pokud student byl odsouzen.

§ 55

Hmotné a finanční zabezpečení studentů

(1)	Stát poskytuje studentům bezplatnou zdravotní péči. Studenti jsou nemocensky a důchodově zabezpečeni v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.²
(2)	Studentům denního studia se poskytují stipendia, popřípadě příspěvky, stravování v menzách a ubytování v kolejích za podmínek stanovených ministerstvem školství. Studujícím při zaměstnání poskytují organizace pracovní úlevy v zaměstnání a hmotné zabezpečení v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.
(3)	Ustanovení odstavce 1 a věty první odstavce 2 se vztahují přiměřeně též na studenty vyslané ke studiu na zahraniční vysoké školy (§ 92).

§ 56

Podrobnosti k provedení § 52 až 55 stanoví obecně závazný právní předpis.

DÍL PÁTÝ

ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH STUDIA

A STUDENTŮ (§ 57)

§ 57

(1)	Ve věcech týkajících se studia a studentů rozhoduje děkan, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)	Proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 34, 36, 38, § 54 odst. 2, § 55 odst. 2 věty první a odstavce 3 a § 93 lze podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí orgánu, který napadnuté rozhodnutí vydal. Pokud tento orgán nevyhoví odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy odvolání došlo.
(3)	O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí rektora podle § 23 odst. 3 rozhoduje ministerstvo školství. O odvolání je nutno rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.

ČÁST ČTVRTÁ

VĚDECKÁ A UMĚLECKÁ ČINNOST

VYSOKÝCH ŠKOL (§ 58-65)

§ 58

(1)	Vysoké školy rozvíjejí v souladu s potřebami rozvinuté socialistické společnosti vědeckou nebo uměleckou činnost.
(2)	Vysoké školy jako organizace rozvíjející vědeckou činnost jsou součástí výzkumné a vývojové základny Československé socialistické republiky.

§ 59

Vysoké školy v rámci své vědecké činnosti řeší v souladu s cíli státní vědeckotechnické politiky úkoly státních a resortních plánů rozvoje vědy a techniky; přitom spolupracují s Československou akademií věd, Slovenskou akademií věd, s jejich ústavy a pracovišti, s ústředními orgány a socialistickými organizacemi a s jejich výzkumnými a vývojovými pracovišti (dále jen „orgány a organizace“).

§ 60

Vysoké školy v rámci mezistátních dohod spolupracují při řešení vědeckých úkolů s vysokými školami a jinými vědeckými zařízeními v zahraničí, zejména ve Svazuj sovětských socialistických republik a v ostatních socialistických státech, koordinují a podle vytvářených podmínek integrují s nimi svoji vědeckou činnost.

Výchova k vědecké a umělecké činnosti

§ 61

Vysoké školy připravují studenty již během vysokoškolského studia k vědecké a umělecké činnosti a vyhledávají pro tuto činnost nadané a talentované studenty; podrobnosti stanoví ministerstvo školství.

§ 62

Vysoké školy vychovávají nové vědecké pracovníky a zabezpečují další zvyšování vědecké kvalifikace učitelů vysokých škol, vědeckých pracovníků a vědeckotechnických pracovníků vysokých škol podle zvláštních předpisů.³

§ 63

Udělování vědeckých hodností

Vysoké školy udělují vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů. Vědecká rada vysoké školy a vědecká rada fakulty rozhodují o udělování vědeckých hodností podle zvláštních předpisů.⁴

§ 64

Umělecká aspirantura

(1)	Absolventům vysokých škol uměleckého směru, s výjimkou absolventů uměnovědných studijních oborů, se na vysokých školách uměleckého směru umožňuje další zvyšování jejich umělecké úrovně formou interní nebo externí umělecké aspirantury. Interní umělecká aspirantura trvá tři roky. Externí umělecká aspirantura trvá nejdéle pět let.
(2)	Umělecká aspirantura se uskutečňuje na školícím pracovišti, kterým je fakulta, popřípadě vysoká škola, pokud se nečlení na fakulty. Školící pracoviště, jakož i obory umělecké výchovy stanoví ministerstvo školství. Vedením aspiranta pověřuje děkan školitele, který odpovídá za vedení svěřeného aspiranta.
(3)	Na rozhodování ve věcech umělecké aspirantury se nevztahují předpisy upravující obecné řízení před správními orgány.
(4)	Způsob přijímání aspirantů, obsah, průběh a způsob ukončování umělecké aspirantury stanoví obecně závazný právní předpis.
(5)	Na pracovněprávní vztahy uměleckých aspirantů a na poskytování stipendia aspirantům se vztahují přiměřeně ustanovení platná pro účastníky vědecké výchovy.⁵

§ 65

Spolupráce vysokých škol při výchově k vědecké

nebo umělecké činnosti

(1)

Vysoké školy při zabezpečování dalšího zvyšování vědecké nebo umělecké kvalifikace učitelů vysokých škol a ostatních vědeckých a uměleckých pracovníků a při výchově nových vědeckých a uměleckých pracovníků spolupracují s orgány a organizacemi; koordinují s nimi svoji činnost a v dohodě s nimi využívají též jejich výzkumných, vývojových a uměleckých zařízení.

(2)

Vysoké školy spolupracují navzájem, spolupracují s vysokými školami a jinými vědeckými a uměleckými institucemi v zahraničí, zejména ve Svazu sovětských socialistických republik a v ostatních socialistických státech.

ČÁST PÁTÁ

SPOLUPRÁCE VYSOKÝCH ŠKOL S PRAXÍ (§ 66-67)

§ 66

(1)	Vysoké školy ve své výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti spolupracují s orgány a organizacemi (§ 59), pomáhají společenské praxi využívat výsledků své vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti, podle svých možností provádějí pro socialistické organizace některé práce a účastní se budování společných výzkumných ústavů a pracovišť.⁶
(2)	Orgány a organizace poskytují vysokým školám pomoc při výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a rozvoji vysokých škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy a vzdělávání, při rozvoji studentské vědecké a odborné nebo studentské umělecké činnosti a při vytváření kádrových a materiálně technických podmínek pro tuto činnost.
(3)	Odborná praxe a společensko-politická praxe studentů jako součást výchovně vzdělávací činnosti vysokých škol se uskutečňují v organizacích řízených nebo spravovaných ministerstvem školství a jinými ústředními orgány nebo národními výbory. Orgány a organizace jsou povinny pro tyto praxe vytvářet potřebné podmínky. Odborná praxe a společensko-politická praxe studentů se může uskutečňovat též v zahraničí.
(4)	Ústřední orgány a národní výbory, socialistické organizace, Československá akademie věd a Slovenská akademie věd uzavírají v souladu s cíli a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství s vysokými školami dohody o obsahu a rozsahu pomoci vysokým školám podle odstavce 2 a o podmínkách uskutečňování odborné praxe a společensko-politické praxe studentů podle zásad, které stanoví vláda Československé socialistické republiky.

§ 67

(1)

Vysoké školy mohou provádět pro socialistické organizace vědecké, umělecké, projekční, průzkumné a jiné práce.

(2)

Prostředky získané činností uvedenou v odstavci 1 jsou mimorozpočtovými prostředky a využívají se pro rozvoj činnosti vysokých škol; hospodaří se s nimi podle zásad, které stanoví v České socialistické republice ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem financí ČSR, ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a Českou plánovací komisí, ve Slovenské socialistické republice s ministerstvem financí SSR, ministerstvem práce a sociálních věcí SSR a Slovenskou plánovací komisí. Část těchto prostředků, které určí ministerstvo školství, odvádějí vysoké školy ministerstvu školství; se zbývající částí hospodaří vysoké školy.

ČÁST ŠESTÁ

PRACOVNÍCI VYSOKÝCH ŠKOL (§ 68-82)

§ 68

Na vysokých školách působí učitelé vysokých škol, vědečtí a vědeckotechničtí pracovníci, hospodářsko-správní, technicko-hospodářští a jiní odborní pracovníci a pracovníci vykonávající dělnická povolání.

Učitelé vysokých škol

§ 69

Učitelem vysoké školy může být ten, kdo

a)	má vysokoškolské vzdělání,
b)	má pedagogické předpoklady pro výchovně vzdělávací činnost,
c)	má způsobilost k vědecké nebo umělecké práci,
d)	je občansky bezúhonný a morálně vyspělý a aktivně pracuje ve prospěch socialistické společnosti.

§ 70

(1)	Učitelé vysokých škol jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři.
(2)	Profesoři, docenti, odborní asistenti a asistenti jsou vědeckopedagogičtí pracovníci nebo uměleckopedagogičtí pracovníci.

§ 71

(1)	Označení „profesor“ (ve zkratce „Prof.“) a „docent“ (ve zkratce „Doc.“) je vědeckopedagogický a v uměleckých oborech uměleckopedagogický titul.
(2)	Označení „odborný asistent“, „asistent“ a „lektor“ je funkční označení učitelů vysokých škol.

§ 72

Práva a povinnosti učitelů vysokých škol

(1)

Učitelé vysokých škol jsou povinni zejména

a)	připravovat studenty na základě vědeckého světového názoru v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a s potřebami budování rozvinuté socialistické společnosti,
b)	všestranně pracovat v rámci vysoké školy a aktivně se účastnit života socialistické společnosti,
c)	rozvíjet vědeckou, odbornou, výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou činnost vysoké školy,
d)	soustavně rozvíjet svoji vědeckopedagogickou a ideově politickou kvalifikaci,
e)	vést studenty k samostatné tvůrčí vědecké nebo umělecké práci,
f)	uplatňovat pokrokové metody ve výchovně vzdělávací a vědecké činnosti,
g)	podílet se na vypracovávání vysokoškolských učebnic, učebních textů a jiných studijních pomůcek odpovídajících nejnovějším poznatkům vědy a techniky.

(2)

K povinnostem učitelů vysokých škol, kteří byli tím pověřeni, náleží též vychovávat nové vědeckopedagogické pracovníky, nové vědecké nebo umělecké pracovníky.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na lektory v rozsahu stanoveném ministerstvem školství.

(4)

Učitelé vysokých škol jsou oprávněni zejména

a)	používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy,
b)	účastnit se řešení otázek, které souvisejí s činností vysoké školy a s tvorbou i uskutečňováním školské politiky,
c)	účastnit se řízení vysoké školy,
d)	účastnit se v souladu s cíli a úkoly vysoké školy v rámci mezinárodní spolupráce vysokých škol, vědeckých, uměleckých nebo jiných odborných jednání v Československé socialistické republice a v zahraničí.

(5)

Podrobnosti týkající se práv a povinností učitelů vysokých škol upravuje ministerstvo školství v pracovních řádech.

Jmenování profesorů a docentů a obsazování

pracovních míst učitelů vysokých škol

§ 73

Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul „profesor“ a „docent“ se získává jmenováním.

§ 74

(1)	Profesory jmenuje prezident Československé socialistické republiky na návrh vlády republiky.
(2)	Profesorem určitého oboru lze jmenovat docenta, vědeckého nebo uměleckého pracovníka nebo významného odborníka z praxe, který ve své výchovně vzdělávací a vědecké nebo umělecké práci vychází z vědeckého světového názoru, prokázal pedagogickou způsobilost, vědeckou nebo uměleckou způsobilost vytvořením společensky významných prací a má potřebnou praxi.

§ 75

(1)	Docenty jmenuje ministr školství.
(2)	Docentem určitého oboru lze jmenovat odborného asistenta, vědeckého pracovníka nebo odborníka z praxe, který ve své výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké práci vychází z vědeckého světového názoru, prokázal pedagogickou způsobilost a schopnost tvořivě vědecky nebo umělecky pracovat a má potřebnou praxi.

§ 76

(1)	Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul lze odejmout tomu, kdo se zpronevěřil občanské, pedagogické nebo vědecké cti. O odnětí titulu rozhoduje orgán, který profesora nebo docenta jmenoval.
(2)	Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul pozbývá ten, kdo byl soudem pravoplatně odsouzen ke ztrátě čestných titulů a vyznamenání.

§ 77

Ministr školství může v souvislosti se jmenováním profesorů a docentů v dohodě s nimi určit jejich působiště.

§ 78

(1)	Počet pracovních míst učitelů vysokých škol pro jednotlivé vysoké školy stanoví ministerstvo školství.
(2)	Volná pracovní místa učitelů vysokých škol se obsazují zpravidla konkursem.
(3)	Podrobnosti o postupu při jmenování profesorů a docentů, o postupu při obsazování volných míst učitelů vysokých škol konkursem a o dalším zvyšování kvalifikace učitelů vysokých škol stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 79

Vznik, změna a rozvázání pracovního poměru

pracovníků vysokých škol

(1)	S profesory a docenty vysokých škol uzavírá a mění pracovní smlouvu a rozvazuje pracovní poměr rektor po předchozím souhlasu ministra školství.
(2)	V odůvodněných případech může s profesory a docenty vysokých škol uzavírat pracovní smlouvu a rozvazovat pracovní poměr místo rektora ministr školství.
(3)	S ostatními pracovníky vysoké školy uzavírá a mění pracovní smlouvy a rozvazuje pracovní poměr rektor jménem vysoké školy kromě případů, u nichž statut vysoké školy stanoví jinak.

§ 80

Skončení pracovního poměru učitelů vysokých škol

Pracovní poměr učitelů vysokých škol končí koncem školního roku, v němž dovršili šedesátý pátý rok věku, pokud pracovní poměr neskončil z jiného důvodu dřív. Ministr školství může na návrh rektora nebo na vlastní žádost učitele vysoké školy povolit výjimku.

§ 81

Působení učitelů vysokých škol na jiných

pracovištích a působení jiných pracovníků

na vysokých školách

(1)

Učitelé vysokých škol mohou dočasně působit

a)	v ústavech a jiných pracovištích Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, ústředních orgánů a socialistických organizací a v jiných oblastech společenské praxe, pokud nebyli na taková pracoviště vysláni vysokou školou, jen se souhlasem rektora,
b)	na návrh rektora a se souhlasem ministra školství na vysokých školách a ve výzkumných a vývojových zařízeních v zahraničí.

(2)

Na vysokých školách mohou působit vědečtí pracovníci z výzkumných ústavů a významní odborníci z praxe; výchovně vzdělávací činnost mohou vykonávat, jen pokud splňují podmínky stanovené v § 69.

§ 82

Působení zahraničních odborníků na vysokých školách

Na vysokých školách mohou se souhlasem ministra školství působit učitelé zahraničních vysokých škol a jiní významní odborníci ze zahraničí.

ČÁST SEDMÁ

ZŘIZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ A ORGANIZACÍ

PRO VYDÁVÁNÍ UČEBNÍCH TEXTŮ,

ÚČELOVÝCH PUBLIKACÍ A UČEBNIC (§ 83)

§ 83

(1)

Vysoké školy jsou oprávněny vyrábět, vydávat a distribuovat na vysokých školách a ve vlastních účelových zařízeních k tomu určených (§ 10) učební texty a v rozsahu stanoveném ministerstvem školství též vědecké a účelové publikace. Zařízení zřizuje rektor, a pokud zařízení vykonávají takovou činnost též pro více vysokých škol, zřizuje je ministr školství.

(2)

K zabezpečení výroby, vydávání a distribuce vysokoškolských učebnic může ministr školství zřizovat podle zvláštních předpisů⁷ nakladatelství a výrobně distribuční organizace řízené ministerstvem školství.

ČÁST OSMÁ

VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÁ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA (§ 84)

§ 84

Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa je vysokou školu univerzitního směru; postavení této školy upravují zvláštní předpisy.⁸

ČÁST DEVÁTÁ

VYSOKÉ ŠKOLY ŘÍZENÉ JINÝMI ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY (§ 85-90)

Vojenské vysoké školy

§ 85

(1)	Vojenské vysoké školy jsou vysoké školy univerzitního směru, technického směru nebo ekonomického směru podle tohoto zákona.
(2)	Na vojenské vysoké školy se vztahují ustanovení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 4, § 5 odst. 2, § 8 odst. 2 a 3, § 12 odst. 2, § 32 odst. 3, § 33 odst. 1 a § 74 odst. 1. Ustanovení § 13, 14, 15, § 16 odst. 2, § 18, 23 až 27, 36, 53, 54, 55, 57, 67, 68, 79, 80, 81, 97 a 103 se na ně vztahují obdobně.

§ 86

Prezident Československé socialistické republiky

a)	zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje vojenské vysoké školy a fakulty, stanoví a mění jejich název, sídlo a směr,
b)	stanoví studijní obory a délku studia pro jednotlivé studijní obory,
c)	jmenuje a odvolává rektory vojenských vysokých škol na návrh ministra národní obrany Československé socialistické republiky.
d)	jmenuje profesory vojenských vysokých škol na návrh vlády Československé socialistické republiky.

§ 87

(1)	Vojenské vysoké školy řídí federální ministerstvo národní obrany; při řízení v obecně pedagogických věcech postupuje v dohodě s ministerstvem školství.
(2)	Působnost, kterou podle tohoto zákona vykonává ministerstvo školství nebo ministr školství, vykonává, jde-li o věci vojenských vysokých škol, federální ministerstvo národní obrany nebo ministr národní obrany Československé socialistické republiky.
(3)	Pokud se na vojenských vysokých školách vyučují studijní obory nebo studijní předměty jako na ostatních vysokých školách, vztahují se na vyučování těchto oborů nebo předmětů na vojenských vysokých školách obdobně předpisy platné pro ostatní vysoké školy.
(4)	Pokud se přípravy vojenských odborníků účastní současně vojenská vysoká škola a jiná vysoká škola, postupují tyto vysoké školy při uskutečňování této přípravy podle zásad spolupráce vysokých škol pro splnění výchovně vzdělávacích cílů stanovených federálním ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem školství.
(5)	Na služební poměry studentů a učitelů, kteří jsou vojáky v činné službě, se vztahují zvláštní předpisy.⁹
(6)	Podrobnosti ve věcech řízení vojenských vysokých škol podle odstavce 1 upravuje federální ministerstvo národní obrany.

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti

§ 88

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti je vysokou školou univerzitního směru. Na Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti se vztahují ustanovení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 3, § 12 odst. 2 a § 74 odst. 1. Ustanovení § 8 odst. 2, § 10, 13 až 16, § 18, 23 až 28, 31, 33, 34, 36, 53 až 55, 57, 67 až 73, § 74 odst. 2, § 75 až 81, 97, 98 a 103 se na ni vztahují obdobně.

§ 89

Vláda Československé socialistické republiky podává prezidentovi Československé socialistické republiky návrhy na jmenování a odvolání rektora Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti a na jmenování profesorů Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

§ 90

(1)	Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti řídí federální ministerstvo vnitra; při řízení ve věcech obecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvem školství.
(2)	Působnost, kterou podle tohoto zákona vykonává ministerstvo školství nebo ministr školství, vykonává, jde-li o věci Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, federální ministerstvo vnitra nebo ministr Československé socialistické republiky.
(3)	Studijní obory na Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky se souhlasem vlády Československé socialistické republiky.
(4)	Na služební poměry studentů a učitelů – příslušníků Sboru národní bezpečnosti, vojáků vojsk ministerstva vnitra, vojáků a příslušníků sborů nápravné výchovy – se vztahují zvláštní předpisy.⁹¹⁰

ČÁST DESÁTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O STUDIU NA VYSOKÝCH

ŠKOLÁCH (§ 91-93)

§ 91

Studium cizinců na československých vysokých

školách

Přijímání cizinců ke studiu na československých vysokých školách upravuje ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány. Na studium cizinců se ustanovení tohoto zákona vztahují přiměřeně.

§ 92

Vysílání studentů ke studiu na zahraničních

vysokých školách

Ministerstvo školství vysílá studenty vysokých škol na jejich žádost a podle potřeb společnosti ke studiu na zahraničních vysokých školách. Vysílání studentů ke studiu na zahraničních vysokých školách, podmínky spojené s tímto studiem a postavení vysílaných studentů upravuje ministerstvo školství.

§ 93

Platnost diplomů a jiných dokladů o studiu

vydaných zahraničními vysokými školami

(1)	Diplomy, popřípadě jiné doklady o vysokoškolském studiu nebo o vykonaných zkouškách vydané zahraniční vysokou školou platí na území Československé socialistické republiky, pouze, pokud byly výslovně uznány (nostrifikovány).
(2)	O nostrifikaci rozhoduje vysoká škola, na níž jsou stejné nebo obdobné studijní obory; jestliže v Československé socialistické republice není taková vysoká škola, rozhoduje ministerstvo školství. Při nostrifikaci se rozhodne též o přiznání titulu podle tohoto zákona.
(3)	Bližší podmínky nostrifikace a postup při ní stanoví obecně závazný právní předpis.

ČÁST JEDENÁCTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 94-105)

DÍL PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 94-98)

§ 94

Vysoké školy a fakulty zřízené podle dosavadních předpisů jsou vysokými školami a fakultami podle tohoto zákona.¹¹

§ 95

(1)	Akademické tituly a stavovská označení absolventů vysokých škol přiznané do roku 1953, a jde-li o lékaře, přiznané do roku 1954, jakož i tituly přiznané absolventům vysokých škol podle zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, zůstávají nedotknuté. Titul MSDr. se nahrazuje titulem MUDr.
(2)	Absolventům vysokých škol, kteří skončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nedosáhli titulu, přiznávají vysoké školy tituly uvedené v § 44 odst. 2 a § 46 odst. 2 po vykonání státní rigorózní zkoušky podle tohoto zákona.

§ 96

Na ubytování studentů v kolejích se nevztahují ustanovení části třetí hlavy první a druhé občanského zákoníku.

§ 97

Ověřování návrhů na zdokonalování studia,

organizace a řízení vysokých škol

Ministerstvo školství může se souhlasem vlády republiky ověřovat na jedné nebo více vysokých školách nebo fakultách návrhy na zdokonalování, studia, organizace a řízení vysokých škol.

§ 98

Zmocňovací ustanovení

(1)

Ministerstvo školství vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 22, 48, 64 a 93 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které upravují podrobnosti.

a)	o studiu na vysokých školách, o jeho formách a formách výchovně vzdělávací činnosti, o učebních plánech, o individuálních studijních plánech, o mezioborovém studiu, o organizaci školního roku, o průběhu studia,
b)	o způsobu podávání přihlášek ke studiu na vysoké škole, o lhůtách, v nichž se mají podat, o postupu při přijímání uchazečů ke studiu na vysoké škole a o podmínkách, za nichž lze přijímací zkoušku prominout,
c)	o ukončování studia,
d)	o mimořádném studiu, o doplňujícím a rozšiřujícím studiu a o kursech,
e)	o právech a povinnostech studentů, o výchovných opatřeních,
f)	o přípravě a účasti studentů na vědecké a umělecké činnosti,
g)	o postupu při jmenování profesorů a docentů, o postupu při obsazování volných míst učitelů vysokých škol konkursem a o dalším zvyšování kvalifikace učitelů vysokých škol.

(2)

Ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem financí republiky, s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví obecně závazným právním předpisem v souladu se zásadami stanovenými vládou Československé socialistické republiky podrobnosti o péči o studenty, zejména o jejich hmotném a finančním zabezpečení.

(3)

Ministerstvo školství podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem podrobnosti o odborné praxi studentů a o společensky politické praxi studentů.

DÍL DRUHÝ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 99-103)

§ 99

(1)	Na studenty, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v druhém a vyšších ročnících řádného studia na vysokých školách, vztahují se dosavadní předpisy o studijních oborech a délce studia.
(2)	Na studenty, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou ve stadiu závěrečných zkoušek, vztahují se dosavadní předpisy o státních závěrečných zkouškách.

§ 100

(1)	Samostatné fakulty zřízené podle dosavadních předpisů mají postavení vysokých škol podle tohoto zákona.
(2)	V čele samostatné fakulty je děkan, kterého jmenuje a odvolává ministr školství; jmenuje ho z profesorů a docentů fakulty.
(3)	Děkana zastupují proděkani ustanovovaní nebo odvolávaní na návrh děkana ministrem školství. Ustanovují se z profesorů a docentů fakulty.
(4)	Na pravomoc děkana a proděkanů samostatné fakulty se vztahují ustanovení § 8, 9, 10, 15 a 23 obdobně.
(5)	Na působnost děkanátu a na pravomoc tajemníka samostatné fakulty se vztahují ustanovení § 24 a 25 obdobně.

§ 101

(1)	Do vydání zvláštních předpisů o postgraduálním studiu se postupuje podle dosavadních předpisů upravujících postgraduální studium.
(2)	Do doby, než nabudou účinnosti prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních předpisů o stipendiích a o finančním a hmotném zabezpečení studentů, o nostrifikaci studia a uznávání dokladů o studiu na zahraničních vysokých školách.

§ 102

Řádní profesoři a mimořádní profesoři jmenovaní přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona profesory. Pokud o návrzích na jmenování řádných profesorů a mimořádných profesorů podaných ministerstvu školství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo rozhodnuto do tohoto dne, bude o nich rozhodnuto jako o návrzích na jmenování profesorů.

§ 103

(1)	Rektoři a prorektoři vysokých škol, děkani a proděkani fakult a vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu, kteří byli jmenováni, ustanoveni, potvrzeni nebo pověřeni do těchto funkcí podle dřívějších předpisů, zůstávají ve funkcích do té doby, kdy budou jmenováni nebo ustanoveni funkcionáři podle tohoto zákona.
(2)	Odborní instruktoři přijatí na vysoké školy podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v této funkci.

DÍL TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 104-105)

§ 104

(1)

Zrušují se

1.	zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 18/1976 Sb.,
2.	§ 19 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),
3.	§ 2 až 6 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 107/1973 Sb., o Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti,
4.	vyhláška ministerstva školství a kultury č. 25/1966 Sb., kterou se vydávají studijní předpisy pro vysoké školy,
5.	vyhláška ministerstva školství a kultury č. 26/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy pro rigorózní zkoušky (rigorózní řád), ve znění vyhlášky č. 41/1967 Sb.,
6.	vyhláška ministerstva školství a kultury č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 45/1968 Sb.,
7.	vyhláška ministerstva školství a kultury č. 28/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy o habilitačním a jmenovacím řízení a o obsazování volných pracovních míst učitelů vysokých škol,
8.	vyhláška ministerstva školství a kultury č. 110/1966 Sb., o označování zahraničních absolventů československých vysokých škol, ve znění vyhlášky č. 79/1968 Sb.,
9.	vyhláška ministerstva školství a kultury č. 210/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydává organizační a studijní řád pro umělecké aspiranty,
10.	vyhláška ministerstva školství ČSR č. 114/1975 Sb., o úpravě studia studentek vysokých škol z důvodů podpory mateřství,
11.	vyhláška ministerstva školství SSR č. 15/1976 Sb., o úpravě studia studentek vysokých škol z důvodů podpory mateřství,
12.	vyhláška ministerstva školství ČSR č. 163/1975 Sb., o přijímání ke studiu na vysoké školy,
13.	vyhláška ministerstva školství SSR č. 164/1975 Sb., o přijímání ke studiu na vysokých školách.

(2)

Nedotčena zůstávají ustanovení § 33 a 34 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách.

§ 105

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Příloha k zákonu č. 39/1980 Sb.

Seznam vysokých škol a fakult

1.	Vysoké školy universitního směru

Universita Karlova

v Praze

Fakulta všeobecného lékařství

Lékařská fakulta hygienická

Fakulta dětského lékařství

Lékařská fakulta v Hradci Králové

Lékařská fakulta v Plzni

Fakulta farmaceutická v Hradci Králové

Fakulta právnická

Fakulta filozofická

Fakulta matematicko-fyzikální

Fakulta přírodovědecká

Fakulta tělesné výchovy a sportu

Fakulta žurnalistiky

Fakulta pedagogická

Univerzita Komenského

v Bratislavě

Lékařská fakulta

Lékařská fakulta v Martině

Farmaceutická fakulta

Právnická fakulta

Filozofická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Matematicko-fyzikální fakulta

Fakulta tělesné výchovy a sportu

Pedagogická fakulta v Trnavě

Universita Jana Evangelisty Purkyně

v Brně

Fakulta lékařská

Fakulta právnická

Fakulta filozofická

Fakulta přírodovědecká

Fakulta pedagogická

Universita Palackého

v Olomouci

Fakulta lékařská

Fakulta filozofická

Fakulta přírodovědecká

Fakulta pedagogická

Univerzita Pavla Jozefa Šafárika

v Košicích

Lékařská fakulta

Právnická fakulta

Filozofická fakulta v Prešově

Přírodovědecká fakulta

Pedagogická fakulta v Prešově

Vysoká škola veterinární

v Brně

Vysoká škola veterinárska

v Košicích

Samostatné pedagogické fakulty

Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta v Plzni

Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem

Pedagogická fakulta v Hradci Králové

Pedagogická fakulta v Ostravě

Pedagogická fakulta v Nitře

Pedagogická fakulta v Banské Bystrici

Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa

v Praze

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti

v Praze

Fakulta veřejné bezpečnosti

Fakulta státní bezpečnosti

Fakulta ochrany státních hranic v Holešově

Fakulta vyšetřování v Bratislavě

2.	Vysoké školy technického směru

České vysoké učení technické

v Praze

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Fakulta architektury

Slovenská vysoká škola technická

v Bratislavě

Stavební fakulta

Strojní fakulta

Elektrotechnická fakulta

Chemicko-technologická fakulta

Fakulta architektury

Vysoká škola dopravy a spojov

v Žilině

Fakulta provozu a ekonomiky dopravy a spojů

Strojní a elektronická fakulta

Vojenská fakulta

Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze

Fakulta chemické technologie

Fakulta technologie paliv a vody

Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Fakulta chemicko-inženýrská

Vysoká škola chemicko-technologická

v Pardubicích

Vysoká škola strojní a elektrotechnická

v Plzni

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Vysoká škola strojní a textilní

v Liberci

Fakulta strojní

Fakulta textilní

Vysoké učení technické

v Brně

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta technologická v Gottwaldově

Fakulta architektury

Vysoká škola báňská

v Ostravě

Fakulta hornicko-geologická

Fakulta hutnická

Fakulta strojní a elektrotechnická

Fakulta ekonomická

Vysoká škola technická

v Košicích

Hornická fakulta

Hutnická fakulta

Strojní fakulta

Elektrotechnická fakulta

Stavební fakulta

3.	Vysoké školy ekonomického směru

Vysoká škola ekonomická

v Praze

Fakulta národohospodářská

Fakulta výrobně ekonomická

Fakulta obchodní

Fakulta řízení

Vysoká škola ekonomická

v Bratislavě

Národohospodářská fakulta

Obchodní fakulta

Fakulta řízení

Fakulta ekonomiky a řízení výrobních odvětví

Fakulta ekonomiky služeb a cestovního ruchu v Banské Bystrici

4.	Vysoké školy zemědělského směru

Vysoká škola zemědělská

v Praze

Fakulta provozně ekonomická

Fakulta agronomická

Fakulta mechanizační

Fakulta provozně ekonomická v Českých Budějovicích

Vysoká škola zemědělská

v Brně

Fakulta provozně ekonomická

Fakulta agronomická

Fakulta lesnická

Vysoká škola poľnohospodárska

v Nitře

Provozně ekonomická fakulta

Agronomická fakulta

Mechanizační fakulta

Vysoká škola lesnícka a drevárska

ve Zvolenu

Lesnická fakulta

Dřevařská fakulta

5.	Vysoké školy uměleckého směru

Akademie musických umění

v Praze

Fakulta hudební

Fakulta divadelní

Fakulta filmová a televizní

Akademie výtvarných umění

v Praze

Vysoká škola umělecko-průmyslová

v Praze

Janáčkova akademie musických umění

v Brně

Vysoká škola múzických umení

v Bratislavě

Hudební fakulta

Divadelní fakulta

Vysoká škola výtvarných umení

v Bratislavě

6.	Vojenské vysoké školy

Poznámky pod čarou:

Např. hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).

Např. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

Např. zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a od dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

Např. zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

Vyhláška č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytech a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.

Vyhláška č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

Např. hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1949 Sb., o vydání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 7/1966 Sb., o Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 92/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 121/1978 Sb.).

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).

Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 121/1978 Sb.).

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).

Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

Příloha k tomuto zákonu: Seznam vysokých škol a fakult.

Poznámky pod čarou:
1	Např. hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).
2	Např. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.
3	Např. zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a od dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
4	Např. zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.
5	Vyhláška č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytech a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.
6	Vyhláška č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.
7	Např. hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1949 Sb., o vydání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací.
8	Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 7/1966 Sb., o Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 92/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.
9	Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 121/1978 Sb.). Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.). Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
10	Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
11	Příloha k tomuto zákonu: Seznam vysokých škol a fakult.