Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
117/1995 Sb. znění účinné od 1. 7. 2023 do 27. 12. 2023

Ustanovení § 17 až § 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 456/2022 Sb.

1.7.2023

zákonem č. 456/2022 Sb.

1.1.2023

zákonem č. 358/2022 Sb.

1.12.2022

Více...

117

 

ZÁKON

ze dne 26. května 1995

o státní sociální podpoře

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-3)

§ 1

Státní sociální podpora

(1)

Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

(2)

Náklady na státní sociální podporu hradí stát.

(3)

Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 21.

§ 2

[Druhy dávek]

Dávky státní sociální podpory jsou

a)

dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1.

přídavek na dítě,

2.

příspěvek na bydlení,

3.

porodné,

b)

ostatní dávky

1.

rodičovský příspěvek,

2.

pohřebné.

§ 2a

[Výkon státní správy]

Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou

a)

Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),

b)

Ministerstvo práce a sociálních věcí.

§ 3

Okruh oprávněných osob

(1)

Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen „osoba“), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované

a)

jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu1c, jde-li o státní občany České republiky, nebo

b)

mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d, jde-li o cizince,

podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

(2)

Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d, pokud jsou

a)

cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,

b)

cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,

c)

nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,

d)

cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f,

e)

rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f,

f)

cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu1g,

g)

cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana1h ,

h)

cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu56,

i)

cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu66,

j)

cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání4, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67,

k)

rodinnými příslušníky68 cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67,

l)

osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie1 nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69,

podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Podmínka bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l).

(3)

Přídavek na dítě dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby s ní společně posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d, pokud jsou nezaopatřenými dětmi cizinců, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74 nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75 a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, a těmto nezaopatřeným dětem a s nimi společně posuzovaným osobám bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68, a pokud tyto nezaopatřené děti a s nimi společně posuzované osoby mají na území České republiky zároveň bydliště.

(4)

Rodičovský příspěvek dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d, pokud jsou cizinci, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74 nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75 a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68, a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště.

(5)

Pohřebné dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d, pokud jsou

a)

cizinci, kterým bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání72 nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání73,

b)

cizinci, kterým byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74 nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75 a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68, a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště.

(6)

Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi57.

(7)

Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.

Část druhá

Vymezení některých pojmů (§ 4-16)

Příjem rozhodný pro přiznání dávky

§ 4

[Rozhodný příjem]

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

§ 5

[Definice příjmu]

Novela č. 458/2011 Sb. stanoví, že v § 5 odst. 1 písm. b) se body 3 a 4 zrušují a dosavadní body 5 až 13 se označují jako body 3 až 11, a následně se body 6 až 10 zrušují a dosavadní bod 11 se označuje jako bod 6. Protože v období mezi platností a nabytím účinnosti této změny byl v § 5 odst. 1 písm. b) doplněn nový bod 14, přečíslováváme tento bod podle číselné posloupnosti na bod 7.

(1)

Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a)

z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1.

příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě , a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,

2.

příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,

3.

příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

4.

ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b)

z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy:

1.

příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,

2.

výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3c,

3.

příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

4.

příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e,

5.

náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i,

6.

příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,

7.

odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

8.

příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

9.

zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c)

dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně z příjmu připadající na tuto dávku,

d)

podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4

e)

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f)

náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,

g)

rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek77,

h)

přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,

i)

mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

j)

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

(2)

Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta třetí platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3)

Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené

a)

v odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 9 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b)

v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny.

(4)

Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc

a)

jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo

b)

částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu, není-li dále stanoveno jinak.

(5)

Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost71, započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

(6)

Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

a)

za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo

b)

za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.

(7)

Částka průměrné měsíční mzdy se zjišťuje za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem, s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(8)

Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

a)

v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem nezaopatřeného dítěte, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b)

v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 5 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

(9)

Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31 platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů3, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů.

§ 6

[Rozhodné období]

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

a)

u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje,

b)

u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

§ 7

[Rodina a společně posuzované osoby]

(1)

Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.

(2)

Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a)

nezaopatřené děti (§ 11),

b)

nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c)

manželé, partneři31a nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

d)

nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(3)

Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

a)

nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,

b)

zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

c)

manželé partneři žijící v registrovaném partnerství.

(4)

Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5)

Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum76.

(6)

Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží.

(7)

Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a.

(8)

Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(9)

Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(10)

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o

a)

svěření dítěte do péče jiné osoby32,

b)

osvojení dítěte33,

c)

předání dítěte do péče budoucího osvojitele34,

d)

předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením35,

e)

jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte36,

f)

svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu37,

g)

svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči18,

h)

nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

(11)

Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.

(12)

Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3 písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

(1)

Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8. Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8.

(2)

Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen „částka životního minima dítěte“).

(3)

Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8 pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 9

zrušen

§ 10

Výdělečná činnost

(1)

Výdělečnou činností se rozumí činnost

a)

v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,

b)

osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38 nebo

c)

vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2)

Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

(3)

Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 9 obdobně.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1)

Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a)

se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b)

se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c)

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58.

(2)

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3)

Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1)

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a)

studium na středních a vysokých školách v České republice,10 s výjimkou

1.

studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,

2.

dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b)

teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením 38a prováděná podle předpisů o zaměstnanosti10a,

c)

studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně.

d)

studium na zahraniční vysoké škole70, uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,

e)

studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,

f)

studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,

g)

studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že

1.

vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64, nebo

2.

se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,

h)

příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,

i)

vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65.

(2)

Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium

a)

na středních školách a konzervatořích,39 zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40

b)

na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41

c)

na vyšších odborných školách42 zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40

(3)

Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1)

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2)

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

a)

doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b)

doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44 v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

c)

doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45 nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.

(3)

Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

a)

dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

b)

dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4

c)

výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

d)

poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1)

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2)

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a)

doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b)

kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c)

doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,

d)

doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená10c.

§ 15

[Zmocňovací ustanovení]

(1)

Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12 odst. 1 písm. f) (dále jen „vzdělávací instituce“), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia podle § 12 odst. 1 písm. f), datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu s odstavcem 6.

(3)

Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.

(4)

Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže

a)

k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise,

b)

v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo nedoplnila,

c)

nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo materiální,

d)

uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.

(5)

Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. f) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3.

(6)

Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže

a)

v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,

b)

nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,

c)

uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu,

d)

odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,

e)

o to písemně požádá.

(7)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 12 odst. 1 písm. f), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

§ 16

[Povinná školní docházka]

(1)

Za povinnou školní docházku11 se pro účely tohoto zákona považuje též

a)

pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a

b)

desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b

c)

pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c

d)

kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d

(2)

Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.

Část třetí

Dávky (§ 17-48)

Hlava první

Přídavek na dítě (§ 17-19)

§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40.

§ 18

Výše přídavku na dítě

(1)

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

a)

do 6 let 830 Kč,

b)

od 6 do 15 let 970 Kč,

c)

od 15 do 26 let 1 080 Kč.

(2)

Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem

a)

podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce8,

b)

podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2,

c)

podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5,

d)

z dávek nemocenského pojištění,

e)

z dávek důchodového pojištění,

f)

z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci4,

g)

z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo

h)

z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství,

náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře.

(3)

Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

a)

do 6 let 1 330 Kč,

b)

od 6 do 15 let 1 470 Kč,

c)

od 15 do 26 let 1 580 Kč.

§ 19

Výplata přídavku na dítě

(1)

Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.

(2)

Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3)

Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.

Hlava druhá

zrušena (§ 20-23)

§ 20

zrušen

§ 21

zrušen

§ 22

zrušen

§ 23

zrušen

Hlava třetí

Příspěvek na bydlení (§ 24-28)

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1)

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže

a)

náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a současně

b)

součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

(2)

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá. Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela70, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za vlastníka bytu se pro účely tohoto zákona považuje i osoba, která užívá byt na základě služebnosti užívání celého bytu. Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka bytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo47b. Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

(3)

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4)

Změní-li oprávněná osoba bydliště v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná změní bydliště v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

(5)

Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

§ 24a

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci pro rok 2023

(1)

Nárok na příspěvek na bydlení pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytů.

(2)

Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby78, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod.

(3)

Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad.

(4)

Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole.

(5)

K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad.

§ 25

Náklady na bydlení

(1)

Náklady na bydlení tvoří

a)

u bytů užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy nájemné,

b)

u družstevních bytů, bytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5

Kč

jedna nebo dvě

3 571

tři

4 669

čtyři a více

5 632

c)

u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5

Kč

jedna nebo dvě

1843

tři

2 411

čtyři a více

2 979

(2)

Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb.

(3)

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení

a)

uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období ,

b)

ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

(4)

Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

§ 26

Normativní náklady na bydlení

(1)

Normativní náklady na bydlení činí pro

a)

bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy

 

Měsíční náklady na bydlení v Kč

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5

Praha a Brno

Obce s alespoň 70 000 obyvateli

Obce do 69 999 obyvatel

jedna nebo dvě

16 729

14 197

13 737

tři

19 212

15 900

15 299

čtyři a více

23 195

19 202

18 477

b)

byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5

Měsíční náklady na bydlení v Kč

jedna nebo dvě

8 932

tři

11 161

čtyři a více

13 568

(2)

Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.

(3)

Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.

§ 26a

Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2023

(1)

Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v § 26 odst. 1 pro rok 2022 se pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci 2.

(2)

Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2023 činí pro

a)

bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5

Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč

jedna nebo dvě

1400

tři

1600

čtyři a více

1800

b)

byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5

Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč

jedna nebo dvě

2 000

tři

2 400

čtyři a více

2 800

(3)

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2022 a 2023, pokud ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve.

(4)

Vláda může pro období do 31. prosince 2023 nařízením zvýšit částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v odstavci 2, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2022 a 2023.

§ 27

Výše příspěvku na bydlení

(1)

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.

(2)

Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.

§ 27a

zrušen

§ 28

[Zmocnění]

(1)

Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši

a)

nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném,

b)

částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv,

c)

částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.

(2)

Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví podle odstavce 1, nařízením zvýšit částky, které se započítávají za pevná paliva, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud příslušný index spotřebitelských cen pevných paliv vzroste od 1. ledna kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví, alespoň o 5 %.

(3)

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího období, pro které se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, pokud ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve.

(4)

Výši částek normativních nákladů na bydlení podle odstavce 1 písm. c) může vláda upravit s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie podle odstavce 3.

(5)

Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví podle odstavců 1 a 4, nařízením zvýšit částky normativních nákladů na bydlení, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví.

Hlava čtvrtá

zrušena (§ 29)

§ 29

zrušen

Hlava pátá

Rodičovský příspěvek (§ 30-32)

§ 30

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše

(1)

Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 300 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen „vícerčata“), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 300 000 Kč.

(2)

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „denní vyměřovací základ“).

(3)

Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky

a)

nepřevyšující 13 000 Kč měsíčně,

b)

převyšující 13 000 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší, nebo

c)

1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

(4)

Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

(5)

Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

(6)

Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky rodičovského příspěvku zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc.

(7)

Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem.

§ 30a

[Příspěvek stanovený podle nejmladšího dítěte]

(1)

Rodič, kterému zanikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině, nebo z důvodu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství na další nejmladší dítě v rodině, má nárok na jednorázovou výplatu částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Podmínkou je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ nebo že je některý z rodičů k tomuto datu osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost podle § 61 odst. 1.

(2)

Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

(3)

Je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu37, nárok na rodičovský příspěvek nevzniká.

§ 30b

Podmínka osobní celodenní péče o dítě

Zákon č. 375/2011 Sb. s účinností ode dne 1. dubna 2012 mění v § 30b odst. 3 věty první a třetí tak, že slova „v ústavní péči zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče“ a slova „trvání této ústavní péče“ se nahrazují slovy „poskytování lůžkové péče“. Změnu jsme neprovedli, protože citovaná slova se v uvedeném odstavci nevyskytují. Zákonodárce měl patrně na mysli odst. 2.

(1)

Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž

a)

se dítě narodilo,

b)

rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

c)

osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11), s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu37 ,

d)

dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1,

e)

dítě nebo rodič zemřeli,

f)

rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce.

(2)

Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 3. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje.

(3)

Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 53i.

§ 30c

[Nové posouzení nároku]

(1)

V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z vícerčat, dojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Pro nové stanovení nároku, popřípadě nároků na rodičovský příspěvek a jeho výši se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku pro vícerčata. K přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši dojde rovněž v případě, kdy rodič začne pečovat o 2 nebo více dětí z vícerčat s tím, že i v tomto případě se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku na všechny tyto děti.

(2)

Pokud by při novém posouzení nároku na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 bylo zjištěno, že z důvodu rozdělení nebo sloučení vícerčat již byla přečerpána celková výše rodičovského příspěvku, nepovažuje se tato situace za přeplatek na dávce.

(3)

V případě, že rodič pečuje o vícerčata a jedno nebo více dětí z těchto vícerčat zemře, přitom rodič dále pečuje alespoň o jedno dítě, může ministr práce a sociálních věcí na základě žádosti o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech v závislosti na celkových sociálních poměrech rodiny a délce péče o vícerčata rozhodnout odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2.

§ 31

[Péče o dítě]

(1)

Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.

(2)

Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu37, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě.

(3)

Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a)

dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v kalendářním měsíci,

b)

dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

c)

dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,

d)

dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,

e)

rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;

docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

§ 32

zrušen

Hlava šestá

zrušena (§ 33-35)

§ 33

zrušen

§ 34

zrušen

§ 35

zrušen

Hlava sedmá

zrušena (§ 36-43)

Díl první

(§ 36)

§ 36

zrušen

Díl druhý

(§ 37-39)

§ 37

zrušen

§ 38

zrušen

§ 39

zrušen

Díl třetí

(§ 40-40b)

§ 40

zrušen

§ 40a

zrušen

§ 40b

zrušen

Díl čtvrtý

(§ 41)

§ 41

zrušen

Díl pátý

(§ 42)

§ 42

zrušen

Díl šestý

(§ 43)

§ 43

zrušen

Hlava osmá

Porodné (§ 44-46)

§ 44

Podmínky nároku na porodné

(1)

Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.

(2)

Nárok na porodné žena nemá, pokud jí před porodem vznikl již dvakrát nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů nebo v případě, že se jí již jedno živé dítě narodilo a druhé dítě do 1 roku věku převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů, není-li dále stanoveno jinak.

(3)

Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

(4)

Nárok na porodné podle odstavce 3 nemá otec, jemuž již dvakrát vznikl nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

(5)

Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.

§ 45

Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče

(1)

Nárok na porodné má také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě do 1 roku jeho věku, a toto dítě bylo prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na porodné vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.

(2)

Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.

(3)

Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a), b) a d).

(4)

V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

§ 46

Výše a výplata porodného

(1)

Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.

(2)

Porodné se vyplatí jednorázově.

Hlava devátá

Pohřebné (§ 47-48)

§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

(1)

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb

a)

dítěti, které ke dni smrti bylo nezaopatřeným dítětem a splnilo podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5,

b)

osobě, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte a splnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, nebo

c)

plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví.

(2)

Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a.

(3)

Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.

§ 48

Výše a výplata pohřebného

(1)

Výše pohřebného činí 5000 Kč.

(2)

Pohřebné se vyplatí jednorázově.

Část čtvrtá

Společná ustanovení o dávkách (§ 49-73b)

Hlava první

(§ 49-60)

Díl první

Nárok na dávku a její výplatu (§ 49-54a)

§ 49

[Vznik nároku]

(1)

Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2)

Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

§ 50

[Zjišťování příjmů pro nárok]

Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku se nevyžaduje podmínka písemného souhlasu rodiče, který neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta třetí platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.

§ 51

[Období nároku]

Zákonem č. 200/2017 Sb. se do § 51 od 1. 1. 2018 vkládá nový odstavec 2 (bod 36 novely), od 1. 10. 2017 se pak za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4 (bod 37 novely). Tato novela dále ke dni 1. 10. 2017 počítá již s konečným počtem 8 odstavců (bod 37 novely). Vzhledem k úmyslu zákonodárce jsme odstavec 2 do nabytí jeho účinnosti dnem 1. 1. 2018 zapracovali jako "zatím neúčinný", jelikož bez něj by odstavců bylo pouze 7. Pozdější novely tohoto ustanovení též počítají s takto řazenými odstavci.

(1)

Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Je-li přídavek na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zaniká.

(2)

Pro nárok na výplatu přídavku na dítě ve zvýšené výměře se prokazuje vedle výše rozhodných příjmů, také druh těchto příjmů podle § 18 odst. 2, který zakládá nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě. Je-li přídavek na dítě ve zvýšené výměře vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše a druh rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby druh rozhodných příjmů, vyplatí se přídavek na dítě ve výši podle § 18 odst. 1. Neprokáže-li se do této doby ani výše rozhodných příjmů, postupuje se podle odstavce 1 věty třetí a čtvrté.

(3)

Pokud trvá nárok na přídavek na dítě i za čtvrté čtvrtletí kalendářního roku, náleží výplata dávky pouze tehdy, jestliže je pro nárok na tuto dávku prokázáno trvání podmínky nezaopatřenosti dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte do 30. září daného kalendářního roku, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat nezaopatřenost dítěte, pokud v odůvodněných případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní prokázání nezaopatřenosti dítěte v pozdějším termínu. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte ani do konce tohoto čtvrtého kalendářního čtvrtletí, nárok na přídavek na dítě zaniká.

(4)

Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(5)

Příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 1. nebo 3 kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4.

(6)

Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(7)

Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2 jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(8)

Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 51a

(1)

Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 31. prosince bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odstavce 5 se nepoužijí.

(2)

Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 1. kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

(3)

Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i ve 3. bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 30. června bezprostředně předcházejícímu 3. kalendářnímu čtvrtletí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odstavce 5 se nepoužijí.

(4)

Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do bezprostředně následujícího 31. července, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 3. bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

(5)

Pro období od 1. ledna do 31. března a období od 1. července do 30. září se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 nepoužijí, s výjimkou povinnosti hlášení změn v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich rozhodných příjmů, a změn v užívání bytu; změnou v užívání bytu se pro tyto účely rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytu.

§ 52

[Změna skutečností rozhodných pro nárok]

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 odst. 3.

§ 53

[Změna dávky]

(1)

Dávka neprávem

a)

přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,

b)

nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,

c)

odepřená, nebo

d)

přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,

se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.

(2)

Dávka neprávem

a)

přiznaná,

b)

vyplácená, nebo

c)

vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.

(3)

Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se

a)

přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo

b)

odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.

Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.

(4)

Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

§ 54

[Zánik nároku]

(1)

Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2)

Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1 zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.

(3)

Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. a) bodu 3 a v § 2 písm. b) bodu 2 zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

a)

ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

b)

ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

c)

ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a, jde-li o pohřebné podle § 47.

Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.

(4)

Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b. Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d.

§ 54a

Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte

(1)

Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2)

Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3)

Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který rodiči vyplácí rodičovský příspěvek, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Díl druhý

Přechod nároku na dávky (§ 55-56)

§ 55

[Zákaz postoupení]

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

§ 56

[Nárok po úmrtí]

(1)

Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.

(2)

Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3)

Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

Díl třetí

Výplata dávek (§ 57-60)

§ 57

[Výplatní období]

(1)

Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2)

Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, a § 2 písm. b) bodu 2 se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3)

zrušen

(4)

Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 58

[Způsob výplaty]

(1)

Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách.

(2)

Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 ke změně m místní příslušnosti podle § 66 odst. 2, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně místní příslušnosti dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená v předchozí větě předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle § 66 odst. 2 podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla dávka zastavena.

(3)

Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

§ 59

[Příjemce dávky]

(1)

Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky

a)

zákonný zástupce nebo opatrovník oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),

b)

jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),

c)

osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2 , nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

d)

ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).

(2)

Krajská pobočka Úřadu práce namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3)

Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4)

Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(5)

Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

(6)

Příspěvek na bydlení nebo jeho část lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nákladů na bydlení, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb nebo poskytovateli energií. V případě, že vlastník jednotky jako poskytovatel služeb neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohu za služby spojené s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav, považuje se pro účely tohoto zákona za poskytovatele služeb nájemci společenství vlastníků jednotek.

§ 60

[Výplata do ciziny]

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

Hlava druhá

(§ 61-65c)

Díl první

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby , příjemce dávky a osoby společně posuzované (§ 61-62)

§ 61

[Povinnosti příjemců]

(1)

Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2)

Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(3)

Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce

a)

osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,

b)

písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a).

(4)

Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a), je krajská pobočka Úřadu práce povinna vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(5)

Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

§ 62

[Povinnost vrátit dávku]

(1)

Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

(2)

Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.

(3)

Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48d Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.

(4)

Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.

(5)

Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v případech, kdy není nárok na jednorázovou výplatu částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. Částka rodičovského příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později nejmladším dítětem v rodině.

(6)

Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(7)

O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48h Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.

Díl druhý

Povinnosti státních orgánů a dalších osob (§ 63-64a)

§ 63

[Sdělování údajů a evidence]

(1)

Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení58 , platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.19

(2)

Jestliže je podle odstavce 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu státní sociální podpory do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku79), je povinen potvrzení o výši příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou nebo využitím informačního systému podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(3)

Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.

(4)

Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí61.

(5)

Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.

(6)

Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 4), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.19g

§ 63a

Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob

(1)

Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 6 a odst. 7 věta první platí zde obdobně.

(2)

Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která dávku vyplatila, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde obdobně.

§ 64

[Ochrana údajů]

(1)

Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2)

Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3)

Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat

a)

orgánům sociálního zabezpečení49 a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu58 údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí ,

b)

správcům daně50 údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c)

zdravotním pojišťovnám51 údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d)

orgánům činným v trestním řízení53 údaje potřebné pro trestní řízení,

e)

soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

f)

orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54ke kontrole činností orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této kontroly,

g)

Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4)

Orgány státní sociální podpory jsou povinny

poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

(5)

Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(6)

Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

(7)

Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu54a na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem za třetí kalendářní čtvrtletí roku rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50.

§ 64a

[Informační povinnost]

(1)

Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a obdobných dávkách v cizině v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie1, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů.

(2)

Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a příslušným institucím v cizině údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a pro tyto instituce z práva Evropské unie1, a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 4 věta čtvrtá obdobně.

(3)

Údaje získané orgány státní sociální podpory podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 4.

(4)

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje

a)

České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropské unie1 a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b)

na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropské unie1 údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů.

Díl třetí

(§ 65)

§ 65

Kontrolní činnost

(1)

Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není-li dále stanoveno jinak.

(2)

Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3)

Zaměstnanci orgánu státní sociální podpory jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které osoba a s ní společně posuzované osoby užívají, a to s cílem provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nebo osoba společně posuzovaná nedá souhlas se vstupem do obydlí, nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme; rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení.

Díl čtvrtý

Přestupky (§ 65a-65c)

Oddíl 1

Přestupky fyzických osob (§ 65a)

§ 65a

[Přestupky fyzických osob]

(1)

Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

(2)

Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že

se nepodrobí ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5.

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Oddíl 2

Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 65b)

§ 65b

[Správní delikty]

(1)

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

(2)

Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem dávky, dopustí se přestupku, jestliže nesplní ohlašovací povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 61 odst. 2.

(3)

Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000 Kč.

Oddíl 3

Společná ustanovení (§ 65c)

§ 65c

[Základy odpovědnosti, příslušnost k řízení, vybírání a vymáhání pokut]

(1)

K řízení o přestupcích je příslušný

a)

orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li o přestupek podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1,

b)

orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o přestupky podle § 65a odst. 2.

(2)

Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil.

Hlava třetí

Organizace a řízení (§ 66-73b)

Díl první

(§ 66)

§ 66

Orgány rozhodující o dávkách

(1)

O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce.

(2)

Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak,

a)

místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí,

b)

nelze-li místo určit podle písmene a), jiným místem, kde je hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů77.

Díl druhý

(§ 67-73b)

§ 67

Zahájení řízení

(1)

Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá.

(2)

Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední krajskou pobočkou Úřadu práce. Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61, v případě změny výše příspěvku na bydlení v důsledku změny výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, nebo částek normativních nákladů na bydlení a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení.Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6 a § 30a odst. 1; o této skutečnosti se vydává oznámení.

(3)

Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.

(4)

Pokud není oprávněná osoba svéprávná55 jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) . Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem72.

§ 68

Náležitosti žádosti

(1)

Žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem

a)

určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

b)

v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

1.

doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, nebo

2.

identifikační údaje zaměstnavatele oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1,

c)

jde-li o rodičovský příspěvek,

1.

doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřstvínebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši denního vyměřovacího základu rodiče, z něhož má být při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle podané žádosti vycházeno,

2.

jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,

3.

jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1,

4.

volbu nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,

d)

skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

e)

doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného a doklady o výši nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

f)

doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 53i,

g)

výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala,

h)

výši náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,

i)

skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.

(2)

Rozhodné příjmy v rozhodném období se prokazují dokladem, kterým je

a)

potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1.

v § 5 odst. 1 písm. a) bodech 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),

2.

v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 9,

3.

v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v bodu 1 a lze je prokázat potvrzením,

b)

prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3)

Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán státní sociální podpory výši tohoto příjmu postupem podle § 63 odst. 2; nezjistí-li orgán státní sociální podpory rozhodný příjem tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku.

(4)

Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b), může orgán státní sociální podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5)

Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6)

Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21 nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

§ 68a

[Podklady pro vydání rozhodnutí]

V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán státní sociální podpory vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie.

§ 68b

Podání a jiné úkony

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit

a)

též na počítačové sestavě, zveřejněné v elektronické podobě Ministerstvem práce a sociálních věcí,

b)

v elektronické podobě pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.

§ 68c

Účastníci řízení

V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení

a)

oprávněná osoba,

b)

příjemce dávky (§ 59),

c)

osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,

d)

fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59.

§ 69

Vydávání rozhodnutí

(1)

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a)

dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé,

b)

dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 až 3 a 5 a v § 67 odst. 2 větě druhé,

c)

výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 30 odst. 6, § 30a odst. 1, § 51 odst. 1 až 3 a 5, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé,

d)

jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 6,

e)

přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59,

f)

se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 4,

g)

jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30.

(2)

Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

§ 70

[Námitky]

(1)

Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a v případech zastavení výplaty dávky podle § 51 odst. 2 věty čtvrté, odst. 3 věty druhé a odst. 5 vět třetí a páté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.

(2)

Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty

a)

první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,

b)

první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo

c)

zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle § 30 odst. 6,

d)

zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1.

(3)

V případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky.

(4)

Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.

(5)

Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 až 4 obdobně.

(6)

O zvýšení či snížení přídavku na dítě provede krajská pobočka Úřadu práce na základě získaných údajů pouze záznam, který založí do spisu. Proti tomuto postupu lze uplatnit námitky, pro jejichž podání platí odstavce 2 až 4 obdobně.

§ 70a

Vyhotovování písemností

Při vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované výpočetní techniky mohou být tato oznámení a další písemnosti vydány s předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí oprávněné osoby. Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání rozhodnutí.

§ 71

[Přezkum]

(1)

Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(2)

Odvolání nemá odkladný účinek.

§ 72

Náklady řízení

Orgány státní sociální podpory, Ministerstvo práce a sociálních věcí, účastníci řízení a osoby společně posuzované nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

§ 72a

[Výkon rozhodnutí]

(1)

Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.

(2)

Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, podléhají výkonu rozhodnutí21b jen podle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy21c. Dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí.

§ 73

zrušen

§ 73a

Soudní přezkum

Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 4.

§ 73b

zrušen

Část pátá

Přechodná ustanovení (§ 74-79)

Základní ustanovení

§ 74

[Platnost dřívějších předpisů]

(1)

Pro nároky na

a)

rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,23

b)

zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,24

c)

příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči,25

d)

podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění,26 zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27 a zákona o sociálním zabezpečení,24

které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.

(2)

Pro nároky na

a)

přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26 a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27

b)

výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24

c)

příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26 a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27

d)

příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,24

e)

státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,28

f)

příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,29

g)

příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,24

které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996.

(3)

Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před

a)

1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),

b)

1. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c),

c)

1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f),

d)

1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b),d), e) a g),

přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).

(4)

Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

§ 75

[Výplata dřívějších dávek]

(1)

Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995.

(2)

Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995.

(3)

Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.

§ 76

[Zánik dřívějších dávek]

Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím

a)

30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),

b)

31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),

c)

31. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f),

d)

31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g).

§ 77

[Přiznání dřívějších dávek]

(1)

Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené

a)

v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,

b)

v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,

c)

v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,

d)

v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,

je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

(2)

Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem.

(3)

Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory.

(4)

Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.

§ 78

[Nárok ke dni účinnosti]

Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.

§ 79

Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte

(1)

Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.

(2)

Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit,30 zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).

Část šestá

zrušena (§ 79a-79b)

§ 79a

zrušen

§ 79b

zrušen

Část sedmá

Závěrečná ustanovení (§ 80-81)

§ 80

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.

Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

2.

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

3.

Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

4.

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

5.

Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

6.

Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.

7.

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

8.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti.

9.

Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek.

10.

Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky.

11.

Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte.

12.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb.

13.

§ 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

14.

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

15.

Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

§ 81

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
čl. II zákona č. 456/2022 Sb.1.1.2023
čl. II zákona č. 203/2022 Sb.1.7.2022
čl. II zákona č. 17/2022 Sb.28.1.2022

Více...



Poznámky pod čarou:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

§ 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb.

§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb.

§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

§ 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 192 zákoníku práce.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

§ 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 907 občanského zákoníku.

§ 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.

§ 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 953 občanského zákoníku.

§ 796 občanského zákoníku.

§ 824 občanského zákoníku.

§ 826 občanského zákoníku.

§ 928 občanského zákoníku.

§ 958 občanského zákoníku.

§ 963 občanského zákoníku.

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

§ 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

§ 67 zákona č. 435/2004 Sb.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

§ 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.

§ 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

§ 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

§ 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

§ 745 a 746 občanského zákoníku.

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 958 občanského zákoníku.

§ 958 občanského zákoníku.

Například § 192 zákoníku práce.

§ 958 občanského zákoníku.

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.

§ 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.

§ 299 a 317 občanského soudního řádu.

§ 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

§ 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.

Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb.

§ 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.

§ 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.

§ 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.

§ 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.

§ 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

§ 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

§ 49 a násl. občanského zákoníku.

§ 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Například § 192 zákoníku práce.

Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 299 občanského soudního řádu.

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

§ 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

1c

§ 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.

1d

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

1e

§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb.

§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

1f

§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

1g

§ 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

1h

§ 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

3

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

3c

Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

3e

Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

3i

Například § 192 zákoníku práce.

4

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4a

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

7a

§ 907 občanského zákoníku.

8

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

10

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

10a

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

10b

§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.

10c

§ 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

11

§ 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.

11a

§ 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

11b

§ 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.

11c

§ 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

11d

§ 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.

18

§ 963 občanského zákoníku.

19

§ 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.

19g

§ 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.

20

Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.

21

Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

21b

Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

21c

§ 299 občanského soudního řádu.

23

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

24

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

25

Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

26

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

27

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

28

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

29

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

30

§ 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

31

§ 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

31a

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

32

§ 953 občanského zákoníku.

33

§ 796 občanského zákoníku.

34

§ 824 občanského zákoníku.

35

§ 826 občanského zákoníku.

36

§ 928 občanského zákoníku.

37

§ 958 občanského zákoníku.

38

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

38a

§ 67 zákona č. 435/2004 Sb.

39

§ 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

40

§ 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

41

§ 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

42

§ 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.

43

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

44

§ 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

45

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

46

Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

47b

§ 745 a 746 občanského zákoníku.

48a

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

48b

§ 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

48d

§ 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.

48h

§ 299 a 317 občanského soudního řádu.

49

§ 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb.

50

§ 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.

51

§ 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.

53

§ 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.

54

§ 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.

54a

§ 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

55

§ 49 a násl. občanského zákoníku.

56

§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

57

§ 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

58

§ 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

61

§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

64

§ 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.

65

§ 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

66

§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

67

§ 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

68

§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

69

Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

70

§ 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

71

§ 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

72

§ 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

73

§ 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

74

§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

75

§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

76

§ 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

77

§ 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

78

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

79

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.