Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

137/1982 Sb. znění účinné od 1. 1. 1983 do 31. 12. 2023

137

 

ZÁKON

České národní rady

ze dne 8. listopadu 1982,

kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních

výborů na některých úsecích státní správy

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění zákona České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách, zákona České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, zákona České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, se mění a doplňuje takto:

1.

V § 2 první věta zní:

Národní výbory zabezpečují komplexní ekonomický a sociální rozvoj svých územních obvodů.“.

 

2.

V § 4 se v odstavci 1 slova „s organizacemi sdruženými v Národní frontě“ nahrazují slovy „s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými“,

odstavec 3 zní:

(3) Národní výbory se zabývají náměty organizací sdružených v Národní frontě. Projednávají s orgány Národní fronty záměry týkající se rozvoje svých územních obvodů a předkládají orgánům Národní fronty a organizacím v ní sdruženým návrh na spolupráci při tvorbě, plnění a kontrole plnění volebních programů Národní fronty.“.

 

3.

§ 5 zní:

§ 5

 

(1) Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech. Zákon jim může svěřit výkon státní správy i v územních obvodech jiných národních výborů.

(2) Jiným územím orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.“.

 

4.

§ 6 odstavce 2, 3 a 4 zní:

(2) Soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti seznamují národní výbory se stavem socialistické zákonnosti a ochrany veřejného pořádku v jejich územních obvodech.

(3) Jiné státní orgány, než orgány uvedené v odstavci 2, které působí v územním obvodu národního výboru, jsou povinny na žádost národního výboru podávat mu zprávy o své činnosti, která se dotýká zájmů a potřeb občanů. Národní výbor je upozorňuje na nedostatky, které zjistí, a může na nich požadovat provedení opatření k odstranění nedostatků. Státní orgány jsou povinny informovat národní výbor o provedených opatřeních ve lhůtě jim stanovené.

(4) Národní výbory jsou oprávněny při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím příslušných náčelníků. Útvary Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služby odpovědny a podřízeny jen vyšším náčelníkům.“,

v odstavci 5 třetí a čtvrtá věta zní:

Jsou oprávněni požadovat od občanů potřebné vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupku a ukládat pokuty v blokovém řízení. Předvést občana mohou jen v případě, neprokáže-li hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém řízení.“.

 

5.

Za § 6 se vkládá § 6a, který zní:

„§ 6a

 

(1) Národní výbory mohou sdružovat na základě smlouvy s jinými národními výbory, státními, družstevními, společenskými a jinými socialistickými organizacemi prostředky nebo činnosti k účinnějšímu a hospodárnějšímu plnění jejich společných úkolů (dále jen „sdružování prostředků a činností“).

(2) Národní výbory mohou navrhovat a koordinovat sdružování prostředků a činností socialistických organizací, je-li takové sdružování účelné a vyžaduje-li to celospolečenský zájem.

(3) Nedojde-li k dohodě, mohou národní výbory uložit socialistickým organizacím povinnost uzavřít smlouvu o sdružení prostředků a činností. Toto oprávnění přísluší národním výborům, i když se sdružování prostředků a činností samy nezúčastní.

(4) Při sdružování prostředků a činností postupují národní výbory podle zásad stanovených vládou České socialistické republiky (dále jen „vláda“).“.

 

6.

V § 7 v odstavci 1 se v první větě za slova „ostatním organizacím“ vkládají slova „a vůči organizacím řízeným nebo spravovaným národními výbory vyšších stupňů“ a slova „ochrany zdravých podmínek a“ se nahrazují slovy „ochrany podmínek“,

odstavce 2, 3 a 4 zní:

(2) Národní výbory koordinují a kontrolují činnost ústředně řízených hospodářských, družstevních a ostatních organizací a organizací řízených nebo spravovaných národními výbory vyšších stupňů, pokud jde o poskytování služeb pro obyvatelstvo, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, tvorbu a ochranu životního prostředí, veřejné a závodní stravování a rozvoj tělesné výchovy, sportu a rekreace. Ustanovení § 6 odst. 3 věty druhé a třetí platí obdobně.

(3) Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace a organizace řízené nebo spravované národními výbory vyšších stupňů se podílejí na zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů. Jsou povinny spolupracovat s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených zvláštními předpisy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města a obce.

(4) Národní výbory iniciativně upozorňují ústředně řízené hospodářské a družstevní organizace na nedostatky ve využívání jimi obhospodařovaných prostředků a požadují od nich vyjádření k těmto upozorněním.“.

 

7.

§ 10 zní:

„§ 10

 

(1) Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích městského charakteru, které na návrh krajského národního výboru určí vláda.

(2) Městské národní výbory se člení na kategorie.

(3) V první kategorii jsou městské národní výbory ve městech, která jsou sídly krajů, a městské národní výbory v dalších významných velkých městech se zvlášť rozvinutou hospodářskou, politickou, kulturní, sociální a správní činností a ve významných lázeňských městech (dále jen „městské národní výbory první kategorie“); významná velká města, pokud nejsou sídly krajů, a významná lázeňská města určí na návrh krajských národních výborů vláda.

(4) Ve druhé kategorii jsou městské národní výbory ve městech, která jsou sídly okresů, a městské národní výbory v obcích městského charakteru, které jsou významnými středisky osídlení a jsou vybaveny zařízeními a provozovnami pro zabezpečování služeb a potřeb obyvatel obcí a jejich spádového území (dále jen „městské národní výbory druhé kategorie“); tyto obce určí krajský národní výbor.

(5) Ve třetí kategorii jsou městské národní výbory v ostatních obcích městského charakteru.“.

Dosavadní § 10 se označuje jako § 12 a dosavadní § 11a se označuje jako § 11.

 

8.

V § 14se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1, přičemž druhá věta zní:

Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory a udržují s nimi stálé spojení.“,

se připojuje nový odstavec 2, který zní:

(2) Poslanec skládá voličům účty ze své činnosti, a to

a)

poslanec místního národního výboru, obvodního národního výboru ve městech Brně, Ostravě a Plzni a městského národního výboru nejméně dvakrát ročně;

b)

poslanec jiného národního výboru než národního výboru uvedeného pod písmenem a) nejméně jednou ročně.“.

 

9.

§ 15 zní:

§ 15

 

(1) Poslanec národního výboru je oprávněn zejména

a)

překládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům;

b)

vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mimo zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána bezodkladně. Nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů;

c)

požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů; vysvětlení může požadovat i od vedoucích organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, vysvětlení musí být dáno bezodkladně;

d)

doporučovat vedoucím organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem opatření k odstranění nedostatků a v závažnějších případech se obrátit na národní výbor, aby organizaci nebo zařízení uložil v mezích své působnosti vhodná opatření k nápravě;

e)

požadovat u státních orgánů a socialistických organizací, které národní výbor neřídí ani nespravuje, přijetí ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho poslanecké funkce, a požadovat od nich informace a vysvětlení;

f)

účastnit se s hlasem poradním zasedání národního výboru nižšího stupně;

g)

účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost národního výboru, jeho orgánů a organizací, popřípadě postupovat stížnosti, oznámení a podněty občanů, které mu byly předány, příslušným orgánům a organizacím;

h)

požadovat u odborů národního výboru, u soudu, prokuratury, státního notářství a hospodářské arbitráže porady ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho poslanecké funkce.

(2) Státní orgány a socialistické organizace jsou povinny

a)

poskytovat poslanci pomoc při plnění jeho úkolů;

b)

zabývat se podněty, připomínkami a dotazy poslance a informovat ho o jejich vyřízení nejpozději do 30 dnů;

c)

informovat poslance v co nejkratší době o vyřízení stížností, oznámení a podnětů občanů, které jim postoupil.“.

 

10.

Ustanovení § 16 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

(2) Poslanec místního národního výboru, obvodního národního výboru a městského národního výboru je povinen úzce spolupracovat s občanskými výbory ve svém volebním obvodu.“.

 

11.

§ 18 zní:

§ 18

 

Předním úkolem národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje je zejména péče o výstavbu měst a obcí, o tvorbu a ochranu životního prostředí, o zlepšování úrovně bydlení a služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života, o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, sportu a rekreace, o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmů občanů. Národní výbory dbají o souladný rozvoj jejich územního obvodu, o účelné hospodaření s pracovními silami, o zvyšování efektivnosti investiční výstavby, o hospodárné využívání přírodních, finančních a hmotných zdrojů a o dodržování hospodárnosti při vynakládání prostředků.“.

 

12.

§ 19 zní:

§ 19

 

Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejména na úseku

vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,

oblastního plánování,

územního plánování a stavebního řádu,

pracovních sil,

ochrany přírody a kulturních památek,

ochrany a využívání nerostného bohatství,

zemědělství,

lesního a vodního hospodářství,

energetiky,

hospodaření s byty a s nebytovými prostory,

financí a správy a ochrany národního majetku,

zásobování, obchodu, veřejného a závodního stravování a cestovního ruchu,

služeb,

dopravy a silničního hospodářství,

školství,

kultury a informací,

zdravotnictví,

sociálního zabezpečení,

obrany státu,

ochrany veřejného pořádku,

požární ochrany,

všeobecné vnitřní správy.“.

 

13.

§ 20 zní:

§ 20

 

(1) Národní výbory spravují organizace a zařízení v odvětvích (úsecích)

školství, zejména předškolní zařízení, základní školy, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, školská výchovná zařízení, školská účelová zařízení,

kultury, ochrany přírody a kulturních památek,

zdravotnictví, zejména ústavy národního zdraví,

sociálního zabezpečení, zejména ústavy a jiná zařízení sociální péče,

vnitřní správy, zejména archívy národních výboru a inspekce veřejného pořádku,

požární ochrany, zejména veřejné požární útvary.

(2) V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 se národní výbory řídí obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády a národního výboru vyššího stupně a v otázkách odborného vedení též směrnicemi (instrukcemi) ministerstev (ústředních orgánů státní správy) a národního výboru vyššího stupně.“.

 

14.

§ 21 zní:

§ 21

 

K plnění svých úkolů mohou národní výbory zřizovat a řídit organizace nebo zařízení, které obstarávají:

veřejně prospěšné služby (čištění města, odvoz pevných domovních odpadů, správu a údržbu veřejné zeleně, veřejného osvětlení, zásobování vodou z veřejných vodovodů, odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi apod.),

správu a údržbu domovního majetku,

místní stavebnictví,

místní dopravní služby a veřejnou osobní i nákladní automobilovou dopravu,

výstavbu, údržbu a správu silnic a místních komunikací,

placené služby (praní a čistění, opravářské činnosti včetně autoopravárenství, zhotovení věcí na zakázku, osobní služby, ubytovací služby, veřejné stravování, rekreaci a cestovní ruch, pohřebnictví apod.),

místní výrobu,

zásobování tuhými palivy,

obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu,

projektové a investorské práce, popřípadě inženýrské činnosti,

sběr druhotných surovin,

jiné specializované činnosti (centralizovaná výroba pokrmů pro veřejné a závodní stravování apod.).“.

 

15.

V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Hlavní úkoly hospodářské organizace řízené národním výborem, zásady jejího řízení a vnitřní organizace stanoví statut, který podle zásad schválených vládou vydá národní výbor, který organizaci řídí; podrobnosti o vnitřní organizaci upraví organizační řád, který podle zásad stanovených ve statutu vydá ředitel (vedoucí) organizace.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

 

16.

Za § 22 se vkládají § 22a a 22b, které zní:

§ 22a

 

Ředitel (vedoucí) organizace (zařízení), zřízené k plnění úkolů podle § 21, odpovídá za její činnost radě národního výboru.

 

§ 22b

 

(1) Místní národní výbory, obvodní národní výbory a městské národní výbory mohou udělovat jednotlivým občanům povolení k poskytování služeb. Rozsah služeb, které mohou občané poskytovat na základě povolení národních výborů, podmínky pro jejich povolování, obsah žádosti občana o udělení povolení, povinnosti občanů poskytujících služby a odnímání udělených povolení upraví vláda nařízením.

(2) Prodej zboží občany upravují zvláštní předpisy.1).

__________

1)

§ 23 až 28 zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě. “

 

17.

§ 23

odstavec 1 zní:

(1) Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo spravovaných národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů a jimi řízených a spravovaných organizací. Kontrolují dále, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace a organizace řízené a spravované národními výbory plní své povinnosti podle tohoto zákona k zabezpečení potřeb ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů. Kontrolují též, jak uvedené organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to v rozsahu působnosti svěřené národnímu výboru.“,

v odstavci 2 se na konci věty vypouštějí slova „a jak používají dotací a subvencí poskytnutých jim z rozpočtů národních výborů.“.

 

18.

§ 24 odst. 1 písm. b) zní:

b)

udělovat čestné občanství obce (města), ceny národního výboru v rozsahu a za podmínek stanovených vládou a jiná veřejná uznání.“.

 

19.

Za § 24 se vkládá § 24a, který zní:

§ 24a

 

(1) Národní výbory mohou k plnění svých úkolů vydávat pro své územní obvody obecně závazná nařízení.

(2) Obecně závazná nařízení národního výboru musí být v souladu se zákony, jinými obecně závaznými právními předpisy a obecně závaznými nařízeními národních výborů vyšších stupňů.

(3) Obecně závazné nařízení národního výboru musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazné nařízení národního výboru vyvěsí na jeho úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazného nařízení národního výboru. Kromě toho se obecně závazné nařízení uveřejní způsobem v místě obvyklým a obecně závazná nařízení národních výborů vyšších stupňů též na úředních deskách místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských národních výborů.

(4) Obecně závazné nařízení národního výboru nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může národní výbor stanovit, že obecně závazné nařízení nabývá účinnosti již dnem vyhlášení.

(5) Obecně závazná nařízení národního výboru musí být každému přístupna u národního výboru, který je vydal. U místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských národních výborů musí být přístupna i všechna obecně závazná nařízení národních výborů vyšších stupňů, která se vztahují na jejich územní obvody.“.

 

20.

§ 25 odstavec 2 písm. a) a b) zní:

a)

spravuje základní školu, školská zařízení a zařízení sociální péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení;

b)

spravuje místní komunikace a veřejné osvětlení a obstarává podle místních podmínek další veřejně prospěšné nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21) a to i pro obyvatelstvo spádového území;“.

vypouští se odstavec 4.

 

21.

§ 26 odstavec 2 zní:

(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru (§ 25 odst. 2 a 3), může podle potřeby zřizovat řídit nebo spravovat organizace a zařízení, které jsou potřebné k uspokojování potřeb občanů. Městský národní výbor první kategorie zřizuje, řídí nebo spravuje zejména organizace obstarávající placené služby, veřejné prospěšné služby, a správu a údržbu domovního majetku.“,

odstavce 4, 5 a 6 zní:

(4) Městský národní výbor dále

a)

ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory vyšších stupňů

1.

zaujímá stanovisko k návrhům koncepcí rozvoje a hospodářských plánů organizací poskytujících služby,

2.

vydává souhlas k umístění organizace nebo její části (závodu, provozovny apod.) na území města,

3.

posuzuje programy sociálního rozvoje organizací z hlediska jejich návaznosti na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj města a zaujímá k nim stanovisko;

b)

ve vztahu k ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím

1.

má oprávnění uvedená pod písmenem a) č. 2 a 3,

2.

zaujímá stanovisko k záměrům, koncepcím a jiným opatřením organizací, pokud se dotýkají rozvoje a výstavby města a potřeb občanů,

3.

vyjadřuje se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích závodů a provozoven organizací poskytujících služby obyvatelstvu; při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti závodů a provozoven může navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce;

c)

vyjadřuje se k návrhům závazných stanovisek, která vydávají příslušné orgány státní správy k návrhům na rozmístění vybraných investic, zejména z hlediska nároků na přírodní zdroje, bytovou výstavbu, vlivu na tvorbu a ochranu životního prostředí, jakož i k návrhům na zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob, popřípadě dává k tomuto zrušování podněty.

(5) Městský národní výbor první kategorie vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.

(6) Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie vykonává v případech stanovených zákonem také působnost, která jinak přísluší okresnímu národnímu výboru.“.

 

22.

§ 26c zní:

§ 26c

 

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně vydávají závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.“.

 

23.

§ 27 odstavec 3 zní:

(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování koncepce rozvoje okresu a vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje kraje, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajského národního výboru; krajský národní výbor projednává tyto návrhy s okresními národními výbory a informuje je o schválených koncepcích, hospodářských plánech, o rozpočtu a o jejich plnění.“,

za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Okresní národní výbor vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů a spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování závazných stanovisek k návrhům na rozmístění vybraných investic, u nichž toto stanovisko vydává krajský národní výbor; dále spolupracuje s krajským národním výborem při zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

 

24.

V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Krajský národní výbor navrhuje příslušným orgánům zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a jeho zařazení do plánu, stanoví spolu s příslušným orgánem podmínky zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a požaduje u příslušných orgánů uplatnění postihu vůči organizaci, která tyto podmínky neplní; vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

 

25.

V § 29 se za ustanovení písmene b) vkládá nové ustanovení písmene c), které zní:

c)

střednědobý rozpočtový výhled“, dosavadní ustanovení písmene c) se označuje jako ustanovení písmene d).

 

26.

§ 30 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

(4) K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst, v nichž působí městské národní výbory první kategorie, krajské národní výbory určují pro tyto městské národní výbory závazné úkoly a v rámci finančních vztahů k rozpočtům okresních národních výborů závazné limity, zejména v oblasti investic. V případech stanovených vládou určují krajské národní výbory tyto závazné úkoly a závazné limity i pro městské národní výbory druhé kategorie.“.

 

27.

§ 37 se vypouští.

 

28.

V § 38 se za slova „tělesné výchovy“ vkládají slova „sportu a rekreace,“, slova „v otázkách správy majetku a sdružování prostředků (§ 35 až § 37)“ se nahrazují slovy „v otázkách správy majetku (§ 35 a 36) a sdružování prostředků a činností (§ 6a)“ a na konci se připojují slova „a usneseními vlády.“.

 

29.

§ 39 odst. 1 a 2 zní:

(1) Národní výbor na svém plenárním zasedání projednává základní otázky komplexního ekonomického a sociálních rozvoje svého územního obvodu, zejména pokud jde o poskytování a úroveň všech služeb pro obyvatelstvo, bydlení, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, životní prostředí a další zájmy a potřeby obyvatelstva. Zřizuje se výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

a)

schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního výboru; jde-li o krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

b)

schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů;

c)

schvalovat volební programy Národní fronty, kontrolovat jejich plnění a hodnotit výsledky socialistické soutěže organizované národními výbory;

d)

schvalovat územní plány a projednávat dlouhodobé koncepce a návrhy střednědobých plánů rozvoje zemědělské výroby; jde-li o krajský národní výbor, projednávat též dlouhodobé koncepce rozvoje lesního hospodářství;

e)

schvalovat plány rozvoje kultury, roční plány kulturně výchovné činnosti a projednávat návrhy střednědobých plánů rozvoje tělesné výchovy a sportu;

f)

schvalovat rozpočet a závěrečný účet národního výboru;

g)

jede-li o krajský národní výbor, projednávat vybrané významné investiční záměry, přijímat k nim stanoviska a stanovit podmínky k jejich realizaci podle zvláštních předpisů;

h)

schvalovat základní směry sdružování prostředků a činností;

ch)

zřizovat, slučovat a zrušovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a zařízení národního výboru; jde-li o hospodářské organizace, vymezit jim i předmět činnosti a schvalovat jejich statuty;

i)

rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích těchto změn;

j)

stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů;

k)

zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi;

l)

volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníka a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkce;

m)

volit předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a odvolávat je z funkce, jakož i schvalovat plán činnosti tohoto výboru; projednávat výsledky důležitých kontrol a návrhy na opatření;

n)

ustanovovat vedoucí odborů národního výboru a hygienika a odvolávat je z funkcí a to po vyjádření národního výboru vyššího stupně; jde-li o vedoucího odboru krajského národního výboru nebo krajského hygienika, po vyjádření příslušného ministerstva (ústředního orgánu státní správy);

o)

usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru a projednávat rozbory účinnosti obecně závazných nařízení národního výboru, jakož i rozbory zákonnosti a účinnosti obecně závazných nařízení národních výborů nižších stupňů;

p)

schvalovat jednací řád plenárního zasedání, rady, výboru lidové kontroly, komisí, jakož i organizační řád národního výboru; řídí se při tom vzorovým jednacím řádem a vzorovým organizačním řádem, které vydává vláda;

r)

rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru;

s)

jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu okresního soudu;

t)

jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského soudu;

u)

projednávat zprávy o stavu socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku, které jim předkládají soudy, prokuratura a útvary státních orgánů, které působí v územním obvodu národního výboru, o jejich činnosti dotýkající se zájmů a potřeb občanů;

v)

usnášet se o přenesení působnosti národního výboru na národní výbory nižších stupňů podle zvláštních předpisů;

x)

hodnotit úroveň služeb poskytovaných obyvatelstvu a tvorbu a ochranu životního prostředí;

y)

hodnotit úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů došlých národnímu výboru, organizacím a zařízením řízeným a spravovaným národním výborem;

z)

udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání, jakož i udělovat ceny národního výboru.“.

 

30.

§ 42 odst. 3 první věta zní:

Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi a s poslanci; při přípravě zasedání národního výboru jeho rada úzce spolupracuje s národními výbory nižších stupňů, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, státními orgány a s organizacemi, jejichž činnosti se dotýká věc, jež se má na plenárním zasedání projednávat.“.

 

31.

§ 46 odst. 2 zní:

(2) Rada národního výboru zejména

a)

rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády; projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších stupňů a jejich rad; organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy;

b)

hodnotí výsledky činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti; jmenuje a odvolává též hlavní kontrolory těchto organizací;

c)

připravuje návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

d)

koordinuje přípravu závazných stanovisek připravovaných orgány národního výboru;

e)

navrhuje a koordinuje přípravu sdružování prostředků a činností;

f)

jde-li o radu krajského národního výboru, navrhuje zrušení neefektivních a zastaralých provozoven a neperspektivních a zastaralých provozoven a neperspektivních výrob a podle potřeby stanoví podmínky jejich zrušení;

g)

stanoví po dohodě s ústředně řízenými hospodářskými a družstevními organizacemi podíl těchto organizaci na komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji územního obvodu;

h)

řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci; zabezpečuje a kontroluje projednávání a řešení jejich návrhů, podnětů a připomínek;

ch)

vytváří příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru;

i)

řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly, dozírá na jejich plnění a dbá na racionalizaci činnosti odborů; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů;

j)

kontroluje a hodnotí výkon státní správy orgány národního výboru a orgány národních výborů nižších stupňů;

k)

řídí ředitele (vedoucí) organizací (zařízení) obstarávajících činnosti uvedené v § 21.“.

 

32.

§ 47 odst. 1 zní:

(1) Rada je podřízena a odpovědna plenárnímu zasedání národního výboru, které může radu nebo její jednotlivé členy kdykoliv odvolat. Rada podává na každém řádném plenárním zasedání národního výboru zprávu o své činnosti.“.

 

33.

Za § 50 se vkládá § 50a, který zní:

§ 50a

 

Předseda, místopředsedové a tajemník národního výboru plní na základě pověření rady národního výboru úkoly koordinační a kontrolní povahy, které nevyžadují kolektivního rozhodování:“.

 

34.

§ 51 odst. 1 zní:

(1) Předseda řídí schůze rady a spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady; mezi schůzemi rady koordinuje činnost místopředsedů a tajemníka národního výboru.“.

 

35.

V § 52

se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a na konci části věty před středníkem se připojují slova „a koordinuje přípravu plánů činnosti jeho komisí a aktivů“,

se připojuje odstavec 2, který zní:

(2) V rozsahu stanoveném organizačním řádem národního výboru tajemník plní úkoly vedoucího organizace v pracovně právních vztazích pracovníků národního výboru s výjimkou pracovníků aparátu výboru lidové kontroly.“.

 

36.

§ 54 odst. 2 zní:

(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejména na dodržování socialistické zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí občanů; zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo v činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, požadují jejich odstranění. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě. Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady. Při své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a spolupracující s nimi.“.

 

37.

V § 57 odstavec 1 zní:

(1) V případech stanovených zákonem zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, popřípadě plnit další úkoly na úsecích, pro které jsou zřízeny.“,

za odstavec 1 se vkládají odstavce 2 a 3, které zní:

(2) Národní výbor volí členy správní komise z řad svých poslanců a dalších občanů, především těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Předsedou správní komise je poslanec národního výboru; řídí a organizuje práci správní komise a dbá o plnění jejích usnesení.

(3) Správní komise se usnáší většinou hlasů všech členů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

 

38.

§ 58 zní:

§ 58

 

Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují výbory lidové kontroly; po projednání s výborem lidové kontroly příslušného okresního národního výboru je mohou zřídit též ostatní místní národní výbory.“.

 

39.

V § 59 odst. 1 se druhá věta ukončuje středníkem a připojují se slova:

k volbě a odvolání místopředsedy, pokud není poslancem národního výboru, je třeba vyjádření výboru lidové kontroly národního výboru vyššího stupně, a jde-li o místopředsedu výboru lidové kontroly krajského národního výboru, vyjádření Výboru lidové kontroly České socialistické republiky.“.

 

40.

V § 61 odstavec 1 zní:

 

(1) Národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví (úseky) své působnosti odbory.“,

se odstavec 2 vypouští a dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4 a v odstavci 4 se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „rada národního výboru“.

 

41.

§ 62 zní:

§ 62

 

Odbory v odvětvích a na úsecích, pro které jsou zřízeny,

a)

vykonávají státní správu s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí;

b)

vedou po odborné stránce organizace a zařízení řízené nebo spravované národním výborem;

c)

zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečují plnění unesení národního výboru a jeho orgánů.“.

 

42.

§ 63 zní:

§ 63

 

(1) Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

(3) Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem.

(4) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.“.

 

43.

Za § 63 se vkládají § 63a a 63b, které zní:

„§ 63a

 

Ministerstvo vnitra České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost. Vymezí zejména obsah odborné způsobilosti, způsob jejího ověřování a formy dalšího zdokonalování, pokud nejsou stanoveny zvláštní předpisy.

 

§ 63b

Zvláštní orgány

 

V případech stanovených zákonem zřizují národní výbory pro výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) zvláštní orgány; zákon stanoví též ustanovení a působnost těchto orgánů.“.

 

44.

V § 64se v odstavci 2 slova „ a udržování a ochrany bytového majetku“ nahrazují slovy „(města), udržování a ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistické soužití; občanské výbory se podílejí též na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty.“,

se v odstavci 3 na konci připojuje tato věta:

Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.“,

se za odstavec 4 připojuje odstavec 5, který zní:

(5) Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na radu a ostatní orgány národního výboru a na organizace národním výborem řízené nebo spravované; tyto orgány a organizace jsou povinny se zabývat návrhy, podněty a dotazy občanských výborů a informovat je o způsobu vyřízení.“.

 

45.

V § 67 odstavec 2 zní:

(2) Vláda zejména

a)

sjednocuje činnost ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,

b)

zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky v otázkách komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů,

c)

určuje plánem a rozpočtem krajským národním výborům úkoly a prostředky, stanoví systemizaci aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví řízená národními výbory.

d)

může stanovit krajským národním výborům závazné úkoly a limity, jakož i orientační ukazatele k zabezpečení souladu mezi rozvojem ústředně řízených odvětví a hospodářstvím národních výborů,

e)

rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů,

f)

řeší sporné otázky, které se při rozpracování a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,

g)

kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti,

h)

projednává zásadní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých krajů.“.

 

46.

Za § 67 se vkládá § 67a, který zní:

§ 67a

 

K zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům

a)

ministerstva (ústřední orgány státní správy) předkládají vládě

1.

návrhy koncepcí rozvoje odvětví (úseků) řízených a spravovaných národními výbory,

2.

návrhy ve věcech, které patří do samostatné působnosti národních výborů, pokud nejsou zákonem zmocněny k jejich úpravě obecně závazným právním předpisem (§ 38);

b)

ministerstvo vnitra

1.

organizuje jednotný postup ministerstev (ústředních orgánů státní správy) při přípravě návrhů pro jednání vlády a při plnění opatření přijatých vládou v otázkách týkajících se národních výborů,

2.

koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ministerstev (ústředních orgánů státní správy), jež se týkají národních výborů a jimi řízených nebo spravovaných organizací,

3.

koordinuje přípravu podkladů pro kontrolní činnost vlády z hlediska dodržování právních předpisů a plnění usnesení vlády v činnosti národních výborů, jakož i v činnosti ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,

4.

zajišťuje ve spolupráci s ostatními ministerstvy (ústředními orgány státní správy) vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků národních výborů,

5.

provádí rozbor činnosti národních výborů, organizuje výměnu zkušeností z jejich práce a usměrňuje a vyhodnocuje soutěže národních výborů,

6.

usměrňuje organizování informačního systému národních výborů.“.

 

47.

V § 68 odstavce 1 a 2 zní:

(1) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných právních předpisů a směrnic (instrukcí), kontrolují výkon státní správy a dodržování socialistické zákonnosti, zevšeobecňují získané poznatky z této činnosti národních výborů a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené nebo spravované národními výbory dále

a)

řídí po odborné stránce činnost národních výborů na základě vládou schválených koncepcí rozvoje odvětví (úseků),

b)

zabezpečují odborné vedení rozpočtových a příspěvkových organizací a zařízení národních výborů,

c)

podílejí se na přípravě návrhů střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajských národních výborů,

d)

zabezpečují jednotný postup při používání právních předpisů v činnosti národních výborů,

e)

pomáhají po odborné stránce národním výborům a jejich organizacím zabezpečovat úkoly a zdokonalovat metody činnosti,

f)

usměrňují vědeckotechnický rozvoj a racionalizaci řídících a správních činností,

g)

pečují o výchovu odborných kádrů národních výborů, organizací a zařízení jimi řízených nebo spravovaných.“,

se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3, v němž ustanovení písmene b) zní:

b)

zabezpečují, aby jimi řízené orgány a organizace koordinovaly svoji činnost s národními výbory, zejména s okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory ve střediskových obcích a projednávaly s nimi všechna závažná opatření, týkající se rozvoje územních obvodů národních výborů.“.

 

48.

V § 76 se označení „§ 62 č. 1“ nahrazuje textem „§ 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38,“.

 

49.

V § 77 se na konci připojují slova „anebo s usnesením vlády.“.

Čl. II

1.

Na městské národní výbory první a druhé kategorie se přenáší působnost okresních národních výborů uvedená v příloze A k tomuto zákonu.

2.

Na městské národní výbory první kategorie se přenáší i působnost okresních národních výborů uvedená v příloze k tomuto zákonu.

Čl. III

Příloha C zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, se mění a doplňuje takto:

 

1.

V položce 24 v rubrice 4 se pod citací „§ 2 odst. 1“ doplňuje citace „§ 3 odst. 1“.

 

2.

V položce 25 v rubrice 3 se doplňuje citace „vyhl. č. 136/1961 Sb.“, v rubrice 4 se vypouští citace „§ 2 odst. 1“ a „§ 4“ a v citaci „§ 4 odst. 2“ se doplňuje „písm. b)“.

Čl. IV

1.

Městské národní výbory působící ke dni počátku účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány.

2.

Ustanovení zvláštních předpisů, která upravují zřizování, složení a působnost správních komisí, zůstávají nedotčena.

Čl. V

1.

Funkci opatrovníka občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, vykonává na základě rozhodnutí soudu místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor a v ostatních případech okresní národní výbor, v jehož územním obvodě má občan bydliště.

2.

Je-li občan uvedený v bodě 1 umístěn v ústavu sociální péče, vykonává funkci opatrovníka na základě rozhodnutí soudu tento ústav (zařízení).

Čl. VI

Zákon České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, se mění takto:

 

1.

V § 4: v odstavci 1 první věta zní:

Pokuty ukládají okresní národní výbory, jim na roveň postavené národní výbory a městské národní výbory uvedené v § 10 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech (dále jen „národní výbor“).“,

v odstavci 2 se vypouštějí slova „příslušný okresní“.

 

2.

V § 5 v odstavci 1 se vypouští slovo „okresnímu“.

 

3.

V § 6 v odstavci 1 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „národní výbor“.

 

4.

V § 7 v odstavci 1 první věta zní:

Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.“, v odstavci 2 se slova „okresní národní výbory“ nahrazují slovy „národní výbory, které je uložily“.

Čl. VII

Zrušuje se

1.

usnesení Národního shromáždění Československé socialistické republiky ze dne 1. prosince 1967 uveřejněné pod č. 109/1967 Sb., kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů;

2.

zákon České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.

Čl. VIII

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony, pokud se tento zákon vztahuje na území České socialistické republiky.

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983 s výjimkou čl. V, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1983.

Kempný v. r.

Korčák v. r.