Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
38/1994 Sb. znění účinné od 1. 7. 2017 do 28. 2. 2023
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 183/2017 Sb.

1.7.2017

zákonem č. 243/2016 Sb.

29.7.2016

zákonem č. 248/2011 Sb.

30.6.2012

Více...

38

 

ZÁKON

ze dne 15. února 1994,

o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Obecná ustanovení (§ 1-5)

Rozsah působnosti zákona a vymezení základních pojmů

§ 1

(1)

Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem (dále jen „obchod s vojenským materiálem“) a působnost orgánů státní správy v této oblasti.

(2)

Výkon státní správy v oblasti obchodu s vojenským materiálem musí být v souladu s mezinárodními závazky České republiky a jejími zahraničně politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.

§ 2

[Obchod s vojenským materiálem]

(1)

Obchodem s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

vývoz vojenského materiálu z území České republiky do jiného než členského státu, kterým je

1.

propuštění zboží do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a

2.

zpětný vývoz na základě celního prohlášení, výstupního souhrnného celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu,

b)

dovoz vojenského materiálu na území České republiky z jiného než členského státu, kterým je propuštění zboží do celního režimu volného oběhu včetně zpětného dovozu, aktivního zušlechťovacího styku, konečného užití, dočasného použití, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma.

c)

nákup vojenského materiálu od zahraniční osoby, prodej vojenského materiálu zahraniční osobě1, jakož i plnění dalších závazků vůči zahraniční osobě a přijímání dalších plnění od zahraniční osoby, jejichž předmětem je vojenský materiál, pokud jde o obchod s vojenským materiálem ve vztahu k jiným než členským státům Evropské unie,

d)

transfer vojenského materiálu uvnitř Evropské unie.

(2)

Obchodem s vojenským materiálem se rozumí rovněž

a)

zprostředkování činností uvedených v odstavci 1,

b)

nákup vojenského materiálu v zahraničí a jeho následný prodej do jiného než členského státu Evropské unie.

(3)

Za obchod s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona považuje také písemný projev vůle směřující k uzavření smluv, které upravují vztahy podle odstavců 1 a 2.

§ 3

(1)

Tento zákon se nevztahuje na

a)

vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České republiky při působení ozbrojených sil České republiky, bezpečnostních sborů1a nebo základních složek integrovaného záchranného systému České republiky1b podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, včetně zpětného dovozu,

b)

dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky v souvislosti s působením ozbrojených nebo záchranných složek jiných států, Organizace spojených národů a dalších mezinárodních organizací na území České republiky podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, včetně zpětného vývozu,

c)

vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České republiky za účelem poskytování humanitární nebo rozvojové pomoci anebo zapojení do mezinárodních humanitárních záchranných operací, včetně zpětného dovozu, nebo daru představiteli jiného státu, rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených,

d)

dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky za účelem přijímání humanitární pomoci, včetně zpětného vývozu, rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených.

(2)

Tento zákon se dále nevztahuje na poskytování informací, vysílání a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby, úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu v rámci studijních programů akreditovaných podle zvláštního právního předpisu1c, které jsou uskutečňovány vojenskou vysokou školou.

§ 4

Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být

a)

zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně1d,

b)

zboží, na které se vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů nebo vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, zakazujících použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a nařizujících jejich zničení1e a zakazujících nebo omezujících použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mohou mít nerozlišující účinky1f, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak

 

.

§ 5

(1)

Vojenským materiálem pro účely tohoto zákona jsou

a)

výrobky, jejich součásti a náhradní díly, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko - konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech, nebo jsou hromadně v těchto složkách užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,

b)

stroje, zařízení, investiční celky, technologie, programové vybavení, technická dokumentace nebo návody vyrobené, upravené, vybavené, zkonstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, zejména pro vývoj, výrobu, kontrolu a zkoušení dalších výrobků, jejich součástí a náhradních dílů uvedených v písmenu a).

(2)

Vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí i služby poskytované v souvislosti s vojenským materiálem uvedeným v odstavci 1, zejména provádění oprav, úprav, jakož i poskytování informací, vysílání a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby, úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu.

(3)

Seznam vojenského materiálu podle předcházejících odstavců stanoví prováděcí předpis na základě Společného seznamu vojenského materiálu Evropské unie.

Část druhá

Povolování obchodu s vojenským materiálem (§ 6-13)

§ 6

(1)

Obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen "právnická osoba") nebo podnikající fyzická osoba v případech stanovených tímto zákonem (dále jen „fyzická osoba“) na základě povolení; povolení se nevyžaduje v případě, že obchod s vojenským materiálem provádí Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra za podmínek stanovených v § 12a.

(2)

Povolení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) na základě závazných stanovisek dotčených orgánů, kterými jsou

a)

Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky, dodržování závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

b)

Ministerstvo vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,

c)

Ministerstvo obrany z hlediska zabezpečování obrany České republiky.

(3)

Závazné stanovisko vydá dotčený orgán uvedený v odstavci 2 ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; závazné stanovisko musí obsahovat souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu s vydáním povolení.

Podmínky pro vydání povolení

§ 7

(1)

Povolení může být vydáno právnické osobě za podmínky, že

a)

základní kapitál právnické osoby není více než z 49 % tvořen vklady pocházejícími od zahraničních osob, s výjimkou vkladů od zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm v některém z členských států Evropské unie,

b)

členové statutárního orgánu právnické osoby a prokuristé, je-li prokura udělena, a členové dozorčí rady, je-li zřízena,

1.

dosáhli věku 21 let,

2.

jsou občany členského státu Evropské unie,

3.

mají trvalý pobyt na území členského státu Evropské unie,

4.

jsou způsobilí k právním úkonům,

5.

splňují předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu2,

6.

splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního zákona2a.

c)

obchod s vojenským materiálem bude prováděn právnickou osobou vlastním jménem a na vlastní účet,

d)

finanční zajištění obchodu s vojenským materiálem právnickou osobou je dostatečné vzhledem k jeho předpokládanému rozsahu.

(2)

Podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) musí být splněny i u zakladatelů, zřizovatelů, popřípadě zakládajících členů právnické osoby, jsou-li fyzickými osobami a právnická osoba není dosud zapsána v obchodním rejstříku.

(3)

Povolení může být vydáno fyzické osobě, která je občanem České republiky, má trvalý pobyt na území České republiky a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 1, 4, 5 a 6 a odstavci 1 písm. c) a d).

§ 8

Za citlivou činnost podle zvláštního zákona2a se považuje

a)

výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem,

b)

výkon funkce prokuristy u právnické nebo fyzické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem,

c)

výkon funkce člena dozorčí rady právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem,

d)

provádění obchodu s vojenským materiálem fyzickou osobou, která je držitelem povolení.

§ 9

Žádost o vydání povolení

(1)

V žádosti o vydání povolení (dále jen "žádost o povolení") se uvede

a)

obchodní firma nebo název a adresa sídla právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa podnikání, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo v případě, že žadatelem o povolení je fyzická osoba,

b)

jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo členů statutárního orgánu právnické osoby a prokuristy, je-li prokura udělena, s uvedením způsobu, jakým jednají jejím jménem, jakož i jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo členů dozorčí rady, je-li zřízena; u občanů jiného členského státu Evropské unie se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a další údaje, které jsou způsobilé danou osobu jednoznačně identifikovat,

c)

identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

d)

předmět podnikání ,

e)

specifikace vojenského materiálu ve smyslu § 5 odst. 3 tohoto zákona s teritoriálním zaměřením obchodu .

(2)

Žádost o povolení musí být doložena

a)

smlouvou nebo listinou o zřízení nebo založení právnické osoby notářským zápisem nebo smlouvou nebo listinou s úředně ověřenými podpisy zakladatelů či zřizovatelů, pokud právnická osoba není dosud zapsána v obchodním rejstříku,

b)

příslušnými doklady v případě, že se údaje uvedené v žádosti liší od údajů zapsaných v obchodním nebo jiném obdobném rejstříku,

c)

osvědčením o splnění předpokladů pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu3,

d)

dokladem o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon citlivé činnosti nebo osvědčením fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nebo vyšším, vydanými podle zvláštního zákona2a, u členů statutárního orgánu právnické osoby, prokuristů, je-li prokura udělena, členů dozorčí rady, je-li zřízena, a fyzické osoby, která žádá o povolení.

(3)

Vzor žádosti o povolení stanoví prováděcí předpis.

§ 10

(1)

Rozhodnutí o vydání povolení obsahuje

a)

obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání, trvalý pobyt a rodné číslo u fyzické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b)

vymezení vojenského materiálu, který je předmětem obchodu,

c)

teritoriální zaměření obchodu s vojenským materiálem,

d)

další podmínky pro provádění obchodu s vojenským materiálem stanovené právnické osobě v souladu s § 1 odst. 2 tohoto zákona,

e)

číslo povolení, datum jeho vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.

(2)

Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je povinna písemně oznámit a doložit ministerstvu změnu každého údaje obsaženého v žádosti o vydání povolení nebo dokladech připojených k žádosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala.

§ 11

(1)

Ministerstvo nevydá povolení v případě, že nebudou splněny podmínky pro jeho vydání stanovené v § 7 až 9, nebo v případě, že by vydáním povolení došlo k ohrožení zahraničně politických nebo obchodních zájmů České republiky nebo veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

(2)

Povolení se nevydá po dobu tří let po ukončení insolvenčního řízení nebo od vydání předchozího rozhodnutí, jímž nebylo vydáno povolení provádět obchod s vojenským materiálem, anebo od zániku povolení podle § 13 odst. 1 písm. c).

§ 12

(1)

Ministerstvo rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení. Proti tomuto rozhodnutí není možno podat rozklad.

(2)

Obchodovat s vojenským materiálem lze v souladu s vydaným povolením, nejdříve od zápisu tohoto předmětu činnosti do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku.

§ 12a

(1)

Obchod s vojenským materiálem spočívající v jeho nákupu nebo dovozu může provádět jménem České republiky Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, a to v rozsahu zabezpečení plnění svých úkolů.

(2)

Ministerstvo vydá Ministerstvu obrany nebo Ministerstvu vnitra namísto licence licenční potvrzení po předložení

a)

návrhu na vydání licenčního potvrzení, který obsahuje

1.

označení organizační složky státu, její název a sídlo,

2.

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osob oprávněných za Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra jednat,

3.

označení uzavřené smlouvy, která je podmínkou provádění obchodu,

4.

název státu, ze kterého má být vojenský materiál dovezen,

5.

název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu, jeho množství, evidenční nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,

6.

číslo, popřípadě položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku3a,

7.

smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,

8.

předpokládanou dobu, v níž bude možné obchod podle uzavřené smlouvy uskutečnit,

9.

další údaje mající vztah ke konkrétnímu obchodu s vojenským materiálem,

b)

uzavřené smlouvy k obchodu s vojenským materiálem,

c)

dokladu o konečném užití vojenského materiálu podle § 15 odst. 5.

(3)

Licenční potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a).

§ 13

Zánik povolení

(1)

Povolení zaniká

a)

výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku, u fyzické osoby její smrtí,

b)

rozhodnutím o úpadku právnické nebo fyzické osoby,

c)

rozhodnutím ministerstva o zrušení povolení, jestliže

1.

povolení bylo uděleno na základě nesprávných nebo neúplných údajů,

2.

právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat předpoklady pro udělení povolení,

3.

zahraničně politické, obchodní a bezpečnostní zájmy České republiky to vyžadují,

4.

držitel povolení porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona, nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie, nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem

d)

oznámením právnické nebo fyzické osoby o ukončení výkonu povolované činnosti.

(2)

Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nebo úmrtí fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.

Část třetí

Podmínky udělování licence a její užívání (§ 14-22j)

Hlava první

Licence pro provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§ 14-22)

§ 14

Licence

(1)

Právnická osoba, které bylo vydáno povolení podle tohoto zákona, je oprávněna určitý obchod s vojenským materiálem provádět jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v licenci.

(2)

O udělení licence požádá právnická osoba pro každou smlouvu, jejímž předmětem je obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 2 odst. 2; obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 3 lze provádět i bez licence.

Žádost o udělení licence

§ 15

(1)

Žádost o udělení licence předkládá ministerstvu právnická osoba, které bylo povoleno provádět obchod s vojenským materiálem (dále jen „žadatel“).

(2)

Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 se předkládá po písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera, učiněném za účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a množstvím vojenského materiálu. V případě vstupu žadatele do mezinárodní veřejné soutěže může žadatel předložit žádost o udělení licence již po vyhlášení veřejné soutěže nebo po vyzvání k předložení nabídky v rámci veřejné soutěže.

(3)

Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí obsahovat

a)

obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,

b)

identifikační číslo žadatele,

c)

obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, popřípadě tuzemského smluvního partnera,

d)

číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

e)

číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku3a,

f)

název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu a jeho množství, u významného vojenského materiálu podle § 20 dále evidenční nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,

g)

navrhovanou dobu platnosti licence,

h)

název státu,

1.

ze kterého má být vojenský materiál dovezen v případě jeho dovozu pro konečného uživatele na území České republiky,

2.

ze kterého má být vojenský materiál dovezen, a dále název státu, na jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu, v případě jeho dovozu na území České republiky a následného vývozu, nebo

3.

na jehož území se nachází konečný uživatel v případě vývozu vojenského materiálu,

4.

ve kterém má být vojenský materiál nakoupen, a dále název státu, na jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu v případě, že tento nebude dovezen na území České republiky,

i)

účel zahraničního obchodu s vojenským materiálem s uvedením informace, zda se jedná o obchod ve smyslu § 2 odst. 2,

j)

nabídkovou nebo smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,

k)

obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele,

l)

geografický název a souřadnice místa uložení vojenského materiálu omezeného mezinárodní smlouvou na území České republiky před vývozem nebo po dovozu, je-li předmětem smlouvy vojenský materiál významný ve smyslu § 20 odst. 4.

(4)

Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí být doložena

a)

návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou s tím, že tyto doklady musí obsahovat přesnou specifikaci vojenského materiálu včetně uvedení jeho množství,

b)

dokladem o konečném užití; v případě, že se jedná o vojenský materiál dovezený na základě licence k transferu podle hlavy druhé, k němuž se váže vývozní omezení, prohlášením žadatele, že dodržel podmínky uvedené ve vývozním omezení, a příslušným dokladem souhlasu odpovědného orgánu členského státu původu vojenského materiálu,

c)

dalšími údaji identifikujícími vojenský materiál, pokud je to nezbytné pro řádné posouzení žádosti.

(5)

Doklad o konečném užití podle odstavce 4 písm. b) nesmí být starší než 12 měsíců a musí obsahovat

a)

název státu, na jehož území se nachází místo konečného užití vojenského materiálu,

b)

název orgánu, který jej vydal,

c)

obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,

d)

obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele,

e)

přesný popis vojenského materiálu, zejména jeho množství, charakteristiku a hodnotu,

f)

datum vydání,

g)

antireexportní doložku,

h)

jméno, popřípadě jména, příjmení a razítko a podpis pověřeného zástupce orgánu, který doklad vydal,

i)

informace o konečném užití vojenského materiálu.

(6)

Vzory žádostí o udělení licence stanoví prováděcí předpis.

§ 16

(1)

Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení licence ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení na základě závazných stanovisek

a)

Ministerstva zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

b)

Ministerstva vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,

c)

Ministerstva obrany z hlediska zajišťování obrany České republiky, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20.

(2)

Závazné stanovisko podle odstavce 1 vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; ve zvlášť složitých případech a na základě písemné dohody ministerstev lze tuto lhůtu přiměřeně prodloužit. Závazné stanovisko musí obsahovat souhlas či nesouhlas dotčeného orgánu.

(3)

Rozhodnutí o udělení licence podle § 14 odst. 2 obsahuje

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo žadatele,

b)

číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

c)

číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

d)

název vojenského materiálu a jeho množství,

e)

celkovou cenu vojenského materiálu v Kč,

f)

obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera a konečného uživatele vojenského materiálu,

g)

dobu platnosti licence,

h)

případné další podmínky licence.

(4)

V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních orgánů o využívání udělené licence.

§ 17

(1)

Právnická osoba, které byla licence udělena, je povinna informovat ministerstvo o využívání licence vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem. Správnost a úplnost informace o využívání licence potvrdí podpisem osoba, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat.

(2)

Originál rozhodnutí o udělení licence, která nebude použita nebo na základě které byl splněn účel, pro který byla udělena, nebo jejíž platnost skončila, je povinna právnická osoba, které byla udělena, do 15 dnů vrátit ministerstvu.

(3)

Právnická osoba, které byla udělena licence, je povinna do 15 dnů od okamžiku, kdy se dozví o okolnostech, které brání využít udělenou licenci, sdělit tuto skutečnost písemně ministerstvu.

Neudělení a odnětí licence

§ 18

Ministerstvo licenci neudělí, jestliže

a)

žadatel nesplnil náležitosti stanovené v § 15, nebo

b)

žadatel porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem, nebo

c)

je to odůvodněno zahraničně politickými nebo obchodními zájmy České republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

§ 19

(1)

Udělenou licenci ministerstvo odejme, jestliže obchod s vojenským materiálem nebyl uskutečněn nebo nebyl ještě plně dokončen, a

a)

licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo

b)

je to odůvodněno zahraničně politickými zájmy České republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva nebo

c)

nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci nebo

d)

zaniklo povolení podle § 13 tohoto zákona.

(2)

V případě, že je to z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nezbytné, může ministerstvo na návrh dotčeného orgánu pozastavit čerpání licence na dobu nezbytně nutnou. Rozklad proti rozhodnutí o pozastavení čerpání licence nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody podle věty první a není-li důvod k postupu podle odstavce 1, ministerstvo na návrh dotčeného orgánu rozhodnutí o pozastavení čerpání licence zruší.

(3)

V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 stát neodpovídá právnické osobě, které byla udělena licence, za případnou škodu, která jí vznikla odnětím nebo pozastavením licence.

§ 20

Významný vojenský materiál

(1)

U vojenského materiálu významného z hlediska efektivnosti jeho bojového použití anebo jeho množství (dále jen „významný vojenský materiál“) může žadatel ještě před předložením žádosti o udělení licence předložit žádost o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem.

(2)

V žádosti o předběžný souhlas je třeba uvést předpokládané skutečnosti uvedené v § 15 odst. 2.

(3)

O žádosti ministerstvo rozhodne po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí do 30 dnů od jeho vyžádání. Udělený předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za kterých byl vydán. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení licence.

(4)

Určení významného vojenského materiálu podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

§ 21

Právnická osoba, které byla udělena licence umožňující vyvézt nebo dovézt vojenský materiál z území nebo na území České republiky (dále jen „držitel licence“) a jedná-li se o takový obchod s vojenským materiálem, kde zahraniční smluvní partner nebo konečný uživatel nemá sídlo v členském státě Evropské unie, je povinna řízení o přidělení celně schváleného určení uskutečnit a předložit originál této licence u místně příslušného celního úřadu se sídlem v České republice.

§ 22

Prohlášení o konečném užití vojenského materiálu dováženého do České republiky vystavuje pro potřeby zahraničních osob ministerstvo.

Hlava druhá

Licence k transferu vojenského materiálu uvnitř Evropské unie a certifikace (§ 22a-22j)

§ 22a

Definice

Pro účely udělování licencí k transferu vojenského materiálu uvnitř Evropské unie podle této hlavy se rozumí

a)

transferem každé přemístění vojenského materiálu od dodavatele v jednom členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát“) k příjemci v jiném členském státě,

b)

dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení a která nese odpovědnost za transfer,

c)

příjemcem právnická nebo fyzická osoba usazená v některém z členských států, která nese odpovědnost za přijetí transferu,

d)

licencí k transferu oprávnění dodavatele k transferu vojenského materiálu příjemci v jiném členském státě,

e)

obecnou licencí oprávnění dodavatele provádět transfer, pokud splňuje podmínky uvedené v § 22b.

§ 22b

Obecná licence

(1)

Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je oprávněna provádět transfery, pokud

a)

příjemce je součástí ozbrojených sil členského státu nebo je veřejným zadavatelem, který provádí nákupy výlučně pro ozbrojené síly členského státu,

b)

příjemcem je právnická nebo fyzická osoba certifikovaná podle příslušného právního předpisu členského státu, který zapracovává předpis Evropské unie upravující zjednodušení podmínek transferů vojenského materiálu3c,

c)

transfer je uskutečněn pro účely předvádění vzorků zboží, hodnocení nebo výstav, nebo

d)

transfer je uskutečněn pro účely údržby nebo opravy vojenského materiálu.

(2)

V případě, kdy u obecné licence podle odstavce 1 písm. b) certifikovaný příjemce porušuje podmínky certifikace anebo by mohl být dotčen veřejný pořádek, bezpečnost nebo ochrana obyvatelstva, ministerstvo rozhodne o pozastavení transferu k tomuto příjemci. O přijatém rozhodnutí ministerstvo informuje příslušné orgány ostatních členských států a Evropskou komisi.

(3)

Obecná licence podle odstavce 1 písm. c) se vztahuje na poskytování informací při školeních, přednáškách nebo seminářích, při činnostech spojených s výzkumem, vývojem, konstrukcí, projekčními pracemi a výrobou, dále na transfery vojenského materiálu při předvádění, prezentacích, výstavách a veletrzích, testování, zkouškách, účastích ve výběrových řízeních a při průzkumu trhu. Obecná licence neopravňuje dodavatele k prodeji, darování nebo následnému reexportu do zemí mimo Evropskou unii. Není-li předmět transferu při předvádění nebo vystavování zcela spotřebován nebo jinak znehodnocen, musí být vrácen na území České republiky.

(4)

Obecná licence podle odstavce 1 písm. d) se vztahuje na

a)

vysílání odborníků a na transfery vojenského materiálu při činnostech spojených s výrobou, úpravami, instalací, defektací, opravami, údržbou, servisem, reklamacemi, školením a výcvikem obsluh, použitím a ovládáním vojenského materiálu,

b)

transfer vojenského materiálu, který je předmětem údržby a opravy k provedení smluvně ujednaných činností. V případě neopravitelnosti lze vyměnit vadný kus vojenského materiálu za nový, avšak celkový počet kusů vojenského materiálu musí být zachován. Předmět údržby a opravy se musí vrátit na území České republiky v době, která je stanovena ve smlouvě s příjemcem.

(5)

Dodavatel, který hodlá vyvážet z území České republiky vojenský materiál na základě obecné licence, je povinen se před uskutečněním prvního transferu zaregistrovat u ministerstva. K tomu písemně oznámí ministerstvu

a)

druh obecné licence podle odstavce 1 písm. a) až d), kterou hodlá využít, a dobu jejího využívání,

b)

své identifikační údaje

1.

u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky; je-li podnikající fyzickou osobou, uvede též adresu místa podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2.

u právnické osoby obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.

(6)

Dodavatel na vyžádání ministerstva bezodkladně, nejdéle však do 15 dnů, předloží údaje podle odstavce 7 o transferech uskutečněných na základě této obecné licence.

(7)

Dodavatel je u obecné licence podle odstavce 1 písm. a) a b) povinen uchovávat údaje o uskutečněných transferech po dobu 10 let od uskutečnění transferu. Údaje musí obsahovat

a)

jméno, obchodní firmu nebo název a adresu příjemce,

b)

podrobný popis vojenského materiálu s uvedením množství jednotlivých položek a celkové ceny,

c)

dokument dokládající uzavřený smluvní vztah,

d)

doklad o konečném užití,

e)

potvrzení příjemce, že byl předem seznámen se všemi podmínkami transferu; potvrzení musí obsahovat konkretizaci těchto podmínek.

(8)

Dodavatel je u obecné licence podle odstavce 1 písm. b) povinen ještě před prvním transferem ověřit, že příjemce transferu je certifikovaný podle příslušných právních předpisů členského státu příjemce.

(9)

Dodavatel zajistí u obecné licence podle odstavce 1 písm. a) a b) před uskutečněním transferu doklad o konečném užití potvrzený příjemcem v členském státě transferu. Doklad o konečném užití nesmí být starší než 12 měsíců a musí obsahovat

a)

název členského státu, na jehož území je místo dodání vojenského materiálu,

b)

název orgánu, který jej vydal,

c)

obchodní firmu nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu sídla nebo místa podnikání žadatele,

d)

přesný popis vojenského materiálu, zejména jeho množství, charakteristiku a hodnotu,

e)

datum vydání a

f)

antireexportní doložku.

(10)

Dodavatel informuje ministerstvo do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí pololetí o uskutečněných transferech v rámci této obecné licence.

(11)

Dodavatel ještě před uskutečněním každého transferu vypracuje přehled složení dodávky obsahující soupis transferovaného zboží s uvedením názvu, počtu, typového (výrobního, evidenčního) označení a ceny vojenského materiálu, který bude doprovázet zásilku.

(12)

Jakékoliv změny údajů v registraci je dodavatel povinen do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozví, sdělit ministerstvu.

(13)

Ministerstvo zveřejňuje seznam dodavatelů, kteří využívají obecnou licenci, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 22c

Souhrnná licence

(1)

Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je oprávněna provádět na základě souhrnné licence transfery více příjemcům v jednom nebo více členských státech.

(2)

Žádost o udělení souhrnné licence musí obsahovat

a)

číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

b)

číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

c)

vymezení vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu,

d)

navrhovanou dobu platnosti licence,

e)

název členských států, do kterých má být prováděn transfer vojenského materiálu, a

f)

vymezení příjemců a konečných uživatelů vojenského materiálu.

(3)

Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení souhrnné licence ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení. Ustanovení § 16 se použije obdobně s tím, že závazné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí se nevyžaduje. Souhrnná licence se uděluje na dobu 3 let.

(4)

Rozhodnutí o udělení souhrnné licence kromě obecných náležitostí obsahuje

a)

číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

b)

vymezení vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu,

c)

vymezení příjemců a konečných uživatelů vojenského materiálu,

d)

datum, místo vydání a dobu platnosti,

e)

případné další bezpečnostní podmínky.

§ 22d

Individuální licence

(1)

Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, je oprávněna provést transfer na základě individuální licence jednomu určitému příjemci.

(2)

Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat

a)

číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

b)

číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

c)

specifikaci vojenského materiálu s uvedením jeho názvu podle seznamu vojenského materiálu a množství,

d)

navrhovanou dobu platnosti licence,

e)

název členského státu, do kterého má být prováděn transfer, obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání příjemce.

(3)

Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení individuální licence ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení. Ustanovení § 16 se použije obdobně s tím, že závazné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí se nevyžaduje.

(4)

Rozhodnutí o udělení individuální licence kromě obecných náležitostí obsahuje

a)

číslo a název položky podle kombinované nomenklatury celního sazebníku,

b)

název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu a jeho množství,

c)

název členského státu, na jehož území se nachází sídlo, místo podnikání nebo bydliště příjemce,

d)

datum, místo vydání a dobu platnosti licence,

e)

případné další bezpečnostní podmínky licence.

§ 22e

Společné ustanovení o licencích k transferu vojenského materiálu uvnitř Evropské unie

(1)

Ustanovení § 16 až 19 se pro účely této hlavy použijí obdobně, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

(2)

Licencím podle této hlavy nepodléhají transfery vojenského materiálu, pokud

a)

dodavatelem je Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, nebo

b)

transfer je nezbytný k uplatňování kooperačního zbrojního programu mezi členskými státy.

Certifikace

§ 22f

(1)

Certifikace je postup, při kterém ministerstvo zjišťuje spolehlivost příjemce, pokud jde o jeho schopnost dodržet vývozní omezení vojenského materiálu na základě licence k transferu od jiného členského státu.

(2)

Splnění stanovených požadavků se potvrzuje vydáním osvědčení o spolehlivosti příjemce (dále jen „certifikát“).

§ 22g

Podmínky pro vydání certifikátu

(1)

Podmínkou pro vydání certifikátu je, že žadatel

a)

je držitelem platného povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem,

b)

uvádí na trh pod vlastním názvem nebo obchodní značkou vojenský materiál nebo jeho součásti nebo systémy a subsystémy vojenského materiálu,

c)

využívá vojenský materiál přijatý na základě obecných licencí k transferu pro vlastní výrobu a zdrží se jejich opětovného transferu nebo vývozu, vyjma údržby nebo opravy a k tomuto se písemně zaváže,

d)

doloží spolehlivost podle odstavce 3.

(2)

V žádosti o vydání certifikátu se uvede

a)

obchodní firma nebo název a sídlo nebo jméno, popřípadě jména, a adresa žadatele,

b)

identifikační číslo žadatele,

c)

adresy výrobních jednotek, jsou-li zavedeny,

d)

jméno vedoucího pracovníka jako osoby osobně odpovědné za transfery a vývoz.

(3)

Žádost o vydání certifikátu pro účely zhodnocení spolehlivosti musí být doložena

a)

příslušnými doklady o odpovídající zkušenosti v oblasti činností souvisejících s nakládáním s vojenským materiálem, zejména s ohledem na dodržování vývozních omezení, povolení vyrábět nebo uvádět na trh vojenský materiál a zaměstnávání zkušeného řídícího personálu, dokumentací o příslušné průmyslové činnosti v oblasti vojenského materiálu, zejména schopnost montáže systémů či subsystémů,

b)

písemným závazkem žadatele podepsaným oprávněnou osobou, že učiní veškeré nezbytné kroky k dodržení a prosazení všech zvláštních podmínek pro konečné použití a vývoz každé určité součásti či produktu, které byly přijaty,

c)

písemným závazkem žadatele podepsaným oprávněnou osobou, že příslušným orgánům s náležitou péčí poskytne podrobné informace týkající se konečných uživatelů či konečného použití všech produktů podnikem vyvážených, přepravovaných či přijatých na základě licence k transferu z jiného členského státu,

d)

popisem interního programu dodržování právních norem nebo systému řízení transferů a vývozu uplatňovaného v podniku, podepsaným oprávněnou osobou; popis musí zahrnovat podrobné informace o organizačních, lidských a technických zdrojích vyčleněných na řízení transferů a vývozů, řetězci odpovědnosti ve struktuře podniku, postupech interního auditu, zvyšování informovanosti a odborné přípravě zaměstnanců, opatření k zajištění fyzické a technické bezpečnosti, vedení záznamů a sledovatelnosti transferů a vývozu.

(4)

Vzor žádosti o vydání certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22h

Vydání certifikátu

(1)

Ministerstvo posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání certifikátu a vyžádá si za tím účelem závazná stanoviska dotčených orgánů, kterými jsou

a)

Ministerstvo vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,

b)

Ministerstvo obrany z hlediska zabezpečování obrany České republiky,

c)

Generální ředitelství cel z hlediska dodržování dovozních a vývozních opatření.

(2)

Závazné stanovisko vydá dotčený orgán uvedený v odstavci 1 ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; závazné stanovisko musí obsahovat souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu s vydáním certifikátu.

(3)

Při splnění podmínek ministerstvo vydá do 60 dnů ode dne doručení žádosti certifikát, který kromě obecných náležitostí obsahuje

a)

číslo certifikátu,

b)

obchodní firmu nebo název a adresu sídla nebo jméno, popřípadě jména, a adresu trvalého pobytu žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c)

adresy organizačních složek, jichž se certifikace týká,

d)

prohlášení o splnění podmínek uvedených v § 22g,

e)

dobu platnosti certifikátu,

f)

datum vydání certifikátu, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.

(4)

Certifikát vydává ministerstvo v českém a anglickém jazyce. Certifikát se vydává na dobu 5 let. Certifikát vydaný v jiném členském státě je platný i na území České republiky.

§ 22i

Povinnosti držitele certifikátu

(1)

Držitel certifikátu je povinen splňovat všechny podmínky stanovené pro jeho vydání po celou dobu jeho platnosti.

(2)

Držitel certifikátu je povinen ministerstvu neprodleně oznámit a doložit všechny změny, které vyvstaly nebo k nimž došlo po udělení osvědčení, a které mohou ovlivnit platnost nebo obsah osvědčení. Držitel certifikátu oznámí zejména

a)

všechny důležité změny své průmyslové činnosti týkající se vojenského materiálu,

b)

jakoukoli změnu údajů uvedených v § 22g odst. 2.

(3)

Ministerstvo provádí alespoň každé 3 roky kontrolu, zda držitel certifikátu splňuje podmínky stanovené v § 22g. Za účelem kontroly je ministerstvo a jím pověřený kontrolní orgán oprávněno

a)

vstupovat do příslušných prostor držitele osvědčení,

b)

prověřovat a kopírovat záznamy nebo údaje týkající se výrobků vyvážených, převáděných nebo přijatých na základě licence k transferu od jiného členského státu.

§ 22j

Zánik certifikátu

(1)

Certifikát zaniká

a)

rozhodnutím o úpadku,

b)

uplynutím doby platnosti certifikátu,

c)

úmrtím fyzické osoby,

d)

rozhodnutím ministerstva o zrušení platnosti certifikátu, jestliže

1.

certifikát byl udělen na základě nesprávných nebo neúplných údajů,

2.

držitel certifikátu přestal splňovat podmínky pro jeho udělení, nebo

3.

to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky, zejména jestliže držitel certifikátu porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie, nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem, nebo

e)

vrácením certifikátu ministerstvu.

(2)

Certifikát je nepřenosný; při zániku právnické osoby nebo úmrtí fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.

(3)

V případě, že je certifikát zrušen, je příjemce povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit svým dodavatelům, kteří používají obecné licence. Ministerstvo o této skutečnosti informuje příslušné orgány ostatních členských států a Evropskou komisi.

(4)

Ministerstvo zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam držitelů certifikátů a uvědomí o tom Evropskou komisi, Evropský parlament a ostatní členské státy na internetových stránkách Evropské komise.

Část čtvrtá

Kontrola provádění obchodu s vojenským materiálem (§ 23-24)

§ 23

(1)

Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona u právnických a fyzických osob, kterým bylo vydáno povolení k obchodu s vojenským materiálem, a u právnických i fyzických osob, o nichž lze důvodně předpokládat, že uskutečňují obchod s vojenským materiálem, a u Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, které provádějí obchod s vojenským materiálem podle § 12a (dále jen "osoba"). Ministerstvo o provedené kontrole sepíše protokol o kontrolním zjištění.

(2)

Osoby, u kterých je kontrola podle odstavce 1 prováděna, jsou povinny zaměstnancům zmocněným ministerstvem ke kontrole zpřístupnit veškeré doklady a písemnosti vztahující se ke kontrole, jakož i umožnit prohlídku objektů a zboží a to v rozsahu předem písemně stanoveném ministerstvem; nedotknutelnost obydlí je zaručena. Osoby, kterým bylo vydáno povolení k obchodu s vojenským materiálem, jsou povinny písemně sdělovat ministerstvu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje týkající se obchodu s vojenským materiálem, zejména hlásit využívání udělené licence.

(3)

Kontrolované osoby mají právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrolním zjištění, obdržet jeho stejnopis a vyjádřit se k obsahu protokolu v určené lhůtě.

(4)

Ustanoveními předcházejících odstavců nejsou dotčeny kontrolní pravomoci podle zvláštních zákonů.

§ 23a

Dohled celních orgánů

(1)

Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze osobami, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona, a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnými licencemi.

(2)

Celní úřad je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněn vyzvat držitele licence k předložení jejího originálu a zapisovat na originál licence podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jejímu využívání; zápisy do licence opatří datem provedení zápisu a údajem jednoznačně identifikujícím toho, kdo zápis provedl.

(3)

Shledá-li celní úřad, že obchod s vojenským materiálem není prováděn v souladu s tímto zákonem nebo dalšími právními předpisy nebo podmínkami související licence, neprodleně o tom písemně informuje ministerstvo.

(4)

Pro zabezpečení dohledu podle odstavce 1 poskytne ministerstvo Generálnímu ředitelství cel v míře nezbytně nutné údaje o licencích udělených podle tohoto zákona. Generální ředitelství cel poskytne ministerstvu údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí udělených podle tohoto zákona.

Zajištění vojenského materiálu

§ 23b

(1)

Celní úřad může zajistit vojenský materiál, lze-li důvodně předpokládat, že vojenský materiál byl užit nebo určen ke spáchání přestupku anebo byl správním deliktem získán nebo byl nabyt za jinou věc přestupkem získanou.

(2)

Celní úřad při zajištění vojenského materiálu podle odstavce 1 postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke splnění účelu zajištění.

§ 23c

(1)

Celní úřad vydá o zajištění vojenského materiálu rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2)

V rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu se uvedou důvody, pro které se vojenský materiál zajišťuje, a dále se uvede, že rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu má účinky rozhodnutí o záruce za splnění povinnosti podle § 147 odst. 6 správního řádu, nebude-li zaplacena pokuta.

(3)

Pokud je to účelné, může celní úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 stanovit, že se vojenský materiál ponechává osobě, která jej vlastní nebo drží; přitom tato osoba nesmí vojenský materiál používat, převést na jinou osobu, nebo s ním jinak nakládat.

§ 23d

(1)

Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu, je povinna tento vojenský materiál celnímu úřadu vydat, pokud celní úřad nepostupuje podle § 23c odst. 3.

(2)

Není-li zajištěný vojenský materiál na výzvu celního úřadu vydán, může celní úřad vojenský materiál odejmout osobě, která ho má u sebe.

(3)

O vydání nebo odnětí zajištěného vojenského materiálu se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis vojenského materiálu. Osobě, která vojenský materiál vydala, nebo které byl vojenský materiál odňat, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí vojenského materiálu.

§ 23e

Není-li zajištěný vojenský materiál k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o přestupku anebo prodej nebo jiné nakládání, vrátí se osobě, které byl zajištěn.

§ 24

(1)

Ministerstvo je oprávněno žádat od všech státních orgánů informace o osobách provádějících obchod s vojenským materiálem anebo o osobách žádajících o povolení k tomuto obchodu, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje k obchodu s vojenským materiálem. Poskytování těchto informací se řídí zvláštními právními předpisy5.

(2)

Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje

a)

dotčeným orgánům podle tohoto zákona

1.

údaje uvedené v žádosti o vydání povolení nebo o udělení licence,

2.

údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení,

3.

údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o neudělení, pozastavení čerpání, zrušení pozastavení čerpání nebo odnětí licence,

4.

informace o zániku povolení,

b)

Generálnímu ředitelství cel

1.

údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení,

2.

údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o udělení , pozastavení čerpání, zrušení pozastavení čerpání nebo odnětí licence,

3.

informace o zániku povolení,

c)

Ministerstvu obrany kromě údajů a informací uvedených v písmenu a) též údaje o kontrolách obchodování s významným vojenským materiálem a informace o dohledu nebo zajištění vojenského materiálu podle § 23 až 23e,

d)

Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva informace o vydaných licencích v případech, kdy předmětem zahraničního obchodu jsou výrobky podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu5a.

Část pátá

Přestupky (§ 25-27a)

§ 25

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1)

Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že obchoduje s vojenským materiálem bez povolení podle § 6 odst. 1 nebo licence podle § 14 odst. 1.

(2)

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o vydání povolení, se dopustí přestupku tím, že

a)

uvede v žádosti o vydání povolení podle § 9 odst. 1 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro vydání povolení, nebo

b)

doloží podklady podle § 9 odst. 2 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(3)

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno povolení, se dopustí přestupku tím, že

a)

neoznámí nebo nedoloží ministerstvu změnu podle § 10 odst. 2,

b)

pozmění údaje v povolení,

c)

provede transfer jednomu určitému příjemci bez individuální licence podle § 22d nebo více příjemcům v jednom nebo více členských státech bez souhrnné licence podle § 22c, nebo

d)

provede transfer na základě obecné licence v rozporu s § 22b.

(4)

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno povolení a která žádá o udělení licence, se dopustí přestupku tím, že

a)

uvede v žádosti o udělení licence podle § 15 odst. 3, § 22c odst. 2 nebo § 22d odst. 2 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro udělení licence, nebo

b)

doloží podklady podle § 15 odst. 4 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(5)

Právnická osoba, které byla udělena licence, se dopustí přestupku tím, že

a)

nesplní informační povinnost o využívání licence podle § 17 odst. 1,

b)

pozmění údaje v licenci, včetně záznamů celních orgánů, nebo

c)

nesplní povinnost vrátit originál licence podle § 17 odst. 2 nebo informační povinnost podle § 17 odst. 3.

(6)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o vydání certifikátu podle § 22g odst. 2, se dopustí přestupku tím, že

a)

uvede v žádosti o vydání certifikátu nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro jeho vydání, nebo

b)

doloží podklady podle § 22g odst. 3 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(7)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byl vydán certifikát podle § 22f odst. 1 a 2, se dopustí přestupku tím, že

a)

v rozporu s § 22i neoznámí a nedoloží všechny změny, k nimž došlo po udělení certifikátu, a které mohou ovlivnit platnost nebo obsah certifikátu, nebo

b)

pozmění údaje v certifikátu.

(8)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. c) nebo d),

b)

15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo b),

c)

5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4, odstavce 5 písm. c), odstavce 6 nebo 7.

§ 26

zrušen

§ 27

zrušen

§ 27a

Společná ustanovení

(1)

Promlčecí doba činí 4 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.

(2)

Přestupky podle tohoto zákona projednává

a)

ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 až 4, § 25 odst. 5 písm. a) a c) a § 25 odst. 6 a 7, nebo

b)

orgán celní správy, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 5 písm. b).

(3)

Pokuty vybírá orgán, který je uložil.

(4)

Pokus přestupku podle § 25 odst. 1 a § 25 odst. 3 písm. c) a d) je trestný.

Část šestá

Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 28)

§ 28

V § 3 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb. a zákona č. 273/1993 Sb., se doplňuje písmeno m), které zní:

"m)

zahraniční obchod s vojenským materiálem.".

Část sedmá

zrušena (§ 29)

§ 29

zrušen

Část osmá

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 30-34)

§ 30

Jestliže stanoviska dotčených orgánů podle § 6 a 16, jakož i informace poskytnuté na základě § 24, obsahují utajované informace2a, uchovávají se části spisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis.

§ 30a

(1)

V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona se dokazování provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve stanoviscích dotčených orgánů poskytnutých podle § 6 a 16, jakož i informacích poskytnutých na základě § 24. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky; přiměřeně se postupuje v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

(2)

Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti uvedené v odstavci 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky.

§ 31

(1)

Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o nichž se dověděli v souvislosti s vydáváním povolení, udělováním licence nebo kontrolou obchodu s vojenským materiálem, a to i když přestali být zaměstnanci těchto orgánů nebo jejich služební poměr k těmto orgánům zanikl. Této povinnosti mohou být zproštěni z vážných důvodů vedoucím správního orgánu uvedeného ve větě první, kterému jsou nebo byli podřízeni.

(2)

Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2, kteří se podílejí na provádění tohoto zákona a jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle předchozího odstavce, nesmějí být zaměstnáni u právnických osob oprávněných obchodovat s vojenským materiálem po dobu tří let od skončení pracovního nebo služebního poměru.

§ 32

(1)

Platná úřední povolení vydaná podle dosavadních předpisů 6 se považují za licence podle tohoto zákona.

(2)

Právnické osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou držiteli platných úředních povolení pro obchod s vojenským materiálem, mohou pokračovat v provádění tohoto obchodu po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; v této lhůtě jsou povinny předložit žádost o povolení podle části druhé tohoto zákona, pro kterou platí ustanovení § 9 odst. 3, i když právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku. V případě, že tak neučiní, dosavadní úřední povolení k obchodu s vojenským materiálem uplynutím této lhůty zanikají.

§ 33

Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra vydá k provedení § 5 odst. 3, § 9 odst. 3, § 15 odst. 7, § 17 odst. 1 , § 20 odst. 4 a § 22g odst. 4 tohoto zákona vyhlášku.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1994.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II zákona č. 248/2011 Sb.30.6.2012
Čl. II zákona č. 220/2009 Sb.1.10.2009
Čl. XXIV zákona č. 413/2005 Sb.1.1.2006


Poznámky pod čarou:

§ 21 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Například Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb.m.s., zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb.

Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.

§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

§ 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.

Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1

§ 21 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1a

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

1b

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1c

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

1d

Například Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb.m.s., zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

1e

Zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb.

1f

Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.

2

§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

2a

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

3

§ 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.

3a

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.

3c

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.

5

Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5a

Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

6

Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.