58/1983 Sb. znění účinné od 1. 7. 1983 do 14. 6. 1995
58
VYHLÁŠKA
Federálního statistického úřadu
ze dne 15. dubna 1983
o prověřování sociálně ekonomických informací o oborech řízených
Federálním statistickým úřadem
Federální statistický úřad podle § 35 odst. 2 a § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací (dále jen "zákon"), stanoví:
O d d í l I Obecná ustanovení (§ 1-4)
§ 1 Vyhláškou se řídí:
a) ústřední orgány federace a republik a jim podřízené orgány středního článku řízení (dále jen "orgány řízení") při výkonu dohledu podle ustanovení § 16 odst. 1 a § 17 odst. 1 zákona a podle obdobných ustanovení předpisů platných pro Českou socialistickou republiku,
b) statistické orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky při výkonu své prověrkové činnosti, popřípadě Federální statistický úřad, pokud sám provádí prověrkovou činnost (dále jen "orgány státní statistiky").
§ 2 (1) Vyhláška se vztahuje na obor statistiky včetně výstupů z informační soustavy organizací na písemných nebo technických nosičích (s výjimkou účetních výkazů), na obor operativní evidence s navazující oblastí jednotné údajové základny organizací a oblastí prvotních záznamů a běžných zápisů a na informace obsažené ve zvlášť organizovaných evidencích, pasportech a registrech.
(2) Předmětem prověrek podle této vyhlášky jsou
a) metodická správnost a věrohodnost sociálně ekonomických informací v rozsahu podle odstavce 1 (dále jen "správnost a věrohodnost informací"),
b) stav informační soustavy prověřovaných organizací v rozsahu podle odstavce 1 (dále jen "stav informační soustavy").
(3) Stav informační soustavy organizací prověřují zejména orgány řízení.
§ 3 Vyhláškou se upravuje metodika prověrek prováděných u organizací přímo na místě.
§ 4 Prověřování správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací se provádí v souladu se zvláštními předpisy a opatřeními upravujícími kontrolní činnost. V orgánech řízení přísluší tuto činnost vykonávat odborným útvarům (odborníků národních výborů).
O d d í l I I Druhy prověrek (§ 5-8)
§ 5 Podle rozsahu a zaměření prověrek se rozlišují:
a) komplexní prověrky,
b) dílčí (tématické) prověrky,
c) namátkové prověrky.
§ 6 (1) Komplexní prověrky zahrnují celou oblast informační soustavy organizace v rozsahu podle § 2 odst. 1 a prověřuje se jimi správnost a věrohodnost informací i stav informační soustavy organizací.
(2) Orgány řízení zajistí, aby byly postupně (z úrovně ústředního orgánu nebo orgánu středního článku řízení) komplexně prověřovány všechny podřízené organizace, přednostně takové, u nichž byly namátkovými prověrkami zjištěny vážnější nedostatky v informační soustavě nebo u nichž došlo k zásadnějším organizačním změnám․
§ 7 Dílčí (tematické) prověrky se provádějí podle potřeb řízení a omezují se jen na některý úsek informační soustavy prověřované organizace (např. na úsek informací o investiční výstavbě) nebo jen na některý obor její informační soustavy (např. na statistiku nebo na operativní evidenci) a mohou být zaměřeny jen na určité specifické otázky (např. na zavedení předepsaných vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů na příslušném úseku(. Předmětem dílčích prověrek je správnost a věrohodnost informací i stav příslušné části informační soustavy organizace.
§ 8 Namátkové prověrky se provádějí podle okamžitých potřeb prověřujících orgánů. Při jejich provádění nemusí být dodržen postup podle ustanovení oddílů V a VI.
O d d í l I I I Prověřování správnosti a věrohodnosti informací (§ 9-16)
§ 9 (1) Správnosti informací se rozumí jejich metodická shoda s předpisy vydávanými k jejich sledování, jejichž logická a početní správnost a jejich úplnost.
(2) Věrohodností informací se rozumí jejich pravdivost (objektivnost), tj. shoda se sledovanou realitou, popř. s podklady obsahujícími údaje o realitě, o něž se informace opírají nebo z nichž se čerpají (shoda s údaji operativní evidence, s prvotními záznamy apod.).
§ 10 Správnost a věrohodnost informací se prověřuje způsobem odpovídajícím jejich charakteru. Z tohoto hlediska se rozlišuje prověřování
a) dokumentace o jednotné údajové základně organizací a prověřování prvotních záznamů a běžných zápisů,
b) operativní evidence,
c) statistiky,
d) výstupů z informační soustavy organizací na písemných nebo technických nosičích.
§ 11 (1) Při prověřování dokumentace o jednotné údajové základně organizací se zkoumá zejména:
a) zda jsou seznamy prvků jednotné údajové základny upraveny podle potřeb organizace (doplnění dalších prvků, vypuštění nepotřebných prvků),
b) zda jsou zavedeny předepsané katalogy a zda jsou na katalogových listech prováděny záznamy o zařazení prvků a o způsobu jejich vedení,
c) zda organizace při zavádění a vedení jednotné údajové základny postupuje v souladu s právními předpisy o jednotné údajové základně organizací.
(2) Při prověřování správnosti a věrohodnosti prvotních záznamů a běžných zápisů se zkoumá zejména:
a) zda se záznamy (zápisy) provádějí v souladu s právními předpisy o zavádění sjednocených vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů v informační soustavě organizací,
b) zda se záznamy provádějí správně, věrohodně, plynule (včas), racionálně a čitelně,
c) zda se u závazných vzorů používá předepsaných tiskopisů a zda u vzorů typových je dodržena předepsaná obsahová náplň; do jaké míry organizace používá vzorů doporučených a jaké s nimi má zkušenosti, nebo z jakých důvodů těchto vzorů nepoužívá,
d) zda se zápisy v dokladech organizace (dodací listy, objednávky, faktury apod.) provádějí v návaznosti na celostátní klasifikace a číselníky.
§ 12 Při prověřování operativní evidence se zkoumá zejména:
a) na kterých úsecích činnosti a v jakém rozsahu a formě se operativní evidence vede,
b) zda jsou zápisy v operativní evidenci prováděny na základě přímého pozorování nebo na základě prvotních záznamů (dokladů) a shodují-li se v posledním případě zápisy v operativní evidenci s údaji obsaženými v prvotních záznamech,
c) je-li operativní evidence vedena dochvilně a správně po formální a technické stránce.
§ 13 Při prověřování statistiky se zkoumá zejména:
a) zda organizace dodržuje jednotnou celostátní metodiku statistických ukazatelů,
b) zda organizace dodržuje zásadu jednotného třídění sociálně ekonomických jevů a zda zavedla v oboru své působnosti závazně předepsané klasifikace a číselníky, popřípadě zda při používání odchylných účelových nomenklatur zajistila jejich převoditelnost na jednotnou soustavu sociálně ekonomických klasifikací a číselníků,
c) zda organizace vede časové řady ukazatelů důležitých pro sledování dlouhodobého vývoje, zejména ukazatelů závazně stanovených nadřízeným orgánem nebo orgánem státní statistiky a zda provádí stanoveným způsobem i jejich přepočty při změnách organizačních, při změnách metodiky, cen, popřípadě jiných podmínek majících vliv na jejich srovnatelnost,
d) zda organizace dbá o plnění stanovené zpravodajské povinnosti všemi věcně příslušnými útvary.
§ 14 (1) Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací se postupuje diferencovaně podle toho, jde-li o výstupy na písemných nosičích (na statistických výkazech nebo formulářích používaných při zvlášť organizovaných statistických šetřeních, soupisech a sčítáních), nebo na technických nosičích (papírových, magnetických nebo opticky čitelných).
(2) Pokud jde o informace potřebné pro výkaznictví, prověřuje se též, zda se tyto informace běžně sledují v operativní evidenci, pokud jejich sledování není zajištěno v jiných oborech informační soustavy.
§ 15 Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací na písemných nosičích (dále jen "výkazy") se zkoumá zejména:
a) zda výkazy byly sestaveny podle platných směrnic, pokynů nebo jiných závazných předpisů a zda jsou schváleny příslušným orgánem státní statistiky (opatřeny jeho registrační nebo schvalovací doložkou) nebo ústředním orgánem, kterému byl povolen dílčí systém statistických zjišťování,
b) zda údaje uvedené ve výkazech souhlasí s údaji obsaženými v operativní evidenci nebo v účetnictví, popřípadě v prvotních záznamech,
c) zda byly ve výkazech čitelně vyplněny všechny údaje nebo místo nich uvedeny symboly předepsané indikační údaje (kód organizace, kraj, okres, odvětví, plánovací skupina apod.) a požadovaná kontrolní čísla,
d) zda byly ve výkaze uvedeny i všechny předepsané indikační údaje (kód organizace, kraj, okres, odvětví, plánovací skupina apod.) a požadovaná kontrolní čísla,
e) zda jsou správné všechny výpočty a nápočty (součty, násobení, procenta, průměry aj.); zda jsou údaje správně zaokrouhleny,
f) zda jsou správně provedeny přepočty za minulá období na srovnatelné údaje,
g) zda jsou údaje na výkazech uvedeny v předepsaných měrných jednotkách a řádech,
h) zda jsou dodržována pravidla pro provádění oprav a pro hlášení oprav příjemcům výkazů,
ch) zda jsou výkazy předepsaným způsobem podepsány, opatřeny razítkem a datem a zda jsou na nich uvedena jména osob, které je vyhotovily.
i) zda jsou předepsaným způsobem vyhotovovány komentáře k výkazům a zda správně vystihují podstatu a váhu sledovaných jevů,
j) zda byly výkazy odeslány s příslušnými přílohami, ve stanoveném počtu a v předepsané lhůtě.
§ 16 Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací na technických nosičích se zkoumá zejména:
a) byla-li o předávání informací na technických nosičích uzavřena dohoda, má-li tato dohoda všechny předepsané náležitosti a je-li řádně plněna,
b) jsou-li přenášené údaje po obsahové i formální stránce správné (obdobně jako u výkazů - § 15),
c) jsou-li dodržovány termíny předávání dat.
O d d í l I V Prověřování stavu informační soustavy organizací (§ 17-19)
§ 17 (1) Při prověřování stavu informační soustavy se zkoumá úroveň informační soustavy ve vztahu k potřebám řízení.
(2) V souvislosti s tím se zkoumá zejména, poskytuje-li informační soustava v souladu s platnými právními předpisy podklady potřebné
a) k objektivnímu poznávání a hodnocení stavu a činnosti organizace,
b) k vypracování koncepce rozvoje organizace, podkladů pro sestavování státních plánů rozvoje národního hospodářství, státních rozpočtů, hospodářských plánů a ke kontrole jejich plnění,
c) k ochraně socialistického vlastnictví a k prosazování hospodárnosti a efektivnosti,
d) k běžnému řízení organizace a ke kontrole a revizi její hospodářské činnosti.
§ 18 (1) Při prověřování stavu informační soustavy organizací se dále zkoumá, zda je informační soustava v celé organizaci jednotně metodicky řízena a který útvar tuto funkci vykonává.
(2) K tomuto účelu se zkoumá zejména:
a) je-li v organizaci - zvláště při decentralizovaném způsobu sestavování statistických výkazů - zabezpečeno řádné a včasné plnění zpravodajské povinnosti na všech úsecích činnosti a je-li zajištěna informovanost pracovníků příslušných organizačních složek o metodických předpisech a opatřeních vydávaných Federálním statistickým úřadem pro jednotlivé obory a okruhy informační soustavy.
b) zda organizace zavedla v oboru své působnosti závazně předepsané klasifikace a číselníky, popřípadě jiné metodické pomůcky,
c) zda organizace provádí rozbory své činnosti a zda se v organizaci kromě dílčích rozborů za jednotlivé úseky činnosti provádějí i souhrnné (komplexní) rozbory vztahující se k činnosti organizace jako celku a zahrnující i oblast užitných hodnot, oblast pracovních sil a další oblasti vyjadřované jinými než hodnotovými ukazateli, a který útvar takové rozbory za organizaci provádí,
d) zda jsou pracovníci odpovídající za chod informační soustavy a za plnění konkrétních úkolů vybaveni potřebnými pomůckami (směrnice k statistickým výkazům, klasifikace a číselníky, předpisy o vzorech prvotních záznamů a běžných zápisů, předpisy o jednotné údajové základně organizací apod.)
§ 19 (1) Stav informační soustavy organizací se prověřuje též z hlediska, zda organizace vytvořila předpoklady k tomu, aby informace byly v její informační soustavě získávány včas, úplně, pravdivě a racionálně.
(2) V tomto směru se zkoumá zejména:
a) je-li v organizaci zajištěno víceúčelové využívání informací, tj. zda při jednom vstupu a jednom zpracování podkladů slouží informace současně všem útvarům organizace, které je pro svou řídící funkci potřebují,
b) zda a na jaké úrovni se v organizaci využívá vlastních prostředků výpočetní techniky, popř. servisních služeb výpočetních středisek vlastního resortu nebo organizací jiných resortů,
c) jsou-li zápisy v písemnostech informační soustavy prováděny řádně (čitelně, předepsaným způsobem a prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost),
d) jsou-li dodržovány předpisy o úschově písemností informační soustavy a o jejich vyřazování,
e) jak je kádrově zajištěn výkon prací souvisících s chodem informační soustavy organizace a jaká je úroveň příslušných pracovníků z hlediska jejich vzdělání a délky praxe.
O d d í l V Postup při provádění prověrek (§ 20-29)
§ 20 Fáze prověrek Každá prověrka má tři fáze:
a) přípravu prověrky,
b) provedení prověrky na místě,
c) realizaci výsledků prověrky.
§ 21 Příprava prověrky (1) Při přípravě prověrky je úkolem prověřujícího orgánu
a) seznámit se s charakterem prověřované organizace (organizací) a s právními předpisy, usneseními vlády apod., upravujícími příslušnou oblast,
b) vyhodnotit poznatky o činnosti organizace v prověřované oblasti a na jejich základě stanovit předmět prověrky,
c) vypracovat program provedení prověrky.
(2) Program prověrky obsahuje:
a) název prověrky,
b) název organizace a místo, kde má být prověrka provedena,
c) cíl a předmět prověrky.
(3) Příslušný vedoucí pracovník vystaví příkaz k provedení prověrky, který obsahuje zejména složení prověrkové skupiny a jmenování jejího vedoucího, název prověrky a místo a datum jejího provedení.
Provedení prověrky na místě
§ 22 (1) Základním úkolem prověrkové skupiny je zjistit skutečný stav v prověřované oblasti a porovnat jej se stavem, jaký by měl být, kdyby byly důsledně dodrženy platné předpisy a kdyby bylo po všech stránkách správně postupováno.
(2) U všech zjištěných nedostatků je nutno zjistit jejich příčiny, následky i osobní odpovědnost pracovníků, kteří nedostatky zavinili.
(3) Stejnou měrou jako k nedostatkům je nutno přihlížet i ke kladným stránkám a k dobrým výsledkům činnosti prověřované organizace, a to v zájmu využití dobrých zkušeností v práci jiných organizací a k zobecnění správných metod práce.
§ 23 (1) Prověrka se zahajuje seznámením vedoucího prověřované organizace s programem prověrky.
(2) Skutečnosti zjištěné prověrkou je nutno věrohodně prokázat. Nelze se opírat o pouhé úvahy, domněnky nebo neprověřené okolnosti.
§ 24 Osobám odpovědným za zjištěné závady nebo nedostatky musí být vždy dána možnost vysvětlit příčiny jejich jednání, aby mohla být posouzena míra jejich zavinění.
§ 25 (1) Poznatky získané prověrkou se zpracují do písemného záznamu o provedené prověrce. Záznam musí být vypracován pravdivě, objektivně, adresně, stručně a srozumitelně. Podepisují jej všichni členové prověrkové skupiny.
(2) S obsahem záznamu seznámí prověrková skupina vedoucí pracovníky organizace a odpovědné osoby v něm uvedené a výsledky prověrky s nimi projedná. Organizaci lze přitom uložit, aby do určité doby zajistila odstranění zjištěných nedostatků.
(3) Záznam o prověrce provedené orgánem řízení se zasílá - jde-li o prověrku komplexní nebo o prověrku, při níž vyšly najevo závažnější okolnosti - na vědomí též krajské (městské) správě Českého statistického úřadu nebo Slovenského statistického úřadu podle sídla prověřované organizace.
§ 26 (1) Při provádění prověrek je třeba soustřeďovat též kritické připomínky a náměty, jichž lze využít ke zdokonalení celkového procesu tvorby a poskytování sociálně ekonomických informací v Československé socialistické republice, zejména připomínky a náměty:
a) obsahové a metodické povahy (obsah a metodika ukazatelů, úroveň směrnic k státním statistickým výkazům, vzory výkazů, klasifikace a číselníky, vzory prvotních záznamů a běžných zápisů apod.),
b) analytické povahy (k soustavě ukazatelů pro účely analýz, kontroly plnění plánu apod.).
c) zpracovatelské povahy (kontrolní operace, kontrolní čísla, sběr dat apod.).
(2) Kritické připomínky a náměty prověřované organizace se uvedou v příloze k záznamu o provedené prověrce.
§ 27 V souvislosti s prověřováním správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací se zjišťují též případy, kdy jsou od organizace požadovány statistické údaje bez souhlasu příslušného orgánu státní statistiky nebo nad jeho rámec. Provádí-li prověrku orgán řízení, uvědomí o takovýchto zjišťováních orgán státní statistiky, který by byl příslušný k jejich schválení.
Realizace výsledků prověrky
§ 28 (1) Prověrková skupiny prosazuje operativní odstraňování nedostatků na místě ihned po jejich zjištění. Jde-li o vážnější nedostatky, projedná na základě záznamu o provedení prověrky s odpovědnými pracovníky prověřované organizace přijetí potřebných opatření. Opatření k nápravě musí být konkrétní, zásadní povahy a musí zabezpečovat skutečnou nápravu.
(2) Nedohodne-li se touto cestou způsob nápravy, předloží prověrková skupina celý materiál z prověrky příslušnému vedoucímu pracovníku prověřujícího orgánu, který rozhodne o dalším postupu.
§ 29 Orgán, který prověrku provedl, je povinen kontrolovat plnění uložených opatření k nápravě, dokud všechna opatření nebyla splněna a dokud nebyly vytvořeny podmínky pro to, aby se závady v budoucnu neopakovaly.
O d d í l V I Závěrečná ustanovení (§ 30-32)
§ 30 Prověrky správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací (s výjimkou prověrek namátkových) zahrnují orgány je provádějící do svých plánů kontrolní činnosti.
§ 31 Při provádění prověrek sociálně ekonomických informací týkajících se realizace zvláštní části státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR - obrana a bezpečnost - postupují orgány řízení podle pokynů Státní plánovací komise vydaných pro tuto činnost.
§ 32 Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1983.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
