| 1. | § 1 zní: „§ 1 Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte K § 4 odst. 3 zákona (1) Člen družstva je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jen jestliže nejméně v 6 měsících v kalendářním roce odpracoval v každém z těchto měsíců aspoň 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách aspoň částky 120 Kčs měsíčně. (2) Člen družstva, jehož členství v družstvu vzniklo nebo zaniklo během kalendářního roku, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže nejméně po polovinu měsíců, po které v kalendářním roce členství trvalo, pracoval v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci. (3) Člen družstva, u něhož některé z důvodů uvedených v odstavci 4 trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po celý kalendářní rok, jestliže v době, kdy uvedené důvody netrvaly, odpracoval v družstvu nejméně polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1․ (4) Důvody podle předchozího odstavce se rozumějí a) | pracovní neschopnost ( § 8 zákona), |
b) | péče ženy o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let, |
c) | vojenská základní (náhradní) služba, |
e) | příprava v učebním poměru a studium ( § 19), |
f) | politické a odborné školení, |
g) | práce konané mimo družstvo se souhlasem družstva, |
h) | příprava pro pracovní uplatnění, 1) |
i) | pobírání invalidního důchodu do zániku nároku na tento důchod nebo jeho změny na částečný invalidní důchod, |
j) | péče o blízkou osobu, 2) která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení, |
(5) Člen družstva, u něhož důvody uvedené v odstavci 4 písm. a), b), f) a k) | trvaly po celý kalendářní rok, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po dobu celého kalendářního roku. |
(6) Člen družstva, u něhož péče o nezletilé dítě (i osvojence nebo jiné dítě, převzaté do péče nahrazující péči rodičů) starší tří let nebo výkon trestu odnětí svobody trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po tu část kalendářního roku, v níž tyto důvody netrvaly, jestliže v této době odpracoval nejméně polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.“. |
| 2. | Nad označením § 2 se vkládají slova „K § 9 a 29 zákona“ a pod označením § 2 se vypouštějí slova „K § 9 zákona“. |
| 3. | V § 3 odst. 1 se slova „jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci“ nahrazují slovy „dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě) také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník, místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.“. |
| 4. | § 3 se doplňuje odstavci 8 a 9, které znějí: „(8) U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku. (9) Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, 3) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.“. |
| 5. | Za § 3 se vkládá § 3a, který zní: „§ 3a Nemocenské při lázeňské péči K § 8 odst. 5 a § 10 zákona (1) Družstevníkovi, kterému byla ze zabezpečení v nemoci poskytnuta lázeňská péče v době dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, po které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytne za pracovní dny, o které má družstevník v kalendářním roce zkrácenou dovolenou z důvodů, které sám zavinil, 4) ani za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před nástupem lázeňské péče čerpal na jiné účely, nemocenské se také neposkytne za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před vstupem do družstva čerpal v předchozím družstvu nebo jiné organizaci, popřípadě za dny dovolené, za které mu byla poskytnuta náhrada za nevyčerpanou dovolenou. (2) Nemocenské se poskytuje ve výši, která jinak družstevníkovi náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.“. |
| 6. | § 11 zní: „§ 11 K § 12 a 37 zákona (1) Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu náleží nemocenské, jestliže aspoň po dobu tří kalendářních měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti odpracoval v každém z těchto měsíců nejméně 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách nejméně 120 Kčs. Trvala-li v některém z těchto měsíců pracovní neschopnost po celý měsíc, považuje se v takovém měsíci podmínka pracovní činnosti za splněnou. (2) Z pracovní činnosti poživatele starobního důchodu, při které se podle zvláštních předpisů 5) poskytuje důchod v nezměněné výši, neplyne ochranná lhůta.“. |
| 7. | V § 12a se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu. Nastoupil-li družstevník po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.“. |
| 8. | V § 16a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - úprava pracovních podmínek, která spočívá a) | ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu ošetřovaných hospodářských zvířat, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, v důsledku kterých by byl tento výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví anebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku; |
b) | v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci; |
c) | v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání; |
d) | v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.“. |
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. |
| 9. | V § 16a odstavec 6 poslední věta zní: „Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážka v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.“. |
| 10. | V § 16a odst. 7 se slova „odstavce 4“ a „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 5“ a „odstavce 6“ a na konci se připojuje tato věta: „Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 5.“. |
| 11. | V § 18 odst. 2 se v první větě slova „2 let“ nahrazují slovy „tří let“ a za první větu se vkládá tato věta: „Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě.“. |
| 12. | V § 18 se vypouští odstavec 4. |
| 13. | § 80 zní: „§ 80 Nároky členů družstva ve zvláštních případech Nároky členů družstva ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody se posuzují obdobně jako nároky pracovníků z nemocenského pojištění. 6) „. Dosavadní § 80 se označuje jako § 81. |
