1/1981 Sb. znění účinné od 1. 6. 2015

Podle sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2011 Sb.m.s. je tato dohoda od 30. listopadu 2010 považována za platnou ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kosovo.

změněno	s účinností od	poznámka
sdělením č. 41/2015 Sb. m. s.	1.6.2015	Deklarována neplatnost ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou.
sdělením č. 2/2011 Sb. m. s.	30.11.2010	Uznána platnost a účinnost pro Republiku Kosovo
sdělením č. 52/2000 Sb. m. s.	19.5.1995	Uznána platnost a účinnost pro Republiku Slovinsko

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 5. prosince 1980

o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962

Dne 15. května 1980 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962. Podle svého článku 16 Dohoda vstoupila v platnost dnem 14. října 1980. Tímto se doplňuje vyhláška ministra zahraničních věcí č. 72/1963 Sb.

České znění Dohody se vyhlašuje současně.

Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.

DOHODA

mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické

federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou

Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky

Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě,

sjednané v Praze dne 22. října 1962 (čl. 1-16)

Vláda Československé socialistické republiky a vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie se dohodly, že Dohoda o mezinárodní silniční dopravě, sjednaná mezi oběma vládami v Praze dne 22. října 1962 (dále jen „Dohoda“) se mění takto:

Článek 1

V celém textu Dohody se mění název „Vláda Federativní lidové republiky Jugoslávie“ na „Vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie“․

Článek 2

Článek 6 se mění takto:

„Příležitostné turistické přepravy mezi oběma státy a v tranzitu jejich územím nepodléhají povolení. Toto ustanovení se použije vždy, jsou-li tytéž osoby dopravovány tímtéž vozidlem:

a)	při okružní cestě, která začíná a končí ve státě, kde je vozidlo evidováno;

b)	během cesty, jejíž výchozí bod je v některém místě státu, kde je vozidlo evidováno, a místo určení na území druhého státu, anebo v některém třetím státě, s podmínkou, že se vozidlo vrátí prázdné do státu, kde je evidováno, pokud nebylo vydáno jiné povolení.“.

Článek 3

Článek 8 se mění takto:

„Pro každou jednotlivou cestu vozidla nebo soupravy vozidel se vydává samostatné povolení.

Uvedené povolení opravňuje dopravce k vykonání cesty tam a zpět.

Převzetí zpětného nákladu na území druhého státu mimo námořní přístavy je možné pouze na základě povolení pro bilaterální přepravy, tj. přepravy mezi oběma státy.“.

Článek 4

Článek 9 se mění takto:

„Povolení rozdělují příslušné orgány státu, v němž je vozidlo evidováno, v rámci kontingentů, které příslušné orgány smluvních stran každoročně vzájemně dohodnou na základě reciprocity. Tyto kontingenty se odděleně schvalují pro bilaterální přepravy, pro tranzitní přepravy jejich územím a pro přepravy do a z jugoslávských námořních přístavů.“.

Článek 5

Článek 10 se mění takto:

„Příslušný orgán jedné smluvní strany doručí příslušnému orgánu druhé smluvní strany dohodnutý počet nevyplněných ověřených povolení pro jednotlivé kategorie přeprav podle článku 9 Dohody.“.

Článek 6

Článek 11 se ruší.

Článek 7

Článek 12 se mění takto:

„Povolení nepodléhá

a)	přeprava stěhovaných svršků prováděná k tomu zvláště vybavenými dopravními prostředky;

b)	přeprava předmětů určených pro veletrhy, výstavy a předvádění;

c)	přeprava závodních koní, závodních automobilů a sportovních potřeb určených pro sportovní podniky;

d)	přeprava divadelních dekorací a rekvizit;

e)	přeprava hudebních nástrojů a zařízení, určených pro rozhlasová, filmová nebo televizní natáčení;

f)	příležitostná přeprava zboží na letišti a z letiště v případě odklonění leteckých služeb;

g)	přeprava včel a rybího plůdku;

h)	přeprava zesnulých prováděná k tomu zvláště vybavenými dopravními prostředky;

i)	vstup a jízda vozidel určených k poskytování technické pomoci, jakož i přeprava vozidel nezpůsobilých k jízdě;

j)	přeprava léků a lékařských potřeb k poskytnutí pomoci v případě přírodních katastrof.

Přepravy uvedené pod písmeny a) až e) však nepodléhají povolení jen tehdy, budou-li zvířata nebo předměty znovu vyvezeny.“.

Článek 8

Článek 13 se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:

„Přeprava nákladů po území druhého státu, při níž celková hmotnost nebo rozměry přepravovaných nákladů a použitých vozidel přesahují hmotnost nebo rozměry přípustné na území tohoto státu, vyžaduje zvláštní povolení v souladu s vnitrostátními předpisy.“.

Článek 9

Článek 18 se doplňuje takto:

„Dopravci, sídlící na území jednoho státu, nemohou provádět přepravu cestujících nebo zboží mezi dvěma místy na území druhého státu, jakož ani mezi územím druhého státu a třetí zemí.

Přeprava cestujících a zboží mezi územím druhého státu a třetí zemí se může, jako výjimka z ustanovení prvního odstavce tohoto článku, vykonávat jen na zvláštní povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany.“.

Článek 10

Článek 19 se ruší.

Článek 11

Článek 21 se ruší.

Článek 12

Článek 24 se mění takto:

„Dopravci, sídlící na území jednoho státu, kteří vykonávají přepravu cestujících a zboží podle této dohody podléhají za takové přepravy na území druhého státu povinnosti platit správní poplatky za vydání povolení, náhrady za užívání silnic a přepravní daně podle platných předpisů druhé smluvní strany.

Příslušné orgány smluvních stran se mohou dohodnout na vzájemném osvobození dopravců od povinnosti placení správních poplatků, náhrad a daní uvedených v prvním odstavci tohoto článku, a to:

a)	při přepravě cestujících;

b)	při bilaterální přepravě zboží a při přepravě zboží do a z jugoslávských námořních přístavů.

Ustanovení tohoto článku se netýkají povinnosti placení silničních poplatků a mostného na těch silnicích a mostech, kde se platí zvlášť.“.

Článek 13

Článek 26 se mění takto:

„Smluvní strany zřizují Smíšenou komisi, která se v případě potřeby sejde na žádost jedné nebo druhé strany za účelem řešení předem dohodnutých otázek.

Závěry Smíšené komise podléhají schválení v souladu s vnitrostátními předpisy smluvních stran.“.

Článek 14

Článek 27 se mění takto:

„Ve všech otázkách, které nejsou upraveny ustanoveními této dohody nebo ustanoveními mezinárodních smluv, jimiž jsou obě strany vázány, se budou používat vnitrostátní předpisy.“.

Článek 15

Přílohy Dohody se ruší.

Článek 16

Podle sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2000 Sb.m.s. je tato dohoda od 19. května 1995 považována za platnou ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko.

Podle sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2011 Sb.m.s. je tato dohoda od 30. listopadu 2010 považována za platnou ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kosovo.

Podle sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2015 Sb.m.s. je tato dohoda ode dne 1. června 2015 považována za neplatnou ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou.

Tato dohoda podléhá schválení nebo ratifikaci oběma stranami podle ustanovení jejich příslušných vnitrostátních právních předpisů a vstoupí v platnost dnem výměny nót potvrzujících její schválení nebo ratifikaci.

Dáno v Praze dne 15. května 1980 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a srbochorvátském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za vládu

Československé socialistické republiky:

ing. Vladimír Blažek v. r.