Do Parlamentu České republiky se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému.

Voličem je státní občan České republiky (dále jen „občan“), který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let.

zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,¹

zbavení způsobilosti k právním úkonům.²

Zvláštní seznam vede obec, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městská část nebo městský obvod (dále jen „obec“) pro voliče, který nemá na jejím území trvalý pobyt⁵ a který

Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad, městský úřad, úřad města, v hlavním městě Praze obvodní nebo místní úřad a v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo městské části (dále jen „obecní úřad“) voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději sedm dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují.

Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu.

Volby do Parlamentu České republiky řídí Ústřední volební komise.

Pro volby do Poslanecké sněmovny se zřizují krajské volební komise pro řízení voleb v krajích a v hlavním městě Praze a okresní volební komise pro řízení voleb v okresech a ve volebních okresech v hlavním městě Praze. Vymezení volebních okresů v hlavním městě Praze tvoří přílohu č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona.

Pro volby do Senátu se zřizují obvodní volební komise pro řízení voleb ve volebních obvodech.

Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.

Členem volební komise může být každý volič, u něhož nenastala překážka volebního práva. Kandidát pro volby do Parlamentu České republiky nemůže být členem volební komise.

Krajské, okresní, obvodní a okrskové volební komise se skládají z vyslaných zástupců politických stran, politických hnutí (dále jen „politická strana“) a jejich koalic, které podávají samostatnou kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny nebo které přihlašují svého kandidáta k registraci pro volby do Senátu. Podává-li kandidátní listinu nebo přihlašuje-li jednoho kandidáta více politických stran jako koalice, přísluší právo na delegaci členů a náhradníků pouze celé koalici a nikoli jednotlivým politickým stranám. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany nebo koalice tomu, kdo svolává první zasedání komise. Odmítnutí kandidátní listiny krajskou nebo Ústřední volební komisí nebo její stažení politickou stranou nebo koalicí má za následek zánik členství příslušné politické strany nebo koalice ve volebních komisích. Stejný následek má i odmítnutí přihlášky k registraci kandidáta obvodní nebo Ústřední volební komisí nebo její stažení. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou nebo koalicí, který se stává členem volební komise složením slibu (odstavec 3). Nastoupením náhradníka za člena volební komise zaniká členství původně vyslaného zástupce.

Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

Ústřední, krajská, okresní, obvodní a okrsková volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany nebo koalice. Losování řídí zapisovatel volební komise.

Pokud předseda volební komise odstoupí, proběhne losování předsedy znovu; do losování nebude zařazen místopředseda volební komise. Obdobně se postupuje v případě, že odstoupí místopředseda komise.

Zapisovatele Ústřední volební komise jmenuje a odvolává vláda. Zapisovatele krajských a obvodních volebních komisí jmenuje a odvolává ministr vnitra. Zapisovatele okresních volebních komisí jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni jmenují a odvolávají primátoři těchto měst. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce nebo primátor, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech pak starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“). Zapisovatele je třeba jmenovat nejpozději do 20 dnů před ustavením komise podle tohoto zákona.

Zapisovatel je členem volební komise s hlasem poradním a může komisi předkládat návrhy. Skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 8 odst. 3.

Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být nejpozději do dvou dnů jmenován nový zapisovatel volební komise.

Každá politická strana nebo každá koalice, která podává kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny, může navrhnout nejpozději 60 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny ministru vnitra dva členy Ústřední volební komise a dva náhradníky.

Splňují-li navržení (odstavec 1) podmínky podle § 8 odst. 1, ministr vnitra je jmenuje za členy Ústřední volební komise a vydá jim průkaz člena.

Na návrh politické strany nebo koalice ministr vnitra člena komise odvolá. Na jeho místo jmenuje náhradníka, a pokud není k dispozici, jmenuje dalšího člena komise na návrh politické strany nebo koalice.

Funkční období Ústřední volební komise končí dnem ustavení nové Ústřední volební komise pro následující volby do Poslanecké sněmovny.

První zasedání Ústřední volební komise svolá ministr vnitra tak, aby se uskutečnilo nejpozději do tří dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 1.

Ústřední volební komise:

Starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku stanoví minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně pět, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise kromě zapisovatele tříčlenná.

Každá politická strana a koalice, jejíž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana a koalice, jejíž kandidát byl zaregistrován ve volebním obvodu pro volby do Senátu, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle odstavce 1, jmenuje členy na neobsazená místa starosta.

První zasedání okrskové volební komise svolá starosta tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb.

Okrsková volební komise:

Prezident republiky vyhlašuje volby do Parlamentu České republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno ve Sbírce zákonů.

Volby se konají ve dvou dnech. Hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin prvého volebního dne. Ve druhý volební den začíná hlasování v 7.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují, může starosta stanovit začátek hlasování v první volební den již od 12.00 hodin, ve druhý volební den již od 5.00 hodin.

Obec vydá a zveřejní způsobem v místě obvyklým nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb vyhlášku o době a místu konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede se, které části obce připadají k jednotlivým volebním okrskům, a vyhláška se zveřejní na území každého z nich.

Obec ve vyhlášce rovněž upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.

Pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu.

Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje.

Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany a koalice vyhraženo v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany a koalice.

Není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci politických stran, koalic a nezávislých kandidátů.

V době 48 hodin před zahájením voleb a ve dny voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty; je zakázáno zveřejňování údajů, které by mohly poškodit politickou stranu, koalici nebo kandidáta, a to slovem, písmem, zvukem i obrazem v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejpozději do sedmého dne přede dnem voleb. V době voleb je zakázán jakýkoliv volební průzkum v objektu, v němž je umístěna volební místnost.

Členové volebních komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.

V průběhu voleb až do uzavření volebních místností je zakázáno uveřejňovat výsledky volebních průzkumů.

Volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.

Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V těchto prostorech nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise, nestanoví-li tento zákon jinak.

Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.⁶

Předseda okrskové volební komise je povinen zkontrolovat před zahájením hlasování, zda je volební místnost podle předchozích odstavců vybavena, a před ostatními členy komise zapečetí zkontrolovanou a prázdnou volební schránku a přenosnou volební schránku.

Po prvním volebním dnu zajistí předseda okrskové volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možno vkládat hlasovací lístky ani je vybírat. Zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje předseda okrskové volební komise neporušenost pečetí a sejme je.

Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.

Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.

Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky.⁷ Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“). Tyto úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné.

Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky,⁷ nebude mu hlasování umožněno.

Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní.

Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, si může vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, nikoliv však člena okrskové volební komise, aby za něj hlasovací lístek upravil a vložil do úřední obálky.

Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů, obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Do krajské volební komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana nebo koalice, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, nejvíce dva členy a dva náhradníky.

První zasedání krajské volební komise svolá ministr vnitra tak, aby se uskutečnilo nejpozději do tří dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

Krajská volební komise:

Do okresní volební komise může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní volební komise svolává přednosta okresního úřadu a v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni primátoři těchto měst tak, aby se uskutečnilo nejpozději do tří dnů po uplynutí lhůty uvedené v první větě.

Okresní volební komise:

Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, vydá obecní úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu a do výpisu ze stálého seznamu pro okrskovou volební komisi.

Voličský průkaz opravňuje k zápisu do zvláštního seznamu (§ 6) v jiném volebním okrsku pro volbu do Poslanecké sněmovny nebo v den voleb do výpisu ze zvláštního seznamu.

Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat politické strany, kterým není pozastavena činnost,⁹ nebo koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce nejpozději do 60 dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise.

Kandidátní listina obsahuje:

Na kandidátní listině politická strana nebo koalice u jednotlivých kandidátů, kromě údajů uvedených v odstavci 2, též vyznačí jejich příslušnost k určité politické straně nebo skutečnost, že kandidát není členem žádné politické strany. Po uplynutí 60. dne přede dnem voleb nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.

V příloze ke kandidátní listině politická strana nebo koalice určí svého zmocněnce a jeho dva náhradníky a uvede jejich jména, příjmení a přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana nebo koalice vázána. Nastoupení náhradníka místo zmocněnce oznámí politická strana nebo koalice krajské volební komisi.

Zjistí-li zapisovatel krajské volební komise, že předložené kandidátní listiny a přílohy k nim nesplňují předepsané náležitosti podle odstavců 2, 3, 4 a 7, upozorní na to zmocněnce politické strany nebo koalice. Až do uplynutí lhůty podle odstavce 1 může zmocněnec nedostatky odstranit. Podání kandidátní listiny zapisovatel zmocněnci politické strany nebo koalice potvrdí.

Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana nebo koalice v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona.

Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní listině a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.

Kandiduje-li politická strana jako součást koalice, nemůže již kandidovat samostatně. Koalice musí být složena ze stejných politických stran ve všech volebních krajích.

Krajská volební komise přezkoumá předložené kandidátní listiny do 55 dnů přede dnem voleb.

Krajská volební komise škrtne kandidáty:

Krajská volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina není podána v souladu s § 31 odst. 1 nebo listina neobsahuje náležitosti podle § 31 odst. 2, 3 a 4 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavce 2 písm. e) anebo neobsahuje přílohu podle § 31 odst. 4. Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny může politická strana nebo koalice podat do 24 hodin po jeho doručení odvolání Ústřední volební komisi, jejíž rozhodnutí je pro krajskou volební komisi závazné.

Po projednání kandidátní listiny zašle předseda krajské volební komise neprodleně jeden stejnopis kandidátní listiny s prohlášením kandidátů o souhlasu s kandidaturou a se zápisem o výsledku projednání kandidátní listiny Ústřední volební komisi. O výsledku projednání podá zprávu všem politickým stranám a koalicím, které ve volebním kraji předložily kandidátní listinu.

Ústřední volební komise projedná kandidátní listiny do 50 dnů přede dnem voleb.

Je-li některý z kandidátů na několika různých kandidátních listinách, škrtne jej Ústřední volební komise na té kandidátní listině, ke které není přiloženo prohlášení podle § 31 odst. 7; podepsal-li kandidát prohlášení k více kandidátním listinám, škrtne jej na všech kandidátních listinách.

Jsou-li kandidátní listiny, podané pravděpodobně stejnou politickou stranou nebo koalicí, označeny v různých volebních krajích odchylně, vyzve předseda její zástupce, aby nejpozději do konce zasedání Ústřední volební komise oznámili jednotné označení politické strany, popřípadě koalice pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, rozhodne o označení Ústřední volební komise.

Pokud Ústřední volební komise zjistí v kandidátní listině nedostatky náležitostí podle § 31 odst. 1, 2, 3 nebo 4, postupuje s výjimkou poslední věty podle § 32 odst. 3. Ústřední volební komise odmítne kandidátní listiny ve všech volebních krajích, pokud byly podány v rozporu s § 31 odst. 8, a kandidátní listiny, na kterých po škrtnutí podle odstavce 2 nezbyl žádný kandidát.

Ústřední volební komise určí losem číslo, kterým budou pro volby do Poslanecké sněmovny jednotně označeny kandidátní listiny každé politické strany a koalice, která předložila kandidátní listinu.

Předseda Ústřední volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání krajským volebním komisím a kandidujícím politickým stranám a koalicím. Výsledek losování vyhlásí tak, aby vešel v obecnou známost.

Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Ústřední volební komisí zaregistruje krajská volební komise nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny a oznámí to písemně politickým stranám a koalicím. V případě, že k registraci dojde na základě rozhodnutí Ústřední volební komise o odvolání ( § 32 odst. 3) nebo na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona,¹⁰ zaregistruje krajská volební komise kandidátní listinu po této lhůtě, nejpozději však do 30 dnů přede dnem voleb. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin ve formě hlasovacích lístků. Číslo, kterým bude označena kandidátní listina, určí Ústřední volební komise ( § 33 odst. 5).

Jestliže Ústřední volební komise po registraci podle odstavce 1 zjistí, že politická strana, která podala kandidátní listinu, byla zrušena nebo její činnost byla pozastavena, registraci zruší a písemně to oznámí zmocněnci politické strany (§ 31 odst. 4).

Ke kandidátní listině, jejíž registrace byla podle odstavce 2 zrušena, se dále nepřihlíží.

Okresní úřady v sídle volebního kraje, Okresní úřad Praha-západ ve volebním kraji Středočeském, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad v sídle volebního kraje“) zřídí nejpozději v den ustavení krajské volební komise zvláštní účet u banky.

Politická strana nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována, složí na účet uvedený v odstavci 1 do tří dnů po oznámení o registraci (§ 34 odst. 1) kauci 200 000 Kč a oznámí to do dvou dnů po složení kauce krajské volební komisi. Kauce se skládá ve všech volebních krajích, v nichž byla kandidátní listina politické strany nebo koalice zaregistrována.

Složení kauce je podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků příslušné politické strany nebo koalice. Pokud kauce není složena, hlasovací lístky nebudou vytištěny.

Krajská volební komise politické straně nebo koalici složenou kauci vrátí do jednoho měsíce po vyhlášení výsledků voleb, pokud tato strana či koalice postoupily do prvního skrutinia (§ 49). Částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.

Ministerstvo financí stanoví právním předpisem bližší podmínky způsobu vrácení kauce.

Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Prohlášení o odvolání nebo o vzdání se kandidatury nelze vzít zpět a je nutno doručit je ve dvojím stejnopise předsedovi nebo zapisovateli krajské volební komise. Předseda krajské volební komise jeden stejnopis zašle neprodleně předsedovi Ústřední volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem ve volebních místnostech, pokud jej obdrží alespoň 48 hodin před zahájením voleb.

Bylo-li takové prohlášení učiněno po zaregistrování, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, ale při přidělování mandátů se k němu nepřihlíží.

Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím okresního úřadu v sídle volebního kraje tisk hlasovacích lístků, na nichž musí být uvedeno vylosované číslo kandidátní listiny (§ 33 odst. 5), název politické strany nebo koalice, jméno, příjmení, datum narození, povolání a obec trvalého pobytu kandidátů a jejich pořadí, označené arabskými číslicemi, a příslušnost kandidáta k určité politické straně nebo skutečnost, že kandidát není členem žádné politické strany.

Hlasovací lístky musí být ve volebním kraji vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajské volební komise.

Takto rozmnožené hlasovací lístky zašle předseda krajské volební komise prostřednictvím okresních úřadů, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni prostřednictvím magistrátů těchto měst starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději tři dny přede dnem voleb, jakož i v den voleb všem okrskovým volebním komisím.

Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 17 odst. 2). V tomto prostoru vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u čtyř kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže.

Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi. Okrsková volební komise přiloží voličský průkaz k výpisu ze zvláštního seznamu.

Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání hlasů (§ 42 odst. 3) a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a zvláštního seznamu. Jiné než úřední obálky komise vyloučí.

Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany nebo koalice využilo práva přednostního hlasu, a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.

Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

Ve prospěch politické strany nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.

Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran a koalic, jsou všechny tyto hlasy neplatné. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany nebo koalice, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů, nejvýše však čtyři; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.

Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.

V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:

K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.

Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi. Po uplynutí stanovené lhůty a podepsání zápisu okresní volební komise (§ 45) se k došlým výsledkům již nepřihlíží.

Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a výpisy ze stálých seznamů nebo ze zvláštních seznamů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.

Okresní volební komise sčítá hlasy v okrese na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

V místnosti, kde okresní volební komise sčítá hlasy, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru, členové krajské volební komise a pracovníci zařazení do jejího sumarizačního útvaru, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.

Okresní volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování v okrese. Zápis podepíší všichni členové okresní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.

V zápise okresní volební komise o výsledku hlasování se uvede:

Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně krajské volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy okresnímu úřadu, v hlavním městě Praze obvodnímu nebo místnímu úřadu a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistrátům těchto měst.

Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okresními volebními komisemi.

V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.

Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji. Zápis podepíší všichni členové krajské volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.

V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování se uvede:

Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy Ministerstvu vnitra.

Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu a každou koalici.

Ústřední volební komise dále zjistí,

Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

Zjistí-li Ústřední volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, nebo dvě politické strany, sníží:

Nebude-li ani poté dosaženo postupu do prvního skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Ústřední volební komise hranici o další procento.

V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o jednu; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem.

Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana nebo koalice v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, popřípadě koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana nebo koalice získala.

Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

V rámci jednotlivých politických stran a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu nebo koalici, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně deset procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu nebo koalici v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně nebo koalici přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

Nejmenovala-li některá politická strana nebo koalice tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvního skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

Předseda Ústřední volební komise vyhlásí ukončení prvního skrutinia a vyrozumí o jeho výsledcích zástupce politických stran a koalic, které do prvního skrutinia postoupily.

Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran a koalic pro ně odevzdaných, a nedostala-li politická strana nebo koalice v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.

Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic předsedovi Ústřední volební komise kandidátní listiny svých stran pro druhé skrutinium. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana nebo koalice však na ně může zařadit pouze ty kandidáty, kteří kandidovali v některém volebním kraji a nebyli zvoleni v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit kandidáty ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině. V případě, že předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic uvedenou lhůtu nedodrží, sestaví za ně kandidátní listinu pro druhé skrutinium Ústřední volební komise podle preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty této politické strany nebo koalice.

Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran a koalic. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu nebo koalici.

Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Ústřední volební komise zbývající mandáty postupně těm politickým stranám a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 3; při rovnosti zbytků se přikáže mandát politické straně nebo koalici, jež má větší součet zbytků převáděný do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát politické straně nebo koalici, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana nebo koalice ohlásila pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá.

Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.

V rámci jednotlivých politických stran a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně nebo koalici kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

Po provedení prvního a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Ústřední volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.

V zápise Ústřední volební komise o výsledku voleb se uvede:

Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany nebo koalice podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Není-li náhradníka téže politické strany nebo koalice, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

Byla-li politická strana zrušena, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.

Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, a kterým dnem se jím stal.

Byla-li činnost politické strany pozastavena, po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.

Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Volební obvody jsou stanoveny v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.

V případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice, změní se území volebních obvodů. Změna se provádí pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu.

Do obvodní volební komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana a koalice, která přihlašuje svého kandidáta k registraci v tomto volebním obvodu, a nezávislý kandidát, kandidující v tomto volebním obvodu, dva členy a dva náhradníky.

Obvodní volební komisi tvoří nejméně deset členů. Není-li delegováním dosaženo tohoto počtu, jmenuje zbývající členy volební komise přednosta okresního úřadu v sídle volebního obvodu a v hlavním městě Praze, ve městech Brně, Ostravě a Plzni primátoři těchto měst nejpozději 58 dnů přede dnem voleb.

První zasedání obvodní volební komise svolá přednosta okresního úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze, ve městech Brně, Ostravě a Plzni primátoři těchto měst tak, aby se uskutečnilo nejpozději do tří dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

Obvodní volební komise:

Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat politické strany a koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Nezávislý kandidát podává přihlášku sám. Každá politická strana nebo koalice mohou přihlásit ve volebním obvodu k registraci pouze jednoho kandidáta. Přihlásila-li politická strana kandidáta v rámci koalice, nemůže již podat přihlášku samostatně nebo jako součást jiné koalice.

Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu.

Přihláška k registraci se podává zapisovateli obvodní volební komise ve dvojím vyhotovení nejpozději 60 dnů přede dnem voleb.

Přihláška k registraci obsahuje:

Zjistí-li zapisovatel obvodní volební komise, že přihláška k registraci nesplňuje náležitosti podle odstavců 4 a 6, upozorní na to zmocněnce nebo nezávislého kandidáta. Až do uplynutí lhůty podle odstavce 3 může zmocněnec nebo nezávislý kandidát nedostatky odstranit. Převzetí přihlášky je zapisovatel povinen na žádost zmocněnce nebo nezávislého kandidáta potvrdit.

K přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.

Obvodní volební komise projedná všechny podané přihlášky do 55 dnů přede dnem voleb.

Obvodní volební komise odmítne přihlášky, pokud:

Proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky se může kandidát odvolat do 24 hodin ode dne převzetí rozhodnutí k Ústřední volební komisi, která rozhodne o odvolání do dvou dnů.

Obvodní volební komise předá nejpozději do 51 dnů přede dnem voleb seznam všech přihlášených kandidátů Ústřední volební komisi.

Ústřední volební komise projedná přihlášky nejpozději do 49 dnů přede dnem voleb.

Ústřední volební komise odmítne přihlášky kandidátů k registraci z důvodů uvedených v § 62 odst. 2. Byla-li podána přihláška některého kandidáta k registraci ve více volebních obvodech, odmítne Ústřední volební komise všechny jeho přihlášky.

Předseda Ústřední volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání obvodním volebním komisím a jednotlivým kandidátům.

Po obdržení zápisu o výsledku projednání přihlášek k registraci Ústřední volební komisí zaregistruje obvodní volební komise nejpozději 45 dnů přede dnem voleb všechny řádně přihlášené kandidáty v příslušném volebním obvodu, určí každému losem číslo, kterým bude označen hlasovací lístek, a písemně to zmocněncům nebo nezávislým kandidátům oznámí. V případě, že k registraci dojde na základě rozhodnutí Ústřední volební komise o odvolání (§ 62 odst. 3) nebo na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona,¹⁰ zaregistruje obvodní volební komise kandidátní listinu i po této lhůtě, nejpozději však do 30 dnů přede dnem voleb. Obvodní volební komise poté určí každému kandidátovi losem číslo, kterým bude označen hlasovací lístek, a písemně to zmocněncům nebo nezávislým kandidátům oznámí.

Registrace je podmínkou pro tisk hlasovacích lístků.

Pokud byla po provedené registraci politická strana, která přihlásila samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje.

Okresní úřad v sídle volebního obvodu zřídí nejpozději v den ustavení obvodní volební komise zvláštní účet u banky.

Ten, kdo podal přihlášku k registraci, složí na účet uvedený v odstavci 1 do tří dnů po oznámení o registraci (§ 64 odst. 1) kauci 20 000 Kč a oznámí to do dvou dnů po složení kauce obvodní volební komisi.

Složení kauce je podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Pokud kauce není složena, hlasovací lístky nebudou vytištěny.

Obvodní volební komise vrátí do jednoho měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci tomu, kdo ji složil, pokud kandidát získá ve volebním obvodu alespoň šest procent z celkového počtu platných hlasů. Částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.

Ministerstvo financí stanoví právním předpisem bližší podmínky způsobu vrácení kauce.

Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany nebo koalice jeho kandidaturu odvolat.

Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o odvolání kandidáta je nutno doručit ve dvojím stejnopise předsedovi nebo zapisovateli obvodní volební komise a nelze je vzít zpět.

Předseda obvodní volební komise zašle neprodleně jeden stejnopis předsedovi Ústřední volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem ve volebních místnostech, pokud je obdrží alespoň 48 hodin před zahájením voleb.

Bylo-li takové prohlášení učiněno po distribuci hlasovacích lístků voličům, při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží.

Předseda obvodní volební komise zajistí prostřednictvím okresního úřadu v sídle volebního obvodu vytištění hlasovacích lístků.

Na hlasovacím lístku musí být uvedeno jméno, příjmení, datum narození, povolání a obec trvalého pobytu kandidáta, název politické strany nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta. Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo volebního obvodu a příslušnost kandidáta k určité politické straně nebo skutečnost, že kandidát není členem žádné politické strany.

Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka Ústřední volební komise.

Takto vytištěné hlasovací lístky zašle předseda obvodní volební komise prostřednictvím okresních úřadů v sídle volebních obvodů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději tři dny přede dnem voleb, jakož i před zahájením hlasování všem okrskovým volebním komisím.

Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu. Jiné než úřední obálky komise vyloučí; vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce bez úřední obálky.

Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů a poté je sečte.

Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

Ve prospěch kandidáta se počítají i takové hlasovací lístky, na kterých volič provedl různé úpravy.

Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, a hlasovací lístky, které jsou přetržené. Bylo-li v úřední obálce více hlasovacích lístků ve prospěch různých kandidátů, jsou všechny tyto hlasovací lístky neplatné; více hlasovacích lístků ve prospěch téhož kandidáta se posuzuje jako jeden hlas.

O platnosti hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise.

Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.

V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:

Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně obvodní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu obvodní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může obvodní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích. Po uplynutí stanovené lhůty a podepsání zápisu obvodní volební komise (§ 74) se k došlým výsledkům již nepřihlíží.

Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a výpisy ze stálého a zvláštního seznamu voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.

Obvodní volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky voleb ve volebním obvodu na podkladě zápisů o výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

V místnostech, kde obvodní volební komise a její sumarizační útvar zjišťují výsledky voleb ve volebním obvodu, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru a osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.

Obvodní volební komise vyhotoví zápis o výsledku hlasování ve volebním obvodu. Zápis podepíší členové obvodní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.

V zápisu obvodní volební komise o výsledku hlasování se uvede:

Obvodní volební komise přezkoumá zápisy okrskových volebních komisí a zjistí podle nich, kolik procent z celkového počtu platných hlasů ve volebním obvodu získali jednotliví kandidáti. Podle tohoto údaje zaokrouhleného na dvě desetinná místa sestaví sestupné pořadí kandidátů. V případě rovnosti procenta je rozhodující počet platných hlasů pro kandidáta, a je-li i tento stejný, rozhodne los.

Po podepsání zápisu o výsledku hlasování zašle jej předseda obvodní volební komise prostřednictvím přenosové techniky ihned sumarizačnímu útvaru Ústřední volební komise. Souběžně odešle originál zápisu s přílohami Ústřední volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty ponechá v úschově na okresním úřadě v sídle volebního obvodu.

V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení (§ 75), poznamená obvodní volební komise tuto skutečnost do zápisu o výsledku hlasování a oznámí to Ústřední volební komisi. Obvodní volební komise zajistí, aby se druhé kolo voleb konalo šestý den po ukončení hlasování v prvním kole.

Ve druhém kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech. V případě rovnosti hlasů postupují všichni takoví kandidáti.

Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3. Hlasovací lístky zašle předseda obvodní volební komise prostřednictvím okresních úřadů v sídle volebních obvodů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb.

Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.

Pro druhé kolo voleb platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona vztahující se na volby do Senátu.

Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident republiky doplňovací volby v příslušném volebním obvodu, kde byl senátor zvolen, a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora.

Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 60 odst. 1 a 2 a § 61 odst. 3 mohou být zkráceny nejvíce o jednu třetinu. Lhůty podle § 62 odst. 1, § 63 odst. 1 a 2 a § 64 odst. 1 mohou být zkráceny o 20 dnů.

Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora.

V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru, jehož mandát zanikl.

Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a potřebné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.

Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky a potřebné pracovní síly okresní úřad, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst ve spolupráci s úřady městských obvodů a městských částí.

Pro krajské volební komise zajistí pomocné prostředky a potřebné pracovní síly okresní úřad v sídle volebního kraje.

Pro obvodní volební komise zajistí pomocné prostředky a potřebné pracovní síly okresní úřad v sídle volebního obvodu.

Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny krajskou volební komisí nebo po své registraci obvodní volební komisí do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.

Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle předchozího odstavce se považuje za dobu výkonu práce.

Se stížností proti vydání osvědčení o zvolení poslancem Poslanecké sněmovny nebo o zvolení senátorem se může každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec nebo senátor volen, jakož i každá politická strana nebo koalice, která podala kandidátní listinu ve volebním kraji nebo přihlášku k registraci, domáhat nejpozději do deseti dnů po uveřejnění výsledků voleb Ústřední volební komisí rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona.¹⁴

Stanovisko obsažené v usnesení zašle soud podle povahy věci Poslanecké sněmovně nebo Senátu.