Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve prospěch každého smluvního státu, jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.

Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd placených podniky a daní z přírůstku hodnoty.

Současně daně, na které se smlouva vztahuje, jsou

v Československu: (i) odvod ze zisku a daň ze zisku, (ii) daň ze mzdy, (iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, (iv) zemědělská daň, (v) daň z příjmů obyvatelstva, (vi) domovní daň a (vii) odvod z jmění

(dále nazývané "československá daň");

ve Švédsku: (i) státní daň z příjmu včetně daně námořníků a kuponové daně, (ii) daň z nerozděleného zisku společností a daň z nerozděleného zisku při snížení akciového kapitálu nebo zrušení společnosti, (iii) daň výkonných umělců, (iv) místní daň z příjmu a (v) státní daň z majetku

(dále nazývané "švédská daň").

Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat všechny významné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

Výraz "Československo" označuje Československou socialistickou republiku.

Výraz "Švédsko" označuje Švédské království a zahrnuje jakoukoli oblast mimo teritoriální vody Švédska, nad níž mohou být podle švédských zákonů a v souladu s mezinárodním právem vykonávána práva Švédska vztahující se na výzkum a těžení přírodních zdrojů na mořském dnu nebo pod mořským dnem.

Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují Československo nebo Švédsko, jak to souvislost vyžaduje.

Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna jiná sdružení osob․

Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo každou podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové účely.

Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního státu" označují podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě.

Výraz "příslušník" označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost a sdružení, zřízené podle práva platného v některém smluvním státě.

Výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu uskutečněnou lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem, jehož skutečné vedení je umístěno v některém smluvním státě, pokud loď nebo letadlo nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v druhém smluvním státě.

Výraz "příslušný úřad" označuje: (i) v případě Československa ministra financí Československé socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě Švédska ministra rozpočtu nebo jeho zmocněného zástupce.

Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto smluvního státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě" označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, pobytu, místa vedení nebo každého jiného podobného kriteria.

Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, bude její postavení určeno takto:

Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě, v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, s nímž jsou její osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů).

Nemůže-li být určen smluvní stát, v němž má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.

Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech, nebo jestliže se nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, jehož je státním občanem.

Jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států nebo jestliže není státním občanem žádného z nich, příslušné úřady smluvních států upraví otázku vzájemnou dohodou.

Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.

Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:

místo vedení,

závod,

kancelář,

továrnu,

dílnu,

důl, lom, nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje,

staveniště nebo montáž, které trvají déle než dvanáct měsíců.

Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:

zařízení, které se využívá k uskladnění, vystavení nebo k dodání zboží podniku,

zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání,

zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem,

trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,

trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo podobných činností pro podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter,

montáž prováděnou podnikem jednoho státu ve spojení s dodávkou strojů nebo zařízení z tohoto státu do druhého smluvního státu.

Osoba jednající v jednom smluvním státě za podnik druhého smluvního státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává odstavec 5 - se považuje za stálou provozovnu v prvním státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena na nákupy zboží pro podnik.

Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se v druhém smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že podnik v tomto druhém státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své obchodní činnosti.

Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má sídlo v druhém smluvním státě nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělského nebo lesního hospodářství mohou být zdaněny v tom smluvním státě, v němž je takový majetek umístěn.

Výraz "nemovitý majetek" se s výhradou ustanovení odstavců b) a c) definuje ve shodě s právem toho smluvního státu, v němž je takový majetek umístěn.

Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních hospodářství, práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva vztahující se na nemovitý majetek, požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů.

Lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

Ustanovení odstavce 1 se použije na příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu svobodného povolání.

Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

Při stanovení zisků stálé provozovny se povolí odečíst náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených, ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.

Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, takovým rozdělením, jaké je obvyklé. Přijatá metoda rozdělení zisků musí být však taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami, stanovenými v tomto článku.

Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.

Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno skutečné vedení podniku.

Jestliže skutečné vedení podniku provozujícího mezinárodní námořní dopravu je umístěno na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž má tato loď domovský přístav, nebo nemá-li domovský přístav, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém má provozovatel lodi bydliště či sídlo.

Na zisky dosažené konsorciem letecké dopravy Skandinávských aerolinií (SAS) se použije ustanovení odstavce 1, avšak pouze na takovou část zisků, která odpovídá účasti, kterou vlastní na tomto konsorciu akciová společnost Aerotransport (ABA), která je švédským společníkem Skandinávských aerolinií (SAS).

Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti podniků smluvních států na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.

Jestliže

se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo

tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,

a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku včleněny a následkem toho zdaněny, zisky, které by byly bez těchto podmínek docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly.

Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Takové dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva tohoto státu. Daň takto uložená však nepřesáhne 10 % hrubé částky dividend.

Smluvní stát, ve kterém má sídlo společnost, nezdaní bez ohledu na ustanovení odstavce 2 dividendy, vyplácené touto společností společnosti, jejíž jmění je zcela nebo zčásti rozděleno na akcie a která má sídlo v druhé smluvním státě a vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti vyplácející dividendy.

Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace odstavců 2 a 3.

Ustanovení odstavců 2 a 3 se nedotknou zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.

Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy plynoucí z akcií nebo z jiných práv, pokud nejsou pohledávkami, spojených s účastí na zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle daňových předpisů státu, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy.

Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním státě, společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, se bez ohledu na ustanovení odstavce 1 osvobodí od zdanění v tomto druhém státě v takovém rozsahu, v jakém by byly osvobozeny od zdanění dividendy podle právních předpisů tohoto státu, kdyby obě společnosti měly sídlo v tomto státě.

Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže příjemce dividend, mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže vlastnictví akcií, na jehož základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojeno s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto společností osobám, které nemají bydliště či sídlo v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů, které pocházejí z tohoto druhého státu.

Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění pouze v tomto druhém státě.

Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemce, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část úroků, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Takové licenční poplatky však mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu. Daň takto uložená však nepřesáhne 5 % hrubé částky licenčních poplatků.

Licenční poplatky plynoucí z autorských práv k dílům literárním, uměleckým nebo vědeckým podléhají bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 zdanění jen v tom smluvním státě, ve kterém má příjemce takových licenčních poplatků bydliště či sídlo.

Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platy jakéhokoli druhu přijaté náhradou za užití nebo právo na užití jakéhokoli patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, a jakéhokoli autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasová vysílání.

Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže příjemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnosti prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, v souvislosti s nimiž jsou licenční poplatky placeny, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba mající bydliště či sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční poplatky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek platit licenční poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.

Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem k užívání, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Zisky ze zcizení nemovitého majetku, jehož definice je uvedena v článku 6 odstavci 2, nebo ze zcizení akcií nebo podobných práv na společnosti, jejíž jmění pozůstává hlavně z nemovitého majetku, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je takový nemovitý majetek umístěn.

Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke stálé základně, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě pro výkon svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Avšak zisky ze zcizení movitého majetku uvedeného v článku 22 odstavec 3 podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém takový movitý majetek podléhá zdanění podle zmíněného článku.

Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o nichž se pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.

Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti podobné povahy, podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže má takovou stálou základnu, mohou být tyto příjmy zdaněny v druhém smluvním státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.

Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, a nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.

Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.

Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:

příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více období, která vcelku nepřekročí 183 dní v příslušném kalendářním roce, a

odměny jsou placeny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele, který nemá bydliště či sídlo v druhém státě, a

odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má zaměstnavatel v druhém státě.

Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku. Jestliže osoba mající bydliště ve Švédsku pobírá odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě letadla používaného v mezinárodní dopravě konsorciem letecké dopravy Skandinávských aerolinií (SAS), podléhají takové odměny zdanění pouze ve Švédsku.

Příjmy, které pobírají umělci, jako např. divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci, hudebníci a sportovci ze své osobní činnosti, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

Jestliže příjmy z osobní činnosti umělce nebo sportovce nepřipadnou tomuto tomuto umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14, a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.

Příjmy z činností uvedených v odstavci 1, vykonávaných v rámci kulturní výměny mezi smluvními státy, budou bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 osvobozeny od daně ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

Platy, jiné než penze, vyplácené některým smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění pouze v tomto státě.

Takové platy však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě, jestliže služby byly vykonávány v tomto státě, příjemce má bydliště v tomto druhém smluvním státě a (i) je státním občanem tohoto státu, nebo (ii) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodu konání těchto služeb, nebo (iii) není podroben dani z takových platů ve smluvním státě, ze kterého jsou tyto platy placeny.

Jakékoli penze vyplácené některým smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.

Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě, jestliže příjemce je státním občanem tohoto státu a má v tomto státě bydliště.

Ustanovení článků 15, 16 a 19 se použijí na platy a penze za služby prokázané ve spojení s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.

Studující nebo učeň, který se zdržuje v některém smluvním státě pouze za účelem svého vzdělání nebo praxe a který má nebo bezprostředně před svým pobytem v tomto státě měl bydliště v druhé smluvním státě, bude osvobozen v prvním státě od daně z platů, které dostává na svoji výživu, vzdělání nebo praxi, pokud takové platy jsou mu poukazovány ze zdrojů mimo tento první stát.

Studující na univerzitě nebo na jiném vzdělávacím ústavu v jednom smluvním státě, který během dočasného pobytu v druhém smluvním státě vykonává zaměstnání v tomto druhém státě po období nepřesahující 100 dní v kalendářním roce, aby získal praktické zkušenosti související s jeho studiemi, bude v tomto druhém státě podléhat dani pouze z takové části příjmu ze zaměstnání, která přesahuje částku 1 500 švédských korun v kalendářním měsíci nebo protihodnotu v československé měně. Daňové osvobození přiznané podle tohoto odstavce však nepřesáhne celkovou částku 4 500 švédských korun nebo protihodnotu v československé měně. Jakákoli částka osvobozená od daně podle tohoto odstavce bude zahrnovat osobní daňové úlevy pro příslušný kalendářní rok.

Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 odstavec 2 může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je umístěn.

Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé provozovny podniku, nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně, která je používána k výkonu svobodného povolání, může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.

Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movitý majetek sloužící k provozování takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.

Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto státě.

V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:

Ve Švédsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:

Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stejných okolností podrobeni příslušníci tohoto druhého státu.

Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.

Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní srážky, úlevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.

Úroky, licenční poplatky a jiné výdaje placené podnikem jednoho smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě budou s výhradou ustanovení článku 9, článku 11 odstavec 4 nebo článku 12 odstavec 7 odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v prvním státě.

Podobně dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě budou odčitatelné pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku, jako by vyplývaly ze smluvního závazku vůči osobě mající bydliště či sídlo v prvním státě.

Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo ve vlastnictví nebo pod kontrolou osoby nebo osob majících bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvním smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.

Výraz "zdanění" označuje v tomto článku daně jakéhokoli druhu a pojmenování.

Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě domnívá, že opatření učiněná jedním nebo oběma smluvními státy mají nebo budou mít za následek pro ni zdanění, které není v souladu s touto smlouvou, může nezávisle na opravných prostředcích podle vnitrostátního práva těchto států předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém má bydliště či sídlo.

Příslušný úřad se bude snažit, aby případ rozhodl vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu za účelem vyloučení zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou, bude-li námitku považovat za oprávněnou a nebude-li sám s to dospět k uspokojivému řešení.

Příslušné úřady smluvních států se budou snažit rozhodnout vzájemnou dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou.

Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže se ústní výměna názorů považuje pro dosažení dohody za účelnou, může se taková výměna konat v rámci komise, složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.

Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států ve věci daní, na které se tato smlouva vztahuje, pokud zdanění podle nich bude v souladu s touto smlouvou. Všechny informace takto vyměněné budou považovány za tajné a mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům a soudům pověřeným vyměřováním, vybíráním nebo vymáháním daní, které jsou předmětem této smlouvy, nebo trestním stíháním ve věci těchto daní.

Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny ve Stockholmu co nejdříve.

Smlouva nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin a její ustanovení se budou aplikovat na příjmy dosažené prvního ledna následujícího po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikační listiny, nebo později a na majetek, ze kterého bude vyměřována daň v druhém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikační listiny, nebo později.

Výměna nót z 25. října 1962 švédskou vládou a československou vládou o vzájemném osvobození od daně ze zisku z provádění mezinárodní letecké dopravy a od daně z majetku pozbude účinnosti k datům, kdy nabude účinnosti tato smlouva podle ustanovení odstavce 2.