Jednotlivé druhy stejnokrojů a jejich doplňky se nazývají výstrojními součástkami. Barvu a provedení výstrojních součástek určuje ředitelství sboru formou katalogových listů a technické dokumentace.

Výstrojními součástkami jsou:

Pracovní stejnokroj I a II a společenský stejnokroj tvoří jejich části uvedené v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

Organizační součásti sboru poskytují příslušníkům podle § 43 odst. 1 zákona výstrojní součástky.

Poskytnutí služební brašny a služebního opasku příslušníkům povoluje podle povahy pracovních úkolů ředitel nebo vrchní požární rada.

Společenský stejnokroj nosí příslušníci při slavnostních příležitostech, setkáních se zahraničními hosty, reprezantaci v zahraničí, jednáních s představiteli státu a na pokyn ředitele nebo vrchního požárního rady.

Příslušníci nosí k pracovnímu i společenskému stejnokroji černé polobotky nebo zimní boty jednoduchého tvaru bez nápadných ozdob, příslušnice černé lodičky, v zimním období vlastní kotníčkové boty nebo vysoké zimní boty (kozačky) v černé barvě jednoduchého tvaru bez nápadných ozdob․

Příslušníci mohou nosit k pracovnímu a společenskému stejnokroji černou tašku bez nápadných ozdob, příslušnice mohou nosit černou kabelku bez nápadných ozdob.

Příslušníci mohou nosit triko pouze k pracovnímu stejnokroji II, svetr nebo košili opatřenou nárameníky s vázankou a sponou do vázanky k pracovnímu stejnokroji I a II. Sako a košili s vázankou a sponou do vázanky mohou nosit pouze k pracovnímu stejnokroji I a k společenskému stejnokroji. K saku společenského stejnokroje nosí bílou košili s vázankou a sponou do vázanky. K pracovnímu stejnokroji I mohou se souhlasem ředitele nebo vrchního požárního rady nosit košili s krátkým rukávem opatřenou nárameníky bez vázanky s rozepnutým knoflíkem u krku.

Čepici se štítkem pro příslušníky nebo klobouk pro příslušnice lze nosit ke všem výstrojním součástkám pracovního stejnokroje I a společenského stejnokroje.

Kombinovat pracovní stejnokroj I a II a společenský stejnokroj s jinými výstrojními součástkami a mezi sebou není povoleno. To neplatí pro společné výstrojní součástky uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

Příslušníci udržují přidělené výstrojní součástky v řádném a použitelném stavu a jsou vždy řádně ustrojeni a upraveni. Ředitel nebo vrchní požární rada může určit příslušníkům jednotné stejnokrojové ustrojení.

Příslušníci nosí na výstrojních součástkách hodnostní označení. Způsob označování hodností a jejich nošení je uveden v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

Stejnokrojové doplňky a jejich nošení je uvedeno v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

Nošení vyznamenání, stužek vyznamenání a odznaků je uvedeno v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

Po dobu těhotenství příslušnice nenosí stejnokroj.

V případech odůvodněných zdravotním stavem příslušníka může na základě doporučení lékaře ředitel nebo vrchní požární rada rozhodnout, které výstrojní součástky příslušníci po stanovenou dobu nenosí.

Příslušníci mohou při cestování služebními dopravními prostředky nebo hromadnými dopravními prostředky odložit služební plášť, čepici se štítkem (klobouk) nebo čepici a sako. Při cestování v městských hromadných dopravních prostředcích mohou příslušníci odložit čepici se štítkem (klobouk) nebo čepici a rozepnout si sako. Při opuštění dopravního prostředku musí být příslušník řádně ustrojen.

do výstrojní normy A se určují příslušníci zařazení do výkonu služby v jednotkách sboru,

do výstrojní normy B se určují příslušníci, kteří po převážnou část své pracovní doby vykonávají práce v objektech a zařízeních sboru,

do výstrojní normy C se určují příslušníci, kteří po převážnou část své pracovní doby vykonávají práce zejména mimo objekty a zařízení sboru.

Výstrojní součástky se při prvním vystrojení poskytují příslušníkům zpravidla k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po uplynutí zkušební doby. Ředitel nebo vrchní požární rada může povolit poskytnutí výstrojních součástek i před uplynutím zkušební doby. Při prvním vystrojení vzniká příslušníkům nárok na všechny výstrojní součástky uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

Při dalším vystrojování mají příslušníci nárok na výstrojní součástky uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky, podle vlastního výběru v rozsahu přidělených bodů. Přidělené body vyjadřují poměrný ekvivalent množství výstrojních součástek, které si příslušník může vybrat v průběhu jednoho kalendářního roku, a činí:

Přidělené body lze převádět mezi jednotlivými léty pouze se souhlasem ředitele nebo vrchního požárního rady.

Příslušníci jsou zodpovědni za to, že provedou volbu výstrojních součástek v rozsahu přidělených bodů tak, jak to vyžaduje povaha jimi plněných pracovních úkolů.

Ředitel nebo vrchní požární rada může určit výstrojní součástky, které je příslušník povinen odebrat v rámci přidělených bodů, pokud příslušníkem požadované výstrojní součástky neodpovídají povaze jím plněných pracovních úkolů. Pokud má příslušník v daném roce již přidělené body vyčerpány, poskytnou se výstrojní součástky, které je příslušník povinen odebrat, z bodů, které by mu náležely v dalším období.

V případě zničení, ztráty nebo odcizení, které nezavinil příslušník, se výstrojní součástky poskytnou i mimo rozsah přidělených bodů.

O mimořádném poskytnutí výstrojních součástek rozhoduje příslušný ředitel nebo vrchní požární rada. Ustanovení o náhradě škody podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

V případě, že zničení, ztrátu nebo odcizení výstrojních součástek zavinil příslušník svou nedbalostí nebo úmyslně, neposkytují se mu výstrojní součástky mimo rozsah přidělených bodů. Výstrojní součástky se v tomto případě poskytují za peněžní úhradu.

Pokud celková doba přerušení zaměstnání přesahuje 30 kalendářních dnů, krátí se přidělené body odečtem 1/12 z hodnoty bodů přidělených pro danou výstrojní normu za každých 30 dnů, ve kterých trvalo přerušení zaměstnání.

Přerušením zaměstnání se pro účely tohoto opatření rozumí zejména doba, po kterou příslušníkovi nenáležel plat nebo po kterou pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem či peněžitou pomoc v mateřství, a doba výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem. Celková doba přerušení zaměstnání se stanoví součtem jednotlivých dnů, po které bylo zaměstnání přerušeno v průběhu kalendářního roku.

Příslušníkovi, který provedl výběr výstrojních součástek v rozsahu přidělených bodů a jehož celková doba přerušení zaměstnání přesáhla 30 kalendářních dnů se krátí body způsobem uvedeným v odstavci 1 v následujícím kalendářním roce.